U S N E S E N Í. I. Návrh na rozhodnutí o neplatnosti voleb s e z a m í t á. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Transkript

1 15A 104/ U S N E S E N Í Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Štullerové a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Ivy Kaňákové v právní věci navrhovatele: Evropská demokratická strana, Na Baště sv. Jiří 9, Praha 6, zastoupené Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem se sídlem Komenského 241, Hradec Králové a dalšího účastníka řízení: Obecní úřad Jiřetín pod Jedlovou, se sídlem Vinařská 32, Jiřetín pod Jedlovou, v řízení o návrhu ve věci voleb do zastupitelstva Obce Jiřetín pod Jedlovou konaných ve dnech 15. a 16. října 2010, takto: I. Návrh na rozhodnutí o neplatnosti voleb s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel se návrhem, který soud obdržel dne , domáhal vyslovení neplatnosti hlasování a neplatnosti volby kandidáta ve volbách do zastupitelstva Obce Jiřetín pod Jedlovou konaných ve dnech 15. a 16. října V návrhu navrhovatel uvádí, že při vyhlášení výsledku voleb zjistil, že žádný z jeho kandidátů do zastupitelstva nebyl zvolen, a to přesto, že navrhovatel obdržel údajně 10,38 % platných hlasů. Tyto hlasy však byly diskriminačním způsobem Českým statistickým úřadem znehodnoceny na 4,45%. Tato skutečnost pak byla využita k vyřazení kandidátů navrhovatele z možnosti být zvoleni. Z uvedené argumentace je dle navrhovatele zjevné, že Český statistický úřad znehodnotil volební právo všech voličů, kteří odevzdali hlas Evropské demokratické straně ve smyslu práva na rovnost hlasů z jejich váhy 100% na pouhých 42,857%. K tomuto výpočtu lze dospět vydělením 100% počtem zastupitelů a následně vynásobením počtem kandidátů na kandidátní listině Evropské demokratické strany. Dále uvádí, že totožný výpočet prokazující znehodnocení volebního hlasu se získá, když se vydělí celkový počet platných hlasů v obci Jiřetín pod Jedlovou (2113) číslem 100 a následně se vynásobí silou hlasu pro kandidátní listinu Evropské demokratické strany (42,857). Výsledek se rovná číslu uvedenému ve sloupci Přepočtený základ dle počtu kandidátů. Jde o číslo 905,568. Dle navrhovatele je z výše uvedeného zřejmé, že hlas voliče v Jiřetíně pod Jedlovou

2 2 hlasujícího pro Evropskou demokratickou stranu byl znehodnocen o více jak 50% oproti hlasu voličů ze stejné obce, hlasujících pro jinou volební stranu. Dále navrhovatel poukazuje na skutečnost, že počet vydaných a odevzdaných úředních obálek (323) neodpovídá počtu odevzdaných platných hlasů (2113). Pokud by měl mít každý odevzdaný hlas stejnou váhu, pak by jednoduchým matematickým výpočtem bylo možné dospět k závěru, že odevzdaných platných hlasů by mělo být 2261 a nikoli Lze tedy dle navrhovatele tvrdit, že přepočtem Českého statistického úřadu došlo k znehodnocení 148 hlasů a tudíž k diskriminaci a znerovnoprávnění hlasovacího práva všech těch, kteří se rozhodli volit Evropskou demokratickou stranu a již nezakřížkovali nikoho jiného z jiných kandidujících stran a hnutí, popřípadě také těch občanů a voličů, kteří se rozhodli zakřížkovat několik kandidátů napříč kandidátními listinami bez toho, že by využili možnost zakřížkovat 7 kandidátů. Navrhovatel trvá na tom, že aby byla naplněna dikce čl. 102 odst. 1 Ústavy České republiky a 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, že členové zastupitelstva jsou voleni na základě rovného volebního práva, je nutné spravedlivě přepočítat odevzdané hlasy. Jediným spravedlivým způsobem jak dosáhnout zabránění znehodnocování hlasů voliče je dle navrhovatele postup, kdy každému voliči se přiřadí 7 hlasů (v případě Jiřetína pod Jedlovou) a tento počet hlasů se bude dělit počtem kandidátů, které daný volič volí. Dle navrhovatele tedy pokud se volič rozhodne udělit v daném konkrétním případě svůj hlas pouze Evropské demokratické straně, této straně by pak mělo připadnout celých 7 hlasů daného voliče a nikoli pouze 3. Pokud by se volič rozhodl dát svůj hlas pouze jednomu kandidujícímu zapsanému na jakékoliv kandidátní listině, tento kandidát by měl dle navrhovatele obdržet všech 7 hlasů. Pokud by se volič rozhodl udělit svůj hlas například 3 kandidátům napříč volebním spektrem, mělo by se jeho 7 hlasů dle navrhovatele podělit mezi 3 vybrané kandidáty a na každého kandidáta by tak připadlo 2,33 hlasu. Při tomto způsobu přepočtu hlasů by se následně získané hlasy sečetly a nedošlo by tak dle navrhovatele k znehodnocování hlasů voličů a tím k porušování Ústavy. Dle navrhovatele lze několika výpočty dospět k závěru, že alespoň první kandidát na její kandidátní listině mohl v případě rovného hlasovacího práva voliče a spravedlivého přepočtu hlasů získat zastupitelský mandát. Uvádí, že pro získání sedmého zastupitelského mandátu bylo zapotřebí získat více jak 235 hlasů. 1. V případě, že by se vycházelo ze skutečnosti, že bylo vydáno a odevzdáno 323 obálek a každá tato obálka obsahovala 7 hlasů, tak při rovnosti hlasů jednotlivých voličů dle navrhovatele vyplývá, že kandidátní listina Evropské demokratické strany by po spravedlivém přepočtu hlasů získala 219 hlasů a nikoliv 94. Takto by bylo použito 2238 hlasů z celkového počtu Tudíž ještě zbývá 23 znehodnocených hlasů, které mohly být znehodnoceny v neprospěch Evropské demokratické strany, a v případě zisku jen 17 těchto hlasů by kandidát Evropské demokratické strany již získal mandát a zbývalo by 6 znehodnocených hlasů k rozdělení mezi volební strany. 2. Dle výsledků voleb získali kandidáti Evropské demokratické strany takto první kandidát 37 hlasů, druhý 28 a třetí 29 hlasů. Pokud by se dle navrhovatele vycházelo z předpokladu, že 28 voličů hlasovalo pouze pro Evropskou demokratickou stranu, získala by takto 196 hlasů a za předpokladu, že již 6 voličů dalo svůj hlas pouze kandidátovi č. 1 na kandidátní listině Evropské demokratické strany, který měl o 9 hlasů více než druhý kandidát,

3 3 získala by Evropská demokratická strana dalších 42 hlasů a celkový počet hlasů Evropské demokratické strany by opět překročil hranici 235 hlasů nutných k získání zastupitelského mandátu. Stále by pak zůstalo 5 znehodnocených hlasů voličů k rozdělení mezi kandidující volební strany. Navrhovatel se domnívá, že při volbách do obecního zastupitelstva v obci Jiřetín pod Jedlovou došlo k neplatnosti hlasování a k neplatnosti volby kandidátů. Důvod neplatnosti hlasování spatřuje v porušení čl. 102 odst. 1 Ústavy a 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, když postupem Českého statistického úřadu při sčítání hlasů a vyhodnocování výsledků voleb tento za použití volební aritmetiky zdevalvoval princip rovnosti váhy hlasů jednotlivých voličů a tím navodil situaci, kdy odňal voličům volícím kandidáty Evropské demokratické strany váhu jejich hlasů o 57,143%. Takový rozdíl ve váze hlasu považuje navrhovatel za jednoznačně diskriminační opatření nemající místo v demokratickém a právním státě, který je navíc vázán zákazem diskriminace všeho druhu již svým přistoupením k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech. Důvod neplatnosti volby kandidátů spatřuje ve skutečnosti, že zvolení kandidáti dosáhli zvolení díky použití diskriminační metodiky, která byla příčinou nerovnoprávní soutěže politických stran založené na nerovné váze hlasů odevzdaných jejich politickým soupeřům. Obecní úřad Jiřetín pod Jedlovou jako příslušný volební orgán k podanému návrhu uvedl, že právem každého voliče je možnost volby ze tří způsobů přidělení hlasů jednotlivým kandidátům, straně, nebo kombinaci obojího. Rovněž je právem jednotlivého voliče nevyužít plného počtu hlasů, a to za předpokladu snížení hodnoty takového hlasu. Proto je také možné, že počet platných hlasů neodpovídá násobku počtu odevzdaných úředních obálek a počtu volených kandidátů. V případě rozhodnutí voliče nevyužít možnosti přidělit všechny hlasy se tak počet platných hlasů o nevyužité hlasy snižuje. Dále poukazuje na skutečnost, že počet odevzdaných úředních obálek nestanovuje počet platných hlasů. V odevzdaných úředních obálkách nemusely být obsaženy platné hlasovací lístky, v některých případech mohla být obálka i prázdná. Komise nesmí nevyužité hlasy dopočítávat ani přidělovat. Nelze tedy tvrdit, že přepočtem Českého statistického úřadu došlo k znehodnocení 148 hlasů. Dále uvedl, že platnost jednotlivých lístků byla posuzována dle metodiky stanovené Ministerstvem vnitra a Českým statistickým úřadem započítány byly u platných hlasovacích lístků nejdříve hlasy jednotlivým kandidátům nebo stranám, a to maximálně do počtu delegovaných kandidátů, a dále byly v kombinaci započítány hlasy nejdříve jednotlivým kandidátům a následně dopočítány zbývající hlasy označené straně, a to bez započítávání preferenčních hlasů pro kandidáty označené strany. K výpočtům navrhovatele, kdy by jeho třem kandidátům mělo být přiděleno 7 hlasů při hlasování pro stranu, přičemž na kandidátní listině byly pouze 3 kandidáti, uvádí, že by jednotlivým kandidátům bylo připočteno 2,33 hlasů, ale 0,01 hlasu by opět propadalo. Tvrzení o diskriminaci kandidátů navrhovatele při přepočtu hlasů pro stranu na mandáty považuje volební orgán za nesmyslné. Navrhovatel nevyužil plně zákonem stanovené možnosti obsadit na pozice kandidátů plný počet lidí a sám se tak připravil o možnost získat více platných hlasů pro stranu a tím i mandát v zastupitelstvu obce. Zákonem stanovený způsob přepočtu hlasů je veřejně známý a využívaný ve volbách do zastupitelstev obcí již několik volebních období. Zástupci navrhovatele se tedy mohli seznámit s touto metodou již před volbami a učinit tak včasnou námitku, popř. mohli včas podat návrh na změnu legislativy. Volební komise není odpovědná za stanovenou metodiku

4 4 přepočtu hlasů ani nestanovuje způsob započítávání platných hlasů. Při sčítání hlasů ve volbách do zastupitelstva se řídila platnou legislativou. Volební komise rovněž nezapočítávala nevyužité hlasy ve prospěch jiné strany či jiného kandidáta. Podle ust. 90 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s. ) se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je již výše citovaný zákon o volbách do zastupitelstev obcí, podle jehož ust. 60 odst. 1 se může podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Před přistoupením k vlastnímu meritornímu projednání podaného návrhu ve věci voleb do zastupitelstva Obce Jiřetín pod Jedlovou se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky bránící o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, když navrhovatel byl k podání předmětného návrhu ve věci voleb aktivně legitimován, neboť se jedná o volební stranu, jejíž kandidátní listina byla registrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž tento návrh byl jím podán i v zákonné 10 denní lhůtě. Primárně v dané věci musel soud jednoznačně stanovit, čeho se navrhovatel domáhá, neboť navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že podává návrh na vydání rozhodnutí o neplatnosti hlasování a neplatnosti volby kandidáta. Dle 60 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování. Z této právě citované zákonné dikce přitom vyplývá, že objektem ochrany řízení o neplatnosti hlasování je svoboda projevu vůle voliče při hlasování. Existuje totiž celá řada skutečností, které jeho výsledek mohou ovlivnit. K tomu je sice zaměřena i celá volební kampaň, ovšem zákon spojuje neplatnost hlasování pouze s protizákonným jednáním nebo opomenutím, k němuž dojde ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí během přesně zákonem vymezeného časového úseku končícího uzavřením volební místnosti, a to za situace, kdy porušení zákona dosáhne takové intenzity a rozsahu, že je způsobilé mít vliv na výsledek hlasování. Výsledkem hlasování je projev vůle voličů, který je vyjádřen konkrétní úpravou hlasovacích lístků a jejich odevzdáním zákonem stanovenými způsoby. Dle 60 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Z této právě citované zákonné dikce vyplývá, že návrh na neplatnost voleb je důvodný při splnění tří předpokladů, a to: musí být dána protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, dále musí být dána příčinná souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty a konečně musí být dána i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovémuto jednání nedošlo.

5 5 Dle 60 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta. Z této právě citované zákonné dikce vyplývá, že návrh na neplatnost volby kandidáta je důvodný při splnění tří předpokladů, a to: musí být dána protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, dále musí být dána příčinná souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitého kandidáta a konečně musí být dána i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné pořadí kandidátů v rámci konkrétní volební strany po sečtení hlasů. Dále soud uvádí, že v případě rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta podle 53 věty druhé zákona o volbách do zastupitelstev obcí registrační úřad vydá do 7 dnů po právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta osvědčení o zvolení kandidátovi v pořadí stanoveném podle 45 odst. 3 a 4. Tato ustanovení volebního zákona však upravují pravidla pro přikazování mandátů přidělených kandidátní listině na ní uvedeným kandidátům, takže v případě vyslovení neplatnosti volby kandidáta by osvědčení o zvolení bylo vydáno příslušnému kandidátovi z téže volební strany, za níž kandidoval neplatně zvolený kandidát (v daném konkrétním případě kandidáti). Z námitek, které navrhovatel vznáší ve svém návrhu, jednoznačně vyplývá, že žádným způsobem nenapadá omezení svobody voličů při samotném aktu hlasování a ani nepožaduje, aby namísto zvolených kandidátů bylo osvědčení o zvolení vydáno kandidátům z těchže volebních stran, kteří skončili na místech náhradníků. Navrhovatel napadá nesprávné sečtení hlasů pro Evropskou demokratickou stranu. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že navrhovatel se dle obsahu svého podání nedomáhá ani vydání rozhodnutí o neplatnosti hlasování, ani vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta, ale domáhá se jednoznačně vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb. Formální označení návrhu tedy neodpovídá jeho obsahu. Soud předmětný návrh posoudil v souladu s jeho obsahem jako návrh na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb. V souvislosti s vyjasněním předmětu řízení se dále soud zabýval otázkou stanovení okruhu účastníků předmětného řízení. Navrhovatel označil jako dalšího účastníka mimo jiné volební orgán Český statistický úřad. Dle 9 zákona o volbách do zastupitelstev obcí Český statistický úřad vypracovává závazný systém zjišťování a zpracování výsledků voleb do zastupitelstev obcí, vyhotovuje příslušné programové vybavení pro účely zpracování výsledků voleb a poskytuje výsledky voleb do zastupitelstev obcí. Český statistický úřad dále zabezpečuje technicky systém zpracování výsledků voleb do zastupitelstev obcí podle odstavce 1 na pracovištích vytvářených u Státní volební komise, u krajských úřadů, pověřených obecních úřadů, v hlavním městě Praze u úřadů městských částí a ve městech Brně, Ostravě a Plzni u úřadů městských částí a městských obvodů; při tom spolupracuje s Ministerstvem vnitra, krajskými úřady a obecními úřady, vyhotovuje zápisy o výsledcích voleb do zastupitelstev obcí, zpracovává celkové údaje o výsledcích voleb do zastupitelstev obcí, technicky zajišťuje dostupnost a poskytování průběžných a celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí, pro jednotlivá pracoviště zabezpečuje zaměstnance Českého statistického úřadu pověřené zjišťováním a zpracováním výsledků voleb do zastupitelstev obcí a potřebný počet dalších osob pro zajištění zpracování a poskytování výsledků voleb a provádí jejich školení, provádí školení určených členů okrskových volebních komisí k systému zjišťování a zpracování výsledku hlasování, vydává písemný doklad ve formě

6 6 počítačové sestavy, který osvědčuje okrskovým volebním komisím, že výsledek hlasování z volebního okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně, na pracovišti u pověřených obecních úřadů zabezpečuje předání souhrnných informací o výsledku voleb na úrovni obcí v písemné formě volebním stranám, jejichž kandidátní listina byla pro volby do zastupitelstva obce zaregistrována; v rámci technického řešení podle odstavce 1 také zabezpečuje předávání informací v elektronické formě u krajských úřadů nebo pověřených obecních úřadů, vyhotovuje registry a číselníky kandidátů a volebních stran, řeší stížnosti na funkci technických zařízení a příslušného programového vybavení použitých při zpracování výsledků voleb do zastupitelstev obcí, po vyhlášení celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí na vyžádání poskytuje informace o výsledcích voleb do zastupitelstev obcí, předává zápisy o průběhu a výsledku hlasování převzatých od okrskových volebních komisí do úschovy nejpozději 10 dnů po ukončení zpracování příslušnému obecnímu úřadu. Jednoznačně však do jeho působnosti nepatří sčítání hlasů ani řešení stížností na organizačně technické zajištění voleb na úrovni jednotlivých okrsků. Proto dle názoru soudu nemůže být vzhledem k podstatě navrhovatelových námitek Český statistický úřad v daném případě příslušným volebním orgánem, a tedy účastníkem řízení. Dle názoru soudu příslušným volební orgánem je obecní úřad, který má dle 14 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev obcí v kompetenci řešení stížností na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni volebních okrsků. Proto jako s dalším účastníkem řízení nejednal soud s Českým statistickým úřadem, ale s Obecním úřadem Jiřetín pod Jedlovou. Ohledně toho, že navrhovatel označil za účastníky řízení i všechny zvolené kandidáty uvádí soud následující. Ust. 90 v odst. 2 s.ř.s. sice stanovuje, že účastníky řízení jsou navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena, nicméně toto ustanovení je nutné vykládat spolu s ust. odst. 1, které rozlišuje tři typy návrhových oprávnění, jejichž prostřednictvím má být zajištěna ochrana řádného hlasování a řádného výsledku voleb, a to: návrh na neplatnost voleb, návrh na neplatnost hlasování, návrh na neplatnost volby kandidáta. V řízení o všech těchto třech typech návrhů jsou vždy účastníky řízení navrhovatel a příslušný volební orgán. Naproti tomu účastenství toho, jehož volba byla napadena - tedy kandidáta, jemuž bylo vydáno osvědčení o zvolení, je dáno jedině tehdy, pokud se jedná o návrh na neplatnost volby kandidáta. Tento závěr soudu se přitom shoduje s komentářem k ust. 90 s.ř.s. v publikaci Soudní řád správní nakladatelství C.H.Beck, odpovídá stávající praxi správních soudů včetně Nejvyššího správního soudu. Jak již výše soud uvedl, dospěl k závěru, že navrhovatel se dle obsahu svého podání nedomáhal vydání rozhodnutí o neplatnosti zvolení kandidáta, proto soud osoby zvolených kandidátů nepovažuje za účastníky daného řízení. V řízení o návrhu na neplatnost voleb si soud za účelem ověření tvrzení uvedených navrhovatelem od volebního orgánu vyžádal volební dokumentaci pro volby do zastupitelstva Obce Jiřetín pod Jedlovou konaných ve dnech 15. a 16. října Z volební dokumentace vyplývá, že navrhovatel obdržel jako volební strana celkem 94 hlasů. Volební výsledky dalších volebních stran byly následující : HNUTÍ ZA HARMONICKÝ ROZVOJ OBCÍ A MĚST dosáhlo 942 hlasů, SDRUŽENÍ OBČANŮ JIŘETÍN POD JEDLOVOU dosáhlo 348 hlasů, Česká strana sociálně demokratická dosáhla 188 hlasů a Občanské sdružení mladých Jiřetín pod Jedlovou dosáhlo 541 hlasů. Se svým volebním ziskem postoupil navrhovatel spolu se všemi ostatními volebními stranami do skrutinia pro rozdělení mandátů. Po seřazení vypočtených podílů pro zjištění počtu mandátů pro jednotlivé volební strany nezískal navrhovatel žádný mandát.

7 7 Soud přistoupil k ověření žalobcových námitek spočívajících v zpochybňování správnosti zjištění počtu získaných hlasů k přepočtení volebního výsledku navrhovatele. Po přepočítání volebních hlasů dospěl soud shodně s okrskovou volební komisí k závěru, že navrhovatel obdržel jako volební strana 94 platných hlasů. V pěti případech byl navrhovatel volen jako strana zaškrtnutím velkého čtverečku u jeho názvu a v 79 případech byl voliči udělen hlas konkrétním kandidátům navrhovatele zaškrtnutím malého obdélníčku u jmen konkrétních kandidátů. Soud dospěl k závěru, že okrsková volební komise sečetla hlasy odevzdané ve prospěch navrhovatele zcela správně v souladu s ustanovením 40 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. V ustanovení 45 odst. 1 a 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí je upraven postup pro stanovení pořadí jednotlivých volebních stran při získávání mandátů v zastupitelstvu. Celkový počet platných hlasů, který obdržela postupující kandidátní listina, se dělí postupně čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším tak, aby počet dělících operací odpovídal počtu kandidátů, kteří jsou na kandidátní listině. Získané podíly se následně seřadí dle velikosti. Tuto početní operaci soud zopakoval a dospěl ke zcela stejnému výsledku jako je uveden v zápise o výsledku voleb. Dále zjistil, že Evropská demokratická strana při výpočtu podílů pro obsazení mandátů se svým volebním ziskem obsadila 18., 27. a 30. pozici. I v případě, že by kandidátka navrhovatele v případě zvolení volební strany v uvedených pěti případech obdržela 7 hlasů dosáhla by volební strana Evropská demokratická strana volebního zisku 114 hlasů, což by jejího prvního kandidáta zařadilo po výpočtu podílů pro zisk mandátu na 15. místo. Soud podotýká, že jak okrsková volební komise při sčítání hlasů tak i Český statistický úřad při zákonem stanovených výpočtech postupovaly zcela v souladu s platnými právními předpisy. Je nutno konstatovat, že námitky obsažené v předmětném návrhu vztahující se k možným přepočtům hlasů jsou spíše než námitkami legislativními návrhy na novou úpravu voleb do zastupitelstev obcí. Tyto návrhy totiž vůbec nevycházejí z platné právní úpravy pro počítání hlasů a zjišťování výsledků voleb obsažené zejména v ustanoveních 40 a 45 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že dle jeho názoru při postupu volebních orgánů nebylo dodrženo ustanovení čl. 102 odst. 1 Ústavy České republiky a ustanovení 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, kde je uvedeno, že členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásad poměrného zastoupení. Soud nedospěl k závěru, že by úprava počítání hlasů a zjišťování výsledků voleb obsažená v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí, v souladu s níž bylo v daném případě postupováno, byla v rozporu s výše citovanými ustanoveními. Při svých kalkulacích navrhovatel vycházel z předpokladu, že každý volič, který se voleb zúčastní, musí využít v plném rozsahu všech svých hlasů, které má s ohledem na počet obsazovaných mandátů k dispozici. Takový přístup je však dle soudu zcela pomýlený. Volební právo je výslovně právem voliče a nikoli povinností. Každý volič se může svobodně rozhodnout nejen, zda svého volebního práva využije či nikoliv, ale i zda jej využije v plném rozsahu nebo nechá některé své hlasy propadnout. Důležité je, že každý hlas má stejnou váhu a nejsou žádné privilegované hlasy. Této zásadě stávající úprava plně vyhovuje. Soud rovněž podotýká, že rovnost ve volbách na straně volených stran je zákonem zajištěna v tom směru, že každý subjekt po splnění zákonem stanovených podmínek se může stát volební stranou a usilovat o získání mandátu ve volbách. Je pak pouze na vůli a na schopnostech dané konkrétní volební strany, zda dokáže oslovit dostatečný počet zájemců,

8 8 kteří budou ochotni na její kandidátce kandidovat, tak aby počet kandidátů dosáhl počtu obsazovaných mandátů, či nikoliv. V případě, že toto však konkrétní volební strana nedokáže, nemůže se dovolávat toho, aby docházelo k přepočítávání hlasů či k nějakému matematickému dorovnávání v její prospěch. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že veškeré námitky navrhovatele jsou zcela nedůvodné a proto jeho návrh zamítl. O návrhu pak v souladu s ustanovením 90 odst. 3 s. ř. s. rozhodl usnesením ve dvacetidenní lhůtě od jeho doručení bez nařízení jednání, neboť všechny potřebné skutečnosti bylo možné zjistit z předložené volební dokumentace, takže již nebylo zapotřebí provádět další dokazování výslechy účastníků či svědků. Usnesení pak nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu ( 93 odst. 5 s. ř. s.). Poučení:Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné ( 104 odst. 1 s. ř. s.). V Ústí nad Labem dne 10. listopadu 2010 Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová JUDr. Dagmar Štullerová v.r. předsedkyně senátu