ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Transkript

1 *UOHSX008Z5DJ* UOHSX008Z5DJ ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0662/2016/VZ-42931/2016/531/MHo Brno: 20. října 2016 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve věci spáchání správních deliktů podle 268 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jichž se dopustil účastník řízení zadavatel Střední odborná škola a Střední odborné učiliště strojírenské a stavební, Jeseník, Dukelská 1240, IČO , se sídlem Dukelská 1240/27, Jeseník, při zadávání veřejné zakázky Doplnění vybavení svařovny, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne , jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne pod ev. č , vydává podle ust. 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento příkaz: I. Zadavatel Střední odborná škola a Střední odborné učiliště strojírenské a stavební, Jeseník, Dukelská 1240, IČO , se sídlem Dukelská 1240/27, Jeseník se dopustil správního deliktu podle 268 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s 216 odst. 1 citovaného zákona, ve spojení s 6 odst. 1 citovaného zákona, neuchoval část dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku Doplnění vybavení svařovny, část 1 Pásová pila s příslušenstvím, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne , jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne

2 pod ev. č , a to konkrétně originály nebo ověřené kopie dokladů ve smyslu 75 odst. 1 písm. a), b) a e) citovaného zákona a dále originály nebo ověřené kopie dokladů požadované v 77 odst. 1 citovaného zákona a v 77 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, jejichž prostřednictvím prokazoval vybraný uchazeč MATEP s.r.o., IČO , se sídlem Pražská třída 184/65, Hradec Králové splnění základní způsobilosti podle 74 odst. 1 písm. a), b) a d) citovaného zákona, konkrétně výpis z evidence Rejstříku trestů, potvrzení příslušného finančního úřadu o neexistenci splatných daňových nedoplatků v České republice a potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení o neexistenci splatného nedoplatku na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v České republice, a splnění profesní způsobilosti dle 77 odst. 1 citovaného zákona a 77 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, konkrétně výpis z obchodního rejstříku a doklad o oprávnění k podnikání. II. Zadavatel Střední odborná škola a Střední odborné učiliště strojírenské a stavební, Jeseník, Dukelská 1240, IČO , se sídlem Dukelská 1240/27, Jeseník se dopustil správního deliktu podle 268 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s 216 odst. 1 citovaného zákona, ve spojení s 6 odst. 1 citovaného zákona, neuchoval část dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku Doplnění vybavení svařovny, část 2 Osvětlení svařovny, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne , jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne pod ev. č , a to konkrétně originály nebo ověřené kopie dokladů ve smyslu 75 odst. 1 písm. a), b) a e) citovaného zákona a dále originál nebo ověřenou kopii dokladu požadovaného v 77 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, jejichž prostřednictvím prokazoval vybraný uchazeč Ladislav Lukeš, IČO , se sídlem Polská 18, Česká Ves splnění základní způsobilosti podle 74 odst. 1 písm. a), b) a d) citovaného zákona, konkrétně výpis z evidence Rejstříku trestů, potvrzení příslušného finančního úřadu o neexistenci splatných daňových nedoplatků v České republice a potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení o neexistenci splatného nedoplatku na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v České republice, a splnění profesní způsobilosti dle 77 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, konkrétně doklad o oprávnění k podnikání. III. Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se podle 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli Střední odborná škola a Střední odborné učiliště strojírenské a stavební, Jeseník, Dukelská 1240, IČO , se sídlem Dukelská 1240/27, Jeseník ukládá pokuta ve výši 1 000,- Kč (jeden tisíc korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu. ODŮVODNĚNÍ 1. Zadavatel Střední odborná škola a Střední odborné učiliště strojírenské a stavební, Jeseník, Dukelská 1240, IČO , se sídlem Dukelská 1240/27, Jeseník (dále jen 2

3 zadavatel ) zahájil dne odesláním výzvy k podání nabídek zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky Doplnění vybavení svařovny, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne pod ev. č (dále jen veřejná zakázka ). Veřejná zakázka byla zadavatelem rozdělena na 2 části, a sice na část 1 Pásová pila s příslušenstvím (dále jen část 1 veřejné zakázky ), a na část 2 Osvětlení svařovny (dále jen část 2 veřejné zakázky ). 2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ), jako orgán příslušný k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky, obdržel dne podnět k jejímu prošetření. V souvislosti s obdrženým podnětem si Úřad vyžádal od zadavatele jeho vyjádření k podnětu a dokumentaci o veřejné zakázce, kdy relevantní části dokumentace o veřejné zakázce jsou obsahem spisu v této věci vedené pod sp. zn. S0662/2016/VZ. Úřad dospěl k závěru, že není pochyb o tom, že se nezákonného jednání dopustil účastník řízení (zadavatel) a že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu v souladu s 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ). 3. Podle 150 odst. 1 správního řádu lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. K postavení zadavatele 4. Úřad primárně posoudil, zda zadavatel v šetřeném případě spadá do některé z kategorií zadavatelů podle 2 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). Podle citovaného ustanovení zákona je za zadavatele veřejné zakázky považován veřejný, sektorový, případně dotovaný zadavatel. Na základě 2 odst. 2 písm. c) zákona náleží do kategorie veřejných zadavatelů i územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Jak Úřad zjistil z výpisu z registru ekonomických subjektů ( zadavatel je, z hlediska jeho právní formy, příspěvkovou organizací. S ohledem na právě řečené lze tudíž uvést, že je splněna první z podmínek pro vyslovení závěru, že je zadavatel veřejným zadavatelem podle 2 odst. 2 písm. c) zákona. Zbývá tudíž ověřit, zda je zřizovatelem zadavatele územní samosprávný celek. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Podle 1 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, platí, že kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. Jak v dalším Úřad zjistil z výpisu z registru ekonomických subjektů ( zřizovatelem zadavatele je Olomoucký kraj, IČO , se sídlem Jeremenkova 1191/40a, Olomouc. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, tj. Olomoucký kraj, dospěl Úřad k závěru, že zadavatel je prokazatelně veřejným zadavatelem ve smyslu 2 odst. 2 písm. c) zákona. Nad rámec výše uvedeného Úřad doplňuje, že zadavatel je prokazatelně veřejným zadavatelem i podle 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zadávání veřejných zakázek ). 3

4 K výrokům I. a II. příkazu 5. Podle 6 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. 6. Podle 53 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel může použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Zadavatel může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté; ustanovení 81 až 85, 87 a 88 se použijí obdobně. Doklady o kvalifikaci předkládají dodavatelé v nabídkách v kopiích a mohou je nahradit čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle 87. Zadavatel si může v průběhu zadávacího řízení vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Doklady prokazující základní způsobilost podle 74 a profesní způsobilost podle 77 odst. 1 musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky. Zadavatel není oprávněn provést snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle 111 nebo snížení počtu předběžných nabídek podle 112. Pro technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce se 92 použije obdobně. 7. Podle 53 odst. 6 zákona o zadávání veřejných zakázek se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí 107 až 110 a 114 až 122 obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v 116, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení umožní na jejich žádost nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy. 8. Podle 74 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek způsobilým není dodavatel, který byl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele; k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží. 9. Podle 74 odst. 1 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek způsobilým není dodavatel, který má v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek. 10. Podle 74 odst. 1 písm. d) zákona o zadávání veřejných zakázek způsobilým není dodavatel, který má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 11. Podle 75 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek dodavatel prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením a) výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k 74 odst. 1 písm. a), b) potvrzení příslušného finančního úřadu ve vztahu k 74 odst. 1 písm. b), c) písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani ve vztahu k 74 odst. 1 písm. b), d) písemného čestného prohlášení ve vztahu k 74 odst. 1 písm. c), 4

5 e) potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení ve vztahu k 74 odst. 1 písm. d), f) výpisu z obchodního rejstříku, nebo předložením písemného čestného prohlášení v případě, že není v obchodním rejstříku zapsán, ve vztahu k 74 odst. 1 písm. e). 12. Podle 77 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek dodavatel prokazuje splnění profesní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje. 13. Podle 77 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel může požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je oprávněn podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, pokud jiné právní předpisy takové oprávnění vyžadují. 14. Podle 122 odst. 3 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel odešle vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici. 15. Podle 216 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší. 16. Podle 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nepořídí nebo neuchová dokumentaci o zadávacím řízení podle 216 odst. 1 nebo Podle 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 18. Podle 17 písm. v) zákona se dokumentací o veřejné zakázce pro účely tohoto zákona rozumí souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů a uzavřených smluv. 19. Podle 53 odst. 1 písm. a) zákona základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijetí úplatku, podplacení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento 5

6 základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště. 20. Podle 53 odst. 1 písm. b) zákona základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání dodavatele podle zvláštních právních předpisů nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště. 21. Podle 53 odst. 1 písm. f) zákona základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele. 22. Podle 53 odst. 1 písm. h) zákona základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele. 23. Podle 53 odst. 3 zákona dodavatel prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů podle odstavců 1 a 2 předložením a) výpisu z evidence Rejstříku trestů [odstavec 1 písm. a) a b) a odstavec 2 písm. b)], b) potvrzení příslušného finančního úřadu a ve vztahu ke spotřební dani čestného prohlášení [odstavec 1 písm. f)], c) potvrzení příslušného orgánu či instituce [odstavec 1 písm. h)], d) čestného prohlášení [odstavec 1 písm. c) až e) a g), i) až l)]. 24. Podle 54 písm. a) zákona splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán. 25. Podle 54 písm. b) zákona splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci. 26. Podle 62 odst. 3 zákona ve zjednodušeném podlimitním řízení se splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje; ustanovení odstavce 2 se nepoužije. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle 82, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících 6

7 splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení 82 odst Podle 120 odst. 1 písm. f) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nepořídí, nezašle nebo neuchová dokumentaci podle 109 nebo Podle 155 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce a záznamy o úkonech učiněných elektronicky podle 149 po dobu 10 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. 29. Zadavatel v části Požadavky na prokázání splnění základní a profesní kvalifikace dodavatele: zadávací dokumentace stanovil, že požaduje prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele a předložení čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti dodavatele splnit tuto veřejnou zakázku v následujícím rozsahu. Požadavky jsou shodné pro obě části zakázky. Základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, který splňuje předpoklady uvedené v 53 odst. 1 písm. a) až k) zákona. Základní kvalifikační předpoklady budou prokázání čestným prohlášením. Profesní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, který předloží: a) dle 54 písm. a) zákona Výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán. b) dle 54 písm. b) zákona Doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci. Doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být starší 90 dnů ke dni podání nabídky. Uchazeč dále v souladu s 50 odst. 1 písm. c) zákona předloží čestné prohlášení, že je ekonomicky a finančně způsobilý splnit tuto veřejnou zakázku v požadované kvalitě a čase. Uchazeč prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů ve zjednodušeném podlimitním řízení dle 62 odst. 3 zák. č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Předloží tedy čestné prohlášení, ze kterého je zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady stanovené zadavatelem splňuje. Dodavatel může využít vzoru čestného prohlášení z přílohy zadávacích podkladů, který případně vhodně upraví ve vztahu k vybraným částem zakázky, do kterých se svou nabídkou hlásí. Vítězný uchazeč předloží před podpisem Smlouvy zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikačních předpokladů, které jsou požadovány zadavatelem dle 53 odst. 1 zákona, 54 písm. a) a b) zákona. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření Smlouvy ve smyslu ustanovení 82 odst. 4 zákona. 30. Z Protokolu o otevírání obálek (dle 71 a 73 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon ) ze dne vyplývá, že na plnění části 1 veřejné zakázky obdržel zadavatel 2 nabídky, a to včetně nabídky podané uchazečem 7

8 MATEP s.r.o., IČO , se sídlem Pražská třída 184/65, Hradec Králové (dále jen vybraný uchazeč MATEP s.r.o. ). Z předmětného protokolu je současně zřejmé, že na plnění části 2 veřejné zakázky obdržel zadavatel taktéž 2 nabídky, a to včetně nabídky podané uchazečem Ladislav Lukeš, IČO , se sídlem Polská 18, Česká Ves (dále jen vybraný uchazeč Ladislav Lukeš ). 31. Součástí nabídky vybraného uchazeče MATEP s.r.o., je i Čestné prohlášení ke splnění kvalifikačních předpokladů dodavatele ze dne , v němž je, mimo jiné, uvedeno následující: Já níže podepsaný/podepsaná, čestně prohlašují, že splňujeme veškeré základní kvalifikační předpoklady pro účast v tomto zadávacím řízení, zejm. v souladu s 53 odst. 1 písm. a) až k) zákona ( ). Dále čestně prohlašuji, že jako dodavatel splňujeme profesní kvalifikační předpoklady uvedené v 54 písm. a) a b) zákona. V souladu s 50 odst. 1 písm. c) zákona čestně prohlašujeme, že jsme ekonomicky a finančně způsobilí splnit tuto veřejnou zakázku v požadované kvalitě a čase. Prohlašuji, že před případným podpisem smlouvy doložíme prokázání kvalifikačních předpokladů předložením originálů, případně ověřenými kopiemi příslušných listin, a to způsobem, jak definuje zákon a Zadávací dokumentace k této veřejné zakázce. Předmětné čestné prohlášení je opatřeno razítkem s údaji o shora jmenovaném vybraném uchazeči, pod nímž je uvedeno Kubík Marcel - jednatel a dále podpisem konkrétní osoby. Součástí této nabídky je v dalším i výpis z veřejné části živnostenského rejstříku shora jmenovaného vybraného uchazeče s platností ke dni a výpis z jeho obchodního rejstříku s údaji platnými ke dni Součástí nabídky vybraného uchazeče Ladislava Lukeše je i Čestné prohlášení ke splnění kvalifikačních předpokladů dodavatele ze dne , v němž je, mimo jiné, uvedeno následující: Já níže podepsaný/podepsaná, čestně prohlašují, že splňujeme veškeré základní kvalifikační předpoklady pro účast v tomto zadávacím řízení, zejm. v souladu s 53 odst. 1 písm. a) až k) zákona ( ). Dále čestně prohlašuji, že jako dodavatel splňujeme profesní kvalifikační předpoklady uvedené v 54 písm. a) a b) zákona. V souladu s 50 odst. 1 písm. c) zákona čestně prohlašujeme, že jsme ekonomicky a finančně způsobilí splnit tuto veřejnou zakázku v požadované kvalitě a čase. Prohlašuji, že před případným podpisem smlouvy doložíme prokázání kvalifikačních předpokladů předložením originálů, případně ověřenými kopiemi příslušných listin, a to způsobem, jak definuje zákon a Zadávací dokumentace k této veřejné zakázce. Předmětné čestné prohlášení je opatřeno razítkem s údaji o shora jmenovaném vybraném uchazeči a dále podpisem konkrétní osoby. Součástí nabídky výše uvedeného vybraného uchazeče je rovněž prostá kopie živnostenského listu vydaného Okresním úřadem v Jeseníku dne , znějícího na vybraného uchazeče Ladislava Lukeše. 33. Rozhodnutím ze dne zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky na část 1 veřejné zakázky, tj. nabídky podané vybraným uchazečem MATEP s.r.o. Dne současně zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky na část 2 veřejné zakázky, tj. nabídky podané vybraným uchazečem Ladislavem Lukešem. 34. Dne zadavatel uzavřel smlouvu na plnění části 1 veřejné zakázky s vybraným uchazečem MATEP s.r.o. Cena za plnění části 1 veřejné zakázky byla v čl. II. Kupní cena a její splatnost předmětné smlouvy sjednána na částku ,- Kč s DPH. Dne zadavatel uzavřel smlouvu na plnění části 2 veřejné zakázky s vybraným uchazečem 8

9 Ladislavem Lukešem. Cena za plnění části 2 veřejné zakázky byla v čl. II. Kupní cena a její splatnost předmětné smlouvy sjednána na částku ,- Kč s DPH. 35. Úřad předně uvádí, že veřejná zakázka byla zadavatelem zadávána v době účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Podnět na přezkoumání postupu zadavatele obdržel Úřad ještě taktéž v době, kdy byl účinný shora citovaný zákon ( ). K však nabyl účinnosti nový zákon upravující zadávání veřejných zakázek v prostředí České republiky, a sice zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Úřad se tedy při posouzení věci musel vypořádat i se skutečností, zda pozdější právní úprava není pro zadavatele příznivější. Úřad je tedy povinen při rozhodování o spáchání správního deliktu reflektovat právě článek 40 odst. 6 zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním. Tuto výjimku aplikoval Nejvyšší správní soud např. v rozsudku č. j. 6 A 126/ ze dne , v němž mimo jiné uvedl: To, že žalobce se podle zjištění správních orgánů dopustil deliktu za účinnosti starého práva, ještě eo ipso neznamená, že mu také za tyto delikty podle starého práva může být bez dalšího uložena sankce. Takový názor by ve svých důsledcích znamenal, že tu může dojít k uložení trestu za něco, co nové právo vůbec nesankcionuje, a tedy i k přímému porušení zásady vyslovené v čl. 40 odst. 6 in fine Listiny základních práv a svobod. Také trestání za správní delikty musí podléhat stejnému režimu jako trestání za trestné činy a v tomto smyslu je třeba vykládat všechny záruky, které se podle vnitrostátního práva poskytují obviněnému z trestného činu. Je totiž zřejmé, že rozhraničení mezi trestnými (a tedy soudem postižitelnými) delikty a delikty, které stíhají a trestají orgány exekutivy, je výrazem vůle suverénního zákonodárce; není odůvodněno přirozenoprávními principy, ale daleko spíše je výrazem trestní politiky státu ( ) Z těchto důvodů a přinejmenším od okamžiku, kdy byla ratifikována Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod není rozhodné, zda pozitivní právo označuje určité deliktní jednání za trestný čin nebo za správní delikt. Zmiňuje-li se tedy uvedená Úmluva ve svém článku 6 odst. 1 o jakémkoli trestním obvinění, je třeba záruky, v této souvislosti poskytované tomu, kdo je obviněn, poskytnout shodně jak v trestním řízení soudním, tak v deliktním řízení správním. Tímto způsobem ostatně vykládá Úmluvu stabilně i judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Pro české právo to pak znamená, že i ústavní záruka článku 40 odst. 6 Listiny o tom, že je nutno použít pozdějšího práva, je-li to pro pachatele výhodnější, platí jak v řízení soudním, tak v řízení správním. Shodně ostatně judikují i správní soudy (srov. k tomu např. rozhodnutí uveřejněné pod č. 91/2004 Sb. NSS). Přijetí tohoto principu pak znamená, že nelze trestat podle starého práva v době účinnosti práva nového, jestliže nová právní úprava konkrétní skutkovou podstatu nepřevzala; analogicky to platí i tehdy, jestliže nová úprava stanoví mírnější sankce za stejné jednání (například nižší výměru pokuty). 36. Ve výše uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud také konstatoval, že rozhodnutí, které se s dodržením ústavního principu čl. 40 odst. 6 Listiny nevypořádá a zcela ji pomine, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Obdobně se Nejvyšší správní soud vyjádřil 9

10 např. v rozsudku č. j. 5 Afs 68/ ze dne , kde dovodil povinnost správních orgánů zabývat se dodržením ústavního principu povinnosti použít pozdější právní úpravu, pokud je pro pachatele příznivější (obdobně též i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/ ze dne ). Dle nálezů Ústavního soudu (např. ÚS II. 192/05-2 ze dne a ÚS III. 611/01 ze dne ) je opomenutí správního orgánu zabývat se tím, zda nová právní úprava není nebo je pro účastníka příznivější, zásahem do jeho práva na spravedlivý proces. 37. V šetřeném případě tedy Úřad porovnal skutkovou podstatu správního deliktu dle zákona a nového zákona, tj. zákona o zadávání veřejných zakázek, přičemž je zjevné, že v tomto ohledu k zásadní změně v souvislosti s přijetím nové právní úpravy nedošlo (v podrobnostech viz níže). Dále se pak Úřad zabýval otázkou, jaká sankce je spjata s naplněním skutkové podstaty správního deliktu dle 120 odst. 1 písm. f) zákona, resp. deliktu dle 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek. Zde Úřad musí akcentovat, že zákon o zadávání veřejných zakázek v tomto ohledu s daným správním deliktem spojuje nižší možnou ukládanou sankci. Úřad srovnáním maximální možné výše sankce podle zákona a zákona o zadávání veřejných zakázek za zadavatelem spáchané správní delikty (v podrobnostech viz body 62. a násl. odůvodnění tohoto příkazu) zjistil, že právní úprava obsažená v zákoně o zadávání veřejných zakázek je v tomto, čili co do trestu, pro zadavatele příznivější, neboť maximální možná ukládaná sankce je v tomto případě částka do 10 % ceny veřejné zakázky oproti maximální možné ukládané sankci podle zákona, jež činila částku do Kč. Porovnáním obou právních úprav, tj. zákona a zákona o zadávání veřejných zakázek, bylo Úřadem současně zjištěno, že jednání zadavatele je co do viny stále trestné podle obou předmětných právních norem. S odkazem např. na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1430/2010 ze dne , jehož závěry lze přiměřeně použít i v této deliktní věci, v němž bylo uvedeno, že Jestliže soud zjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, je pro pachatele příznivější než jeho posouzení podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., pak je ustanoveními tohoto příznivějšího zákona vázán jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu. Způsob výkonu trestu odnětí svobody je součástí trestnosti činu, protože výrok o způsobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody je podle 122 odst. 1 tr. ř. obligatorní součástí takto uloženého trestu. Proto ukládá-li soud nepodmíněný trest odnětí svobody podle zákona č. 140/1961 Sb., musí pro účely výkonu trestu odnětí svobody pachatele zařadit do odpovídajícího typu věznice podle 39a tr. zák., nikoliv podle 56 odst. 2 tr. zákoníku. Úřad vyslovuje dílčí závěr, že trestnost konkrétního činu (správního deliktu) není možné posoudit částečně podle zákona účinného v době jeho spáchání a částečně podle zákona účinného při rozhodování o tomto činu (správním deliktu), a je tedy nutno aplikovat příznivější normu jako celek. Je-li tedy jednání zadavatele nadále trestné podle obou výše specifikovaných právních norem, pak je Úřad, coby orgán rozhodující o deliktní odpovědnosti zadavatele, s odkazem na závěry Nejvyššího soudu uvedené ve výše citovaném usnesení, vázán ustanoveními příznivější právní úpravy pro zadavatele, tj. zákonem o zadávání veřejných zakázek, jak při rozhodnutí o vině, tak i při rozhodnutí o trestu. S ohledem na shora popsané tedy Úřad při rozhodování věci aplikoval zákon o zadávání veřejných zakázek. 38. Úřad nejprve poznamenává, že z 216 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek jednoznačně vyplývá, že zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, 10

11 a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší, přičemž dokumentací o zadávacím řízení je podle citovaného ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek nutno rozumět všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů. 39. Úřad k otázce povinnosti uchování dokumentace o zadávacím řízení, resp. její archivace, konstatuje, že je to jediný možný způsob, jak lze ověřit, zda byl postup zadavatele v zadávacím řízení v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Z uvedeného důvodu je uchování dokumentace o zadávacím řízení zákonem o zadávání veřejných zakázek stanovenou povinností zadavatele, jejímž důsledným dodržováním zadavatel přispívá k uplatňování zásady transparentnosti, jež je jedním ze základních principů zadávání veřejných zakázek. V případě, že dokumentace o zadávacím řízení není řádně uchována, nelze proces zadávání veřejné zakázky náležitým způsobem přezkoumat a mít najisto postaveno, že zadávací řízení bylo realizováno zcela v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. 40. Ve zjednodušeném podlimitním řízení, v němž byla šetřená veřejná zakázka zadávána, se podle zákona o zadávání veřejných zakázek prokazuje splnění kvalifikace pouze předložením čestného prohlášení a informace, které jsou v něm uvedeny, doloží vybraný dodavatel před podpisem smlouvy originály či ověřenými kopiemi dokumentů, z nichž bude zřejmé, že tyto informace jsou pravdivé. Úřad na tomto místě podotýká, že doklady prokazující splnění zadavatelem požadované způsobilosti, které je účastník na základě výzvy podle 122 odst. 3 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek povinen předložit zadavateli, jsou neodmyslitelnou součástí dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu 216 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek a zadavatel má tedy zákonnou povinnost tuto část dokumentace uchovat po dobu 10 let od uzavření smlouvy. 41. Ve zde posuzovaném případě zadavatel v části Požadavky na prokázání splnění základní a profesní kvalifikace dodavatele: zadávací dokumentace stanovil výčet podmínek pro splnění základní a profesní způsobilosti (viz bod 29. odůvodnění tohoto příkazu). U podmínek základní způsobilosti podle 74 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona o zadávání veřejných zakázek ustanovení 75 odst. 1 písm. a), b) a e) zákona o zadávání veřejných zakázek požaduje prokázání jejich splnění předložením konkrétních dokumentů, tj. nikoliv pouze čestným prohlášením (viz bod 11. odůvodnění tohoto příkazu). Obdobně i podmínky profesní způsobilosti podle 77 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek musí být na základě citovaných ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek prokázány předložením příslušných dokumentů, tj. nikoliv čestným prohlášením (viz body odůvodnění tohoto příkazu). Jak totiž vyplývá z ustanovení 122 odst. 3 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, zadavatel odešle vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, přičemž pokud vybraný dodavatel tyto doklady zadavateli nepředloží, je toto nepředložení podle 122 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách sankcionováno vyloučením tohoto vybraného dodavatele ze zadávacího řízení. 42. Vzhledem k tomu, že zadavatel požadoval prokázání splnění podmínek základní způsobilosti podle 74 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona o zadávání veřejných zakázek a prokázání splnění 11

12 podmínek profesní způsobilosti podle 77 odst. 1 a 77 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, byli podle 122 odst. 3 písm. a), v návaznosti na 122 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek, vybraní uchazeči pro obě části předmětné veřejné zakázky zadavateli povinni předložit originály či ověřené kopie, z nichž by vyplývalo splnění výše uvedených podmínek způsobilosti. V souladu se zásadou transparentnosti a ustanovením 216 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek je zadavatel povinen prokázat předložení originálů či ověřených kopií těchto dokumentů a uchovat je jako nedílnou součást dokumentace o zadávacím řízení. Pokud zadavatel tyto originály nebo ověřené kopie v souladu se zákonem neuchová, dopustí se správního deliktu neuchování dokumentace o zadávacím řízení. 43. Po přezkumu dokumentace o zadávacím řízení bylo Úřadem zjištěno, že tato neobsahuje originály či ověřené kopie dokumentů, jimiž vybraní uchazeči pro části 1 a 2 šetřené veřejné zakázky prokazovali splnění podmínek základní způsobilosti podle 74 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona o zadávání veřejných zakázek a splnění podmínek profesní způsobilosti podle 77 odst. 1 a 77 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek. K tomu Úřad podotýká, že tuto skutečnost ostatně nerozporuje ani sám zadavatel, jenž v jeho vyjádření k podnětu ze dne , které je součástí příslušného správního spisu, mimo jiné, uvádí, že Před uzavřením smlouvy byla ověřena požadovaná kvalifikace obou vybraných dodavatelů. Profesní kvalifikační předpoklady byly vedle předložených listin (odpovídaly kopiím listin z nabídek uchazečů) ověřeny též on-line prostřednictvím dostupných elektronických verzí živnostenského a obchodního rejstříku. Ve vztahu k základní kvalifikaci uchazeči disponovali příslušnými doklady k prokázání základní kvalifikace. Zadavatel bohužel neprovedl okopírování těchto originálních dokumentů, spokojil se pouze s prostým předložením nezbytné dokumentace. 44. Úřad konstatuje, že zadavatelem pořízená dokumentace o zadávacím řízení neobsahuje originály či ověřené kopie dokumentů, kterými vybraní uchazeči prokazovali splnění podmínek základní kvalifikace podle 74 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona o zadávání veřejných zakázek a splnění podmínek profesní kvalifikace podle 77 odst. 1 a 77 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek. Úřad pro úplnost uvádí, že přestože ustanovení 122 odst. 3 písm. a) a 122 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek dávají povinnost předložit originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění podmínek způsobilosti vybranému uchazeči, je to zadavatel, který odpovídá za úplnost a správnost dokumentace o zadávacím řízení, včetně jejího řádného pořízení a uchování dle zákonem o zadávání veřejných zakázek stanovených pravidel. 45. Úřad konstatuje, že zadavatel je v zadávacím řízení především povinen s ohledem na 6 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek dodržet zásadu transparentnosti zadávacího řízení, přičemž postup zadavatele je možno považovat za netransparentní tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, které by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným, nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (v této souvislosti viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/ ze dne ). Absence konkrétních dokladů, kterými měli vybraní uchazeči MATEP s.r.o., a Ladislav Lukeš prokázat splnění podmínek způsobilosti, vede k tomu, že postup zadavatele v předmětném zadávacím řízení je nečitelný a zpětně nepřezkoumatelný. Za situace, kdy předmětné doklady v dokumentaci 12

13 o zadávacím řízení absentují, nelze proces zadání veřejné zakázky náležitě přezkoumat, tj. nelze vyvodit jednoznačný závěr, že měly být jako nejvhodnější skutečně vybrány nabídky podané výše jmenovanými vybranými uchazeči. Z právě uvedeného je tak třeba vyvodit jednoznačný závěr, že nelze-li, aniž by určité doklady byly do dokumentace o zadávacím řízení zařazeny, zadávací řízení na danou veřejnou zakázku přezkoumat, je třeba uchování takových dokumentů v rámci dokumentace o zadávacím řízení pokládat za zákonem o zadávání veřejných zakázek uložené, a to právě s ohledem na základní povinnost zadavatele dodržet zásadu transparentnosti. 46. Na základě shora popsaných skutečností Úřad konstatuje a má za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek tím, že v rozporu s 216 odst. 1, ve spojení s 6 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, neuchoval část dokumentace o zadávacím řízení na část 1 veřejné zakázky, a to konkrétně originály nebo ověřené kopie dokladů ve smyslu 75 odst. 1 písm. a), b) a e) zákona o zadávání veřejných zakázek a dále originály nebo ověřené kopie dokladů požadované v 77 odst. 1 a 77 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, jejichž prostřednictvím prokazoval vybraný uchazeč MATEP s.r.o., splnění základní způsobilosti podle 74 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona o zadávání veřejných zakázek, konkrétně výpis z evidence Rejstříku trestů, potvrzení příslušného finančního úřadu o neexistenci splatných daňových nedoplatků v České republice a potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení o neexistenci splatného nedoplatku na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v České republice, a splnění profesní způsobilosti dle 77 odst. 1 a 77 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, konkrétně výpis z obchodního rejstříku a doklad o oprávnění k podnikání. Současně má Úřad za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek tím, že v rozporu s 216 odst. 1, ve spojení s 6 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, neuchoval část dokumentace o zadávacím řízení na část 2 veřejné zakázky, a to konkrétně originály nebo ověřené kopie dokladů ve smyslu 75 odst. 1 písm. a), b) a e) zákona o zadávání veřejných zakázek a dále originál nebo ověřenou kopii dokladu požadovaného v 77 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, jejichž prostřednictvím prokazoval vybraný uchazeč Ladislav Lukeš splnění základní způsobilosti podle 74 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona o zadávání veřejných zakázek, konkrétně výpis z evidence Rejstříku trestů, potvrzení příslušného finančního úřadu o neexistenci splatných daňových nedoplatků v České republice a potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení o neexistenci splatného nedoplatku na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v České republice, a splnění profesní způsobilosti dle 77 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, konkrétně doklad o oprávnění k podnikání. K tomu Úřad pro úplnost dodává, že k totožnému závěru, tzn. že se zadavatel dopustil správních deliktů, by dospěl i tehdy, pokud by byl případ posuzován ve světle právní úpravy obsažené v zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Podle předmětného zákona by zadavatel daným jednáním naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. f) zákona, když neuchoval dokumentaci o veřejné zakázce v souladu s 155 zákona, neboť součástí této nejsou výše konkretizované doklady. Na výše uvedených závěrech ničeho nemění ani skutečnost, že pojmosloví zákona o zadávání veřejných zakázek je mírně odlišné, neboť, jak je zjevné z porovnání relevantních 13

14 ustanovení zákona a zákona o zadávání veřejných zakázek, uvedených v bodech 35. až 37. odůvodnění tohoto příkazu, podstata zůstala zachována. 47. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu. K výroku III. příkazu 48. Úřad primárně ve vztahu k příčinám aplikace zákona o zadávání veřejných zakázek plně odkazuje na body 34. až 37. odůvodnění tohoto příkazu. 49. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek. 50. Podle 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nepořídí nebo neuchová dokumentaci o zadávacím řízení podle 216 odst. 1 nebo Ve výroku I. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se zadavatel ve vztahu k části 1 veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek tím, že v rozporu s 216 odst. 1, ve spojení s 6 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, neuchoval kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na předmětnou část veřejné zakázky. Ve výroku II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se zadavatel ve vztahu k části 2 veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek tím, že v rozporu s 216 odst. 1 zákona, ve spojení s 6 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, neuchoval kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na předmětnou část veřejné zakázky. 52. Podle 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. 53. Podle 121 odst. 3 zákona, ve znění novely zákona č. 40/2015 Sb., odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. 54. Podle 270 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek odpovědnost zadavatele za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. 55. Se shora uvedeného je zřejmé, že 121 odst. 3 zákona, ve znění novely zákona č. 40/2015 Sb., a 270 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek, jsou, pokud jde o úpravu zániku odpovědnosti zadavatele za spáchaný správní delikt, totožné. 56. Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v 270 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek. V šetřeném případě se Úřad o spáchání obou správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne Ke spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu došlo ukončením zadávacích řízení na část 1 a část 2 veřejné zakázky, tj. shodně dne , kdy zadavatel s výše jmenovanými vybranými uchazeči uzavřel smlouvy na plnění předmětných částí veřejné zakázky. Z výše uvedeného je 14

15 tudíž zřejmé, že od spáchání obou správních deliktů uplynulo přibližně 20 měsíců, a že tedy v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla. 57. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/ ze dne nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/ ze dne ), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/ ze dne a č. j. 8 As 17/ ze dne ). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy. 58. Úprava zákona o zadávání veřejných zakázek je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. 59. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné samostatně posuzovat jednotlivé sazby za uvedené správní delikty. 60. V souladu se zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě nejzávažnější, tj. za který je možno uložit nejpřísnější sankci (vyšší pokutu). 61. V šetřeném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle 268 odst. 1 písm. c) zákona o zadávání veřejných zakázek. 62. Podle 268 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek se za správní delikt podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až c). 63. Podle 120 odst. 1 písm. f) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nepořídí, nezašle nebo neuchová dokumentaci podle 109 nebo