Průvodce "Pacov, Pelhřimov"

Transkript

1 Hrad Český Šternberk 49 48'47.95"N 14 55'47.86"E Hrad Český Šternberk stojí na úzkém skalnatém kopci nad řekou Sázavou. Hrad se nachází ve Středočeském kraji a je druhou nejnavštěvovanější památkou na Benešovsku. Hrad je otevřen od června do října denně mimo pondělí. Hradní místnosti jsou vybaveny nábytkem různých slohů od renesance přes baroko až po empír. V některých hradních místnostech se nachází bohatě zdobené barokní krby a štukové reliéfy od mistra Carla Brentana. Na hradě Český Šternberk je také k vidění jedna z nejrozsáhlejších evropských sbírek grafických listů s motivy z doby třicetileté války. Historie Hrad založil v roce 1241 Zdeslav z Divišova, který toto své sídlo nazval Šternberk. Rod Divišovců se proto začal nazývat ze Šternberka. V 15. století hrad připadl rodu Holických ze Šternberka. V roce 1467 hrad obléhalo a dobylo královské vojsko. K významné, raně barokní přestavbě hradu došlo krátce po skončení třicetileté války. V roce 1949 převzala hrad státní správa. V roce 1991 se hrad vrátil do majetku rodu Sternbergů. Nyní hrad vlastní Zdeněk Sternberg, který zde i žije. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Telč (zámek) Zámek 49 10'58.38"N 15 27'16.91"E Zámek Telč patří mezi klenoty moravské renesanční zámecké architektury. Zámek Telč byl zařazen do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zámek je jednou z nejvýznamnějších dominant města Telče, které se nachází v kraji Vysočina. Zámek lze navštívit denně do dubna do října. Na zámku se ve velmi dobrém stavu dochovaly původní interiéry. Návštěvníci mají možnost si prohlédnout nádherné sály s mimořádně cennými řezbami v polích kazetových stropů. Obytné místnosti zámku jsou vybaveny zařízením z doby, kdy zámek patřil Podstatským. Historie První zpráva o sídle v Telči sahá do 12. století, tehdy zde stál zeměpanský hrad. Roku 1339 učinil král Jan Lucemburský výměnný obchod s Oldřichem z Hradce, jehož rodu pak Telč patřila až do roku 1604, kdy rod vymřel po meči. Za pánů z Hradce proběhla postupná gotická přestavba hradu a později za Zachariáše z Hradce i jeho přestavba v okázalý renesanční zámek. V roce 1604 přešlo panství na Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka, který zůstal majitelem až do své smrti v roce Jeho rodu pak panství patřilo do roku 1712, kdy bylo rozděleno dědicům. Roku 1796 Telč získal Leopold, hrabě Podstatský a po něm jeho syn Leopold II., za jehož života se na zámku hrálo divadlo a holdovalo hudbě. Podstatským zámek patřil až do roku 1945, kdy přešel do vlastnictví státu Další informace najdete zde: Landštejn (hrad) Zřícenina 49 1'26.52"N 15 13'49.36"E Landštejn je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe zachovaných hradních zřícenin u nás. Landštejn, který stojí v příjemné lesnaté krajině na jednom ze žulových vrchů Novobystřické vrchoviny, od pradávna střežil hranici tří historických zemí? Čech, Moravy a Rakouska. Landštejn se nachází na Jindřichohradecku v Jihočeském kraji. Přístupová cesta od severu prochází první renesanční bránou ze 16. století, chránící vstup do předhradí s hospodářskými budovami. Za druhou bránou je ve svahu nové pozdně gotické předhradí, chráněné hradbou se třemi půlkruhovými baštami. V sousedství třetí brány je zbytek brány původního románského hradu, na nádvoří jsou zbytky zdí pozdně gotického krajířovského paláce a jádro nejstaršího románského objektu se dvěma věžemi. V severní věži se vzácně dochovala románská hradní kaple s apsidou a tribunou. Z vrcholu vyšší? jižní věže se nabízí krásný výhled do širokého okolí. V jednom z objektů na předhradí je malá expozice o archeologickém výzkumu, v patrech velké věže jsou umístěny informační panely o historii hradu. Založení hradu se datuje do 13. století. V jeho historii se na něm vystřídala celá řada majitelů. Menšími přestavbami procházel sice již od konce 14. století, ale větších změn se dočkal až ve století šestnáctém, kdy byl rozšířen a nově opevněn. Díky dvojitým hradbám se tak Landštejn stal jedním z největších hradů u nás. Byl obýván do 18. století, avšak v roce 1771 byl zapálen bleskem a zcela vyhořel. Od té doby pustl až do zahájení rozsáhlé rekonstrukce v sedmdesátých letech 20. století, po níž byl hrad opět zpřístupněn veřejnosti. Jádrem hradu je románská stavba z počátku 13. století, tvořená dvěma hradními věžemi a obytným palácem mezi nimi. Vyšší hlavní věž s malými okny a s vchodem vysoko nad úrovní terénu měla obrannou úlohu. V druhé věži se dodnes dochovala románská hradní kaple. Landštejn je považován za dějiště Schillerova dramatu Loupežníci. Zřícenina je přístupná ze Starého Města pod Landštejnem (na silnici Nová Bystřice - Slavonice) po odbočce vedoucí přímo k hradu nebo po červeně značené stezce (asi 4 km). Okolo zříceniny prochází také modrá značka z Nové Bystřice (asi 4 km) do Českého Rudolce (13 km). Historie Landštejn byl vybudován jako románský hrad na počátku 13. století, pravděpodobně z iniciativy krále Přemysla Otakara I. Hrad vznikl jako význačná vojenská opora panovníka na neklidné česko- rakouské hranici. Ve 2. polovině 13. století hrad získali Vítkovci z třeboňské větve, kteří se pak psali z Landštejna. V roce 1381 získal hrad od krále Václava IV. Konrád Krajíř z Krajku, původem ze Štýrska, a jeho rod tu pak sídlil téměř dvě století. Krajířové z Krajku nechali Landštejn přestavět a rozšířit jeho opevnění. Konrádův syn Lipolt byl úhlavním nepřítelem husitů. V roce 1420 neúspěšně obléhal Tábor, Jan Žižka se mu pak pomstil tím, že náhlým výpadem dobyl a vypálil Landštejn a zajal Lipoltavu manželku a děti. Ve 2. polovině 15. století byl hrad pozdně goticky přestavěn, byl postaven nový palác, opevněný hradbou s věžemi. Opevnění bylo průběžně zdokonalováno až do poloviny 16. století. V roce 1618 se hrad marně snažilo dobýt císařské vojsko hraběte Dampiera. Podařilo se to až o rok později hraběti Buquoyovi, který donutil vyhladovělou stavovskou posádku složit zbraně. V letech 1685? 1816 vlastnili Landštejn Herbersteinové. To již však sláva kdysi významné pomezní pevnosti dohasínala. V roce 1771 tu po zásahu blesku vypukl požár, hrad vyhořel, zůstal neobýván a měnil se ve zříceninu. V 70. a 80. letech minulého století byl Landštejn důkladně rekonstruován. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Křemešník Vrchol 49 24'19.68"N 15 19'48.54"E Vrch se nachází na Českomoravské vrchovině 12 km od Pelhřimova. Naleznete zde krásný rozhled do kraje díky rozhledně Pípalka. Pro sportovní nadšence a hlavně lyžaře zde máme dobrou zprávu, nachází se zde velice dobré lyžařské středisko. Vrch se může také pochlubit zajímavou historii - Poutním chrámem Nejsvětější trojice. Traduje se, že pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský spadl kdysi do stříbrného dolu a učinil slib, že když se zachrání, dá postavit na vrcholu Křemešníku kapli. Svému slibu dostál, a tak zde byla v roce 1555 postavena dřevěná kaple. Když sem začali putovat lidé k zázračné studánce, ujala se tohoto místa pelhřimovská obec a o jeho rozkvět se starala. Dřevěná kaple byla stržena a na stejném místě byl v roce 1654 slavnostně položen základní kámen ke stavbě kaple zděné. Kámen posvětil opat želivský Norbert z Amelunga. Latinský nápis nade dveřmi říká: "Za panování Ferdinanda III. a za arcibiskupa Arnošta hraběte Harracha kostel tento položením základního kamene důstojným pánem Norbertem z Amelunga, opatem želivským, založen a po odstranění staré kaple dřevěné novým, nákladem města Pelhřimo Další informace najdete zde: Českomoravská vrchovina Pohoří 49 17'52.56"N 15 9'6.33"E Českomoravská vrchovina je nejrozsáhlejší horopisnou oblastí ČR ( km čtverečních). Typickým reliéfem jsou zde mírně zvlněné terény. Nadmořská výška té části Českomoravské vrchoviny, která zasahuje do popisovaného území, se pohybuje v průměru mezi m. Ojediněle se z ní zvedají vyšší vrcholy, jejichž výšky dosahují přes 700 m a zcela ojediněle i přes 800 m. Českomoravská vrchovina zasahuje do popisovaného území v jeho východní části a je zde zastoupena několika podcelky. Především je to západní část Křemešnické vrchoviny (Křemešník, 765 m), která do oblasti zasahuje jihovýchodně od Pelhřimova. Severozápadně od Telče se rozprostírá Javořická vrchovina s nejvyšším vrcholem Javořice (837 m). Do okolí Pacova zasahuje Českomoravská vrchovina Pacovskou pahorkatinou (Strážiště, 744 m). Novobystřická vrchovina vyplňuje území mezi Kunžakem a Landštejnem a její nejvyšší vrchol Vysoký Kámen dosahuje výšky 738 m. Do prostoru v okolí Želiva a Humpolce zasahuje Českomoravská vrchovina Želivskou pahorkatinou a Humpoleckou vrchovinou, jejichž nejvyšší vrcholy leží mimo popisovanou oblast. Další informace najdete zde: Zámek Červená Lhota Zámek Červená Lhota 49 11'4.09"N 14 51'3.64"E Kdykoliv se ocitnu v malebném údolí jehož dominantu tvoří neméně malebný barokní zámeček, musím si vzpomenout na svá mladická léta. A to hned dvakrát. První vzpomínka patří bezstarostnému období školních zájezdů a s nimi související euforické atmosféře blížících se prázdnin. Dodnes pamatuji ty sluncem prozářené dny, kdy se zámek shlížel v hladině místního rybníka a odlesky slunečního světla si hrály na honěnou na zámeckých zdech. Ta druhá vzpomínka pak v sobě skýtá trochu tajemna. Stokrát nám mohli učitelé vykládat, že rybník tu vznikl přehrazením údolím a ta skála tu stála odedávna, a jen po vzniku rybníka byla částečně zalita zadrženými vodami. Přesto jsme coby žáčkové radostně dráždily svou fantazii představami obrů a jiných tajemných sil, které tu vykouzlily nádherný zámek. Nakonec. Nebyli jsme v tom sami, čehož důkazem je hned několik filmových štábů, kteří tu natáčeli povětšinou romantické pohádky. Ještě dříve, než na severním okraji dominia Pánů z Hradce vyrostla tvrz, následně přestavěná na barokní zámeček, stála zde v polovině 13. století ves, zvaná prostě Lhota. První zmínka o tvrzi v těchto místech pochází z roku 1465, ale pro nás je zajímavý až rok 1530, kdy tvrz i ves kupuje rytířská rodina Kábů z Rybňan. Za jejich vlády došlo hned k několika zásadním krokům. Tvrz byla renesančně přestavěna, v roce 1555 se poprvé objevil název Nová Lhota a vznikla zámecká kaple Nejsvětejší Trojice. Přejmenování na červenou, se ves dočkala v roce 1602, přičemž změna názvu i přes různé pověsti souvisela pouze se změnou barvy omítek na tehdejší tvrzi. Po držení v rukách rodu Rutů a přechodném vlastnictví Zemskou královskou komorou, se na scéně objevuje známé jméno nejvyšší kancléř Království Českého, Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Ještě dříve, než Slavatové vymřeli po meči, stačili přestavět Červenou Lhotu na barokní zámeček. Ten v roce 1693 vyženili Windigschrätzové, po nichž se tu v roli zámeckých pánů vystřídalo hned několik rakouských a německých šlechticů. Zapamatujme si rok Tehdy sem totiž přichází rod německých říšských Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 knížat Schönburgů Hartensteinů, který se patrně nejvýrazněji zapsal do historie zdejšího sídla. Právě tento rod se postaral o neogotickou a později i neorenesanční přestavbu objektu, na návrší nad rybníkem zbudoval anglický park a ještě před svým nuceným odchodem po skončení 2. světové války, tu v roce 1934 vystavěl rodinnou hrobku. Zámecké pokoje v roce 1946 nakrátko ožily dětskými hlasy pacientů zdejší ozdravovny, brzy však byl celý objekt převzat do správy Národní kulturní komise a o dva roky později se otevřel prvním návštěvníkům. Návštěva interiérů zámku Červená Lhota přinese návštěvníkovi ledaccos zajímavého. Už pouhé přecházení mezi jednotlivými pokoji si vyžaduje stálou pozornost, Všude tu jsou záludné schůdky, které vyrovnávají výškové rozdíly mezi kdysi oddělenými budovami, které si při dostavbě zámku vynutily výše zmíněné úpravy. Vybavení místností Vás zavede do roku 1910 a seznámí se životem knížat Schönburg- Hartensteinů. Prozradí na ně nejen jejich loveckou vášeň, ale i diplomatické schopnosti, kterými nejvíce oplýval Johann Schönburg, který ve své kariéře dosáhl až na místo rakousko - uherského velvyslance ve Vatikánu. Při procházce reprezentačními, společenskými, soukromými i hostinskými prostorami zámku, tu na Vás dýchá příjemná, domácká atmosféra. Člověk tu jaksi nenachází přehnanou zdobnost a prostorovou marnotratnost, tolik typickou pro řadu panských sídel. Návštěvník si tu připadá tak nějak mile a domácky a chápe rozhodnutí dřívějších majitelů, proč se usadit právě zde. Výhled na uklidňující vodní plochu rybníka, rozlévajícího se kolem zámku Červená Lhota, jsou spolu s malebností přiléhající vesničky těmi hlavními devizami, kterými Červená Lhota disponuje. Při vší úctě k zajímavostem zámeckého interiéru však k lidské oko tíhne k oknům a k nádherné scenérii za nimi. Jako kdyby se ta zvláštní romanticko- tajemná krása tohoto místa promítala i do jeho historie. Hned několik krásných zámeckých paní se vystřídalo na zdejším zámku, ne všechny však potkal příznivý osud. Nedaleko od zámku našla při lovu smrt pod svým koněm manželka Heinricha Eduarda Schönburga Pro většinu z nás smutného osudu se dočkala i manželka posledního pána z rodu Slavatů který, pamětliv svého slibu, vstoupil do řádu a zbytek svého života strávil ve službě bohu. Žena, se kterou měl vstoupit ve stav manželský, jej musela vskutku milovat, protože jej následovala do lůna náboženství a stala se jeptiškou. No a historka o vzniku názvu Červená Lhota je také podobného ražení. I v ní účinkuje náboženství. Hlavními postavami jsou rytíř Kába a především jeho manželka, snad trochu veselejší, což bývalo v dřívějších dobách s oblibou prezentováno jako posedlost ďáblem. Její údajné, historicky však nepodložené spolčení s ďáblem, mělo nakonec skončit tím, že si ji pekelník odnesl do svého království. To by však byl zřejmě děj dost fádní, že! Zřejmě proto tato pověst opepřila závěrečnou scénu krví nešťastné dámy rozstříknutou po zdech panského sídla, kterou samozřejmě nešlo smýt ani přetřít bílou barvou. A tak teprve omítka červené barvy přinesla do těchto míst znovu klid a mír. Tedy, alespoň pověst tak praví! Nezbývá než doufat, že Vám tuto pohodu nepokazí ani pohled na portrét vskutku dost ošklivé vévodkyně Markéty Pyskaté (Maultasch). Pikantní na jejím životě není fakt, že si dokázala najít manžela, ale spíše skutečnost, že se s ním nakonec rozešla, údajně kvůli jeho neschopnosti zplodit s ní potomky. Inu, děly se to někdy věci! O tom, jaká je Červená Lhota dnes, se přijeďte přesvědčit sami. My jsme tu našli všechno romantiku, klid, nádhernou podzimní přírodu, i ty lodičky s romanticky vrzajícími vesly. Nevřeštěl tu žádný duch zámecké paní, nestrašila Markéta Pyskatá a ani po maličkém ostrůvku s miniaturním letohrádkem, který je k vidění na starých katastrálních mapách, tu už nezbylo ani stopy. Inu, stará dobrá, přesto však svým způsobem nová a současná Červená Lhota. Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: Řeka Nežárka - řeka 49 11'12.96"N 15 3'57.30"E Řeka Nežárka je největším přítokem řeky Lužnice, do níž se vlévá zprava ve Veselí nad Lužnicí. Vzniká spojením říček Kamenice a Žirovnice u Jarošova nad Nežárkou severovýchodně od Jindřichova Hradce. Krátce za soutokem obou pramenných větví protéká Nežárka městem Jindřichův Hradec a pokračuje jihozápadním směrem otevřeným údolím ke Stráži nad Nežárkou. Zde se její tok zvolna stáčí k severozápadu. Poblíž Jemčiny přibírá zleva Novou řeku, kanál vybudovaný k regulaci průtoku Lužnice rybniční oblastí na Třeboňsku. Od Stráže nad Nežárkou pokračuje řeka k Veselí nad Lužnicí, kde končí svůj tok ústím do Lužnice. Nežárka je typická nížinná řeka s pomalým proudem, zadržovaným na svém toku četnými jezy. Je oblíbená mezi vodáky, sjízdná je zejména na středním a dolním toku. Vyniká velkou čistotou vody, a proto je velmi často vyhledávána k rekreaci a koupání. Od pramene až k soutoku s Lužnicí měří její tok 56 km. Odvodňuje území o rozloze km čtverečních. Část toku od Jindřichova Hradce do Stráže nad Nežárkou zpřístupňuje trasa žluté turistické značky. Mezi Stráží nad Nežárkou a Jemčinou sleduje tok řeky červená značka, od Jemčiny k osadě Hamr vede kolem Nežárky zeleně značená stezka. Kolem zbývající částí toku až k soutoku s Lužnicí ve Veselí nad Lužnicí turisty provází modrá značka. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Vysoký kámen Kopec 49 5'14.05"N 15 11'9.15"E Vrch (738 m) leží asi 5 km jižně od Kunžaku a asi 25 km jihovýchodně od Jindřichova Hradce. Hora byla v minulých dobách místem, kde se setkávaly hranice Čech, Moravy a Rakouska. Na jejím vrcholu byl hraniční mezník. Její německý název Markstein zřejmě připomíná, že hora byla Trojmezím a v překladu znamená tolik co "Hraniční kámen". Na vrcholku jsou mohutné skalní masivy, které stojí za zhlédnutí. Další informace najdete zde: Hrad Lipnice nad Sázavou 49 36'52.60"N 15 25'1.38"E Hrad stojí na vrcholu táhlého hřbetu (620 m) v dominantní poloze nad Městečkem Lipnicí nad Sázavou v kraji Vysočina. Návštěvníci si mohou prohlédnout celý hradní areál včetně kaple sv. Vavřince, v níž byli v roce 1417 vysvěceni první husitští kněží u nás. Zachovaly se zde nástěnné gotické malby ze 14. století. Nejstarší období připomíná torzo mohutné hranolové Velké věže s branou z počátku 14. století. Z věže se nabízí krásný výhled na okolní krajinu. V novém Trčkovském paláci, který pochází ze 16. století, je v 1. poschodí kuchyně, vstupní hala, menší sál a ve 2. patře býval velký rytířský sál se dvěma arkýři. Na západní straně nádvoří stojí Thunovský palác s gotickými sklepy a velkým pilířovým sálem. U paláce je čtyřpatrová hranolová věž Samson s 33 metrů hlubokou studnou ve sklepení. Na hradě je stálá archeologická expozice, sbírka gotických kachlů a také galerie moderního výtvarného umění. Pod hradem v Lipnici nad Sázavou prožil poslední roky svého života spisovatel Jaroslav Hašek. Turisty láká kromě samotné prohlídky hradu také velmi bohatý kulturní program, který se zde nabízí téměř každý prázdninový víkend. Historie Hrad byl vybudován na počátku 14. století. Zpočátku byl hrad znám jako majetek Raimunda z Lichtenburku. V roce 1319 se vlastníkem hradu stal Jindřich z Lipé. Za Trčků z Lípy, kterým hrad patřil v letech 1436? 1561, byl hrad pozdně goticky přestavěn a rozšířen. Za hrabat Thurnů byl pak ve 2. polovině 16. století upraven renesančně. Za třicetileté války byl hrad obsazen Švédy, kteří ho opustili až po skončení války. Na hradě se bydlelo až do požáru v roce 1869, poté se hrad začal postupně měnit ve zříceninu. Před úplným zchátráním hrad zachránil Klub českých turistů, který objekt v roce 1925 koupil. Od roku 1968 pečují o hrad památkáři. V minulých letech byl lipnický hrad velkoryse rekonstruován. Další informace najdete zde: Řeka Želivka 49 33'58.75"N 15 14'20.11"E Řeka Želivka je levostranným přítokem Sázavy. Do popisovaného území zasahuje na severovýchodě v oblasti Želiva svými pramennými toky. Za její hlavní pramenný tok je považována Hejlovka, která pramení na severním svahu vrchu Troják (704 m) asi 8 km severoseverovýchodně od Kamenice nad Lipou. Nedaleko za Sedlicí přibírá zprava Hejnický potok. Od soutoku již pokračuje dál jako Želivka. U obce Sedlice byl její tok přehrazen Sedlickou přehradou. Za hrází tvoří řeka velký meandr, který stáčí její tok na západ do Želiva. Těsně za městem přibírá zleva Trnavu a pak již směřuje její tok mimo popisované území, aby se spojil u Soutic s řekou Sázavou. Od pramene Hejlovky až k soutoku se Sázavou je Želivka dlouhá 99 km. Plocha území, ze kterého odvádí vodu, činí km čtverečních. Popisovanou oblastí protéká Želivka v délce asi 50 km. Další informace najdete zde: Landštejn (přehrada) Přehrada 49 1'21.36"N 15 14'25.76"E Vodní dílo Landštejn bylo vybudováno na potoce Pstruhovci pod zříceninou hradu Landštejna asi 8 km západně od Slavonic a 25 km jihovýchodně od Jindřichova Hradce. Stavba přehrady, jejímž hlavním účelem je ochrana obcí ležících níže po proudu před velkou vodou a akumulace vody pro vodárenské účely, byla dokončena roku Za 25 m vysokou a 376 m dlouhou sypanou hrází vzniklo jezero o rozloze 40 ha s celkovým objemem 3,12 mil. metrů krychlových zadržené vody. Největší hloubka vody v jezeře dosahuje 21 m. K nádrži a okolo ní vedou trasy turistických značek: modrá z Nové Bystřice (asi 10 km) nebo z Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Českého Rudolce (asi 15 km), červená ze Starého Města pod Landštejnem (asi 4 km) a zelená okružní s výchozím místem u hradu Landštejna. Další informace najdete zde: Trnava Přehrada 49 31'16.30"N 15 12'40.32"E Jedna ze tří přehrad vybudovaných poblíž Želiva byla postavena na říčce Trnavě asi 1 km jižně od Želiva. Stavba přehrady byla dokončena v roce Za ní je představná nádrž k údolní nádrži Švihov (na řece Želivce již mimo popisované území), která je zásobárnou pitné vody pro Prahu. Nádrž Trnava má za úkol zachycovat splachy z povodí Trnavy a nedovolovat jejich proniknutí do vodárenské nádrže Švihov. Sypaná zemní hráz přehrady Trnava je vysoká 15 m. V koruně je 205 m dlouhá. Stálý objem vody ve vzniklém jezeře činí 6,5 mil. metrů krychlových, zásobní objem činí 5,3 mil. metrů krychlových vody. Vodní plocha měří 103 ha, maximální hloubka je 12 m. Vzdutí vody zadržené přehradou zasahuje 6 km proti proudu řeky. Přístup k nádrži umožňuje silnice ze Želiva. Červeně značená turistická trasa ze Želiva vede kolem nádrže, kterou překračuje před Červenou Řečicí. Podél části jižního okraje nádrže vede trasa žluté značky, která spojuje Červenou Řečici se Sedlicí a přes hráz Sedlické přehrady pokračuje do Humpolce. Další informace najdete zde: Přehrada Hubenov Přehrada 49 23'39.73"N 15 29'3.70"E Na východním okraji popisované oblasti leží ve vzdálenosti asi 20 km východně od Pelhřimova v blízkosti silnice z Pelhřimova do Jihlavy u obce Hubenov stejnojmenná přehradní nádrž. Byla postavena na Maršovském potoce asi 10 km západně od Jihlavy v roce Nádrž je využita především pro vodárenské účely. Vodohospodářský efekt byl zvýšen tím, že do ní byly převedeny vody Jedlovského a Jiřínského potoka. Sypaná zemní hráz přehrady je Vysoká 23 m a dosahuje délky 320 m. Zadržuje jezero o ploše 47,5 ha s největší hloubkou 19 m a s objemem vody 3,38 mil. m krychlových. Přehrada vzedmula vodu potoka do vzdálenosti 2 km proti proudu. Vstup do bezprostřední blízkosti nádrže není povolen, protože se jedná o zdroj pitné vody s důslednou ochranou. Další informace najdete zde: Sedlice - přehrada Přehrada 49 30'45.46"N 15 15'45.66"E Asi 4 km jihovýchodně od Želiva a 9 km jihozápadně od Humpolce byla na toku řeky Želivky postavena jedna z nejstarších přehrad na území ČR (stavba byla dokončena v roce 1927). Přehrada byla postavena nedaleko obce Sedlice za soutokem Hejlovky s Hejnickým potokem, tedy blízko místa, kde spojením obou toků vzniká Želivka. Zděná hráz přehrady je 11 m vysoká a v koruně 118 m dlouhá. Jezero vzniklé za hrází má plochu 40,5 ha a dosahuje hloubky až 15 m. Maximální objem zadržované vody je 2, 3 mil. metrů krychlových. Délka vzdutí vody zadržené přehradou dosahuje vzdálenosti 3 km. Nádrž je využívána pro hydroenergetiku a slouží i rekreačním účelům. K hrázi Sedlické přehrady vede silnice ze Želiva přes Sedlici do Humpolce. Ze Želiva vede k hrázi a podél nádrže červeně značená trasa (k hrázi asi 10 km) pokračující do Pelhřimova. Z Červené Řečice je možný přístup k hrázi po žluté turistické značce (asi 10 km). Další informace najdete zde: Golf Golf Club Telč 49 12'32.52"N 15 24'57.65"E Hřiště je situováno v nádherné přírodní scenérii Vysočiny v mírně zvlněné krajině s množstvím vodních ploch, obklopeno vzrostlými lesy. Golfisté zřejmě ocení velmi krátké přechody mezi jednotlivými jamkami a přehledné uspořádání jamek, stejně jako klidnou atmosféru hřiště a okolí. Perlou hřiště je nádherný výhled na 3 km vzdálenou Telč. 18ti jamkové hřiště mezinárodních Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 parametrů. Kompletní tréninkové zázemí: Cvičná louka (driving range), 2 cvičné greeny (putting green, chipping green), bunker play. Autor článku: golfista Další informace najdete zde: Želivský klášter Klášter 49 31'46.08"N 15 13'12.63"E Klášter byl založen spolu s klášterním kostelem Narození Panny Marie v první polovině 12. století na vysokém ostrohu obtékaném ze dvou stran říčkami Želivkou a Trnavou. Původně zde sídlil mužský řád benediktinů, který byl však záhy vypuzen a nahrazen premonstráty. Z jejich řad vyšel i známý husitský kazatel Jan Želivský. Koncem 12. století byl ze Želivi osazen i milevský Klášter. V letech 1420 a 1424 husité Klášter dobyli a zničili, ještě do poloviny století se jej však podařilo alespoň částečně obnovit. V roce 1559 si vystavěli v areálu Trčkové, tehdejší majitelé panství, goticko- renesanční sídlo zvané Trčkův hrad. Do správy premonstrátů se klášter vrátil až koncem 16. století. V století 17. proběhly barokní úpravy kláštera G. A. Maggim (dokončené 1688). Po požáru v roce 1712 byly budovy obnovovány G. Santinim, který také provedl opravu kostela ve stylu barokní gotiky. Začátkem 20. století se klášter dočkal ještě novorenesančních úprav. Další informace najdete zde: Pelhřimov Muzeum rekordů a kuriozit Muzeum 49 25'55.70"N 15 13'31.48"E Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově je světovým unikátem. Dost často se také Pelhřimov nazývá městem rekordů. Ve zdejší expozici se návštěvník setkává neustále s pojmy: nejdelší či nejkratší, největší i nejmenší, nejtěžší nebo nejlehčí a podobně. Muzeum se nachází v zajímavé budově pelhřimovské Dolní brány. Jsou zde k vidění unikátní předměty i popisy výkonů, z nichž je jich mnoho zapsáno v České knize rekordů. Některé exponáty se jinde u nás ani ve světě nevyskytují. Muzeum bylo otevřeno 1. července 1994 a tvrdí se, že nic obdobného ve střední Evropě neexistuje. Prohlídli jsme si také fotografie z netradičních akcí, které pořádá agentura Dobrý den. Je opravdu zajímavé vidět, co jsou schopni lidé podniknout a vymyslet, aby byli v něčem výjimeční. Po prohlídce jsme se vydali na malou procházku po městě. Naším cílem byla budova, kde se nachází nová expozice Muzea rekordů a kuriozit, která nese název Zlaté české ručičky kytary, housle, mandolíny, vázy, obrazy vše ze sirek. Je zde k vidění přes 80 staveb, sirek a zápalkových hlaviček. Dohromady k tomu bylo potřeba hodin práce jediného člověka Tomáše Kordy. To se opravdu musí vidět. Těžko lze popsat ze sirek vyrobené různé exponáty nebo loď ze špejlí, obraz Mona Lisa z rýže či největší obraz namalovaný pastelkami. U objektu muzea se nachází také venkovní expozice. Ve volně přístupné zahradě jsme si prohlédli obří sochy vyřezané motorovou pilou nebo největší nerezové kuchyňské nádobí - polévkový hrnec, čajová konvička a trychtýř. Méně známější, ale především pro děti zcela určitě zajímavé je také Muzeum strašidel: www. turistika. cz/ mista/ pelhrimov-muzeum-strasidel Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Muzeum Vysočiny - Pelhřimov Muzeum Muzeum Vysočiny Pelhřimov 49 25'50.66"N 15 13'18.70"E Muzeum Vysočiny Pelhřimov navazuje na činnost původního Musejního spolku v Pelhřimově založeného v roce 1901, zaměřuje se především na problematiku regionálních dějin a etnografie. První část expozice v prvním patře zámku Říčanských je věnována dvěma významným osobnostem výtvarného umění, sochaři a medailérovi Josefu Šejnostovi a jeho synovi Zdeňku Šejnostovi, sochaři a restaurátorovi. Druhá je zaměřená na měšťanský život v 19. století, kulturu odívání, bydlení a společenský život. Třetí část připomíná historickou skutečnost, že v zámku až do roku 1850 sídlila radnice, jejíž součástí je také veřejnosti zpřístupněná městská šatlava. V přízemí zámku je výstavní síň využívaná pro krátkodobé, výstavy především výtvarného umění, i pro dlouhodobé prezentace muzejních sbírek a výsledků výzkumné činnosti odborných pracovníků muzea. Sbírkový fond Muzea Vysočiny Pelhřimov tvoří ve valné většině předměty mapující druhou polovinu 19. století a století 20., zejména etnografické, numismatické, staré tisky, mapy, militária, archivní materiál, artefakty umění a uměleckých řemesel. Mezi nejvzácnější sbírkové předměty patří graduál Literátského bratrstva v Pelhřimově z roku 1493, Josefem Mánesem vytvořený prapor pěveckého spolku Záboj z roku 1862, pozdně gotické plastiky Panny Marie a sv. Kateřiny a čtyři zlaté keltské statéry (duhovky) nalezené u Leskovic v roce Raritou sbírky je dobře zachovaný patrový dort z konce 19. století. Badatelé a studenti mají k dispozici badatelnu a bohatě vybavenou knihovnu. Otevírací doba květen září Po zavřeno Út - Pá 09:00-12:00 13:00-17:00 So, Ne 10:00-12:00 13:00-17:00 říjen - duben Po zavřeno Út - Pá 09:00-12:00 13:00-16:00 So 10:00 12:00 zavřeno Ne zavřeno 13:00-15:00 Autor článku: Lída Zabloudilová Další informace najdete zde: Pelhřimov Muzeum strašidel Muzeum 49 25'49.84"N 15 13'22.73"E V Pelhřimově, městě rekordů, se většinou každý vydá do Muzea rekordů a kuriozit ( www. turistika. cz/ mista/ pelhrimov- muzeum- rekordu- a- kuriozit), které je světovým unikátem. Ale jsou zde i jiné zajímavosti. Například krásné náměstí nebo zajímavá vyhlídková věž. Především pro děti se zde také nachází Muzeum strašidel. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Muzeum se nachází ve středověkém sklepení budovy purkrabského domu na Masarykově náměstí čp. 17. Vcházíme, platíme vstupné a prohlížíme si zajímavé exponáty, jež jsou replikami nadpřirozených bytostí, které se v okolí Pelhřimova skutečně vyskytovaly a údajně ještě vyskytují. My jsme se dlouho ve městě nezdrželi, a tudíž jsme žádné strašidlo nepotkali. Dočítáme se, že expozici vytvořil tým několika nadšenců, žáci ZUŠ Pelhřimov, učni SOU Pelhřimov a pracovníci Kulturních zařízení města Pelhřimova. Šikovní lidé vytvořili zajímavé věci. Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Světlá nad Sázavou - Radnice Radnice 49 40'4.00"N 15 24'16.95"E První budova Radnice na světelském náměstí byla postavena v roce Další úpravy objektu proběhly v letech 1912, 1926 a K nejvýraznější změně objektu došlo v roce 2002, kdy novou výstavbou a přestavbou došlo k vytvoření symetrické vyváženosti stávající budovy. Dnešní radnice patří k nejkrásnějším objektům ve městě. V současné době je sídlem městského úřadu obce s rozšířenou působností pro oblast Světelska a Ledečska. Turistická mapa KČT 1: č.46 Havlíčkobrodsko/B1 Další informace najdete zde: Mlýn Šiškův Mlýn 49 12'43.97"N 15 25'22.47"E Byl postaven v roce 1477 v místě zaniklé obce Šiškov. V šedesátých letech minulého století byl přejmenován na Žižkův mlýn a sloužil jako pionýrská základna. Do současné podoby za dohledu památkářů byl přestavěn v letech Dnes je v něm stylový hotel a v bezprostředním okolí vybudováno golfové hřiště. Turistická mapa KČT 1: č.98 Telčsko Další informace najdete zde: Sezimovo Ústí - Památník Edvarda Beneše Památník 49 23'2.36"N 14 40'55.31"E Památník Edvarda Beneše, to je vlastně vila, hrobka manželů Benešových, zahrada a vlastní památník. Dovede Vás k němu cyklotrasa 1206, okolo vede i červená a modrá turistická značená cesta. Pro motoristy - vydejte se z Husovo náměstí ulicí Dr. Edvarda Beneše. Vilu se zahradou najdete na pravé straně hned za potokem. Vila manželů Benešových byla postavena na soutoku Lužnice a Kozského potoka s výhledem na Sezimovo Ústí. Stavba probíhala v letech za přímé účasti manželů. Přáli si postavit dům, který jim měl připomínat venkovská stavení jihu Francie - nízké střechy, světlé místnosti. Později byl ještě přistavěn na severozápad nový trakt se sallou Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 terrenou a obloučkovitá lodžie. Prezident dr. Beneš do své vily jezdil hlavně odpočívat, ale přijímal tam i státnické návštěvy. Během německé okupace gestapo vilu vydrancovalo. Odvezli nábytek, umělecké předměty i většina knih. Po svém návratu z exilu nechal Edvard Beneš vilu opravit a opět sem jezdil. Když se 2. června 1948 vzdal prezidentské funkce, natrvalo se sem přestěhoval, aby zde prožil i poslední dny svého života. A přál si, aby byl ve své zahradě i pohřben. Proto byla v letech na skále postavena hrobka. Rakev s ostatky našeho prezidenta byla do hrobu uložena již (zemřel ). Bysta byla na hrobku uložena později - v březnu Již během života Hany Benešové byla hrobka veřejnosti přístupná. Po utajeném pohřbu r byla do společné hrobky uložena i urna s popelem Hany Benešové. V letech byla vila adaptována na vládní rezidenci. Až v r se zpřístupnila veřejnosti zahrada a tím i přístup k hrobce. V listopadu 2000 prohlásilo Ministerstvo kultury ČR někdejší letní sídlo Edvarda Beneše za kulturní památku. V letech byla provedena rekonstrukce podle dobové fotodokumentace. Vila v současné době slouží jako reprezentační prostory předsedy vlády, ale je současně i památníkem Hany a Edvarda Benešových, který je pravidelně přístupný návštěvníkům. Na zahradě vybudovalo Husitské muzeum v Táboře nový objekt - památník, kde je expozice o životě prezidenta dr. Edvarda Beneše i jeho ženy Hany. Je možno zhlédnout nové dokumentární filmy, ve vitrinách je materiál z té doby, je tam i nábytek a předměty pocházející z odkazu Hany Benešové. Bohužel v době naší návštěvy byla otevřena jen veliká, stále udržovaná zahrada, která se otvírá pro veřejnost od dubna do září od 9 do 16 hodin a od října do března od 9 do 15 hodin. Vstup je zdarma. Nově vybudovaný památník je otevřen od května do září od 9 do 17 hodin a v říjnu od 9 do 15 hodin. Do vily je možný vstup každý poslední víkend v měsíci květnu až říjnu od 10 do 17 hodin. Tak je to alespoň uvedeno u vstupu do objektu. My jsme toto místo navštívili při naší okružní cyklotrase z Tábora na hrad Choustník. Památník: květen - srpen: čt - ne, 9:00-12:00, 12:30-17:00 (po - st zavřeno, vstup pouze pro předem objednané skupiny, ve státní svátky 5. a 6. července otevřeno) září: čt - ne, 9:00-12:00, 12:30-15:00 (po - st zavřeno, vstup pouze pro předem objednané skupiny) říjen: otevřeno pouze ve dnech , , státní svátky , , otevřeno Vila: aktuální dny, kdy je vila zpřístupněna veřejnosti, budou uvedeny zde: Autor článku: Jiřina Lišková Další informace najdete zde: Telč - Domeček Dům, budova 49 10'59.63"N 15 27'3.31"E Na jižní straně Ulického rybníka stával o samotě malý objekt, kterému místní neřekli jinak než Domeček. Vybudováním stylové dřevěné lávky přes rybník byla kolem něho přeložena pěší trasa a později i cyklotrasa. Péčí Sportovního klubu bylo přikročeno k jeho rekonstrukci a přebudování na Turistickou ubytovnu. Proto od roku 2007 se zde v plné kráse skví ubytovací zařízení turistické kategorie, kde je v současné době celkem 16 lůžek, většinou ve dvoulůžkových pokojích se základním sociálním vybavením. K dispozici jsou dvě kuchyňky a společenská místnost s krbem. Dále úschovna kol a nad ní odpočinková terasa, ze které je vidět panorama starého města jako na dlani. Díky nové lávce je odtud pouze několik minut chůze na Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 historické náměstí. Turistická mapa KČT 1: č.98 Telčsko Další informace najdete zde: Telč - kostel sv. Ducha Kostel 49 10'58.40"N 15 27'16.82"E Původně románský kostel byl přestavěn v koncem 15. století v gotickém slohu. Sloužil jako kalpe městského špitálu.na koncci 18. století zrušen. Od roku 1922 je ve vlastnictví Československé církve evangelické. Pozdně románská věž kostela je nejstarší dochovalou stavební památkou ve městě. Původně sloužila jako Strážná věž. Turistická mapa KČT 1: č.98 Telčsko Další informace najdete zde: Světlá nad Sázavou - kostel sv. Václava Kostel 49 40'3.00"N 15 24'18.04"E Kostel vznikl pravděpodobně spolu se založením zdejšího sídla v 2. polovině 12. století. Ve 14. století se ve Světlé uvádí farní kostel a fara. Za panování Černínů byl kostel renesančně přestavěn. Další rozšíření pak proběhlo v roce Vybavení kostela pochází z 18. a počátku 19. století. Věž kostela má charakteristické dřevěné patro a jsou na ní umístěny celkem čtyři zvony, z nichž největší, zasvěcený sv. Václavovi pochází z roku Turistická mapa KČT 1: č.46 Havlíčkobrodsko/B1 Další informace najdete zde: Telč - náměstí Zachariáše z Hradce Náměstí 49 11'3.91"N 15 27'12.24"E Hlavní náměstí v Telči, centrum městské památkové rezervace. Obvod trojúhelníkového náměstí je lemován jedinečným souborem gotických a renesančních měšťanských domů s podloubími a renesančními, barokními a klasicistními štíty. Ve středu náměstí stojí dominantní Mariánský sloup a dvě kašny. Více napoví obrazová část. Turistická mapa KČT 1: č.98 Telčsko Další informace najdete zde: Světlá nad Sázavou - Turistické informační centrum Infocentrum 49 40'3.00"N 15 24'18.11"E KyTICe Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou Hlavním posláním a úkolem KyTICe formulovaným i ve zřizovací listině je vytváření podmínek pro uspokojování základních potřeb obyvatel města v oblasti poskytování informací, výchovy, vzdělávání a zejména podpora celkového kulturního rozvoje ve městě. Nachází se v centru města na hlavním náměstí Trčků z Lípy v přízemí budovy místní knihovny. Součástí je i Turistické informační centrum, které se nachází v přízemí objektu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 Kontakt: Turistické informační centrum, náměstí Trčků z Lípy 16, Světlá nad Sázavou, telefon: , e- mail: info@svetlans.cz Turistická mapa KČT 1: č.46 Havlíčkobrodsko/B1 Další informace najdete zde: Tábor - Informační centrum Ostatní 49 25'37.38"N 14 39'50.40"E Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Žižkovo nám. 2, Tábor tel Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: Turistické rozcestí Rozštípená skála Rozcestí 49 34'4.08"N 15 52'49.40"E Nachází se pod rozložitým skalním masívem Rozštípené skály nad řekou Sázavou. Celý skalní masív je dnes vyhlášen za přírodní památku. Prochází tudy červeně a žlutě značená turistická cesta. Nejsnadnější přístup je po červeně značené cestě z Hamrů nad Sázavou. Turistická mapa KČT 1: č.48 Žďárské vrchy Další informace najdete zde: Žirovnice - Turistické informační centrum Infocentrum 49 15'6.51"N 15 11'1.69"E Informační centrum se nachází v přízemí I. nádvoří zdejšího zámku. Kontakt: Turistické informační centrum, Branka 1, Žirovnice telefon: tic@zirovnice.cz Turistická mapa KČT 1: č.77 Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko jih Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12

13 Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13