Transkript

1

2

3

4

5

6 MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní památka Jílovské tisy Na pravém břehu Jílovského potoka nedaleko obce Jílové, v těžko přístupných, strmých skalnatých a suťovitých svazích vrchu Výrovna, je v lesních porostech několik míst se soustředěným výskytem tisu červeného, který tu přirozeně zmlazuje. V roce 1993 bylo území o výměře 26,15 ha vyhlášeno za přírodní památku, kde předmětem ochrany je zachování porostů tisu a zajištění kontinuity jejich vývoje. Celkový počet dosahuje 450 exemplářů v keřové i stromové podobě. Kromě tisu červeného se zde můžeme setkat se smrkem ztepilým, dubem zimním, dubem letním, bukem lesním, modřínem opadavým, břízou bradavičnatou, habrem obecným, vrbou, javorem klenem, javorem babykou, borovicí lesní, borovicí černou, jedlí bělokorou, třešní ptáčnicí, lískou obecnou a lípou srdčitou. Vrch Výrovna (540 m n.m.) je jedním z pozůstatků sopečné činnosti z počátku miocénu. Je tvořen sodalitickoanalcimickým fonolitem. Ve svahových polohách kvartérních hlinitých uloženin dochází občas k oživování sesuvů. Na skalních výchozech je dobře patrná deskovitá odlučnost horniny. Půdy jsou většinou minerálně bohaté, čerstvé a vlhké, s vrstvou dobře se rozkládající hrabanky, čímž vytvářejí příznivé podmínky pro vývoj přirozených porostů. Na vrch vede žlutá turistická značka z obce Jílové ve směru na obec Čermná. Péče o lokalitu zajišťovaná Správou CHKO České středohoří je zaměřena především na ochranu mladých tisů před okusem zvěří. Vybudováno je zde 33 ks oplocenek a v plánu jsou i další. Vzhledem k velké početnosti mladých tisů se uvažuje také o jiných formách zabezpečení ochrany - klasické i pachové oplocenky. Stavba oplocenek ve stráni Jílovských tisů Historie hospodaření Od prvopočátku byla většina lesů v této oblasti královským majetkem a správa v nich náležela královským lovčím. Postupně se však král zbavoval některých lesů darováním či prodejem, a tak se roku 1169 staly lesy v okolí Libouchce (a tedy i na území lokality Jílovské tisy) majetkem řádu Johanitů. Ve 13. století vznikají na úpatí Krušných hor první města. Začíná se využívat nerostné bohatství, objevují se požadavky na kácení těchto lesů. Dalšími majiteli tohoto území byli: páni z Cimburka (od r. 1248), páni z Watenburgu (od r. 1303), páni Trčci z Lípy (od r. 1511), páni ze Salhausenu (od r. 1516), rytíři z Bunau (od r. 1534). Po Bílé hoře se stala novými majiteli cizí šlechta. Veškeré záležitosti, které se týkaly tohoto majetku byly později zapisovány do zemských desek. Již v předminulém století byl majitel povinen hospodařit podle lesního plánu, aby nedocházelo k přetěžování a následné devastaci lesů. Po roce 1945 připadly porosty této přírodní památky obci Libouchec a byly obhospodařovány Lesním družstvem Děčín. V roce 1959 byly převzaty do správy Státních lesů. Letecký pohled na lokalitu Jílovských tisů Javor babyka Ochráněný tis Oplocenky ve stráni Stránka 6 Javor babyka Třešeň ptačí Stránka 7 Habr obecný