VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. MASARYKA,

Transkript

1 VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. MASARYKA, VEŘEJNÁ VÝZKUMNÁ INSTITUCE Praha Brno Ostrava Je přímým pokračovatelem Státního ústavu hydrologického, založeného v roce Ve své současné organizační podobě byl zřízen Ministerstvem životního prostředí opatřením č. 12/06 ze dne o vydání zřizovací listiny veřejné výzkumné instituce, a to od Účel, ke kterému je VÚV TGM, v.v.i., zřízen, zahrnuje: výzkum stavu, užívání a změn vodních ekosystémů a jejich vazeb v krajině a souvisejících environmentálních rizik, hospodaření s odpady, odbornou podporu ochrany vod, protipovodňové prevence a hospodaření s odpady, založenou na uvedeném výzkumu. Jeho hlavní působnost se soustřeďuje na výzkumnou, koncepční, odbornou a metodickou činnost, včetně vytváření a provozování informačních systémů, v oblasti ochrany jakosti a množství povrchových a podzemních vod a jejich užívání v technických, ekonomických a ostatních souvislostech a ve vzájemných interakcích. Jde o objektivní odbornou službu poskytovanou přednostně pro veřejnou správu zejména podle vodního zákona a pro tvorbu a uplatňování státní politiky v oblasti vod. Mezi aktivity ústavu patří i výzkumná, odborná a metodická činnost a podpora informačních subsystémů pro výkon státní správy v oblastech nakládání s odpady a integrovaného přístupu k prevenci znečištění životního prostředí.

2 Nejvýznamnější řešené projekty a činnosti V rozsáhlém výzkumném programu jsou v ústavu řešeny jak projekty vědy a výzkumu, tak resortní úkoly, mezinárodní projekty i řada úkolů pro soukromou sféru, a to v téměř celé šíři problematiky týkající se vod i odpadů. STRATEGIE OCHRANY PŘED NEGATIVNÍMI DOPADY POVODNÍ V současné době řeší ústav komplexní projekt infrastrukturní povahy pro univerzální dlouhodobé využití, který zásadním způsobem umožní vyhodnotit pro celé území státu celospolečenskou prospěšnost a finanční a věcné parametry projektů předkládaných žadateli do dotačních programů. Výstupy projektu budou vytvářet ucelenou strategii MŽP k řešení problematiky protipovodňové ochrany, plošného znečištění, vodní eroze a obnovy vodního režimu. Cílem projektu jsou Vodní nádrž Vranov návrhy soustav přírodě blízkých protipovodňových a protierozních opatření v povodích, kde je nejnaléhavější potřeba řešení těchto problémů. Realizace projektu bude zásadním příspěvkem k dosažení cílů Rámcové směrnice o vodě a plněním úkolů relevantních usnesení vlády ČR. PROJEKTY VYPSANÉ TECHNOLOGICKOU AGENTUROU ČR Ústav se zaměřuje na řadu projektů vypsaných TA ČR. Jednou z oblastí výzkumu je např. řešení negativních dopadů klimatické změny. Výzkumné projekty v této oblasti se zabývají prověřením opatření navrhovaných v rámci dlouhodobého plánování ve vodním hospodářství z hlediska jejich účinnosti v podmínkách klimatické změny, přípravou metodiky ke komplexnímu řízení malých vodních zdrojů pro optimální zajištění jakosti pitné vody za běžných i mimořádných situací, aktualizací Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod či tvorbou mapy zranitelnosti toků vysycháním na základě modelu vycházejícího z abiotických dat a dále retrospektivní metody bioindikace epizod vyschnutí na základě analýz taxonomického a funkčního složení makrozoobentosu aj. Průměrné změny odtoku v souboru klimatických modelů pro časové horizonty 2025, 2055 a 2085; pomocí šrafování jsou znázorněny oblasti, pro které se 2/3 (jednoduché šrafování), resp. 90 % (dvojité šrafování) simulací klimatických modelů shodne na znaménku změny BEZPEČNOSTNÍ VÝZKUM Značný počet řešených projektů spadá do oblasti bezpečnostního výzkumu v gesci Ministerstva vnitra ČR. Mezi tyto projekty patří návrh koncepce řešení krizové situace vyvolané výskytem sucha a nedostatkem vody na území ČR, v oblasti drogové problematiky jde o analýzu trhu, epidemiologii užívání a identifikaci možností pro snižování škod v souvislosti s novými drogami či o stanovení množství nelegálních drog a jejich metabolitů v komunálních odpadních vodách jako nového nástroje pro doplnění údajů o spotřebě drog v České republice. Další projekty se zaměřují na náhradní zdroje vody v obcích v krizových situacích (využití původních zdrojů a pramenů), posuzování bezpečnosti prvků krizové infrastruktury v oblasti pitné vody, klasifikaci přesnosti vymezení stávajících záplavových území v ČR a také na výzkum vlivu nehody Jaderné elektrárny Temelín na kontaminaci vodního prostředí.

3 PODPORA VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY Značnou část činnosti ústavu tvoří též podpora výkonu státní správy a řešení úkolů v rámci kompetencí Ministerstva životního prostředí. Největší pozornost je zaměřena na odbornou podporu v rámci implementace a reportingu vybraných směrnic EU a mezinárodní spolupráce v oblasti vod, dále na informační a odbornou podporu MŽP jako ústředního vodoprávního úřadu, ale i na plánování a monitoring vod. Perlorodka říční lokalita v oblasti NP Šumava MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Ústav se podílí i na mezinárodním výzkumu. Příkladem může být např. projekt americko-české spolupráce Kritické zdrojové oblasti fosforu v povodí jako rozhodující faktory transportu, jehož cílem je studium vyplavování fosforu ze zemědělských pozemků a/nebo difuzního znečištění vyplavováním z malých obcí nebo objektů s nedostatečně řešeným odstraňováním splašků. V poslední době se ústav podílel na projektu Společně využívané podzemní vody na česko-saském pomezí (GRACE). Šlo o projekt podporovaný Evropským fondem pro regionální rozvoj z Programu Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko, který se zaměřil na ochranu vodních zdrojů a objasnění příčin klesání hladin podzemních vod v příhraničních oblastech Hřensko Křinice/Kirnitzsch a Petrovice Lückendorf Jonsdorf Oybin. Součástí mezinárodní spolupráce je i aktivní odborná činnost v pracovních skupinách hraničních vod a spolupráce v mezinárodních komisích pro ochranu Labe, Dunaje a Odry. Rovněž probíhá již tradiční spolupráce ve výzkumu s Lancaster University, BfG Koblenz a dalšími institucemi. Ústav je aktivním členem mezinárodních výborů a asociací, např. Global Water Partnership (GWP), International Association of Hydraulic Engineering and Research (IAHR), European Network of Freshwater Research Organisations (EuroAqua), International Water Association (IWA), International Hydrological Programme (IHP) UNESCO, Network of Reference Laboratories, Research Centres and Related Organisations for Monitoring of Emerging Environmental Substances (NORMAN), International Association of Hydrogeologists (IAH) aj. ASLAB Organizační součástí ústavu je také ASLAB Středisko pro posuzování způsobilosti laboratoří, jehož náplň tvoří posuzování odborné způsobilosti laboratoří podle normy ČSN EN ISO/IEC , dále organizace zkoušení způsobilosti v oblasti životního prostředí. Vykonává též funkci Národního inspekčního orgánu správné laboratorní praxe pro testování chemických látek a chemických přípravků, pesticidů a kosmetických přípravků. INFORMAČNÍ SYSTÉMY A INFORMAČNÍ ČINNOST Ve své práci ústav využívá informační systémy, jichž je sám tvůrcem nebo se na jejich vzniku a správě významně podílí. Jde o: HEIS VÚV (Hydroekologický informační systém VÚV TGM, v.v.i.), DIBAVOD (Digitální báze vodohospodářských dat), ISVS VODA (Informační systém veřejné správy v oblasti Voda). Důležitou složkou činnosti ústavu je i oblast získávání, uchovávání a šíření vědeckotechnických informací. Středisko vědeckotechnických informací vykonává rozsáhlou knihovnickou, bibliografickou a dokumentografickou činnost. Významná je pro šíření informací o výsledcích výzkumu i ediční činnost. Ústav vydává časopis Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI) a dále též neperiodické publikace, které přinášejí obsáhlejší informace o výsledcích výzkumu. Zásadní informace o výsledcích výzkumu a činnosti ústavu přináší každoročně výroční zpráva a řadu dalších informačních materiálů k některým nejzávažnějším výzkumným projektům lze nalézt také na webových stránkách ústavu (

4 Veškerou odbornou činnost zajišťuje ústav v rámci osmi výzkumných odborů, jejichž hlavní náplň je následující: Odbor hydrauliky, hydrologie a hydrogeologie Zaměřuje se na řešení úloh z oblasti hydrauliky a hydrologie povrchových a podzemních vod. Věnuje se komplexnímu studiu hydrauliky vodních toků, nádrží a hydrotechnických a dopravních staveb na vodních tocích. Zabývá se i sledováním proudění povrchových a podzemních vod včetně hodnocení jeho dlouhodobého vývoje, vlivu antropogenních a klimatických změn na vodní zdroje, rozvojem metod modelování hydrologické bilance a zkoumáním extrémních hydrologických jevů. Provádí hydrometrická měření, vodoměrná pozorování a zpracování hydrologických podkladů. Dále se zaměřuje na řešení otázek bilance množství a jakosti podzemních vod, vývoj metodik na hodnocení interakce povrchových a podzemních vod, hodnocení vlivů podzemní vody na terestrické ekosystémy aj. Součástí odboru je i stanice pro kalibraci měřidel průtoku vody o volné hladině. Referenční laboratoř složek životního prostředí a odpadů Základním posláním laboratoře vybavené nejmodernější laboratorní technikou a využívající nejnovější pracovní postupy je zabezpečování dat pro vysoce kvalifikované řešení výzkumných projektů v oblasti rozvoje a ověřování metod na zjišťování a hodnocení změn kvality vod při jejich užívání a ochraně. Referenční laboratoř se podílí na řešení výzkumných projektů a zajišťuje data do monitorovacích programů celostátního významu, experti z oblasti radiochemie zpracovávají komplexní studie zaměřené na výskyt a chování přírodních a umělých radionuklidů pod zdroji znečištění. Vývoj a aplikace nových analytických metod a postupů rozborů vod a dalších složek životního prostředí a odpadů je nedílnou součástí činnosti laboratoře. Zejména v oblasti výzkumu a stanovování přítomnosti drog (klasických i nových syntetických) v odpadních vodách je laboratoř jedním z předních pracovišť v ČR. Mezi další činnosti laboratoře patří řešení komerčních zakázek, včetně zpracování studií. Referenční laboratoř je nositelem Osvědčení o správné činnosti laboratoře vydaného Střediskem pro posuzování laboratoří ASLAB podle ČSN EN ISO/IEC : 2005 a Osvědčení o akreditaci uděleného Českým institutem pro akreditaci ČIA, rovněž podle ČSN EN ISO/IEC :2005. Laboratoř je oprávněna provádět analýzy povrchových, podzemních, srážkových a odpadních vod, odpadů, kalů, sedimentů, zemin a dalších složek životního prostředí a hydrosféry včetně odběrů vzorků. Připravuje též zkušební vzorky pro zkoušení způsobilosti pořádané ASLAB. Odbor ochrany vod a informatiky Zaměření odboru má z větší části charakter trvalých či dlouhodobých činností pro podporu výkonu státní správy, které se přizpůsobují aktuálním potřebám zadavatele. Podle potřeby se odbor podílí na odborné podpoře přípravy novel prováděcích předpisů navazujících na vodní zákon a na řešení technických problémů spojených s transpozicí komunitární legislativy. Průběžně zajišťuje tok informací a správu vybraných tabulkových dat a dalších údajů pro hydroekologický informační systém ústavu (HEIS VÚV) a další informační systémy. Odbor technologie vody Odbor se věnuje zejména posuzování návrhů a zavádění technologických procesů zneškodňování odpadních vod a kalů, technologií čištění odpadních a úpravy pitných vod a souvisejícím a podpůrným činnostem (technika vzorkování odpadních a povrchových vod, analytika odpadních vod, technologické pokusy). Zabývá se i zpracováním a verifikací údajů o komunálních zdrojích znečištění povrchových vod. Kromě vlastního aplikovaného výzkumu se podílí na kvalifikované podpoře orgánů státní správy v oblasti technologií užívání vody. Součástí odboru je Zkušební laboratoř technologií a složek životního prostředí VÚV TGM, v.v.i. zkušební laboratoř č akreditovaná Českým institutem pro akreditaci, o.p.s., podle normy ČSN EN ISO/IEC :2005. Laboratoř je držitelem Osvědčení o správné činnosti laboratoře č. 445 vydaného ASLAB Střediskem pro posuzování laboratoří. Pobočka Brno Působnost pobočky je zaměřena na výzkumné, rozvojové a expertní činnosti související s ochranou a využíváním vodní složky životního prostředí s převážnou orientací na území povodí Moravy, ale i na projekty celonárodní a zahraniční. Mezi hlavní úkoly patří identifikace významných území s kulturně historickými hodnotami ohrožených přírodními a antropogenními vlivy, dále výzkum metod a procesů sledování a hodnocení stavu povrchových vod a vodních ekosystémů, vazeb mezi vodou a krajinou a problematika ochrany území před škodlivými účinky povodní. Za další významné aktivity lze označit zpracovávání koncepcí ochrany vod a vodních zdrojů, řešení problematiky vodohospodářského plánování, vodohospodářských bilancí a ochrany povrchových a podzemních vod z hlediska udržitelnosti jejich užívání a metodická podpora. Pracovníci pobočky současně zajišťují odbornou podporu účastí ČR v mezinárodních aktivitách v povodích Moravy a Dunaje. Pobočka Ostrava Činnost pobočky se zaměřuje především na výzkumné, rozvojové a expertní aktivity související s ochranou a využíváním vodní složky životního prostředí s převážnou orientací na území povodí Odry. V souladu se zřizovací listinou VÚV TGM, v.v.i., vykonává pobočka gesci nad problematikou toxicity v rámci sledování jakosti vody a procesů jejích změn z hlediska fyzikálních, chemických a biologických charakteristik. Laboratoř chemických a biologických analýz má posouzený systém řízení kvality podle ČSN EN ISO/IEC :2005, vlastní Osvědčení o správné činnosti laboratoře platné do Pracovníci pobočky se podílejí též na mezinárodní spolupráci v povodí Odry, zejména v Mezinárodní komisi pro ochranu Odry, a na řešení problematiky hraničních vod s Polskou republikou, včetně zpracování a zpřesňování dokumentů pro jednání zmocněnců vlád Polské a České republiky v této oblasti. Centrum pro hospodaření s odpady Odbor zajišťuje činnosti a výzkum v oblasti nakládání s odpady. V této sféře vytváří odborné a informační zázemí pro řídicí a rozhodovací činnost orgánů státní správy a odborné veřejnosti. V rámci výzkumných činností je pozornost zaměřena na vývoj a aplikaci metod pro hodnocení nakládání s odpady, včetně vytváření podpůrných mechanismů k prosazování principů ochrany zdraví a životního prostředí v celém cyklu nakládání s odpady s důrazem na prevenci a minimalizaci odpadů. Součástí prací je i příprava návrhů změn právních předpisů, zpracování podkladů a návrhů pro normativní opatření a metodické pokyny. Odbor aplikované ekologie Hlavní náplní odboru aplikované ekologie je analýza vztahů mezi různými úrovněmi biologické organizace vodních ekosystémů. Vodní organismy jsou sledovány na úrovni jedinců, populací i společenstev. Současně jsou sledovány látky obsažené ve vodním prostředí, včetně jejich plošné bilance a cyklů, které přirozený vývoj společenstev ovlivňují. Výstupem analýz jsou návrhy pro management, jako např. záchranné programy vzácných organismů, přírodě blízké úpravy toků, optimalizace monitorovacích sítí a publikace v odborném tisku. Nedílnou součástí práce odboru je implementace výsledků výzkumu do praxe a legislativy (nové přístupy a metodiky), včetně konzultační a posudkové činnosti.

5 STRUČNĚ Z HISTORIE ÚSTAVU Ústav byl založen jako Státní ústav hydrologický usnesením ministerské rady z 19. prosince 1919, a to jako ústředí hydrologické služby pro celé území republiky. Organizační práce byly zahájeny a od roku 1922 se již ústav ač ve stísněných podmínkách věnoval výzkumu, zprvu vesměs hydrologickému. Aby se výzkum mohl úspěšně rozvíjet, bylo nutné vybudovat pro instituci odpovídající základnu. V roce 1927 tedy začala výstavba areálu v Praze-Podbabě. Nejprve byl dokončen tárovací žlab (1930), pak budova A s hydrotechnickou laboratoří. V té době měl již ústav 34 zaměstnanců. Protože se ve výzkumném programu stále častěji objevovaly i úkoly hydrotechnického charakteru, bylo již v roce 1925 schváleno zřízení hydrotechnického ústavu a usnesením ministerské rady v roce 1930 byly oba ústavy pojmenovány Státní výzkumné ústavy hydrologický a hydrotechnický T. G. Masaryka. Prezident ČSR, jehož jméno ústav nesl, navštívil pracoviště v Podbabě v roce V tomto roce byla dokončena další budova, a tak se po dobudování areálu ústavu mohli výzkumní pracovníci plně věnovat svým úkolům, jež byly stanoveny v zakládací listině: vědecký výzkum všech typů vod a jejich vzájemných souvislostí, výzkum všeobecných zákonů pohybu vody v otevřených korytech, potrubích a zeminách, výzkum zakládání vodních staveb po stránce hydraulické i stavební, Návštěva TGM v areálu ústavu v roce 1933 pokusnictví v oborech podzemních vod, mechaniky zemin či hydrometrie aj. Podobné výzkumné úkoly představovaly v omezené míře i náplň práce ústavu za okupace. Poválečný vývoj přinesl vodohospodářskému výzkumu celou řadu nových úkolů. Vedle dosavadního zaměření na hydrologii a hydrotechniku dochází po r k posílení kapacity výzkumu v oblasti čistoty a jakosti vod, čištění odpadních vod a zásobování vodou. Zároveň se v té době rozvíjí hydroenergetická výstavba a výzkum v této oblasti přináší nutnost rozšířit areál o třetí provozní budovu, v níž jsou umístěny hydrotechnická a aerodynamická laboratoř. V roce 1951 byl ústav přejmenován na Výzkumný ústav vodohospodářský a zřízena pobočka v Bratislavě. Součástí ústavu byla i detašovaná pracoviště v Ostravě (založeno 1942) a Brně (založeno 1949). V 50. letech došlo k oddělení hydrologické a meteorologické služby od výzkumu a jejich pozdějšímu převedení do nově vytvořeného Hydrometeorologického ústavu. Ve VÚV zůstala pouze výzkumná složka hydrologie povrchových, podzemních a ovzdušných vod. Dále bylo vyňato oddělení zabývající se půdní mechanikou, ale ústav byl naopak rozšířen o další laboratoře pro chemické, biologické a bakteriologické rozbory. V souvislosti s federativním uspořádáním republiky v roce 1968 se bratislavská pobočka ústavu stala samostatným ústavem (Výskumný ústav vodného hospodárstva). S ohledem na nutnost řešit vodohospodářskou problematiku komplexně, tedy i s přihlédnutím k otázkám řízení a ekonomiky, bylo roku 1969 zřízeno Středisko pro rozvoj vodního hospodářství a organizačně bylo začleněno do VÚV. Daleko podstatnější změna pak nastala koncem roku 1975, kdy bylo rozhodnuto o spojení rozvojové části podniku Vodohospodářský rozvoj a výstavba se Střediskem pro rozvoj vodního hospodářství a o začlenění takto vzniklého útvaru jako úsek Hospodaření s vodou do VÚV, k čemuž došlo 1. ledna Obě zmíněná pracoviště byla hlavními zpracovateli 2. vydání Směrného vodohospodářského plánu v roce Po roce 1989 byl ústav převeden do působnosti vzniklého MŽP ČR jako jedna z prvních odborných institucí pro jednotlivé složky životního prostředí. Hned v následujícím roce bylo do názvu ústavu vráceno jméno T. G. Masaryka, které nesl od roku V roce 1992 bylo dokončeno soustředění všech pražských pracovišť do areálu v Podbabě a od roku 1993 začal ústav fungovat jako příspěvková organizace. V roce 1997 byla otevřena nová budova pobočky v Ostravě a v roce 1999 byla činnost ústavu rozšířena o problematiku odpadů. V srpnu 2002 byl ústav postižen katastrofální povodní, jejíž následky pociťoval téměř tři roky. V roce 2005 byla zahájena činnost v nové budově laboratoří pro oblast vody, odpadů a dalších složek životního prostředí v Praze-Podbabě a v následujícím roce se nových prostor dočkala i pobočka v Brně. K 1. lednu 2007 se ústav stal veřejnou výzkumnou institucí. U příležitosti oslav 90. výročí vzniku instituce navštívil v roce 2009 areál ústavu tehdejší prezident ČR Václav Klaus. V létě 2013 byl ústav opět postižen povodní, i když ne v takovém rozsahu jako roku V současné době pokrývá ústav širokou paletu výzkumné činnosti a významně se podílí i na podpoře výkonu státní správy v oblasti voda a hospodaření s odpady. Co může ústav nabídnout komplexní výzkum a vývoj v oblasti hydrologie a hydrauliky, včetně fyzikálního a matematického modelování, komplexní výzkum a vývoj metod v oblasti ochrany podzemních vod, hydrogeologie a ekologických zátěží, provádění hydraulických, hydrologických a hydrogeologických měření v terénu, expertní a poradenskou činnost v oblasti anorganických analýz, speciální anorganické a organické chemie, hydrobiologie a mikrobiologie, včetně posuzování norem a metod stanovení, expertní a poradenskou činnost a komplexní hodnocení z hlediska radiační ochrany, speciální radiologický servis a hodnocení obsahu radionuklidů ve vodách,

6 rozbory vod, sedimentů, plavenin a dalších složek životního prostředí a odpadů, ekotoxikologické hodnocení látek, odpadních vod a odpadů, detekce vlivu biologické jakosti vod na ekosystémy pomocí speciálních ekotoxikologických metod, vývoj analytických metod pro studium procesů a jevů ve vodním prostředí, konzultační a technickou podporu pro odbornou veřejnost a orgány státní správy v oblasti jakosti povrchových i podzemních vod i procesů probíhajících ve vodním prostředí, podporu státní správy v oblasti vodního hospodářství, sestavování a zpracování souhrnných informací o vodách a řešení problematiky legislativy vod, analýzu a prognózu působení ekonomických nástrojů v oblasti voda i v procesu implementace Rámcové směrnice, konzultace v oblastech GIS a využití dat DIBAVOD ve vodohospodářské praxi ( a tvorbu kartografických výstupů, využití služeb informačního systému HEIS VÚV ( expertní a poradenskou činnost při zpracovávání návrhů nových technologických procesů úpravy vod a modernizaci úpraven a v oblasti technologie čištění odpadních vod, zkoušky účinnosti čištění domovních ČOV, zkoušky zbytkového obsahu oleje z odlučovačů lehkých kapalin a lapáků tuku, korozní zkoušky materiálů používaných pro rozvod vody, hodnocení hydrologických jevů, vývoj metod jejich analýzy a modelování, zejména extrémů povrchového odtoku vody z povodí, včetně ochrany území před účinky povodní, zpracování kvantitativních vodohospodářských bilancí, výzkum metody monitoringu vod a procesů znečišťování vod, hodnocení hospodaření se zdroji vody, posuzování antropogenních vlivů na jakost povrchových vod se zaměřením především na průmyslové zdroje znečištění, zpracování přehledu povinností vyplývajících ze zákona o odpadech a pomoc při zpracování roční evidence odpadů, přehledy o produkci a nakládání s odpady od roku 1995 v požadovaném členění, vyhodnocení plánů odpadového hospodářství ČR, kraje, původce, obce a vyhodnocení indikátorů odpadového hospodářství kraje, odbornou pomoc při navrhování a posuzování způsobů nakládání s odpady, popř. jejich využívání, aktuální informace o odpadovém hospodářství uveřejňované na internetových stránkách vzdělávácí semináře v oblasti odpadového hospodářství podle požadavků zákazníka, odhady aktuálního stavu prostředí a společenstev organismů, včetně záchranných programů, navrhování koncepčních přístupů pro kontrolu a zlepšování stavu říční sítě ČR aj. Kontakty Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce Podbabská 2582/30, Praha 6 Tel.: (+420) Fax: (+420) info@vuv.cz Pobočka Brno Mojmírovo nám. 16, Brno Tel.: (+420) Fax: (+420) info_brno@vuv.cz Pobočka Ostrava Macharova 5, Ostrava Tel.: (+420) Fax: (+420) info_ostrava@vuv.cz Ředitel Mgr. Mark Rieder, , mark_rieder@vuv.cz Náměstek ředitele pro výzkumnou a odbornou činnost Ing. Petr Bouška, Ph.D., , petr_bouska@vuv.cz Náměstek ředitele pro ekonomickou a provozně-technickou činnost Karel Havlák, , karel_havlak@vuv.cz Předseda Rady VÚV TGM, v.v.i. Ing. Petr Tušil, Ph.D., MBA, , petr_tusil@vuv.cz Odbor hydrauliky, hydrologie a hydrogeologie Ing. Anna Hrabánková, , anna_hrabankova@vuv.cz Referenční laboratoř složek životního prostředí a odpadů Ing. Eva Mlejnská, , eva_mlejnska@vuv.cz Odbor ochrany vod a informatiky Mgr. Aleš Zbořil, , ales_zboril@vuv.cz Odbor technologie vody Ing. Miroslav Váňa, , miroslav_vana@vuv.cz Pobočka Brno Ing. Karel Drbal, Ph.D., , karel_drbal@vuv.cz Pobočka Ostrava Ing. Petr Tušil, Ph.D., MBA, , petr_tusil@vuv.cz Centrum pro hospodaření s odpady Ing. Dagmar Sirotková, , dagmar_sirotkova@vuv.cz Odbor aplikované ekologie Mgr. Pavel Rosendorf, , pavel_rosendorf@vuv.cz ASLAB Ing. Roman Dvořák, , roman_dvorak@vuv.cz (Obrázky archiv VÚV TGM, v.v.i.)