Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa Chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Dobrovského 332, Rychnov nad Kněžnou

Transkript

1 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa Chráněné krajinné oblasti Orlické hory Dobrovského 332, Rychnov nad Kněžnou Rozbory Chráněné krajinné oblasti Orlické hory k P Ř Í L O H Y

2 8. Přílohy Textové přílohy č. 1. Výnos o zřízení CHKO Orlické hory č. 2. Přehled katastrálních území CHKO Orlické hory č. 3. Nařízení vlády č. 532/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Orlické Záhoří č. 4. Model přirozené druhové skladby dřevin lesních porostů CHKO Orlické hory Mapové přílohy č. 1 Přehledová mapa č. 2 Zonace CHKO č. 3 MZCHÚ, památné stromy č. 4 Natura 2000 (EVL, ptačí oblasti) č. 5 Správní členění č. 6 ÚSES č. 7 Vlastnictví lesů č. 8 Kategorie lesa č. 9 Honitby č.10 Krajinný ráz č.11 Turistické trasy

3 Příloha č. 1 Výnos o zřízení CHKO Orlické hory 16368/69 Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne o zřízení chráněné krajinné oblasti Orlické hory, okres Rychnov nad Kněžnou a Ústí nad Orlicí, kraj Východočeský Ministerstvo kultury v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány a po projednání s příslušným krajským národním výborem stanoví podle 8 odst. 2 a 9 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody: Čl.1 Vymezení a poslání oblasti (1) Území vymezené v příloze tohoto výnosu se prohlašuje za chráněnou krajinnou oblasti "Orlické hory" (dále jen oblast). (2) Posláním oblasti je ochrana krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků, aby tyto hodnoty vytvářely vyvážené životní prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, jakož i rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu, sídlištní struktura oblasti, urbanistická skladba sídlišť, místní zástavba lidového rázu i monumentální nebo dominantní díla. Čl.2 Podmínky ochrany (1) Oblast je chráněná podle zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. (2) V oblasti není proto dovoleno a) zavádět do volné přírody nové rostlinné nebo živočišné druhy, b) vypalovat křoviny, trávu, plevel a rákos, jakož i mýtit a vyřezávat živé ploty a křoviny mimo oplocené pozemky a veřejné sady, c) pást dobytek, kde by to narušovalo soudržnost vegetačního krytu, pokud ministerstvo kultury z těchto zákazů nepovolí výjimku podle 11 odst.2 zákona č. 40/1956 Sb. (3) Stromy, které rostou mimo les a na něž se vztahuje vyhláška č. 89/1956 Sb., o výkupu surového dříví, ochraně stromů rostoucích mimo les a o mimořádném zásobování dřívím, ve znění vyhlášky č. 154/1968 Sb., považují se za registrované podle 4 odst. 1 písm. d) této vyhlášky. (4) V ostatním se zákazy uvedené v 11 odst. 1 zákona č. 40/1956 Sb. omezují podle 11 odst. 2 téhož zákona takto: 1. Vodní, lesní a zemědělské hospodářství, průmysl, doprava, výstavba a rekreace provádějí se v souladu s posláním oblasti; za tím účelem jsou upravovány hospodářskými a územními plány územními rozhodnutími a územními generely vodního lesního a zemědělského hospodářství, jakož i generely rekreace včetně sportu a turistiky, vypracovávanými, kontrolovanými a revidovanými v součinnosti a dohodě s příslušným orgánem státní ochrany přírody (čl.4). 2. Součinnost s příslušným orgánem státní ochrany přírody je nutná také při projektové přípravě báňských, průmyslových, inženýrských, zemědělských, bytových a občanských staveb, včetně objektů sloužících hromadné rekreaci, sportu a turistice, pokud mají být situovány mimo intravilány obcí. 3. Lesní hospodářské plány, hospodářskotechnické a meliorační úpravy pozemků a změny plošných vztahů pastvin, luk, rolí a sadů a udržování stavu zvěře na únosné míře, jakož i používání pesticidů mimo sídliště, musí být s příslušným orgánem státní ochrany přírody dohodnuty. 4. Umísťování chat, táboření, zřizování stanových rekreačních táborů, autocampingů a jiných rekreačních nebo sportovních zařízení, dovoluje se jen na místech, která k tomu vyhradil orgán územního plánování v dohodě s příslušným orgánem státní ochrany přírody; pokud takováto zařízení mají povahu staveb podle zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, řídí se jejich výstavba také ustanovením bodu 6 písm.f) tohoto článku. 5. Průzkumy a výzkumy, dotýkající se krajiny nebo přírodních poměrů v oblasti, nutno předem ohlásit příslušnému orgánu státní ochrany přírody, který je eviduje a navzájem koordinuje tak,

4 aby nedocházelo k časovým a místním střetům nebo k neúměrnému poškozování chráněných hodnot. 6. Jde-li však oa) geologický nebo hydrologický průzkum anebo o těžbu nerostných surovin mimo již provozované lomy, b) těžbu rašelin, c) archeologické výkopy, d) užívání lesních nebo zemědělských pozemků k jiným účelům, e) změnu hranic lesního a zemědělského půdního fondu, odnímání pozemků lesnímu nebo zemědělskému hospodářství a zalesňování nelesních pozemků, f) stavební práce všeho druhu (báňské, průmyslové, inženýrské, zemědělské, bytové a občanské), včetně demolic, g) umísťování skládek a deponování odpadků mimo místa již dříve k tomu určená, anebo o zavážení lomů či pískoven, h) umísťování informačních, reklamních a jiných podobných zařízení mohou příslušné orgány (čl.5) vydat povolení jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu státní ochrany přírody; v intravilánech obcí je však souhlas nutný jen k demolicím nebo takovým stavebním pracím, kterými se mění vnější vzhled dosavadních staveb nebo terénu, nebo které nejsou v souladu se schválenými územními plány (v intravilánu obce Rokytnice v Orlických horách se toto omezení vztahuje jen na náměstí historického jádra a na jeho zástavbu). Čl.3 Ochranné pásmo V obcích (osadách), jejichž intravilánem prochází hranice oblasti, tvoří celý jejich intravilán ochranné pásmo, na které se ve věcech územního plánování hledí, jakoby leželo v oblasti (čl. 5 odst. 2 a 3). Čl.4 Správa oblasti K zajištění správy oblasti činí organizační opatření Východočeský krajský národní výbor; jde-li však o závažný zásah do přírodních poměrů, je i v oblasti nutná součinnost ministerstva kultury podle 2 odst.2 zákona č. 40/1956 Sb. Obecná ustanovení Čl.5 (1) Dbát poslání oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území působí, jakož i každého občana, který se v ní zdržuje. (2) Ve věcech, které se týkají oblasti, rozhodují orgány státní správy zejména hospodářského, oblastního a územního plánování, báňské úřady, stavební úřady, vodohospodářské, lesnické, zemědělské, myslivecké a dopravní orgány, jakož i orgány cestovního ruchu, tělovýchovy a zdravotnické, také s ohledem na poslání oblasti, a to v dohodě s příslušným orgánem státní ochrany přírody, jde-li o kulturní památky, také s příslušným orgánem státní památkové péče; příslušný orgán státní ochrany přírody a státní památkové péče může přitom požadovat doplnění podkladů speciálními expertizami. (3) Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti činí opatření k ochraně ovzduší, vody, půdy vegetačního krytu, ryb, zvěře i jiného volně žijícího živočišstva. Čl.6 (1) Jiný způsob ochrany území nebo objektů nacházejících se uvnitř oblasti, nebo jejího ochranného pásma, není dotčen ustanoveními čl. 2 a řídí se podmínkami zvlášť stanovenými pro tato území nebo objekty. *) (2) Ochrana státu a ostraha hranic, ani dříve schválené územní plány, nejsou zřízením oblasti dotčeny; rovněž nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostem ležícím v oblasti. **) Čl.7 (1) Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti, jsou uloženy v ministerstvu kultury (ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze), u Východočeského krajského národního výboru (u Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích), u okresních národních výborů v Rychnově nad Kněžnou a Ústí nad Orlicí a u všech dotčených místních národních výborů. (2) Tento výnos nabývá účinnosti dnem oznámení ve Sbírce zákonů. Ministr: Dr. Miloslav Brůžek, CSc. v.r. Příl.

5 Vymezení chráněné krajinné oblasti (popis hranic) Hranice oblasti začíná na severu v okrese Rychnov nad Kněžnou v Olešnici v Orlických horách v místě, kde se Olešnický potok stává česko-polskou státní hranicí. Odtud pokračuje směrem jihovýchodním po polní cestě na silnici Olešnice v Orlických horách-sedloňov a po ní až k rozcestí na Plasnici; tam odbočuje do Plasnice, ve které od křížku pokračuje jižním směrem po polní cestě na Šediviny; dotýká se konce silnice od Rovného a jde dále po cestě k jihu přes Zadní Lomy, Lomy, podél Vlčí hory na cestu směřující na Proloh. V místech na úrovni Osečnice opouští tuto cestu a sleduje okraj lesa nad řekou Bělou až k průseku vrchního elektrického vedení, podél něhož se lomí kolno na Bělou, překračuje ji na Černém mostku, pokračuje po silnici směrem na Klečkov až k levobřežnímu přítoku Bělé; podle něho proti toku až k cestě z Malého Uhřínova do Velkého Uhřínova, dále po silnici směrem na Kačerov, Kunčinu Ves, přes rozcestí k Hlásce po silnici k řece Zdobnici; dále po silnici směrem na Bělou až k odbočce cesty Zadní Ochoz, po ní přes Přední Ochoz po lesní cestě přes kótu 541 na Přím. Dále po silnici Javornice-Pěčín přes tuto obec do Rokytnice v Orlických horách a přes náměstí na Prostřední a Horní Rokytnici v Orlických horách až do Bartošovic, kde se lomí na jihovýchod po silnici směrem na Kunvald, kterou opouští na rozcestí u myslivny v Zaječinách, a jde lesní cestou jihovýchodním směrem k samotě V potocích; odtud podél pravobřežního přítoku Divoké Orlice až po jeho ústí a dále okresem Ústí nad Orlicí po jihovýchodní hranici lesa Jedlina od Divoké Orlice směrem k českopolské státní hranici na Čiháku; odtud zpět po státní hranici severozápadním směrem až do Olešnice v Orlických horách. Rozloha území chráněné krajinné oblasti činí cca ha. Vymezení je provedeno podle map 1 : (M A, B, C, D, A, B). *) Může jít o ochranu opírající se o předpisy různého druhu (územně-plánovací, horní, vodohospodářské, lesnické, lázeňské. železniční, památkové, vojenské apod.). Na úseku státní ochrany přírody byly až dosud zřízeny a zvláštními ochrannými podmínkami zajištěny v obvodu oblasti tyto státní přírodní rezervace:"pod Vrchmezím", výnos MK čj /60-V/2 ze dne ; "Sedloňovský vrch", výnos MŠVU čj /49 z ; "Bukačka", výnos MK čj.26375/54 ze dne ; "Černý Důl", výnos MK čj.45962/54-ix ze dne **) Zahrnutím lesa Jedlina do oblasti - je ohraničen severozápadně od Zemské brány až po státní hranici Divokou Orlicí a svým jihovýchodním okrajem po Čihák - není rovněž dotčena územní celistvost okresu Ústí n. Orlicí, ani práva jeho okresního národního výboru rozhodovat tam o hospodářských zásazích, pokud nebudou v rozporu s posláním státní ochrany přírody v oblasti.

6 Příloha č. 2 Přehled katastrálních území CHKO Orlické hory Obec KÚ Pozn. ORP Deštné v Orlických horách Deštné v Orlických horách část Dobruška Jedlová v Orlických horách část Dobruška Dobré Dobré část Dobruška Rovné u Dobrého část Dobruška Olešnice v Orlických horách Olešnice v Orlických horách část Dobruška Polom v Orlických horách část Dobruška Sedloňov část Dobruška Šediviny Šediviny část Dobruška Bartošovice v Orlických horách Bartošovice v Orlických horách část Rychnov nad Kněžnou Malá Strana v Orlických horách celé Rychnov nad Kněžnou Neratov v Orlických horách celé Rychnov nad Kněžnou Nová Ves v Orlických horách celé Rychnov nad Kněžnou Podlesí v Orlických horách celé Rychnov nad Kněžnou Vrchní Orlice celé Rychnov nad Kněžnou Javornice Javornice část Rychnov nad Kněžnou Orlické Záhoří Bedřichovka celé Rychnov nad Kněžnou Černá Voda u Orlického Záhoří celé Rychnov nad Kněžnou Jadrná celé Rychnov nad Kněžnou Kunštát u Orlického Záhoří celé Rychnov nad Kněžnou Trčkov celé Rychnov nad Kněžnou Osečnice Lomy u Osečnice část Rychnov nad Kněžnou Osečnice část Rychnov nad Kněžnou Pěčín u Rychnova nad Kněžnou Pěčín u Rychnova nad Kněžnou část Rychnov nad Kněžnou Rokytnice v Orlických horách Horní Rokytnice část Rychnov nad Kněžnou Nebeská Rybná část Rychnov nad Kněžnou Panské Pole část Rychnov nad Kněžnou Prostřední Rokytnice část Rychnov nad Kněžnou Rokytnice v Orlických horách část Rychnov nad Kněžnou Říčky v Orlických horách Říčky v Orlických horách celé Rychnov nad Kněžnou Skuhrov nad Bělou Skuhrov nad Bělou část Rychnov nad Kněžnou Liberk Bělá u Liberka část Rychnov nad Kněžnou Malý Uhřínov část Rychnov nad Kněžnou Velký Uhřínov část Rychnov nad Kněžnou Zdobnice Kačerov u Zdobnice část Rychnov nad Kněžnou Kunčina Ves u Zdobnice část Rychnov nad Kněžnou Malá Zdobnice celé Rychnov nad Kněžnou Souvlastní část Rychnov nad Kněžnou Velká Zdobnice celé Rychnov nad Kněžnou České Petrovice České Petrovice část Žamberk Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí část Žamberk Kunvald Kunvald část Žamberk

7 Příloha č. 3 Nařízení vlády č. 532/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Orlické záhoří 532 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. září 2004, kterým se vymezuje Ptačí oblast Orlické Záhoří Vláda nařizuje podle 45e odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.: 1 Předmět úpravy (1) Vymezuje se Ptačí oblast Orlické Záhoří (dále jen ptačí oblast ). (2) Předmětem ochrany ptačí oblasti je populace chřástala polního (Crex crex) a jeho biotop. (3) Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druh ptáka podle odstavce 2 v jeho přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populace tohoto druhu ve stavu příznivém z hlediska ochrany. 2 Vymezení ptačí oblasti (1) Ptačí oblast se rozkládá na území Královéhradeckého kraje, v katastrálních územích Bedřichovka, Jadrná, Kunštát u Orlického Záhoří a Trčkov. (2) Územní vymezení a popis hranice ptačí oblasti je obsaženo v příloze č. 1 k tomuto nařízení, orientační grafické znázornění ptačí oblasti je obsaženo v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (3) Mapové podklady v měřítku 1 : , v nichž je zakresleno území ptačí oblasti, jsou uloženy v ústředním seznamu ochrany přírody 1 ) a v elektronické podobě na Ministerstvu životního prostředí, Správě Chráněné krajinné oblasti Orlické hory, Krajském úřadu Královéhradeckého kraje a obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, v jejichž správním obvodu se ptačí oblast nachází. 3 Činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody (1) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody 2 ) lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné 3 ) území obcí, a) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu druhu, pro který je ptačí oblast zřízena, b) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití 4 ). (2) Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) není třeba, jde-li o postup v souladu se schválenými manipulačními řády vodních děl 5 ).

8 4 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: JUDr. Gross v. r. Ministr životního prostředí: RNDr. Ambrozek v. r. Poznámky pod čarou: 1 ) 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. 2 ) 77a odst. 3 písm. v) a 78 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. 3 ) 139a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 4 ) 32 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. 2 odst. 3 a 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb. 5 ) 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Územní vymezení a popis hranice Ptačí oblasti Orlické Záhoří Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 532/2004 Sb. Hranice Ptačí oblasti Orlické Záhoří vede od Divoké Orlice v Trčkově od hraničního mezníku č. 118/16 směrem na jihovýchod po hranici lesa až ke hranici PR Trčkovská louka do místa, kde vodoteč vychází na okraj lesa. Odtud pokračuje proti proudu vodoteče až k mostku, kde končí asfaltová cesta*) od Bedřichovky do Trčkova na hranici NPR Trčkov. Tam se pravoúhle lomí na jihovýchod a sleduje cestu okrajem lesa až k silnici**) č.ii/311 Šerlich Bedřichovka. Hranice pokračuje po této silnici až k odbočce na polní cestu cca 200 m nad chatou Luna. Dále pokračuje po této polní cestě kolem kapličky sv. Václava, přetíná lyžařskou sjezdovku, pokračuje podél chalup e.č a 0121 dále až k chalupě e.č na Zelence. Odtud sleduje okraj lesa až k lyžařskému vleku v Jadrné. V polovině délky vleku po svahu prochází hranice výběžkem lesa po linii staré vozové cesty zvýrazněné kamennými snosy. U dolního stanoviště vleku se hranice pravoúhle lomí na jihovýchod a pokračuje dále po kraji lesa až po asfaltovou komunikaci***) od zemědělského střediska v Orlickém Záhoří směrem na Pěticestí. Odtud vede po této komunikaci směrem na hřeben, probíhá lesíkem až k lomovému bodu nad vyústěním potoka T-11 z lesa. Dále se hranice stáčí podle okraje lesa k východu a sleduje okraj lesa až k místu, kde překračuje vodoteč T 12 a po cestě podél lesa směřuje kolem chalupy e.č.

9 010 k silnici č. II/311 Orlické Záhoří Bartošovice. Hranice pokračuje 40 m po silnici na severozápad k Orlickému Záhoří a pak odbočuje na východ polní cestou přes louku k Hraničnímu lesu. Odtud sleduje okraj lesa až k Divoké Orlici k hraničnímu mezníku č.111/6. Severovýchodní ohraničení ptačí oblasti tvoří státní hranice s Polskou republikou vedená středem řeky Divoké Orlice mezi hraničníky 118/16 a 111/6. Vysvětlivky: *) Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po cestě, je tím vyjádřeno, že vede po okraji cesty, a to okraji směřujícím dovnitř ptačí oblasti. **) Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po silnici, je tím vyjádřeno, že vede po hraně silničního pomocného pozemku, a to po hraně směřující dovnitř ptačí oblasti. ***) Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po pozemní komunikaci, je tím vyjádřeno, že vede po hraně silničního pomocného pozemku, a to po hraně směřující dovnitř ptačí oblasti. Orientační grafické znázornění Ptačí oblasti Orlické Záhoří

10 Příloha č. 4 Model přirozené druhové skladby dřevin lesních porostů CHKO Orlické hory SLT Název SLT LT Zastoupení dřevin v % SM JD BO BK DB KL+JV JS JL LP HB BR BRP JR OLL OLS OS 3L Jasanová olšina 3L L A Lipová bučina 4A B Bohatá bučina 4B B D Obohacená bučina 4D D D D F Svahová bučina 4F H Hlinitá bučina 4H I Uléhavá kyselá bučina 4I K Kyselá bučina 4K N Kamenitá kyselá bučina 4N S Svěží bučina 4S S S Y Skeletová bučina 4Y A Klenová bučina 5A A A B Bohatá jedlová bučina 5B B D Obohacená jedlová bučina 5D D D F Svahová jedlová bučina 5F H Hlinitá jedlová bučina 5H I Uléhavá kyselá jedlová bučina 5I J Suťová (jilmo-jasanová) javořina 5J J

11 SLT Název SLT LT Zastoupení dřevin v % SM JD BO BK DB KL+JV JS JL LP HB BR BRP JR OLL OLS OS 5J K Kyselá jedlová bučina 5K K K K K L Montánní jasanová olšina 5L L N Kamenitá kyselá jedlová bučina 5N N N O Svěží (buková) jedlina 5O P Kyselá jedlina 5P S Svěží jedlová bučina 5S S S S U Vlhká jasanová javořina 5U U V Vlhká jedlová bučina 5V V V V Y Skeletová jedlová bučina 5Y A Klenosmrková bučina 6A A B Bohatá smrková bučina 6B D Obohacená smrková bučina 6D D F Svahová smrková bučina 6F G Podmáčená smrková jedlina 6G I Uléhavá kyselá smrková bučina 6I K Kyselá smrková bučina 6K K

12 SLT Název SLT LT Zastoupení dřevin v % SM JD BO BK DB KL+JV JS JL LP HB BR BRP JR OLL OLS OS 6K K K K K L Luh olše šedé 6L N Kamenitá kyselá smrková bučina 6N N N O Svěží smrková jedlina 6O P Kyselá smrková jedlina 6P R Svěží rašelinná smrčina 6R R S Svěží smrková bučina 6S S S S V Vlhká smrková bučina 6V V V V Y Skeletová smrková bučina 6Y Z Zakrslá smrková bučina 6Z Z F Svahová buková smrčina 7F G Podmáčená jedlová smrčina 7G K Kyselá buková smrčina 7K K K K K K K K

13 SLT Název SLT LT Zastoupení dřevin v % SM JD BO BK DB KL+JV JS JL LP HB BR BRP JR OLL OLS OS 7N Kamenitá kyselá buková smrčina 7N N N P Kyselá jedlová smrčina 7P R Kyselá rašelinná smrčina 7R R R S Svěží buková smrčina 7S T Podmáčená chudá jedlová smrčina 7T V Vlhká buková smrčina 7V V V V Y Skeletová buková smrčina 7Y Z Zakrslá buková smrčina 7Z Z Z Z R Vrchovištní smrčina 8R T Skeletová smrčina 8T Z Jeřábová smrčina 8Z Z