Současná úroveň a perspektivy internetového a GSM bankovnictví v ČR

Transkript

1 Bankovní Institut vysoká škola Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Současná úroveň a perspektivy internetového a GSM bankovnictví v ČR Bakalářská práce Autor: Karel Masopust Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Olga Šeflová Praha Duben, 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVS a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne Karel Masopust

3 Poděkování: Tímto bych chtěl poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Olze Šeflové za trpělivost při vedení mé práce a za všechny užitečné rady, které mi během celého průběhu práce na tomto projektu poskytla. Dále bych chtěl poděkovat všem zaměstnancům České spořitelny a.s., LBBW a.s, Komerční banky a.s. a BRE Bank a.s. (mbank) se který mi jsem měl možnost spolupracovat a kteří mi ochotně poskytli informace k mé bakalářské práci.

4 Anotace: Cílem této práce je analyzovat a zhodnotit Internetbanking a GSM banking u vybraných bank a zjištěné údaje aplikovat na dva rozdílné fiktivní klienty. Zkoumanými bankami jsou Česká spořitelna a.s., LBBW a.s., Komerční banka a.s. a BRE Bank (mbank). První část práce je věnována teoretickému vymezení a rozdělení dle forem elektronického bankovnictví. V druhé části jsou analyzovány vybrané parametry internetového bankovnictví a GSM bankovnictví. Zkoumanými parametry jsou technické požadavky na software a hardware, bezpečnostní prvky, služby, které vybrané banky poskytují přes konkrétní formu elektronického bankovnictví a výše poplatků účtovaných za provedení dané služby. Ve třetí části jsou zjištěné údaje aplikovány na dva rozdílné klienty a je jim dáno doporučení, u které z vybraných bank by si službu měli zajistit. V závěru jsou obě formy elektronického bankovnictví zhodnoceny a jsou uvedeny perspektivy a směr, kterým by se elektronické bankovnictví mohlo ubírat. Annotation: The object of this work is to analyse and evaluate Internetbanking and GSM banking at chosen banks and subsequently apply discovered datas on two different made-up clients. The respective analysed banks are :Česká spořitelna a.s., LBBW a.s., Komerční banka a.s. and BRE Bank (mbank). The first part of the work is dedicated to theoretical specification and classification according to the forms of e-banking. In the second part there are analysed chosen parameters of internet banking and GSM banking. The analysed parameters are technical software and hardware requirements,safety elements, provided bank services through resp.form of e-banking and feets amount charged for the providing of the respective service. The third part includes discovered datas applied to two different clients. They are given recommentadion at which of the choosen bank they should ask for the service. In the end of the work both forms of e-banking are evaluated and at the same time there are stated prospects and course for e-banking could take.

5 Obsah Úvod Teoretické vymezení jednotlivých forem elektronického bankovnictví Právní úprava elektronického platebního styku Výhody a nevýhody elektronických bankovních služeb Bezpečnost v elektronickém bankovnictví Rozdělení dle forem elektronického bankovnictví Telebanking GSM banking Homebanking Internetbanking Další formy elektronického bankovnictví Metodologie Analýza parametrů internetového bankovnictví u vybraných bank Technické požadavky Bezpečnostní prvky Služby poskytované bankami přes Internetbanking Poplatky účtované za služby poskytované prostřednictvím Internetbankingu Analýza parametrů GSM bankovnictví u vybraných bank Technické požadavky Bezpečnostní prvky Služby poskytované bankami přes GSM banking Poplatky účtované za služby poskytované prostřednictvím GSM banking Návrh optimální formy obsluhy dle odlišných klientských požadavků Internetbanking Technické požadavky

6 5.1.2 Bezpečnostní prvky Nabídky služeb a poplatky za jejich využívání Vyhodnocení a doporučení klientovi GSM banking Technické požadavky Bezpečnostní prvky Nabídky služeb a poplatky za jejich využívání Vyhodnocení a doporučení klientovi Výsledky, závěry a doporučení vybraným bankám na zdokonalení těchto forem elektronického bankovnictví a perspektivy jejich vývoje Seznam použité literatury

7 Úvod Elektronické bankovnictví je pojem, který označuje přímé nebo také vzdálené bankovnictví, je to forma komunikace mezi klientem a bankou. Klient při vyřizování svých bankovních operací nepřichází do osobního kontaktu se zaměstnanci banky, ale provádí své příkazy z elektronického zařízení, které je buď veřejně dostupné jako jsou bankomaty nebo platbomaty nebo zařízením, které je jeho majetkem. Rozvoj elektronických bankovních služeb byl a je podmíněn rozvojem informačních a telekomunikačních zařízení a jejich stále se snižující cenou a zvyšující se dostupností pro čím dál tím větší okruh zákazníků. V současnosti není téměř nikdo, kdo by nepoužíval mobilní telefon nebo počítač. Což jsou hlavní prostředky, kterými je možné komunikovat s bankou. Elektronické bankovnictví, jak ho známe dnes, vzniklo z mnohem jednodušších forem předávání elektronických informací od klienta bance. Prvním dostupným prostředkem komunikace klienta s bankou se stala telefonní pevná linka. Pro využívání této služby bylo nutné se přihlásit pomocí svého jména a hesla. Tento způsob komunikace nebyl příliš spolehlivý a ani bezpečný. S vývojem faxů bylo možné i jejich prostřednictvím komunikovat s bankou. Jako bezpečnostní opatření u faxové komunikace sloužilo jméno a číslo klienta případně číslo účtu. Autentizace se prováděla s využitím kódových tabulek a ověření klient musel provádět přes telefon. V osmdesátých letech dvacátého století s využíváním počítačů nastal zlom v komunikaci. Počítače se začaly rychle rozšiřovat a bylo možné jejich prostřednictvím přenášet data od klienta k bance. Toto přenášení informací bylo velmi jednoduché. Tehdejší Československá státní banka nabízela svým vybraným klientům možnost předávání informací a platebních příkazů na přenosném médiu (pásce nebo disketě). Bance tento nový způsob přenosu informací umožňoval zpracovávat větší objemy dat a rychleji, než tomu bylo u papírových formulářů. S rozvojem internetu se bankám otevřel další rozměr elektronické komunikace s klientem. Než se stal počítač s připojením na internet běžnou součástí domácností, nabízely banky možnost PC bankingu jen několika málo klientům, a to převážně z oblasti firem. Ale rychlost s jakou se počítače začaly rozšiřovat i k soukromým uživatelům, nutila banky k vývoji nových způsobům zprostředkování bankovních služeb. K tomuto účelu začaly banky nabízet internetové bankovnictví. To umožňovalo klientům provádět pasivní, ale i aktivní operace se svým účtem bez ohledu na provozní dobu banky 24 hodin denně. 7

8 Nové způsoby provádění bankovních transakcí s sebou přinášely i nová rizika. Bylo tedy nutné zákonně ošetřit provádění všech služeb využívajících kanálů elektronického bankovnictví, aby se zamezilo zneužití ze strany podvodníků. Cílem této práce je analyzovat dvě nejpoužívanější služby v okruhu klientů mladší generace, a to Internetové bankovnictví a GSM banking u vybraných bank a zjištěné výsledky aplikovat na dvou rozdílných typech klientů a doporučit jim optimální řešení jejich požadavků. 8

9 1. Teoretické vymezení jednotlivých forem elektronického bankovnictví Oblast služeb elektronického bankovnictví je pro banky velmi lukrativní. Skýtá nové možnosti komunikace klienta s bankou. Dává klientovi možnost uskutečňovat bankovní operace s nižšími náklady na poplatky než by tomu bylo při osobní návštěvě na pobočce a bankám umožňuje snižování variabilních nákladů na lidské zdroje. Neustálý rozvoj informačních a telekomunikačních technologii tak umožňuje bankám nepřetržitě rozvíjet možnosti elektronického bankovnictví a nabízet jejich prostřednictvím stále širší nabídku služeb. Proto je nutné mít přesně stanovená pravidla, která definují elektronické platební prostředky. K tomuto účelu slouží zákon o platebním styku, který je rozděluje do několika kategorií: Prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě, při jehož užívání se zpravidla vyžaduje identifikace držitele osobním identifikačním číslem přiděleným vydavatelem nebo identifikace jiným způsobem. Elektronický peněžní prostředek je platební prostředek, který uchovává peněžní hodnotu v elektronické podobě a který je přijímán jako platební prostředek i jinými osobami než jeho vydavatelem. Elektronické peníze jsou peněžní hodnota uchovávaná na elektronickém peněžním prostředku. Elektronické peníze smějí být vydávány pouze vydavatelem elektronických peněžních prostředků a pouze na základě předchozího přijetí peněžních prostředků v hodnotě ne nižší, než je hodnota elektronických peněz. 1 Z obecného pohledu nelze elektronické platební prostředky chápat jen jako Internetbanking nebo GSM banking. Tento pojem do sebe zahrnuje mnohem širší spektrum možností, přes které lze využívat bankovních služeb. Proto musí být dodrženy podmínky definované podle zákona o platebním styku, jinak by se nejednalo o elektronický platební prostředek dle zákona. 1 Definice dle zákona o platebním styku č. 124/2002 Sb. z roku 2002 novelizovaného v roce 2009 zákonem č. 285 / 2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku. 9

10 1.1 Právní úprava elektronického platebního styku Nové možnosti obsluhy osobních či firemních účtů sebou přinesly i nutnost právní úpravy. Tato oblast je vymezena směrnicemi Evropského parlamentu, konkrétně směrnicí č. 2000/46/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností. Tato směrnice měla zajistit, aby nedocházelo k nekontrolované emisi elektronických peněz. Dalšími směrnicemi, kterými je upravován vztah mezi klientem a bankou jsou: Směrnice č. 2002/65/ES o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku, Směrnice č. 97/7/ES o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku, Směrnice č. 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní špinavých peněz a finančního terorismu a Směrnice č. 2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu. Tyto směrnice byly novelizovány 16. září 2009 Směrnicí č. 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES. V přezkumu Směrnice 2000/46/ES komise zdůraznila potřebu revidovat směrnici vzhledem k tomu, že některá její ustanovení byla považována za překážku skutečného jednotného trhu služeb elektronických peněz a rozvoje těchto uživatelsky přívětivých služeb. 2 Směrnice Evropského parlamentu jsou pro podmínky České republiky aplikovány v zákoně č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech. V roce 2009 parlament České republiky schválil zákon 284/2009 Sb., který upravuje nové Směrnice Evropského parlamentu a zákon č. 285 / 2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku. 1.2 Výhody a nevýhody elektronických bankovních služeb K výhodám elektronického bankovnictví bez pochyb patří, že klient může služeb banky využívat z pohodlí domova, 24 hodin denně 7 dní v týdnu, bez nutnosti osobní návštěvy na pobočce. Komunikace s bankou není ani omezena místem pobytu klienta. Přihlášení např. 2 Citace byla použita ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES. 10

11 k internetovému nebo GSM bankovnictví může proběhnout z jakéhokoliv místa na světě, jen s tou podmínkou, že přihlašovaná osoba u sebe musí mít osobní počítač s připojením na internet či mobilní telefon. K nevýhodám patří nutnost vlastnit a dokázat ovládat informační či telekomunikační zařízení, s nimiž je možno využívat služeb elektronického bankovnictví. Nevýhodou může být i bezpečnostní riziko, které nelze úplně odstranit. 1.3 Bezpečnost v elektronickém bankovnictví Jedním z nedůležitějších předpokladů pro využívání elektronického bankovnictví je ochrana klientových dat a bezpečnost přenosu těchto dat do banky. Protože je mnoho lidí, kteří by se rádi obohatili z cizího účtu, je nutné dbát především na ochranu takovýchto citlivých informací. Za tím účelem existují různé možnosti jak takovým případům zneužití zabránit nebo alespoň je minimalizovat, tak aby nedošlo k příliš velkým škodám na majetku klienta. Každý uživatel elektronického bankovnictví si u své banky může nastavit limity na účtu, kterými je omezen např. denní výběr z bankomatu či maximální limit na platbu kartou. V případě elektronických bankovních služeb musí být klient banky jednoznačně identifikován a jeho právo provádět bankovní operace musí být ověřeno autorizačními mechanizmy. Základním způsobem identifikace je přihlášení klienta pomocí uživatelského jména a hesla (heslo by mělo obsahovat alfanumerické znaky s rozlišením velkých a malých písmen). Jako další prvek ověření je možné použít ověření pomocí SMS zprávy. To znamená, že klientovi je na jeho mobilní telefon zaslána autorizační SMS s omezenou dobou platnosti, kterou musí zadat pro ověření transakce nebo přihlášení do systému. K nejvyššímu způsobu zabezpečení internetového bankovnictví patří identifikace pomocí čipové karty, kterou klient obdrží od své banky i s čtečkou čipových karet. Tato čtečka je připojena prostřednictvím nainstalovaného softwaru dodaného bankou ke klientovu počítači. Tím je dosaženo toho, že bez této karty není možné se úspěšně přihlásit do aplikace. 1.4 Rozdělení dle forem elektronického bankovnictví Telebanking Telebanking nebo také Phonebanking nemá v dnešní době již takový potenciál jako na začátku využívání této služby, přesto je u klientů jednou z nejoblíbenějších forem elektronického bankovnictví. Možnost využít Telebanking k ovládání účtu nabízí většina bank v ČR, ale ne všechny tuto službu nabízejí bezplatně. 11

12 Klient při jeho využívání má možnost si vybrat ze dvou způsobů komunikace. Tou první je hlasová komunikace s operátorem banky a druhou možností je komunikace s automatickým hlasovým systémem prostřednictvím tlačítek na číselníku telefonního přístroje. Pro bezpečnost a identifikaci klienta se využívá dvojí identifikace, pomocí identifikačního čísla a klientova PINu. Nabídka služeb, kterých lze využívat je poměrně široká. V případě komunikace s hlasovým systémem klient může využívat služeb 24 hodin denně s tou nevýhodou, že spektrum služeb je poněkud omezené. Tabulka č. 1, Výpis vzorových operací uskutečnitelných přes automatický hlasový systém Pasivní operace Aktivní operace Zjištění výše zůstatku na účtu Tuzemský platební styk Informace o pohybech na účtu Zahraničí platební styk Úrokové sazby Příkaz k inkasu Kurzovní lístek Založení, změna či zrušení termínovaného vkladu Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací z Pokud klient nechce své operace vyřizovat prostřednictvím hlasového systému, může se nechat přepojit přímo na telefonního bankéře a jeho prostřednictvím provést téměř všechny operace jako na pobočce. Výhodou je, že tito zaměstnanci bank jsou dobře proškoleni a informovaní, proto mohou zjistit potřebné informace do větších detailů než by tomu bylo u hlasového systému. Nevýhodou ovšem je, že jejich služby jsou limitované provozní dobou telefonního centra banky GSM banking GSM 3 banking je forma komunikace klienta s bankou s využitím mobilního telefonu se SIM kartou na které je nahraný bankovní software. Klient tak může být prostřednictví GSM bankingu ve spojení s bankou, 24 hodin denně 7 dní, v týdnu z kteréhokoliv místa na světě, kde je možné použít mobilní telefon. 3 Global Systém for Mobile Communication (globální systém mobilní komunikace) 12

13 Přes tuto aplikaci je možné kontrolovat zůstatek na účtu, zjišťovat informace o transakční historii a využívat základní bankovní operace jako příkazy k úhradě a jiné. GSM banking se dělí podle způsobu komunikace s bankou do tří kategorií: SIM Toolkit K využívání této aplikace je zapotřebí mít na SIM kartě nahraný speciální bankovní software, bez něhož jí nelze spustit. O2 a Vodafone tento software na svých SIM kartách dodávají standardně na rozdíl od T-mobilu, u kterého je nutné o SIM kartu s touto bankovní aplikací předem požádat. K zpřístupnění musí klient ještě zadat speciální bankovní PIN kód (tzv. BPIN) případně bankovní PUNK (tzv. BPUK), po jehož zadání klient může procházet nabídku GSM bankingu stejně jako by to dělal s menu svého mobilního telefonu. SMS banking Je možné ho využívat z jakéhokoliv mobilního telefonu bez nutnosti bankovního softwaru nahraného na SIM kartě, protože komunikace probíhá jen formou SMS zpráv mezi klientem a bankou. Pro zvýšení bezpečnosti je na požádání bankou vydán autentizační kalkulátor, s jehož pomocí si klient vygeneruje unikátní kód, který zadá do formátu SMS zprávy. U zpráv zasílaných bance musí být vždy dodržován formát stanovený konkrétní bankou. WAP banking Základním předpokladem k využívání této aplikace je vlastnictví mobilního telefonu s funkcí WAP 4. V podstatě se jedná o internetové bankovnictví přizpůsobené na velikost displeje mobilního telefonu. Nevýhodou této aplikace je nízká rychlost připojení k internetu přes mobilní telefon Homebanking V době ještě před prvními formami elektronického bankovnictví museli klienti vyplňovat platební příkazy, příkazy k inkasu a jiné dokumenty osobně na pobočce své banky, což bylo nepohodlné a ztrácelo se tímto postupem mnoho času. Následovala možnost nahrát informace (v případě firemních klientů informace z účetnictví společnosti) na přenosné medium, které bylo přesto nutné osobně doručit do banky a především tento způsob nebyl dostupný pro všechny klienty. Proto byl rozvoj homebankingu jen logickým krokem v předávání informací od klienta bance nebo opačným směrem. Nyní již stačilo vlastnit počítač s připojením na internet, do kterého byl nainstalován bankovní software dodaný příslušnou bankou. To znamenalo zlom v komunikaci s bankou, protože stačilo jen zadat příkazy k platbě do počítačového programu, který je následně zaslal do banky. Z tohoto způsobu předávání dat měla prospěch především firemní klientela, protože dostala možnost propojit platební příkazy 4 Wireless Application Protocol (Protokol bezdrátové aplikace) 13

14 se svým účetním systémem. Proto je velmi důležité kvalitní zabezpečení komunikace, které probíhá přes řadu šifrovaných algoritmů. U identifikace klienta je nutné ověřit, zda se jedná o osobu oprávněnou ke vstupu do systému. Přístup zabezpečuje kombinace hesel, autorizačních zpráv či elektronického podpisu. Nevýhodou Homebankingu je jeho provázanost s jedním počítačem, nutnost instalace softwaru a také neaktuálnost v případě režimu offline. Obrázek č. 1, Homebanking Komerční banky a.s. (Pohoda Komplet) Zdroj: Internetbanking Internetbanking nebo česky Internetové bankovnictví je v současné době nerozšířenější a nejrychleji se rozvíjející formou elektronického bankovnictví. Pro klienty je atraktivní hlavně proto, že k jeho využívání je zapotřebí jen počítač s připojením k internetu, což je ve většině domácností běžné vybavení. Není vázané na jeden počítač, jak to mu je u homebankingu a je možné se připojit a zkontrolovat svůj účet prakticky z kteréhokoliv místa na světě a to nepřetržitě 24 hodin denně. Další rozdíl je v množství informací posílaných prostřednictvím této aplikace, které je menší než u homebankingu. A také ho nelze propojit s účetními programy, proto je spíše vhodný pro fyzické osoby a malé podnikatele než pro velké firemní klienty. 14

15 Výhodou jsou nízké variabilní náklady na provádění klientových příkazů ze strany banky. Jde i o úsporu prostředků ze strany klienta za poplatky, které jsou při využívání Internetbankingu mnohonásobně nižší oproti poplatkům za stejnou službu, které by byl klient nucen uhradit při osobní návštěvě na pobočce. Službami u kterých je, největší cenový rozdíl může být např. předání výpisu z účtu, které je prostřednictví internetového bankovnictví zdarma a při osobním vyzvednutí na pobočce je klient nucen uhradit poplatek v řádu několika desítek korun. Internet je celosvětově volně přístupná síť a je nutné, aby přístup a komunikace s bankou prostřednictvím této aplikace měl vysoký stupeň zabezpečení. Základním předpokladem je přihlášení se do systému pomocí klientského čísla a hesla. Obrázek č. 2, Přihlašovací okno Internetového bankovnictví České spořitelny, a.s. Zdroj: Česká spořitelna, a.s. Bezpečnost při přihlašování lze ještě zvýšit prostřednictvím autorizačních SMS zpráv nebo přístupu přes klientský certifikát, který obsahuje přístupovou čipovou kartu, bez které není možné Internetbanking zpustit. Tyto možnosti autorizace je možné využívat například i při platebním styku. Komunikace mezi bankou a klientem je chráněna šifrovaným algoritmem a také často používaným bezpečnostním protokolem SSL 5. Bankovní operace, které je možné 5 Secure Socket Layer, používá se k bezpečné komunikaci mezi internetovými servery prostřednictvím zabezpečeného protokolu HTTP, které se označuje HTTPS 15

16 přes Internetbanking provádět se liší podle banky, která tuto službu poskytuje. Některé malé banky nabízí možnost využít jen základní bankovní operace jako je kontrola zůstatku na účtu, zjišťování transakční historie a platební styk v rámci České republiky. Na rozdíl od nich, velké bankovní domy umožňují svým klientům provádět nejen zahraniční platební styk, případně i přeshraniční platby SEPA 6 a u některých je dokonce možné přímo z obýváku investovat své volné peněžní prostředky nebo kontrolovat již probíhající investice Další formy elektronického bankovnictví PDA 7 jsou kapesní počítače s dotykovou obrazovkou ovládanou perem nebo jen prstem. PDA banking je jednou z možných forem vzdáleného přístupu k účtu, který by se mohl v budoucích letech rozšířit mezi širokou veřejnost. Takovému rozšíření pomáhá stále se snižující cena mobilních telefonů s dotykovým displejem a plnohodnotným internetovým prohlížečem. PDA banking je vlastně kombinací Internetového a GSM bankovnictví. Spojení se navazuje prostřednictvím internetu, proto není nutné mít v přístroji nainstalovaný zvláštní bankovní software. Zapotřebí je pouze internetový prohlížeč podporující protokol SSL. TV banking zatím ještě není v praxi využíván, ale některé banky o tomto způsobu vzdáleného bankovnictví uvažují. Například Poštovní spořitelna ve spolupráci s O2 již začala tento způsob bankovnictví testovat. Klient by pak měl možnost během sledování televize jen přepnout tlačítko na ovládači, zadat bezpečnostní údaje (ty by měly být stejné jako pro Internetbanking) a přímo z obýváku kontrolovat zůstatky na účtu, transakční historii a jiné. Samoobslužné zóny nejedná se o vzdálený přístup k účtu v pravém slova smyslu. Protože klient musí osobně navštívit pobočku nebo jiné místo kde je taková samoobslužná zóna umístěna. V některých případech jsou tyto zóny přístupné i 24 hodin denně. Klient zde může provádět různé finanční operace svým tempem a bez přítomnosti zaměstnance banky. U samoobslužných zón lze nejen vybírat hotovost, ale i vkládat, zobrazovat transakční historii nebo provádět příkazy k úhradě. Podobné funkce nabízejí i vybrané bankomaty. Ty dovedou přijímat hotovost, zobrazovat zůstatek na účtu, lze jejich prostřednictvím platit složenky, dobíjet kredit na mobilní telefon nebo provádět převody peněz na jiné účty. 6 SEPA jsou platby v rámci Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska v EUR 7 PDA Personal Digital Assistent (osobní digitální pomocník) 16

17 2. Metodologie Předmětem této práce je analýza internetového a GSM bankovnictví u vybraných bank. Ty jsou součástí elektronického bankovnictví a tak se přede mnou objevila první překážka. Protože elektronické bankovnictví celkově je dynamicky se měnící varianta přístupu k účtu, není příliš mnoho literatury, která by tuto oblast bankovní činnosti zkoumala. Důležitým informačním zdrojem, ze kterého jsem čerpal, byla publikace,,platební styk: klasický a elektronický. Přesto, že tato kniha mi byla velkým pomocníkem, nebyla pro mé potřeby dostatečně obsáhlá, protože se tématu elektronického platebního styku věnovala jen menší částí. Proto jsem byl nucen využít dalších knih jako,,elektronické platební prostředky nebo,,platební karty: velká encyklopedie. A další důležité informace jsem získal z internetových stránek nebo Při právním vymezení elektronického platebního styku jsem se musel obrátit na zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech a na zákon č. 285 / 2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku, ale protože je Česká republika součástí Evropské unie, musí se řídit i směrnicemi Evropského parlamentu, které jsem čerpal z internetových stránek Pro analytickou část své bakalářské práce jsem si zvolil dvě nejrozšířenější formy elektronického bankovnictví, kterými jsou Internetbanking a GSM banking. Tyto formy obsluhy účtu jsou v současné době nejsnadnějšími způsoby obsluhy bankovních účtů. Informace pro analýzu jsem získával z internetových stránek, z volně dostupných dokumentů na pobočkách i z rozhovorů s bankéři. Analyzovanými parametry byly: technické požadavky na hardwarové a softwarové vybavení klienta bezpečnostní prvky využívané k ochraně systému i osobních údajů služby poskytované prostřednictvím aplikací internetového a GSM bankovnictví poplatky účtované za využívání služeb internetového a GSM bankovnictví K analytické části této práce bylo zapotřebí získat a zhodnotit informace k službám Internetbanking a GSM banking od vybraných bank. Výběr bank pro komparaci jsem volil tak, abych porovnával velké bankovní domy Českou spořitelnu a.s (dále jen Česká spořitelna) 17

18 a Komerční banku a.s. (dále jen Komerční banka) s menšími bankami jako LBBW a.s. (dále jen LBBW) a BRE Bank a.s. (dále jen mbank). Nejlépe a také nejobsáhleji měly své informační materiály pro internetové a GSM bankovnictví zpracované banky Česká spořitelna a Komerční banka, ve kterých byly všechny informace pro analýzu přehledně zpracované. Naopak nejméně informací obsahovaly materiály LBBW, které byly zpracované jen velmi obecně. Proto jsem se, se svými dotazy často obracel přímo na zaměstnance LBBW, kteří mi vždy ochotně odpovídaly. V další části práce jsem zjištěné údaje aplikoval na simulované požadavky dvou rozdílných fiktivních klientů, kterým byl doporučen optimální způsob obsluhy jejich účtu. Pro potřeby internetového bankovnictví jsem si zvolil podnikatele, který vlastní malou firmu zabývající se nákladní dopravou po Evropě. Pro GSM banking jsem si vybral fiktivního zaměstnance nadnárodní společnosti, který využívá především jednorázové příkazy k úhradě a kontroluje zůstatky na účtu. U obou fiktivních klientů jsem simuloval jejich konkrétní požadavky, které představovaly hlavní body pro porovnávání všech zvolených bank. Na konci celé práce je syntéza, ve které shrnuji zjištěné údaje a rozdíly v úrovni internetového bankovnictví a GSM bankingu u vybraných bank. Konečnou částí syntézy je i prognóza, kterým směrem by se mohlo elektronické bankovnictví ubírat v blízké budoucnosti. 18

19 3. Analýza parametrů internetového bankovnictví u vybraných bank Tato část práce je věnována analýze parametrů internetového bankovnictví u vybraných bank. Do vzorku bank vybraných k analýze, byly zvoleny tyto banky: Česká spořitelna, LBBW, Komerční banka a mbank. Parametry zvolené k analýze jsou: technické požadavky, bezpečnostní prvky, služby poskytované přes internetbanking, poplatky účtované za služby poskytované prostřednictvím internetového bankovnictví. 3.1 Technické požadavky V oddílu technické požadavky jsou zkoumány hardwarové a softwarové nároky bank na osobní počítač, ze kterého se klient bude připojovat ke svému účtu prostřednictvím internetového bankovnictví. Česká spořitelna Česká spořitelna požaduje pro správné fungování aplikace Servis 24 Internetbanking, operační systém Microsoft Windows s podporovanými verzemi Windows XP, Windows Vista a Windows 7 a s internetovými prohlížeči Microsoft Internet Explorer verze 7.0 a 8.0 nebo Mozilla Firefox verze 3.5 a 3.6. Ostatní operační systémy a internetové prohlížeče nejsou aplikací Servis 24 Internetbanking plně podporovány a proto není záruka, že všechny funkce budou správně zobrazeny či plně fungovat. LBBW LBBW Direct neuvádí žádné nároky na hardwarové vybavení počítače klienta ani na operační systémy. Tato aplikace bezproblémově funguje i na všech běžně používaných internetových prohlížečích s podporou JAVA skript jako jsou: Internet Explorer 6, 7 a 8, Mozilla Firefox 3, Opera, Safari a Google Chrome. Jediným požadavkem pro bezproblémové využívání aplikace LBBW Direct je minimální rychlost připojení k internetu 33,6 kbps. Komerční banka Komerční banka uvádí své internetové bankovnictví pod jménem Mojebanka. Komerční banka uvádí své požadavky na klientovo vybavení přesněji než předešlé banky. 19

20 Tabulka č.2, Požadavky na hardwarové vybavení Procesor Min. 233 MHz Operační paměť Min. 128 MB Rozlišení monitoru SVGA, min. 800 x 600 Volné místo na pevném disku 300 MB Zdroj: pdf. příručka Komerční banky, Technické podmínky přímé bankovnictví KB Tabulka č. 3, Požadavky na softwarové vybavení Operační systém Verze prohlížeče Veze JAVA Microsoft Windows XP, SP 3 Microsoft Windows Vista SP 2, 32 i 64 bit, Česká nebo anglická jazyková verze Microsoft Windows 7, 32 i 64 bit, Česká nebo anglická jazyková verze Microsoft Windows SERVER 2008 Linux Ubuntu 10.4 Lucid Lynx MacOS X 10.6 Snow MS Internet Explorer 6.0 SUN 1.6.0_21* MS Internet Explorer 7.0 MS Internet Explorer 8.0 Mozilla Firefox 3.6.x Opera10.6* Google Chrome 6* MS Internet Explorer 7.0 SUN 1.6.0_21* MS Internet Explorer 8.0 Mozilla Firefox 3.6.x Opera10.6* Google Chrome 6 * MS Internet Explorer 8.0 SUN 1.6.0_21* Mozilla Firefox 3.6.x Opera10.6* Google Chrome 6* MS Internet Explorer 8.0 SUN 1.6.0_21* Mozilla Firefox 3.6.x SUN 1.6.0_21* Mozilla Firefox 3.6.x JAVA for MacOS Leopard Safari 5.x X1.6.0_17 * Funkčnost KB etrading není podporována na těchto operačních systémech a verzích prohlížečů. Zdroj: pdf. příručka Komerční banky, Technické podmínky přímé bankovnictví KB 20

21 mbank Elektronické bankovnictví od mbank podporuje operační systém Microsoft Windows a to verze Windows XP, Windows Vista, Windows 7, MacOS, Linux, Unix nebo Solaris. A internetové prohlížeče Internet Explorer 6, 7 a 8 či Mozilla Firefox 3. Veškeré služby aplikace Internetbanking by měly bez problémů fungovat i na ostatních prohlížečích jako jsou Opera, Mozzila Suite, Konqueror, Safari či Google Chrome. Internetové bankovnictví je možné úspěšně zpustit i na mobilních telefonech iphone. Vyhodnocení - Požadavky jsou rozděleny dle jednotlivých bank. V případě České spořitelny a LBBW jsou nároky specifikovány jasně a jednoduše. LBBW neuvádí žádné konkrétní nároky na vybavení klienta, internetové bankovnictví této banky ke správnému fungování potřebuje jen minimální rychlost připojení k internetu. Česká spořitelna uvádí nároky, jak na operační systém, tak i na internetový prohlížeč klienta, u jiných než uvedených operačních systémů a verzí internetového prohlížeče banka nezaručuje fungování aplikace Servis 24 Internetbanking. Nejkonkrétnější a zároveň nejvyšší nároky na hardware a software uvádí Komerční banka. Naopak nejpřizpůsobivější internetové bankovnictví, co se týče technických požadavků, má mbank, která uvádí, že lze využívat internetové bankovnictví i přes mobilní telefon iphone. 3.2 Bezpečnostní prvky Bezpečnost je nejdůležitější částí celého internetového bankovnictví, aby byla zajištěna ochrana klientových osobních údajů a především peněz uložených na bankovním účtu, ať už osobním či firemním. Proto je velmi důležité především jednoznačná identifikace klienta, zabezpečení informačních kanálů, aby nebylo možné se do nich nabourat a zjistit, případně pozměnit citlivé osobní informace. Samozřejmě i samotná banka si musí svůj systém chránit před vniknutím hackerů. Aby banky zabránily únikům citlivých informací, používají celou řadu bezpečnostních prvků. Česká spořitelna Pro přihlášení do systému internetového bankovnictví Servis 24 Internetbanking musí klient zadat své klientské číslo a heslo. Pro zvýšení ochrany při přihlašování do systému je možné využít přihlašovací SMS nebo klientský certifikát. V případě přihlášení pomocí SMS klient odešle klient pomocí mobilního telefonu žádost do systému banky a obratem obdrží na svůj mobilní telefon SMS zprávu s autorizačním kódem, 21

22 který je nutné zadat při přihlašování do systému. V případě, že klient do stanovené doby tento kód nevyužije, jeho platnost vyprší a již nebude možné ho použít k přihlášení. Zabezpečení transakcí je možné zajistit stejně jako u přihlašování do systému pomocí autorizačních SMS s kódem či klientským certifikátem, o klientský certifikát je možné požádat jen při osobní návštěvě na pobočce. Balíček klientského certifikátu obsahuje čipovou kartu, čtečku čipových karet a certifikát ke službě na jeden rok. Ke čtečce čipových karet je nutné nainstalovat do počítače odpovídající software, který je ke stažení na stránkách České spořitelny nebo je možné o něj požádat osobně na pobočce ve formě instalačního CD. Vnitřní systémy České spořitelny jsou chráněny pomocí firewallů, detektorů průniku, ale i například oddělením částí systému od přístupu k internetu, čímž se dá zabránit napadení heckerů. Komunikaci klienta s bankou a zabezpečení platebních příkazů zajišťuje 128 bitová šifrovací komunikace prostřednictvím bezpečnostního protokolu SSL (Secure Socket Layer). Dále je pro šifrovanou komunikaci s bankou využíván certifikát serveru banky. LBBW Komunikace mezi klientem a bankou přes aplikaci LBBW Direct je zprostředkovávaná prostřednictvím bezpečnostního protokolu SSL (Secure Socket Layer). Přes bezpečnostní protokol SSL je komunikace šifrována symetrickým algoritmem. Pro vyšší stupeň ochrany je možné si zajistit přihlašování přes autentifikátor, což je terminál do kterého klient vloží svou bankovní kartu a zadá svůj osobní PIN a přístroj vygeneruje kód, který slouží pro přihlášení do aplikace. Komerční banka Nejdůležitějším předpokladem pro komunikaci mezi klientem a službou Mojebanka je vydaný platný Osobní certifikát. Je to bankou autorizovaný veřejný klíč RSA s délkou 1024 bitů. Osobní certifikát se využívá ke komunikaci se serverem banky a pro podepisování aktivních operací. Komunikace se službou Mojebanka prochází přes bezpečnostní protokol SSL (Secure Socket Layer) a je šifrována symetrickým šifrovacím algoritmem, který využívá 128 bitový šifrovací klíč. K podpisu aktivních operací se využívá elektronický podpis, k jeho vytvoření je zapotřebí klientův osobní certifikát. Osobní certifikát je možné uložit na přenosné paměťové médium jako je například flash disk, paměťová karta nebo čipová karta a s jeho pomocí se následně přihlásit do systému. Čipovou kartu s osobním certifikátem je možné používat jen v operačním systému Microsoft Windows. 22

23 mbank Klient pro přístup do systému potřebuje své identifikační číslo a heslo. Ty jsou posílané do banky v zašifrované podobě, s využitím protokolu TSL 1.0, triple DES se 168 bitovým klíčem. Délka identifikačního čísla je bankou stanovena na osm číslic a délka hesla by měla být minimálně osm a maximálně dvacet alfanumerických znaků. Komunikaci mezi klientem a bankou zajišťuje bezpečnostní protokol SSL (Secure Socket Layer). Zabezpečení transakcí je prováděno prostřednictvím jednorázových autorizačních SMS s kódem, které využívá šifrování WTLS. Vnitřní systém banky je chráněn řadou bezpečnostních prvků, jako jsou firewally, monitorovací programy a pravidelné vnitřní a vnější audity bezpečnosti. Síť je pod neustálým dohledem, aby případné problémy mohly být odstraněny v co nekratším termínu a tak nebyla ohrožena soukromá data klientů. Veškerá data jsou v pravidelných intervalech zálohována a ukládána v datovém centru, ze kterého je možné kdykoli obnovit. Vyhodnocení - Z důvodu, že přímé bankovnictví je náchylné na zneužití, všechny zkoumané banky této oblasti věnují vysokou pozornost. Přenos informací od klienta bance je chráněn v podstatě stejným principem pomocí šifrovacích protokolů. Nepatrné rozdíly se objevují až při klientově přihlašování do systému. Zde je opět u všech čtyř bank možná zvýšená bezpečnost identifikace klienta prostřednictvím autorizačních SMS zpráv, ale již ne všechny zkoumané banky nabízejí přihlašování prostřednictvím čipové karty a čtečky čipových karet. Touto výjimkou je mbank, která již vyšší bezpečnost ověření klienta nenabízí. Komerční banka kromě čipové karty má pro své klienty ještě jednu možnost ověření klienta, kterým je přihlášení prostřednictvím osobního certifikátu. Ten umožňuje šifrovaný přístup klienta k aplikaci internetového bankovnictví. 3.3 Služby poskytované bankami přes Internetbanking Služby poskytované jednotlivými bankami prostřednictvím aplikace Internetbanking mohou být velmi rozdílné. Tyto rozdíly závisejí především na velikosti jednotlivých bank a na cílové skupině klientů, kterým chce daná banka své služby nabízet. Klient, který svůj účet využívá jako místo kam mu pravidelně přichází výplata, má jiné nároky na služby než klient, který posílá peníze do zahraničí nebo je investuje a chce mít přehled, jak se takto uložené peníze zhodnocují. 23

24 Rozsah služeb internetového bankovnictví České spořitelny 1. Nastavení limitů na účtu 2. Nastavení datových výpisů k účtu 3. Informace o zůstatku na účtu Informace o účetním zůstatku a výši kontokorentu 4. Informace o transakční historii 5. Investování Umožňuje spravovat portfolio klienta 6. Zadání jednorázového příkazu k úhradě Mezi jednorázové příkazy k úhradě patří úhrada složenky, platba za služby nebo splátka pojištění. Tento příkaz je možné zadat s dopřednou splatností, převod finančních prostředků z Kč na cizoměnový účet. 7. Zahraniční platební styk Platební transakce se zahraničím mohou využívat jak podnikatelské subjekty, tak soukromé osoby. Platbu můžeme provést v cizí měně či v Kč do zahraničí nebo v cizí měně v rámci jiné banky v České republice. Platby lze zadávat z běžného nebo ze sporožirového účtu. 8. Přeshraniční převod SEPA Umožňuje přijímat nebo odesílat platební příkazy v EUR v rámci SEPA oblasti, která je tvořena evropským hospodářským prostorem a Švýcarskem. SEPA platby se provádí přes evropské clearingové centrum. Aby platba splňovala podmínky pro SEPA převod musí být na platebním příkazu uvedeno číslo účtu ve formátu IBAN a kód příjemce BIC. Náklady bank se hradí děleným způsobem což znamená, že plátce uhradí náklady své banky a příjemce náklady své banky. Podmínkou pro příhraniční převod SEPA je že mohou být provedeny pouze do bank, které splňují SEPA standardy. 9. Zadání jednorázového příkazu k inkasu Klient musí dát souhlas s inkasem. 10. Trvalý příkaz k úhradě Slouží k opakovanému zasílání platebních příkazů v pravidelných periodách v Kč v rámci bank v České republice. Trvalý příkaz k úhradě je možné založit, změnit nebo zrušit nejpozději 1 den přede dnem splatnosti trvalého příkazu. 11. Založení trvalého příkazu k regulaci zůstatku Je možné ho založit minimálně 1 den před splatností trvalého příkazu. S využitím tohoto trvalého příkazu lze stanovit maximální a minimální zůstatek na účtu. 12. Založení plateb SIPO u sporožirového účtu Platby SIPO je možné založit a zrušit nejpozději 1 den přede dnem splatnosti platebního příkazu. Lze zkontrolovat přehled zadaných plateb a detailní informace o vybraných platbách. 24

25 13. Mobilní platby Přes tuto službu klient může platit faktury mobilním operátorům nebo dobíjet předplacené karty. Součet mobilních plateb z jednoho účtu nesmí překročit Kč za jeden den. 14. Hromadný příkaz k úhradě Zjednodušuje proces zadávání jednorázových příkazů k úhradě a umožňuje v aplikaci Servis 24 Internetbanking provádět transakce jako celek. Hromadný příkaz k úhradě může obsahovat maximálně 10 jednotlivých příkazů k úhradě. 15. Import dávky příkazů k úhradě a k inkasu z běžného účtu Import datového souboru ve standardním formátu ABO obsahujícího jednorázové příkazy k úhradě nebo k inkasu v Kč. Soubor je možné exportovat z běžně používaných účetních systémů. Jednotlivá dávka může obsahovat maximálně 50 příkazů k úhradě. 16. Export datových výpisů z běžného účtu Export automaticky generovaných souborů obsahujících transakční historii účtu ve formátu ABO nebo CSV. Datový výpis je možné následně importovat do běžně používaných účetních systémů. 17. Internetové spoření Informace o zůstatku na účtu internetového spoření Informace o transakční historii Jednorázový příkaz k úhradě Rozsah služeb internetového bankovnictví LBBW 1. Výpis zůstatků na účtech klienta 2. Výpis pohybů na účtu klienta 3. Výpis přijatých tuzemských plateb 4. Výpis přijatých zahraničních plateb 5. Tuzemské platební příkazy - Jedná se o platební příkazy v rámci České republiky v českých korunách. U platebních transakcí je možné zadávat příkazy s dopřednou dobou splatnosti. 6. Zahraniční platební příkazy - Jsou přijímány platební příkazy do zahraničí nebo příkazy v jiné měně než českých korunách. Také je možné stejně jako u tuzemského platebního styku zadávat příkazy s dopřednou dobou splatnosti Příhraniční SEPA platby Tuto službu LBBW poskytuje jen v omezené formě. Tyto platby nelze odesílat, je možné je jen přijímat. 7. Dávkové příkazy a příkazy k inkasu 25

26 Rozsah služeb internetového bankovnictví Komerční banky 1. Informace o zůstatku na účtu 2. Výpis transakční historie 3. Investování 3.1. Nákup podílových listů 3.2. Trvalý příkaz k nákupu podílových listů 3.3. Prodej podílových listů 3.4. Zobrazení historie investování 4. Příkaz k úhradě v CZK Příkaz k úhradě lze využít k platbě z běžného nebo termínovaného účtu. Z termínovaného účtu je možné platbu provést jen v rámci jednoho subjektu a jen v den splatnosti či obnovení termínovaného účtu Expresní platba jedná se o příkaz k úhradě se zkrácenou lhůtou doručení partnerovi. Příkaz k úhradě musí být odeslán ke zpracování nejpozději do 12:00 v den splatnosti. Expresní platba v Kč může uskutečněna pouze do jiné banky. 5. Příkaz k úhradě v cizí měně Lze ho využít při platbě mezi účty vedenými ve stejné nebo odlišné měně. Příkaz k úhradě v cizí měně do jiné banky v České republice je poslán zúčtovacího střediska ČNB a to znamená že je proveden v CZK bez ohledu na měnu účtu plátce Příkaz k úhradě v cizí měně s individuálním FX kurzem Umožňuje Zadat příkaz k úhradě v cizí měně s použitím FX prostředků. Tento příkaz v cizí měně může být s konverzí nebo bez konverze a využívá klientem předem nakoupených FX prostředků, které jsou uložené na vnitřním účtu banky. Tento příkaz k úhradě je možné využít pouze v případě má-li klient uzavřenou smlouvu o individuálním kurzu nebo o E-Tradingu a má nakoupené FX prostředky. Pokud klient nemá alespoň jednu z těchto smluv uzavřenou nemá možnost tuto operaci provést. Příkaz k úhradě v cizí měně lze použít k platbě na vlastní cizoměnový účet v rámci banky, na jiný cizoměnový účet v rámci banky nebo na cizoměnový účet u jiné banky. 6. SEPA EuroPlatba Je určena odesílání plateb v EUR do SEPA oblasti (jednotná eurová platební oblast). SEPA oblast je tvořena státy Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska. Pravidla SEPA byla také přijata bankami Francouzské Guayany, Martinique nebo Gibraltaru. SEPA EuroPlatbu lze provést pouze z běžného korunového nebo cizoměnového účtu. Lze ji využít pro platby v EUR do zahraničí nebo v rámci České 26

27 republiky. V České republice je možné tuto platbu uskutečnit jen v rámci bank, které přijímají SEPA EuroPlatby (tyto banky se nazývají SEPA kompatibilní) SEPA EuroPlatba s individuálním FX kurzem Pro tento způsob platby platí stejná pravidla jako pro SEPA EuroPlatby navíc, ale musí mít klient sjednanou smlouvu o individuálním kurzu nebo o E-Tradingu. Je možné blíže specifikovat identifikační údaje plátce a příjemce. Tyto údaje jsou předmětem dohody mezi oběma partnery. 7. Zahraniční platba Lze ji využít pro platbu do zahraničí v cizí měně či v Kč nebo v cizí měně v rámci České republiky mimo KB. Pro zrychlení je možné platbu zadat v režimu,,urgent nebo,,expres. Urgentní platba je možná jen ve vybraných měnách (CHF, CZK, DKK, GBP, EUR, NOK, SEK a USD) a do KB Bratislava lze použít jen urgentní platbu ve všech měnách. Platbu expres lze uskutečnit ve všech měnách kromě AUD a JPY z důvodů časového posunu Zahraniční platba s individuálním FX kurzem Slouží k zahraniční platbě v cizí měně či v Kč nebo v cizí měně v rámci České republiky mimo KB. Také je možné platbu zadat jo KB Europlatbu, která má zvýhodněnou jednotnou cenu. 8. Jednorázový příkaz k inkasu Příkaz k inkasu může klient zadat v rámci bank v České republice či do banky mimo Českou republiku. Příkazy v rámci Komerční banky je možné zadat i v jiné měně než v Kč s podmínkou že měny účtu a protiúčtu musí být stejné. Příkazy do jiné banky v České republice lze zasílat jen v Kč. 9. Pravidelné platby U pravidelných platebních příkazů je kapacita těchto příkazů omezena na deset pravidelných plateb odeslaných najednou. Mezi pravidelné platby je možné zařadit jen platební příkazy v Kč. Rozsah služeb internetového bankovnictví mbank 1. Informace o zůstatku na účtu 2. Výpis transakční historie účtu 3. Jednorázový příkaz k úhradě jedná se o převod finančních prostředků z účtu plátce na účet příjemce v rámci mbank nebo bank v České republice. 8 8mBank v České republice poskytuje pouze tuzemský platební styk, na rozdíl od mbank na Slovensku, která poskytuje i zahraniční platební styk nebo možnost SEPA plateb v rámci Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska. 27

28 4. Trvalé příkazy k úhradě Umožňuje opakující se zasílání platebních příkazů z klientova účtu na účet příjemce. 5. Příkaz k inkasu Odchozí nebo příchozí příkazy k inkasu je možné provádět jen z mkonta, lze ho zadávat v rámci mbank nebo ostatních bank v České republice. 6. Spořící účty přes internet Lze spravovat své spořící účty přes internet. Spořící účty emax Plus může mít klient založené až čtyři Informace o zůstatku na účtu 6.2. Výpis transakční historie účtu 6.3. Jednorázové příkaz k úhradě Vyhodnocení - Množství služeb nabízených přes internetbanking se liší v závislosti na velikosti banky. mbank nabízí ze všech zkoumaných bank nejmenší množství služeb. Služby, které nabízí, jsou pouze základní a platební styk lze provádět pouze v rámci České republiky. LBBW nabízí klientovi možnost využívat nejen tuzemský, ale i zahraniční platební styk a dokonce SEPA platby v omezené formě. Česká spořitelna a Komerční banka jsou zástupci největších bank v České republice, tak i množství služeb, ze kterých si klient může vybírat je vysoké. Tuzemský a zahraniční platební styk je samozřejmostí, k tomu obě banky nabízí možnost SEPA plateb, na rozdíl od LBBW v plném rozsahu. Dále má klient možnost u těchto dvou bank prostřednictvím internetového bankovnictví spravovat své portfolio cenných papírů. 3.4 Poplatky účtované za služby poskytované prostřednictvím Internetbankingu Každý klient je rozdílný a také má rozdílné nároky a priority, ale téměř pro všechny zákazníky bank je důležité, aby nemuseli zbytečně platit přemrštěné poplatky za vedení účtu či Internetového bankovnictví nebo poplatky za služby, které nevyužívají. Naopak klient, který pravidelně přes Internet posílá vysoké částky a má obavy o bezpečnost svých peněz, rád připlatí některou z možností zvýšení ochrany platebního styku a přihlašování do systému. 28

29 Poplatky internetového bankovnictví České spořitelny Tabulka č. 4: Poplatky Servis 24 Internet banking Servis 24 Internetbanking Služba Cena Zřízení služby Servis 24 Internetbanking 0,- Cena za vedení služby 29,- Změna údajů ve smlouvě 0,- Vyhotovení pravidelného výpisu z účtu Vyhotovení Předání výpisu 5,- 0,- Zaslání potvrzení transakce, výčtu z historie transakcí, 0,- detailu účtu či výsledku simulace stavebního spoření Fax 10,- Pošta 25,- + poštovné Opětovné vygenerování a zaslání bezpečnostních údajů 100,- Odblokování přístupu do služby Internetbanking, 0,- vygenerování bezpečnostního kódu Zrušení služby z podnětu klienta 0,- Dobití mobilního telefonu 2,- Zdroj: Sazebník Česká spořitelna Servis 24 Internetbanking, platný od Tabulka č. 5: Poplatky za SMS zprávy zasílané bankou Informační SMS Zaslání autorizační SMS 0,- Zaslání konfirmační SMS 0,- Zaslání přihlašovací SMS 1,50,- Zaslání zůstatkové SMS 1,50,- Zaslání SMS upozornění o nově přijaté e-faktuře 1,50,- Zdroj: Sazebník Česká spořitelna Servis 24 Internetbanking, platný od Tabulka č.6: Nadstandardní bezpečnostní prvky Zvýšení bezpečnosti Čtečka čipových karet 350,- Čipová karta 350,- Klientský certifikát s platností 1 rok 350,- Obnova klientského certifikátu v termínu 350,- Obnova klientského certifikátu po termínu 450,- Zdroj: Sazebník Česká spořitelna Servis 24 Internetbanking, platný od

30 Tabulky č. 7: Sazby účtované za platební styk prováděný prostřednictvím aplikace Servis 24 Internetbanking Platební styk Jednorázový příkaz k úhradě 2,- Trvalý příkaz k úhradě Zřízení, změna, zrušení Realizace za položku Jednorázový příkaz k inkasu Zřízení, změna, zrušení Realizace za položku Založení trvalého příkazu k regulaci zůstatku Zřízení, změna, zrušení Realizace za položku Došlá bezhotovostní platba (za položku) Příplatek za platbu z/do jiné banky (clearingové centrum ČNB) 0,- 5,- 0,- 5,- 0,- 5,- 5,- 2,- Zahraniční platební styk 50,- Úhrada ve prospěch účtu klienta Slovenské spořitelny a.s. Příplatek za expresní úhradu ve lhůtě D+0 Příplatek za úhradu PRIEURO 9 Úhrada v EUR od klienta banky finanční skupiny ERSTE GROUP, Přeshraniční platba SEPA do výše EUR 500,- 750,- 220,- SEPA platba nad EUR 1%, min. 220,- max ,- Příplatek za expresní úhradu ve lhůtě 500,- D + 0 Příplatek za úhradu PRIEURO 750,- Ostatní úhrady do zahraničí a do tuzemských bank c cizí měně Příplatek za expresní úhradu ve lhůtě D + 1 Příplatek za expresní úhradu ve lhůtě D + 0 1%, min. 220,- max ,- 250,- 500,- Trvalý příkaz k úhradě (zřízení, změna, 0,- zrušení) Zdroj: Sazebník České spořitelny - platební styk, platný k PRIEURO - platba v měně EUR, která je realizována z účtu plátce až na účet příjemce do čtyř hodin od okamžiku předání příkazu plátcem bance. 30