Prosperující olejniny 2009

Transkript

1 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE AGRICULTURA SCIENTIA PROSPERITAS Prosperující olejniny 2009 SBORNÍK KONFERENCE S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ ČZU v Praze Větrný Jeníkov

2 Česká zemědělská univerzita v Praze Zemědělská společnost při ČZU v Praze pobočka FYTO a katedra rostlinné výroby AGRICULTURA SCIENTIA PROSPERITAS Prosperující olejniny 2009 SBORNÍK REFERÁTŮ z konference katedry rostlinné výroby ČZU v Praze Praha, Větrný Jeníkov, za finanční podpory společností: AGRA GROUP, AGRADA, AGROFERT, AGROFINAL, AGROPROTEC, AGROVITA, AMAGRO, ARYSTA AGRO, BAYER CropScience, BIOPREPARÁTY, BOR, ČESKÝ MÁK, DOW AgroSciences, DUPONT, FARMET, FINSTAR, CHEMAP AGRO, CHEMTURA, LIMAGRAIN Central Europe Cereals, LIMAGRAIN ČR, MONSANTO, OLEOBRAS, PIONEER, SAATBAU LINZ, SELGEN, SOUFFLET AGRO, SUMI AGRO, SYNGENTA, TIMAC AGRO CZECH, TRISOL, VP AGRO.

3 Sborník vznikl za podpory MSM Setrvalé zemědělství, kvalita zemědělské produkce, krajinné a přírodní zdroje. NAZV QH Střet plodin v globální soutěži a řešení rizik pro ozimou řepku. NAZV QH Optimalizace výživy a hnojení slunečnice za účelem zvýšení výnosů a kvality produkce. CIGA (3106) Farmaceuticky využitelné alkaloidy v máku (Papaver sp.) a jejich produkce. FRVŠ (1606) Vliv způsobu pěstování na produkci hlavních alkaloidů u Papaver somniferum L. a Papaver bracteatum Lindl. Lektoři: Prof. Ing. Vladimír Švachula, DrSc.; Ing. Milan Vach, CSc., Ing. David Bečka, Ph.D. ČZU v Praze. Katedra rostlinné výroby Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Praha 6 - Suchdol tel , fax: MAILKRV@AF.CZU.CZ Skupina olejnin na FAPPZ ČZU: Zemědělská společnost při ČZU v Praze pobočka FYTO Doc. Ing. Ivana Capouchová, CSc. ISBN

4 OBSAH Prosperující olejniny... 1 Jan VAŠÁK, David BEČKA, Pavel CIHLÁŘ, Vlastimil MIKŠÍK Výsledky měření traktorového motoru na řepkový olej a motorovou naftu... 7 František BAUER Přehled výskytu škodlivých organismů olejnin v roce Petr KROUTIL Význam jarních olejnatých rostlin, produktivita, energetický potenciál, předplodinová hodnota Łukasz KIJEWSKI Směry rostlinné výroby a hledání optimálních technologií v Polsku Marcin KOZAK, Krzysztof JANKOWSKI, Jan ROZBICKI, Magdalena SERAFIN-ANDRZEJEWSKA, Władysław MALARZ Výsledky zkoušení odrůd řepky ozimé poloprovozní pokusy 2008/ David BEČKA, Jan VAŠÁK, Jiří ŠIMKA Výsledky zkoušení odrůd řepky ozimé maloparcelkové pokusy v Červeném Újezdě 2008/ David BEČKA, Jan VAŠÁK, Pavel CIHLÁŘ, Vlastimil MIKŠÍK Podzimní aplikace regulátoru růstu a hnojení N u řepky ozimé Jiří ŠIMKA, David BEČKA, Jan VAŠÁK Výsledky monitoringu náletu krytonosců na Opavsku Jiří HAVEL Možnosti zlepšení ochrany řepky ozimé proti hlízence obecné (Sclerotinia sclerotiorum) David BEČKA, Evženie PROKINOVÁ, Jan VAŠÁK Listová aplikace bóru k ozimé řepce: současný problém?! Wolfgang RÖHL; Norbert MAKOWSKI Kvalita řepky v roce Helena ZUKALOVÁ, David BEČKA, Jan VAŠÁK Vybrané způsoby kontroly kvality řepky v průběhu jejího skladování Josef PECEN, Petra ZABLOUDILOVÁ, Grzegorz SZWED

5 Klasický a molekulární pohled na vliv sulfonylmočovin na půdní mikroorganismy Lubomír RŮŽEK, Michaela RŮŽKOVÁ, Jana ŽABOVÁ, Michaela URBANOVÁ, Petr BALDRIAN, David BEČKA Odrůdy máku ze Společného katalogu EU výnosy a spektrum alkaloidů Radomil VLK, Zdeněk KOSEK, Petr ŠIMEK Vliv předseťové aplikace hnojiv na výnos semen máku v roce Pavel CIHLÁŘ, Jan VAŠÁK, Vlastimil MIKŠÍK, Martin HÁJEK Vliv vybraných přípravků a jejich kombinací na výnos máku (Papaver somniferum L.) Perla KUCHTOVÁ, Jan KAZDA, Pavel CIHLÁŘ, Eva PLACHKÁ, Miroslava HÁJKOVÁ, Jiří HAVEL, Petr DVOŘÁK, Eliška ŠUPOVÁ Vliv herbicidu CallistoTM 100 SC na vývoj a výnos máku setého (Papaver somniferum L.) Marek WÓJTOWICZ, Andrzej WÓJTOWICZ, Franciszek WIELEBSKI Působení tank-mix aplikace herbicidů a listového hnojiva v máku setém Michal VONDRA, Rostislav RICHTER, Vladimír SMUTNÝ Podstata možnosti setí máku setého na podzim Jiří PETR, Hana HONSOVÁ Biologické a morfologické vlastnosti jarního máku odrůdy Major Petr PŠENIČKA, Pavel CIHLÁŘ, Václav HOSNEDL, Jan VAŠÁK, Jana DOLEŽALOVÁ Slunečnice druhá nejvýznamnější olejnina v ČR Helena ZUKALOVÁ, Petr ŠKARPA, Eva KUNZOVÁ Nové perspektivy pěstování a využití hořčice bílé (Sinapis alba L.) Magdalena SERAFIN-ANDRZEJEWSKA, Monika KOŁODZIEJCZYK, Aneta BZOWY-WÓJTOWICZ, Marcin KOZAK Polyversum - biologický fungicid na ochranu rostlin Jitka PROCHÁZKOVÁ RULFOVÁ Greemax - nedílná součást systému pěstování máku a ozimé řepky Zdeněk KOŠŤÁL Používání Lignohumátu v olejninách Zdeněk ZEDNÍK

6 Nové perspektivy šlechtění řepky ozimé firmy Syngenta Dagmar ČEJKOVÁ, Ivan VAREČKA Kompletní servis - od dodání osiva po výkup komodity Jiří ŠILHA Rozbor registračních výsledků odrůd řepky ozimé Goya a Da Vinci Libor KOZLOVSKÝ Nový výzkum potvrdil velmi dobrý růst kořenů u polotrpasličích hybridů řepky ozimé Přemysl STUDNIČNÝ Hybridy nové generace se v praxi opět osvědčily Pavel STÁREK O velkých odrůdách a hybridní budoucnosti Robert LENÁRT Inovace a stabilita výnosů hybridních řepek = DEKALB Ondřej ČERNÝ Den Preolu č.1 ve výsledcích Radek KOŠÁL ES ALEGRIA a ES ALIENOR - dvě nové odrůdy řepky od Agrofinalu Milan SPURNÝ Successor 600 nový selektivní herbicid do řepky s novou účinnou látkou Lukáš SVOBODA Podzimní aplikace dusíku v řepce přednosti a rizika Jaroslav MRÁZ Ekonomické řešení škůdců v porostech ozimé řepky na jaře Radek BUBENÍK, Zdeněk PEZA Řešení proti všem škůdcům řepky se stimulátorem růstu Vladimír ČECH Stimulace růstu řepky přípravky HERGIT a REXAN Jan ŠAMALÍK Spolehlivá a ekonomická ochrana proti hlízence fungicidem Alert Bohumil ŠTĚRBA

7 Zvyšování produktivity pěstování řepky s použitím multifunkční pomocné látky Agrovital Lukáš SVOBODA Šlechtění máku a nově registrovaná odrůda Orfeus Viktor VRBOVSKÝ, Janka MAJDANOVÁ Vliv aplikací auxinových stimulátorů a zinku na pěstování máku setého Jiří PETRÁSEK Výsledky pokusů slunečnice v roce Jiří ŠILHA Úspěšné hybridy slunečnice od společnosti Agrofinal Milan SPURNÝ Herbicid Galera aplikovaný ve lnu olejném a kmínu kořenném Antonín VACULÍK Reklamy... od 176

8 JMENNÝ REJSTŘÍK AUTORŮ Pozn.: Tučně označené strany = hlavní autor B Baldrian Petr...72 Bauer František... 7 (Frantisek.Bauer@mendelu.cz) Bečka David... 1, 22, 32, 45, 53, 63, 72 (Becka@af.czu.cz) Bubeník Radek (Radek.Bubenik@arystalifescience.com) Bzowy-Wójtowicz Aneta C - Č Cihlář Pavel...1, 32, 79, 82, 98 (Cihlar@af.czu.cz) Čejková Dagmar Čech Vladimír Černý Ondřej D Doležalová Jana...98 (DolezalovaJ@af.czu.cz) Dvořák Petr...82 H - J Hájek Martin...79 (HajekM@af.czu.cz) Hájková Miroslava...82 Havel Jiří...49, 82 (opava@oseva.cz) Honsová Hana...95 (Honsova@af.czu.cz) Hosnedl Václav...98 (Hosnedl@af.czu.cz) Jankowski Krzysztof...20 K Kazda Jan...82 Kijewski Lukasz Kolodziejczyk Monika Kosek Zdeněk...74 (KosekZ@ceskymak.cz) Košál Radek (Kosal@agrofert.cz) Košťál Zdeněk (finstar@volny.cz) Kozak Marcin...20, 108 (Kozak@ekonom.ar.wroc.pl) Kozlovský Libor (kozlovsky@saatbaulinz.cz) Kroutil Petr (Petr.Kroutil@srs.cz) Kuchtová Perla (Kuchtova@af.czu.cz) Kunzová Eva L - M Lenárt Robert Majdanová Janka (jana.majdanova@uksup.sk) Makowski Norbert...59 Malarz Wladyslaw...20 Mikšík Vlastimil... 1, 32, 79 (Miksik@af.czu.cz) Mráz Jaroslav P Pecen Josef (Pecen@tf.czu.cz) Petr Jiří (JPetr@af.czu.cz) Petrásek Jiří (Jiri.Petrasek@chemapagro.cz) Peza Zdeněk (zdenek.peza@arystalifescience.com) Plachká Eva...82 Procházková-Rulfová Jitka Prokinová Evženie...53 (Prokinova@af.czu.cz) Pšenička Petr (PsenickaP@af.czu.cz) R Richter Rostislav...91 (RichterRost@seznam.cz) Rozbicki Jan...20 Röhl Wolfgang (Wolfgang.Roehl@landtag-mv.de) Růžek Lubomír (Ruzek@af.czu.cz) Růžková Michaela...72 (NovakovaM@af.czu.cz) S - Š Serafin-Andrz. Magdalena... 20, 108 Smutný Vladimír Spurný Milan , 167 (agrofinal@telecom.cz) Stárek Pavel Studničný Přemysl (Premysl.Studnicny@pioneer.com) Svoboda Lukáš , 155 (Lukas.Svoboda@agroprotec.cz) Szwed Grzegorz...67 Šamalík Jan (Jan.Samalik@chemap.cz) Šilha Jiří , 165 (Jiri.Silha@soufflet-agro.cz) Šimek Petr...74 Šimka Jiří , 45 (Simka@af.czu.cz) Škarpa Petr Štěrba Bohumil (Bohumil.Sterba@cze.dupont.com) Šupová Eliška U - V Urbanová Michaela...72 Vaculík Antonín (info@agritec.cz) Varečka Ivan Vašák Jan...1, 22, 32, 45, 53, 63, 79, 98 (Vasak@af.czu.cz) Vlk Radomil...74 (Vlk@ceskymak.cz) Vondra Michal...91 (xvondra@mendelu.cz) Vrbovský Viktor (Vrbovsky@oseva.cz) W Wielebski Franciszek...88 Wójtowicz Marek...88 (marek@nico.ihar.poznan.pl) Wójtowicz Andrzej...88 Z - Ž Zabloudilová Petra...67 Zedník Zdeněk (Z.Zednik@amagro.com) Zukalová Helena...63, 104 (Zukalova@af.czu.cz) Žabová Jana...72

9 PROSPERUJÍCÍ OLEJNINY Prosperous Oil Crops Jan VAŠÁK, David BEČKA, Pavel CIHLÁŘ, Vlastimil MIKŠÍK Česká zemědělská univerzita v Praze Summary: Crop production including oil crops will develop by extensive and intensive way and it is a suitable area for capital investment. The main influence on development has population growth and level of living growth, i.e. in the third world. Euroamerican area looses dynamics of development. Development trend of the CR and the EU will be in the sector of special crops and oil crops at the expense of cereals. Market with agrarian production will stay regulated and endowed. Decreasement of agrarian production prices except short term influence of speculation, including dollar instability, is primarily caused by yields growth intensification. This decreasement is only temporary, as possibilities of intensification wear out. Key words: crop production, prosperous oil crops, oils, intensity, prices, production Souhrn: Rostlinná výroba včetně olejnin se bude rozvíjet extenzivní i intenzivní cestou a je vhodnou oblastí pro kapitálové investice. Hlavní vliv na rozvoj mají přírůstek obyvatelstva a růst životní úrovně, především ve třetím světě. Euroamerická oblast ztrácí dynamiku rozvoje. Trend rozvoje ČR i EU bude v sektoru speciálních plodin a olejnin na úkor obilovin. Trh s agrární produkcí zůstane nadále regulovaný a dotovaný. Pokles cen agrární produkce mimo krátkodobý vliv spekulací, včetně nestability dolaru je primárně způsoben růstem výnosů intenzifikací. Tento pokles je pouze dočasný, jak se vyčerpávají možnosti intenzifikace. Klíčová slova: rostlinná výroba, prosperující olejniny, oleje, intenzita, ceny, produkce Úvod Prognózy jsou přesné jen v té části, kde popisují minulost. Neumí pracovat s nepředvídaným. I tzv. globální oteplování spojované s vlivem člověka (?) může být jen periodickým cyklem měnící se klimatické soustavy. Další neznámou skupinou jsou objevy, které zásadně mění zemědělství. Třeba středověký příchod brambor zavedený do výroby teprve koncem XVIII. století. Stejně tak jetel a vojtěška. Zakrátko přišla člověkem vyšlechtěná fakticky umělá cukrovka. V XIX. století na Ukrajině v SR od počátku XX. století, v ČR na konci, následovala slunečnice. Podobně, jen o něco dříve nastoupila kukuřice. Řepkový boom nastal nejdříve v Kanadě po roce 1961, ve střední a západní Evropě od poloviny sedmdesátých let. Byl sice spojen se šlechtěním, ale prostor mu daly socioekonomické vlivy nových trendů ekonomiky. To se plně projevilo po roce 1989 v mimořádném rozvoji olejnin ozimé řepky, máku, hořčice, zčásti i slunečnice v ČR a o něco méně i v SR. Jiné velké objevy hnojiva, pesticidy, spalovací motory, mechanizace, transportní prostředky atd. - velmi zvýšily produktivitu lidské práce. Vznikl trh se zcela novými produkty a hlavně trh, kde bylo možno usměrňovat výrobu do vhodných až nejvhodnějších podmínek. To vedlo k ohromujícímu rozmachu urbanizace, rozvoji průmyslu a služeb, zbytnění terciální sféry. V této situaci ztratily svoji pozici cukrovka, brambory, len, zčásti také jeteloviny a louky. Růst zemědělské výroby předstihl populační přírůstek. Změnila se politická a ekonomická mapa světa. Rozpad koloniální říše, prohra evropského socialismu, na druhé straně ohromující tempo rozvoje lidové Číny, zčásti i jižní Ameriky a naopak současný krizový propad euroamerické bělošské civilizace. Chronický konflikt s muslimským, ale i jiným světem. Současně snaha po udržení životní úrovně, aby nedošlo k novým revolucím. Už neválčíme ve znamení kříže, ale vyvážím to, čemu říkáme demokracie, případně ekologie, ochrana lidských práv, aniž bychom ctili jiné kultury, víry, cíle, touhy. To vše za situace, kdy podstatná část Euroameriky je bez surovinových a energetických zdrojů na jejichž až mrhavé spotřebě je bytostně závislá. Také za situace, kdy bohatnoucí třetí svět velice rychle zvyšuje svoji potravinovou spotřebu a hlásí se o podíl na řízení světa. Jsou i další vlivy, jako změna stravovacích zvyklostí v současnosti levné drůbeží maso a bílé pečivo. Jde i o rozmach sektoru biopotravin, sítě rychlých občerstvení, vegetariánství, těstovinový a nudlový styl konzumu atd. Podstatně větší vliv než dříve má zdravotní hledisko konzumu, reklama, dochucování a stále komplikovanější přepracování potravinových surovin s dodáním mnoha aditiv. Rok 2007 byl prvý, kdy po růstu cen energií a kovů došlo na agrární, většinou rostlinné suroviny, aby od druhé poloviny roku 2008 se vrátily nízké ceny před rokem Přitom v žádném případě nebyla v EU, ani v USA či v celém světě v roce 2005, 2006 i 2007 neúroda, či následně v roce 2008 a 2009 nadúroda. Také často uváděný důvod energetické využití obilovin či olejnin je v důsledku globálně jen stále okrajového využití obilí a olejnin pro tyto účely zástupný a účelový. Zřejmě pravým důvodem jsou hospodářské změny u tzv. třetího světa i u Euroameriky. Růst ekonomik Číny, Vietnamu, zčásti Indie, petrodolary v řadě rozvojových zemí, celkový vzestup jižní Ameriky a její částečná socializace změnily dřívější vývozce agroprodukce z bídy, na dovozce a významné konzumenty. Naopak zadluženost bělošských zemí, s malými zdroji surovin, ale s gigantickou spotřebou a hedonismem, vyvolala od roku 2008 globální Číny i jiných zemí se to týká jen okrajově - ekonomickou krizi. V našem US/EU světě se střetla reálná a virtuální ekonomika prostřednictvím finančních trhů, které ovládají Sborník z konference Prosperující olejniny,

10 daleko nepřehlednější skupiny, než bylo dříve u státního vlastnictví a dozoru. Podle vývoje za posledních asi 20 let vycházíme z těchto údajů: populace světa roste tempem cca 1,15% ročně = čistý přírůstek činí asi 75 milionů lidí za rok (v roce 2011 nás bude 7 miliard, 6 miliard bylo dosaženo v r. 1999, v roce 1950 měl svět 2,5 miliard obyvatel) kalorická spotřeba roste asi o 1,6% ročně, neboť rozvoj agrární produkce předstihuje populační přírůstek produkce obilovin se každoročně zvyšuje o průměrných asi 1,5% Stav a prognóza výroby olejnin Je zřejmé, že kalorický nárůst spotřeby potravin se jen málo opírá o živočišnou produkcí, která fakticky stagnuje. V Evropě dokonce klesá, v posledních dvou letech velmi rychle. Tahounem produkce jsou obiloviny z nich stále více kukuřice a rýže, zatímco méně produktivní pšenice začíná stagnovat a kopíruje jen populační přírůstek. Ze všech potravinových skupin ale produkce tuků a olejů se zvyšuje o cca 5,3% ročně, z toho živočišné tuky o 1,4%, rostlinné oleje ovšem o rekordní 6,4% (tab. 1) spotřeba i produkce masa roste meziročním tempem kolem 1,2% a jen mírně předstihuje populační přírůstek. světový agrární trh v dolarovém vyjádření sice roste asi o 11% ročně, ale proti směně zboží v jiných komoditních skupinách, kde to činí kolem 20%, značně zaostává. To signalizuje jak propad hodnoty dolaru, tak i soustavu ochranářských opatření u zemědělských komodit. nejvíce roste výroba tuků a olejů. Jejich produkce z živočišných zdrojů máslo, sádlo a slanina, lůj, rybí oleje - ale jen velmi málo předstihuje populační přírůstek. Celý úspěch této komoditní skupiny je opřen o rostlinné tuky. Ty plynule rostou tempem 6,4% ročně (tab. 1). Tab. 1 Rozvoj produkce tuků a olejů ve světě. Dle OilWorld. Období Ukazatel Produkce (mil. tun ročně) % (% k roku 94/5) Tuky a oleje celkem 93,5 100,0 (100) 1994/5 z toho živočišné a rybí 20,4 21,8 (100) rostlinné 73,1 78,2 (100) Tuky a oleje celkem 139,0 100,0 (148,7) 2004/5 z toho živočišné a rybí 23,5 16,9 (115,2) rostlinné 115,5 83,1 (158,0) Tuky a oleje celkem 162,5 100,0 (173,8) 2008/9* z toho živočišné a rybí 24,4 15,0 (119,6) rostlinné 138,1 85,0 (188,9) Tuky a oleje celkem 168,5 100,0 (180,2) 2009/10* z toho živočišné a rybí 24,7 14,7 (121,1) rostlinné 143,8 84,3 (196,7) * předběžně Tab. 2 Podíl v % z celosvětové produkce rostlinných tuků a olejů v období 1994/5 a 2009/10. Upraveno z Oil World. Rostlinný olej/ období 1994/5 2009/10* Rostlinné tuky a oleje celkem 100% (73,1 mil. tun) 100% (143,8 mil. tun) sójový 27,1% 26,2% palmový 20,6% 32,8% řepkový 14,5% 15,2% slunečnicový 11,5% 8,3% podzemnicový 6,0% 3,0% bavlníkový 5,2% 3,3% kokosový 4,8% 2,3% olivový 2,7% 2,1% palmojádrový 2,6% 3,8% kukuřičný 2,5% 1,7% * předběžně Sborník z konference Prosperující olejniny,

11 Z předpokládané světové produkce rostlinných tuků a olejů pro rok 2009/10 ve výši 143,8 mil. tun představují plných 107 mil. tun (74,4%) oleje z palmy olejné, sóji a řepky včetně jí příbuzných druhů. V roce 1994/5 z produkce 73,1 mil. tun rostlinných olejů zaujímaly tyto tři hlavní olejniny světa jen 45,5 mil. tun (62,2%). Hlavní rostlinné tuky se rozvíjí velmi nerovnoměrně (tab.2). Zcela jednoznačně na světě vítězí plantáže tropické palmy olejné (tab. 3). S nimi je spojený nejen palmový olej, jehož produkce se za posledních 15 let zvýšila o 213% (sójového o 90%, řepkového o 106%) ale i vedlejší produkt: z pecek vyráběný palmojádrový tuk. Ten byl před 15 lety devátý nejvýznamnější, nyní je na pátém pořadí významu z rostlinných zdrojů tuků. Z hlediska procentického podílu stagnuje, až se mírně snižuje, význam tukové produkce sóji. Ještě více klesá podíl olivového oleje. Naopak mírně roste význam řepkového oleje. Výrazně ztrácí podíl slunečnice na výrobě rostlinných olejů. Ještě více se propadají oleje z kukuřice, bavlníku, palmy kokosové a především podzemnice olejné. Tab. 3 Vývoj hektarových výnosů a tržeb u řepky, sóji a palmy olejné. Upraveno z OilWorld a USDA. Výnosy (t/ha) Plodina a Tržby za produkci (Kč/ha) 1) Změna za 15 let u hlavního pěstitele světa produkt 1993/4-97/8 2008/9 1994/5 2008/9 kg/ha (%) Kč/ha (%) Řepka EU 2,82 3, (8%) (-7%) semeno Sója USA ,58 2, (4%) semeno (+22%) Palma olejná (- Indonesie* - 3,91 4, ** (9%) 31%) olej Poznámky: * Jde o součet palmového a palmojádrového oleje v poměru cca 90:10. Jejich cena je přibližně shodná a tak dále dosazujeme cenu palmového oleje. ** Cena palmového oleje (srpen 2009 činí 637 USD/t) byla od roku 1993/4 rekordní vyjímaje rok 2007/8 (1058 USD/t) a obvykle činí 400 USD/t. 1) Počítáno s kurzem k ve výši 27,2 Kč/USD a k v hodnotě 17,8 Kč/USD. K srpnu 1995 se také tehdejším kurzem oceňují za průměr roku (říjen září 1994/5) dle údajů USDA: u řepky cif Hamburk, sóji cif Rotterdam, palmového oleje fob přístavy Malajsie. Tyto lokality a formy nákladu se zachovávají i v roce 2009 s tím, že jde o minimální poptávkové ceny na srpen 2009 dle údajů OilWorld. Tab. 4 Ceny řepkového, sójového a palmového oleje v USD/t a v % Olej/období srpen 2009 X-VI 2008/9 X-IX 2007/8 řepkový, Holand. fob ex mill 855 (100%) 870 (100%) 1411 (100%) sójový, fob Gulf 734 (86%) 755 (87%) 1225 (87%) palmový, fob Malajsie 635 (74%) 617 (71%) 1058 (75%) Tab. 5 Kurz US dolaru k české koruně k 1.8.*, srpnová farmářská cena řepkového semene a jeho hektarový výnos. Rok Kurz USD/CZK Farmářská cena řepky Výnos řepky (t/ha) (Kč/t) v srpnu ČR SR EU 1) ,1 7170** 3,20 2) 2,37 3) 3,24 4) , ,94 2,62 3,05 4) , ,06 2,09 2, , ,01 2,12 2, , ,88 2,21 3, , ,60 2,87 3, , ,55 1,01 2, , ,27 2,08 2, , ,84 2,28 2, , ,61 1,46 2, , ,67 2,09 3, , ,57 1,87 3, , ,47 2,28 3, , ,30 1,91 2, , ,62 2,20 2,73 5) Poznámky: * Údaje České nár. banky k 1.8., případně k nejbližšímu pracovnímu dnu. ** Údaj za červenec 2009 (dále lze prognózovat pokles). 1) Údaj za EU jako celek, bez ohledu na počet členů v daném roce. 2) Odhad ČSÚ k )Odhad polnohospodárské komory SR. 4) Odhad OilWorld z ) Dle FAO Sborník z konference Prosperující olejniny,

12 Z hlediska cen si olejniny udržují stabilitu, která pouze v roce 2007/8 byla narušena gigantickým navýšením veškerých cen komoditního trhu světa, včetně řepky (ČR, tab. 4 a 5). Po této turbulenci bezprostředně následovala globální světová krize s mimořádným pádem kursu hlavní měny světa US dolaru (tab. 5). Ze změti těchto údajů vyplývá, že není souvislost mezi výnosy řepky v EU, ČR, SR a cenou. Kurz dolaru ale vykazuje nádhernou marxistickou sinusoidu vázanou na cyklické ekonomické krize z nadvýroby. Respektive vazba je. Ale jak vidíme podle mimořádně neúrodného roku 2003 a jeho opačného extrému 2004, tato vazba činí Kč/t, cca 7 12%. To je také částka, kolik asi stojí doprava tuny produktu ze zámoří. Řepka je totiž velmi snadno nahraditelná dovozy olejů z Indonesie, Malajsie, USA, Brasilie, Argentiny ap., kde tuků trvale přebývá. Proto také její cena kopíruje cenu těchto daleko významnějších olejnin. Je sice pravda, že se v EU mimořádně rozšířilo uplatnění řepky na produkci bionafty, ale současně platí, že tento fakt neměl na ceny žádný pozitivní dopad a perspektivně se naopak stává hrozbou pro evropskou řepku. Ta může být, a zřejmě i po roce 2020 bude, vytlačována z pozice hlavní olejniny EU dovozy z jiných zemí, konkrétně palmovým olejem, sójovými boby, šroty a oleji. Současně se riziko pro dovozy z třetích zemí zvýší o země exsssr. Oteplování, šlechtění, výrazné zlepšení mechanizace a pěstitelské technologie umožnilo produkovat řepku i v této dosud nevyužité gigantické oblasti. Například jen Ukrajina má k dispozici 32 mil. ha orné půdy a EU 27 jen cca. 100 mil. ha při poměru obyvatelstva EU/UA asi 500 ku 46 milionů. Výměra řepky (ale i sóje) zde velmi výrazně roste (tab. 6). Je velmi pravděpodobné, že území exsssr bude kolem roku 2015 vyrábět 6-8 mil. tun řepkového semene (v současnosti jen v Rusku a na Ukrajině to činí asi 3,6 mil.t, celkem exsssr cca 4,5 mil.t) a stane se po EU 27 (cca mil.t), ČLR (cca 12 mil.t) a Kanadě (10-12 mil. t hlavní světový exportér řepky) čtvrtým největším producentem, který předstihne dalšího řepkového giganta Indii (cca 6 mil.t ročně). Tab. 6 Rozvoj produkce řepky na Ukrajině a v Ruské federaci. Země a ukazatel Výměra (tis.ha) Produkce (tis.tun) Ukrajina Ruská federace Celkem Tab. 7 Využití řepkového oleje v EU 27 pro výrobu bionafty či pro obdobné účely v mil. tun. Podle OilWorld. Ukazatel/Rok* 2003/4 2004/5 2005/6 2006/7 2007/8 2008/9 Spotřeba oleje celkem 4,40 5,38 6,65 7,24 7,83 8,48 z toho pro bionaftu 1,78 2,71 4,03 4,61 4,88 5,28 pro potravinářství 2,62 2,67 2,62 2,63 2,95 3,20 % využití pro bionaftu 40,5 50,4 60,6 63,7 62,3 62,3 * období říjen až září. V roce 2008/9 předpoklad. Ve vztahu k bionaftě v EU vycházíme z následujících faktů: Roční spotřeba EU 27 je 28 mil. tun tuků, z toho řepkového cca 8,5 mil.tun Domácí produkce je 20 mil. tun tuků (řepkového 7 mil. tun + dovozy semen a olejů) Dovoz 8 mil. tun tuků, z toho 5 mil. tun palmového Jeho dovoz roste o 5-7% ročně Jeho cena (srpen 2009) je proti řepkovému o 26% nižší (tab. 4) Řepkový olej v EU slouží stále více pro výrobu bionafty (tab. 7) Průmysl i výrobci bionafty se orientují na zisk Záměna palmového za řepkový tuk je v potravinářství výhodná, technologicky snadná Čím více se spálí řepky, tím roste dovoz levné palmy Palma vyrobí z 1 ha 3,5-4x více tuku než řepka (tab. 3) Její produkce roste v posledních patnácti letech o 14% ročně Spotřeba tuků lidstvem roste o 5,3% ročně. Hranice spotřeby je kolem 50 kg/osobu a rok (rámcově spotřeba EU, USA), když současná průměrná spotřeba na obyvatele světa činí asi 24,6 kg za rok Při tomto tempu přírůstku po roce 2020 dojde k zanikání řepky, kterou nahradí palmový olej a olej jako vedlejší produkt z hlavní bílkovinodárné plodiny světa, to je ze sóji. Tento výhled může modifikovat mnoho vlivů, včetně zavedení tvrdých ochranářských opatření, jak je známe z cukru či rýže. Je to ale stále méně pravděpodobné ve vazbě na fakt ztráty ekonomicko politického vlivu, tak jak naše euroamerická civilizace ztrácí vládu nad světem. Řepka má ale řadu dietetických předností díky své podobnosti na olivový olej. Přitom se dá ještě šlechtitelsky z hlediska potravinářského zlepšit a tento trend má již své výsledky v odrůdách s vysokým obsahem kyseliny olejové a linolové. Pokud se ještě zvýší výnosy nad 4 t/ha semen, jak již dnes dosahují některé podniky v SR, mnoho pak v ČR a prakticky celé Německo, má řepka nadále šanci. Bez vysokých výnosů, diagnostice a zpřesnění potřeby vstupů, tím snížení nákladů, dalšího zlepšení kvality, to ale nepůjde Sborník z konference Prosperující olejniny,

13 Růst výnosů se ale v ceně neodráží pozitivně a paradoxně vede k poklesu významu zemědělství ve společnosti, ve stálém růstu produktivity práce a tím propadu schopnosti zaměstnávat obyvatelstvo, zásadně ovlivňovat venkov. Například mák na rozdíl od pšenice výnosy za posledních nejméně 100 let nezvýšil spíše snížil, ale zásadně zjednodušil a zlevnil pěstitelský systém. Výnosy pšenice ale narostly zhruba třikrát. Výsledkem je to, že když před válkou byl mák asi 3,5 krát dražší než pšenice, je jeho cena od roku 1960 proti pšenici dost stabilně 13x vyšší (tab. 8). V tab. 9 uvádíme pohled na perspektivu produkce našich hlavních olejnin. Považujeme je v této etapě agrárního trhu světa i EU za mimořádně vhodné pro české zemědělství s oslabenou živočišnou výrobou. Má ovšem přednosti ve velkovýměrové produkci vhodné pro speciální plodiny, které vyžadují vyšší úroveň agronomických znalostí. Tab.8. Vývoj hektarových výnosů, farmářských cen máku a pšenice 1) v letech a jejich vzájemný poměr v České republice. Dle ČSÚ a Strnadové (2008) Rok a ukazatel Výnos máku (t/ha) 1,01 0,36 0,77 0,71 0,53 1,13 0,46 0,71 Výnos pšenice (t/ha) 2,04 1,34 2,86 3,00 4,42 5,64 4,21 5,77 Index 2,0 3,7 3,7 4,2 8,3 5,0 9,2 8,1 Cena máku (Kč/q) Cena pšenice (Kč/q) Index 3,7 2,9 13,7 13,2 13,2 12,7 11,2 13,1 1) Jde o pšenici celkem (ozimá + jarní), cenově nerozlišenou (do r.1990), později jako potravinářská. Tab. 9 Možnosti olejnin pro české a slovenské zemědělství. Plodina Uplatnění a odbyt Potřeba smlouvy* Řepka ozimá Řepka jarní Slunečnice Hořčice bílá a sareptská Mák potravinářský Mák alkaloidní Len olejný Sója luštinatá široké, bezproblémový zúžené (ptačí zoby) široké, bezproblémový široké (osivo meziplodin potravina) široké: export a potravinářství úzké (morfinka v SR či Maďarsku) dobré: pekárenství, ekooleje široké, bezproblémový není je, jinak bude cena nízká jako u ozimé není nezbytná, zvláště pro roky 2010 a 11 je výhodou nezbytná není nezbytná, je ale výhodou není Rizika velkých změn ceny nejsou nejsou nejsou mimořádné velké nejsou nejsou nejsou Tykev olejná zúžené (pochutina) nezbytná nejsou Světlice barvířská zúžené (ptačí zoby, ekooleje) je, lze ale i postupný prodej (Zverimex) nejsou Pupalka dvouletá úzké (spec. oleje) nezbytná velké Ostropestřec mariánský úzké (léčivka, spec. oleje) nezbytná *přijatelná smlouva alespoň na polovinu produkce za pětiletou průměrnou cenu je vždy výhodou velké Poznámka nutné výnosy nad 3 t/ha a zpřesnit potřebu vstupů o 1/3 nižší výnosy než u ozimu nutné výnosy nad 2,5 t/ha a zpřesnit potřebu vstupů velmi snadno ji lze intenzifikovat výkyvy úrod, nutné speciální znalosti vysokomorfinové odrůdy, jen pro úrodné, teplé, suché oblasti na chudé půdy suchých nížin nutné výnosy nad 2 t/ha, jen pro vhodné oblasti, výkyvy úrod jen pro specializované podniky jen pro vhodné oblasti výkyvy úrod, nutné speciální znalosti, jen pro vhodné oblasti výkyvy úrod, nutné speciální znalosti, jen pro vhodné oblasti Sborník z konference Prosperující olejniny,

14 Závěr Zemědělství světa i Evropy se bude dále rozvíjet, více ale v tzv. rozvojovém světě. Poroste hlavně rostlinná produkce, z ní především výroba kukuřice, rýže a nejvíce olejnin: palmy olejné a sóji, dočasně i řepky. Lze očekávat další vstupy velkého kapitálu do zemědělské výroby, vytváření uceleného řetězce: produkce surovin zpracování prodej. Dále se bude rozšiřovat energetický sektor, hlavně na bázi odpadů. Rozšiřovat se bude hlavně v EU produkce speciálních plodin, včetně olejnin, na úkor produkce obilovin. To platí hlavně pro olejniny v ČR. Pokles cen agrární produkce je dočasný. Trh s agrárními produkty zůstane nadále regulovaný. Kontaktní adresa Prof. Ing. Jan Vašák, CSc., Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 129, Praha 6-Suchdol, tel , vasak@af.czu.cz Sborník z konference Prosperující olejniny,

15 VÝSLEDKY MĚŘENÍ TRAKTOROVÉHO MOTORU NA ŘEPKOVÝ OLEJ A MOTOROVOU NAFTU Results of Measurement of Tractor Rapeseed Oil and Diesel Motor František BAUER Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Summary: The results show, that with use of rapeseed oil or mixture fuel in modern Diesel motors there are changes in performance parameters of motor due to lower heating power of the rapeseed oil. The results from other workplaces abroad point out to problematic of carbone formation in combustion space, possible dilution of motor oil, corrosion in high pressure components of fuel system etc. In tractor, which burns refined rapeseed oil, the long-term tests in agricultural practice focused on this problematic have not been performed. The measurements did not prove explicitly a negative influence of excessive carbonization in the combustion space. In future it would be suitable to focus on this problematic. Key words: tractor motor, performance, rapeseed oil, motor diesel Souhrn: Z výsledků vyplývá, že při použití řepkového oleje nebo směsného paliva v moderních vznětových motorech dochází ke změnám výkonových parametrů motoru z důvodu nižší výhřevnosti řepkového oleje. Výsledky měření s ostatních pracovišť v zahraničí poukazují na problematiku tvorby karbonu ve spalovacím prostoru, možném ředění motorového oleje, korozi u vysokotlakých prvků palivové soustavy atd. U traktoru spalujícího čistý řepkový olej dlouhodobé zkoušky v zemědělském provozu zaměřené na tuto problematiku zatím neproběhly. Provedená měření jednoznačně neprokázala negativní vliv nadměrné karbonizace ve spalovacím prostoru. Do budoucna by bylo vhodné se na uvedenou problematiku zaměřit. Klíčová slova: motor, výkon, rostlinný olej, vznětový olej Úvod U vznětových motorů se v souvislosti s biopalivy nejvíce diskutuje o problematice používání rostlinných olejů. Spálením jedné tuny motorové nafty se vyprodukuje až 2,8 t CO 2, který patří do skupiny tzv. skleníkových plynů. Při spalování řepkového oleje platí vyrovnaná bilance CO 2, při které se do ovzduší uvolní jen takové množství CO 2, které rostliny fotosyntézou během růstu opět přijmou. Energetická bilance řepkového oleje od prvovýroby až ke konečnému produktu je velmi příznivá: energetický vstup včetně agrotechnických operací a výroby oleje činí 17,6 GJ/ha, zatímco výstup 46,6 GJ/ha což je 2,65 násobný zisk energie z jednoho hektaru. Vezmeme-li však do bilance energetický obsah vedlejších produktů (např. slámy, šrotu, glycerinu, apod.), pak podle údajů výzkumníků francouzského ústavu Sofiproteol stoupne energetický zisk až 6 krát z 1 hektaru. Zkoušky provozu vznětového motoru na rostlinný olej jsou prováděny na sériově vyráběných motorech nebo na motorech s upravenou palivovou soustavou. Při úpravě palivové soustavy se používá jedno nebo dvou-palivový systém. U dvou-palivového systému je motor provozován na motorovou naftu při nízké teplotě a na konci doby provozu. Jakmile teplota chladící kapaliny dosáhne provozní teploty, přepne se provoz na řepkový olej. U jedno-palivového systému je motor provozován za všech provozních situací na řepkový olej. Přitom je možné motor i nadále provozovat na motorovou naftu. Pro zjištění vlivu spalování rostlinného oleje na ukazatele práce motoru, bylo na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně realizováno porovnávací měření (viz. obr.1) vybraných výkonových parametrů při provozu motoru na motorovou naftu a rostlinný olej. Cílem bylo získat jmenovitou otáčkovou charakteristiku motoru při provozu na motorovou naftu a řepkový olej. Dále byl proveden chemický rozbor paliv v akreditované laboratoři, na které byl motor provozován. Ke zkouškám byl přistaven traktor Case IH 135 MXU. Traktor byl vyroben v roce 2004 a před provedením zkoušek byl v provozu 708 mth. Obr.1 Měření výkonu motoru traktoru Case IH 135 MXU přes vývodový hřídel [1] Motor byl vybaven dvou-palivovým systémem, jehož schéma je na obr.2. Úprava motoru zahrnovala pouze nízkotlakou část palivové soustavy. Při provozu na motorovou naftu se palivo dopravuje přes podávací čerpadlo a palivové čističe do třícestného elektromagneticky ovládaného ventilu a odtud dále do vysokotlakého čerpadla. Palivo z přepadu se vrací přes další třícestný elektromagneticky ovládaný ventil do okruhu s motorovou naftou. Tímto řešením se zabraňuje smíchávání paliv, které by se negativně projevilo u nízkotlaké soustavy pro motorovou naftu a také zhoršenou startovatelností za nižších teplot. Jakmile teplota řepkového oleje dosáhne hodnoty 60 0 C, může dojit k přepnutí palivové soustavy na provoz s řepkovým Sborník z konference Prosperující olejniny,

16 olejem. Přepínání mezi oběma palivy provádí řidič přes elektronický panel umístěný v kabině vedle palubní desky viz obr.3. Přestavení třícestných ventilů provede řídící jednotka teprve tehdy, až teplota řepkového oleje dosáhne uvedené teploty. Řepkový olej je ohříván od chladící kapaliny motoru pomocí výměníku. K ohřevu se používá ještě topné těleso, které se zapíná po nastartování traktoru. Na konci provozu je nutné přepnout palivovou soustavu, aby v palivovém potrubí zůstala motorová nafta a traktor bylo možné snadněji nastartovat. Přestavbou palivové soustavy nebyla provedena změna cyklové dávky paliva a zůstala nastavena výrobcem spalovacího motoru. Obr.2 Úprava palivové soustavy na provoz se dvěma palivy podle firmy Gruber Landtechnik provedená u měřeného traktoru Case IH 135 MXU Palivová nádrž pro motorovou naftu Palivová nádrž pro řepkový olej Podávací čerpadlo Čističe paliva Podávací čerpadlo Výměník tepla Hrubý čistič paliva řepkového oleje Třícestný ventil Jemný čistič paliva řepkového oleje Třícestný ventil Vstřikovací čerp. Obr.3 Ovládací a informační panel použitý u dvoupalivového systému traktoru Case IH 135 MXU Měření jmenovité otáčkové charakteristiky motoru proběhlo ve dnech Zkoušky byly realizovány v laboratořích ústavu techniky a automobilové dopravy na MZLU v Brně. Měření základních parametrů motoru je prováděno přes vývodový hřídel dle metodiky OECD (obr.1). Při všech zkouškách jsou dodržovány všeobecné požadavky dané normou ČSN ISO Měření točivého momentu motoru bylo provedeno vířivým dynamometrem VD 500 připojenému k zadnímu vývodovému hřídeli traktoru přes kloubový hřídel. Všechna měření probíhala při plné dodávce paliva. Regulaci dynamometru a snímání naměřených údajů zajišťuje řídící počítač vozidlové zkušebny a server dat. Otáčky dynamometru jsou měřeny pulzním snímačem LUN , který je součástí dynamometru. Signál ze snímače je po úpravě tvarovacím obvodem přiveden do měřícího počítače zkušebny. Spotřeba paliva byla měřena objemově pomocí průtokoměru Flowtronic 206 zapojeného do palivové Sborník z konference Prosperující olejniny,

17 soustavy motoru. Pro zajištění objektivity měření spotřeby, je prováděno chlazení paliva v nízkotlakém okruhu palivové soustavy jednotkou s výměníkem tepla Flowtronic Flowjet-Ventil Z elektronické vyhodnocovací jednotky průtokoměru jsou údaje o spotřebě paliva ukládány do paměti měřícího počítače zkušebny. Při zkouškách je průběžně měřena teplota paliva pro přepočet na spotřebu v hmotnostních jednotkách. Na obr.4 je uvedena závislost měrné hmotnosti zkoušených paliv na jejich teplotě. Obr.4 Závislost měrné hmotnosti na teplotě u použitých paliv Měrná hmotnost [kg.m 3 ] Teplota paliva t [ o C] Řepkový olej Motorová nafta Z digitální sběrnice traktoru CAN-Bus byly současně odečítány otáčky motoru, teplota paliva a ostatních provozních náplní, zatížení motoru atd. Dále byly měřeny barometrický tlak a relativní vlhkost vzduchu v prostoru zkušebny. Měřené hodnoty byly zaznamenávány s frekvencí 18 Hz a ukládány do paměti počítače. Z naměřených hodnot byly vypočítány: Výkon motoru na vývodovém hřídeli M t π n Pe = [W] 30 Výsledky měření kde: M t točivý moment při ustáleném režimu [Nm] n otáčky vývodového hřídele [min -1 ] Hodinová hmotnostní spotřeba M ph = V ph ρ [kg.h -1 ] kde: V ph průměrná hodinová spotřeba objemová [l.h -1 ] ρ - měrná hmotnost paliva odpovídající jeho teplotě [kg.l -1 ]. Měrná spotřeba paliva M ph 3 m p = 10 [g.kw -1.h -1 ] P e Převýšení točivého momentu Mmax M j Δ M = 100 [%] M j kde: M max maximální točivý moment motoru [Nm] M j točivý moment při jmenovitých otáčkách [Nm]. Pokles otáček od jmenovitých po otáčky při maximálním točivém momentu se udává v procentech a stanoví se pomocí vztahu: n j nm max Δ n = 100 [%] n j kde: n j jmenovité otáčky motoru [min -1 ] n Mmax otáčky motoru při maximálním točivém momentu [min -1 ]. Hodnoty vypočtené pomocí uvedených vztahů se vynáší do grafů charakteristik v závislosti na otáčkách. Tab.1 Chemická analýza paliv Analytický ukazatel Značka Jednotka Motorová nafta Řepkový olej Spalné teplo Q s [MJ.kg -1 ] 45,75 ± 0,01 39,55 ± 0,01 Výhřevnost Q i [MJ.kg -1 ] 43,00 ± 0,01 36,91 ± 0,01 Uhlík C [% hmot.] 86,2 ± 0,5 77,6 ± 0,2 Vodík H [% hmot.] 12,6 ± 0,2 12,1 ± 0,5 Dusík N [% hmot.] 1,1 ± 0,1 0,8 ± 0,1 Kyslík O 2 [% hmot.] < 0,02 9,5 ± 0,8 Kinematická vizkozita při 20 0 C ν [mm 2.s -1 ] 4,1 77,7 Dynamická vizkozita při 40 0 C ν [mm 2.s -1 ] 3,1 41,2 Hustota při 20 0 C ρ [kg.m 3 ] 831,4 ± 0,1 914,8 ± 0,1 Průběh základních parametrů měřeného motoru je patrný z otáčkové charakteristiky uvedené na obr. 5. Uvedená charakteristika pro obě použitá paliva byla naměřena bez navýšení výkonu. Z charakteristiky je zřejmý rozdíl ve výkonu, točivém momentu a spotřebě při provozu na naftu a řepkový olej, v celé oblasti provozních otáček motoru. Maximální naměřený výkon motoru při provozu na motorovou naftu byl 96,69 kw při otáčkách 1933 min - 1. Maximální výkon motoru při provozu na řepkový olej byl 83,72 kw při otáčkách 1888 min -1. Při provozu na motorovou naftu byl naměřen výkon o 12,97 kw (o Sborník z konference Prosperující olejniny,

18 13,4 %) vyšší. Mezi průběhy výkonů motoru při provozu na motorovou naftu a řepkový olej se v oblasti mezi jmenovitými otáčkami a otáčkami při max. točivém momentu pohyboval rozdíl ve výkonu od 10 do 12,5 kw. Maximální točivý moment 565,64 N.m byl naměřen při provozu na motorovou naftu při otáčkách 1418 min -1. Velikost převýšení točivého momentu dosáhla 47,5 % při poklesu otáček 35,25 %. Hodinová spotřeba paliva se během měření pohybovala od 14,71 kg.h -1 až do 31,06 kg.h -1 při teplotě motorové nafty o C. Obr.5 Jmenovitá otáčková charakteristika motoru traktoru Case Ih 135 MXU naměřená přes PTO, bez navýšení výkonu motoru [1] V ý kon m otoru P e [kw ] Toč ivý moment M t [N.m ] Při provozu na řepkový olej byl naměřen maximální točivý moment 487,20 N.m při otáčkách 1442 min -1. Velikost převýšení točivého momentu dosáhla 45,4 % při poklesu otáček 34,34 %. Hodinová spotřeba paliva se během měření pohybovala od 20 kg.h -1 až do 35,5 kg.h -1 při teplotě řepkového oleje o C. Vybrané výsledky měření jsou uvedeny na obr.6. Vzorky paliv byly předány k chemickému rozboru do akreditované laboratoře strojírenského zkušebního ústavu v Brně. Výsledky rozboru jsou uvedeny v tab.1. Z rozboru vyplývá, že řepkový olej má o cca 10 % nižší obsah uhlíku. Jelikož jsou uhlík a vodík nositeli energie v palivu, musí se nižší obsah uhlíku projevit na výkonových parametrech spalovacího motoru při zachování stejné cyklové dávky. Z rozboru je také zřejmá vysoká viskozita řepkového oleje, která snižuje čerpatelnost a filtrovatelnost. Z toho důvodů musí být v soustavě výměník pro její ohřev. Pokud by byl námi zkoušený řepkový olej esterifikován, přiblížila by se jeho vizkozita k hodnotám motorové nafty. Obr.6 Srovnání vybraných parametrů motoru při provozu na motorovou naftu a řepkový olej, bez navýšení výkonu motoru. [1] Otáčky motoru n [min -1 ] Výkon motoru (motorová nafta, bez navýšení) Výkon motoru (řepkový olej, bez navýšení) 100 Točivý moment (motorová nafta, bez navýšení) Točivý moment (řepkový olej, bez navýšení) 0 Max. výkon [kw] Max. točivý moment [N.m] Nejmenší měrná spotřeba [g/kw.h] Motorová nafta 96,69 565,64 314,06 Řepkový olej 83,72 487,2 395,29 M ě rná sp otř eba m pe [g.kw -1.h -1 ] Otáčky motoru n [min -1 ] Měrná spotřeba (řepkový olej, bez navýšení) Měrná spotřeba (motorová nafta, bez navýšení) Hodinová spotřeba (řepkový olej, bez navýšení) Hodinová spotřeba (motorová nafta, bez navýšení) Hodinová sp otř eba M p [k g.h -1 ] Z výsledků vyplývá, že při použití řepkového oleje nebo směsného paliva v moderních vznětových motorech dochází ke změnám výkonových parametrů motoru z důvodu nižší výhřevnosti řepkového oleje. Výsledky měření s ostatních pracovišť v zahraničí poukazují na problematiku tvorby karbonu ve spalovacím prostoru, možném ředění motorového oleje, korozi u vysokotlakých prvků palivové soustavy atd. U traktoru spalujícího čistý řepkový olej dlouhodobé zkoušky v zemědělském provozu zaměřené na tuto problematiku zatím neproběhly. Provedená měření jednoznačně neprokázala negativní vliv nadměrné karbonizace ve spalovacím prostoru. Do budoucna by bylo vhodné se na uvedenou problematiku zaměřit. Použitá literatura Bauer, F., Sedlák. P., Šmerda. T.. VÝSLEDKY MĚŘENÍ TRAKTORU CASE IH 135 MXU na řepkový olej. Zpráva z měření, MZLU Brno Kontaktní adresa Prof. Ing. František Bauer, CSc., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav techniky a automobilové dopravy Sborník z konference Prosperující olejniny,

19 PŘEHLED VÝSKYTU ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ OLEJNIN V ROCE 2009 The overview of the occurrence of oilseed crops harmful organisms in 2009 Petr KROUTIL Státní rostlinolékařská správa Summary: Information about initial, medium and strong occurrences of harmful organisms in the Czech Republic were obtained in the process of routine monitoring carried out by inspectors of the State Phytosanitary Administration in the period from 1 st January to 1 st November There was not detected any calamitous occurrence of monitored harmful organisms in During the oilseed crops growing period were notably observed large-scale occurrences of blackleg, white mold, Alternaria blight, powdery mildew, downy mildew, gray mold, poppy blight, poppy leaf spot, pollen beetle, stem-mining weevils, cabbage seedpod weevil, Brassica pod midge, larvae of poppy weevil, larvae of capsule weevil and common vole on winter rapeseed fields. Especially weeds of family Brassicaceae, scentless false mayweed, disc mayweed, dead-nettles, bedstraws, veronicas, violas, pigweeds, red poppy, stitchwort and also volunteer cereals were observed. Key words: oilseed crops, winter rapeseed, white mustard, poppy, sunflower, harmful organisms, diseases, pests, weeds Souhrn: Uvedené informace o prvních, středních a silných výskytech škodlivých organismů na území ČR byly získány při rutinním monitoringu prováděném inspektory Státní rostlinolékařské správy (SRS) v období Z hlediska zdravotního stavu nedošlo v roce 2009 ke kalamitnímu výskytu žádného ze sledovaných škodlivých organismů. Ve větším měřítku byly pozorovány především výskyty fómové hniloby brukvovitých, bílé hniloby řepky a slunečnice, alternariové skvrnitosti brukvovitých, padlí brukvovitých, plísně brukvovitých, šedé plísňovitosti brukvovitých, plísně máku, helmintosporiové nekrózy máku, blýskáčka řepkového, stonkových krytonosců škodících na řepce, krytonosce šešulového, bejlomorky kapustové, larev krytonosce kořenového, larev krytonosce makovicového a hraboše polního v řepce. Z plevelů byly sledovány zejména brukvovité a heřmánkovité plevele, hluchavky, svízele, rozrazily, violky, merlíky, vlčí mák, ptačinec žabinec a v nově založených porostech řepky ozimé také obilní výdrol. Klíčová slova: olejniny, řepka ozimá, hořčice bílá, mák, slunečnice, škodlivé organismy, choroby, škůdci, plevele Úvod Uvedené informace o prvních, středních a silných výskytech škodlivých organismů na území ČR byly získány při rutinním monitoringu prováděném inspektory Státní rostlinolékařské správy (SRS) v období Slabé výskyty nejsou v tomto příspěvku zmiňovány. Podle informací získaných inspektory SRS jsou za určitá období zpracovávány Zprávy o výskytu škodlivých organismů a poruch, které lze nalézt na webové adrese Zjištěné údaje Řepka ozimá Z nejobvyklejších chorob řepky byly v roce 2009 zaznamenány převážně střední, příp. až silné výskyty fómové hniloby brukvovitých (Leptosphaeria maculans), bílé hniloby řepky (Sclerotinia sclerotiorum) a alternariové skvrnitosti brukvovitých (Alternaria spp.) v mnoha okresech ČR. Z dalších houbových chorob řepky byly zjištěny četné střední až silné výskyty padlí brukvovitých (Erysiphe cruciferarum) a plísně brukvovitých (Peronospora parasitica). Lokálně střední až silné výskyty byly pozorovány u šedé plísňovitosti brukvovitých (Botryotinia fuckeliana) v okresech Bruntál, Frýdek-Místek (Sviadnov, Lučina), Jeseník (Javorník, Česká Ves, Skorošice), Jihlava, Louny, Opava a u verticiliového vadnutí řepky (Verticillium dahliae var. longisporum) v okresech Břeclav (Litenčice), Opava. Zaznamenán byl dále i střední výskyt světlé listové skvrnitosti řepky (Pyrenopeziza brassicae) v okrese Ústí nad Orlicí (Žampach). V okrese Opava (Pusté v odkazu Škodlivé organismy > Monitoring škodlivých organismů a poruch na území ČR > Aktuální informace o výskytu ŠO a poruch. Za každý kalendářní rok je dále zpracováván souhrnný Přehled výskytu sledovaných škodlivých organismů a poruch na území ČR, který je zveřejňován na téže webové adrese v odkazu Škodlivé organismy > Monitoring škodlivých organismů a poruch na území ČR > Souhrnný přehled o výskytu ŠO a poruch. Jakartice) byl v porostu řepky ozimé laboratorně potvrzen výskyt viru západní žloutenky řepy (Beet western yellow virus - BWYV). V nově založených porostech řepky ozimé byly v průběhu září zjištěny první výskyty fómové hniloby brukvovitých v okresech Hodonín (Svatobořice), Kladno, Litoměřice (Chotěšov), Znojmo (Blížkovice) a plísně brukvovitých v okrese Břeclav (Olbramovice); silný výskyt plísně byl pozorován v okrese Karlovy Vary (Útvina). V průběhu října byly zaznamenány lokálně střední výskyty fómové hniloby brukvovitých v okresech Nový Jičín a Vsetín (Zubří, Lešná, Kelč). Ze škůdců řepky byly na jaře nejčastěji zjišťovány střední až silné výskyty blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus), stonkových krytonosců - krytonosce řepkového (Ceutorhynchus napi) a krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus), krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus), bejlomorky kapustové (Dasineura brassicae), hraboše polního (Microtus arvalis). Tito škůdci byli Sborník z konference Prosperující olejniny,

20 zaznamenáváni v mnoha okresech po celé republice. V menší míře byly pozorovány i výskyty dalších škůdců. Jednalo se o výskyty kolonií mšice zelné (Brevicoryne brassicae) v okresech Kladno a Pardubice (Lhota pod Přeloučí), silný výskyt hálek s larvami krytonosce zelného (Ceutorhynchus pleurostigma) na lehčích nakypřených půdách v okrese Kladno a střední výskyt larev květilky zelné (Delia radicum) na kořenech řepky v okrese Klatovy (Hradešice, na okrajích pozemků). V nově založených porostech řepky ozimé byly sledovány, většinou v průběhu září až října, střední až silné výskyty mšice zelné v mnoha okresech ČR, lokálně střední až silné výskyty dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala) v okresech Břeclav (Velké Němčice, Lanžhot, Moravský Žižkov), Hodonín (Skalka), Kolín, Písek (Kovářov, Staré Kestřany, Selibov), lokálně střední až silné výskyty housenek zápředníčka polního (Plutella xylostella) v okresech Jičín (Miletín, Radimsko, Slatinsko), Kladno (jižní část okresu), Mladá Boleslav (Němčice), Olomouc (Bohuňovice), Pardubice (Přelouč), Rychnov nad Kněžnou (Svídnice), až lokálně silné výskyty housenek třetí generace běláska zelného (Pieris brassicae) v okresech Havlíčkův Brod (Přibyslav, na výdrolu), Hradec Králové (Skochovice), Kutná Hora (Bratčice u Potěh, na výdrolu), Olomouc (Bohuňovice) a lokálně střední až silné výskyty hraboše polního v okresech Opava (Kobeřice), Prostějov, Přerov, Rychnov nad Kněžnou, Svitavy (Janov, Benátky), Tachov (Borsko Kšice, Černošín - Olbramov). Lokálně střední až silné poškození rostlin řepky žírem plžů (Gastropoda) bylo zaznamenáno v okresech České Budějovice (Borovany, Jílovice, Lipnice, Kojákovice, Trhové Sviny), Klatovy (Horažďovice), Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou, Tábor (Zálší). Dále byly zjištěny první výskyty dřepčíků (Phyllotreta spp.) v okrese Žďár nad Sázavou (Žďár nad Sázavou), střední výskyty housenic pilatky řepkové (Athalia rosae) v okresech České Budějovice (Čejkovice), Znojmo, zvýšené výskyty molicovitých (Aleyrodidae) v okrese Jičín (Jičín, Kostelec, Kovač), ohniskové výskyty vrtalky zelné (Phytomyza rufipes) v okrese Klatovy (Týnec u Hliněného Újezda, Mlázovy) a lokálně střední výskyty vrtalek Scaptomyza flaveola v okrese Znojmo. Pozorováno bylo také lokální poškození porostů housenkami osenice (Agrotis sp.) v okrese Břeclav (Velké Němčice) a žír housenek můry zelné (Mamestra brassicae) v okrese Jihlava (Velký Beranov). Z hlediska zaplevelení porostů řepky ozimé byly zaznamenány lokálně střední až silné výskyty penízku rolního (Thlaspi arvense), kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris), violky rolní (Viola arvense), úhorníku mnohodílného (Descurainia sophia), rozrazilů (Veronica spp.), ptačince žabince (Stellaria media), heřmánkovitých plevelů (Matricaria spp.), heřmánkovce nevonného (Tripleurospermum inodorum), hluchavek (Lamium spp.), vlčího máku (Papaver rhoeas), kakostu (Geranium sp.), kakostu dlanitosečného (Geranium dissectum), pumpavy (Erodium sp.), vikví (Vicia spp.), svízele přítuly (Galium aparine) a chundelky metlice (Apera spica-venti). V nově založených porostech řepky ozimé bylo v některých, převážně moravských, okresech sledováno lokálně silné zaplevelení merlíky (Chenopodium spp.), obilním výdrolem, ptačincem žabincem, hluchavkami, heřmánkovitými pleveli a brukvovitými pleveli (Brassicaceae včetně kvetoucí hořčice rolní Sinapis arvensis). Hořčice bílá Z chorob byl u hořčice pozorován pouze střední výskyt bílé hniloby hořčice (Sclerotinia sclerotiorum) v okrese Žďár nad Sázavou (Rodkov). Lokálně střední až silný výskyt blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus) byl zaznamenán v okresech Blansko, Kladno, Pardubice, Přerov, Svitavy, Ústí nad Orlicí. Silný plošný výskyt dřepčíků (Phyllotreta spp.) na listech byl zjištěn v okrese Uherské Hradiště (Zlechov). Lokálně silné zaplevelení zejména rdesny (Polygonum spp.), merlíky (Chenopodium spp.) a hluchavkami (Lamium spp.) bylo zaznamenáno v okrese Kladno. Mák V polehlých porostech máku byl zjištěn silný výskyt bakteriální listové skvrnitosti máku (Xanthomonas papavericola) v okrese Svitavy (Svitavsko, Litomyšlsko, okolí Dolního Újezda). Z houbových chorob máku byly v mnoha okresech zjišťovány zejména lokálně střední až silné výskyty plísně máku (Peronospora arborescens) a helmintosporiové nekrózy máku (Pleospora papaveracea). Na tobolkách byly také sledovány lokálně střední výskyty šedé plísňovitosti máku (Botryotinia fuckeliana) v okrese Žďár nad Sázavou. Ze škůdců máku byly zaznamenány převážně lokálně střední až silné výskyty larev krytonosce kořenového (Stenocarus ruficornis) v okresech Břeclav (Hustopeče), Jihlava, Třebíč (Hostákov), Znojmo (východní část okresu), Žďár nad Sázavou (Dolní Libochová) a larev krytonosce makovicového (Neoglycianus macula-alba) v okresech Břeclav (Hustopeče, Boleradice), Kroměříž (Šelešovice, Jarohněvice), Olomouc (Bystročice), Prostějov, Přerov, Třebíč (Hostákov). Dále byl zjištěn silný výskyt svilušky chmelové (Tetranychus urticae) na listech a makovicích v okrese Přerov (Měrovice nad Hanou), lokálně střední výskyt mšice makové (Aphis fabae) v okrese Náchod (Jasenná) a střední výskyt larev bejlomorky makové (Dasineura papaveris) v makovicích v okrese Kroměříž (Šelešovice, Jaro Sborník z konference Prosperující olejniny,