Náklady civilního soudního řízení

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Práva Náklady civilního soudního řízení Bakalářská práce Autor: Eva Stránská Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Hájek Praha Duben 2014

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze. Eva Stránská

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Tomáši Hájkovi za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.

4 Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou nákladů civilního soudního řízení, dle zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. V teoretické části je analyzována současná právní úprava. V první kapitole jsem se věnovala podrobně nákladům řízení, poté soudním poplatkům, a nákladům důkazů. Nejobsáhlejší část je zaměřená na náhrady nákladů řízení, které mají vliv na průběh řízení a rozhodnutí. Práci zakončuji polemikou na problematické téma, kterým je právo projednání věci ve stanovené lhůtě a bez zbytečných průtahů a nákladů. Annotation The bachelor thesis is dealing with the problems connected with Cost of civil procceding to Act No 99/1963 Coll. Civil Procedure Code, as amended. The theoretical part of the thesis contains the analysis of the contemporary legislation. The first charter is devoted in detail Cost of civil procceding, after the judicial assessments as well as Cost proofs that have an impact on the proccedings and on the definitive verdict. The main part of the work is focused on compensations cost of procceding. The work ended with controversy, about the right to her a case within a spacified period of time and without undue delay and costs. Klíčová slova Náklady civilního soudního řízení, náhrady, občanský soudní řád, rozhodnutí, Česká republika Key words Cost of civil procceding, the compensation, the Civil Procedure Code, the definitive verdict, the Czech Republic

5 Osnova 1. Úvod Náklady řízení Hotové výdaje Ušlý výdělek a ušlý zisk Soudní poplatky Osvobození od soudních poplatků Výše soudního poplatku Vrácení soudního poplatku Náklady důkazů Svědečné Znalečné a tlumočné Odměna notáře jako soudního komisaře a správců pozůstalostí Odměna za zastupování Nález Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2013 sp. zn. PL. ÚS25/ Odměna advokáta za poskytování právních služeb Náhrada za daň z přidané hodnoty Povinnost placení nákladů řízení Náhrada nákladů řízení Úspěch na věci Poměrný úspěch na věci Nepřiznání náhrady nákladů Náhrada nákladů při zastavení řízení Náhrada nákladů při vzpětvzetí žaloby Soudní smír a náhrada nákladů Náhrada nákladů při odmítnutí návrhu Zásada zavinění Povinnost placení náhrady nákladů řízení Rozhodnutí o nákladech řízení Rozhodnutí o separaci nákladů řízení Opravné prostředky proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení Výkon rozhodnutí Závěr Seznam použité literatury

6 10. Přehled judikatury

7 1. Úvod Náklady civilního soudního řízení upravuje občanský soudní řád předpis č. 99/1963 Sb. Soudy v něm rozhodují o právech a povinnostech osob, zejména tu převažuje kontradiktorní charakter řízení. To znamená, že účastníci řízení mají možnost se vyjádřit ke všem skutečnostem a zjištěným důkazům, ale i oponovat či mluvit proti procesu. Občanský soudní řád upravuje postup soudu a hraje velkou roli při uplatňování nákladů či bránění svého práva tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů všech účastníků řízení, soud zde aplikuje a správně vykládá zákony. Z oblasti logiky ať zazní hlas toho nejpovolanějšího Gottloba Frege: nařizovací větě nikdo nechce upřít význam; její význam ale není takový, že by u ní mohla přicházet do úvahy pravdivost. 1 Úvodem zde můžeme říct, že jde de facto o velice závažnou a obsáhlou problematiku nákladů řízení a někdy i odborníci v oblasti práva se mohou ztratit. Vybráním tématu náklady civilního soudního řízení a sepsání mé bakalářské práce mě donutilo se zamyslet nad tím, jak k samotným nákladům řízení vlastně dochází, přistupovat a zorientovat se tak v obsáhlé oblasti předpisů a v mém případě jako laika se neztratit v teoriích a přesných definicích právních předpisů. Dále také musím zmínit a připustit, že to, že problematika nákladů řízení není oblíbená je i fakt, že existuje jen nepatrné množství publikací popisující problematiku nákladů řízení. Po mém zjištění, že existují jen učebnice civilního procesu obsahující náklady a náhrady civilního soudního řízení je nedostačující, ale o konkrétně sepsanou samostatnou publikaci nákladů civilního řízení jsem nezavadila. Domnívám se tedy, že snad některá rozhodnutí Ústavního soudu České republiky (upravené v přehledech judikatury) a již nejen jeho potvrzují, že zájem o problematiku nákladů řízení roste. Pravdou je, že právě výše nákladů na prosazení či obhajobu svého práva je to první co klienta zajímá po návštěvě advokátní kanceláře či po podání potřebné žaloby k danému sporu u soudu. Např. tam kde jde o bagatelní spor, mohou náklady řízení mnohonásobně převýšit hodnotu sporu a naopak. Často náklady řízení představují mnohem víc, než na kolik lze ocenit ono bráněné či uplatňované právo. Domnívám se, že doba, kdy budou náklady řízení upraveny nám laikům a veškeré 1 str.186 Holander, Filosofie práva 7

8 právní předpisy budou pro nás přehledné a tím i snáze pochopitelné a aplikovatelné se neustále oddaluje. Seznam doposud platných a používaných právních předpisů je totiž dost dlouhý a ne vždy úplně přesný. A často se setkávám s dalšími odkazy v jiných zákonných předpisech, či sbírek, jak z oblasti pracovního práva, tak i z oblasti obchodního práva atd. a je těžké se v takovém kvantu právního materiálu, jako jsou již zmiňované tituly, zákonů, vyhlášek, novel a odkazů v jiných zákonných předpisu se snadno zorientovat a vyznat, což mi připadá jako nesystémové. Toto téma své bakalářské práce jsem si vybrala také proto, že po dobu studia mě oblast procesního práva velmi zaujala, jak jeho složitost, tak i jeho obsáhlost a dané téma mě směrovalo k tomu, že právě chybovost (převážně v procesním řízení) a nesrozumitelnost daného tématu se touto myšlenkou zabývat a nastínit danou věc nákladů civilního řízení, jak obecně, tak i trochu komplexně a to i k vzhledem neustálým novelám předpisů, zákonů, vyhlášek např. Občanského soudního řádu, platné právní úpravě o advokátních odměnách Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č.177/1996 Sb. a nepochybně i Občanského zákoníku platného od Při zpracování své bakalářské práce vycházím především z pramenů, které uvádím v příloze práce, příslušných právních dokumentů, jejich komentářů, literatury a judikatury vyšších soudů. Uvedené zdroje mi umožnily se seznámit a analyzovat právní úpravu nákladů civilního soudního řízení a odpovědět tak na otázky, které jsou s náročnou tématikou nákladů spojené, a jako laikovi, umožnily se ponořit do prozkoumávané problematiky a přiblížit ji i dalším zájemcům, studentům pohybující se v procesním právu a u některých témat jsem se pokusila zaujmout i své vlastní stanovisko. 8

9 2. Náklady řízení Náklady občanského soudního řízení jsou spojeny vždy s výdaji pro účastníky civilního soudního řízení, převážně týkajícího se sporného řízení, které by nebýt vlastního sporu vůbec nevznikly. Účastníky řízení jsou fyzické i právnické osoby, kteří mají způsobilost mít práva a povinnosti. Způsobilost mít práva u fyzických osob vzniká narozením a zaniká smrtí nebo jejím prohlášením za mrtvou, u právnických osob být účastníkem řízení vzniká dnem, ke kterému byly zapsány do obchodního rejstříku, nebo jiného zákonem určeného rejstříku. Náklady pro státní instituci, kterou je celá soudní soustava ČR, jsou převážně náklady spojené s provozem soudních budov, kam spadají například náklady na opravy budov, kancelářských prostředků, náklady za spotřebu energie, platy soudců a podobně. Provozní náklady nese stát a spadají do státního rozpočtu. A proto je nutné pro zajištění plynulého a nezávislého soudu určitých funkcí, které právě na sebe bere stát z důvodu ochrany rozhodování o právech, povinnostech a zájmů fyzických i právnických osob, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, které jsou důležité pro nezávislého vydání rozhodnutí. Každé jednotlivé soudní řízení, je ale spojeno s dalšími náklady, které stát už na sebe nenese a spadají tak na účastníky řízení. Jedná se o náklady řízení v ustanovení. 137 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, který upravuje civilní proces, a který říká, že: náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, odměna notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje, odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty a odměna za zastupování. Dále zde mohou vzniknout další náklady zúčastněným osobám podílející se na řízení a případně státu (mám na mysli náklady důkazů). Tuto souvislost s řízením a jejich účelné vynaložení je povinen prokázat účastník, kterému takové náklady vznikly. 2 Dále bych chtěla vysvětit, odlišnost placení a hrazení nákladů řízení. O náhradě nákladů řízení je v občanském soudním řízení rozhodováno až v samotném rozsudku či usnesení. V případě druhém, je běžné, že účastníci řízení platí náklady řízení během řízení, které jim vznikly a platební povinnost plní průběžně. Na druhou stranu musím říci, že bez použití 2 Rozhodnutí vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 5 C mo 228/96 9

10 jakýchkoliv výdajů před soudním řízením by mohlo dojít k jeho zneužití, např. zbytečného či svévolného souzení se. Proto zde musím zmínit i to, že náklady řízení plní pro takové případy jakousi preventivní tak i sankční funkci. Náklady řízení by měly být přiměřené, jak již zmiňuje Listina základních práv a svobod ve Čl. 36 Listiny a Čl. 6 Úmluvy a přístupné pro všechny občany ČR, ve výjimkách může stát vzít veškeré náklady na sebe a účastník může být osvobozen od povinnosti soudního poplatku. V tomto případě dochází ke vzetí povinnosti na stát a chrání tak každého, jehož práva by mohla být ohrožena. Jedná se zde převážně o práva veřejná, kdy, jak jsem již zmínila, by mohla být ohrožena lidská práva nebo státní zájmy. Dále bych chtěla uvést, že náklady řízení se stále obnovují s další instancí, a vznikají tak další soudní poplatky pro každé instanční řízení zvlášť, pro účastníky a osoby zúčastněné na jednání atd. Článek 6 odst. 1 Úmluvy proto vyloženě požaduje, aby bylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě, a v čl. 38 odst. 2 Listiny zase ukládá, aby se tak stalo bez zbytečných průtahů. Rychlí a spravedlivý proces řízení popisuje také 6 a 100 občanského soudního řádu. Trvá-li řízení nepřiměřeně dlouho, dochází k nedůvěře v soudy a účastníci řízení začínají pochybovat o právní jistotě a spravedlnosti. Důvodů proč průtahy soudního řízení brání v rychlém rozhodnutí věci je několik. Můžou to být procesní lhůty řízení nebo různé složitosti projednávaných věcí po právní stránce, ale i skutkové. 2.1 Hotové výdaje Hotové výdaje jsou výdaje účastníků civilního soudního řízení, ale také jejich zástupců, kterými mohou být advokáti, notáři či patentovaní zástupci, jejichž oprávnění je stanoveno zvláštními předpisy a dalším obecným zmocněncům, které vznikají v prvé řadě při uplatňování práva u soudu. Dále sem patří soudní exekutoři, soudní komisaři, také můžeme zmínit správce dědictví, či správce konkurzní podstaty a další. Mezi hotové výdaje počítáme poštovné, jízdné, stravné, nocležné, ušlý výdělek, ušlý zisk, soudní poplatek atd. Veškeré podrobnosti o těchto nákladech upravuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, jízdné náleží pouze účastníku, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je-li předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje. Jestliže, má účastník řízení skutečně nárok na náhradu hotových výdajů viz citace, hradí se mu prokázané výdaje na dopravu, výdaje by měli být přiměřené, skutečné a pravdivé. Zpravidla to bývají náklady za použití veřejných 10

11 hromadných prostředků, které jsou hospodárné. Uplatňuje se zde zásada hospodárnosti procesu, která klade důraz převážně na ochranu práv a uskutečňuje se bez zbytečných odkladů, to znamená rychle, účinně a preferuje proces bez zbytečných nákladů. Náklady za použití osobního automobilu nebo jiného vlastního motorového vozidla se mohou použít jen za předem soudního povolení. Výše náhrad nákladů se stanovují na základě zákoníku práce č. 262/2006 Sb. pomocí předpisů o cestovních náhradách. Náhrada se stanoví dle 30 odst. 2 vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, a podle 156 až 189 zákoníku práce. Případné jiné důvody nedostavení se jinak než s pomocí MHD či jiného dopravního prostředku jak z hlediska zdravotního či nějaké jiné dopravní situace, jsou účastníkovi řízení i v případě jeho průvodce má-li nějaké zdravotní důvody (ten účastník) a nemůže se dopravit sám k řízení, náleží mu náhrada nutných výdajů a ušlého výdělku i včetně přepravného. Účastník řízení má nárok na stravné a nocležné, obě výše náhrady se řídí zákoníkem práce č. 262/1992 Sb., 156 až 189, kde je uvedeno, jaké stravné náleží zaměstnanci u nás tedy účastníku řízení, částka se vypočítává z délky pracovní cesty (v našem případě k cestě k soudu) a nocležného. V tom případě se hradí náklady vynaložené na ubytování v prokázané výši, skutečnosti. Jak jsem již zmínila na začátku, účastník řízení může být v řízení zastoupen a to jak advokátem, ale i zákonným zástupcem což je rodič, nebo kolizním opatrovníkem a jiné. Veškerá zastoupení nějakého účastníka řízení probíhá na základě plné moci, která musí být řádně ověřena. Náklady zástupců účastníků řízení se pak řídí stejnými pravidly jako účastníků samotných. Ale pro advokáty, notáře, soudní exekutory a další, platí výjimka, kdy se jim do náhrady hotových výdajů započítávají i náhrady za promeškaný čas a odměna za zastupování. O tom, ale budu hovořit podrobně v další kapitole. 2.2 Ušlý výdělek a ušlý zisk Ušlý výdělek a ušlý zisk jsou dalšími z nákladů civilního soudního řízení, kdy jde zjednodušeně řečeno o ztrátu na příjmu finančních prostředků, výdělku nebo zisku, které by plynně plynuly účastníku nebo zákonnému zástupci nebýt účasti na soudním jednání. Náhradu na ztrátě pracovní doby musí účastník řízení prokázat potvrzením svého zaměstnavatele o 11

12 výši výdělku, a poté se mu zprůměruje výše čisté mzdy. U ušlého zisku se vychází z osob, které jsou OSVČ a proto se jim výše náhrady vypočítává ze základu daně z příjmu fyzických osob za poslední kvartální období podle zákona č. 286/1992 Sb. o dani z příjmu a vydělí se počtem pracovních hodin v kalendářním roce. Ale pokud se daňový základ nedopočítá ani tímto způsobem, vycházíme z jednacího řádu. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy obsažené v 29. odst. 3 a stanovíme výši náhrady podle daných částek. 12

13 3. Soudní poplatky Soudní poplatky v České republice spadají mezi jednu z nejdůležitějších kapitol nákladů řízení. Bez zaplacení soudního poplatků se řízení nebude konat. Žalobce při podání návrhu nebo po uplynutí lhůty (kterou může vyměřit soud), musí zaplatit soudní poplatek, který je jednou z podmínek toho, aby se soudní řízení mohlo konat. Nebude-li soudní poplatek uhrazen včas či po splatnosti (povolení soudu) bude automaticky soudní řízení zastaveno. Neplatí to, však bezvýjimečně viz zákon č. 99/1963 Sb. 9 občanský soudní řád. Vybrané soudní poplatky, může soudní správa použít k úhradě svých obecných investic atd., jako jsou např. nákupy kancelářských potřeb, tj. papír, šanony, psací potřeby, ale i náklady za elektrickou energii a jiné potřebné věci k zabezpečení běžného chodu soudu. Soudní poplatky jsou příspěvkem účastníků řízení do státního rozpočtu na činnost soudu. Zavedením soudních poplatků se soudní soustava také brání zbytečných či marných řízení ze strany žalobců, a proto je uhrazení a výše soudního poplatku také preventivním prostředkem před jeho zahájením. Na druhé straně by výše soudního poplatku neměla být překážkou pro uplatnění svých nároků a práv u soudu. Ovšem kdyby takový případ nastal, tak lze uplatnit právo institutu osvobození od soudních poplatků. Osvobození od soudních poplatků upravuje zákon o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb. v ustanovení 11. To znamená, že osvobození od soudních poplatků může být zahájeno z úřední povinnosti (ex offo) anebo rozhodnutím soudu. Účastník, který byl osvobozen od soudního poplatku, tím pádem neplatí ani hotové výdaje jeho zástupci ani jeho odměnu za zastupování. Vzniklé náklady řízení hradí stát, dle 138 odst. 3 občanského soudního řádu. Problematiku osvobození od soudních poplatků budu dále podrobně specifikovat v dalším odstavci kapitoly nazvané Osvobození od soudních poplatků. Dále bych chtěla uvést, že soudní poplatek se platí za jednotlivé úkony soudu. Soudní poplatek, se tedy platí u každého řízení zvlášť, jak v prvoinstančním řízení, tak i v dalších řízeních druhého stupně a to jak v odvolacích řízeních, tak i v řízeních o mimořádných opravných prostředcích a nesmím také zapomenout řízení o výkon rozhodnutí. Při druhém instančním řízení se soudní poplatek platí opět samostatně a návrh na podání řízení podává za účastníka jeho zástupce, tím může být advokát, notář nebo jiný patentovaný zástupce. 13

14 3.1 Osvobození od soudních poplatků Osvobození od soudních poplatků dochází dvěma způsoby a to individuálně tj. rozhodnutím soudu anebo ze zákona věcným či osobním, kdy soud může zahájit řízení z úřední povinnosti (ex offo). Osvobození věcné, upravuje 11 odst. 1, zákona č. 549/1991 Sb. zákon České národní rady o soudních poplatcích., který přímo popisuje druhy řízení, které se od poplatků řízení ve věcech osvobozují a nepodléhají poplatkové povinnosti vůbec. Jsou to např. opatrovnické řízení, řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, či osvojení nebo povolení uzavřít manželství. Dále důchodové pojištění (zabezpečení), příplatky k důchodu, státní sociální podpory nebo vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí nebo také ve věcech náhrad škody nebo jiné ujmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutí o vazbě, trestu či nesprávným úředním postupem, dědické řízení a jiné. Z osobního osvobození bych chtěla uvést příklady, které rovněž nemají povinnost platit soudní poplatek a v jistých případech rozhoduje spíše procesní postavení subjektu dle 11 odst. 2 zákona č.549/1991 Sb. taxativní výčet např. Česká republika a státní fondy, územní a samosprávné celky, navrhovatel v řízení o určení výživného včetně jeho zvýšení, navrhovatel v řízení o náhradu škody na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví, diplomatická zastupitelství cizích států, nadace a nadační fond ve věcech nadačního rejstříku a další. Individuální osvobození soudních poplatků z důvodů sociálních, osobních nebo majetkových poměrů účastníka závisí na zvážení a po té rozhodnutí soudu. Osoby, které jsou účastníci řízení jak fyzické tak i právnické osoby mohou být osvobozeny od soudních poplatků. Žadatelé musí dokázat před přijetím rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků, že neuplatňuje svá práva svévolně nebo bezúspěšně a nepříznivé podmínky, které mu brání v obecných případech soudní poplatky zaplatit, je povinen soudu dokázat. Takovým žádostem by mělo být vyhověno z důvodů ohrožení jeho práv na věci a konkrétní posouzení dané věci. V takových případech dojde-li ke splnění podmínek pro osvobození, může soudce na návrh přiznat zcela nebo jen z části a osvobodit účastníka od soudních poplatků buď na celé řízení nebo na část řízení, nebo pouze na některý úkon soudu. Soud může rozhodnout i zpětně. Pokud však účastník své majetkové, sociální nebo osobní poměry neprokáže, anebo novou skutečnost zatají, nebo jinou okolnost, která by mohla být klíčová pro rozhodnutí soudu, musí mu soud své rozhodnutí o zamítnutí osvobození soudních poplatků zcela odůvodnit. Pokud by své rozhodnutí řádně neodůvodnil, 14

15 bylo by takové rozhodnutí nepřezkoumatelné a podle ústavního nálezu sp. zn. 1. ÚS 218/09 ČR v rozporu se spravedlivým procesem. 3 Ovšem během řízení by mohla nastat situace, že účastníkovi řízení byl ustanoven zástupce, pak se veškeré osvobození týká i hotových výdajů zástupce a odměny za zastupování. Veškeré náklady řízení za zastupování přebírá stát. U osobního osvobození od soudních poplatků v odvolacích a dovolacích řízeních rozhodují obecné soudy tj. soudy 1. Instance (v příkladě o odnětí osvobození od soudních poplatků), nicméně dle složitosti můžou rozhodnout i soudy odvolací a dovolací. 4 Zaplacené soudní poplatky se po posouzení věci a zjištění skutečnosti účastníka nevracejí. Soudy můžou zohlednit nové skutečnosti a výhrady, pro které by došlo k osvobození od soudních poplatků v rozsudku, a to přímo ve výroku o náhradě nákladů řízení. 3.2 Výše soudního poplatku Výše soudního poplatku je dána buď pevnou sazbou, nebo se vypočítá procentuelně z ceny předmětu řízení, udávaná v penězích. Výše sazeb poplatků, které slouží pro zjištění poplatku je součástí přílohy k zákonu o soudních poplatcích. Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých plnění, je základem soudních poplatků součet těchto částek, ale když jsou pro každá plnění stanovené jiné sazby poplatku, pak tvoří každé peněžité plnění samostatný základ soudního poplatku. Po podání žaloby na zahájení řízení, která může dále rozšířit předmět řízení, poplatník doplatí poplatek. V případech úhrady poplatku v cizí měně se základ poplatku přepočítává kurzem ČNB k prvnímu dni v měsíci, ve kterém vznikla poplatníkovi povinnost poplatek uhradit. Pro přehlednější manipulaci se soudními poplatky se provádí zaokrouhlování ze základu na celá sta korun dolů a procentní poplatek se zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru. Například: Za návrh na zahájení civilního soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky Kč se hradí 1.000Kč, v částce vyšší než Kč kč se hradí tj. 5% z této částky, 3 Nález ÚS České republiky ze dne , sp. zn. I ÚS 218/09 4 Bureš, Drápal, Občanský soudní řád II., Velký komentář, Praha C.H.Beck,

16 v částce vyšší než Kč se hradí pak poplatek Kč a 1% z částky přesahující Kč; částka nad Kč se nezapočítává. Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění do částky Kč výše poplatku 400Kč, v částce vyšší než Kč včetně je výše poplatku 800Kč v částce nad Kč poplatek činí 4% z této částky. Za návrh na nařízení předběžného opatření 1.000Kč. atd. Zaplacením soudního poplatku, jak už jsem zmínila v kapitole o soudních poplatcích je zahájeno soudní řízení a soud se tedy může začít věcí zabývat. Soudní poplatky se platí u příslušného soudu, u kterého řízení probíhá. Odvádí se na účet u ČNB, přímo do státního rozpočtu. Veškeré soudní poplatky, které nepřevýší částku 5.000Kč lze zaplatit kolkovými známkami. Správa soudních poplatků je v pravomoci soudů a dohled nad vybíráním poplatků vykonává příslušný soud či správa soudu podle 3. V praxi se setkáváme s velkou tolerancí za strany soudů v hrazení poplatků kolky i do převyšující částky 5.000Kč, a to i když to zákon přímo neumožňuje, soudy tak často vyhoví poplatníkům. Z mého pohledu je to v pořádku, není zde žádná překážka k případnému dalšímu odkladu řízení z důvodu nezaplacení poplatku a tím pádem i rychlejšímu projednání věci. Soudní poplatky jsou osvobozeny od DPH. 3.3 Vrácení soudního poplatku Jestliže se vyskytnou určité nejasnosti v úhrnu soudních poplatků, které upravuje zákon o soudních poplatcích, soud vrátí poplatek z účtu soudu v konkrétních těchto případech: např. zaplatil-li poplatek ten, kdo k tomu nebyl povinen, jestliže poplatník zaplatil více než bylo třeba (přeplatek) a to i kolkovými známky, jestliže však přeplatek nebo poplatek není vyšší jak 50Kč tak se poplatníkovi nevrací. Další případ vrácení poplatku může nastat v rozvodovém řízení manželství a to z důvodu zastavení řízení nebo byl-li vzat jeho návrh na zahájení řízení zpět a to nejpozději před vydáním rozsudku soudem, po-té soud vrátí celý jeho poplatek zpět a to i z důvodu prokázání 16

17 neplatnosti manželství či partnerství. Po vydání rozsudku soudem a nabytí jeho právní moci a po té odvolání nebo v případě nenabytí právní moci aniž bylo podáno odvolání, soud vrátí z účtu soudu polovinu poplatku. Dalším příkladem může být zastavení řízení před prvním jednáním (platí i pro opravné prostředky). Pokud došlo k jeho částečnému zastavení ještě před prvním jednáním, postupuje se jako by se vracel přeplatek. Příkladů je zde možné uvést několik nicméně i zde platí 10 lhůta, po jejímž uplynutí již nelze poplatek ani přeplatek vrátit. Soudy obecně řečeno vrácené poplatky a přeplatky uhradí do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, v případě opoždění vrácení poplatku či přeplatku, připočte se k částce úrok podle zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků. 17

18 4. Náklady důkazů Při dokazování je jednou z nejdůležitějších částí v civilním soudním řízení provádění důkazů. Je na místě a velmi pravděpodobné, že někomu vzniknou náklady na jeho provedení. Nejobvyklejšími, ale také nejčastějšími důkazními prostředky, kterými je možné zjistit stav věci jsou svědecké výpovědi, kdy nákladem svědka se rozumí převážně dopravné k soudu nebo znalecký posudek, různé zprávy v listinné podobě, ohledání a jiné důkazní prostředky. Soud je povinen provést důkazní prostředky, které slouží ke zjištění skutkového stavu. Dle ustanovení 125 Občanského soudního řádu se uvádí, že za důkaz mohou sloužit všechny dostupné prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. Jedná se především o výdaje např. poštovné, dopravné (jízdné), znalečné, tlumočné, svědečné, ohledání a výslech účastníků a jiné důkazní prostředky, které sebou nesou výdaje, které by nebýt zahájení řízení účastníkovi jinak nevznikly. Výdaje za dokazování hradí ten, kdo důkazní prostředky provádí nebo zajišťuje. Nicméně v konečné fázi řízení je bude povinen nahradit ten, kdo v soudním řízení převážně sporném řízení nebude úspěšný. Cestovní náhrady se oproti minulých let nepatrně zvýšily a pro letošní rok 2014, přímo tedy dle vyhlášky MPSV č. 435/2013 Sb. od 1. ledna roku 2014 se sazba základní náhrady za používání motorových vozidel a stravné stanoví průměrnou cenou pohonných hmot. S odkazem na 157 odst. 4 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. je sazba základní náhrady za 1km jízdy nejméně: - pro osobní silniční motorová vozidla 3,70 Kč oproti roku 2013, kdy náhrady za 1km činily 3,60 Kč. S odkazem na 158 odst. 3 zákoníku práce č. 262/2006 Sb., se stanoví průměrná cena za 1 litr pohonných hmot takto: Benzín 95 oktanů 35,70 Kč Benzín 98 oktanů 37,90 Kč Motorová nafta 36,00 Kč U stravného budeme také vycházet ze zákoníku práce č. 262/2006 Sb., a podle 176 odst. 1, náleží zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty stravné, které budeme aplikovat jako náhrady za stravné, které by mu poskytl zaměstnavatel (platí i pro státní i příspěvkovou sféru) a to ve výši: 18

19 5 až 12 hodin 67 až 80 Kč 12 až 18 hodin 102 až 123 Kč Nad 18 hodin 160 až 191 Kč Pro podnikatelskou sféru jsou náhrady v době 5 až 12 hodin 67Kč, v době 12 až 18 hodin 102Kč a nad 18hodin 160Kč. 4.1 Svědečné Svědkové, kteří jsou přizvání soudem k výpovědi a podání důkazných prostředků jsou v právu na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku (popřípadě ušlého zisku), a případně jiných nákladů spojené s podáním výpovědi. Jednoduše můžeme říct, že tak veškeré výdaje k poskytnutí svědectví můžeme nazvat náklady na důkaz (svědečné). Pro výpočet a výši těchto náhrad, platí stejná pravidla jako pro stanovení například hotových výdajů a ušlého výdělku resp. ušlého zisku viz zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce. Svědek má zde povinnost uplatnit nárok na náhradu jeho výdajů a to do tří dnů od výslechu nebo ode dne, kdy se dozvěděl od soudu, že nebude vyslýchán. Lhůta pro uplatnění nároku je lhůtou prekluzivní a to znamená, že pokud svědek tuto lhůtu nedodrží tak jeho právo na náhradu těchto výdajů zaniká. Svědek, se může svědečného, tedy nároku na náhradu hotových výdajů či jiných nákladů spojených s podáním výpovědi dobrovolně vzdát. Po jeho odmítnutí, mu poté již nepřísluší žádná náhrada jeho hotových výdajů a ušlého výdělku resp. zisku. Soud o takových možnostech a lhůtách musí svědka poučit a rozhodnout usnesením. Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti je dávkou poskytovanou na základě zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Při výpočtu výše náhrady mzdy se použije průměrný redukovaný hodinový výdělek. Toho se dopočítáme zjištěním součtu hrubých mezd a odpracovaných hodin v předchozím kalendářním čtvrtletí. Hodinová a denní výše náhrady mzdy pro rok 2014 se vypočítá z hrubé mzdy, nebo musíme k výpočtu znát náhradu za 1 hodinu anebo náhradu mzdy za 1 pracovní den (tj. 8 hodinová pracovní doba). 4.2 Znalečné a tlumočné Pro znalce a tlumočníka platí v podstatě stejný postup jako pro svědečné, s rozdílem, že odměnou, která mu náleží za jeho poskytnutý úkon, zde nazýváme znalečné. Činnost znalců a tlumočníků upravuje zákon č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících. Tento zákon, dá se říct, 19

20 přetrvává v nezměněné podobě již 40 let. Pouze jediná novela tohoto zákona z roku 2006 zvýšila odměnu znalců o částku odpovídající o dani z přidané hodnoty, kterou je znalec povinen z odměny odvést podle zvláštního právního předpisu, který určí komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí. Předpis upravuje vyhláška č. 37/1967 Sb. vyhláška ministerstva spravedlnosti k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, která byla již několikrát novelizována. Novelami se zkvalitňují a více upřesňují práce znalců a tlumočníků, upřesňují a rozšiřují předpoklady ke jmenování znalců a zpřísňují podmínky pro vykonávání jejich činnosti. Předpis například upravuje povinné pojištění odpovědnost za škodu způsobenou výkonem znalecké nebo tlumočné činnosti, dále doživotní vzdělávání, řešení stížností na znalce a ukládáním jim i pokut při porušení jejich povinnosti při výkonu jejich znaleckých a tlumočnických činností. Pokud je v řízení zapotřebí povolání znalců k posouzení či prokázání nějaké skutečnosti soud ustanoví znalce (tlumočníka) a určí mu otázky, které slouží k rozhodnutí případu v dané lhůtě na základě znaleckého posudku. Znalec je povinen o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti a to i po jejím ukončení zachovávat mlčenlivost. Tato povinnost se vztahuje i na konzultanty, případně na další osoby, které se na případu podíleli. Mlčenlivosti znalce může zprostit ten orgán, který jej ustanovil, nebo ten, na jehož objednávku byla znalecká činnost vykonávána. 5 Znalci po-té náleží náhrada hotových výdajů a odměna za poskytování posudku. V praxi je velmi běžné, že soud uloží procesnímu účastníkovi, u kterého nejsou podmínky pro osvobození od soudních poplatků a který důkaz znaleckým posudkem navrhl (v jehož prospěch má být znalecký posudek vyhotoven), aby složil přiměřenou zálohu. 6 V případě nezaplacení zálohy na náklady důkazů, není taková situace důvodem k neprovedení důkazů. Naopak. Soud důkaz provede a náklady s tím spojené, na základě vykonatelného usnesení, kterým byla povinnost složit zálohu uložena, vymáhá cestou soudního rozhodnutí. Po té řízení končí. Odměny a náhrady se posuzují podle stupně odbornosti (obtížnosti) potřebné k provedení úkonu či podle počtu vykonané práce. U tlumočnické práce se bere počet překládaných stránek, pokud se jedná o psaný text. Odměna za služby se může velmi lišit, záleží např. na jazyce tlumočení, v případě zda se jedná ve své mateřštině atd. Výši hotových výdajů a 5 Škoch,P., Znalec a občanské soudní řízení, znalecký portál online, 6 Ustanovení 141 odst. 1 Občanský soudní řád 20

21 odměnu za poskytnutí posudku je znalec (tlumočník) povinen předložit soudu současně s podáním posudku. O odměně a náhradě nákladů znalce rozhoduje soud, který jím znalce ustanovil. 7 Znalci se částka určená k výplatě složí do dvou měsíců od nabytí právní moci toho usnesení. Konečné náklady procesního řízení pak platí v případě sporného řízení účastník, který řízení prohraje (je neúspěšný). 4.3 Odměna notáře jako soudního komisaře a správců pozůstalostí Notář vykonává notářskou činnost, provádí úkony v řízení o dědictví a za to mu náleží odměna dle vyhlášky č. 432/2013 Sb. o odměnách a náhradách notářů a správců pozůstalosti (dříve správců dědictví)., která je platná od 1. ledna 2014 a mění tím vyhlášku Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb. o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění pozdějších předpisů, která tím pozbývá účinnosti. V odměnách notářů jsou započítané i úkony za běžné administrativní práce a jiné práce, které souvisí s notářskou činností. V případech dědického řízení se postupuje a vede řízení mimo soud (soud ustanoví, pověří notáře a ten po té sám vykonává úkony v řízení po zůstaviteli). Tímto usnesením přecházejí pravomoci na notáře, který je zástupcem (soudním komisařem) a celé dědické řízení pak končí rozhodnutím soudu. Výše výpočtu odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o dědictví, je obvyklá cena zůstavitelova majetku, který se stal předmětem řízení o dědictví. Výše odměny se stanovuje buď procentní sazbou, anebo pevnou sazbou. Pokud notář zastaví dědické řízení z důvodu, že majetek v dědictví je jen nepatrné hodnoty, pak odměna notáře činí 400Kč, tuto odměnu platí notáři soud. 400Kč odměna náleží notáři i v případě zastavení dědického řízení. V případě, že dojde k objevu majetku po právní moci usnesení, jimž původní řízení skončilo, je základem odměny notáře jako soudního komisaře za veškeré úkony, které byly provedeny v tom samém řízení obvyklá cena tohoto zůstavitelova majetku. Na odměně notáři se dědicové (zůstavitelé) podílejí v poměru majetku, který zdědili. V případě odmítnutí dědictví zůstavitelem, nebo nějakého dalšího neuplatnění dědictví, odměnu notáři zůstavitel platit nebude. Ovšem, když nastane situace, která je v praxi velmi běžná, že dědic (zůstavitel) není v přímé nebo poboční linii a není ani pozůstalým manželem či manželkou, v takovém případě bude platit daň dědickou. 7 Z článku Schelleová, I. Náklady civilního řízení, Obchodní právo, 1997,č.7, str

22 Odměna notáře (soudního komisaře) uvedená v 12 odst. 1 v % sazbou: - z prvních Kč základu - 2% - z přebývající částky až do Kč základu - 1,2% - z přebývající částky až do Kč základu - 0,9% - z přebývající částky až do Kč základu - 0,5% - z přebývající částky až do Kč základu - 0,1% Tady jasně vidíme, že se zvyšující částkou dále procento klesá. Vyhláška nám dále určuje minimální odměnu a to ve výši 600Kč, částka nad Kč se do základu nezapočítává. Odměna notáře může být rozhodnutím soudu přiměřeně zvýšena a to až o 100%, děje se tak v případech, ve kterých úkony notáře, zejména provedením více nezbytných jednání ve věci, mohly být mimořádně obtížné nebo časově náročné. Kromě odměny dle vyhlášky notáři náleží náhrada za hotové výdaje. Jde například o poplatky notářské komoře za zjištění v centrální evidenci závěti (zjištění zda je závět evidována nebo listina o správě dědictví) v částce 50Kč za jeden dokument, dohromady tedy 2 x 50 = 100Kč. Veškeré výdaje za lustraci pak notář přiúčtuje jako své hotové výdaje a předloží je k úhradě zůstaviteli za dědické řízení. K hotovým výdajům notáře dále patří i cestovné, náklady spojené s doručováním písemností, náklady na znalecké posudky, platby za získání informací o majetku a jiné, dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb. o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví. Notář může v průběhu řízení požádat účastníka dědického řízení neboli zůstavitele o složení zálohy, která slouží k úhradě jeho hotových výdajů. K takto vyzískané odměně je ještě nutno přičíst 21 % DPH. Soudnímu komisaři, který vykonává správu zůstavitelova majetku dále, náleží odměna za dobu strávenou na cestě za úkonem, nebo za dobu čekání na samotný úkon, který provádí a to na popud žadatele. Mezi odměnou notáře, který provádí úkony jako správce dědictví je podmínka výkonu funkce po dobu alespoň čtyř měsíců. Kdyby tuto činnost vykonával kratší dobu, odměna za vykonané práce by byla nižší, a když funkci bude vykonávat delší dobu, více než jsou zase čtyři měsíce, jeho nárok na odměnu se poměrně zvýší. Jinak je vše stejné jako u notáře, a platí zde i stejná pravidla z vyhlášky a zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (cestovné). 22

23 4.4 Odměna za zastupování Do dalších nákladů civilního soudního procesu patří i odměna za zastupování účastníků v řízení. To se týká pouze v případech zastoupení účastníka zapojeného do soudního procesu, nejčastěji advokátem nebo notářem případně patentovaným zástupcem. Výše odměny za zastupování účastníka advokátem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení stanoví vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhrada advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 8 která určuje paušální sazby, výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, tato vyhláška zcela nahradila doposud platnou vyhlášku Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. prosince č. 484/2000 Sb. o odměnách za zastupování účastníka advokátem nebo notářem, která tím pádem pozbyla účinnosti. V případě zastoupení účastníka v občanském soudním řízení zákonným zástupcem nebo zmocněncem na základě plné moci atd., pak takovému zástupci účastníka odměna nenáleží. Za poskytování právních služeb při zastupování účastníka advokátem přísluší advokátovi odměna (jedná se zejména o náklady na běžné administrativní práce a jiné), vedle odměny má advokát nárok na náhradu hotových výdajů a nárok výdajů za promeškaný čas. Vše by mělo probíhat dle vyhlášek, ale i podle etických pravidel. Náklady za zastoupení advokátem platí klient sám. V případech zastoupení klienta advokátem ve sporném řízení (strana žalující), a v případě, že strana spor vyhrála, vzniklé tak náklady za zastoupení (straně žalující), spadají na stranu neúspěšnou v procesním řízení tj. stranu, která spor prohrála. Výši odměny určuje vyhláška č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhrada advokátů za poskytování právních služeb, která upravuje paušální sazby a výši odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení. Výše odměny se může určit paušální sazbou, jednou částkou, bez ohledu na rozsah a množství poskytnutých právních služeb. Její výše bývá předem s klientem dohodnuta při převzetí zastoupení. Paušální, fixní odměna se sjednává především v případech, u kterých jde předem odhadnout rozsah a charakter úkonů advokáta. Smysl v takto fixních a pevně stanovených odměnách vidím v rychlejším a pružnějším systému, v neprotahování zbytečných jednání, sporů a tím pádem i rychlejším zastoupení a ze strany advokátů k nároku na jejich odměnu. Dle Ústavní 8 Nález ÚS ze dne sp. zn. Pl ÚS 25/12 23

24 nález Ústavního soudu, který zmiňuje spravedlivější odměnu za zastupování. 9 Zda se tak ovšem děje i v praxi v případech bagatelních sporů či platebních rozkazů, kdy výše odměn advokátů a jejich výše náhrady bývají soudy přiznávány v plné výši dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhrada advokátů za poskytování právních služeb, kdy se velmi často stává, že výše odměny většinou převyšují mnohonásobně hodnotu sporu. Výši odměny soudy určují i na základě ustanovení 151 odst. 2 a 150 občanský soudní řád. Obecné soudy jsou zde vázány zákonem. Další odměnou advokáta v zastoupení může být tzv. mimosmluvní odměna. Jedná se o odměnu v případě, že nedojde k uzavření smlouvy o poskytování právních služeb. V takovém případě se účtuje podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). K odměně a náhradě hotových výdajů je účtována daň z přidané hodnoty DPH, výše sazby je zákonem stanovena v 21% výši, dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. 4.5 Nález Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2013 sp. zn. PL. ÚS25/12 K účinkům nálezu Ústavního soudu sp. zn. PL. ÚS25/12 ze dne 17. dubna 2013 na nároky plynoucí z vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. prosince č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších vyhlášek a přiznané pravomocným rozhodnutím soudu do okamžiku vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Ústavní soud vydal usnesení, viz předešlý text, kde připouští případné retroaktivní účinky derogačních nálezů, ale jen velmi výjimečně a to v případech mimořádně intenzivního derogačního důvodu (rozpor s materiálním jádrem ústavy). V rozhodnutí se uvádí, že princip právní jistoty před důvody, které Ústavní soud vedl k derogaci vyhlášky (k jejímu zrušení), převáží v případě nároků na paušální odměnu přiznanou dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. V takových případech se neuplatní 71 odst. 2 za středníkem zákona o Ústavním soudu a nároky plynoucí z těchto 9 Nález Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 24

25 rozhodnutí mohou být předmětem výkonu rozhodnutí či exekuce. To se ovšem netýká případů, v nichž Ústavní soud shledal na základě včas a řádně podané ústavní stížnosti ve výši paušální odměny neústavnost a rozhodnutí obecného soudu zru 4.6 Odměna advokáta za poskytování právních služeb Odměna advokátovi náleží za poskytování právních služeb klientovi na základě smlouvy nebo mimosmluvně, dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátovi náleží odměna a náhrada hotových výdajů, ale i náhrada výdajů za promeškaný čas viz vyhláška. Odměna advokáta s klientem je sjednána, buď na základě smlouvy (fixní odměna) a výše takto ujednané odměny může být de facto neomezená. Další odměnou advokátovi může být odměna vzniklá mimosmluvně (viz vyhláška). Je tedy na klientovi, který musí velmi dobře zvážit, která z dvou variant je pro něj nejpřijatelnější. V případě smluvní odměny může být pro klienta výhodná pevná (fixní částka), anebo způsob množství poskytnutých úkonů či určení poskytnutých právních služeb. Odměna může být také ujednána pouze na jeden úkon advokáta, nebo ujednána na úspěchu na věci či celkové vyřízení věci. Odměna advokáta může být stanovena podle počtu strávených hodin na případu nebo jiných časových jednotek (denní, měsíční nebo roční). Ať je tedy smluvní odměna sjednána na jakýkoliv způsob tak musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci 4 odst. 3. S odměnou náleží i advokátovi i náhrada hotových výdajů, tedy v případě, že klient si již nedohodl takové podmínky ve smlouvě. Pak se postupuje podle advokátního tarifu vyhlášky č. 177/1996 Sb. o mimosmluvní odměně 7. Při zastoupení klienta advokátem v civilním soudním řízení jsou tyto sazby rozhodující a závazné pro stanovení odměny a aplikují se na základě tarifní hodnoty, za každý jednotlivý úkon právní služby. Sazba mimosmluvní odměny, za jednotlivý úkon právní služby: - do 500Kč. odměna 300Kč - přes 500Kč do 1.000Kč.. odměna. 500Kč - přes 1.000Kč do 5.000Kč...odměna 1.000Kč - přes 5.000Kč do Kč. odměna.1.500kč 25

26 - přes Kč do Kč odměna 1.500Kč a 40Kč za každých započatých 1.000Kč, o které hodnota převyšuje Kč. - přes Kč do Kč odměna 9.100Kč a 40Kč za každých započatých Kč, o které tarifní hodnota převyšuje Kč. - přes Kč odměna Kč a 40Kč za každých započatých Kč o které hodnota převyšuje Kč. Takže tyto pevné (fixní) sazby jsou rozhodující pro přiznání odměny, jak jsem výše poznamenala, za jednotlivý úkon právní služby z tarifních hodnot. Tarifní hodnotou (základ pro stanovení odměny) viz 8, rozumíme: - výši peněžitého plnění nebo cenu věci a nebo práva, v některých případech sem patří příslušenství, v době započetí právního úkonu, za cenou práva může být hodnota pohledávky nebo i závazku. - jednáli-li se opětující plnění, pak je tarifní hodnotou součet hodnot všech plnění delší pěti let nebo na dobu neurčitou, poté se stanoví pětinásobkem ročního plnění. - v případě spojení dvou či více věcí do jednoho projednání, tarifní hodnotou se považuje nejvyšší hodnota těchto společných věcí. - v oblasti vypořádání podílového spoluvlastnictví se vychází z ceny celé věci a po odečtení podílu klienta - u vypořádání společného jmění manželů jde o polovinu hodnoty všech společných věcí manželů, které patří do společného jmění manželů. - u výkonu rozhodnutí nebo exekuci pro opětující se plnění jsou tarifní hodnotou splátky, které jsou v době nařízení výkonu rozhodnutí již splatné. - v dědickém řízení se tarifní hodnotou počítá podíl, zůstavitelova cena majetku. Když známe tarifní hodnotu věci nebo práva, můžeme si spočítat cenu odměny advokáta za právní úkon a služby. Právní úkon je jakýsi projev vůle vedoucí ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. V našem případě právní předpis 11 odst. 1 advokátní tarif vyhlášky č. 177/1996 Sb. nám přímo udává, co se rozumí právním úkonem služby a v konkrétních případech bývá i rozhodující pro výši odměny advokáta a náhradu nákladů řízení. 26

27 Úkony právní služby jsou například: - převzetí a příprava zastoupení - první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby - další porada s klientem přesahující jednu hodinu - písemní podání nebo návrh ve věci samé - účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny - jednání s protistranou, a to každé započaté dvě hodiny - sepsání právního rozboru věci - návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu před zahájením řízení, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim - odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení, popřípadě stížnost proti rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení a vyjádření k nim. Advokátovi však může náležet další mimosmluvní (fixní) odměna ve výši jedné poloviny za tyto úkony vyhlášky č. 177/1996 Sb. 11 odst. 2 o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v případě návrhu předběžného opatření, dojde-li k němu pro jeho zahájení či návrh na zajištění důkazu nebo dědictví, odvolání proti rozhodnutí, pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé a vyjádření k takovému odvolání, účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, účast při přípravě jednání, jde-li o výkon rozhodnutí, za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy jeho zastoupení, nebo sepsání návrhu na zahájení řízení atd. 4.7 Náhrada za daň z přidané hodnoty Náhradu za daň z přidané hodnoty upravuje ustanovení 137 odst. 3 občanského soudního řádu a to za náklady řízení, které by nebýt sporu nebo jiného soudního řízení ani účastníkovi nevznikli. Náhradu za daň z přidané hodnoty platí zástupci, advokátovi, tlumočníkovi (osoby uvedené v 126 a), kterými se účastník řízení nechá zastoupit, nebo podle 147 jsou ti, kteří měli nějakou povinnost a nemohou být tím pádem nahrazeny z jiného důvodu, než uvádí paragraf výše. Výše náhrady se pak stanoví na základě výpočtu, dle advokátního tarifu 7 o mimosmluvní odměně, vyhláška č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Advokát či jiný zástupce, musí být plátcem daně z přidané 27

28 hodnoty, viz zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Vždy musí být v řízení soudu předloženo advokátem či jinou zastupující osobou, která účastníka zastupuje, osvědčení registrace plátce daně z přidané hodnoty, touto pověřenou osobou. Není rozhodující v přiznání náhrady, zda advokát nebo jiný zástupce účastníka vykonává advokátní činnost samostatně nebo jako společník či zaměstnanec právnické osoby. Tato právnická osoba však musí být plátcem daně z přidané hodnoty a musí být registrováno jako plátce. Automaticky pak osvědčení o registraci předkládá před soudem. Soudy nemusí z úřední povinnosti zjišťovat, zda je advokát či tlumočník, znalec nebo jiný zástupce, 10 kde se praví, že soud je povinen účastníky řízení pouze poučit o možnosti jejich náhrady (i náhrady za daň z přidané hodnoty) a pak tyto náklady projednané soudem přiznat v prokázané výši. Účtována daň z přidané hodnoty neboli DPH, dále jen daň je zákonem stanovena v 21% výši. Výše sazby je platná za kalendářní rok 2014 a platná až a do roku 2015, dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Procentní základní sazba je sazbou progresivní, mění se a předpokládaná % základní sazba od roku 1. ledna 2016, by se měla snížit na schválenou a stanovenou základní sazbu 17,5% DPH. 4.8 Povinnost placení nákladů řízení Placení nákladů řízení, z obecného pohledu výkladu, jde pro účastníka řízení o dvě specifické povinnosti. Je třeba odlišovat placení nákladů řízení a povinnost hradit náklady řízení. O náhradě nákladů řízení je v občanském soudním řízení rozhodováno až v samotném rozsudku či usnesení. V případě druhém, je běžné, že účastníci řízení platí náklady řízení během řízení, které jim vznikly a platební povinnost plní průběžně. Uplatňuje se zde zásada zájmová, která účastníkům daného procesu udává povinnost platit náklady řízení. Poplatková povinnost účastníku vzniká již podáním žaloby a soudní poplatek platí vždy žalobce. Jestliže žalobce nezaplatí soudní poplatek předem a včas, vyzve ho k tomuto kroku soud a stanoví mu lhůtu k zaplacení. Soud uplatňuje zájmovou zásadu i v případech rozhodnutí o složení zálohy na náklady důkazů, které soud nařídil v jeho zájmu nebo nové skutečnosti navrhl ten, kdo procesní úkon činí a jsou v jeho zájmu (účastník, zástupce, advokát a jiné). Soud musí účastníka poučit, že v případě nezaplacení zálohy na provedení takového důkazu, důkaz nebude proveden (nevztahuje se na osoby osvobozené od soudních poplatků) a případně i poučit o dalších následcích nezaplacení této zálohy. Dochází ovšem k případům, že soud i po 10 Nález Ústavní soudu ČR sp. zn. 14 Co 272/2008 ze dne