ZÁKLADNA VĚDY, VÝZKUMU A VÝVOJE V HL. M. PRAZE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZÁKLADNA VĚDY, VÝZKUMU A VÝVOJE V HL. M. PRAZE"

Transkript

1 ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce ZÁKLADNA VĚDY, VÝZKUMU A VÝVOJE V HL. M. PRAZE Analýza současného stavu Zpracoval Ing. Jakub Pechlát spolupráce Ing. Jiří Mejstřík Prosinec 2006

2 Tato analýza navazuje na dokument Základna vědy, výzkumu a vývoje v hl. m. Praze Stručná analýza současného stavu z prosince 2004, který byl aktualizován a významně rozšířen, např. o téma výdaje na výzkum a vývoj, patentová aktivita pražských subjektů nebo výzkum a vývoj v koncepčních dokumentech hl. m. Prahy.

3 OBSAH ÚVOD...5 HLAVNÍ ZÁVĚRY ANALÝZY SUBJEKTY Z REGISTRU EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ SUBJEKTY Z TECHNOLOGICKÉHO PROFILU ČESKÉ REPUBLIKY AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY VÝZKUMNÉ ÚSTAVY A FIRMY VYSOKÉ ŠKOLY V PRAZE VĚDECKO-TECHNICKÉ PARKY A INKUBÁTORY ÚZEMNÍ ROZLOŽENÍ SLEDOVANÝCH ORGANIZACÍ VAV VĚDEČTÍ A ODBORNÍ DUŠEVNÍ PRACOVNÍCI A ZAMĚSTNANCI VAV VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ PATENTOVÁ AKTIVITA PRAŽSKÝCH SUBJEKTŮ VAV V KONCEPČNÍCH A ROZVOJOVÝCH DOKUMENTECH HL. M. PRAHY...44 POUŽITÉ ZKRATKY...51 Příloha č. 1 Pracoviště a pracovníci Akademie věd ČR podle sekcí Příloha č. 2 Pracoviště Akademie věd ČR v hl. m. Praze. 54 Příloha č. 3 Pražské výzkumné ústavy a firmy s 200 a více zaměstnanci Příloha č. 4 Pražské vysoké školy Příloha č. 5 Vybrané údaje o VaV ve vybraných středoevropských regionech Příloha č. 6 Projekty v JPD 3 - opatření 4.2 a jejich schválené způsobilé náklady.. 63

4

5 ÚVOD Hlavní město Praha má v rámci České republiky výjimečné postavení téměř ve všech oblastech života společnosti a oborech činnosti člověka. Tato analýza poskytuje základní přehled o organizacích, které jsou v Praze aktivní v oblasti vědy, výzkumu a vývoje, o zaměstnanosti a výdajích v oblasti výzkumu a vývoje, o patentové aktivitě a o koncepčních dokumentech významných pro oblast výzkumu a vývoje. Hlavním předmětem rozborů dat shromážděných v této studii je vyhodnocení základny výzkumu a vývoje (VaV) alokované na území Prahy a srovnání jejích hlavních parametrů s celorepublikovými údaji. V první části je zkoumán soubor informací obsažený v Registru ekonomických subjektů (RES) Českého statistického úřadu, následuje rozbor údajů Technologického profilu České republiky Asociace inovačního podnikání ČR. V dalších částech je pozornost věnována dílčím typům subjektů, a to Akademii věd ČR, výzkumným ústavům a firmám (podle příslušných odvětvových skupin RES), vysokým školám a vědecko-technickým parkům a inkubátorům. Dále je uvedena analýza kategorie vědeckých a odborných duševních pracovníků (podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ) a zaměstnanců výzkumu a vývoje (podle statistik ČSÚ). Následuje přehled výdajů na vědu a výzkum a patentů ve vlastnictví pražských organizací. V poslední části je pozornost věnována vybraným koncepčním dokumentům hl. m. Prahy, kterými jsou Strategický plán hl. m. Prahy, operační programy pro potřeby čerpání strukturálních fondů Evropské unie a Regionální inovační strategie pro Prahu. 5

6 6

7 Hlavní závěry analýzy Rozbor potvrzuje nezastupitelné místo hlavního města Prahy v rámci České republiky jako regionu s největší koncentrací organizací a lidských i finančních zdrojů v oblasti vědy, výzkumu a vývoje. Dokládá to jak počet jednotlivých typů organizací, jakými jsou Akademie věd ČR, vysoké školy, výzkumné ústavy a podniky zabývající se výzkumem a vývojem sídlící na území hlavního města, tak jejich podíl na celkovém počtu daného typu organizací v České republice. Významné postavení Prahy dále potvrzuje i podíl regionu na zaměstnanosti v oblasti výzkumu a vývoje a na celkových výdajích na výzkum a vývoj. Jako nedostatečná se zatím jeví rozvinutost inovační infrastruktury v podobě zejména vědecko-technických parků a inkubátorů, které jsou logickým a potřebným spojením mezi výzkumnou a komerční sférou. Kapacity těchto institucí jsou poddimenzované a Praze hrozí, že v této oblasti neudrží krok s obdobnými institucemi, které se rozvíjejí především v Brně, ale i v Ostravě, Plzni či Liberci. Soudě podle zájmu žadatelů o podporu ze strukturálních fondů EU je ale mezi pražskými organizacemi výzkumu a vývoje i poskytovateli služeb v inovační sféře zájem tuto infrastrukturu rozvíjet. Potřebné je také posilování vazeb mezi výzkumnou a komerční sférou, které umožní výsledky a výstupy výzkumu a vývoje uplatňovat co nejefektivněji. Přestože má Praha dobré podmínky pro rozvoj oblasti vědy a výzkumu, které lze spatřovat v možnostech čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU, v koncepční připravenosti viz Strategický plán hl. m. Prahy a zejména Regionální inovační strategie - a především právě ve zmíněné koncentraci všech typů účastníků inovačního systému, míra využití těchto vhodných podmínek zatím zdaleka není optimální. Také aktivita městské samosprávy směřující k podpoře výzkumu a vývoje, kterou v současné době intenzivně propaguje a prosazuje Evropská unie a za svou postupně přijímá i vláda a nejvyšší správní instituce ČR, nedosahuje zatím takové úrovně jako v jiných velkých městech ČR. Dokládá to i fakt, že Praha je posledním regionem bez regionální rozvojové agentury, přestože hlavní město již více než 5 let deklaruje záměr ji zřídit. Ani mezi členy Rady hl. m. Prahy není radní, v jehož kompetenci by byla výslovně uvedena spolupráce se subjekty inovací, vědy, výzkumu a vývoje nebo podpora rozvoje podnikatelského prostředí, jako je tomu např. v Plzni nebo Brně. Praha tyto oblasti činnosti podporuje v podstatě výhradně prostřednictvím strukturálních fondů EU. Roli města v oblasti vědy, výzkumu a vývoje může posílit záměr vytvořit Regionální radu pro inovace jako poradní orgán městské správy sdružující inovační aktéry a prosazující závěry Regionální inovační strategie s cílem koordinace organizací a subjektů, které budou mít zájem se podílet na rozvoji inovačního prostředí v Praze. Základna vědy, výzkumu a vývoje v Praze představuje pro město (i celou ČR) rozsáhlý potenciál, který zatím zůstává z velké části nevyužit. Hlavní město se prezentuje jako motor ekonomiky celého státu, a proto jednou z významných podmínek naplnění této role v budoucnosti je právě maximální využití jeho výzkumné kapacity a inovačního potenciálu. Základní poznatky provedeného rozboru Subjekty vědy a výzkumu sídlící v Praze jsou výrazně zastoupeny ve všech analyzovaných souborech, zjištěny byly následující podíly pražských subjektů: 24 % v případě Technologického profilu ČR, 30 % v případě Registru ekonomických subjektů ČSÚ, 35 % v případě výzkumných ústavů (podle RES a definice ÚRM), 43 % v případě vysokých škol, 7

8 75 % v případě pracovišť Akademie věd ČR. Celkem v Praze sídlí 29 vysokých škol, 57 pracovišť Akademie věd ČR, 2 vědeckotechnické parky a inkubátory (další inkubátor je ve výstavbě) a více než 200 podniků a výzkumných ústavů, které se věnují výzkumu a vývoji. Podíl pražských ústavů AV ČR činí v oblasti přírodních a technických věd 63 % a v oblasti společenských věd dokonce 88 %. Celkově v Praze sídlí 75 % ústavů. Z údajů o počtu pracovníků vyplývá, že s rostoucím počtem zaměstnanců roste pravděpodobnost, že jde o subjekt umístěný v Praze. Z 22 pražských obvodů jsou subjekty vědy a výzkumu soustředěny zejména v Praze 1, 6, 4 a v Praze 8, kde se dohromady nachází 55 % pracovišť AV ČR, vysokých škol a výzkumných ústavů a podniků. V Praze pracuje 27 % všech vědeckých a odborných duševních pracovníků ČR, 41 % zaměstnanců výzkumu a vývoje a 60 % výzkumníků (podskupiny zaměstnanců výzkumu a vývoje). Na jednoho zaměstnance výzkumu a vývoje v Praze připadá 0,66 m 2 plochy vědeckotechnických parků, zatímco republikový průměr je 1,96 m 2, tj. třikrát více. Navíc úroveň kvality kapacit je v řadě mimopražských lokalit velmi vysoká. Výdaje na výzkum a vývoj v Praze dosáhly v roce % podílu na celorepublikových výdajích na výzkum a vývoj, které dosáhly 42,2 mld. Kč. V roce 2005 se pražské subjekty podílely na patentové aktivitě českých subjektů ze 40 %, neboť z 349 patentů udělených celkem českým přihlašovatelům bylo 138 uděleno pražským fyzickým a právnickým osobám. Praha má pro potřeby rozvoje oblasti vědy, výzkumu, vývoje a inovací vypracované potřebné koncepční dokumenty jako Strategický plán hl. m. Prahy a zejména Regionální inovační strategie. Prostřednictvím Jednotných programových dokumentů pro Cíl 2 a Cíl 3 má Praha možnost čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU. V programovém období byly dosud v rámci opatření obou programů, která jsou zaměřena na oblast výzkumu, vývoje a inovací, schváleno 46 projektů, jejichž celkové náklady činí 691,5 mil. Kč. V programovém období EU bude moci Praha čerpat podporu ze strukturálních fondů EU, a to na základě operačních programů Praha Konkurenceschopnost a Praha Adaptabilita. Celkový objem podpory na opatření, do kterých spadá výzkum a vývoj, bude dosahovat cca 3 mld. Kč. 8

9 1. Subjekty z Registru ekonomických subjektů Registr ekonomických subjektů (RES) vedený Českým statistickým úřadem je několikrát ročně aktualizován. Následující propočty vycházejí z údajů za červen V České republice je evidováno celkem subjektů aktivních v oblasti výzkumu a vývoje (tj. pro účely statistiky ji uvádějí jako svou hlavní činnost), z toho (92,4 %) v rámci OKEČ731 1 Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd a 80 (6,1 %) v rámci OKEČ732 Výzkum a vývoj v oblasti společenských věd a nauk o literatuře. Zbylých 19 subjektů (1,5 %) je uvedeno pod OKEČ730 Výzkum a vývoj, přičemž jde v naprosté většině o fyzické osoby a s výjimkou tabulky č. 1 je v další analýze pro přehlednost nebudeme zohledňovat. V Praze sídlí celkem 391 subjektů z oblasti výzkumu a vývoje (VaV), což představuje 30 % republikového počtu. Z pražských subjektů působí 346 (86,5 %) v OKEČ731 a 50 (11,3 %) v OKEČ732. Zatímco v případě přírodních a technických věd má v Praze sídlo pouze 29 % institucí celorepublikového souboru, v oblasti společenských věd je to 56 %! POČET SUBJEKTŮ VÝZKUMU A VÝVOJE DLE OKEČ A POČTU ZAMĚSTNANCŮ Tabulka č. 1 počet zaměstnanců OKEČ Praha celkem % OKEČ Česká republika celkem % bez zaměstnanců , , , , , , , , , , , , , , , , , ,3 neuvedeno , ,2 celkem , ,0 Zdroj: RES ČSÚ Při členění na velikostní kategorie organizací jsou v ČR nejpočetnější skupinou subjekty neuvedeno, celkem 565 subjektů (43,2 %). Následuje 463 (35,4 %) subjektů kategorie bez zaměstnanců a 95 subjektů (7,3 %) s 1 až 5 zaměstnanci. V Praze je situace obdobná. Nejpočetnější skupinou je kategorie neuvedeno, která čítá 162 (40,5 %) subjektů. Následuje kategorie bez zaměstnanců s 131 (32,8 %) a kategorie 1 až 5 zaměstnanců a 100 až 199 zaměstnanců s 24 (6,0 %) subjekty. Mimo uvedené nejmenší velikostní kategorie je v ČR relativně nejvíce zastoupena skupina zaměstnanců, již zmíněná v Praze. V případě ČR jde o 43 subjekty, které reprezentují více než 3 % celého souboru. Podle 1 OKEČ = Odvětvová klasifikace ekonomických činností 2 Od předchozích průzkumů souboru subjektů z RES se výrazně zvýšil počet subjektů v kategorii neuvedeno (ze 17 %, resp. 22 % v roce 2004). Lze však předpokládat, že jde většinou o subjekty z kategorie bez zaměstnanců nebo s minimálním počtem zaměstnanců v případě právnických osob. 9

10 očekávání mají v Praze výrazně větší zastoupení největší vědecko-výzkumné organizace (téměř 5 % s počtem pracovníků vyšším než 200 osob) - viz dále. Dalším možným úhlem pohledu je podíl počtu pražských subjektů v jednotlivých velikostních kategoriích. V tomto případě platí s jednou nevýraznou výjimkou pravidlo, čím více má subjekt zaměstnanců, tím spíše je umístěn v Praze. V případě velikostní skupiny 100 až 199 zaměstnanců je v Praze umístěna polovina celorepublikového souboru organizací VaV, v kategorii subjektů zaměstnanců je v Praze umístěno 16 ze 23 subjektů, což je cca 70 %. Ze skupiny největších, tj. 500 a více zaměstnanců - má v Praze sídlo rovných 75 % organizací z celorepublikového počtu. Naopak v kategorii bez zaměstnance sídlí v Praze 131 z 463 subjektů, tedy pouze necelých 28 %. PRÁVNÍ FORMY SUBJEKTŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V PRAZE A V ČR Tabulka č. 2 kód forma Praha 731 Praha 732 Praha podíl v Praze v % ČR 731 ČR 732 ČR podíl v ČR v % 101 fyzická osoba podnikající dle ŽZ 3 4 nezapsaná v OR , ,2 102 fyzická osoba podnikající dle ŽZ zapsaná v OR , ,4 105 fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů nezapsaná v OR , ,5 111 veřejná obchodní společnost , ,3 112 společnost s ručením omezeným , ,2 113 společnost komanditní , ,1 116 zájmové sdružení , ,1 117 nadace , ,5 118 nadační fond , ,8 121 akciová společnost , ,2 141 obecně prospěšná společnost , ,4 205 družstvo , ,2 231 výrobní družstvo , ,1 234 jiné družstvo , ,1 301 státní podnik , ,4 325 organizační složka státu , ,2 331 příspěvková organizace , ,6 421 zahraniční osoba , ,5 501 odštěpný závod nebo jiná organizační složka podniku zapisující se do OR , ,1 701 sdružení (svaz, spolek aj.) , ,6 705 podnik nebo hospodářské zařízení sdružení , ,1 731 organizační jednotka sdružení , ,1 751 zájmové sdružení právnických osob , ,2 celkem , ,0 Zdroj: RES ČSÚ 3 ŽZ = živnostenský zákon 4 OR = obchodní rejstřík 10

11 Z hlediska právních forem jsou v České republice nejčastějšími typy: fyzická osoba podnikající podle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku, tj. 841 subjektů (65,2 %), z toho 809 v OKEČ731 a 32 v OKEČ732, společnost s ručením omezeným, tj. 222 subjektů (17,2 %), z toho 215 v OKEČ731 a 7 v OKEČ732, příspěvková organizace, tj. 85 subjektů (6,6 %), z toho 65 v OKEČ731 a 20 v OKEČ732, akciová společnost, tj. 54 subjektů (4,2 %), z toho 53 v OKEČ731 a 1 v OKEČ732. Situace v Praze je následující: fyzická osoba podnikající podle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku, tj. 216 subjektů (55,2 %), z toho 202 v OKEČ731 a 14 v OKEČ732, společnost s ručením omezeným, tj. 65 subjektů (16,6 %), kromě jedné všechny v OKEČ731, příspěvková organizace, tj. 55 subjektů (14,1 %), z toho 37 v OKEČ-731 a 18 v OKEČ732, akciová společnost, tj. 23 subjektů (5,9 %), kromě jedné všechny v OKEČ731. Pro úplnost uvádíme ještě podíl Prahy na souhrnu ČR u nejpočetněji zastoupených právních forem. PODÍL PRAŽSKÝCH SUBJEKTŮ VÝZKUMU A VÝVOJE VYBRANÝCH PRÁVNÍCH FOREM NA CELKOVÉM POČTU V ČR Tabulka č. 3 právní forma podíl Prahy (%) OKEČ 731 OKEČ 732 celkem fyzická osoba 25,0 43,8 25,7 příspěvková organizace 56,9 90,0 64,7 společnost s ručením omezeným 29,8 14,3 29,8 akciová společnost 41,5 100,0 42,6 státní podnik 60,0-60,0 Zdroj: RES ČSÚ PRAŽSKÉ SUBJEKTY VÝZKUMU A VÝVOJE VYBRANÝCH PRÁVNÍCH FOREM PODLE POČTU ZAMĚSTNANCŮ Tabulka č. 4 počet zaměstnanců příspěvková organizace akciová společnost společnost s ručením omezeným bez zaměstnanců neuvedeno celkem Zdroj: RES ČSÚ 11

12 Tabulka č. 4 potvrzuje předpoklad, že v Praze sídlí velké příspěvkové organizace (např. velké ústavy AV ČR), dvě třetiny z nich mají 100 a více zaměstnanců a 85 procent 50 a více. Potvrzuje to vztah velikosti organizace a formy financování, kdy s růstem počtu zaměstnanců subjektů VaV roste jejich podíl napojení na státní rozpočet, a to již přímo nebo prostřednictvím resortních kapitol. Akciové společnosti jsou naproti tomu relativně rovnoměrně zastoupené ve všech velikostních kategoriích. V případě společností s ručením omezeným dominují firmy bez zaměstnanců, resp. s 1-5 zaměstnanci (mezi ně bude patrně patřit i většina firem bez uvedeného počtu zaměstnanců), které společně představují dvě třetiny subjektů této právní formy (údaje svědčí o existenci malých firem vč. vedlejších zaměstnání - živností v oblasti VaV). POČET SUBJEKTŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V PRAŽSKÝCH OBVODECH PODLE OKEČ 5 Tabulka č. 5 obvod OKEČ 731 OKEČ 732 počet podíl v % počet podíl v % celkem podíl v % Praha , ,3 33 8,4 Praha ,9 1 2,2 25 6,4 Praha ,3 2 4,4 17 4,3 Praha ,1 2 4, ,3 Praha ,1 3 6, ,5 Praha ,9 6 13, ,8 Praha ,3 0 0,0 15 3,8 Praha ,2 4 8,9 36 9,2 Praha ,2 2 4,4 13 3,3 Praha ,4 0 0,0 29 7,4 Praha ,0 2 4,4 16 4,1 Praha ,3 2 4,4 17 4,3 Praha ,3 4 8,9 19 4,9 Praha ,8 1 2,2 14 3,6 Praha ,8 1 2,2 14 3,6 celkem , , ,0 Zdroj: RES ČSÚ Z rozboru rozmístění (tj. umístění sídla) subjektů aktivních v oblasti výzkumu a vývoje vyplývá: - největší podíl subjektů bez ohledu na OKEČ je umístěno v Praze 6, a to 54 (13,8 %), - následují obvody Praha 5 s 45 subjekty (11,5 %), Praha 4 s 44 subjekty (11,3 %) a Praha 8 s 36 subjekty (9,2 %), - v rámci OKEČ731 je územní rozložení subjektů obdobné; největší koncentrace je rovněž v Praze 6, sídlí zde 48 ze všech 346 subjektů této kategorie, což představuje 13,9 %; následují obvody Praha 5 a Praha 4 s 42 subjekty (12,1 %), Praha 8 s 32 subjekty (9,2 %) a Praha 10 s 29 subjekty (8,4 %), - v rámci OKEČ732 je rozložení 50 pražských subjektů značně nerovnoměrné; jen v Praze 1 je umístěno 15 subjektů, což představuje 33,3 %, dalších 6 subjektů (13,3 %) sídlí v Praze 6, třetí nejvyšší počet - 4 subjekty (8,9 %) sídlí v Praze 8 a Praze 13. Vypovídací hodnota údajů o zastoupení jednotlivých velikostních kategorií subjektů v pražských obvodech je zavádějící vzhledem k malému počtu subjektů danému podrobným tříděním. 5 Registr ekonomických subjektů ČSÚ člení Prahu na 15 územních jednotek 12

13 Za zmínku stojí územní koncentrace velkých subjektů. V Praze 6 sídlí 6 z 19 subjektů v kategorii nad 200 zaměstnanců. V Praze 1 a Praze 8 sídlí dohromady 10 z 24 subjektů v kategorii zaměstnanců. V Praze 1 sídlí 8 z 18 subjektů v kategorii zaměstnanců. Shrnutí V Praze sídlí téměř třetina všech subjektů aktivních v oblasti výzkumu a vývoje evidovaných v Registru ekonomických subjektů. Téměř devět z deseti pražských subjektů se věnuje přírodním a technickým vědám, zbytek společenským vědám a literatuře, přičemž podíl druhé skupiny je v Praze dvakrát větší než v rámci ČR. Z hlediska velikostní kategorie jsou v Praze nejpočetnější skupinou subjekty bez zaměstnanců, které tvoří třetinu všech subjektů. Dalšími významnými skupinami jsou kategorie 1 až 5 a 100 až 199 zaměstnanců, jejichž podíl je 6 %. Kategorie nad 100 zaměstnanců pak představují podíl necelých 11 %. Je třeba se také zmínit o kategorii neuvedeno, do níž spadá 40 % subjektů. Z rozboru vyplývá, že čím více má subjekt zaměstnanců, tím spíše sídlí v Praze. Z právních forem jsou nejčastěji zastoupeny fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, které představují více než 50 % pražských subjektů, což souvisí se skutečností, že největší skupinou jsou subjekty bez zaměstnanců. Dalšími významnými formami jsou příspěvková organizace, jejíž podíl je v Praze dvojnásobný oproti republikovému a činí 14 % (avšak tvoří téměř 2/3 počtu subjektů tohoto typu v ČR), a společnost s ručeným omezeným, jejíž podíl v Praze se blíží republikovému a činí necelých 17 %. Územní koncentrace organizací (jejich sídel) je největší v obvodech Praha 6, Praha 5, Praha 4, Praha 8 a Praha 1, kde sídlí dohromady více než polovina všech pražských subjektů. 13

14 2. Subjekty z Technologického profilu České republiky Projekt Technologický profil České republiky (databáze inovačního potenciálu ČR, dále TP ČR) vznikl jako aktivita česko-německé vědecko-technické spolupráce s oficiální podporou německého Spolkového ministerstva pro vzdělávání a výzkum v roce Realizátorem projektu je Asociace inovačního podnikání ČR (AIP ČR). Následující přehled byl získán z online verze TP ČR (stav ke dni 1. dubna 2006). Uvedené údaje poskytují doplňkovou informaci, neboť jde o fakultativní účast jednotlivých firem. Jsou informačním obohacením jak při identifikaci některých jednotlivých subjektů, tak zejména z hlediska vlastního specifického třídění. Z dostupných kategorií subjektů byly sledovány vysoké školy a fakulty, pracoviště Akademie věd ČR, resortní výzkumné ústavy, privátní výzkumné ústavy, vědeckotechnické parky a inovační firmy. Databáze TP ČR obsahovala celkem subjektů uvedených kategorií, z toho pak 591 z Prahy, což představuje 24% podíl. Přehled počtu subjektů podle jednotlivých organizačních druhů poskytuje následující tabulka. POČET SUBJEKTŮ V TP ČR PODLE TYPŮ Tabulka č. 6 typ organizace Praha ČR podíl Prahy (%) vysoké školy a fakulty ,8 pracoviště Akademie věd ČR ,6 resortní výzkumné ústavy ,2 privátní výzkumné ústavy ,3 vědecko-technické parky ,3 inovační firmy ,9 celkem ,1 celkem bez inovačních firem ,5 Zdroj: Technologický profil ČR (www.techprofil.cz) Z tabulky č. 6 je patrné, že v případě pracovišť Akademie věd a resortních výzkumných ústavů dosahuje podíl pražských subjektů okolo dvou třetin. U vysokých škol a fakult je podíl přibližně jedna třetina, pražské privátní výzkumné ústavy tvoří zhruba čtvrtinu republikového počtu a inovačních firem sídlí v Praze zhruba jedna pětina. Pokud bychom nezahrnuli inovační firmy a soustředili se tak jen na výzkumná zařízení (kam zařadíme i vědeckotechnické parky), bude podíl pražských subjektů dosahovat 37,5% podílu (129 subjektů z 334). Údaje v tabulce č. 7 nabízejí územní členění v Praze pouze do 15 obvodů (a nikoli současných 22). Toto rozdělení odpovídá disponibilním informacím v uvedené databázi, které umožňují třídění podle adres maximálně na 15 územních obvodů. Vzali jsme v úvahu dva soubory subjektů včetně inovačních firem a bez inovačních firem. V prvním případě, který však lze považovat pouze jako doplňkovou informaci, je rozmístění rovnoměrnější. Nejvyšší počet subjektů sídlí v Praze 4, a to 100, což představuje 16,8 %. Následuje Praha 6 s 81 subjekty (13,6 %) a Praha 5 s 69 subjekty (11,6 %). 6 Pracovištěm pro tyto účely je myšlena organizační část, která víceméně vystupuje jako samostatně působící subjekt. 14

15 POČET SUBJEKTŮ V 15 OBVODECH HL. M. PRAHY Tabulka č. 7 celkem bez inovačních firem inovační firmy 7 obvod počet podíl (%) počet podíl (%) počet podíl (%) Praha , ,7 27 5,8 Praha ,4 7 5,4 25 5,4 Praha ,1 8 6,2 22 4,7 Praha ,8 11 8, ,1 Praha ,6 10 7, ,7 Praha , , ,1 Praha ,0 3 2,3 21 4,5 Praha ,1 11 8,5 37 8,0 Praha ,8 9 7, ,8 Praha ,1 7 5, ,7 Praha ,3 0 0,0 6 1,3 Praha ,0 0 0,0 5 1,1 Praha ,5 0 0,0 3 0,6 Praha ,2 1 0,8 6 1,3 Praha ,2 0 0,0 7 1,5 celkem , , ,0 Zdroj: Technologický profil ČR (www.techprofil.cz) Nepočítáme-li s inovačními firmami, je územní rozložení méně rovnoměrné. Nejvyšší počet subjektů vykazuje Praha 6, a to 34 (26,4 %). Následuje Praha 1 s 28 subjekty (21,7 %). Naopak vezmeme-li v úvahu pouze inovační firmy, zjistíme, že největší koncentrace je v Praze 4 (19,1 %) a dále v Praze 5 a 10 (obě 12,7 %). Shrnutí Zjištěné údaje potvrzují výraznou koncentraci subjektů evidovaných v Technologickém profilu ČR v hl. m. Praze dosahující jedné čtvrtiny při zahrnutí inovačních firem a téměř dvou pětin bez nich. V rámci územní koncentrace se subjekty soustřeďují při zahrnutí inovačních firem - do obvodů Praha 4, 6 a 1. Při nezahrnutí inovačních firem pak do Prahy 1 a 6. Inovační firmy jsou v převažující míře rovnoměrně rozmístěny na celém území města. Produkčních subjektů inovačních firem je v Praze relativně méně, což znamená, že aplikace výstupů pražského VaV jsou uskutečňovány ve velkém rozsahu v mimopražských podnicích. Je však třeba připomenout, že subjekty jsou v TP ČR uvedeny na základě dobrovolnosti a vlastní iniciativy, resp. iniciativy regionálních partnerů AIP ČR, kteří spravují dílčí soubory subjektů. Nejde tedy o vyčerpávající výčet. 7 Rozdílný údaj o počtu inovačních firem oproti tabulce č. 6 je dán jiným způsobem výběru z databáze. 15

16 3. Akademie věd České republiky Zdrojem údajů byl adresář Akademie věd České republiky (AV ČR), dostupný na internetových stránkách V České republice má Akademie věd ČR po reorganizaci k 1. lednu 2006 (sloučení některých pracovišť) celkem 51 ústavů, pět servisních pracovišť (nejsou zahrnuta do další analýzy), jedno sdružení pracovišť (Technologické centrum TC AV) a Kancelář AV ČR (není zahrnuta do analýzy). Na území hl. m. Prahy sídlí 3/4 akademických ústavů, tj. 37 organizací včetně TC AV. Ústavy jsou rozděleny do devíti sekcí podle zaměření, přičemž 6 sekcí spadá do OKEČ731 a tři do OKEČ732. Sekce v OKEČ731 mají celkem 35 ústavů, z nichž 22 sídlí v Praze (63 %). Sekce v OKEČ732 mají celkem 16 ústavů, z toho 14 má sídlo v Praze (88 %). Řada ústavů, které sídlí v Praze, má detašovaná pracoviště i mimo hlavní město a naopak několik mimopražských ústavů zde má detašované pracoviště. V hl. m. Praze celkem sídlí 57 pracovišť (včetně detašovaných). Vzhledem ke koncentraci některých pracovišť (různých ústavů) ve společných objektech jsou soustředěna na 33 adresách. Zpracování údajů o územním rozmístění pracovišť AV v Praze na základě adresáře AV a pomocí adresních bodů, tj. specifického informačního systému ÚRM, je uvedeno v tabulce č. 8 a na obrázku č. 5 (viz kapitola 7). Bylo použito členění hl. m. Prahy na 22 správních obvodů. V pěti případech jde o detašovaná pracoviště ústavů sídlících v jiných městech a obcích ČR. V ostatních případech jde o ústavy sídlící v Praze nebo jejich samostatně umístěná oddělení nebo detašovaná pracoviště rozmístěná jinde v Praze (která jsou individuálně prezentována v oficiálním adresáři AV ČR). ROZMÍSTĚNÍ PRACOVIŠŤ AV ČR V PRAZE Tabulka č. 8 obvod počet a podíl (%) Praha ,3 Praha 2 1 1,8 Praha ,0 Praha ,1 Praha ,3 Praha 9 2 3,5 celkem ,0 Zdroj: AV ČR (www.cas.cz) Z tabulky č. 8 je patrná koncentrace pracovišť AV ČR na území šesti obvodů hl. m. Prahy, z toho ve třech obvodech (Praha 1, 6 a 8) je umístěno celkem 81 % pracovišť. Podle výroční zprávy AV ČR za rok 2005 měla AV celkem zaměstnanců (jde o tzv. průměrný přepočtený počet zaměstnanců - FTE), z toho vysokoškolsky vzdělaných pracovníků výzkumu a vývoje (tj. 52 %). V sekcích OKEČ731 pracuje 79 % všech zaměstnanců AV, v sekcích OKEČ732 pak 14 %. Přehled zjištěných údajů o zaměstnancích AV ČR poskytuje tabulka v příloze č

17 Shrnutí Podle dostupných údajů sídlí v Praze tři čtvrtiny všech pracovišť (tj. organizačních částí individuálně uváděných) Akademie věd ČR (neuvažujeme servisní pracoviště) a v nich pracují tři čtvrtiny všech zaměstnanců AV ČR. V oblasti přírodních a technických věd činí podíl pražských pracovišť 63 %, v oblasti společenských věd 88 %. Poměr mezi počtem pracovišť zaměřených na přírodní a technické vědy a pracovišti zaměřenými na společenské vědy je v Praze přibližně 62 : 38, v ČR pak 69 : 31. Poměr zaměstnanců pracovišť zaměřených na přírodní a technické vědy a pracovišť zaměřených na společenské vědy v celé ČR v roce 2005 byl 84 : 16. V rámci Prahy jsou pracoviště AV ČR umístěna na území pouhých šesti obvodů (Prahy 1, 2, 4, 6, 8 a 9). ÚSTAVY A DETAŠOVANÁ PRACOVIŠTĚ AKADEMIE VĚD ČR Obr. 1 Pozn.: číslo vyjadřuje počet ústavů/detašovaných pracovišť sídlících na téže adrese 17

18 4. Výzkumné ústavy a firmy Pro účely této analýzy jsou za výzkumné ústavy považovány subjekty OKEČ731 a OKEČ732 uvedené v RES (verze červen 2006) a v Administrativním registru ekonomických subjektů (ARES, v červenci 2006), které mají 10 a více zaměstnanců. ARES nově od roku 2006 umožňuje vyhledávání podle OKEČ. Pracoviště AV ČR, která jsou zpracována v předchozí kapitole, zde nebyla započítána. Dolní mez 10 zaměstnanců byla stanovena, protože takové množství pracovníků se již považuje za významný výzkumný potenciál. ARES bohužel při vyhledávání podle OKEČ uvádí i subjekty, které požadované OKEČ nemají, proto bylo třeba záznamy za Prahu kontrolovat. Vyhledávání za ČR nebylo pro nadměrný rozsah údajů, které by bylo nutné zkontrolovat, provedeno. Na rozdíl od RES, který u subjektů uvádí pouze OKEČ hlavní činnosti, ARES uvádí všechny činnosti, které daný subjekt vykazuje. V samotném RES ČSÚ bylo podle uvedených kritérií v celé ČR zjištěno 116 výzkumných ústavů, z toho 41 v Praze. Pod OKEČ731 patří 36 subjektů v Praze z celkového souboru 109 v ČR. Pod OKEČ732 pak 5 subjektů v Praze a 7 v ČR. Podíl pražských výzkumných ústavů činí 35,3 % republikového počtu. V případě OKEČ731 činí tento podíl 33 % a v případě OKEČ732 to je 71 %. Ukazuje se (jako v případě Akademie věd ČR), že výzkum v oblasti společenských věd je ve značné míře koncentrován v Praze. POČET PRAŽSKÝCH VÝZKUMNÝCH ÚSTAVŮ A FIREM PODLE OKEČ A POČTU ZAMĚSTNANCŮ Tabulka č. 9 počet zaměstnanců OKEČ 731 OKEČ a 732 celkem podíl (%) , , , , , , , ,3 Praha celkem ,0 Zdroj: RES ČSÚ, ARES Součtem výsledků vyhledávání v RES a ARES byl získán soubor celkem 234 výzkumných ústavů a firem se sídlem v Praze, z toho 222 OKEČ731, 8 OKEČ732 a 4 další, u nichž jsou uvedeny oba kódy. Z hlediska počtu zaměstnanců lze konstatovat, že 70 % výzkumných ústavů a firem má méně než 100 zaměstnanců a 30 % 100 a více zaměstnanců. Z těchto 30 % téměř 5 % zaměstnává více než 500 osob. Přehled subjektů s více než 200 zaměstnanci je uveden v příloze č. 3. Výzkumné ústavy a firmy mají v Praze z 50 % formu společností s ručením omezeným. Druhou nejčastější formou jsou akciové společnosti (37 %), následují příspěvkové organizace (10 %). Zbylé formy představují pouze 3 % všech subjektů. Přehled subjektů podle právní formy poskytuje tabulka č. 10. Ze zjištěných 234 organizací je 59 (tj. čtvrtina) členem Asociace výzkumných organizací. Ta na svých webových stránkách uvádí v hlavním městě Praze okolo 260 členských organizací. 18

19 PRÁVNÍ FORMA PRAŽSKÝCH VÝZKUMNÝCH ÚSTAVŮ A FIREM Tabulka č. 10 kód forma Praha podíl (%) 112 společnost s ručením omezeným ,6 121 akciová společnost 87 37,2 205 družstvo 1 0,4 301 státní podnik 2 0,9 325 organizační složka státu 2 0,9 331 příspěvková organizace 24 46,0 421 zahraniční osoba 2 0,9 celkem ,0 Zdroj: RES ČSÚ, ARES Alokace výzkumných ústavů na území hl. m. Prahy (podle adresních bodů ÚRM) Tabulka č.11 dokládá relativně rovnoměrné rozložení výzkumných ústavů v jednotlivých obvodech (zejména ve srovnání s pracovišti AV ČR). Největší podíl výzkumných ústavů se nachází na území Prahy 4, 1, 6 a 8 (dohromady 42,4 %). Po přičtení podílu Prahy 5 dosahuje již téměř 50 %. Ve čtvrtině obvodů tak sídlí téměř polovina výzkumných ústavů a firem. ROZMÍSTĚNÍ VÝZKUMNÝCH ÚSTAVŮ VE 22 PRAŽSKÝCH OBVODECH Tabulka č. 11 obvod celkem obvod celkem Praha ,3 % Praha ,8 % Praha ,4 % Praha ,9 % Praha 3 8 3,4 % Praha ,3 % Praha ,8 % Praha ,3 % Praha ,3 % Praha ,3 % Praha ,3 % Praha ,3 % Praha ,6 % Praha ,1 % Praha ,0 % Praha ,3 % Praha ,0 % Praha ,9 % Praha ,4 % Praha ,3 % Praha ,0 % Praha ,3 % Zdroj: RES ČSÚ, ARES, ÚRM celkem ,0 % 19

20 Shrnutí V Praze bylo zjištěno 234 výzkumných ústavů a firem, jak byly definovány pro účely této práce. Téměř všechny organizace (226 z 234) působí v oblasti přírodních a společenských věd, dalších 12 organizací se věnuje oblasti společenských věd (z toho 4 oběma oblastem). Nejčastějšími právními formami výzkumných ústavů a firem jsou společnost s ručením omezeným, akciová společnost a příspěvková organizace. Územní rozmístění výzkumných ústavů v Praze je relativně rovnoměrné s vyšší koncentrací v centrální části města. Největší podíl subjektů je v Praze 4, 1, 6 a 8 (dohromady 42,4 %). VÝZKUMNÉ ÚSTAVY A FIRMY S 10 A VÍCE ZAMĚSTNANCI Obr. 2 Pozn.: číslo vyjadřuje počet organizací sídlících na téže adrese 20

21 5. Vysoké školy v Praze Jako zdroj byl použit adresář Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, dostupný na internetových stránkách Sledovány byly veřejné a státní vysoké školy a jejich fakulty a soukromé vysoké školy. Celkem bylo zjištěno 69 vysokých škol, jejich fakult, ústavů a detašovaných pracovišť na 54 různých adresách, z toho 8 veřejných vysokých škol, z nichž 6 je členěno celkem na 36 fakult a 12 dalších ústavů a detašovaných pracovišť. V Praze sídlí také jedna státní vysoká škola. Soukromých vysokých škol bylo v Praze nalezeno 20, přičemž žádná z nich není členěna na fakulty. Pro srovnání - v ČR je celkem 26 veřejných vysokých škol, 39 soukromých a 2 státní vysoké školy. V Praze tak sídlí 29 z 67 vysokých škol ČR, což představuje 43% podíl. POČTY VYSOKÝCH ŠKOL (fakult) 8 V PRAZE PODLE 22 SPRÁVNÍCH OBVODŮ Tabulka č. 12 obvod veřejné VŠ - fakulty specializované pracoviště VŠ soukromé VŠ celkem podíl (%) Praha ,9 Praha ,5 Praha ,5 Praha ,2 Praha ,0 Praha ,8 Praha ,6 Praha ,2 Praha ,0 Praha ,2 Praha ,8 Praha ,4 Praha ,0 Praha ,4 Praha ,0 Praha ,0 Praha ,4 Praha ,0 Praha ,0 Praha ,0 Praha ,0 Praha ,0 celkem ,0 Zdroj: MŠMT ČR, STR ÚRM Tabulka č. 12 dále ukazuje, že více než polovina fakult nebo škol se nachází v Praze 6 a Praze 1. Praha 2 a Praha 3 vykazují 8,5% podíl. Je zřejmé, že většina vysokých škol se nachází v centrální části města 9. 8 Mezi veřejné vysoké školy je započítána i jediná pražská státní vysoká škola (Policejní akademie); členění na 22 obvodů bylo získáno s využitím databáze adresních bodů ÚRM; u škol členěných na fakulty jsou započítány jednotlivé fakulty. 21

22 Počet pracovníků (tzv. přepočtený průměrný počet) byl dostupný pouze pro veřejné vysoké školy (zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, rok 2004 a výroční zprávy o činnosti jednotlivých vysokých škol z roku 2005). Pro státní a soukromé vysoké školy byl využit registr ARES Ministerstva financí ČR, který poskytuje informace o počtu zaměstnanců podle velikostních skupin. V pražských veřejných vysokých školách bylo evidováno celkem pracovníků, z toho pedagogických a 936 vědeckých. Z tabulky č. 13 je patrné mimořádné postavení Univerzity Karlovy a ČVUT, které se podílejí na počtu pracovníků 51 %, resp. 23 %. V případě pedagogických pracovníků jsou podíly jednotlivých škol velmi podobné. Pokud jde o vědecké pracovníky, je postavení UK ještě významnější, podílí se téměř 55 %. Následuje ČVUT s 19 %. Tyto dvě instituce dohromady zaměstnávají 74 % všech vědeckých pracovníků pražských veřejných vysokých škol (tzn. pracovníků, kteří jsou ve statistice Ministerstva školství ČR vedeni s jednoznačnou převahou nebo výlučným podílem vědy a výzkumu v náplni jejich činnosti). Tabulka č. 13 uvádí také podíl pedagogických, vědeckých a ostatních pracovníků na celkovém počtu. Je patrné, že pedagogičtí pracovníci tvoří ve všech školách přibližně polovinu všech pracovníků, zatímco vědečtí pracovníci tvoří nejvýše devítinu, s výjimkou VŠUP, která neodlišuje čisté vědce od vědců s pedagogickou činností. Údaje za Českou republiku hovoří o pracovnících na veřejných vysokých školách, z nichž jsou pedagogičtí pracovníci a vědečtí pracovníci. Zaměstnanci pražských vysokých škol tak představují 44,2 % republikových hodnot, pražští pedagogičtí pracovníci pak 44,5 % a pražští vědečtí pracovníci 65,8 %. PRACOVNÍCI PRAŽSKÝCH VEŘEJNÝCH VYSOKÝCH ŠKOL (přepočtené stavy, rok 2005) Tabulka č. 13 pracovníci celkem pedagogičtí pracovníci vědečtí pracovníci škola podíl (%) podíl (%) počet podíl (%) počet počet na celku na VŠ na celku na VŠ AMU ,6 3,1 220,6 3,4 52,4 22,0 2,4 5,2 AVU ,8 53 0,8 46,1 4 0,4 3,5 ČZU 1 004,8 7,4 489,3 7,5 48,7 14,9 1,6 1,5 ČVUT 3 154,2 23, ,0 21,7 44,7 178,4 19,1 5,7 UK ,5 50, ,5 50,0 47,1 514,7 55,0 7,5 VŠE 956,7 7,1 557,5 8,6 58,3 20,4 2,2 2,1 VŠCHT ,3 5, ,9 56, ,9 13,9 VŠUP 207,1 1,5 70,4 1,1 34,0 70,4 7,5 34,0 celkem ,2 100, ,3 100,0 48,0 935,8 100,0 6,9 Zdroj: ÚIV, výroční zprávy škol, propočty ÚRM 9 Tabulka č. 12 přesto nezachycuje některé případy značné územní roztříštěnosti kapacit a objektů vysokých škol. Např. v Praze 11 je umístěna, kromě ubytovacích kapacit, i značná část výukových prostor včetně sídla samostatných organizačních jednotek VŠE. 10 údaje za rok AVU uvádí pouze fyzické osoby, nikoli přepočtené úvazky 12 údaje za rok v přepočteném stavu škola uvádí pouze celkový počet pracovníků a akademické pracovníky (tj. pedagogické a vědecké dohromady), mezi vědecké pracovníky jsou počítáni i ti s pedagogickou činností, údaj proto není zcela srovnatelný s ostatními VŠ a u pedagogických a vědeckých pracovníků jsou uvedeny fyzické osoby místo přepočtených úvazků 22

23 Tabulka č. 14 třídí vysoké školy podle počtu zaměstnanců. Je zřejmé, že většina soukromých vysokých škol má do 50 zaměstnanců, zatímco veřejné vysoké školy mají zpravidla stovky zaměstnanců. VYSOKÉ ŠKOLY V PRAZE PODLE POČTU ZAMĚSTNANCŮ 14 Tabulka č. 14 počet zaměstnanců vysoké školy veřejné a státní soukromé celkem a více 3-3 celkem Zdroj: ARES Další pracoviště vysokých škol 15 Kromě fakult vysokých škol existují také tato další pracoviště a ústavy vysokých škol: AVU Vědecko-výzkumné pracoviště AVU, Praha 7 AVU Vědecko-výzkumné pracoviště restaurátorské, Praha 7 ČZÚ Institut tropického a subtropického zemědělství, Praha 6 ČVUT Kloknerův ústav, Praha 6 ČVUT Masarykův ústav vyšších studií, Praha 2 ČVUT Ústav biomedicínského inženýrství, Praha 6 ČVUT Výzkumné centrum průmyslového dědictví, Praha 6 ČVUT Ústav technické a experimentální fyziky, Praha 2 UK Ústav dějin UK a archiv UK, Praha 1 UK Centrum pro teoretická studia, Praha 1 UK Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE), Praha 1 VŠUP detašované pracoviště, Praha 8 Shrnutí V Praze sídlí 43 % vysokých škol České republiky. Podíl pražských pracovníků vysokých škol činí 44 % všech pracovníků vysokých škol v České republice. Na dvou největších školách, UK a ČVUT, působí dohromady 74 % pražských pracovníků zaměstnaných ve vysokém školství. Na počtu pražských vědeckých pracovníků vysokých škol se podílejí také 74 %! 14 Údaje o veřejných vysokých školách v tabulkách č. 14 a 15 nemusejí být shodné, protože pocházejí z různých zdrojů a v případě tabulky č. 14 jde o průměrný přepočtený počet pracovníků. 15 V uvedeném výčtu pracovišť nejsou uvedena ta, jejichž předmětem není přímá vědecko-výzkumná činnost. Současně upozorňujeme, že tato pracoviště nelze zaměňovat za organizační jednotky některých vysokých škol resp. fakult např. na úrovni kateder, které jsou nazývány ústavy apod. 23

24 Polovina pražských vysokých škol, resp. jejich fakult sídlí v Praze 1 a 6. V Praze není v podstatě umístěn větší klasický vysokoškolský kampus (výjimkou je ČZÚ v Suchdole) a kapacity vysokých škol (zejména veřejných) jsou do značné míry územně roztříštěné. SOUKROMÉ A VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY A JEJICH FAKULTY Obr. 3 Pozn.: - v mapě jsou zaneseny fakulty i sídla veřejných vysokých škol - číslo vyjadřuje počet fakult sídlících na téže adrese 24

25 6. Vědecko-technické parky a inkubátory Jedním z důležitých prvků základny výzkumu a vývoje a inovační infrastruktury jsou vědecko-technické parky (VTP) a podnikatelské inkubátory, které stimulují rozvoj výzkumu a vývoje a podnikání. Jako zdroj údajů byl využit seznam Společnosti vědeckotechnických parků ČR (SVTP), v němž je uvedeno 26 parků, z toho 21 tzv. akreditovaných. Z nich byl pro potřeby této analýzy vynechán inkubátor Technologického centra AV, jehož činnost byla před časem pozastavena. Některé údaje byly ověřovány na webových stránkách jednotlivých VTP. Pražské vědecko-technické parky a inkubátory Technologické a inovační centrum (TIC) ČVUT Praha, Praha 5 (4 506 m 2 ) Centrum napomáhá transferu technologií a přispívá ke vzniku a rozvoji technologicky orientovaných firem, zejména v oblasti strojírenství, elektrotechniky a stavebnictví. Inkubátor nyní využívá 7 firem. Součástí TIC je Vědecký inkubátor ČVUT v Praze 6 otevřený v lednu 2006 s celkovou výměrou 750 m 2, z toho 256 m 2 pronajímatelných kanceláří, v němž ke konci října 2006 sídlilo 5 firem. ČVUT plánuje v Dejvicích v nejbližších letech vybudovat vědeckotechnické centrum s cca m 2 a upravit areál v Motole na technologický park. Vědecko-technický park VZLÚ Praha, a. s., Praha 18 (7 000 m 2 ) V současné době sídlí v parku 18 inovačních firem působících v leteckém, automobilovém, dopravním a vojenském průmyslu. Další více než dvě desítky firem v areálu VTP VZLÚ Praha poskytují doprovodné služby. Inovační centrum a podnikatelský inkubátor, Praha 9 ve výstavbě Projekt inovačního centra byl předložen v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 a byl schválen. Podle plánu má být dokončen a uveden do provozu v roce Předpokládaná výměra ploch je cca 4000 m 2. Ve stadiu příprav je další zařízení typu inkubátoru v Praze 4, které připravuje Akademie věd ČR. Přehled počtu parků v jednotlivých krajích ČR poskytuje tabulka č. 15, kde je uvedena také celková výměra VTP v krajích. Kvantitu i kvalitu územního potenciálu VaV můžeme ilustrovat řadou ukazatelů. Jako doplňkový (!) ukazatel jsme zvolili kombinaci údajů o počtech zaměstnanců výzkumu a vývoje s údaji o ploše, jakou vědecko-technické parky zaujímají a jak jsou dostupné v katalogu VTP spravovaném SVTP. Tak získáme plochu připadající na zaměstnance VaV podle jednotlivých krajů ČR. Na rozdíl od Technologického profilu ČR eviduje SVTP v Praze 3 vědecko-technické parky. V ČR průměrně na jednoho zaměstnance VaV připadá 1,96 m 2. Sedm krajů se nachází nad průměrem a sedm (včetně Prahy) pod průměrem (v jednom kraji není žádný VTP). Hlavní město je s hodnotou 0,66 m 2 na jednoho zaměstnance VaV až na 11. místě mezi 14 kraji ČR. Praha by měla být motorem ekonomiky celého státu a zejména by měla maximálně využívat svůj inovační potenciál, jehož základní složkou je právě základna VaV. Z předchozích kapitol vyplývá, že jsou zde sice soustředěny největší výzkumné kapacity státu, s nimiž by měly VTP spolupracovat, avšak zcela evidentně nejsou dostačující. Participace některých segmentů pražské základny VaV (např. vysokých škol nebo ústavů AV ČR) na činnosti těchto kapacit je zatím nízká. Jak ukazují aktivity ČVUT, vysoké školy zřejmě produkují významný počet studentů s komerčně zajímavými nápady, kterým by inkubátory mohly výrazně usnadnit start 25

26 podnikání. K tomu je však nutné vypracovat systém výběru vhodných kandidátů pro jejich umisťování do těchto inkubátorů. Další otázkou je věcné (oborové) zaměření jednotlivých VTP, které do jisté míry limituje jejich využití jen pro vybrané obory, a to podle zaměření provozovatele parku nebo nabídky dostupných podpůrných služeb. VĚDECKO-TECHNICKÉ PARKY A ZAMĚSTNANCI VAV PODLE KRAJŮ ČR Počty a plocha Tabulka č. 15 kraj počet VTP plocha v kraji zaměstnanci VaV m 2 /zaměstnance (v m 2 ) v kraji VaV Praha ,66 Středočeský ,44 Jihočeský ,85 Plzeňský ,92 Karlovarský ,16 Ústecký ,43 Liberecký ,46 Královehradecký ,87 Pardubický ,00 Vysočina ,21 Jihomoravský ,33 Olomoucký ,99 Zlínský ,14 Moravskoslezský ,46 ČR celkem ,96 Zdroj: ČSÚ, SVTP, webové stránky VTP, propočty STR ÚRM Srovnání údajů na úrovni krajů a na základě neúplného datového souboru je problematické. Navíc v řadě případů dochází k rozdílům při zařazení subjektů do kategorie VTP nebo technologických parků (což je nesporně případ Jihomoravského kraje, resp. samotného města Brna). Pokud budeme hodnotit výhradně velká města, jako typické představitele koncentrovaného VaV, potom nepříznivá situace v Praze vynikne ještě více. Shrnutí V Praze sídlí dva aktivní vědecko-technické parky, další je ve výstavbě. Podle seznamu SVTP je v celé ČR celkem 26 vědecko-technických parků. V Praze připadá na jednoho zaměstnance VaV 0,66 m 2 plochy vědecko-technických parků. Průměr republiky je 1,96 m 2. Uvedené hodnoty neodpovídají koncentraci VaV v Praze a jejímu významu v rámci celé České republiky a lze je považovat za nedostatečné. Zjištěné skutečnosti ukazují, že na území města by našlo uplatnění několik dalších VTP a inkubátorů. 26

27 7. Územní rozložení sledovaných organizací VaV Informace popsané v předchozích kapitolách umožňují s využitím nástrojů a vlastních informačních systémů pro zpracování dat na bázi tzv. adresních bodů, kterými disponuje ÚRM, vypracovat přehled rozmístění sledovaných organizací a pracovišť ve 22 pražských správních obvodech. Z celkového souboru organizací bylo vybráno cca 360 organizací, resp. pracovišť (VŠ, AV ČR a výzkumné ústavy a firmy), to je těch, které vytvářejí rozhodující kapacitu VaV v Praze. Pro jednotlivé skupiny organizací uvádíme informace o jejich rozmístění ve 22 městských obvodech individuálně v příslušných kapitolách. VYBRANÉ SUBJEKTY VÝZKUMU A VÝVOJE PODLE 22 SPRÁVNÍCH OBVODŮ Tabulka č. 16 obvod počet podíl (%) obvod počet podíl (%) Praha ,4 Praha ,7 Praha ,0 Praha ,5 Praha ,8 Praha ,1 Praha ,2 Praha ,7 Praha ,3 Praha ,8 Praha ,4 Praha ,1 Praha ,6 Praha ,6 Praha ,6 Praha ,8 Praha ,6 Praha ,5 Praha ,9 Praha ,8 Praha ,5 Praha ,8 Zdroj: RES ČSÚ, ARES, AV ČR, SVTP, MŠMT, STR ÚRM celkem ,0 Tyto podrobnější údaje ukazují, že pražské obvody lze rozdělit do několika skupin podle počtu zde umístěných subjektů VaV. První skupinu zcela jednoznačně tvoří Praha 1 a 6, kde je umístěna třetina všech pražských organizací zvolené velikostní kategorie (tj. 10 a více pracovníků). Druhou skupinu, v níž dohromady sídlí pětina sledovaných subjektů, tvoří obvody Praha 4 a 8. V uvedených čtyřech obvodech sídlí celkem 53 % sledovaných organizací. Ve třetině obvodů (tj. osmi) sídlí jen nejvýše pět výzkumných organizací. Zajímavým (a také důležitým) poznáním je, že v minulosti (před cca lety) jeden z největších areálů pražského výzkumu nacházející se na území MČ Běchovice, tzv. Areál VÚ Běchovice, v podstatě ztratil na opodstatněnosti tohoto názvu a tato městská část (Praha 21) se řadí do skupiny městských správních jednotek s nejnižším počtem subjektů VaV. 28

28 VYBRANÉ SUBJEKTY VÝZKUMU A VÝVOJE VE 22 SPRÁVNÍCH OBVODECH Obr. 5 Zdroj: STR ÚRM podle údajů AV ČR, RES ČSÚ, ARES, MŠMT, SVTP Pozn.: vybrané území JPD 2 tvoří správní obvody Praha 1, 8, 9, 12, 14, 15, 19, 20 a 21 29

29 8. Vědečtí a odborní duševní pracovníci a zaměstnanci VaV Vědečtí a odborní duševní pracovníci Publikace ČSÚ Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil umožňuje zhodnotit také vývoj počtu vědeckých a odborných duševních pracovníků (podle zařazení do tříd tzv. KZAM Klasifikace zaměstnání). Hodnoceny byly vždy údaje za čtvrté čtvrtletí let 1999 až 2005, a to za Prahu a za Českou republiku. Poznámka: Uvedené šetření ČSÚ je harmonizováno se standardem Eurostatu a předmětem výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) jsou domácnosti bydlící v náhodně vybraných bytech. Jde o obvykle bydlící osoby, které pro naše potřeby můžeme ztotožnit s trvale bydlícím obyvatelstvem. Následující údaje tak zachycují absolutně vyjádřený stav či vývoj počtu, resp. relativní údaje vyjádřené podílem Prahy na celorepublikovém souhrnu. Pro potřeby bližší identifikace trhu práce na území Prahy však zpracoval ČSÚ pro odbor strategické koncepce ÚRM zvláštní výběr z VŠPS, který obsahuje údaje o dojíždějících a vyjíždějících do/z Prahy za prací. Vzhledem k tomu, že kategorie vědeckých a odborných duševních pracovníků tvoří významné položky těchto mobilních zdrojů pracovních sil, jsou získané údaje po příslušných propočtech STR ÚRM uvedeny jako relevantní údajový doplněk. Za sledované období se počet vědeckých a odborných duševních pracovníků v České republice zvýšil z 499 tisíc na 519 tisíc, což představuje nárůst o 5 %. V Praze vzrostl jejich počet z 135 na 142 tisíc, tj. také o 5 %. Maxima dosáhl v roce 2003, a to 149 tisíc. Podíl pražských vědeckých a odborných duševních pracovníků vzrostl z 27,1 % na 27,4 %, tj. hodnota byla ve sledovaném období stabilní. Údaje umožňují sledovat odděleně muže a ženy. Podíl žen mezi vědeckými a odbornými duševními pracovníky byl v ČR ve většině let sledovaného období nadpoloviční (max. v roce 1999 činil 53 %). Pouze v letech 2002 a 2005 byl těsně pod 50 %. V Praze se podíl pohyboval kolem 50 %, s minimem 46,2 % v roce 2002 a maximem 50,8 % v roce Analýza tak ukazuje, v rozporu s obecným přesvědčením o převaze můžu mezi vědeckými a duševními pracovníky, že ve skutečnosti je podíl obou pohlaví zhruba vyrovnaný. I když jsou údaje zčásti ovlivněny obměnou výběrového souboru (ovlivňující zejména jednotlivé roční údaje), lze celkově konstatovat, že od konce 90. let minulého století jsou mezi regionálními trendy vývoje rozsahu této skupiny pracovníků zřejmé odlišnosti. V Praze například podíl žen setrvává na úrovni o 1-3 procentní body nižší než je republiková hodnota. Zřetelný je také rozdílný vývoj mezi jednotlivými složkami zaměstnaných osob podle pohlaví, kdy nárůst počtu v případě ČR i Prahy zaznamenáváme téměř výlučně u mužské části pracovníků. Počet mužů mezi vědeckými a odbornými duševními pracovníky vzrostl v ČR ve sledovaném období z 234 tisíc na 261 tisíc, tj. o 11 %. V Praze došlo k nárůstu z 66 na 73 tisíc, tj. o 9 % (s maximem 78 tisíc v roce 2003). Podíl mužů v Praze na počtu mužů v ČR nejprve vzrostl z 28 % na 32 % v roce 2003 a poté klesl zpět na 28 %. Počet žen v letech 1999 až 2005 celorepublikově klesl z 264 na 258 tisíc, tj. o 2 % (s maximem 272 tisíc v roce 2001). V Praze byl nárůst také nepatrný, o 1 %, tj. z 69 na 70 tisíc pracovníků (s maximem 73 tisíc v roce 2004). Podíl žen v Praze pouze minimálně vzrostl z 26 % na 27 % celkového počtu ČR. Tabulka č. 17 shrnuje uvedené údaje a graf č. 1 uvádí indexy změn jednotlivých veličin. 30

Technologické centrum Akademie věd ČR. Sociologické nakladatelství (SLON)

Technologické centrum Akademie věd ČR. Sociologické nakladatelství (SLON) Technologické centrum Akademie věd ČR Sociologické nakladatelství (SLON) analýza inovačního potenciálu krajů České republiky Ondřej Pokorný, Miroslav Kostić, Vladislav Čadil Ondřej Valenta, Lenka Hebáková,

Více

VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY NA ROZCESTÍ

VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY NA ROZCESTÍ S T U D I E B Y L A S P O L U F I N A N C O V Á N A E V R O P S K Ý M S O C I Á L N Í M F O N D E M A S T Á T N Í M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P U B L I K Y VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY NA ROZCESTÍ Analýza

Více

III. KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ 2014-2020

III. KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ 2014-2020 III. KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ 2014-2020 duben 2013 Obsah Úvodem... 3 1 Východiska Koncepce... 4 2 Význam cestovního ruchu pro národní ekonomiku ČR... 6 3 Základní

Více

Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast

Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Verze 27. 10. 2014 datum 27. 10. 2014 Projekt ITI metropolitní oblasti hradecko-pardubická s reg. č. CZ.1.08/3.2.00/14.00309

Více

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2010 2013

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2010 2013 PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2010 2013 ZPRACOVATEL: Sdružení Vysoké učení technické v Brně, Antonínská 548/1, 601 90 Brno Masarykova univerzita, Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno GaREP,

Více

Výroční zpráva Technologické agentury České republiky za rok 2013

Výroční zpráva Technologické agentury České republiky za rok 2013 Výroční zpráva Technologické agentury České republiky za rok 2013 Obsah 1. Úvod... 3 2. Orgány Technologické agentury ČR... 5 2.1. Předsedkyně TA ČR... 5 2.2. Předsednictvo TA ČR... 5 2.3. Výzkumná rada

Více

Strategie sociálního začleňování 2014-2020. Praha, leden 2014

Strategie sociálního začleňování 2014-2020. Praha, leden 2014 Strategie sociálního začleňování 2014-2020 Praha, leden 2014 Obsah Úvod... 3 1 Popis současného stavu obecná situace v ČR... 7 1. 1 Chudoba a sociální vyloučení v České republice... 7 1. 2 Hospodářský

Více

PROGRAM REALIZACE STRATEGICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY NA OBDOBÍ 2009-2015

PROGRAM REALIZACE STRATEGICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY NA OBDOBÍ 2009-2015 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA PROGRAM REALIZACE STRATEGICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY NA OBDOBÍ 2009-2015 Zpracoval Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce ve spolupráci s odbory Magistrátu hl. m. Prahy

Více

Výzkumná studie. Zaměstnanost cizinců v ČR

Výzkumná studie. Zaměstnanost cizinců v ČR Ministerstvo financí České republiky Výzkumná studie Zaměstnanost cizinců v ČR Jan Pavel Vlasta Turková č. 6/27 Zaměstnanost cizinců v České republice Jan Pavel, Vlasta Turková Abstrakt Studie se zabývá

Více

Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti

Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti pracovní verze 1 srpen 2014 Nositel: Magistrát hlavního města Prahy Zpracovatel: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy Úvod... 4 1

Více

Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie)

Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy III. Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie) ZPRACOVANÁ KE DNI 26. 11. 2014 se zapracovanými

Více

Age management: jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Možnosti uplatnění age managementu v České republice

Age management: jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Možnosti uplatnění age managementu v České republice Age management: Petr novotný, nina Bosničová, jana Břenková, jiří Fukan, Bohumíra lazarová, dagmar navrátilová, zdeněk Palán, Bohumil Pokorný, Milada rabušicová Asociace institucí vzdělávání dospělých

Více

NABÍDKA PRACOVNÍCH SIL

NABÍDKA PRACOVNÍCH SIL Projekt: Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti Část I: Zaměstnanost Dílčí studie: 1.2 Nabídka pracovních sil NABÍDKA PRACOVNÍCH SIL (Vybrané problémy dalšího vývoje zdrojů pracovních sil v ČR) Zpracoval:

Více

Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu

Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu Ing. Petr Houška a kolektiv Tato publikace byla vytvořena pro projekt Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

Více

III. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015

III. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015 III. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015 Obsah 1 Úvod... 4 2 Koncepční východiska pro oblast sociálních služeb... 6 2.1 Sociální služby a oblast financování v kontextu procesů střednědobého

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Verze k 13. 3. 2015 CCI 2014CZ05M2OP001 Název Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Verze 1.2 První rok 2014 Poslední rok 2020 Způsobilý od 1. 1. 2014

Více

Absolventi vysokých škol:

Absolventi vysokých škol: Absolventi vysokých škol: hodnocení vzdělání, uplatnění na trhu práce, kompetence Radim Ryška a Martin Zelenka 2011 2 Absolventi vysokých škol: hodnocení vzdělání, uplatnění na trhu práce, kompetence Radim

Více

Operační program Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika 2007 2013. CCI Nr. 2007CB163PO002

Operační program Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika 2007 2013. CCI Nr. 2007CB163PO002 Operační program Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika 2007 2013 CCI Nr. 2007CB163PO002 Červenec 2007 OBSAH 1 ÚVOD...1 1.1 Územní spolupráce...1 1.2 Programové území...2 1.3 Příprava

Více

Model ideální sítě škol

Model ideální sítě škol Libor Svoboda, Michaela Kleňhová a kol. Model ideální sítě škol (východiska, popis modelu a základní výsledky) Úvod Předkládaný článek se pokouší o modelový pohled na současnou síť středních škol v České

Více

Strategie MPSV pro oblast dalšího vzdělávání. Fond dalšího vzdělávání. Finální verze

Strategie MPSV pro oblast dalšího vzdělávání. Fond dalšího vzdělávání. Finální verze Strategie MPSV pro oblast dalšího vzdělávání Fond dalšího vzdělávání Finální verze Tato zpráva je výstupem ze zakázky "Strategické vyhodnocení pro oblast dalšího vzdělávání" financované z projektu technické

Více

Regionální funkce krajských knihoven v roce 2005

Regionální funkce krajských knihoven v roce 2005 Regionální funkce krajských knihoven v roce 2005 Roční zpráva o plnění regionálních funkcí krajských knihoven na území ČR za rok 2005 Zpracovaná na základě Ročních zpráv o výkonu regionálních funkcí v

Více

Závěrečná zpráva o řešení projektu HR162/07

Závěrečná zpráva o řešení projektu HR162/07 Závěrečná zpráva o řešení projektu HR162/07 Zmapování dostupnosti a podmínek pobytu dětí v jeslích, mateřských školách, školních družinách a obdobných zařízeních a jiných neinstitucionálních forem péče

Více

Analýza konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním srovnání Analysis of the Czech Republic Competitiveness in International Comparison

Analýza konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním srovnání Analysis of the Czech Republic Competitiveness in International Comparison Analýza konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním srovnání Analysis of the Czech Republic Competitiveness in International Comparison Anna Kadeřábková 1 a kol. Abstrakt Příspěvek prezentuje přístupy použité

Více

Vzdělávací program jako základní kategorie dalšího profesního vzdělávání

Vzdělávací program jako základní kategorie dalšího profesního vzdělávání Vzdělávací program jako základní kategorie dalšího profesního vzdělávání Předkládá: sdružení NVF, BIVŠ, KPMG Zpracovali: Doc. PhDr. Jaroslav Mužík, Dr.Sc. PhDr. Zdeněk Palán, Ph.D. a kolektiv Největší

Více

Konvergenční program. Ministerstvo financí České republiky

Konvergenční program. Ministerstvo financí České republiky makroekonomický vývoj, záměry fiskální politiky, vývoj veřejných financí, veřejné rozpočty, peněžní toky, vládní sektor, národní účty, mezinárodní srovnání, střednědobý fiskální výhled, střednědobý výhled

Více

Komunitní plán sociálních služeb oblasti Českolipsko

Komunitní plán sociálních služeb oblasti Českolipsko Komunitní plán sociálních služeb oblasti Českolipsko Tento dokument vznikl jako jedna z aktivit projektu "IP 2 - Podpora střednědobého plánování a rozvoje kvality sítě sociálních služeb v Libereckém kraji",

Více

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Zpráva o České republice 2015. {COM(2015) 85 final}

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Zpráva o České republice 2015. {COM(2015) 85 final} EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.2.2015 SWD(2015) 23 final PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Zpráva o České republice 2015 {COM(2015) 85 final} Tento dokument je pracovním dokumentem útvarů Komise. Nepředstavuje

Více

Návrh programu Národní program udržitelnosti I na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Návrh programu Národní program udržitelnosti I na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací III. Návrh programu Národní program udržitelnosti I na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací 1. Název programu Národní program udržitelnosti I (dále jen Program NPU I ) 2. Identifikační kód

Více

Analýza volných pracovních míst evidovaných Úřadem práce ČR v kontextu se strukturou absolventů a zaměstnaných. Mgr. Gabriela Doležalová

Analýza volných pracovních míst evidovaných Úřadem práce ČR v kontextu se strukturou absolventů a zaměstnaných. Mgr. Gabriela Doležalová Analýza volných pracovních míst evidovaných Úřadem práce ČR v kontextu se strukturou absolventů a zaměstnaných Mgr. Gabriela Doležalová 2014 Obsah 1. Úvodem... 3 2. Obsah, cíle a metodika analýzy... 3

Více

RESORTNÍ PROGRAM VÝZKUMU A VÝVOJE MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ III. (RPV III.)

RESORTNÍ PROGRAM VÝZKUMU A VÝVOJE MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ III. (RPV III.) RESORTNÍ PROGRAM VÝZKUMU A VÝVOJE MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ III. (RPV III.) Obsah: 1. Východiska programu.. 1 2. Cíle programu 7 3. Termín a vyhlášení a doba trvání programu.. 9 4. Základní struktura

Více