MALOSKALSKO LIBERECKÝ KRAJ

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "MALOSKALSKO LIBERECKÝ KRAJ"

David Mareš
před 7 lety
Počet zobrazení:

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta, Management zahradních a krajinných úprav Ekologie 2007 Průzkum a mapování krajiny Land Use Seminární práce MALOSKALSKO

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta, Management zahradních a krajinných úprav Ekologie 2007 Průzkum a mapování krajiny Land Use Seminární práce MALOSKALSKO LIBERECKÝ KRAJ Zpracovala: ZDENA OUHRABKOVÁ Vedoucí projektu: Ing. Vladimír Láznička, Ph.D. FAKULTA ZAHRADNICKÁ OBOR: ZAHRADNÍ A KRAJINNÁ ARCHITEKTURA (ZAKA) 1.ročník / 1. semestr studia

2 1. TEXTOVÁ ČÁST SEMINÁRNÍ PRÁCE ÚVOD Maloskalsko patří bezpochyby k nejkrásnějším přírodním klenotům české země. Jeho geologické i botanické zvláštnosti, historické památky i lidovou architekturu je nutné cílevědomě chránit a veškerou činnost na území přírodního parku usměrňovat tak, aby při značném turistickém a rekreačním využití a také poměrně vysoké urbanizaci zůstal jeho jedinečný ráz zachován. Tato oblast v Severních Čechách se nalézá 4km od Železného Brodu, tj. 15 km od Jablonce nad Nisou. Oblast se rozprostírá na rozhraní Českého Ráje a Jizerských hor. Přírodní park Maloskalsko byl vyhlášen v únoru 1997 (nařízením č.1 Okresního úřadu v Jablonci nad Nisou.) Záměr vyhlásit tento přírodní park vyplynul z dlouhodobé marné snahy o rozšíření chráněné krajinné oblasti Český ráj na území obcí Malá Skála, Koberovy, Frýdštejn, Líšný a částečně i Pěnčína a Železného Brodu. Cílem vyhlášení přírodního parku Maloskalsko je ochrana přírody, která byla intenzivně přeměňována člověkem již od století. Její dnešní stav vypovídá o míře uchování přírodních hodnot, o schopnosti krajiny konzervovat důsledky dřívějších zásahů nebo na ně reagovat sebeobnovnými procesy cestou formování nových polopřirozených ekosystémů. Vzhledem k velmi pestrému geologickému podkladu představuje Maloskalsko a přilehlá část Železnobrodska nepřebernou škálu společenstev a druhů, v níž se vyjímají reliktní prvky a zbytky původní vegetace zachované na těžce přístupných stanovištích (květnaté bučiny, borové doubravy, skalní bory, podmáčené louky, prameniště aj.). Z významných rostlinných druhů zde roste např. šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus), korálice trojklanná (Corallorhiza trifida), kapradina hrálovitá (Polystichum lonchitis), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), okrotice červená (Cephalanthera rubra), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Žijí zde otakárek fenyklový (Papilio machaon), batolec duhový (Apatura iris), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ropucha obecná (Bufo bufo), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a další.. Atd

3 TABULKA VYBRANÝCH SEGMENTŮ Číslo segmentu Název lokality Význam pro ekologickou stabilitu 1 Zatopený lom Strnadovka Huntířovský potok 4 3 Lipová alej ve Bzí 5 4 Hřbitov ve Bzí 3 5 Chráněné stromy u kapličky v Těpeřích 6 Štebrovský potok Remízek Na poustce 3 8 Na fylitce u Splzova Ovocný sad na Hamrštici 3 10 Pod matičkou 4 11 Remízek u čističky Mraveniště 5 13 Mezivesko Ryzlův lom Zadní Ryzlův lom Vřesoviště 4 17 Mokřad Na Goliáši 3 5 Atd

2.2. Tabulková část (pro vybrané segmenty krajiny) 2.2.1.

4 2.2. Tabulková část (pro vybrané segmenty krajiny) Zatopený lom Strnadovka EVIDENCE EKOLOGICKY VÝZNAMNÝCH SEGMENTŮ KRAJINY číslo prvku mapový list název katastrální území Zatopený lom Strnadovka Chístov u Železného Brodu Geomorfologie: lomová jáma po těžbě kamene v rovině Pedologie: hnědé půdy se surovými půdami Geologie: fylit Vodní režim stanoviště vodní plocha se slabým přítokem Byliny (dominanty): Podíl dřevin %: 15% - podél břehu a svazích lomu Vaccinium myrtillus - brusnice borůvka Vitalita dřevin: Rubus idaeus - ostružník maliník Podíl druhů dřevin%: Ohrožující vlivy: Syntrichia ruralis - rourkatec obecný Dryopteris filix-mas - kapraď samec Živočichové: Hydrous piceus - vodomil černý Gerris lacustris - bruslařka obecná Aeschna cyanea - šídlo modré Triturus cristatus - čolek velký Rana - skokan 60% Picea abies - smrk ztepilý 10% Betula verrucosa - bříza bradavičnatá 10% Pinus sylvestris - borovice lesní 10% Larix decidua - modřín opadavý 10% Frangla alnus - krušina olšová Údržba, péče: stabilní Riziko ohrožení znečištění vody a okolí, odpady lidmi a zvířaty chodící se do lomu koupat, zakládání ohnišť v blízkosti lomuriziko požáru v letním suchém období. Zabránění přístupu nepovolaných osob do dané lokality. Bez zásahu ponechat přirozenému vývoji Natrix - užovka Doporučené využívání: vodní zdroj pro lesní zvěř, ochrana přírody Doplňující údaje a poznámky mapovatele: plocha sloužící dříve jako těžební zdroj fylitické pokrývačské břidlice Význam pro ekologickou stabilitu: 3-4 Mapovala (datum, jméno): Klasifikace: přírodě podmíněně blízká

5 "...Po letech, dočkám-li se toho budu se zase dívati ještě pozorněji, po mně přijdou jiní a budou pokračovati. Tam, kde jste dříve viděli jen málo, najednou po čase vidíte víc, nacházíte jednu věc krásnější než druhou. A tím spíše v kraji, ve kterém po léta žijete, ve kterém jste se narodili, v němž jste pevně zakotveni a který vám bude vždy nejmilejší na světě." Karel Vik - 5 -

Podobné dokumenty

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 3/2016 ze dne ,

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 3/2016 ze dne 26. 5.2016, o vyhlášení Přírodní památky Jehnědno a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada Jihočeského kraje stanoví dne