SE SVATÝM EVŽENEM KE SPASITELI

Transkript

1 Frank Santucci, OMI SE SVATÝM EVŽENEM KE SPASITELI LITANIE Kdo je to světec? Nejraději si ho představuji pomocí obrazu nějakého vitrážového okna v katedrále, kterým prostupuje zářící slunce. Stejně tak může prostupovat zářící světlo Boží lásky člověkem a ten pak na nás odráží všechny ty barvy a zvláštní odstíny Božího světla. A pro mě je sv. Evžen právě tímto vyzdobeným oknem, které ukazuje krásu a lásku Boha Spasitele. A to je pozvání, kterého se dnes, u příležitosti desátého výročí jeho svatořečení (ale i dnes, u příležitosti 150 let, které uplynuly od jeho narození pro nebe pozn. překl.), dostává každému z nás: vidět v Evženovi krásu Boží lásky. Tak se pro nás může Evžen stát vzorem života ve světle, přímluvcem, který nás ke světlu vede, a milým přítelem, který nás doprovází po cestě našeho života. V minulosti jsme Evžena příliš neznali a neměli ho rádi. Jedinou vzpomínku, kterou si ze svých prvních 11 let života uchovávám na náš farní kostel, je to, že to byla budova s podlahou z hlučného dřeva s mnoha sádrovými sochami svatých, mezi nimiž byla také socha sv. Evžena. Když jsem se po těch malovaných sochách díval, připadaly mi všechny neskutečné a nedosažitelné. Vůbec se mi nezdály přitažlivé a nevyvolávaly ve mně touhu po následování nebo navázání vztahu k danému světci. Totéž se dá říct i o úctě k Evženovi. Zdá se, že po jeho smrti v r se tisíce lidí inspirovali jeho odkazem a smyslem jeho života. Tisíce z nich prožívali hrdinně svůj život misionáře na těch nejobtížnějších místech. Ale přes to všechno byl Evžen jako ta sádrová socha: jeho ideály byly sice velké, ale jeho osoba nám nebyla přibližována příjemným způsobem, a tak lidi nepřitahoval. Evžena jsme začali vlastně objevovat až během jeho blahořečení v r Jeho odkaz a nakažlivost byly tak silné, že od té doby přestal být tou sádrovou sochou a stal se člověkem z masa a kostí, opravdovým lidským světcem, který dokáže oslovit moderního člověka! Jeho blahořečením a následným svatořečením v r nám ho Církev předkládá jako člověka, který žil v plnosti Božího světla a který nám tedy může pomoci, abychom tak žili i my. Svatý Evžen je lidskou osobou, která o svou svatost zápasila. Život sv. Evžena se vůbec nepodobá sádrovému světci, který poletuje na obláčku svatosti. Vždyť dobře známe všechny události jeho života a také spoustu utrpení, které prožíval od samého dětství až po smrt. Známe dobře jeho výbušnou osobnost, jeho boje se sebou samým, jeho nedokonalosti. Byl člověkem, který

2 dobře věděl, co potřebuje, aby mohl milovat lidi a být od nich milován, a přesto byl i člověkem, který poznal odmítnutí a osamocení. Byl člověkem, který sice trpěl kvůli různým situacím, které prožíval, ale v celém jeho životě nacházíme zvláštní pokoj a jednoduchost, které ho nikdy neopustily. Proč? Protože od té doby, co se setkal s ukřižovaným Kristem a přijal ho jako svého Spasitele, se mohl Evžen na každou událost dívat Spasitelovýma očima. V každé události mohl rozlišit a rozpoznat přítomnost jeho milovaného Spasitele. A tady nacházíme první důvod, proč Evžen jako světec lidi přitahuje: je velmi lidský, a tak se pro nás může stát vzorem. Učí nás, jak máme v každé situaci rozpoznat Boží lásku. Tisíce lidí po celém světě mohli zakusit Boží lásku prostřednictvím jeho synů a dcer: oblátů, členů institutů, které vyrostly z jeho charismatu, jako jsou COMI a OMMI, asociovaných laiků, AMMI a dalších, kteří žijí spiritualitu a poslání sv. Evžena. Svatý Evžen stojí blízko Boha a přimlouvá se za nás. Svatý Evžen nám nejen ukazuje, jak žít v Boží lásce, jak se utíkat se svými slabostmi ke Spasiteli, ale také se za nás přimlouvá, abychom to mohli opravdu uskutečnit. A to je význam jeho svatořečení: Církev tak uznává, že Evžen je teď členem společenství svatých a že se nachází v Boží blízkosti a žije plnost Božího království. A z této plnosti a Boží blízkosti se za nás modlí a přimlouvá za naše potřeby. Po celém světě se stále setkávám s lidmi, kteří moc této přímluvu dosvědčují. Nedávno jsem se setkal např. s případem jedné zoufalé ženy, která stála u okna nemocnice a chtěla skokem dolů spáchat sebevraždu. Když už to chtěla udělat, pocítila Evženovu přítomnost a od okna odešla. S odvahou začala nový život a dnes je přesvědčena o Spasitelově lásce k ní, kterou tehdy pocítila skrze Evženovu přímluvu. To je jeden z těch dramatičtějších případů, ale stále častěji se lidé na sv. Evžena obracejí také proto, že on sám zakusil to, co zakoušejí oni sami: byl svědkem rozbití své rodiny, poznal na vlastní kůži, co to znamená být vyhnancem, zakusil pronásledování, bohatství i ztrátu všeho, osamocení, krach všech svých plánů a mnoho jiných podob utrpení. Lidé ho vyhledávají, protože sám zná a chápe obtíže lidského života. Jak lidé odhalují sílu jeho přímluvy, roste také počet kostelů, které mu jsou zasvěceny. Svatý Evžen je otec a přítel, který putuje spolu s námi. Evžen sám dobře poznal význam a hodnotu přátelství. Potřebu přátelství cítil neustále. Vážil si lidí, kteří mu byli nablízku, a cítil, že bez přátel nemůže žít. Proto mohl také porozumět tomu, že ho Ježíš povolává do vztahu zcela výjimečného přátelství. Evžen a jeho Spasitel byli opravdovými přáteli. Evžen toužil po tom, aby s ním mohl žít v hluboké důvěrnosti a stále v jeho přítomnosti. Evžen nás učí nejen tomu, jak Ježíše následovat, ale zároveň nás po této cestě učednictví doprovází

3 svým přátelstvím. Jako zakladatel oblátů a pastýř marseillské diecéze viděl sám sebe jako otce a také se tak choval. Zvláště když zestárl, často říkal: Nikdy žádný otec nemiloval své syny tak jak já! A to platí i dnes. A my můžeme tyto jeho city ve svém srdci zakoušet i teď, zatímco on nás doprovází po cestě za stále hlubším poznáním a stále větší láskou ke Spasiteli. Tuto úvahu o sv. Evženovi, vzoru, přímluvci, otci a příteli chci uzavřít tím, že se s vámi podělím o následující litanii. Zatímco se ji budete modlit, já vám přeji, abyste ve svém životě zakoušeli přítomnost sv. Evžena, který vás v obtížných chvílích přivádí ke Spasiteli. Frank Santucci, OMI LITANIE KE SV. EVŽENOVI, NAŠEMU PRŮVODCI KE KRISTU Na každou invokaci se odpovídá: Svatý Evžene, veď nás ke Spasiteli, protože to je to, co nejvíce potřebujeme. 1. Narodil ses v bohaté rodině, ale zakusil jsi, co znamená přijít o všechno: o pohodlí, společenské postavení, o přátele. Přesto sis ale povšiml, že Bůh, náš Spasitel, tě nikdy neopustil. 2. Když ti bylo sedm let, ocitl jsi se v bouři revoluce. Byl jsi přinucen uprchnout, aby sis zachránil život. Spasitel byl ale i tehdy s tebou, aby tě chránil. 3. Ve vyhnanství jsi žil daleko od své země, své kultury, jazyka a prostředí. Spasitel ti pomohl, abys pochopil všechnu tu novost a abys uprostřed ní, spolu s událostmi, které jsi prožíval, zrál. 4. V Benátkách jsi nemohl chodit do školy. V donu Bartolovi ti Spasitel poslal výborného osobního učitele, který tě měl tolik rád a dal ti lidské a náboženské základy, které jsi právě tolik potřeboval. 5. Když jsi dospíval, trpěl jsi rozvratem své rodiny a po mnoho let jsi žil daleko od své matky a sestry. Spasitel ti pomohl tím, že ti dal pochopit hodnotu Mariina mateřství. 6. V mládí jsi toužil po tom, aby se tví rodiče usmířili, ale i nadále jsi musel trpět bolestí z nenapravitelného odloučení a ze svého nikdy nenaplněného přání. 7. V Neapoli jsi zakusil smutný život v chudobě, doléhající nudu a ztrátu naděje do budoucnosti. Tím tě Spasitel vychovával k solidaritě s těmi, kteří trpí v podobných podmínkách.

4 8. Na Sicílii jsi se znovu dostal do řad urozených. Nechával jsi se hýčkat a vymyslel sis šlechtický titul, aby tě ostatní mohli oslovovat: hrabě de Mazenod. Ale Spasitel tě znovu přivedl na zem, když ti ve vévodkyni di Cannizzaro dal průvodce, který tě učil být pozorný k potřebám chudých. 9. Když jsi se ve dvaceti letech vrátil do Francie, pustil ses do rozmařilého a pohodlného života. Ale Spasitel ti dal zakusit celou prázdnotu takového života. 10. Na jeden Velký pátek jsi pod křížem zakusil bezpodmínečnou Spasitelovu lásku, a tvůj život se tak v síle této lásky navždy proměnil. 11. Onoho Velkého pátku ti u paty kříže dal Spasitel pocítit, že i přes své hříchy a viny jsi byl vysvobozený, uzdravený a bylo ti odpuštěno. 12. Onoho Velkého pátku tě setkání s ukřižovaným Kristem přivedlo k tomu, že tvým povoláním je dát se do služby svého Spasitele jako kněz, a darovat mu tak celý život. 13. V zemi zdevastované revolucí a Bohem zapomenuté ti Spasitel pomohl pochopit, že tvým povoláním je žít jen pro Boha a přivádět ostatní k Boží lásce. 14. Po svém vysvěcení na kněze ses vrátil do Aix-en-Provence a tam uslyšel křik chudých. Spasitel odpověděl na jejich trápení skrze tvá kázání a službu těm sociálně nejslabším, mládeži a vězňům. 15. Tvá služba těm nejopuštěnějším a péče o umírající rakouské zajatce tě přivedly ke konci života. Spasitel tě však skrze vroucí a vytrvalé modlitby tvé mládeže z tyfu uzdravil. 16. Podněcován svou vášnivou láskou k Spasiteli jsi vyzval další kněze, aby se s tebou spojili, a mohli jste tak společně hlásat evangelium těm nejopuštěnějším. Spasitel tě použil k tomu, aby na svět mohli přijít Misionáři obláti Panny Marie Neposkvrněné. 17. Aby byli všichni v Bohu vyzval Spasitel tebe i tvé společníky, abyste se s ním spojili poutem řeholního života prostřednictvím slibů žitých v apoštolské komunitě.

5 18. Když jsi oplakával smrt svých mladých spolubratří, ukázal ti Spasitel, že jsou nyní součástí oblátské komunity v nebi a že se svými modlitbami zcela podílejí na tvé misii. 19. Když se zdálo, že by tvá malá skupinka oblátů mohla být zničena výhrůžkami a nepřejícností, obrátil ses na Pannu Marii Neposkvrněnou a před její sochou se ti dostalo ujištění, že to, co konáš, je Spasitelova vůle. 20. V čase, kdy Církev obvykle neschvalovala žádnou novou řeholní kongregaci, uznal papež za Spasitelovo dílo to, co jsi ty spolu se svými mladými obláty konal, a kongregaci oblátů oficiálně schválil. 21. Zcela oddán dobru Církve, obětoval jsi sebe sama a svá osobní přání tomu, abys sloužil všude tam, kam tě Spasitel volal. Přijal jsi místo generálního vikáře v Marseille a pak i tamějšího biskupa, abys mohl lépe sloužit těm nejopuštěnějším. 22. Byl jsi pronásledovaný protináboženskou činností francouzské vlády, která ti způsobila mnoho utrpení. Neustálá Spasitelova milost ti však pomáhala, abys v otázce spravedlnosti a obrany Církve zůstal neochvějně pevný. 23. Jako marseillský biskup jsi byl opravdovým milujícím otcem a všechnu svou sílu jsi vynakládal ku prospěchu tobě svéřeného lidu, ale Spasitelovu lásku jsi chtěl obzvlášť předávat chudým a opuštěným. 24. Během několika epidemií cholery jsi u lůžek nemocných a umírajících riskoval svůj život. Byl jsi tak, po vzoru svého Spasitele, ochotný stát se mučedníkem lásky. 25. Něžnou lásku a blízkost Spasitelovy přítomnosti jsi nacházel i v Božím slově. Každý den ses jím živil a i ostatní jsi přiváděl k témuž prameni. 26. Něžnou lásku a blízkost Spasitelovy přítomnosti jsi nacházel i v Eucharistii. Své posluchače jsi učil a povzbuzoval k tomu, aby Eucharistii uctívali s velkou zbožností. 27. Když jsi uslyšel křik chudých v dalekých zemích, které ještě nepoznaly Spasitele, poslal jsi své syny obláty, aby jim přinesli radostnou novinu o bezpodmínečné Spasitelově lásce ke všem.

6 28. V tvé závěti, kterou jsi zanechal svým synům oblátům, se odráží to, co tě Spasitel učil po celý tvůj život: Mezi sebou si prokazujte lásku, lásku, lásku a navenek horlivost po spáse duší. 29. Vždy jsi se snažil o to, aby ostatní poznali a milovali Pannu Marii Neposkvrněnou jako matku, která přivádí chudé ke Spasiteli. On pak korunoval tvůj život tím, že tě povolal k sobě během recitace modlitby Salve Regina. 30. Tvým svatořečením uznala Církev tvou svatost a předložila tě jako vzor těm, kteří hledají Krista Spasitele. Jako světec jsi mocným přímluvcem všech chudých a opuštěných. 31. I dnes jsi přítomný po celém světě ve službě svých misionářů oblátů a jejich asociovaných. Učiň, ať jsou ve své službě těm, kteří hledají smysl svého života, který jim může dát jen Spasitel, nezdolní a odvážní. 32. Obraťme se teď na sv. Evžena se svými osobními žádostmi a úmysly... (chvíle ticha) Modleme se: Náš Spasiteli, děkujeme ti za život a přímluvu svatého Evžena de Mazenod. S jeho přímluvou a modlitbami ti přednášíme všechny své osobní prosby i prosby svých blízkých, zvláště všech chudých a trpících. A žádáme tě také, abys přiměl mnoho mužů a žen k následování misijního příkladu sv. Evžena, a oni tak mohli zasvětit celý svůj život jako tví spolupracovníci obláti a oblátky. Prosíme tě o to s hlubokou důvěrou. Neboť Ty žiješ a kraluješ s Bohem Otcem v jednotě Ducha svatého po všechny věky věků. Amen. Středoevropská provincie OMI Česko prosinec 2010