Průvodce "Průvodce Česká republika"

Transkript

1 Čeřínek Kopec 49 22'32.23"N 15 26'6.91"E Vrch Čeřínek (761 m) s přírodním parkem stejného jména leží asi 10 km západně od Jihlavy a asi 5 km východně od Nového Rychnova. Přírodní park Čeřínek pokrývá území s řadou biologicky cenných lokalit a s četnými přírodními zajímavostmi z oblasti neživé přírody. Území téměř celého parku je pokryto smíšenými lesy. V severozápadní části parku leží přírodní památka Hojkovské rašeliniště. Vyskytují se v tam některé chráněné rostliny a druhy vzácného hmyzu. V chráněném území Na skalce je izolovaný skalní výchoz se skalními mísami s odtokovými žlábky a úpatními výklenky. Čertův hrádek je skalnatý vrch na hřebeni Čeřínku na jihozápadě parku. Jsou zde výrazné zbytky přírodní skalní hradby s mrazovými sruby a skalními mísami. V přírodní památce Přední skála na jihu parku je chráněn přirozený bukojedlový porost na žulovém podkladu. Součástí chráněného území je i mohutný skalní výchoz 11 m vysoký a 22 m široký. Jeho zvětráváním zde vzniklo Kamenné moře. Okolím Přední skály vede 6 km dlouhá trasa Naučné stezky Čeřínek, která na čtrnácti zastaveních seznamuje návštěvníky s přírodními poměry a geomorfologickými zvláštnostmi tohoto území. Vlastní vrch Čeřínek je vyhledávaným rekreačním územím. Pod vrcholkem je lyžařský svah s umělým osvětlením a lyžařským vlekem. Na úbočích je řada běžeckých lyžařských tras. Přístup k vrcholku Čeřínku je možný od Kostelce (asi 10 km jihovýchodně od Nového Rychnova) po silnici, která končí na parkovišti pod vrcholem Čeřínku. Pěší turisty provede červená značka celým parkem od západu k východu. Žlutá značka vede z Dolní Cerekve přes vrchol do Mirošova. Vrchol je přístupný i po zelené značce z Kostelce. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Křemešník Vrchol 49 24'19.68"N 15 19'48.54"E Vrch se nachází na Českomoravské vrchovině 12 km od Pelhřimova. Naleznete zde krásný rozhled do kraje díky rozhledně Pípalka. Pro sportovní nadšence a hlavně lyžaře zde máme dobrou zprávu, nachází se zde velice dobré lyžařské středisko. Vrch se může také pochlubit zajímavou historii - Poutním chrámem Nejsvětější trojice. Traduje se, že pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský spadl kdysi do stříbrného dolu a učinil slib, že když se zachrání, dá postavit na vrcholu Křemešníku kapli. Svému slibu dostál, a tak zde byla v roce 1555 postavena dřevěná kaple. Když sem začali putovat lidé k zázračné studánce, ujala se tohoto místa pelhřimovská obec a o jeho rozkvět se starala. Dřevěná kaple byla stržena a na stejném místě byl v roce 1654 slavnostně položen základní kámen ke stavbě kaple zděné. Kámen posvětil opat želivský Norbert z Amelunga. Latinský nápis nade dveřmi říká: "Za panování Ferdinanda III. a za arcibiskupa Arnošta hraběte Harracha kostel tento položením základního kamene důstojným pánem Norbertem z Amelunga, opatem želivským, založen a po odstranění staré kaple dřevěné novým, nákladem města Pelhřimo Další informace najdete zde: Humpolec hrad Orlík Zřícenina 49 32'41.71"N 15 22'58.80"E Hrad se nalézá na Českomoravské vrchovině asi dva kilometry severně od města Humpolec směrem na Havlíčkův Brod. Příjezd k záchytnému parkovišti pod hradem v obci Rozkoš je ze silnice I 34 z Humpolce směrem na Havlíčkův Brod a je značen hnědými ukazateli ke kulturním cílům již od přivaděče z dálnice. Ve vsi Rozkoš, asi 300 metrů od hradu, je možnost bezplatného parkování. Na hrad se lze také vydat pěšky z Humpolce. Procházka je to příjemná, dlouhá necelé dva kilometry. Počátky hradu spadají do poslední třetiny 14. století. První písemná zpráva, která by se mohla vztahovat k hradu, pochází z roku Píše se v ní o sezení Jindřicha z Dubé na Humpolci. Přímo o hradě se hovoří až ve zprávách z roku 1404 v souvislosti s jeho obležením a dobytím Jindřichem z Rožmberka. Vlastní hrad pánů z Dubé byl situován v jižní části dnešního hradního komplexu. Jednalo se o nevelkou stavbu obdélníkového půdorysu, chráněnou na jižní a západní straně strmými svahy hradního návrší. Na severní, nejsnáze přístupné, straně byl příkop, přes který vedl most k bráně. Zde se také nacházela mohutná dutá hranolová věž o základně 5, 5 metru, do které se chodilo po můstku z protilehlého paláce. Palác přiléhal k hradbám a tvořil jižní a západní stranu hradního komplexu. Mezi bránu a palác byla později přistavěna malá kaple. Hospodářské předhradí bylo opevněno zřejmě z největší části jen dřevěným plotem, příkopem a valem. Po roce 1404 zřejmě ještě Jindřich z Dubé nechal areál obehnat kamennou hradbou. Počátkem roku 1416 Jindřich z Dubé umírá a hrad roku 1420 odkupuje Jan Leskovec z Leskovce. Hrad je v té době radikálně přestavován. Stará ohradní zeď je nahrazena novou a pozůstatky opevnění jsou doplněny o nové čtvercové bašty. V severovýchodní části předhradí je vybudována nová obytná budova. Starší vstup do horního hradu je zazděn a nový byl veden přes věžovou bránu, vklíněnou mezi prostřední baštu a věž. Bašta poblíž první brány je v přízemí upravena na hradní kuchyni. Přestavěny jsou také paláce horního hradu a sklepení nově zaklenuta valenou klenbou. Roku 1496 bylo panství prodáno Janu Trčkovi z Lípy. Opět zde probíhají nové změny interiérů i exteriérů. Například je budován renesanční reprezentační palác v severní části areálu. Velká pozornost je však kladena i na zvýšení obranyschopnosti hradu. Při první hradní bráně na severovýchodě je budováno nové dělostřelecké opevnění - tzv. "bastión". V polovině 16. stol. je hradní stavba nově přejmenována na Orlík. Roku 1560, když hrad kupuje Jan Říčan z Říčan a na Kosové Hoře, je však hrad a dvůr poplužní pod hradem uváděn jako pustý. Zřejmě se v té době stala nějaká pohroma. Noví majitelé své stavební aktivity směřují na obnovu sídla. Po vnitřním obvodu západní části areálu jsou přizděny další přízemní objekty. Dalším majitelem se stává Kryštof Karel z Roupova, který přikupuje panství herálecké a na nový herálecký zámek přemisťuje své sídlo. Hrad Orlík tudíž zůstává pouze jako správní sídlo. Kryštof Karel z Roupova je však také posledním českým pánem na Humpolci a panstvích okolních. Po bitvě na Bílé Hoře roku 1621 je mu majetek Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 konfiskován. Hrad sice odkoupil v roce 1623 Filip starší, hrabě ze Solmsu, ale panstvo sídlí na Herálci a Orlík pustne. V 17. století, a zvláště za 30- ti leté války chybí o hradě jakékoliv zprávy. Ještě v roce 1708 je hrad uváděn jako pustý zámek Orlík s dobře zachovalými zdmi, sídlí zde však pouze myslivec. A tak se Orlík postupně dostává do zapomnění a mění se v rozvaliny. Vybavení je rozprodáváno a hrad rozebírán na stavební kámen. Z roku 1803 pochází první zachovalé vyobrazení hradního komplexu před jeho úplnou zkázou. V první polovině 19. století se zřítila část nárožní hradní věže a později pod rukama dělníků mizí i první hradní brána s hradbami v okolí. Na začátku 20. století hrozí úplné zřícení hradní věže, a proto dochází v roce 1913 na popud místních rodáků k první konzervaci jejich zbytků i ostatního zdiva. V letech jsou prováděny Klubem českých turistů další zabezpečovací práce. Po roce 1945 je areál hradu centrem mládežnických akcí, které jsou však v 70-tých letech z důvodu špatného stavu objektu zakázány. Hrad není udržován, pustne a mění se v rozvaliny. V roce 1988 na hradě začíná pracovat malá skupina místních nadšenců, která se později transformuje v občanské sdružení - humpolecké pobočky Klubu Augusta Sedláčka. Od roku 1992 probíhají stavební opravy, financované Okresním úřadem v Pelhřimově a městem Humpolec. V roce 1997 je areál zpřístupněn veřejnosti. V témže roce humpolecká pobočka Klubu augusta Sedláčka zakládá obecně prospěšnou společnost Castrum o. p. s., která se stává oficiální organizací zajišťující správu hradu. Orlík je v této době již majetkem města Humpolec a postupně se daří dokončit opravy horního hradu a provést i zajištění většiny dolního hradu. V polovině prvního desetiletí 21. století se podařilo realizovat stavbu správní budovy a tak otevřít cestu dalšímu využití hradu. Opravy zbývající části hradu by měly být prováděny postupně s ohledem na finanční možnosti. Filmaři si často toto zajímavé místa nevybírají, i přesto sem může televizní divák zavítat každý rok o Vánocích. Pohádka Jak se budí princezny (Václav Vorlíček 1977) je totiž bezesporu televizním hitem patřícím neodmyslitelně na obrazovky ke konci roku. Některá ze zajímavých míst, která jsem ještě v Humpolci a okolí navštívil: - vyhlídková věž kostela sv. Mikoláše: - muzeum Dr. A. Hrdličky: - občan Hliník: Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Trnava 49 31'16.30"N 15 12'40.32"E Jedna ze tří přehrad vybudovaných poblíž Želiva byla postavena na říčce Trnavě asi 1 km jižně od Želiva. Stavba přehrady byla dokončena v roce Za ní je představná nádrž k údolní nádrži Švihov Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 (na řece Želivce již mimo popisované území), která je zásobárnou pitné vody pro Prahu. Nádrž Trnava má za úkol zachycovat splachy z povodí Trnavy a nedovolovat jejich proniknutí do vodárenské nádrže Švihov. Sypaná zemní hráz přehrady Trnava je vysoká 15 m. V koruně je 205 m dlouhá. Stálý objem vody ve vzniklém jezeře činí 6,5 mil. metrů krychlových, zásobní objem činí 5,3 mil. metrů krychlových vody. Vodní plocha měří 103 ha, maximální hloubka je 12 m. Vzdutí vody zadržené přehradou zasahuje 6 km proti proudu řeky. Přístup k nádrži umožňuje silnice ze Želiva. Červeně značená turistická trasa ze Želiva vede kolem nádrže, kterou překračuje před Červenou Řečicí. Podél části jižního okraje nádrže vede trasa žluté značky, která spojuje Červenou Řečici se Sedlicí a přes hráz Sedlické přehrady pokračuje do Humpolce. Další informace najdete zde: Hubenov 49 23'39.73"N 15 29'3.70"E Na východním okraji popisované oblasti leží ve vzdálenosti asi 20 km východně od Pelhřimova v blízkosti silnice z Pelhřimova do Jihlavy u obce Hubenov stejnojmenná přehradní nádrž. Byla postavena na Maršovském potoce asi 10 km západně od Jihlavy v roce Nádrž je využita především pro vodárenské účely. Vodohospodářský efekt byl zvýšen tím, že do ní byly převedeny vody Jedlovského a Jiřínského potoka. Sypaná zemní hráz přehrady je Vysoká 23 m a dosahuje délky 320 m. Zadržuje jezero o ploše 47,5 ha s největší hloubkou 19 m a s objemem vody 3,38 mil. m krychlových. vzedmula vodu potoka do vzdálenosti 2 km proti proudu. Vstup do bezprostřední blízkosti nádrže není povolen, protože se jedná o zdroj pitné vody s důslednou ochranou. Další informace najdete zde: Restaurace a pizzerie Na náměstí Cyklisté vítáni 49 28'18.84"N 15 0'9.36"E Stravování, adresa: nám. Svobody 170, Pacov Telefon: , cervenkova@pizzeriepacov.cz Kapacita: 60 míst Hodnocení: Restaurace a pizzerie Na náměstí Vás zve k příjemnému posezení do nově zrekonstruovaných prostor domu čp. 170 v Pacově, malebném městečku na Vysočině. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Sedlice - přehrada 49 30'45.46"N 15 15'45.66"E Asi 4 km jihovýchodně od Želiva a 9 km jihozápadně od Humpolce byla na toku řeky Želivky postavena jedna z nejstarších přehrad na území ČR (stavba byla dokončena v roce 1927). byla postavena nedaleko obce Sedlice za soutokem Hejlovky s Hejnickým potokem, tedy blízko místa, kde spojením obou toků vzniká Želivka. Zděná hráz přehrady je 11 m vysoká a v koruně 118 m dlouhá. Jezero vzniklé za hrází má plochu 40,5 ha a dosahuje hloubky až 15 m. Maximální objem zadržované vody je 2, 3 mil. metrů krychlových. Délka vzdutí vody zadržené přehradou dosahuje vzdálenosti 3 km. Nádrž je využívána pro hydroenergetiku a slouží i rekreačním účelům. K hrázi Sedlické přehrady vede silnice ze Želiva přes Sedlici do Humpolce. Ze Želiva vede k hrázi a podél nádrže červeně značená trasa (k hrázi asi 10 km) pokračující do Pelhřimova. Z Červené Řečice je možný přístup k hrázi po žluté turistické značce (asi 10 km). Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Pelhřimov Muzeum rekordů a kuriozit Muzeum 49 25'55.70"N 15 13'31.48"E Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově je světovým unikátem. Dost často se také Pelhřimov nazývá městem rekordů. Ve zdejší expozici se návštěvník setkává neustále s pojmy: nejdelší či nejkratší, největší i nejmenší, nejtěžší nebo nejlehčí a podobně. Muzeum se nachází v zajímavé budově pelhřimovské Dolní brány. Jsou zde k vidění unikátní předměty i popisy výkonů, z nichž je jich mnoho zapsáno v České knize rekordů. Některé exponáty se jinde u nás ani ve světě nevyskytují. Muzeum bylo otevřeno 1. července 1994 a tvrdí se, že nic obdobného ve střední Evropě neexistuje. Prohlídli jsme si také fotografie z netradičních akcí, které pořádá agentura Dobrý den. Je opravdu zajímavé vidět, co jsou schopni lidé podniknout a vymyslet, aby byli v něčem výjimeční. Po prohlídce jsme se vydali na malou procházku po městě. Naším cílem byla budova, kde se nachází nová expozice Muzea rekordů a kuriozit, která nese název Zlaté české ručičky kytary, housle, mandolíny, vázy, obrazy vše ze sirek. Je zde k vidění přes 80 staveb, sirek a zápalkových hlaviček. Dohromady k tomu bylo potřeba hodin práce jediného člověka Tomáše Kordy. To se opravdu musí vidět. Těžko lze popsat ze sirek vyrobené různé exponáty nebo loď ze špejlí, obraz Mona Lisa z rýže či největší obraz namalovaný pastelkami. U objektu muzea se nachází také venkovní expozice. Ve volně přístupné zahradě jsme si prohlédli obří sochy vyřezané motorovou pilou nebo největší nerezové kuchyňské nádobí - polévkový hrnec, čajová konvička a trychtýř. Méně známější, ale především pro děti zcela určitě zajímavé je také Muzeum strašidel: www. turistika. cz/ mista/ pelhrimov-muzeum-strasidel Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Želivský klášter Klášter 49 31'46.08"N 15 13'12.63"E Klášter byl založen spolu s klášterním kostelem Narození Panny Marie v první polovině 12. století na vysokém ostrohu obtékaném ze dvou stran říčkami Želivkou a Trnavou. Původně zde sídlil mužský řád benediktinů, který byl však záhy vypuzen a nahrazen premonstráty. Z jejich řad vyšel i známý husitský kazatel Jan Želivský. Koncem 12. století byl ze Želivi osazen i milevský Klášter. V letech 1420 a 1424 husité Klášter dobyli a zničili, ještě do poloviny století se jej však podařilo alespoň částečně obnovit. V roce 1559 si vystavěli v areálu Trčkové, tehdejší majitelé panství, goticko- renesanční sídlo zvané Trčkův hrad. Do správy premonstrátů se klášter vrátil až koncem 16. století. V století 17. proběhly barokní úpravy kláštera G. A. Maggim (dokončené 1688). Po požáru v roce 1712 byly budovy obnovovány G. Santinim, který také provedl opravu kostela ve stylu barokní gotiky. Začátkem 20. století se klášter dočkal ještě novorenesančních úprav. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5