ENÍ TEXTILIÍ PRO BAKALÁŘSKÉ STUDIUM

Transkript

1 ZKOUŠEN ENÍ TEXTILIÍ PRO BAKALÁŘSKÉ STUDIUM Prof. Ing. Jiří Militký, CSc. Ing. Vladimír Kovačič Katedra textilních materiálů Tel.:

2 ZKOUŠEN ENÍ TEXTILIÍ Zkoušení textilií - zkoušení vlastností textilií. Přesnější termín TEXTILNÍ ZKUŠEBNICTVÍ Každá vlastnost má svoji úroveň (číselnou hodnotu) Jestliže úroveň vlastností odpovídá požadovaným parametrům, je textilie přijata, v opačném případě je odmítnuta nebo jsou požadovány slevy. Souhrn požadovaných vlastností - obraz o kvalitě textilie Textilní materiál i výrobky (vlákna, příze, plošné textilie) se vyznačují velkou variabilitou vlastností

3 Textilní zkušebnictv ebnictví Soubor znalostí, dovedností, předpisů, přístrojů, výpočtových metod a výroků sloužící ke stanovení těch vlastností, které jsou důležité pro hodnocení kvality textilie. Stanovení vlastností probíhá nezávisle na přání člověka, to znamená objektivně. Objektivní stanovení vlastností - předpoklady k využití znalostí k nákupům ve velkých objemech pro potřeby výroby a obchodu. Aby byl výrobek dobře prodejný, musí splňovat nároky, které od výrobku kupující očekává. Musí být kvalitní.

4 Definice: KVALITA Kvalita - schopnost výrobku plnit v dostatečné míře svou funkci danou účelem použití. HODNOCENÍ KVALITY Hodnocení podle vlastností, např. - jemnost - pevnost - tažnost - pružnost - tepelná propustnost - sorpční schopnost a jejich úrovně (hodnoty, kterou mají dosahovat)

5 PŘÍSTUPY KE KVALITĚ Chápání pojmu kvality: Všeobecně dokonalost (kvalitní výrobek je lepší než ostatní) Z hlediska výrobku trvanlivost a spolehlivost Z hlediska uživatele splňuje nároky spotřebitele. Vysoká kvalita (vlastnosti) jsou objektivně stanovitelné. Z hlediska výrobce dodržení podmínek výroby a výrobky s odpovídajícími předepsanými vlastnostmi. Hodnoty vlastností se pohybují v předepsaných mezích. Není nutno vyrábět nejvyšší kvalitu, ale takovou, která je z hlediska spotřebitele vyhovující. Z hlediska ekonomického cena musí být přijatelná

6 HODNOCENÍ KVALITY Vlastnost Předepsaná hodnota Zjištěná hodnota Pevnost [N] 10±0,5 9,8±0,3 Pevnost leží v předepsaných mezích. Pevnost je vpořádku.

7 ŘÍZENÍ KVALITY

8 ŘÍZENÍ KVALITY Standardní stav: neprovázanost na výrobu. pouze ověřování stavu (testování). Optimální funkce: komplexní hodnocení jakosti surovin, polotovarů a výrobků. poskytování informací pro přímé řízení výroby. prognózování vlastností textilií při změně surovin, konstrukce, technologie. optimalizace technologií a jakosti výrobků.

9 ŘÍZENÍ KVALITY Podmínky rozvoje zkušebnictví záleží na účelu zkoumání: A. Sledování výroby Závisí na orientaci průmyslu: 1. Masová výroba ve standardní kvalitě Pouze monitorování stavu a kontrola podmínek procesů 2. Vysoce funkční textilie špičkové kvality Integrace zkušebnictví do procesu výroby vlákna textilie Řízení a optimalizace jakosti.

10 ŘÍZENÍ KVALITY Provozní měření: -měření on-line ( v reálném čase) - spolehlivost v provozních podmínkách - jednoduchost obsluhy -přiměřená přesnost - funkční elementy (čidla) - napojení na počítače ( sběr dat, autodiagnostika, regulační zásahy, kalibrace).

11 ŘÍZENÍ KVALITY B. Hodnocení jakosti textilií - hledisko zpracovatele (zpracovatelské vlastnosti) Obecně málo přímých metod. Nepřímé informace. - hledisko uživatele (užitné vlastnosti) Uživatele nezajímají naměřené hodnoty vlastností, přestože jsou objektivně stanoveny

12 ŘÍZENÍ KVALITY Kvalita výroby se v současnosti řídí NORMAMI ŘADY ISO 9000 normy stanovují principy, postupy, předpisy, metody zkoušení, atd. Musí být dodrženy sjednané podmínky dodávek, vlastnosti výrobků, resp. jejich hodnoty, a to s výkyvy těchto vlastností pouze ve stanoveném rozsahu a to dlouhodobě Provádí se certifikace, AUDIT získání A-testu.

13 Norma ISO 9000 ŘÍZENÍ KVALITY rozpracována do dalších norem: ISO 9001 systém kvality pokrývající důvěryhodnost tvorby, vývoje výrobků, výroby, dodávek a servisu ISO systém kvality pokrývající důvěryhodnost výroby nejčastěji používaná v textilu ISO systém kvality pokrývající důvěryhodnost zkoušení vlastností. (Kalibrace měřidel, poučenost obsluhy přístrojů, forma a obsah norem a protokolů).

14 ŘÍZENÍ KVALITY není nutno vyrábět s nejvyšší možnou jakostí, ale odběratel musí mít dlouhodobou záruku stálé kvality. provádí se tzv. certifikace výrobků, postupů, metod, ale i pracovníků. Nejdůležitějším faktorem pak je zásada, že každý pracovník je osobně zodpovědný za stálost kvality výroby na své úrovni. Motivaci k tomuto jednání provádí MANAŽER JAKOSTI.

15 ŘÍZENÍ KVALITY Řízení kvality ve výrobě Dodávka materiálu vstupní kontrola vyhovuje nevyhovuje 1. Technologická operace mezioperační kontrola nevyhovuje vyhovuje (podpis) 2. Technologická operace mezioperační kontrola nevyhovuje vyhovuje (podpis) 3. Technologická operace 4. atd. 5. Hotový výrobek výstupní kontrola vyhovuje (podpis) nevyhovuje Export

16 VLASTNOSTI TEXTILIÍ Kapesní průvodce moderní vědou v Murphyho zákoně praví: Je-li to zelené nebo se to hýbe, patří to do biologie. Smrdí-li to, patří to do chemie. Nefunguje-li to, patří to do fyziky. Certovy dodatky: Je-li to neporozumitelné, patří to do matematiky. Zní-li to jako nesmysl, patří to buď do ekonomie, nebo do psychologie.

17 VLASTNOSTI TEXTILIÍ

18 VLASTNOSTI TEXTILIÍ - vlastnosti fyzikální - vlastnosti chemické - vlastnosti technické Vlastnosti jsou objektivně měřitelné jsou vyjadřovány naměřenými hodnotami, které jsou označovány jako experimentální data. Tato data jsou zpracována metodami matematické statistiky - výsledky slouží k stanovení úrovně vlastnosti a její variability (nestejnoměrnosti).

19 VLASTNOSTI TEXTILIÍ FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI Definice: Fyzikální vlastnosti jsou definovány fyzikálními vztahy. Můžeme je také popsat jako odezvy textilií na fyzikální působení. Geometrické (délka, tloušťka, jemnost) Mechanické (pevnost, tažnost) Sorpční (navlhavost, afinita k barvivům) Termické (tepelná izolační schopnost, tepelná vodivost, teplota tání)

20 VLASTNOSTI TEXTILIÍ CHEMICKÉ VLASTNOSTI Definice: Chemické vlastnosti jsou definovány vztahy textilií k chemickému působení. Odolnosti proti poškození chemikáliemi (kyseliny, louhy, pot) - pracovní oděvy, oděvní textilie Stálosti vybarvení oděvní textilie VLASTNOSTI TECHNICKÉ Produkt textilní technologie - nelze je zařadit v plné míře ani k vlastnostem fyzikálním, ani k vlastnostem chemickým. Zákrut příze, nitě Dostava osnovy, útku Hustota sloupků a řádků pleteniny Tloušťka textilie

21 VLASTNOSTI TEXTILIÍ DALŠÍ ČLENĚNÍ VLASTNOSTÍ Odolnosti (oděr, otěr, sráživost, mačkavost) Fyziologické vlastnosti komfort (prodyšnost, prostup vodních par, sorpce, estetika) Údržba (praní, chemické čištění, žehlení) Ekologie (možnost ekologické údržby, recyklovatelnost, odbourání v přírodním prostředí, spalitelnost)

22 MĚŘENÍ VLASTNOSTÍ Ke každé vlastnosti existuje nejméně jedna metoda, jak změřit její úroveň Každá metoda může dávat jiné výsledky! Je potřeba se navzájem domluvit, aby nedocházelo ke sporům K tomu slouží normy. Normuje se všechno, co nelze jednoznačně stanovit, změřit nebo určit

23 MĚŘENÍ VLASTNOSTÍ Definice: NORMY A NORMALIZACE Norma je směrnice, pravidlo, jehož zachování je závazné, např. mravní, právní, technické. Norma technická přesně stanovuje požadované vlastnosti, provedení, tvar nebo uspořádání opakujících se předmětů nebo způsobů a postupů práce, popř. vymezuje všeobecně užívané technické pojmy.

24 NORMY Hlavní úkoly norem jsou:» zjednodušování a snižování rozmanitosti výrobků a činností;» dorozumívací funkce mezi výrobcem a zákazníkem a mezi výrobci v národním i mezinárodním měřítku;» zavádění symbolů a kódů ke zjednodušení obchodního styku a překonání potíží způsobených rozdílností jazyků;» zlepšení hospodárnosti;» zlepšení bezpečnosti a ekologie;» ochrana spotřebitele.

25 NORMY technická norma je technický předpis, který stanoví technické náležitosti, popř. technická řešení u opakovaných úkonů a dějů. hierarchický soubor technicko právních předpisů: ISO - mezinárodní normy, které shrnují zkušební metody, značení a terminologii. EN - evropské normy, které shrnují zkušební metody, značení, terminologii a bezpečnost výrobků. ČSN - resp. všeobecně národní normy, jako např. DIN, ASA, GOST, které shrnují široký okruh problematik. Tyto normy jsou postupně harmonizovány s normami vyšších stupňů

26 NORMY Dříve se používaly ON- oborové normy. Tyto normy byly k zrušeny a částečně převedeny na normy podnikové (PN) PN - podnikové normy, kterými je řešena problematika jednotlivých výrobků nebo jejich skupin. Oborové a podnikové normy chybí, a proto se zavádějí Normy asociační (Asociace textil oděv kůže : ATOK) Každá norma má své číslo třídící znak.

27 ČESKÁ SOUSTAVA NOREM Pro textilní průmysl platí označování: ČSN místo - skupina, 4. místo - podskupina, 5. a 6. místo - pořadové číslo Harmonizované normy mají jiné číslo, ale třídící znak zůstává (80.)

28 HARMONIZOVANÉ NORMY

29 ZÁVAZNOST NOREM Podle zákona č. 142/1991 Sb., schvalované podle tohoto zákona v zásadě dobrovolné s výjimkou ustanovení, jejichž závaznost byla stanovena na základě požadavku orgánu státní správy s pravomocí vydávat v příslušné oblasti (ochrana zdraví, bezpečnost apod.) obecně závazné předpisy. Normy vydané před rokem 1993 podle výše uvedeného zákona nejsou závazné, pokud jejich závaznost není dána právním předpisem nebo smlouvou. Při sporech však i při nezávaznosti norem platí, že norma je brána jako stav obvyklý.

30 PŘEHLED ZNAČEN ENÍ NOREM ISO mezinárodní normy (International Standard Organization) DIN normy SRN (Deutsche Industrie Normen) GOST normy Ruské federace (Gossudarstvennyj Standart) BS normy Velké Britanie (British Standard) ASA normy USA (American Standard Assotiation) ASTM normy USA (American Standard Test Methods)

31 NORMY V TEXTILNÍM M ZKUŠEBNICTV EBNICTVÍ konstantní podmínky pro zkoušení (klima, odběry vzorků, konstantní podmínky při výběru vzorků) konstantní podmínky a postupy při provádění zkoušek (rozměry vzorků, rychlosti měření) konstantní postupy při zpracování naměřených dat a interpretaci výsledků (statistické výpočty, srovnání se standardy, etalony, protokoly z měření, atd.)

32 METROLOGIE A MĚŘM ĚŘENÍ Definice: metrologie je vědní a technický obor zabývající se měřením, měřicími jednotkami a metodami, technikou měření, měřidly některými vlastnostmi osob provádějících měření, pokud mají význam pro tuto činnost. ustanovení fyzikálních a materiálových konstant.

33 METROLOGIE A MĚŘM ĚŘENÍ Metrologie se dělí na teoretickou obecnou aplikovanou. Metrologie legální. Zabývá se v každém státě stanovením měřicích jednotek, měřicích metod, dohledem nad vybranými měřidly dohledem nad měřicími přístroji

34 METROLOGIE A MĚŘM ĚŘENÍ Měření pomocí měřicích nástrojů, popř. přístrojů se stanovují hodnoty vlastností textilií měřených veličin. Měřená veličina X - definována jako součin číselné hodnoty a jednotky. Číselná hodnota označení složenými závorkami {x} jednotky označení hranatými závorkami [x]. X = { x} [ x] L = {2,5} [m]

35 METROLOGIE A MĚŘM ĚŘENÍ X = { x} [] x Veličina X je závisle proměnná na dalších veličinách A a B : obecná veličinová rovnice: X = z { A} a [ A] a { B} b [ B] b Z - obecný číselný součinitel

36 METROLOGIE A MĚŘM ĚŘENÍ X = z { A} a [ A] a { B} b [ B] b Rovnice mezi číselnými hodnotami { x} = p { A} a { B} b p -převodní součinitel mezi číselnými hodnotami veličin p = k -1 Rovnice mezi jednotkami [ x] = k [ A] a [ B] b k -převodní součinitel mezi rozměrovými jednotkami

37 METROLOGIE A MĚŘM ĚŘENÍ Příklad: Délková hmotnost (jemnost): Rozměr: g T = tex = = km [ ] mg m T = p M l [ ] kg M = [ l ] = m Převedení na jednotky SI:, [ T ] = k [ M ] [ l] k = mg m * kg 1 1 mg m * 6 m 10 kg 6 = kg = 10 = k * kg* m -1

38 METROLOGIE A MĚŘM ĚŘENÍ Příklad: Převodní součinitel mezi jednotkami : Rozměr v soustavě SI: 10 [ ] 6 * kg tex = m Platí: p*k = 1 ( p = k -1 ) Pro číselné hodnoty: {} T = p *{ M} {} l {} T = 10 { M} [ kg] {} l [ m] [ tex]

39 METROLOGIE A MĚŘM ĚŘENÍ Příklad: Jestliže chceme vypočítat hodnotu veličny X v požadovaném rozměru [ X ] jako příslušnou funkci hodnoty veličiny A s rozměrem [ A ], použijeme převodní rovnice { } [ ] 1 X X = k { A} [ A] Převodní součinitel ( p = k -1 ) mezi číselnými hodnotami veličin se získá z převodního součinitele k mezi rozměrovými jednotkami.

40 METROLOGIE A MĚŘM ĚŘENÍ Příklad: Výpočet převodního součinitele k Jednoduchý rozměr: Definice rozměrové identity mezi jednotkou rozměru veličiny X a jednotkou rozměru veličiny A : kg 10 g 1 = g g 3 [ kg] = k[ g] k = = 10 Převodní součinitel ( p = k -1 ) mezi číselnými hodnotami veličin se získá z převodního součinitele k mezi rozměrovými jednotkami. Identita: 1 kg = 10 3 g 3 Převodní rovnice: { X }[ kg] =10 3 { A}[ g]

41 Složený rozměr: veličina A má rozměr cn Převod { } na dtex METROLOGIE A MĚŘM ĚŘENÍ cn dtex X { X } mn tex Identita: 1 mn = 10-1 cn; 1 tex = 10 1 dtex 1 1 mn 10 cn 2 = k = tex 10 dtex Převodní rovnice mn tex cn dtex 2 { X } = 10 { A}