Dokumentace a kritika nepsaných pramenů k Čínskému pavilónu U Cibulky č. p. 118, v Praze Košířích ze sbírek Muzea hlavního města Prahy

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dokumentace a kritika nepsaných pramenů k Čínskému pavilónu U Cibulky č. p. 118, v Praze Košířích ze sbírek Muzea hlavního města Prahy"

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Ústav dějin křesťanského umění Jaroslava Moučková Dokumentace a kritika nepsaných pramenů k Čínskému pavilónu U Cibulky č. p. 118, v Praze Košířích ze sbírek Muzea hlavního města Prahy Bakalářská práce Vedoucí práce: Mag.phil. Stefan Scholz Konzultant: PhDr. Zdeněk Míka, CSc. Praha 2013

2 Prohlášení 1. Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, ţe práce nebyla vyuţita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely. V Praze dne Jaroslava Moučková

3 Bibliografická citace Dokumentace a kritika nepsaných pramenŧ k Čínskému pavilónu U Cibulky č. p. 118, v Praze Košířích ze sbírek Muzea hlavního města Prahy: bakalářská práce / Jaroslava Moučková; vedoucí práce: Mag.phil. Stefan Scholz Praha, s. Anotace Nástin podmínek, které ovlivňovaly změny v kultuře 19. století. Práce studuje a rozebírá venkovská šlechtická sídla, pojetí parkových úprav, které se z barokních symetrických útvarŧ mění v anglický park či okrasný statek. Proměna vkusu s sebou přinesla změnu účelu i stylu, ve kterém se stavěly drobné doprovodné parkové stavby. Jejich funkce se z uţitkové mění na pohledovou. Romantická a sentimentální zahradní architektura byla ovlivněna malířstvím a zpětně ho ovlivnila tím, ţe se stala vzorem pro krajinomalbu. Pozornost je věnována sbírce Muzea hlavního města Prahy, která se tematicky soustřeďuje na dokumentaci usedlosti Cibulka v proměně času. Umělecká zobrazení byly pořízeny umělci i samouky, jak malíři, tak grafiky i fotografy. Práce se věnuje především grafické tvorbě. Klíčová slova 19. století - šlechtické sídlo - parková stavba - romantismus - nepsané prameny Abstract Outline the conditions that influenced changes in the culture of the 19th century. The thesis is focused on rural manor house, the concept of landscaping that of the Baroque symmetrical formations amended as an English park or ornamental farm. Park construction of utility changes the face into the point of view buildings. Romantic and sentimental garden design was influenced by painting and re affected him that became a model for landscape painting. Attention is given to the collection of the Museum of the City of Prague, which is thematically focused on documentation homestead Cibulka in the flow of time. Artistic depictions were made by artists and self-taught ones, painters, photographers and graphics. The work focuses on graphic art. Keywords 19 th century - aristocratic residence - garden building - romantism - unwritten source Počet znaků (včetně mezer):

4 Poděkování Děkuji za laskavé umoţnění práce se sbírkami paní ředitelce PhDr. Zuzaně Strnadové a PhDr. Zdeňku Míkovi, CSc. z Muzea hlavního města Prahy za konzultace, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. Ostatním kolegŧm děkuji za přípravu sbírek k nahlíţení, za scany a fotografie. V neposlední řadě děkuji PhDr. Markétě Koronthályové za laskavou pomoc s latinským překladem a za korektury PhDr. Evě Taxové.

5 Obsah 1. Úvod Osídlení Smíchova a Košíř Některé usedlosti Smíchova a Košíř na počátku 19. Století Vývoj zahrad a parkŧ Stav bádání Zaloţení sbírek Muzea hlavního města Prahy Ikonografické prameny ze sbírek Muzea hlavního města Prahy Cibulka v kresbě a grafice Malba a sochy Fotografie O autorech Závěr Seznam pouţitých zkratek Seznam zkráceně citovaných pramenŧ a literatury Seznam vyobrazení

6 1. Úvod V literatuře, která se zabývá praţskými paláci a usedlostmi v prŧběhu staletí je spousta titulŧ, zabývajících se proměnou a vývojem přilehlých zahrad a parkŧ. V nich jsou vyuţívána vyobrazení, která se vyskytují v mnoha rŧzných sbírkách. Proto se práce zaměřuje na přehled a představení odborné veřejnosti části sbírek z fondŧ Muzea hlavního města Prahy, který se týká praţské usedlosti Cibulka. Práce sleduje historický vývoj osídlení v oblasti, tedy historické proměny Smíchova a Košíř. Je zaměřena na osídlení za městskými hradbami a proměnu účelu zdejších staveb z pŧvodně viničních usedlostí v příměstská odpočinková sídla se zahradami, posléze ve výletní centra. S pouţitím literatury mapuje architektonické vlivy, které se do Čech dostávají v prŧběhu 19. století, včetně vývoje pojetí parkŧ a drobných zahradních staveb. Ve vztahu ke sbírce grafiky neopomene kontext vzniku Muzea hlavního města Prahy a budování jeho sbírek. Celek doplní přehledný chronologický katalog ze zdejších sbírek zaměřený na zobrazení usedlosti Cibulka v Košířích a informativní medailony umělcŧ Osídlení Smíchova a Košíř Zmíněná oblast byla osídlena od nejstarších dob, neboť byla na trase Praţský hrad Zbraslav. 1 První záznam o Smíchovu pochází z roku 1142 a týká se kostela sv. Jana Evangelisty. Další je z roku 1200, kdy na území dnešního Smíchova leţela osada Újezd, s kostelem sv. Filipa a Jakuba na severní straně. V roce 1292 je o Smíchovu zmínka v souvislosti s korunovační hostinou krále Václava II., která se zde odbývala. V roce 1342 zaloţil Jan Lucemburský se synem Karlem jiţně od dnešního Arbesova náměstí bohatě nadaný kartuziánský klášter s kostelem P. Marie pro mnichy z francouzského Chartreuse. V druhé polovině 14. stol. byla na pozdějším smíchovském katastrálním území část vsi Újezd, který patřil několika církevním řádŧm. Pŧvodně byl celý uvnitř hradeb Menšího Města praţského, ale kdyţ Karel IV. rozšířil v roce 1360 Menší Město, rozdělil Újezd na dvě části a na venkovské straně ponechal románský kostelík sv. Jakuba. 2 Sousedilo zde hned několik církevních institucí, jeden ze dvorŧ patřil například plaským cisterciákŧm. V druhé polovině 14. stol. zde byly zakládány vinice a chmelnice. 3 Nejstarší zpráva o zaloţení Smíchova je z roku Na počátku husitských bouří (r. 1419) vypálili Praţané kartuziánský klášter a zabrali církevní majetek. Vinice byly rozparcelovány a prodány praţským měšťanŧm, kteří si zde začali stavět domy k letnímu pobytu. Pozemky i se dvory zŧstaly Starému Městu aţ do roku 1497, kdy Vladislav Jagellonský rozhodl o vrácení svatojiřskému klášteru dřívější části Smíchova. Za nezdařené stavovské povstání proti Ferdinandovi I. byl Smíchov roku 1547 Starému Městu i s jinými statky zkonfiskován, v roce 1591 jej Staré Město znovu koupilo. Zŧstal v městském drţení do roku 1620, pak přechází do drţení pobělohorských zbohatlíkŧ Karla z Liechtensteina a Pavla Michny z Vacínova. V soudním sporu město získalo později zpět jen část. Za třicetileté války byl Smíchov téměř celý zpustošen. Ještě v polovině 17. stol. stál ve vesnici pouze jeden dŧm. Roku 1678 koupil zadluţené michnovské statky na Smíchově Jiří Ludvík Zinzendorf a 1 POCHE 2001, POCHE 2001, 410; JUNGMANN 2007, 8; HOLEC/MIKOTA 1964, HOLEC/MIKOTA 1964, 768 6

7 na konci 17. stol. jej dědicové prodali Schwarzenbergŧm. 4 V 18. století byly opraveny komunikace a postavena řada významných barokních staveb: Dienzenhoferŧv letohrádek (dnes Portheimka), pavilón v přilehlé jezuitské zahradě a kaple na Nesypce. Pohromou byla válečná léta 1741 a 1744, kdy vojska Francie a Bedřicha Velikého zpustošila letohrádky, vinice i zahrady. 5 Aţ do té doby byl Smíchov proslulý krásnou přírodní scenérií. Zrušení nevolnictví 1781 a úsilí měšťanstva o posílení autonomního postavení znamenalo rozpad stávajícího uspořádání města. Na Smíchově vznikla řada manufakturní a v 19. stol. tovární výroby, která sice znamenala rŧst osídlení, ale postupně devastovala okolní krajinu. 6 Kdyţ byl Smíchov v roce 1922 připojen k Velké Praze, měl 1347 domŧ a obyvatel. 7 Jméno Košíře se objevuje v roce V předhusitské době byly majetkem církevních institucí, ale většina patřila královské komoře; v letech 1185 a 1228 listinou potvrzeny jako majetek kláštera svatojiřského. V roce 1312 je zde připomínán statek českých panovnic. Za Karla IV. vznikla na území dnešních Košíř řada měšťanských viničních usedlostí, jejichţ majitelé se střídají. Zde leţící vinice ze 14. stol. patřily Husovu příznivci kramáři Kříţovi. V husitské době zde sídlilo několik šlechtických rodŧ, v 16. stol. pozemky připadly plaskému klášteru. 8 Roku 1596 koupilo nejvyšší purkrabství košířský statek, k němuţ zde nepatřil pouze jeden dvŧr, který po bitvě na Bílé Hoře 1620 získal Pavel Michna z Vacínova (statky byly zabaveny Myslíkŧm a Sixtŧm z Ottendorfu a přiděleny Michnŧm). V roce 1678 připadly Sinzendorfŧm a posléze je koupili 1683 Schwanzerbergerové; většina zŧstává majetkem nejvyššího purkrabství a správa přechází na konci 18. století na zemské stavy. Košíře utrpěly několikrát po sobě velkou devastaci v roce 1611 od Pasovských a následovala třicetiletá válka s ničením od Švédŧ. Za moru 1680 tu koupili správcové vlašského špitálu vinici, kde zřídili nemocnici, kostel a hřbitov (zde byl později pohřben hrabě Thun). 9 I Košíře byly vypáleny r vojskem francouzským, saským a bavorským a téměř všechny vinice byly zničeny. Mezi lety byly Košíře spojeny se Smíchovem a roku 1896 povýšeny na město. Košíře se Smíchovem byly přičleněny do velké Prahy aţ v roce 1922, 10 jako druhé praţské předměstí, rozšířené prŧmyslovým podnikáním. V době připojení jako XVII. čtvrť k Velké Praze měly 308 domŧ s obyvateli Některé usedlosti Smíchova a Košíř na počátku 19. Století Na smíchovské jiţní a jihovýchodní straně Petřína, severně od Holečkovy ulice je letohrádek čp. 98. V roce 1826 dal Rudolf kníţe Kinský zbudovat zahradu v místě bývalých vinic plaského kláštera. Návrh i provedení byly svěřeny architektu Františku Höhnelovi, kterému se podařilo dokonale vystihnout celkovou atmosféru anglických krajinářských parkŧ. Travnaté plochy doplněné skupinami stromŧ doplňují vybrané solitéry. Pískové cesty zapuštěné do terénu v kaskádově spadajícím terénu přerušuje 4 POCHE 2001, ; JUNGMANN 2007,8 5 POCHE 2001, 16 6 HOLEC/MIKOTA 1964, 769; JUNGMANN 2007, 8 7 HOLEC/MIKOTA 1964, POCHE 2001, POCHE 2001, 409 a HOLEC/MIKOTA 1964, POCHE 2001, POCHE 2001, 410; HOLEC/MIKOTA 1964, 757 7

8 vodopád padající do jezírka. V dojmovém těţišti parku postavil architekt Jidřich Kroch klasicistní vilu. Do jednoho harmonického celku umístil skleník a blíţe ke komunikaci hospodářskou budovu. Roku 1848 byla zahrada Kinských upravena architektem Bedřichem Wünschem. Teprve později byl park doplněn sochami a stavbou malého kostelíka z Mukačeva. 12 Výše na dnešní Plzeňské třídě navazují na Smíchov Košíře. Zde na počátku 19. stol. existuje řada usedlostí. Na jiţním konci Košíř Šmukýřka čp. 724, zmiňovaná jiţ v roce 1713 a kolem roku 1800 z hospodářské budovy přestavěná do tvaru obdélníka kolem uzavřeného dvora. K objektu pŧvodně vlastněným výrobci ozdob na klobouky přiléhala zahrada s oktogonální kaplí sv. Prokopa. 13 a. Vchod do Klamovky a kaple nanebevzetí P. Marie ve 20.l. 20.stol. b. Chrámek noci na Klamovce. Pohlednice dle akvarelu J. Šetelíka, 1910 Dále u Jinonické ulice čp. 731 byla usedlost Turbová, nazvaná podle majitele rady České komory Františka Xavera Turby, který po roce 1756 bývalou viniční usedlost barokně přestavěl. Z novobarokní přestavby v 1. čtvrtině 19. stol. je v zahradě zmiňovaná mramorová socha Venuše a pavilón. 14 Od Košířského náměstí pokračuje Plzeňská třída podél Kavalírky, na rozhraní Košíř a Smíchova. Zde se nalézá zbytek usedlosti, po roce 1757 zakoupené hrabaty Clam Gallasovými. Ti v prŧběhu 80. let přestavěli usedlost na romantický areál v duchu dobové módy. Christian Filip hrabě Clam Gallas do anglického parku umístil kolem roku 1820 novogotický altán 15, nad ním je ve svahu Chrámek noci z roku Celek byl doplněn dvěma pomníky: jeden brazilskému ptáku (zničen v roce 1929) a druhý koni hraběte Edwarda Clam Gallase BAŠEOVÁ 1991,89; PACÁKOVÁ HOŠŤÁLKOVÁ 2001a, POCHE 2001, 409; PACÁKOVÁ HOŠŤÁLKOVÁ 2001b, 9 14 POCHE 2001, KUTHAN 2003,13 16 POCHE 2001, 410 8

9 c. Zahradní pavilón na Klamovce, 20. léta 20. stol. d. Skleník na Klamovce, 20. l. 20. stol. Součástí zahrady statku při Jinonické silnici čp. 204, zvaného Bulovka jsou kromě hlavní budovy zahradní domek a skleník. Stavba je na barokních základech, upravovaná klasicistně koncem 18. století. Ve stejné době došlo i k zahradním úpravám, jejichţ vrcholem byla na počátku 19. stol. stavba glorietu se stanovou stříškou, na oktogonálním pŧdorysu s gotizujícími okny. e. Pavilón usedlosti Bulovka, kol

10 Chinoiserie jsou v Praze například na Vinohradech čínský pavilón v Kanálce, zaloţené 1787, 17 další čínský pavilón ve Špitálce, čínský pavilón byl i na baště sv. Kryštofa (na grafice z r. 1817) 18 u Špitálské brány s prohnutou stříškou zakončenou zvonky a jednodušší verzi téhoţ oktogonálního pavilónu, rovněţ s gotizujícími okny je u usedlosti Bulovka na Smíchově. 19 Tyto stavby časově předcházejí stavbu Čínského pavilónu na Cibulce a formálně si jsou velmi podobné. Středem našeho zájmu je usedlost Cibulka, asi nejznámější košířská usedlost. 20 Jako předchŧdce Cibulky se často uvádí tzv. Názovský dvorec, který je doloţen jiţ ve 14. století. Tento údaj se však podle posledních prŧzkumŧ se zdá být mylný. 21 Počátky viniční usedlosti jsou nejasné. Viniční domek na Cibulce vznikl pravděpodobně aţ v 17. století. Masivnější výstavba připadá na léta , kdy se cena objektu mnohonásobně zvýšila. K roku 1652 se připomínají louky se vším příslušenstvím. V roce 1681 dva domky, z toho jeden rozvalený a malá kŧlna. Aţ r se cena pozemku zvýšila více neţ šestkrát, neboť zahrnovala vinice, polnosti, budovy se zařízením, a inventářem. Do r došlo k dalšímu nárŧstu ceny, coţ svědčí o stavbě na pozemku). Následuje pokles ceny zaviněný poškozením při obléháním Prahy v r. 1742, kdy byly Košíře vypáleny. Velká cena zaplacená biskupem Thunem svědčí o významné stavební činnosti i po roce Její dnešní podoba vznikla přestavbou z roku 1817 bývalým pasovským biskupem Leopoldem Leonardem Thun Hohensteinem. Název romanticky přestavěných vinic pochází z 15. stol., kdy byla usedlost s okolím ve vlastnictví Cibulkovských z Veleslavína. Od roku 1922 je majetek ve vlastnictví hlavního města Prahy, 23 coţ mělo zabránit zániku usedlosti, ale ţádný další majitel po Thunově smrti r se nedokázal o klasicistní stavbu v zahradách postarat a od přestavby z první čtvrtiny 19. stol vše setrvale chátrá. 17 ZELINKA 1955, WIRTH 1932, obr LEJSKOVÁ MATYÁŠOVÁ 1969, 154sqq; SKALICKÁ 2006, 105; WIRTH 1932, obr POCHE 2001, LAŠŤOVKOVÁ/KOŤÁTKO 2001, SÚRPMO zpráva z roku březen 1976, Stavební historie zpráva: Při historickém stavebním, průzkumu nebyla zjištěna žádná starší stavební dokumentace, proto není možné rozlišit jednotlivé stavební etapy. Plán Prahy z 20. let 19. stol zachycuje jen schematicky při východním křídle krátká křídla severní i jižní a nepochybně i zahradnický domek. Lze z toho hypoteticky usuzovat, že tehdy ještě nestála část severního křídla, ani západní díl někdejšího křídla jižního a krátkým křídlem západním. Východní část severního křídla má ryze klasicistní charakter, kdežto z jižního křídla zbyl pouze pozdější západní díl. Celý rozsah dvorce dokumentuje plán stavebního katastru z roku 1840 včetně dvorního přístavku k jižnímu křídlu kratšího křídla západního. Celý objekt byl zřejmě dokončen ve dvacátých letech 19. století. Při té příležitosti byla zřejmě přenesena dispozice střední části barokního křídla, kde byl zrušen starý a zřízen nový stavební průjezd. Klasicistní je východní i západní část křídla severního v přízemí i v prvním patře, dochované části křídla jižního i křídlo západní. V období klasicismu se upravoval zahradnický domek. Do tohoto období po roce 1817 spadá i výstavba dvojice polygonálních altánů východně usedlosti i tzv. Čínský pavilón. Tehdy byl zřízen velkolepý park s plastikami a architektonickými doplňky. 23 POCHE 2001,

11 Hned u vchodu od komunikace ze směru od Plzeňské třídy je socha sv. Jana Nepomuckého, vlevo cesta vede po terénním hřebenu pŧvodně dubovou alejí 24 kolem Čínského pavilónu ke klasicistnímu souboru budov. V hlavní ose stavby je terasa zámečku, která byla zdobená sochami 4 Číňanŧ, pak toskánský sloup, vztyčený v roce 1824 na paměť návštěvy císaře Františka I. V zahradě usedlosti je dále umělá zřícenina hrádku s vyhlídkou, pod ním Dantovo peklo se sochou Láokoóna, zvaná také Škrtič. Dále zde je Dianin chrámek (dnes uţ jen samotná socha Diany se psy), pseudogotická poustevna, hájovna a přístřešek studánky. Za statkem na západní straně jsou dva menší pavilónky. Celý areál zdobí klasicistní sochy od sochaře Prachnera a jedinečným zpŧsobem spojují v jeden celek architekturu s přírodou. 25 f. Plán hl. m. Prahy, polohy a výšky včetně předměstí. Nakl. nakl.bulíř a Václavík, Praha Tisk. MMP PACÁKOVÁ HOŠŤÁLKOVÁ 2001a, POCHE 2001,

12 1.3. Vývoj zahrad a parků Koncept francouzského barokně klasicistního parku a rokokové zahrady 18. stol. naráţí na pŧvodní snahu o totální podmanění přírody a pozvolna se mění v její opak. V klasicistních a romantických zahradách je jiţ v polovině 18. století moţné pozorovat sílící znaky racionality, výzdoba se obejde bez květinové výzdoby, architektura a zahrada bývá pojednána ve vzájemných souvislostech. 26 Pro tuto větev zahradní tvorby na konci 18. a počátku 19. století jsou charakteristické romantické stavby, chrámy antických boţstev, obelisky, vázy a výzdoba se postupně mění, aţ dospěje k vlastnímu vývojovému stupni: empiru. V Evropě je tato tendence podpořena objevy Johanna Joachima Winckelmanna, znalce a oborníka na antické vykopávky. Ten se parkticky účastnil výzdoby ve Wörlitz, odkud byly jeho myšlenky přebírány a inspirovaly široké okolí. U nás je tento proud zastoupen na zámku Kačina u Kutné Hory. 27 V jiném proudu vývoje, kterým se ubírala zahradní tvorba tohoto období, se sloţité hvězdicové kompozice zdrobňují do menších aranţovaných úsekŧ zahrádek á la Mode a postupně přechází do plynulých křivek prvních protoromantických parkŧ. 28 Reakcí na barokní tuhost a geometrickou symetričnost byl v tomto případě volný anglický park, který se záhy spojil s prvky stále oblíbenější čínské neformální zahrady. Orientální prvky se šířily díky oblibě spisŧ Sira Williama Chamberse, který v roce 1772 uveřejnil Dissertation on Oriental Gardenery a sestavil knihu návrhŧ Design for Chinese Buildings. Čínské motivy se tak dostávají do zámecké zahrady v Kroměříţi 29 a ve Vlašimi. Jistě svou roli sehrály i myšlenky J.J.Rousseaua, který v románu z roku 1761 Julie, ou la nouvelle Héloise formuluje svou představu volné jiţ ne zahrady, ale parku. 30 V tomto duchu jsou parky osazeny romantickými stavbami, jak je tomu například v zahradě Kinských (zbudovaná , rozšířená a romanticky upravená 1848), kde je pavilón nad pramenem a na Klamovce v Košířích. Ve vnitřním městě většinou nebylo dost místa na tyto proměny, tak vývoj probíhal na předměstí. Ze zemědělské usedlosti se v 18.stol stává místo odpočinku. Vedle obytných budov, shromáţděných kolem dvora, k vybavení patří hospodářské budovy doplněné holubníky, psími boudami a skleníky. Fasády jsou zdobené na pohled ze dvora (např. sluneční hodiny ve dvoře Cibulky). Honosnější statky mívají vlastní samostatnou kapli. 31 Dříve striktně oddělené části zahrady uţitková a okrasná se postupně prolínají. 32 Smyslem zahrady je pŧsobit na rozpoloţení diváka. Jednotlivé prostory mají tvořit ucelené obrazy, vyvolávat často protichŧdné dojmy a nálady. Architekt pracuje s prvky terénu, vody a vegetace. V tomto období se pouţívají tři základní typy krajin: líbezná, hrŧzná a krajina čarovná. 33 Ústředním, ale nedominantním bodem Cibulky byla obytná budova, přestavěná na empírový zámeček, uzavírající spolu s hospodářskými objekty dvůr. Ve zvlněném 26 PACÁKOVÁ HOŠŤÁLKOVÁ 1999, PACÁKOVÁ HOŠŤÁLKOVÁ 1999, KUČA 1970, KUTHAN 2003,13 Součástí raně barokního paláce ze 17.stol byl v Kroměříţi vybudován z rozhodnutí biskupa Karla II. z Lichtensteina-Kastelkorna tzv. Libosad, který je dílem autorů architektury zámku F. Luccheseho a G. P. Tencally. Přímo na zámek navazuje Podzámecká zahrada s úpravou iniciovanou arcibiskupem Antonínem Theodorem Colloredem ( ) 30 PACÁKOVÁ HOŠŤÁLKOVÁ 1999, SKALICKÁ 2006, 8sq 32 PACÁKOVÁ HOŠŤÁLKOVÁ 2000, KUČA 1970,

13 terénu bylo možné rozvinout zahradu typu okrasného statku ornamented farm ferme ornée. Zakladatel do něj nechal vložit systém přirozeně plynoucích cest, potoky využil k napájení rybníčků, doplnil celek drobnými stavbami a okolí usedlosti upravil pomocí drobných okrasných staveb a soch. 34 Pŧvab krajiny spočívá v pečlivé úpravě okolního terénu, jíţ dominuje stavba chrámek. Na Cibulce je stavba Čínského pavilónu zdařile postavena na přirozené terénní vlně. 35 Park s ovocným sadem, několika potoky, lesíky, háji, poli a lukami volně přechází do okolní krajiny. Přínos Cibulky pro současníky spočíval především v tom, ţe v souladu s dobovým vývojem byl park otevřen veřejnosti, v pořadí jako další po otevření Kanálské zahrady a Královské obory v Praze. 36 g. Park Cibulka, situační výkres PACÁKOVÁ HOŠŤÁLKOVÁ 1985, Kuča 1970, WIRTH 1957, PACÁKOVÁ HOŠŤÁLKOVÁ 2001a,

14 2. Stav bádání V této kapitole budou zmíněny práce, které jmenovitě zmiňují Čínský pavilón a případně vyuţívají zobrazení usedlosti ze sbírek MMP, a dále literatura, která v širším pojetí ukazuje dobové souvislosti a vlivy. Je nutné zmínit literaturu, která se zabývá historickým vývojem zahrad a parkŧ, protoţe díky tomu lze pochopit okolnosti vzniku usedlosti Cibulka a zasadit jej do širších souvislostí. Mŧţeme sledovat proměny od renesančních zahrad k barokním, postupné pronikání anglických vlivŧ se zálibou v gotice nebo orientu, přinášející rozvolnění sevřeného barokního schématu na evropský kontinent. Vidíme zájem veřejnosti, podnícený dobovou odbornou literaturou o parkovou tvorbu, dočítáme se v inventářích zámeckých knihoven o její škále, zaměření a parktických pokynech, doprovázených vyobrazeními. Hned několik článkŧ ze sborníku uspořádaného Marií Mţykovou v r se zabývá literárními vlivy na dobové zahradnictví. Luboš Antonín 38 se v příspěvku o zámeckých knihovnách v thunovské klášterecké knihovně zmiňuje o mnoţství zde nalezených titulŧ zahradní literatury, datem vydání předcházejících stavbu Cibulky. Další autor, Jaroslav Petrŧ 39 odkazuje na diplomovou práci O.Kuči, ve které upozorňuje na ovlivnění tvorby parku jak obrazem, tak literaturou: Miltonovým Ztraceným rájem. Do stejného sborníku přispěla i Boţena Pacáková-Hošťálková 40 svým článkem Odezva anglického krajinářského parku v Praze. V odstavci věnovaném Cibulce říká, ţe kdyţ ji hrabě Thun koupil, hned začal budovat park v pojetí blízký Shenstonovu typu okrasného parku. Jmenuje dobovou odbornou literaturu na téma parkŧ, a říká, ţe moţná znal Wateletovy Essaye a jeho Observations on Modern Gardening. Pokládá za moţné to, ţe by znal Shenstonovo panství Leasawes nebo Hoarův Stourhead díla anglické krajinářské architektury. Uvádí dobovou literaturu věnovanou parkovým úpravám a poznamenává, ţe mezi odbornou veřejností byla známá. Její krátký článek je velmi zajímavý výčtem dobové odborné literatury. Nelze pominout ani úvodní stať M. Mţykové o trubadúrské kultuře v 19. století a její odezvu v Čechách. Umělecko historickými aspekty Cibulky se více zabývají práce Zdeňka Wirtha 41 a Vladimíra Petrovského. 42 Wirth ve své studii Cibulka zmiňuje okolnosti, jak se bývalý pasovský biskup Thun ocitl v Praze, datace stavebních úprav usedlosti (včetně jejího nákupu a píše i o Thunově předchozím místě pobytu v centru Prahy). Zajímají ho i dobová vyobrazení usedlosti umělci A.L.Buquoyem, J.Rattayem a A.Pařízkem i první zmínky v prŧvodcích, včetně autorŧ a datace. Vše doplňuje zákresem z katastrálního měření z roku 1840 z Archivu země české. Po sumarizaci stavu hodnotí význam památky a snáší dŧkazy, proč by měla být prohlášena za památku vysokého významu. Zmiňuje inspirační zdroje (Josefa Berglera a dobové architektonické tendence zpopularizované u nás německou literaturou). Upozorňuje, jak byl hrabě Thun vzdělaný a sečtělý. Zdŧrazňuje, ţe se při zakládání parku se mohl opřít o bohatou soudobou literaturu i příklady klasicistních parkŧ u nás (jejich výčet cituje i Komendová, 2009). Wirth s ohromnou erudicí a nadhledem hodnotí jak východiska přestavby usedlosti, tak ji zasazuje do kontextu dobového vývoje zahrad a hodnotí i její přínos v širším měřítku, totiţ v otevření zahrad veřejnosti jako další po Kanálské zahradě a Královské oboře (srov. Petrovský, 1986). 38 ANTONÍN 1997, PETRŦ 1997, PACÁKOVÁ HOŠŤÁLKOVÁ 1997, WIRTH 1957, PETROVSKÝ 1986,

15 Vladimír Petrovský odkazuje na Thunovu předchozí stavební činnost v Pasově a také v Praze, při přestavbě paláce Astfeldského, čp. 36 II na nároţí Jungmannovy a Národní třídy. Podle Petrovského biskup Thun nechal koupit palác pro nevlastního bratra Antonína za své peníze, a tedy měl rozhodující slovo při přestavbě paláce i při úpravě pokojŧ, v nichţ pobýval před přesídlením na Cibulku. Práce je velmi dŧleţitá, protoţe autor pracuje s dosud nepublikovanými archiváliemi jak z fondu Ústřední správy kláštereckých Thunŧ, uloţené v SOA Litoměřice, pobočka Děčín, tak z Archivu hl.m.prahy a vyvozuje z nich nová zajímavá zjištění. Protoţe děčínský archiv je zpracován jen z velmi malé části, je na tomto poli moţné dále bádat. 43 Jan Bárta ve Zprávě o usedlostech Cibulka čp. 118 v Košířích a Skalka čp. 120 na Smíchově popisuje novodobou historii, tedy spíš chátrání památky. Zachycuje stav v roce 2008, na fotografiích má ještě Čínský pavilón střechu bez zakončení kopií pŧvodní plastiky Číňana a podle jeho vyjádření se šindelová střecha rozpadá. (Dnes uţ je stavba jen zakrytá plachtou.) 44 Zrovna tak články autorŧ Jakub Bachtík, Jan Bárta, Václav Jandáček: Usedlosti, bolavá pata praţské památkové péče v čapopise Za Starou Prahu LI. (XII.), 2011, 9 18 a článek Miloše Solaře: Zkáza Cibulky. Dŧsledek demokracie nebo neschopnost praţského magistrátu? In: Za Starou Prahu XXXVIII. (IX.), 2008, se zabývají památkovou péčí a současným stavem památky. 45 Boţena Pacáková-Hošťálková se ve svých pracích dlouhodobě zabývá vývojem zahrad z památkářského hlediska. V souvislosti s usedlostí Cibulka říká, ţe pŧvodní kompozice je sice téměř setřena, ale lze ji vyčíst z plánu stabilního katastru z roku 1840, a ze stáří některých dřevin. V této souvislosti je zajímavé konstatování o pravděpodobně pŧvodní výsadbě dubŧ letních, jasanu ztepilého a jírovce; u sochy Jupitera zmiňuje zajímavý jilm habrolistý. Vyzdvihuje pŧvodní kompozici, která dnes není patrná; prŧhledy např. nad Dianiným chrámkem jsou nepŧvodně zarostlé smrky, jak dokládají vyobrazení ze sbírek Muzea hl. m. Prahy. Konstatuje, ţe výhledy do krajiny, plánované z vyhlídkové stavby, dnes označované jako rozhledna, jsou také změněny nepŧvodním zalesněním. 46 Také Oldřich Kuča se ve své stati Vývoj zahrad, parkŧ a krajinářských úprav v Kafkově slovníku Krajinářské sadovnictví, zabývá vývojem zahrad. Zmiňuje, ţe v letech vychází v Paříţi na pokračování velký sborník grafických listŧ ( Jardins Anglo Chinois ), shrnující v pestré směsici nejrŧznější evropské realizace krajinářských parkŧ a architektonických zahrad a obsahují i ukázky čínských zahrad. Zmiňuje, ţe v roce 1774 vychází Wateletovy Essaye, které vyzdvihují typ okrasného statku. 47 Milada Lejsková-Matyášová, se v práci Altány, gloriety, saly terreny praţských zahrad a parkŧ, otištěné ve Staleté Praze v roce 1969, se zaměřuje na stavby dŧleţité ne rozsahem, ale z hlediska dobového vývoje. Ve svém příspěvku se zabývá zahradními stavbami v Praze, které nebyly určeny k bydlení. Popisuje vývoj od renesance přes baroko, s proměnou funkce od vyhlídkové po pohledovou, jako místo v komponované krajině. Sleduje rozšíření drobných staveb v 18. století ze šlechtických zahrad do klášterních a měšťanských. Vývojově podle ní byly předchŧdcem těchto staveb renesanční věţice v nároţích, jinak rezidua hradebních bastionŧ. V popisu vývoje spěje od giardinett ve městě k větším nárokŧm na prostor a jejich postupnému 43 PETROVSKÝ 1986, ; upozorňuje na zničení části účetních dokladŧ 44 BÁRTA BACHTÍK/BÁRTA/ JANDÁČEK 2011; SOLAŘ PACÁKOVÁ HOŠŤÁLKOVÁ 1985; PACÁKOVÁ HOŠŤÁLKOVÁ 1997; PACÁKOVÁ HOŠŤÁLKOVÁ 2001a; PACÁKOVÁ HOŠŤÁLKOVÁ 2001b 47 KUČA

16 zakládání zahrad dále od centra během 18. století. Jako zdroj informací o drobných stavbách uvádí veduty a Zprávy soupisové komise IV z roku 1913 aj. Autorka sleduje vývoj přes rokoko (obliba cizokrajných motivŧ, chinoiserií) a klasicismus, ovlivněný Napoleonovým taţením do Egypta, i romantickou reakci, zálibu ve středověku a gotické stylizaci. Upozorňuje, ţe ve vnitřním městě většinou nebylo místa na tyto proměny a vývoj probíhal na předměstí. 48 Yvonne Janková po obecnějším úvodu popisuje dobové stavby a srovnává parkové úpravy ve své práci Romantická architektura v parcích a zahradách, publikované v Umění a řemesla roku V práci se zabývá černínským Krásným Dvorem (zaloţený ), kde zmiňuje inspiraci dobovou odbornou literaturou v němčině, angličtině a francouzštině. Pokračuje parkem auersperkského zámku ve Vlašimi z roku 1775, zmiňuje lednický park, s řadou rozmanitých drobných staveb v prŧhledech, vybavené daňčími oborami, skleníky a vodními plochami, anglickým parkem otevřeným a navazujícím na volnou přírodu, případně zemědělskou pŧdu. V dalším výčtu upozorňuje i na návaznost zámeckých parkŧ na lázeňské a městské v Karlových Varech, ve Františkových Lázních aj. Dočítáme se zde o tom, ţe na základě skic dováţených z cest, ovlivněni archeologickými a cestovatelskými objevy publikovanými v odborné literatuře, se často majitelé panství podílí na úpravě zahrad a parkŧ. Autorka si všímá potlačení vnitřního prostoru staveb ve prospěch jejich téměř výhradně dekorativní funkce a pouţití nových, moderních materiálŧ ke stavbě. Vedle parkŧ s antikizující architekturou řadí vznik architektury exotické ve Vlašimi, Krásném Dvoře, na Cibulce a v Lednici LEJSKOVÁ MATYÁŠOVÁ JANKOVÁ

17 3. Založení sbírek Muzea hlavního města Prahy Kromě Národního muzea a obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění neměla Praha v letech ţádné další sbírky. 50 Rozmezí je stanoveno daty zaloţení Národního a Náprstkova muzea; po nich jako další v roce 1881vzniká Muzeum hlavního města Prahy. Změny v politickém, hospodářském, kulturním a společenském ţivotě 19. století v českých zemích přinesly vlnu zakládání vlastivědných regionálních muzeí, která vyvrcholila po Národopisné výstavě v Praze, pořádané roku Období let je pokládáno za raně vývojové období českého regionálního muzejnictví. 51 Do vlny těchto změn spadá i hned zpočátku zaloţení Muzea hlavního města Prahy. 52 Sběratelé dr. Štěpán Berger a c.k. konzervátor Břetislav Jelínek se snaţili zabránit vývozu uměleckých staroţitností a pro svou myšlenku se jim podařilo získat prof. Antonína Otakara Zeithammera, náměstka praţského purkmistra (starosty). Ten upozornil v roce 1877 městskou radu, ţe jiţ stávající muzeum království českého je celonárodní a nebere zřetel na jednotlivá města. Při opravě Prašné brány proto navrhl, aby dva její sály byly pouţité jako městské muzeum. Návrh nezapadl a zazněly i další návrhy na umístění muzea, například Dienzenhoferŧv letohrádek Amerika, ten byl však odmítnut pro tehdejší odlehlost. Dále se uvaţovalo o Letohrádku královny Anny, ale radnice se nechtěla pouštět do zdlouhavých jednání s dvorem. Dokonce se uvaţovalo o Aneţském klášteře. Nakonec v roce 1880 Vojta Náprstek doporučil sboru radních kavárenský pavilón na Poříčí v nově zaloţeném parku poblíţ zaniklé Poříčské brány, na prostranství mezi Novým městem a Karlínem. 53 Pavilón vznikl v místě zrušených hradeb, proměněných roku 1875 zahradníkem Ferdinandem Malým na sad s vodotryskem. O rok později v něm byla postavena kavárna. Stavba byla zadaná stavitelŧm Františkovi Sallerovi a Janu Beningerovi, řemeslné práce provedli praţští řemeslníci byl pavilón pronajat, ale bez velkého úspěchu, hostinskému Eduardu Ponecovi. Proto se hledalo nové vyuţití objektu a městská rada souhlasila od roku 1882 postoupit budovu částečně komitétu městského muzea, v jehoţ čele stál JUDr. Robert Nittinger. 54 Shodou okolností je v roce 1880 pořádána výstava děl Josefa Mánesa k jeho nedoţitým šedesátinám. V praţské výstavní galerii Mikuláše Lehmanna byly vystaveny jeho ilustrace k Rukopisŧm, část studií moravských a českých krojŧ, z cyklu Ţivot na panském sídle. Tyrš s odbornou veřejností zahájili kampaň za nákup děl do sbírek budoucího městského muzea. 55 Základem sbírek se tedy staly kresby a akvarely Josefa Mánesa, jeţ se nově objevily na trhu; hned o jejich koupi městem Prahou usiloval dr. Miroslav Tyrš. Mánesovy kartony a hlavy apoštolŧ věnoval do sbírek karlínský mlynář Josef Götzel, z radnice a záduší sem byly sváţeny vhodné předměty, rŧzné dary z vykopávek a své sbírky zapŧjčili JUDr. Štěpán Berger a Břetislav Jelínek, který byl ustanoven správcem (kustodem) ústavu NOVOTNÝ 1933b, 5 51 Míka 1983, 8 52 MÍKA 2001,4 53 NOVOTNÝ 1933b, 5 a MÍKA 2001, 7 54 MÍKA 2001, 8 55 MÍKA 2001, 4 56 NOVOTNÝ 1933b,7 17

18 Přípravný sbor vedl dr. Miroslav Tyrš (jeho zásluhou je dŧraz na výtvarné umění ve sbírkách), spolu s prvními členy JUDr. Štěpánem Bergerem, a Dr. Hugo Tomanem, architektem Antonínem Baumem, Vojtou Náprstkem, sochařem Bohuslavem Schnirchem, také malíři Bedřichem Wachsmanem a Františkem Ţeníškem. Přípravná komise jmenovaná městskou radou připravila do podzimu 1881 organizační základy nového muzea, jeţ byly prvním organizačním řádem. Jako závazná Pravidla stálého komitétu městského muzea praţského je podepsal náměstek purkmistra, dr. Černý. 57 Nový komitét zvolil do čela advokáta Roberta Nittingera a prvním konzervátorem musel být podle Pravidel člen komitétu a byl tedy zvolen dr. M. Tyrš. Všichni členové komitétu se měli aktivně věnovat sběru. Jednatelem byl zvolen dr. Toman, pokladníkem V. Náprstek. V roce 1882 bylo rozhodnuto o místě sídla muzea. Praxe ukázala nutnost zaměstnat kustoda, kterým se stal amatérský archeolog Břetilav Jelínek ( ). Ten z fondŧ muzejních sbírek zabezpečil téměř celý pavilón, věnovaný prezentaci Prahy na Národopisné výstavě r a za prokázané zásluhy byl jmenován ředitelem muzea, v jehoţ čele stál po 30 let. 58 V polovině května 1883 mohli v nově otevřených sbírkách Muzea návštěvníci spatřit mimo jiné desku Mánesova orloje, čtyři odlitky soch Levého a čtyři obrazy ze sv. Mikuláše. 59 Tyrš zformuloval program muzea v národním duchu, zaměřil se na význam Prahy pro národní pospolitost. Účelem Muzea hlavního města Prahy je shromaţďovat, uchovávat a vykládat vše, co souvisí se ţivotem Prahy, dokumentovat jej ve všech sloţkách a všemi dosaţitelnými prostředky. 60 Tak sbírky rychle narŧstaly a kavárenská budova brzy nestačila. 61 V následujícím roce Muzeum obsadilo budovu celou, takţe v roce 1892 byl vyzván architekt Antonín Wiehl k návrhu přístavby Muzea. 62 Pro jeho přílišnou zaneprázdněnost se stavby ujal architekt Antonín Balšánek, jehoţ projekt je v letech realizován. 63 Je pamatováno i na sochařskou výzdobu, v soutěţi zvítězil sochař Ladislav Šaloun. Umělecká výzdoba je doplněna lunetami Karla Liebschera a Václava Jansy nad schodištěm a nástropním obrazem Karla L. Klusáčka ve středním sále 1. patra. V roce 1900 je slavnostně otevřena nová budova. Nad kvalitním výběrem sbírek dohlíţí dr. Tomek, historiograf Prahy Zdeněk Winter, dějepisec praţských řemesel a umění JUDr. Hugo Toman, architekti Antonín Wiehl a Franta, sochaři Maudr a Schnirch, biskup dr. Antonín Podlaha, farář Eckert, kunsthistorik dr. Miroslav Tyrš. 64 Jelínkovou zásluhou je stanovení priorit muzea. Dokonce věnoval ze svých sbírek základy archeologické sbírky, zachránil řadu stavebních, ale i umělecko historických sbírek, které by dnes jiţ nebylo moţné získat. Kdyţ po třiceti letech odešel do dŧchodu, jeho nástupce, dr. Harlas nezměnil schéma (tedy dodrţel stanovené roztřídění a instalaci), ale jen obměnil kvalitní exponáty. 65 Jiţ po padesáti letech kapacita muzea nedostačuje. 66 V roce 2001 má Muzeum více neţ milion sbírkových předmětŧ. 67 Z pŧvodního kavárenského pavilónu se stalo administrativní zázemí a ředitelství muzea aţ do doby, neţ byl pavilón v roce Míka 1983,10 58 MÍKA 2001, 7; Míka 1983, NOVOTNÝ 1933b,7 60 NOVOTNÝ 1933b, LIŠKA/FRAUENTERKA/ŠTIKOVÁ 1957, 4 62 NOVOTNÝ 1933b,8 63 MÍKA 2001, 9 64 NOVOTNÝ 1933b, 9 65 Míka 1983, NOVOTNÝ 1933b, MÍKA 2001, 3 18

19 zbořen v souvislosti s výstavbou tzv. Severojiţní magistrály. 68 Byla rozdělena tematická specializace mezi Muzeem hlavního města Prahy, Národním Muzeem a Národní galerií také v expoziční oblasti. Činnost výstavní i přednášková je doprovázena odbornou publikační činností. Do programu muzea byl postupně zahrnut historický, uměleckohistorický a archeologický výzkum. Muzeum zaznamenává změny i v soudobém ţivotě a organizaci společnosti. 69 Sbírky Muzea hlavního města Prahy umoţňují zmapovat postupné osidlování praţské kotliny, vznik města, výstavbu, vývoj a sloţitost rŧzných společenských a sociálních vazeb od jeho počátkŧ po současnost. Jedná se o unikátní sbírku pragensií, kterou lze mimo pomocný materiál rozdělit na několik skupin: 70 Archeologický materiál je získáván zásahy do praţského terénu, jednak během stavebních prací nebo při systematickém archeologickém prŧzkumu. V archeologických sbírkách jsou od základŧ staveb a jejich výzdoby přes keramické a skleněné zlomky nádob, šperkŧ, kosterních pozŧstatkŧ i nástroje z nejrŧznějších materiálŧ. Další část historické sbírky je tvořena převáţně předměty z oblasti uměleckého řemesla - zde jsou památky z cechŧ, plastiky, nábytek, textil, atd. Nejstarší je sbírka obrazŧ a grafiky, s doklady od románského umění (např. transfery, které byly snímány ze staroměstského domu před demolicí). Spolu se znojemskou rotundou jde o nejstarší románské malby na našem území, navíc se světskou tématikou, výjimečně jsou zobrazeni králové a královna, přes gotické malířství, a pak je sbírka kvalitně vybavena díly 19. století rodiny Mánesovy, díly Mikoláše Alše (např. akvarely k výzdobě Národního divadla) a v portrétech Jeronýma Kohla a Antonína Machka. Vedutistická tvorba, která je jinak specialitou muzejní sbírky grafiky, je zastoupena malířským dílem Jana Minaříka, který zdokumentoval Prahu před jejím zničením asanací na přelomu 19. a 20. století. 71 Huberŧv plán z roku 1769 a Langweilŧv model Prahy z let jsou nejvěrohodnějšími doklady architektonických proměn Prahy. Huberŧv plán je výjimečný, jak ukazuje Prahu v barokním opevnění, Langweilŧv model zachycuje praţské jádro z 30. let 19. století v plastickém modelu do nejmenších podrobností věrně provedený a je unikátním dokladem podoby města před asanací. Z grafických sbírek Muzea hl. m. Prahy je dosud prvním známým pohledem na Prahu dřevořez, pořízený pro Schedelovu Světovou kroniku, vydanou v Norimberku roku Prahu jako královské město zachytil kreslíř v pohledu z Vyšehradu. Topograficky a historicky věrohodnější je pohled na Prahu z roku 1562, rovněţ kolorovaný dřevořez, vydaný Janem Kozlem a Michaelem Peterlem z Annaberku. Široké Panoráma praţských měst doplňuje nápis Praga Bohemiae metropolis accuratissime expressa (Praha, hlavní město Čech, velmi přesně vyjádřena). Velkoryse pojatý a na svou dobu velmi přesný pohled zobrazuje metropoli s gotickými a renesančními malostranskými domy, jeţ oţivují stromy a postavy. Celek viděný z Petřína byl vzorem pro mnohé napodobitele. 73 Z opačné strany letenské pláně a skromněji pojal svŧj pohled na město Prahu F. Hoonenberg v listu z roku Posledním dřevořezem byl pohled na Prahu od Slezana Jana Willenberka z roku MÍKA 2001, JINDROVÁ 1970,7 70 JINDROVÁ 1970, JINDROVÁ 1970, 9 72 LIŠKA/FRAUENTERKA/ŠTIKOVÁ 1957, LIŠKA/FRAUENTERKA/ŠTIKOVÁ 1957,

20 Další, hlavně nizozemské práce, vznikaly na dvoře Rudolfa II. Vynikl především Jiljí Sadeler jako rytec a i jako vydavatel velkého pohledu na Prahu, který kreslil Filip van Bosche a vyryl Jan Wechter, z roku 1606 a Rytina je jemná, výstiţnější v měřítku i charakteru jednotlivých architektur. V krajinářských motivech autor vychází z holandského pojetí v plastice terénu i náladě s bohatou stafáţí postav rudolfinské doby. V téţe době se stanovištěm na Petříně vytvořil nizozemský malíř Lucas Valckenborch v oleji pohled na Prahu. V práci Roelanta Saveryho se objevují první celkové pohledy na město i jeho detaily. 74 V praţských motivech se dále, jak postupovala historie, objevují zásadní momenty, jako bitva na Bílé hoře, i exekuce českých pánŧ roku 1621 na Staroměstském náměstí. 75 Měnící se vzhled Prahy zachycuje velké Hollarovo panoráma z roku 1636 i další nové veduty, pojaté ještě v renesančním duchu. Samotný lept podle praţské kresby provedl Václav Hollar aţ v Antverpách roku 1649 jako přílohu Merianovy Topografie Čech, Moravy a Slezska. Proti Sadelerovi nabízí lehkost, vzdušnost a novou kompozici. V Hollarově práci je i skupina menších pohledŧ na Karlŧv most, Petřín a Zlíchov, včetně studií krojŧ a praţského prostředí v 17. století. Po roce 1650 se mísí vlivy Itálie a Nizozemí, proto i obraz je zapojen do širšího celku krajiny a je uplatněna světelná modelace. Mědiryt Folprechta Ouden - Allena ( ), rytý Conradem Deckerem, plasticky modelovaný, je víc kartografickým záznamem, neţ uměleckým pohledem. Stanoviště umělce odpovídá dnešnímu Motolu. Rozměrný plán Josefa Daniela Hubera z roku 1769 přesně, v geometricky konstruovaném perspektivním pohledu zachycuje částečně okolí Prahy v barokních hradbách a je tak dobrou pomŧckou pro studium dobových reálií. 76 Od 16. do 18. stol převaţují pohledy na město vytvořené malířskou technikou. Vývoj české krajinomalby v 18. století a v první polovině následujícího století je spojen převáţně s kreslenou a grafickou vedutou ve vývoji, jak zde byl naznačen jmény autorŧ od Ouden-Allena, k dalším tvŧrcŧm, jako jsou Jan Josef Dietzler nebo Josef Daniel Huber. Vše souviselo s rostoucím zájmem vzdělané veřejnosti o další poznání historických, uměleckých a stavebních památek, cestování, zajímavé přírodní lokality apod. Grafické, malířské a kresebné veduty se stávaly památkou na podniknutou cestu i součástí výzdoby bytu. V období klasicismu a empiru veduty patřily k nejoblíbenějšímu ţánru, umělci vychází vstříc dobovému vkusu tehdejší měšťanské společnosti. Ta postupně bohatne a po vzoru šlechty zdobí své příbytky uměleckými artefakty. Rytiny vedut jsou cenově dostupné, bylo moţné je zakoupit v obchodech u knihkupcŧ, nebo v obchodech s uměleckými předměty. Z nově zaloţené praţské výtvarné Akademie (zaloţené 10. září 1799 dekretem císaře Františka I.) vycházeli čerstvě vyškolení absolventi, připravení reagovat na poptávku. 77 Grafická produkce pohledŧ na Prahu v 18. století upadá, zjednodušuje se a dochází k perspektivnímu zkreslování, jak je tomu v pohledech Engelbrechtových a Hafnerových. Centrum zájmu se přesouvá z celkového pohledu k detailním záběrŧm na vnitřní prostory města, mosty, budovy, zahrady. Jiţ v roce 1740 vydal Martin Engelbrecht album, jehoţ autorem byl Friedrich Bernard Werner. Nejvíce detailních 74 LIŠKA/FRAUENTERKA/ŠTIKOVÁ 1957, LIŠKA/FRAUENTERKA/ŠTIKOVÁ 1957, LIŠKA/FRAUENTERKA/ŠTIKOVÁ 1957, MÍKA 2007, 6 20

21 pohledŧ se objevilo aţ na konci 18. století, například v pracích Jana Balzera staršího a Leopolda Peukerta. Zájem umělcŧ se postupně obrací od barokního formalismu k větší realitě. Zlomem je tvorba bratří Hegerŧ z let , velkých, jemně rytých kolorovaných pohledŧ na ţivot v praţských ulicích. Ve stejné době zachytil Ludvík Kohl na sedmi listech obě vltavská pobřeţí; ryl a lepal Josef Gregory. Pohledy jsou oţivené ţánrovými postavami pradlen a vorařŧ. 78 Pohledy na město dokumentují nejen měnící se ţivot, ale i stavební rozvoj Prahy. Vliv měla praţská Akademie výtvarných umění a osobnosti, které zde pŧsobily, jako např. Karel Postl a Antonín Mánes, kteří zasáhli do pojetí veduty v duchu počínajícího realismu 19. století. 79 Ovlivnili řadu umělcŧ: Antonín Pucherna, narozen 1776? v Lisku, v Haliči, zemřel 1852, pohřben na malostranském hřbitově v Košířích, v Praze. Malíř, kreslíř, mědirytec pohledŧ na města a hrady, v Praze ţil od roku 1790, roku 1798 zastupoval ředitele F.K.Wolfa v hlavní týnské škole. Krajinářství se učil u Wolfa, akvatintě u Herzingera, ţákem praţské Akademie byl Vydal sbírku kreseb , národních českých krojŧ 1814 a ryl pohledy Wolfovy, Postlovy i hraběte Buquoje. Význačné listy: Pohledy na Karlovy Vary 5 listŧ, Pohled na Teplice, Pohledy na Prahu a okolí 12 listŧ aj., podle Casanovy ryl Bitvu mezi Turky a Němci, vydal Anfangsgründe zur Landschaftszeichnung tj. 12 vzorkŧ kreslení, tíhne k ţánru. V majetku dr. Antonína Podlahy byla akvatinta Císařský mlýn v Bubenči s branou z Rudolfovy doby. Dílo se nachází ve větší míře v Muzeu hlavního města Prahy, Národním muzeu, muzeu Vocela v Kutné Hoře aj. Zdeněk Wirth o něm říká: K Postlově pojetí Prahy přidal další sloţku: intimní romantiku a idyličnost, zejména kde vychází do okolí města nebo kde zachycuje architekturu města spolu s porostem nebo řekou. 80 Dalším umělcem z této skupiny byli Josef Šembera nebo Schembera, nar ve Vysokém Mýtě, zemřel v Litomyšli. Malíř, kreslíř, rytec. Studoval na praţském ústavu polytechnickém , pod vedením prof. Havle stavitelství a měřičství, pak Akademii jako ţák Postlŧv, kde zdokonalil kreslení i malování. Roku 1818 na návrh Postla dostal cenu za tuţkovou kopii Krajiny se zříceninou od C. Chiariniho. Byl kreslířem stavební kanceláře. Kreslil veduty a města plastických forem, Přehled města Prahy 4 listy 1830, Schwarzenberský palác a Pohled na Prahu z Petřína 183 a řadu dalších. Jeho přesných, detailních a realistických pohledŧ je asi 160. Ve sbírkách dr. Antonína Podlahy se nacházelo několik jeho vzácných mědirytin i v dalších pozŧstalostech, také v městském muzeu ve Vysokém Mýtě, jeţ jim dříve vyhradilo celou síň v přízemí. Roku 1865 koupil mnoho jeho kreseb hrabě Černín pro grafickou sbírku své galerie ve Vídni. 81 Posledním jmenovitě uvedeným umělcem je Vincenc Morstadt. Spolu s mnoha dalšími umělci jejich tvorba v sobě pojí empirovou věcnost, romantické procítění a plní praţskou vedutovou tvorbu rukopisem osobního proţitku, jemuţ napomáhají nově objevené grafické techniky akvatinta, oceloryt a litografie. V muzejní expozici jsou z roku 1830 tohoto období dvě práce Antonína Mánesa První je laděna spíše v duchu doznívajícího empiru lyricky, druhá je romanticky barevná, v plnější barvě LIŠKA/FRAUENTERKA/ŠTIKOVÁ 1957, ŠTIKOVÁ 1957, TOMAN 1950, TOMAN 1950, LIŠKA/FRAUENTERKA/ŠTIKOVÁ 1957, 19 21

22 Josef Šembera a Vincent Morstadt zachytili ve svých dílech nejen zákoutí Prahy, ale hlavně celkové pohledy na ni. Tím zakončili souvislý vývoj městské veduty v 19. století. Ve velkém pohledu na Prahu Josefa Šembery z roku 1831 je zřetelná snaha o uchopení látky jako organicky členěného celku, blízkého současnosti. Podobně s obrovskou přesností zachytil Prahu i Vincenc Morstadt. 83 V 80. letech 18. století stála Praha na počátku nového období, které zahájily josefinské reformy a které trvalo do počátku 20. století. Praha se postupně stávala stále víc prŧmyslovým velkoměstem, měnil se ţivot zdejších obyvatel. Řada politických a ekonomických změn pŧsobí na obyvatele, velký význam mělo roku 1784 sloučení čtyř praţských měst v jedno. Aţ do třetí čtvrtiny 18. stol měla Praha podobu středověkého města obklopeného barokními hradbami, postavenými po ukončení třicetileté války. Přístup do města umoţnovaly městské brány, na noc uzavírané a střeţené. Pobělohorská doba proměnila Prahu v ospalé provinční město. 84 Určitý pokrok proběhl v 80. letech 18. století, kdy vznikla zvláštní komise pro okrašlování města. Z jejího podnětu nařídil císař Josef II zasypat příkop mezi Starým a Novým městem od Mŧstku k Vltavě a vysadit zde stromořadí. Vznikla promenáda Nové aleje, dnešní Národní třída, navazující na starší úsek, vzniklý zasypáním úseku od Mŧstku k Prašné bráně - dnes Na Příkopě. K ozdravění slouţil i císařŧv zákaz pohřbívat uvnitř města v roce 1784 a zřízení dvou ústředních hřbitovŧ za hradbami. Pro Malou Stranu a Hradčany slouţil košířský hřbitov, pro pravý břeh Vltavy se Starým a Novým městem Olšany. Začíná se stavět kanalizace a dláţdit ulice, hlavně z popudu Karla hraběte Chotka. S josefinskými reformami zaniká řada dŧleţitých církevních staveb (Kaple Boţího těla na Dobytčím trhu a Betlémská kaple). 85 Informace o Praze byly dostupné v nově vycházející literatuře, především ve stále častěji vycházejících prŧvodcích, mapách a plánech, ale také z grafických vedut města a okolí. V první polovině 19. století se stále častěji dostává do popředí zájem o cestování. Veduty se objevovaly stále častěji v souvislosti s poptávkou na papíře i na předmětech; oblíbené jsou například na pohárech, k vidění jsou ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy z přelomu 18. a 19. století s malovanými praţskými vedutami. 86 Mnohé předměstské obce po vzoru Prahy zřizovaly na přelomu 19. a 20.stol. parky. 87 Velkým pokrokem bylo 1845 spojení olomoucko-praţské větve Severní dráhy ţeleznice s Vídní, 1848 byl v nádraţní budově v Hybernské ulici umístěn telegraf. Ţeleznice a lodní doprava podpořily rŧst obchodu, 1841 byl spuštěn na Vltavu parník pro osobní dopravu. 88 S vývojem v období 19. a počátku 20. století a s malíři Prahy je moţné se seznámit z archivních záznamŧ, memoárové literatury, ale hlavně z dobových kreseb, rytin a obrazŧ. Jak v 19. století měšťanstvo bohatne, i pro něj je cestování dostupné a zajímavé. Seznamuje se pasivně i aktivně s výtvarným uměním. Roste laicizace ve výtvarném umění, objevuje se řada nových jmen, dnes jiţ zcela neznámých. Začalo přibývat obrazŧ s námětem Prahy, jejích památek, náměstí i zahrad za městskými hradbami. 89 Ve druhé polovině 19. století začíná kresby nahrazovat dokumentární fotografie. 83 LIŠKA/FRAUENTERKA/ŠTIKOVÁ 1957, MÍKA 2007, 8 85 MÍKA 2007, 9 86 JINDROVÁ 1970, 7 87 MÍKA 2007, MÍKA 2007, MÍKA 2007, 7 22

23 Největší sbírku obrazŧ, dokumentujících změny ve městě Praze shromáţdilo Muzeum hlavního města Prahy; jejich nákup respektoval akviziční záměry Národní galerie. Někteří autoři jsou dnes málo známí, někteří vŧbec. Většinou dokumentární hodnota jejich děl převyšuje hodnotu uměleckou. 90 Tak i mezi autory, kteří se zabývali zobrazením Cibulky je jen málo známých jmen, která jsou ve sbírkách muzea zastoupena. Například Jan Minařík na přelomu 19. a 20. stol pečlivě dokumentoval mizející starou Prahu v období asanace. České výtvarné umění zkvalitnil vznik praţské výtvarné Akademie roku 1799, umělci uţ nemuseli cestovat za vzděláním do Dráţďan. Akademii zaloţila soukromá šlechtická Společnost vlasteneckých přátel umění a dekretem potvrdil císař František I. roku Leopold Thun uvolnil ze svých sluţeb prvního učitele, Josefa Berglera ( ), který se 1800 stal jejím prvním ředitelem. Do té doby ţáci dojíţděli do Vídně, Mnichova nebo do Itálie. Krajinářskou školu vedl na Akademii Karel Postl, po jeho smrti 1818 Antonín Mánes, Postlŧv ţák. V letech vedl krajinářskou školu mnichovský Max Haushofer, švagr ředitele Akademie Christiana Rubena. Haushofer trval na malbě v plenéru, za něj byla zavedena jako povinný předmět. Jeho romantické zaměření ovlivněné mnichovským a bavorským prostředím bylo tak inspirativní, ţe ţáci zŧstávali ve škole déle, neţ museli a účastnili se malířských výprav do Alp nebo na Šumavu. Mezi jeho ţáky byla taková jména, jako Adolf Kosárek a Julius Mařák - který po něm jako nejmladší ţák převzal roku 1887 ateliér. 91 Jiţ v 19. století vznikají v oficiální tvorbě rozdílné okruhy: umělcŧ a diletantŧ. Typickým příkladem je František hrabě Šternberk ( ), který se angaţoval v kulturním ţivotě jako iniciátor Společnosti vlasteneckých přátel umění, instituce zastřešující vznikající veřejné umělecké sbírky. Společnost byla velmi úzce propojena i s Akademií výtvarných umění a kdyţ v roce 1806 Karel Postl ţádal o místo učitele krajinomalby, označil se v písemné ţádosti za přítele umění, coţ velmi vystihuje tehdejší situaci MÍKA 2007, MÍKA 2007, HOJDA/ PRAHL 2000, 68 sqq. 23

24 4. Ikonografické prameny ze sbírek Muzea hlavního města Prahy Tato práce se zabývá soupisem sbírek, týkajících se Cibulky ze sbírek MMP a zejména Čínského pavilónu. Řazení je chronologické podle doby vzniku a ne podle inventárních čísel, ta byla předmětŧm přidělována v pořadí, v jakém se dostávaly do Muzea. V muzejních přírŧstkových knihách (později na evidenčních kartách, vázaných posléze do knih) se dočítáme o okolnostech nákupu nebo daru. Někdy jsou zaznamenané detailnější informace o autorech. 93 To umoţnilo vytvořit malé portréty jednotlivých tvŧrcŧ a doplnit je faktickými údaji Cibulka v kresbě a grafice 1. J. Rattay (Rahtay), Pohled na Dianin chrám v zahradě Cibulka, kol 1820, kolorovaný mědiryt, 152 x 171, MMP Později byly tyto informace převzaty do elektronické evidence tak, jak je stanovena zákonem č. 122/2000 Sb. 24

25 2. J. Rattay, Výhled do zahrady Cibulka o polednách, kol.1820, kolorovaný lept, 180 x 232, MMP Anonym, Čínský pavilón v zahradě usedlosti Cibulka, kol. 1820, kolorovaný mědiryt, 97 x 154, MMP

26 4. Anonym, Rytířský hrad v zahradě Cibulka v Praze, kol. 1820, kolorovaný mědiryt, 97 x 154, MMP Vincenc Morstadt, pohled od jihozápadu na usedlost Cibulku v Košířích, 1873, kresba tuţkou, 149 x 1188, MMP

27 6. František Chalupa, celkový pohled na Cibulku v Košířích, 1875, lavírovaná tuš s tuţkovou kresbou, 205 x 265, MMP František Chalupa, čtyři pohledy na Cibulku v Košířích v Praze, 1882, lavírovaná tuš s tuţkovou kresbou, 260 x 190, MMP

28 8. František Zuman, špička čínského pavilónu za stromy v Praze-Košířích, 1906, akvarel, 180 x 125, MMP Bedřich Feuerstein, Pohled na hlavní budovu Cibulky v Košířích, , akvarel, 282 x 398, MMP

29 10. Josef Hurt, Dianin chrám v Praze Košířích, 1928, akvarel, 446 x 327, MMP Josef Hurt, Čínský pavilón v Praze Košířích, 1928, akvarel, 446 x 327, MMP

30 12. Josef Hurt, Sv. Jan pod Cibulkou v Praze Košířích, 1928, akvarel, 326 x 446, MMP Juhas, U Cibulky. Praha, , kresba tuţkou, 21x30, MMP

31 14. Jaromír Milfait, Pohled k Čínskému letohrádku na Cibulce, , akvarel, 120 x 200, MMP Miloslav Holý, Jaro na Cibulce, 1955, barevná litografie, zkušební tisk, 422 x 523, MMP

32 4.2. Malba a sochy 16. O.Matějka, Cibulka, přel. 19. a 20. stol., olej, plátno na lepence, 24 x 49,4 cm, MMP Anonym, Ćíňan, měděná tepaná plastika se zbytky polychromie a zlacení, ze špičky Čínského pavilónu na Cibulce v Praze, datace neznámá, v. 82 cm, MMP

33 4.3. Fotografie 18. Pohled do zahrady na Cibulce, kol. r , anonym, v 120 x š 170 mm. MMP Pohled do zahrady na Cibulce, kol. r , anonym, v 120 x š 170 mm. MMP

34 20. Pohled do zahrady na Cibulce v pozadí čínský pavilon, kol. r , anonym, v 90 x š 145 mm.mmp Pohled do stromořadí při usedlosti Cibulka v Košířích, v 120 x š 165 mm, kol , autor neuveden. MMP

35 22. Jezírko na zahradě Cibulky v Košířích, v 120 x š 165 mm, bez uvedení autora, MMP Pohled na čínský pavilon na Cibulce, v 135 x š 85 mm. Autor neuveden. Kol. 1920, MMP

36 24. Kaštanová alej mezi hlavní budovou Cibulky a terasou, v 125 x š 170 mm. Autor neuveden, kol. 1920, MMP Pohled na bránu se znakem zakladatele Cibulky. 175 x 115 mm. Autor neuveden, kol. 1920, MMP

37 26. Zrcadlový pavilon na Cibulce. 175 x 115 mm. Autor neuveden, kol. 1920, MMP Pohled na bránu dvora na Cibulce, v 155 x š120 mm. Autor neuveden, kol. 1920, MMP

38 28. Kamenný sloup s nápisem, který připomíná, ţe cibulku navštívil císař František I. S chotí Karolinou Augustou, rozměry 170 x 120 mm. Autor neuveden, kol. 1920, MMP Dianin pavilon na Cibulce. Rozměry 175 x 120 mm. Autor neuveden, kol. 1920, MMP

39 30. Čínský pavilon na Cibulce, 165 x 125 mm. Autor neuveden, kol. 1920, MMP Pohled zahradou na Cibulce k rozhledně,120 x 170 mm. Autor neuveden, kol. 1920, MMP

40 32. Usedlost Cibulka pohled na kašnu, rozměry 175 x 125 mm. Autor neuveden, kol. 1920, MMP Plastika Číňanky na zahradě na Cibulce, rozměry 170 x 120 mm. Autor neuveden, kol. 1920, MMP

41 34. Plastika Číňana na zahradě na Cibulce, rozměry 175 x 125 mm. 175 x 115 mm. Autor neuveden, kol. 1920, MMP Pohled na portál se znakem biskupa Thuna, usedlost Cibulka, v 120 x š 165 mm, Obchod Zikmunda Reacha, kol , MMP

42 36. Pohled do dvora usedlosti Cibulka, v 120 x š 165 mm, Obchod Zikmunda Reacha, kol , MMP Pohled na čínský pavilon v zahradě usedlosti Cibulka na Smíchově, v 120 x š 165 mm, Obchod Zikmunda Reacha, kol , MMP

43 38. Cibulka pohled na východní ohradní zeď (dnes zbořeno) s oktogonálním pavilonem, v 130 x š180 mm, foto Korba, kol. 1940, MMP Socha sv. Jana Nep. Na Cibulce, v 130 x š180 mm, foto Korba, kol. 1940, MMP

44 40. Znak L.L.Thuna na podstavci sochy sv. Jana Nepomuckého, v 130 x š180 mm, foto Korba, kol. 1940, MMP Cibulka, autor Miloš Stránský, rok 1990 MMP , nemám autorská práva, takţe tento soubor nemohu publikovat O autorech 1. J. Rattay je jako autor předlohy zapsán vlevo, vpravo je uveden rytec V.Gottmann, uprostřed dole je zapsán vydavatel. J. Rattay (Rahtay), byl kreslířem vedut Prahy a okolí kolem roku Podle něj byly prováděny rytiny Pohled na Barvířský ostrov, Chuchle u Prahy, aj., které vycházely u nakladatele J.F.Marouschka v Praze. 94 Pohled na Dianin chrám v zahradě Cibulka je zmíněn pod číslem 53 v katalogu výstavy Krasoumné jednoty v Praze Praha jak bývala. s podtitulem Kresby a vzácná grafika z praţské soukromé sbírky, pořádané 22. února 16. března 1930 Stejný katalog uvádí, ţe rytec V. Gottmann pŧsobil v Praze kolem roku Tomanŧv slovník se o mědirytci Gottmannovi zmiňuje jako o Čeňkovi a je výslovně řečeno, ţe ryl podle Rattaye Pohled na Dianin chrám v zahradě Cibulka. Narodil se r v Praze, zemřel tamtéţ. V Praze I se věnoval profesi. Měl bratra Antonína Gottmanna (nar v Praze), rovněţ mědirytce v Praze I. 94 TOMAN 1950, LENZ 1930, 13 44

Tab. 6. Veduta města Kroměříž se zámkem a Podzámeckou zahradou, detail. Detail Tab. 5., výřez; stavba v místě zahradníkova domu.

Tab. 6. Veduta města Kroměříž se zámkem a Podzámeckou zahradou, detail. Detail Tab. 5., výřez; stavba v místě zahradníkova domu. Seznam příloh Tab. 1. Celkový pohled na Libosad Justus van den Nypoort podle předlohy G. M. Vischera, Celkový pohled na Libosad, výřez s pohledem na město, zámek a Podzámeckou zahradu, 1691. In: Zatloukal,

Více

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky České památky v UNESCU Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. Dumu: VY_32_INOVACE_15_18 Tematický celek: Umění a kultura Autor: PaedDr.

Více

David Mikoláš (2013)

David Mikoláš (2013) David Mikoláš (2013) Typologie pramenů 1. Písemné prameny 2. Kartografické prameny 3. Ikonografické prameny 4. Plány 5. Hmotné prameny 6. Další informativní prameny 2 1. Písemné prameny 1. 1 Prameny diplomatického

Více

Člověk v lidském společenství Hmotná a duchovní kultura

Člověk v lidském společenství Hmotná a duchovní kultura Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV_0112 Autor: Tematický celek: Mgr. Martina Kaňovská Základy společenských věd Datum: 3.11.2012 Učivo (téma): Člověk v lidském společenství Hmotná a duchovní kultura

Více

STUDIJNÍ OPORA PRO STUDENTY 1. ROČNÍKU MATURITNÍHO PŘEDMĚTU KNIHOVNICTVÍ

STUDIJNÍ OPORA PRO STUDENTY 1. ROČNÍKU MATURITNÍHO PŘEDMĚTU KNIHOVNICTVÍ GALERIE STUDIJNÍ OPORA PRO STUDENTY 1. ROČNÍKU MATURITNÍHO PŘEDMĚTU KNIHOVNICTVÍ GALERIE Existují různé významy pojmu galerie: 1. Dlouhá chodba na ochoz zevně nebo uvnitř budovy ve výši patra, v renesančních

Více

Obrazová dokumentace. Vypracoval Mgr. David Mikoláš 28. února 2010

Obrazová dokumentace. Vypracoval Mgr. David Mikoláš 28. února 2010 Obrazová dokumentace Vypracoval Mgr. David Mikoláš 28. února 2010 Seznam Braniborská brána v Berlíně (klasicismus) Budova Kapitolu ve Washingtonu DC (klasicismus) Stavovské divadlo v Praze (klasicismus)

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975 ČSSR, 1990 ČSFR, 1993 přešla úmluva na ČR Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního

Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975 ČSSR, 1990 ČSFR, 1993 přešla úmluva na ČR Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage. Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975

Více

D ě j i n y P r a h y

D ě j i n y P r a h y OA, SPgŠ, VOŠ CR a JŠ s právem stát. jazykové zkoušky, s. r. o, Hradec Králové D ě j i n y P r a h y Odborná maturitní práce srpen 2013 Jana Horáková OA, SPgŠ, VOŠ CR a JŠ s právem stát. jazykové zkoušky,

Více

Stanislava Vrbková 100 let muzejnictví v Mikulově

Stanislava Vrbková 100 let muzejnictví v Mikulově Stanislava Vrbková 100 let muzejnictví v Mikulově Pomyslný základní kámen mikulovského muzea byl položen před 100 lety a pomyslně na něj poklepali pánové založivší v roce 1913 muzejní spolek. Podnět k

Více

Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové

Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Varianta A Jméno uchazeče datum narození..... Bydliště (vč.psč)...... Absolvoval střední

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Kultura raného

Více

DUM č. 17 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR

DUM č. 17 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR projekt GML Brno Docens DUM č. 17 v sadě 21. Ze-3 Kraje ČR Autor: Drahomír Hlaváč Datum: 05.03.2014 Ročník: 3. ročníky Anotace DUMu: Kraje České republiky, památky UNESCO v krajích ČR Materiály jsou určeny

Více

Zámek Mnichovo Hradiště

Zámek Mnichovo Hradiště Zámek Mnichovo Hradiště Rozsáhlý areál barokního valdštejnského zámku nalezneme v severní části Mnichova Hradiště. Státní zámek Mnichovo Hradiště je dnes Národní kulturní památkou a patří k němu i bývalý

Více

UNESCO SVĚTOVÉ DĚDICTVÍ ČESKÉ PAMÁTKY NA SEZNAMU UNESCO

UNESCO SVĚTOVÉ DĚDICTVÍ ČESKÉ PAMÁTKY NA SEZNAMU UNESCO UNESCO SVĚTOVÉ DĚDICTVÍ ČESKÉ PAMÁTKY NA SEZNAMU UNESCO UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) 1972 generální konference UNESCO přijala v Paříţi Úmluvu o ochraně světového

Více

UNESCO ČESKÉ DIVY SVĚTA

UNESCO ČESKÉ DIVY SVĚTA Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 UNESCO

Více

Test kulturně historických znalostí. pro učební umělecké obory

Test kulturně historických znalostí. pro učební umělecké obory Celé jméno uchazeče: Test kulturně historických znalostí pro učební umělecké obory 1. Do kterého uměleckého oboru patří stavba chrám sv. Barbory v Kutné Hoře? a) užité umění b) architektura c) malířství

Více

vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce

vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce proti průmyslové civilizaci Secesi charakterizuje přesycenost

Více

Kultivace lesů, oddělení země od vody, efektivita Neolitická revoluce, hradiště 11. století Přemyslovci panské hrady, románské kostely, kláštery,

Kultivace lesů, oddělení země od vody, efektivita Neolitická revoluce, hradiště 11. století Přemyslovci panské hrady, románské kostely, kláštery, Kultivace lesů, oddělení země od vody, efektivita Neolitická revoluce, hradiště 11. století Přemyslovci panské hrady, románské kostely, kláštery, osady zemědělců, obchodní cesty, obhospodařovaná půda Vrcholný

Více

A je tu Středočeský kraj. Tu to prezentaci vytvořila Irena Havlíčková Zš a Mš Hrubý Jeseník okres Nymburk

A je tu Středočeský kraj. Tu to prezentaci vytvořila Irena Havlíčková Zš a Mš Hrubý Jeseník okres Nymburk A je tu Středočeský kraj Tu to prezentaci vytvořila Irena Havlíčková Zš a Mš Hrubý Jeseník okres Nymburk Hrady a zámky Karštejn Jeden z nejznámějších českých hradů byl postaven v letech 1348 1367 na příkaz

Více

Praha historické památky

Praha historické památky Praha historické památky autor výstupu: Mgr. Vlastimil Kořínek datum ověření výstupu: 21. 11. 2012 školní rok 2012-2013 předmět: vlastivěda třída: 4. a 5. třída tematický celek: Kraje České republiky druh

Více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel Nanebevzetí Panny Marie Staroměstské náměstí, Římskokatolická církev Bohoslužby neděle 9.00, 10.30 (se zaměřením na děti) a 18.00 Kostel, uzavírající svým průčelím Staroměstské náměstí spolu s budovou

Více

UČEBNÍ PLÁN JEDNOLETÉHO STUDIA PAMÁTKOVÉ PÉČE PRO VŠ. 1. Historický vývoj vztahu člověka k památkám. Památkářská idea, její geneze a vývoj. 2.

UČEBNÍ PLÁN JEDNOLETÉHO STUDIA PAMÁTKOVÉ PÉČE PRO VŠ. 1. Historický vývoj vztahu člověka k památkám. Památkářská idea, její geneze a vývoj. 2. l UČEBNÍ PLÁN JEDNOLETÉHO STUDIA PAMÁTKOVÉ PÉČE PRO VŠ SPOLEČNÝ ZÁKLAD Historický vývoj památkové péče 1. Historický vývoj vztahu člověka k památkám. Památkářská idea, její geneze a vývoj.. Puristická

Více

RENESANCE V ČECHÁCH. mecenáš umění rudolfínská doba

RENESANCE V ČECHÁCH. mecenáš umění rudolfínská doba RENESANCE V ČECHÁCH U nás tento sloh nebyl nadlouho, pouze v 16.st za vlády Ferdinanda Habsburského, který povolal na přestavbu Pražského hradu italské umělce a pak především za Rudolfa II. mecenáš umění

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚZEMNÍ VÝVOJ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY OD ROKU 1784 PO SOUČASNOST

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚZEMNÍ VÝVOJ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY OD ROKU 1784 PO SOUČASNOST UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Aplikace geoinformatiky v sociální geografii ÚZEMNÍ VÝVOJ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY OD ROKU 1784 PO SOUČASNOST

Více

Návesní průčelí Šubrtova statku čp.2 ve Třebízi.

Návesní průčelí Šubrtova statku čp.2 ve Třebízi. Zpravodaj č. 7/ 2012 Vážení přátelé slánského muzea, v letních měsících láká k návštěvě především malebný areál Národopisného muzea ve Třebízi. Jak sami návštěvníci říkají, takový klid a prostředí přímo

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_117_VV8 RENESANCE. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_117_VV8 RENESANCE. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_117_VV8 RENESANCE Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Mgr. Andrea Slavíková RENESANCE Renesance znamená znovuzrození římské antiky, ne

Více

Památky a tradice - jak na to v praxi?

Památky a tradice - jak na to v praxi? MAS -Partnerství Moštěnka Mikroregion Moštěnka Mikroregion Holešovsko Vzájemná spolupráce ve všech oblastech Zámek Dřevohostice Renesanční vodní zámek ze 16.století Do konce 19.stol -hodnotná botanická

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

Pravěk a starověk / dějepisný atlas

Pravěk a starověk / dějepisný atlas Pravěk a starověk / dějepisný atlas Sešitový atlas pro ZŠ a víceletá gymnázia je prvním z ucelené řady dějepisných atlasů. Seznamuje s historickým vývojem v období pravěku a starověku, od počátků lidského

Více

Lenka Tichá 9-Vý t arná k ultura ult

Lenka Tichá 9-Vý t arná k ultura ult VÝTVARNÁ KULTURA 12. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá DUM Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 2. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

nástavbové studium 1. ročník čtyřletý obor 1. ročník

nástavbové studium 1. ročník čtyřletý obor 1. ročník BAROKO Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jaroslava Kholová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno

Více

Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy

Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy Exkurze Praha 8 26.11.2013 Městké parky v Karlíně, návštěva Odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy zaměření:

Více

ČESKÉ ZEMĚ PO HUSITSKÝCH VÁLKÁCH

ČESKÉ ZEMĚ PO HUSITSKÝCH VÁLKÁCH ČESKÉ ZEMĚ PO HUSITSKÝCH VÁLKÁCH ZEMĚ BEZ KRÁLE ČEŠI ODMÍTLI ZIKMUNDA, KTERÝ MĚL PO VÁCLAVOVI IV. NASTOUPIT NA TRŮN ZEMĚ SE VZPAMATOVÁVALA Z VÁLKY ZŮSTALI ZDE KATOLÍCI I PŘÍVRŽENCI HUSA TAKÉ ČEŠTÍ BRATŘI,

Více

VY_32_INOVACE_20_Cestovní ruch_11

VY_32_INOVACE_20_Cestovní ruch_11 VY_32_INOVACE_20_Cestovní ruch_11 AUTOR: VĚRA JANSKÁ ŠKOLA: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Datum: březen 2013 Číslo projektu:

Více

NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY - PŘEHLED AKCÍ

NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY - PŘEHLED AKCÍ R - - běžná hradební zeď radnice MPR - KP 22622/3-2278 Obnova obv.pláště radnice 1995 R Rest. soklu radnice 2000 Rest. ochozu věže radnice 2000 1 - radnice Masarykovo nám. 2262 A/11 2278 MT Obnova radnice

Více

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN Stavitelství venkova a okrajových částí zejména venkovských měst. Obytná, hospodářská i kultovní stavení určená funkcí i kulturní tradicí. V širším pojetí stála lidová architektura

Více

www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz

www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz Cíle projektu: PAMÁTKY A PŘÍRODA KARLOVARSKA Regionální internetová topografická encyklopedie Karlovarského kraje Popularizace Karlovarského kraje a zvýšení zájmu o ochranu

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_350 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

LOKALIZAČNÍ FAKTORY (ČÁST PRVNÍ) Ing. Kateřina Šugárová

LOKALIZAČNÍ FAKTORY (ČÁST PRVNÍ) Ing. Kateřina Šugárová LOKALIZAČNÍ FAKTORY (ČÁST PRVNÍ) Ing. Kateřina Šugárová Lokalizační faktory rozhodují o konkrétní lokalizaci, o funkčním vyuţití konkrétní oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních moţností nebo z

Více

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY Jedna z nejvýznamnějších sakrálních památek jižního Valašska je zasvěcená naším národním patronům apoštolům svatému Cyrilu a Metoději. Průvodcovská služba:

Více

Pracovní list pro malé i velké návštěvníky

Pracovní list pro malé i velké návštěvníky Pracovní list pro malé i velké návštěvníky 1 Nacházíme se na Malé Straně, jedné z nejstarších částí Prahy. Zveme vás na návštěvu do domů U Zlatého slunce a U Zlatého šífu. Domy vznikaly jako renesanční

Více

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st.

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. NÁRODNÍ OBROZENÍ = české národní hnutí 18. a 19. století snaha o obnovení potlačené české kultury / jazyka, literatury, divadelního umění / SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. součástí Rakouska / habsburská

Více

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Potvrzení o účasti na dnech otevřených dveří získají návštěvníci u přednášejících

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Potvrzení o účasti na dnech otevřených dveří získají návštěvníci u přednášejících DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Katedra dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci nabízí ve dnech 18. - 21. 11. 2014 všem zájemcům o studium dějin umění volný vstup do přednášek, seminářů a

Více

Komponovaná kulturní krajina. a možnosti její obnovy a zachování

Komponovaná kulturní krajina. a možnosti její obnovy a zachování Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu Český národní komitét ICOMOS ve spolupráci s Muzeem umění v Olomouci Vás zvou na odborný seminář

Více

pamětní deska na rodný dům Pavla Kristiána koldína

pamětní deska na rodný dům Pavla Kristiána koldína Václav Fiala pamětní deska na rodný dům Pavla Kristiána koldína v Klatovech Carrarský mramor, 155 x 500 cm Klatovy, Pražská 23 2012 Čeněk Vosmík: Pavel Kristián z Koldína, 1924 umělý kámen, schodiště klatovské

Více

KRONIKA JIMRAMOVA 1996. Obrazová dokumentace

KRONIKA JIMRAMOVA 1996. Obrazová dokumentace KRONIKA JIMRAMOVA 1996 Obrazová dokumentace Výstavba nové haly a.s. GAMA Oprava fasády č.p. 41 Nová prodejna v Dolní ulici Čistička odpadních vod Kabelizace telefonní sítě Kabelizace telefonní sítě Žabárna

Více

PhDr. Marek Perůtka narozen 1957 v Prostějově kontakt: perutka@ffnw.upol.cz

PhDr. Marek Perůtka narozen 1957 v Prostějově kontakt: perutka@ffnw.upol.cz PhDr. Marek Perůtka narozen 1957 v Prostějově kontakt: perutka@ffnw.upol.cz 1972 1976, Gymnázium Jiřího Wolkra v Prostějově 1976 1981, učitelský obor čeština výtvarná výchova, Filozofická fakulta, Univerzita

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Objekt: muzeum. Předmět: člověk. Zrození muzea a člověk jako předmět svého vlastního zájmu. Mgr. Simona Juračková Mgr. Eva Šlesingerová, Ph.D.

Objekt: muzeum. Předmět: člověk. Zrození muzea a člověk jako předmět svého vlastního zájmu. Mgr. Simona Juračková Mgr. Eva Šlesingerová, Ph.D. Objekt: muzeum. Předmět: člověk. Zrození muzea a člověk jako předmět svého vlastního zájmu Mgr. Simona Juračková Mgr. Eva Šlesingerová, Ph.D. Od chrámového pokladu k muzeu (a zpět?) Definice muzea (ICOM)

Více

Svijanská jedenáctka

Svijanská jedenáctka Námět turistického pochodu Svijanská jedenáctka Turistický výlet na místa, kam se často pěšky nechodí. Přesto i zde se dá najít řada zajímavostí: vesnické kostelíky, údolí Jizery s mohutnými stromy, jezera

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 KAREL IV. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_13 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008)

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Příloha k diplomové práci Tomáš Jurčí, UP Olomouc 2008 Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Benátky Foto 1 Stará cesta vedoucí z Benátek do

Více

ARCHITEKTONICKÁ OVĚŘOVACÍ STUDIE BUDOUCÍHO VYUŽITÍ OBJEKTU LIEBIEGOVA PALÁCE U Tiskárny 81, Liberec 09/2014

ARCHITEKTONICKÁ OVĚŘOVACÍ STUDIE BUDOUCÍHO VYUŽITÍ OBJEKTU LIEBIEGOVA PALÁCE U Tiskárny 81, Liberec 09/2014 ARCHITEKTONICKÁ OVĚŘOVACÍ STUDIE BUDOUCÍHO VYUŽITÍ OBJEKTU LIEBIEGOVA PALÁCE U Tiskárny 81, Liberec 09/2014 RUPRECHTICE BEDŘICHOV SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ S výstaviště LIDOVÉ SADY BEDŘICHOV Severočeské muzeum

Více

Sbírka map a plánů Národního archivu. Mgr. Filip Paulus

Sbírka map a plánů Národního archivu. Mgr. Filip Paulus Sbírka map a plánů Národního archivu Mgr. Filip Paulus Stručný přehled sbírky 1. vznik a historie sbírky 2. současný stav 3. zpracování SMP 4. digitalizace 5. zpřístupnění a využití Vznik a historie sbírky

Více

LÁZNĚ A UBYTOVÁNÍ U HASTRMANA

LÁZNĚ A UBYTOVÁNÍ U HASTRMANA LÁZNĚ A UBYTOVÁNÍ U HASTRMANA představení společnosti Jsme silnou, dynamickou společností a spolehlivým partnerem na trhu gastronomie. Svým zákazníkům i obchodním partnerům nabízíme široké portfolio produktů,

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima A 2 hodiny týdně Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Jmenovka linie, bod, plocha, písmo Portrét kresba, šrafování, kánon lidské hlavy Keramika modelování základních tvarů, lepení, glazování; plastika

Více

Programové období 2007-2013

Programové období 2007-2013 Programové období 2007-2013 Osa 6.5 Národní podpora územního rozvoje Oblast podpory 6.5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Vracíme památky do života Podporované aktivity a) Vytváření

Více

Vilová čtvrť Baba. Markéta Vyhnánková

Vilová čtvrť Baba. Markéta Vyhnánková Vilová čtvrť Baba Markéta Vyhnánková Bydlení na dobré adrese v Praze 6 Baba Obytný komplex Hanspaulka Hanspaulka Na Krutci Ořechovka Vilová čtvrť Baba Původní vilová čtvrť Vznik vilové čtvrti Baba Lokalita

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5 GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 10.4.2013 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech

Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství širšího Ostravska základ pro ekologickou výchovu

Více

Třicetiletá válka v Evropě

Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt

Více

VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny

VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny Dobré odpoledne VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny 1. Památky místního významu 2. Muzea a expozice místního a regionálního dědictví Dědictví musí být ve

Více

ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM OLOMOUC. NOVÉ MUZEUM NOVÁ ARCHITEKTURA OLOMOUC ARCHDIOCESAN MUSEUM. A NEW MUSEM NEW ARCHITECTURE

ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM OLOMOUC. NOVÉ MUZEUM NOVÁ ARCHITEKTURA OLOMOUC ARCHDIOCESAN MUSEUM. A NEW MUSEM NEW ARCHITECTURE ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM OLOMOUC. NOVÉ MUZEUM NOVÁ ARCHITEKTURA OLOMOUC ARCHDIOCESAN MUSEUM. A NEW MUSEM NEW ARCHITECTURE Ondřej Jakubec (Muzeum umění Olomouc/Olomouc Museum of Art) Pohled na Olomoucký hrad

Více

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2008

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2008 TOP 10 (20) nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR pořadí turistický cíl počet pořadí návštěvníků 2007 1. Pražský hrad 1,34 milionu (1.) 2. Zoo Praha 1,20 milionu (2.) 3. Židovské muzeum, Praha 612

Více

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST Úvod Pražský hrad Obrazová příloha k článku na str. 25 : ZA STAROU PRAHU : 4. Trojlodní krypta sv. Kosmy a Damiána s dochovanými částmi

Více

Bechyně byla založena na soutoku řek Smutné a Lužnice Janem Lucemburským kolem roku 1323. Nejvýznamnější majitelé Bechyně byli Šternberkové.

Bechyně byla založena na soutoku řek Smutné a Lužnice Janem Lucemburským kolem roku 1323. Nejvýznamnější majitelé Bechyně byli Šternberkové. Bechyně byla založena na soutoku řek Smutné a Lužnice Janem Lucemburským kolem roku 1323. Nejvýznamnější majitelé Bechyně byli Šternberkové. Dnes má městečko asi 5 000 obyvatel a je známé hlavně lázeňstvím

Více

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I.

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I. Nové Město na Moravě Historie a současnost část I. VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_08 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Nové Město na Moravě-Historie a současnost 1 Předmět: Zeměpis Autor: Mgr. Benešová

Více

Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014

Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014 Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014 úkol č. 2.2.4. Zveřejňování poradců a poradních orgánů Poradní orgány Název orgánu Člen orgánu Předmět činnosti Odměna Rada muzea Předseda: Prof.

Více

VY_32_INOVACE_13 Umělecké slohy_37

VY_32_INOVACE_13 Umělecké slohy_37 VY_32_INOVACE_13 Umělecké slohy_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu : CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech; duben 2013 Ivo Šanc, starosta Kutné Hory Úloha

Více

Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém

Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém Velmi cennou součástí sbírky rostlin pěstovaných v Květné zahradě v Kroměříži je také kolekce kamélií čítající 40 vzrostlých stromů a stejný počet menších rostlin

Více

Cesta napříč regionem

Cesta napříč regionem Autor: Mgr. Marcela Langerová Karty míst Moravskotřebovska a jevíčska 1 Třebařov První písemná zmínka je z roku 1267. Kostel Nejsvětější Trojice Boží muka Sousoší Nejsvětější Trojice http://www.trebarov.cz/images/morfeoshow/

Více

Bydlení pro seniory v Podvinní. Jana Homolová

Bydlení pro seniory v Podvinní. Jana Homolová Bydlení pro seniory v Podvinní Jana Homolová ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: Jana Homolová AR 2012/2013, ZS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: (ČJ) BYDLENÍ PRO SENIORY

Více

Regionální vlastivědná periodika v Bibliografii dějin Českých zemí Václava Horčáková

Regionální vlastivědná periodika v Bibliografii dějin Českých zemí Václava Horčáková Regionální vlastivědná periodika v Bibliografii dějin Českých zemí Václava Horčáková Regionální vlastivědná periodika a jejich místo v historiografii Vlašim 24. 25. listopadu 2011 Bibliografie dějin Českých

Více

Panská sídla západních Čech Plzeňsko Tomáš Karel, Luděk Krčmář. České Budějovice 2006

Panská sídla západních Čech Plzeňsko Tomáš Karel, Luděk Krčmář. České Budějovice 2006 Panská sídla západních Čech Plzeňsko Tomáš Karel, Luděk Krčmář České Budějovice 2006 PANSKÁ SÍDLA ZÁPADNÍCH ČECH Plzeňsko Tomáš Karel, Luděk Krčmář OBSAH ÚVOD 9 ENCYKLOPEDICKÁ ČÁST 13 VYSVĚTLIVKY ZKRATEK

Více

Výtvarná výchova Ročník TÉMA

Výtvarná výchova Ročník TÉMA Výtvarná výchova Ročník TÉMA 1. 2. Výtvarná výchova Vlastní tvorba Metodika emocionalní Vlastní tvorba Metodika popíše vhodné společenské chování v dané situaci; dokáže projevit kladné vztahy k umění,

Více

DIPLOMNÍ PROJEKT - MULTIFUNKČNÍ BUDOVA HOLEŠOVICE. Autor: Bc. Robert Hubička

DIPLOMNÍ PROJEKT - MULTIFUNKČNÍ BUDOVA HOLEŠOVICE. Autor: Bc. Robert Hubička DIPLOMNÍ PROJEKT - MULTIFUNKČNÍ BUDOVA HOLEŠOVICE Autor: Bc. Robert Hubička Vedoucí diplomího projektu: Doc. Ing. arch. Miroslav Cikán Asistent: Mgr. Art. Peter Búš FA ČVUT, 15127 ÚSTAV NAVRHOVÁNÍ I zima

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Paulus Jan (13. 5. 1855 8. 2. 1922)

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Paulus Jan (13. 5. 1855 8. 2. 1922) Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Paulus Jan (13. 5. 1855 8. 2. 1922) (1865-1921 [1977]) INVENTÁŘ NAD č. 756 evidenční pomůcka č. 306 PhDr. Zdeněk Vácha Praha 2008-2009 Obsah:

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Kadeřávek František, prof. Ing. Dr. (1920-1960) Prozatímní inventární seznam NAD č. 465 evidenční pomůcka č. 172 Honzáková Valerie Praha 1971

Více

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 8. 10. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE _17_CJL_3

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 8. 10. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE _17_CJL_3 Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 8. 10. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE _17_CJL_3 Ročník: II. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE. Studijní obor HISTORIE PAMÁTKOVÁ PÉČE (bc.) Státnicový předmět: Historie

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE. Studijní obor HISTORIE PAMÁTKOVÁ PÉČE (bc.) Státnicový předmět: Historie OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Studijní obor HISTORIE PAMÁTKOVÁ PÉČE (bc.) Státnicový předmět: Historie České dějiny 1. Český stát do vymření Přemyslovců 2. Český stát v době vrcholného a pozdního

Více

Akademie výtvarných umění v Praze

Akademie výtvarných umění v Praze Akademie výtvarných umění v Praze studijní obor: Výtvarné umění se zaměřením: malířství, sochařství, kresba a grafika, intermediální tvorba, nová média, restaurování výtvarných děl malířských a polychromované

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

Revitalizace objektu Obchodního centra společnosti Kubík a.s. v Moravské Třebové 19.6.2015. Jiří Bíza. Tomáš Novotný. Iva Kolajová

Revitalizace objektu Obchodního centra společnosti Kubík a.s. v Moravské Třebové 19.6.2015. Jiří Bíza. Tomáš Novotný. Iva Kolajová Revitalizace objektu Obchodního centra společnosti Kubík a.s. v Moravské Třebové 19.6.2015 Jiří Bíza Tomáš Novotný Iva Kolajová Revitalizace objektu Obchodního centra společnosti Kubík a.s. v Moravské

Více

ZKUŠENOSTI S GRANTY VISK 5 A 7. Štěpánka Běhalová Muzeum Jindřichohradecka

ZKUŠENOSTI S GRANTY VISK 5 A 7. Štěpánka Běhalová Muzeum Jindřichohradecka ZKUŠENOSTI S GRANTY VISK 5 A 7 Štěpánka Běhalová Muzeum Jindřichohradecka Co jsou VISKY Program MK ČR Veřejné informační sluţby knihoven http://visk.nkp.cz/ - VISK 2 9 Muzejní knihovny se zapojují především

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole. Žádost o povolení šetření

Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole. Žádost o povolení šetření Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole Žádost o povolení šetření Milena Krištufová U stadionu 1649 516 01 Rychnov nad Kněţnou Hotelová škola Hradec Králové, s.r.o. Adresa: Československé

Více

REKONSTRUKCE OBJEKTU

REKONSTRUKCE OBJEKTU Občanské sdružení Společenství Androméda Velká Chmelištná č. 18, 270 34 Čistá www.spolecenstvi-andromeda.cz, tel. 606 378 591 REKONSTRUKCE OBJEKTU září 2004 zakoupení objektu leden 2005 červenec 2005 nová

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi. Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Dějiny umění Druhy výtvarného umění

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: Středověk Cílová skupina: první ročník studijních oborů SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

ČESKÝ KRUMLOV. Tereza Išková

ČESKÝ KRUMLOV. Tereza Išková ČESKÝ KRUMLOV Tereza Išková ČESKÝ KRUMLOV Pohlednicový pohled na město Český Krumlov. 2 HISTORIE MĚSTA ČESKÝ KRUMLOV Jméno města Krumlov je odvozováno z německého výrazu "Krumme Aue", který je překládán

Více

Národní kulturní památky v České republice

Národní kulturní památky v České republice Národní kulturní památky v České republice V Y P R A C O V A L M G R. D A V I D M I K O L Á Š 2 4. 1 1. 2009 ( A K T U A L I Z A C E 6. 9. 2 0 1 1 ) Osnova Kulturní památka Národní kulturní památka Památka

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

Jana AMIES. Malá setkání s umem a šikovností ve Strání

Jana AMIES. Malá setkání s umem a šikovností ve Strání Jana AMIES Malá setkání s umem a šikovností ve Strání Jana AMIES /Popelková / akad.malířka Pocházím ze Strání, kde jsem chodila na základní školu, po té jsem studovala na Umělecko průmyslové škole v Uherském

Více