Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a finance Katedra finančního práva a národního hospodářství

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a finance Katedra finančního práva a národního hospodářství Bakalářská práce Právní regulace pojišťovacích zprostředkovatelů Klára Velenská 2012/2013

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Právní regulace pojišťovacích zprostředkovatelů zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. 1

3 Abstrakt Bakalářská práce se věnuje právní regulaci pojišťovacích zprostředkovatelů. Hlavní část práce popisuje současnou právní úpravu, věnuje se detailní charakteristice jednotlivých typů pojišťovacích zprostředkovatelů působících na českém pojistném trhu a shrnuje hlavní rozdíly mezi nimi. Hlavní část doplňuje zmínka o dlouho připravované novele, která prošla 6. února 2013 prvním čtením v poslanecké sněmovně a čeká na projednání v rozpočtovém výboru. Klíčová slova pojišťovací zprostředkovatelé, zprostředkovatelská činnost, pojišťovací agent, pojišťovací makléř Abstract This bachelor thesis deals with legal regulation of insurance mediators. Main part of the thesis describes current legislation, detailed characteristic of each type of insurance mediators in the Czech insurance market and also summarizes main differences between them. Besides that thesis contains reference to longprepared amandment, which passed first reading in the Chamber of Deputies on February 6 th and now it is waiting for discussion in Budget Committee. Key words insurance mediators, mediation activity, agent, broker 2

4 Obsah 1 Úvod Podmínky výkonu zprostředkovatelské činnosti Zahájení činnosti Povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů Pojišťovací zprostředkovatelé dle aktuální právní úpravy Tuzemští pojišťovací zprostředkovatelé Zahraniční pojišťovací zprostředkovatelé Pojišťovací zprostředkovatelé dle navrhované právní úpravy Závěr Použitá literatura

5 1 Úvod Bakalářská práce se věnuje právní regulaci pojišťovacích zprostředkovatelů. Vzhledem k mému několikaletému působení v jedné z českých pojišťoven, je mi toto téma poměrně blízké. A přestože jsem nepracovala přímo v obchodní síti, setkávala jsem se s rozdíly mezi jednotlivými typy pojišťovacích zprostředkovatelů velmi často. Cílem práce je charakteristika současné právní úpravy, detailní rozbor jednotlivých typů pojišťovacích zprostředkovatelů působících na českém pojistném trhu a shrnutí hlavních rozdílů mezi nimi. Krátce se zmíním i o dlouho připravované novele, která prošla 6. února 2013 prvním čtením v poslanecké sněmovně a čeká na projednání v rozpočtovém výboru. K hlavním zdrojům informací pro sepsání bakalářské práce patří zejména zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška České národní banky č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů. Práce je strukturovaná do tří kapitol. První z nich (kapitola číslo dvě) se zabývá podmínkami vstupu do odvětví a povinnostmi pojišťovacích zprostředkovatelů. Ve druhé (stěžejní) kapitole se věnuji detailní charakteristice jednotlivých typů pojišťovacích zprostředkovatelů působících na území České republiky, a to jak tuzemských, tak i zahraničních. Také se v ní pokusím nalézt odpověď na otázku, co všechno by měl zvážit zájemce o výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a v návaznosti na to i doporučit, který typ pojišťovacího zprostředkovatele je pro něj nejvhodnější. Třetí kapitola obsahuje výčet nejdůležitějších rozdílů mezi současnou právní úpravou a navrhovanou novelou. 4

6 2 Podmínky výkonu zprostředkovatelské činnosti Zájemce o uzavření pojištění si dnes může vybrat z několika možností. Jednou z nich je sjednání pojištění prostřednictvím internetu, další např. návštěva pobočky vybrané pojišťovny nebo kontaktování pojišťovacího zprostředkovatele. Sjednání pojištění prostřednictvím internetu vyžaduje od zájemce alespoň základní znalosti dané problematiky a jasnou představu o parametrech požadovaného pojištění. Pokud zájemce těmito znalostmi nedisponuje, případně si není zcela jistý tím, jaký produkt je pro něj nejvhodnější, zvolí ve většině případů návštěvu u odborníka. Většina pojišťoven disponuje vlastní sítí poboček, kde pojišťovací poradci pomohou zájemci vybrat ten nejvhodnější produkt. Tito poradci jsou zaměstnanci dané pojišťovny a jejich vzájemný vztah se řídí zákoníkem práce. Vzhledem k zaměření této práce se jim nebudeme nadále věnovat. Nejvýznamnějšími prodejci pojištění jsou pro pojišťovny v dnešní době tzv. pojišťovací zprostředkovatelé. Nejedná se o zaměstnance, ale o osoby samostatně výdělečné činné, které s pojišťovnami spolupracují na základě (většinou písemně uzavřené) smlouvy o obchodním zastoupení. Dle živnostenského zákona 1 není činnost pojišťovacích zprostředkovatelů živností. Zájemci o vstup do tohoto odvětví se řídí zejména zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o poj. zprostředkovatelích) a předpisy České národní banky (dále jen ČNB), z nichž nejdůležitější je vyhláška č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen prováděcí vyhláška ČNB). 1 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 5

7 Zprostředkovatelská činnost je v zákoně o poj. zprostředkovatelích definována jako 2 : odborná činnost spočívající v 1. předkládání návrhů na uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv, 2. provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv, 3. uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv jménem a na účet pojišťovny nebo zajišťovny, pro kterou je tato činnost vykonávána, nebo 4. pomoci při správě pojištění a vyřizování nároků z pojistných nebo zajišťovacích smluv. Pojišťovacím zprostředkovatelem se rozumí 3 právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Zákon o poj. zprostředkovatelích 4 pak dále rozlišuje pět typů tuzemských pojišťovacích zprostředkovatelů a pojišťovacího zprostředkovatele z jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru (viz kapitola 3.1 a násl.). Pokud je pojišťovacím zprostředkovatelem právnická osoba, musí jmenovat svého odpovědného zástupce 5. Tím se může stát pouze fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky, která je součástí obchodního vedení takové právnické osoby. Tuto funkci však nesmí vykonávat současně pro více právnických osob. Odpovědný zástupce je osobou, která u pojišťovacího zprostředkovatele ve formě právnické osoby nese odpovědnost za dodržování právních předpisů a při zjištění nedostatků navrhuje opatření k nápravě a informuje ČNB. Musí proto splňovat podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti platné pro pojišťovací zprostředkovatele fyzické osoby (viz dále). 2 3 písm. a) zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů 3 3 písm. b) zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů 4 4 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů 5 11 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů 6

8 2.1 Zahájení činnosti Mezi základní podmínky nutné pro zahájení zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví patří důvěryhodnost, odborná způsobilost a zápis do registru pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí (dále jen registr). Důvěryhodnost Fyzická osoba se považuje za důvěryhodnou 6 v případě, že: je plně způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná (nebyla pravomocně odsouzena za trestný čin nebo bylo její odsouzení zahlazeno), na její majetek nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, nebyla v posledních pěti letech členem orgánu právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo byl insolvenční návrh zamítnut či konkurs zrušen z důvodu nedostatku majetku, jí nebylo odejmuto povolení k provozování zprostředkovatelské činnosti. Právnická osoba je důvěryhodná 7, pokud: je bezúhonná, členové statuárního a dozorčího orgánu splňují podmínky důvěryhodnosti pro fyzické osoby, jí nebylo odejmuto povolení k provozování zprostředkovatelské činnosti a na její majetek nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku. Odborná způsobilost Odbornou způsobilostí pojišťovacího zprostředkovatele se rozumí 8 získání všeobecných a odborných znalostí nezbytných pro výkon jeho činnosti. Úroveň všeobecných znalostí je shodná pro všechny typy pojišťovacích 6 19 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů 7 20 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů 8 18 odst. 1 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů 7

9 zprostředkovatelů a splňuje ji každá osoba, která úspěšně dokončila středoškolské vzdělání. Úroveň požadovaných odborných znalostí se u jednotlivých typů pojišťovacích zprostředkovatelů liší (viz dále) a zájemce o práci pojišťovacího zprostředkovatele je může získat studiem pojišťovnictví na střední nebo vysoké škole nebo složením odborné zkoušky. V některých případech je dokonce vyžadována i odborná praxe. Odborná způsobilost má tři kvalifikační stupně: základní, střední a vyšší. Zkoušku pro střední a vyšší kvalifikační stupeň musí uchazeč skládat před minimálně tříčlennou zkušební komisí, kterou jmenuje bankovní rada ČNB. Zkoušku pro základní kvalifikační stupeň je možné vykonat i v jiné instituci, která k tomu má oprávnění a je uvedena v seznamu ČNB 9. Typicky jsou těmito institucemi samy pojišťovny, dále školy a specializované profesní instituce. Způsob, podmínky a rozsah odborné zkoušky pro jednotlivé kvalifikační stupně stanoví prováděcí vyhláška ČNB. Zkouška je písemná. V případě úspěšného zodpovězení minimálně 80 % otázek uchazeč uspěl, při zodpovězení méně než 60 % otázek neuspěl. Nachází-li se uchazeč v pásmu mezi těmito dvěma mezníky, následuje ještě ústní zkouška. Po úspěšně vykonané zkoušce obdrží uchazeč osvědčení o dosaženém kvalifikačním stupni odborné způsobilosti. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 8 prováděcí vyhlášky ČNB. Kromě odborné zkoušky je u středního kvalifikačního stupně požadována minimálně dvouletá, u vyššího stupně pak dokonce minimálně čtyřletá odborná praxe. Rychlý vývoj a neustálé změny, které jsou charakteristickým znakem dnešního světa, se nevyhýbají ani pojišťovnictví. Proto mají pojišťovací zprostředkovatelé povinnost si odborné znalosti průběžně aktualizovat a doplňovat a jedenkrát za pět let absolvovat doškolovací kurz. 9 Seznam škol, školících zařízení a specializovaných profesních institucí je dostupný z: ostredkovatele_likvidatori/seznam_skolici_zarizeni.html, [cit ] a seznam pojišťoven je dostupný z: ostredkovatele_likvidatori/seznam_pojistoven_opravnenych_skolit.html, [cit ] 8

10 Zápis do registru Poslední podmínkou pro zahájení zprostředkovatelské činnosti je zápis do registru. Registr vede ČNB a obsahuje 10 základní identifikační údaje fyzické nebo právnické osoby, předmět podnikání, datum zápisu do registru, datum zahájení činnosti, územní rozsah činnosti, pozastavení nebo přerušení činnosti, datum zániku zápisu do registru, datum prohlášení a zrušení konkursu, datum zveřejnění rozhodnutí o úpadku osoby v insolvenčním rejstříku, datum vstupu právnické osoby do likvidace a přehled uložených pokut včetně sankčních opatření uložených ČNB. Registr je veřejně přístupný 11 a je průběžně aktualizován (dle zákona o poj. zprostředkovatelích minimálně jednou za dva týdny). Žádost fyzické osoby o zápis do registru musí obsahovat 12 základní identifikační údaje, rozsah provozované zprostředkovatelské činnosti podle pojistných odvětví a podle území, předpokládaný den zahájení činnosti, IČO, doklad o odborné způsobilosti a důvěryhodnosti, doklad o dostatečné výši finančních prostředků (bude-li zprostředkovatel oprávněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění) a pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele. U právnické osoby je třeba doložit vše výše uvedené (u odborné způsobilosti se jedná o odbornou způsobilost odpovědného zástupce a každé osoby, která se přímo podílí na zprostředkovatelské činnosti) a navíc úplný výpis z obchodního rejstříku mladší tří měsíců. U některých typů pojišťovacích zprostředkovatelů (viz dále) lze doklad o odborné způsobilosti a o pojištění odpovědnosti nahradit prohlášením pojišťovny, že žadatel odborné podmínky splňuje a pojišťovna za jeho činnost nese plnou odpovědnost. Žádost o zápis do registru je zpoplatněna. Správní poplatek stanoví příloha zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších odst. 3 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů 11 Registr je dostupný z: [cit ] odst. 2 a následující zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů 9

11 předpisů. Aktuální výši poplatku stanovil zákon č. 188/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony na Kč. Tento zákon nabyl účinnosti dne 15. července Před touto novelou byla výše poplatku diferenciovaná podle typu pojišťovacího zprostředkovatele. Pojišťovacím agentům a pojišťovacím makléřům se poplatek nezměnil, ostatním se pětinásobně zvýšil (z Kč na Kč), což samozřejmě ovlivnilo počet zaregistrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů (viz grafy níže). Horní graf ukazuje vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů beze změny poplatku, spodní graf pak vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů, u kterých ke změně poplatku došlo. Z grafů je vidět, že změna poplatku způsobila u dotčených typů zprostředkovatelů pokles zájmu o registraci, což vedlo k výraznému zpomalení růstu jejich počtu (viz červená šipka). U ostatních typů zprostředkovatelů se trend nezměnil. Graf 1Vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů bez změny výše poplatku Zdroj: [cit ] 10

12 Graf 2 Vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů se změnou výše poplatku Zdroj: [cit ] Pokud žadatel splní veškeré výše uvedené podmínky, zapíše ho ČNB do registru do šedesáti dnů ode dne doručení žádosti a vydá žadateli osvědčení. Osvědčení obsahuje 13 nejen základní identifikační údaje pojišťovacího zprostředkovatele, ale i datum zápisu do registru a registrační číslo. To se skládá z šestimístného čísla vyjadřujícího pořadí zápisu do registru a písmenné zkratky názvu typu pojišťovacího zprostředkovatele 14. Osoba zapsaná v registru je oprávněna provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na území všech členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor. Změny údajů v registru provádí ČNB do pěti dnů ode dne, kdy se o nich dozví 15. Zrušení zápisu 16 v registru se provede buď na žádost registrované osoby, při ztrátě důvěryhodnosti, smrti fyzické osoby, zániku právnické osoby, nebo pokud registrovaná osoba nepřetržitě 24 měsíců nevykonává zprostředkovatelskou činnost. Po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení zápisu v registru je registrovaná osoba povinna vrátit osvědčení o zápisu a ČNB je povinna informovat veřejnost a zveřejnit tuto informaci ve Věstníku vyhlášky č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů 14 2 vyhlášky č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů odst. 4 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů 11

13 Jak již bylo zmíněno výše, rozlišuje současná právní úprava pět typů tuzemských pojišťovacích zprostředkovatelů a dále ještě pojišťovacího zprostředkovatele z jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru (dále jen zahraniční pojišťovací zprostředkovatel). Jejich celkový počet neustále roste (ze 78 tisíc ke konci ledna roku 2009 na 147 tisíc ke konci ledna ) a prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít k nějakému zásadnímu obratu. Skutečně aktivních pojišťovacích zprostředkovatelů je však ve skutečnosti mnohem méně než těch registrovaných. Existuje pro to hned několik důvodů. Jedním z nich je ten, že jedna a táž osoba může být současně zaregistrována v roli několika typů pojišťovacích zprostředkovatelů (viz dále). Do statistik se tedy promítne několikrát. Mezi další důvody pak patří např. to, že pokud registrovaná osoba přestane vykonávat zprostředkovatelskou činnost a sama o výmaz z registru nepožádá, dojde k výmazu až po 24 měsících její nečinnosti. Otázkou ovšem je, jak důsledně ČNB délku nečinnosti jednotlivých pojišťovacích zprostředkovatelů hlídá a zda skutečně ihned po splnění této podmínky výmaz provádí. Bohužel počet skutečně aktivních pojišťovacích zprostředkovatelů nikde nezjistíme. Jednou z příčin je i neexistující definice aktivního zprostředkovatele. Lze např. toho, který uzavře jednu pojistnou smlouvu za půl roku považovat za aktivního zprostředkovatele? Podle mého názoru nikoli, ale jistě bychom nalezli mnoho lidí, jejichž názor by byl odlišný. 2.2 Povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů Povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů jsou v zákoně o poj. zprostředkovatelích upraveny zejména v 21 (ve vztahu ke klientovi) a 22 (ve vztahu k dohledu). Z pohledu klienta patří pravděpodobně mezi ty nejdůležitější povinnost vykonávat zprostředkovatelskou činnost s odbornou péčí. To znamená, že pojišťovací zprostředkovatel musí chránit zájmy klienta a musí mu sdělovat 17 Viz [cit ] 12

14 pravdivé, úplné a jasné informace o nabízených produktech a poskytovaných službách. Musí také klientovi na jeho žádost sdělit, jakým způsobem je odměňován a nesmí mu poskytovat žádné neoprávněné výhody jakékoli povahy. Další důležitou povinností je zachování mlčenlivosti, a to o všech skutečnostech, které se při výkonu své činnosti dozvěděl. S tím souvisí i zákaz zneužití těchto skutečností, jak ve svůj, tak i cizí prospěch. Na požádání je pak pojišťovací zprostředkovatel povinen předložit osvědčení o zápisu do registru (a to nejen klientovi, ale i pojišťovně nebo zajišťovně). Informace uvedené v registru (číslo, rozsah činnosti, den zahájení činnosti, ad.) musí také zveřejnit prostřednictvím systému umožňujícího dálkový přístup, tedy nejlépe uvedením na svých internetových stránkách. Veškeré další povinnosti, které musí pojišťovací zprostředkovatel splnit před uzavřením, příp. změnou pojistné smlouvy jsou uvedeny v 21 odst. 5-8 zákona o poj. zprostředkovatelích. Jedná se zejména o poskytnutí informací o pojišťovacím zprostředkovateli, zaznamenání požadavků a potřeb klienta, apod. Ve vztahu k dohledové činnosti ČNB musí pojišťovací agent a pojišťovací makléř každoročně předkládat roční výkaz činnosti, a to vždy do 31. března následujícího roku. Podrobnosti upravuje prováděcí vyhláška ČNB v 9. Podle tohoto paragrafu musí roční výkaz činnosti obsahovat: identifikační údaje pojišťovacího zprostředkovatele, seznam pojišťoven a zahraničních pojišťovacích zprostředkovatelů, pro které byl činný (resp. zprostředkoval jim uzavření pojistné smlouvy), objem uzavřených obchodů celkem a v členění podle jednotlivých pojišťoven (a to jak v kusech, tak i v korunách 18 ), objem inkasovaného pojistného, objem zprostředkovaného pojistného plnění. Výkaz se předkládá v elektronické podobě a musí být opatřen ověřovacím kódem. Pro potřeby výkonu dohledu musí pojišťovací zprostředkovatel uchovávat roční výkaz činnosti i v listinné podobě, která musí obsahovat datum 18 Jedná se o počet uzavřených smluv a výši předepsaného pojistného na těchto smlouvách. 13

15 vyhotovení a podpis oprávněné osoby (v případě právnické osoby i podpis odpovědného zástupce). 14

16 3 Pojišťovací zprostředkovatelé dle aktuální právní úpravy 3.1 Tuzemští pojišťovací zprostředkovatelé Tuzemský zájemce o výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví si může vybrat, zda se zaregistruje jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel, podřízený pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř. Zprostředkovatelskou činnost pak může provozovat pouze v tom postavení, v jakém byl registrován 19. Nic mu ale nebrání v tom, aby se zaregistroval ve více než v jednom postavení. Struktura registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů se v čase příliš nemění. Jak je možné vidět z níže uvedeného grafu, je nejčastějším typem podřízený pojišťovací zprostředkovatel s 65% podílem, následuje výhradní pojišťovací agent s 24% a vázaný pojišťovací zprostředkovatel s 9% podílem. Zastoupení pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře je shodně 1 %. Graf 3 Struktura registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů Zdroj: [cit ] Vázaný pojišťovací zprostředkovatel Vázaný pojišťovací zprostředkovatel jedná jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven na základě písemné smlouvy a je vázán jejími pokyny. Neinkasuje 19 4 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů 15

17 pojistné a nevyplácí pojistná plnění. V případě, že má smlouvu s více pojišťovnami, nesmí být jím nabízené produkty vzájemně konkurenční. Odborné znalosti musí mít na úrovni základního kvalifikačního stupně. Za škodu způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti neodpovídá on sám, nýbrž pojišťovna, jejíž produkt nabízí. V zákoně o poj. zprostředkovatelích se tomuto typu pojišťovacího zprostředkovatele věnuje zejména 5. Za vázaného pojišťovacího zprostředkovatele je označována i osoba, která nabízí pojištění jako doplňkovou službu k dodávanému zboží nebo poskytované službě (např. cestovní kancelář, která nabízí ke svým zájezdům cestovní pojištění). K 31. prosinci 2011 bylo registrováno , k 31. prosinci 2012 pak vázaných pojišťovacích zprostředkovatelů 20. Výroční zpráva České asociace pojišťoven (dále jen ČAP) za rok uvádí, že z nich vykonávalo činnost jménem a na účet pouze jedné pojišťovny, což je o cca 900 méně než v roce Tento typ spolupráce nejvíce využívala Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. a Kooperativa pojišťovna, a.s. (obě více než zprostředkovatelů) a ING pojišťovna, a.s. (necelých zprostředkovatelů). Podřízený pojišťovací zprostředkovatel Podřízený pojišťovací zprostředkovatel jako jediný nemá uzavřenou písemnou smlouvu přímo s konkrétní pojišťovnou, ale pouze s jiným pojišťovacím zprostředkovatelem, a to s pojišťovacím agentem, výhradním pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem. Jedná jeho jménem a na jeho účet a je vázán jeho pokyny. Nadřízený pojišťovací zprostředkovatel na druhou stranu odpovídá za škodu způsobenou podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelem při výkonu zprostředkovatelské činnosti a vyplácí mu za jeho činnost odměnu. 20 Viz [cit ] 21 Česká asociace pojišťoven: Výroční zpráva 2011, dostupné z: %c3%ad+zpr%c3%a1vy, [cit ] 22 Individuální výsledky členů ČAP (VZ 2010), dostupné z: dadaje_def.pdf, [cit ] (data jsou za rok 2010, pro rok 2011 nebyly tyto hodnoty nalezeny) 16

18 Stejně jako vázaný, tak ani podřízený pojišťovací zprostředkovatel neinkasuje pojistné a nevyplácí pojistná plnění. Pro výkon jeho činnosti plně postačuje základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Základní právní úpravu lze nalézt v 6 zákona o poj. zprostředkovatelích. Jedná se o nejrozšířenější typ pojišťovacího zprostředkovatele, k 31. prosinci 2011 jich bylo registrováno , k 31. prosinci 2012 pak Je hojně využívaný především pojišťovacími agenty a makléři, protože na něj nejsou po odborné stránce kladeny tak vysoké nároky jako právě na tyto dva zmiňované typy zprostředkovatelů. V menší míře ho využívají i výhradní pojišťovací agenti s vysokými pojistnými kmeny, a to zejména pro správu velkého množství svých méně významných klientů. Výhradní pojišťovací agent Výhradní pojišťovací agent jedná jménem a na účet pouze jedné pojišťovny, se kterou má uzavřenou písemnou smlouvu, a jejímiž interními předpisy je vázán. Pojišťovna za něj nese odpovědnost za škodu způsobenou výkonem jeho činnosti a vyplácí mu odměnu. Pokud se s pojišťovnou dohodnou, může vybírat pojistné a vyplácet pojistná plnění. V takovém případě je ale povinen 24 : a) udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného, nejméně však ve výši odpovídající hodnotě EUR, nebo b) používat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. Pokud spadají uzavírané pojistné smlouvy do předmětu smlouvy o výhradním obchodním zastoupení, musí vždy pojišťovací zprostředkovatel vystupovat v roli výhradního pojišťovacího agenta, přestože je registrován u ČNB i v jiném postavení (např. jako pojišťovací agent nebo makléř). Pro výkon jeho činnosti plně postačuje základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. 23 Viz [cit ] 24 6a odst. 5 písm. a) a násl. zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů 17

19 Zákon o poj. zprostředkovatelích nabízí charakteristiku tohoto typu pojišťovacího zprostředkovatele v 6a. K 31. prosinci 2011 registrovala ČNB , k 31. prosinci 2012 pak výhradních pojišťovacích agentů 25. Podle ČAP jich pro pojišťovny v roce 2011 pracovalo Nejvíce jejich služeb využívala Česká pojišťovna, a.s. (více než ), Allianz pojišťovna, a.s. (téměř 2 000) a Generali Pojišťovna, a.s. (cca 1 400). Pojišťovací agent Pojišťovací agent jedná jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, se kterými má uzavřenou písemnou smlouvu, a jejichž interními předpisy je vázán. Na rozdíl od vázaného pojišťovacího zprostředkovatele může nabízet navzájem konkurenční produkty. Pokud se s pojišťovnou dohodnou, může vybírat pojistné a vyplácet pojistná plnění, přičemž pro něj platí stejná pravidla jako pro výhradního pojišťovacího agenta (viz výše). Pokud se pojišťovna, jejímž jménem jedná, písemně nezavázala převzít za něj odpovědnost za škodu způsobenou výkonem jeho činnosti, musí být pojišťovací agent po celou dobu výkonu své činnosti pojištěn, a to s platností pro celé území Evropského hospodářského prostoru. Dle 7 odst. 4 zákona o poj. zprostředkovatelích musí být limit plnění nejméně ve výši eur na každou pojistnou událost a v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši eur. Pro výkon činnosti pojišťovacího agenta je potřeba střední kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Stejně jako ostatním typům pojišťovacích zprostředkovatelů, je i pojišťovacímu agentovi věnován samostatný paragraf v zákoně o poj. zprostředkovatelích, a to Viz [cit ] 26 Česká asociace pojišťoven: Výroční zpráva 2011, dostupné z: %c3%ad+zpr%c3%a1vy, [cit ] 27 Individuální výsledky členů ČAP (VZ 2010), dostupné z: dadaje_def.pdf, [cit ] (data jsou za rok 2010, pro rok 2011 nebyly tyto hodnoty nalezeny) 18

20 K 31. prosinci 2011 registrovala ČNB 1 368, k 31. prosinci 2012 pak pojišťovacích agentů 28. Pojišťovací makléř Pojišťovací makléř neuzavírá smlouvy s pojišťovnami, ale přímo se svými klienty (zájemci o pojištění). Pro ně potom v závislosti na obsahu smlouvy vykonává celou řadu činností 29, např. konzultační a poradenskou činnost, analýzu pojistných rizik, správu uzavřených smluv, spolupráci při likvidaci pojistných událostí, ad. Přesto však není odměňován klientem (pokud se tak nedohodnou), ale pojišťovnou. Pojišťovací makléř může stejně jako předchozí dva zprostředkovatelé vybírat pojistné a vyplácet pojistná plnění. I pro něj samozřejmě platí výše zmíněná pravidla o finanční jistině, příp. o oddělených bankovních účtech. Pojištění odpovědnosti za výkon své činnosti nese makléř sám a musí být pro tyto účely pojištěn za shodných podmínek, které platí pro pojišťovacího agenta. Vzhledem ke svému specifickému postavení musí splňovat podmínky pro vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Pojišťovacího makléře upravuje v zákoně o poj. zprostředkovatelích 8. K 31. prosinci 2011 registrovala ČNB 729, k 31. prosinci 2012 pak 761 pojišťovacích makléřů 30. Základní rozdíly mezi tuzemskými pojišťovacími zprostředkovateli shrnuje níže uvedená tabulka. 28 Viz [cit ] 29 8 odst. 2 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů 30 Viz [cit ] 19

21 Tabulka 1 Základní rozdíly mezi jednotlivými typy pojišťovacích zprostředkovatelů Činnost / Typ PZ VPZ PPZ VPA PA PM Přijímá pojistné ne ne ano ano ano Vyplácí pojistná plnění Jedná jménem a na účet Vázán Konkurenční produkty Odpovědnost za škodu Odborná způsobilost Podřízený poj. zprostředkovatel ne ne ano ano ano více pojišťoven interními předpisy pojišťovny ne jiného PZ pokyny nadřízeného PZ dle nadřízeného PZ jedné pojišťovny interními předpisy pojišťovny pojišťovna nadřízený PZ pojišťovna více pojišťoven interními předpisy pojišťovny více pojišťoven smlouvou s klientem ne ano ano sám (příp. pojišťovna) sám základní základní základní střední vyšší ne ne ano ano ano Pro zájemce o provozování zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví není příliš jednoduché se v rozdílech mezi jednotlivými typy pojišťovacích zprostředkovatelů zorientovat a vybrat si pro sebe ten nejvhodnější. Dříve hrála významnou roli při rozhodování různá výše poplatku za podání žádosti o zápis do registru. A přestože došlo k jejímu sjednocení, poplatek na významu neztratil. Některé pojišťovny (resp. nadřízení pojišťovací zprostředkovatelé) totiž začali svým výhradním pojišťovacím agentům (resp. podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelům) při splnění určitých podmínek tento poplatek proplácet, což je samozřejmě pro spoustu zájemců přesvědčivým argumentem pro registraci právě v jedné z těchto dvou kategorií. Z dalších běžně zvažovaných faktorů hraje při výběru velkou roli i požadavek na míru odbornosti a odpovědnosti za škodu. Z výše zmíněných statistik o počtu jednotlivých typů zprostředkovatelů je zřejmé, že zájemci o práci pojišťovacího zprostředkovatele upřednostňují spíše typy se základní odbornou způsobilostí a nulovou odpovědností. Při rozhodování by však měli zvážit i některé další, výše nepopsané, oblasti. Jedná se zejména o oblast vzdělávání, odměňování a přístupu k informacím. 20

22 Vzdělávání Z pohledu vzdělávání jsou na tom pravděpodobně nejlépe výhradní pojišťovací agenti. Ti většinou při uzavření smlouvy s pojišťovnou dostanou zdarma nejen kompletní produktové školení, ale i školení obchodních a prodejních dovedností, kde je vybaví nejen seznamem prodejních argumentů, ale i nejrůznějšími podpůrnými marketingovými materiály. Samozřejmostí bývá i pravidelné doškolování. Podobně na tom mohou být i podřízení pojišťovací zprostředkovatelé v případě, že je jejich nadřízeným pojišťovacím zprostředkovatelem nějaká větší právnická osoba, která disponuje potřebným zázemím a kvalifikovanými lektory. Pojišťovacím agentům a makléřům většinou pojišťovny poskytují pouze školení na vybrané produkty, které chtějí jejich prostřednictvím nabízet a s nimi související základní marketingové materiály. V případě zájmu o rozvoj dalších dovedností užitečných pro výkon jejich povolání, si musí pojišťovací agenti a makléři kurz vybrat a uhradit sami. Odměňování Základním způsobem odměňování pojišťovacích zprostředkovatelů jsou provize, které dostává zprostředkovatel za uzavření pojistné smlouvy. Její výše závisí zpravidla na provizní sazbě a na výši zaplaceného pojistného. Obecně platí, že pojišťovací makléři a agenti mívají vyšší provizní sazby než výhradní pojišťovací agenti. Důvodem je to, že mohou prodávat vzájemně konkurenční produkty od více pojišťoven a pomocí vyšších provizních sazeb se je snaží pojišťovny motivovat k tomu, aby upřednostňovali právě jejich produkty. Jiná logika se uplatňuje u výhradních pojišťovacích agentů. U nich se pojišťovny zaměřují převážně na zvýšení prodeje prostřednictvím krátkodobě či dlouhodobě vyhlašovaných motivačních akcí, z kterých si většinou ti nejlepší odnesou nějakou mimořádnou odměnu, ať už ve formě finanční odměny či věcného daru (časté bývají nejrůznější poukázky, mobilní telefony, tablety nebo např. zájezdy). Přičte-li se to ke standardně vypláceným provizím, může být výsledná vydělaná částka u výhradního pojišťovacího agenta vyšší, přestože jeho základní provizní sazba je oproti pojišťovacímu makléři či agentovi nižší. 21

23 Odměna podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele je většinou stanovená přímo ve smlouvě s nadřízeným pojišťovacím zprostředkovatelem a může být stanovena fixně (tzn. předem dohodnutá pevná částka za uzavřenou smlouvu) anebo variabilně (např. procentem z provize, kterou z dané smlouvy obdrží nadřízený pojišťovací zprostředkovatel). Přístup k informacím Zpravidla nejlépe jsou na tom z pohledu přístupu k informacím výhradní pojišťovací agenti, kteří mají téměř shodný přístup do obchodních systémů pojišťovny jako zaměstnanci na pobočkách a mohou tedy s klientem uzavřít smlouvu ihned při prvním setkání. V průběhu trvání smlouvy se pak s jakýmkoli klientským dotazem mohou obrátit přímo na konkrétního zaměstnance pojišťovny, který má danou oblast na starost a klientovi rychle a kvalifikovaně odpoví. Pojišťovací makléři a agenti jako externí spolupracovníci většinou přístupy do systémů pojišťovny nemají, případně mají k dispozici pouze nějakou jednoduchou aplikaci, kde mohou zadat základní parametry pojištění a získají přibližnou představu o výši pojistného. V případě zájmu klienta o pojištění pak musí kontaktovat pojišťovnu, která pro ně na základě jimi poskytnutých údajů nabídku pojištění pro klienta vypracuje. Pro uzavření smlouvy je tedy potřeba minimálně dvou schůzek s klientem. Tito pojišťovací zprostředkovatelé také mívají v pojišťovně určenou jednu kontaktní osobu, na kterou se obrací s veškerými (ať už svými či klientskými) dotazy. Ta ale většinou pro získání odpovědi potřebuje součinnost dalších kolegů. Proces se tak prodlužuje a makléř (a tedy i klient) si musí na odpověď počkat často i několik dní. U podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele je přístup k informacím závislý na nadřízeném pojišťovacím zprostředkovateli. Z výše uvedeného vyplývá, že každý z typů pojišťovacích zprostředkovatelů má svá pro a proti a jednoznačné stanovisko, který z nich je pro zájemce o výkon zprostředkovatelské činnosti nejvhodnější, neexistuje. 22

24 3.2 Zahraniční pojišťovací zprostředkovatelé Zahraniční pojišťovací zprostředkovatel může v České republice vykonávat zprostředkovatelskou činnost ve stejném rozsahu jako v domovském členském státě, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby 31. Musí však tento svůj záměr oznámit orgánu dohledu ve svém domovském státě. Poté, co ČNB obdrží identifikační údaje a potvrzení domovského orgánu dohledu o zápisu v tamním registru, zapíše do jednoho měsíce pojišťovacího zprostředkovatele do českého registru. Domovský orgán dohledu informuje pojišťovacího zprostředkovatele o splnění informační povinnosti vůči ČNB a ten pak může po uplynutí jednoho měsíce zahájit činnost na našem území. Na zahraniční pojišťovací zprostředkovatele se dle 18 odst. 5 zákona o poj. zprostředkovatelích nevztahují požadavky odborné způsobilosti. K 31. prosinci 2011 bylo v České republice registrováno celkem 4 696, k 31. prosinci 2012 pak zahraničních pojišťovacích zprostředkovatelů 32. Vývoj jejich počtu od roku 2009 je možné vidět v grafu níže. Stejně jako u ostatních typů zprostředkovatelů platí, že jejich počet v čase narůstá. Graf 4 Vývoj počtu zahraničních pojišťovacích zprostředkovatelů Zdroj: [cit ] 31 9 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů 32 Viz [cit ] 23

25 4 Pojišťovací zprostředkovatelé dle navrhované právní úpravy Dne 14. listopadu 2012 vláda projednala a schválila návrh zákona, kterým se mění zákon o poj. zprostředkovatelích, a další související zákony. Jedná se o novelu, na které pracuje ministerstvo financí, ČNB a další experti více jak dva roky a na níž se ze strany pojišťoven a pojišťovacích zprostředkovatelů snáší převážně kritika. Dne 6. února 2013 proběhlo první čtení zmiňované novely v poslanecké sněmovně. Dalším krokem je projednání návrhu v rozpočtovém výboru a dále případné druhé a třetí čtení. Pokud novela projde poslaneckou sněmovnou, bude k jejímu schválení potřeba ještě souhlas senátu a podpis prezidenta. Novela upravuje zejména tři oblasti 33, a to: přístup do odvětví, požadavky na odbornost, pravidla jednání se zákazníkem. Přístup do odvětví Novela již nadále nepočítá s termínem pojišťovací zprostředkovatelé ve svém názvu. Místo toho používá termín nabízení a zprostředkování pojištění a zajištění. Hlavní rozdíl mezi těmito činnostmi je ten, že nabízení pojištění provádí samotný pojistitel a činnost zprostředkování pojištění a zajištění (dříve termín zprostředkovatelská činnost) provádí osoba odlišná od pojistitele, tedy pojišťovací zprostředkovatel. Místo pěti typů tuzemských pojišťovacích zprostředkovatelů zavádí novela pouze dva, a to vázaného zástupce a samostatného zprostředkovatele. Pro výkon činnosti je i nadále nutné splňovat podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti a zápis do registru. Změnit se má ale výše poplatku. Zápis vázaného zástupce do registru by měl podléhat poplatku ve výši Kč, žádost 33 Viz Knihovna připravované legislativy, dostupné z: [cit ] 24

26 o zápis do registru pro samostatného zprostředkovatele by měla být zpoplatněna částkou ve výši Kč. Výslovně je v návrhu uvedeno, že pojišťovací zprostředkovatel nesmí provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí. Vázaný zástupce je ze současné právní úpravy asi nejvíce podobný výhradnímu pojišťovacímu agentovi. Provozuje činnost pro jednoho zastoupeného 34, jeho jménem, na jeho účet, na základě písemné smlouvy, a to buď osobně (je-li fyzickou osobou), statutárním orgánem (je-li právnickou osobou) nebo prostřednictvím prokuristy či zaměstnanců. Za škodu vzniklou při provozování činnosti odpovídá zastoupený. Dohodl-li se s tak s pojišťovnou, může přijímat pojistné. Samostatný zprostředkovatel provozuje činnost na základě písemné smlouvy jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven nebo zajišťoven nebo na základě smlouvy se zákazníkem 35, a to buď osobně (je-li fyzickou osobou), statutárním orgánem (je-li právnickou osobou) nebo prostřednictvím prokuristy, zaměstnanců či vázaného zástupce. Za škodu vzniklou při provozování činnosti odpovídá sám a musí být po celou dobu pojištěn (pokud se za něj písemně nezavázala převzít odpovědnost pojišťovna). Dohodl-li se s tak s pojišťovnou nebo zajišťovnou, je oprávněn přijímat pojistné a zprostředkovávat výplatu pojistných plnění. Novela upravuje i zápisy pojišťovacích zprostředkovatelů do registru. Samostatný zprostředkovatel podává elektronickou žádost o zápis do registru (výše poplatku viz výše) a pokud splňuje všechny podmínky, ČNB žádosti vyhoví. Vázaný zástupce se zapíše do registru na základě elektronického oznámení, které podává zastoupený po ověření správnosti a úplnosti údajů v něm uvedených. ČNB vázaného zástupce do registru nezapíše, pokud je činný pro jiného zastoupeného nebo pokud je již zapsán v registru jako samostatný zprostředkovatel. Zastoupený je povinen uchovávat doklady prokazující splnění podmínek pro provozování činnosti vázaného zástupce minimálně ještě po dobu pěti let ode dne zrušení jeho oprávnění. 34 Zastoupeným může být pojišťovna, zajišťovna a samostatný zprostředkovatel. 35 Zákazníkem se rozumí zájemce o pojištění nebo zajištění nebo pojistník. 25

27 Další novinkou je časové omezení oprávnění k provozování činnosti. To by mělo být dle nové právní úpravy platné do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl proveden zápis do registru. Platnost oprávnění bude možné prodloužit vždy o dalších dvanáct měsíců, prodloužení však bude podléhat správnímu poplatku. U samostatného zprostředkovatele by měla být výše poplatku Kč, u vázaného zástupce Kč (poplatek však za něj bude hradit zastoupený). Nebude-li tento poplatek včas zaplacen, oprávnění zanikne. Zavedení tohoto opatření bude z mého pohledu jen ku prospěchu věci. Dojde sice ke zvýšení finančních nákladů pojišťovacích zprostředkovatelů, případně zastoupených 36, ale nadále už by nemělo docházet k neustálému nárůstu počtu pojišťovacích zprostředkovatelů. Údaje v registru tak budou mnohem více odpovídat realitě. Dalšími způsoby zániku oprávnění je smrt fyzické osoby, zánik právnické osoby a oznámení o ukončení činnosti. Oprávnění může být také pojišťovacímu zprostředkovateli odejmuto ČNB, a to v případě, kdy pojišťovací zprostředkovatel přestane splňovat podmínky pro provozování činnosti, opakovaně nebo závažně poruší svou povinnost, oprávnění k provozování činnosti bylo uděleno na základě nepravdivých nebo zavádějících údajů, apod. U vázaného zástupce může ČNB odebrat oprávnění také z důvodu zániku vztahu k zastoupenému nebo v případě, že zastoupený pozbyl oprávnění k provozování činnosti. Požadavky na odbornost I v nové právní úpravě platí, že pojišťovací zprostředkovatel musí být důvěryhodný a odborně způsobilý. Odborná způsobilost je však pojata poněkud odlišně od aktuální právní úpravy. Pro prokázání všeobecných znalostí již nestačí středoškolské vzdělání, ale je vyžadováno vysvědčení o maturitní zkoušce nebo doklad o dosažení vyššího vzdělání. Odborné znalosti se dokládají osvědčením o absolvování odborné zkoušky. Nově bude zavedeno pět skupin odbornosti: nabízení nebo zprostředkování životních pojištění, 36 Zastoupené osoby pravděpodobně budou tento poplatek po vázaných zástupcích požadovat zpět. 26

28 nabízení nebo zprostředkování neživotních pojištění, nabízení nebo zprostředkování pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech a pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, nabízení nebo zprostředkování pojištění pojistných nebezpečí týkajících se podnikatelské činnosti pojistníka, nabízení nebo zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik a zprostředkování zajištění. Odborné zkoušky bude moci pojišťovací zprostředkovatel vykonat jen u akreditované osoby 37 před nejméně tříčlennou zkušební komisí. Zkouška je veřejná a podléhá poplatku. Po jejím složení obdrží pojišťovací zprostředkovatel osvědčení o absolvování odborné zkoušky platné na dobu pěti let. Pojišťovna a samostatný zprostředkovatel jsou povinni zavést pravidla kontroly činnosti svých zaměstnanců a vázaných zástupců, která zjišťují řádné provozování činnosti a dodržování pravidel jednání. Tato pravidla už některé pojišťovny ve větší či menší míře mají a uplatňují. Pro některé subjekty to ale bude znamenat další zvýšení nákladů. Otázkou zůstává, jak pojišťovny se zvýšenými náklady, které jim vzniknou v souvislosti s přijetím navrhované právní úpravy, naloží. Možností mají několik, od zvýšení cen produktů přes snížení odměn pojišťovacích zprostředkovatelů až např. po absorpci ve svých maržích. Pravidla jednání se zákazníkem Novela obsahuje mnohem detailnější popis povinností, které musí pojišťovna a pojišťovací zprostředkovatel dodržovat a informací, které musí zákazníkovi sdělit, a to jak před uzavřením smlouvy, tak i během trvání pojištění včetně způsobu a formy poskytování těchto informací. Nově je také zavedena povinnost vyhotovit v písemné podobě záznam z jednání se zákazníkem a jedno vyhotovení zákazníkovi ponechat. Záznam by měl obsahovat popis požadavků a potřeb zákazníka související se sjednávaným 37 Akreditovaná osoba je osoba, které bylo uděleno povolení ČNB k pořádání odborných zkoušek zaměřených na prokázání odborné způsobilosti. 27

29 pojištěním, důvody doporučení pro výběr daného pojistného produktu, vysvětlení dopadů daného pojistného produktu na zákazníka, ad. Tato opatření mají sice za cíl chránit spotřebitele, vyvstává tu však otázka, zda spotřebitel nebude informacemi přehlcen. Další otázkou pak je, zda vůbec bude schopen všem poskytovaným informacím správně porozumět. V tomto ohledu by mělo být zváženo známé rčení, že méně je někdy více. 28

30 5 Závěr Aktuální právní regulace pojišťovacích zprostředkovatelů je v otázce podmínek vstupu do odvětví velmi benevolentní. Nízký registrační poplatek, u většiny typů pojišťovacích zprostředkovatelů jen velmi povrchní vzdělání a vidina vysokých příjmů láká do tohoto odvětví stále více lidí. Jejich kvalita je však mnohdy diskutabilní a často dochází k upřednostňování jejich výdělků před nejvhodnějším uspokojením potřeb klienta. Značně nepřehledné je i současné rozdělení pojišťovacích zprostředkovatelů do pěti typů. Obzvlášť, když jedna osoba může být registrována v několika typech najednou. Souvisejícím nedostatkem je i poměrně dlouhá doba pro výmaz z registru u nečinných pojišťovacích zprostředkovatelů. To vše znemožňuje určit přesný počet skutečně aktivních pojišťovacích zprostředkovatelů. Uvedené nedostatky se snaží řešit navrhovaná právní úprava. Ke zpřehlednění situace by mělo vést zavedení pouze dvou možných typů pojišťovacích zprostředkovatelů. Ke snížení jejich počtu pak jistě přispěje každoročně placený poplatek za prodloužení registrace. Navrhovaná právní úprava se snaží i o větší ochranu klienta a vcelku detailně upravuje informační a další povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů, které je nutné dodržet jak před sjednáním smlouvy, tak i v průběhu jejího trvání. Podle mého názoru však dnes není problémem nedostatek informací, ale přístup samotných klientů, kteří se o takové informace nezajímají. A změnu v myšlení a chování klientů právní úprava nezmění. Velkým negativem navrhované právní úpravy je zvýšení nákladů, a to nejen na straně pojišťovacích zprostředkovatelů, ale i na straně pojišťoven. Část těchto nákladů bude totiž s velkou pravděpodobností přenesena na klienta prostřednictvím zvýšení cen jednotlivých pojistných produktů. 29

31 Použitá literatura DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Ekopress, s. ISBN JÁNOŠÍKOVÁ, Petra; MRKÝVKA, Petr; TOMAŽIČ, Ivan et al. Finanční a daňové právo. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s. ISBN Vyhláška České národní banky č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů. Zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 188/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Česká asociace pojišťoven. Výroční zpráva 2011 [online] [cit ]. Dostupné z: o%c4%8dn%c3%ad+zpr%c3%a1vy. Česká asociace pojišťoven. Individuální výsledky členů ČAP (VZ 2010) [online] [cit ]. Dostupné z: _Ind%u00dadaje_Def.pdf. Česká národní banka [online]. [cit ]. Dostupné z 30