Judita Durynská. krásy a ducha. O čem vypovídá lebka 2. manželky krále Vladislava II. 1 EMANUEL VLČEK

Transkript

1 Judita Durynská paní znamenité krásy a ducha neobyčejného O čem vypovídá lebka 2. manželky krále Vladislava II. 1 EMANUEL VLČEK Královniny pozůstatky byly objeveny při archeologickém výzkumu románské baziliky a kláštera v Teplicích, které Judita založila na počátku 2. poloviny 12. století. Nálezová situace uložení v pohřební kapli baziliky tváří k oltáři svědčila o výjimečnosti a stáří pohřbu. Kostra spočívala na zádech, hlava byla položena na prostém opukovém kameni, milodary chyběly. Výzkum prováděly Archeologický ústav ČSAV a Krajské muzeum v Teplicích v letech pod vedením A. Hejny. Obsah Juditina hrobu byl nejdříve uložen v Teplicích, pak byl převezen do Archeo Vyobrazení českého krále Vladislava II. a jeho manželky Judity na denáru z doby před r Numizmatické oddělení Národního muzea v Praze 2. Vyobrazení královny Judity oděné ve splývavém rouchu s širokými rukávy a královskou korunou na hlavě, na rubu denáru Vladislav II., po r Numizmatické oddělení Národního muzea v Praze 3. Zachovalost chrupu a tvar zubních oblouků obou čelistí Judity; snímek Stanislav Vaněk 4. Panoramatický rentgenogram královnina chrupu 3 1) Tato zpráva doplňuje monografické zpracování prozkoumaných pozůstatků českých králů 12. století (E. Vlček: Čeští králové I, Vesmír, Praha 2000), které podpořila Grantová agentura ČR granty 304/00/0973 a 206/94/0625. Prof. MUDr. Emanuel Vlček, DrSc., (*1925) vystudoval Lékařskou fakultu UK a antropologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se vývojem člověka a antropologicko-lékařským výzkumem historických osobností. Kromě 51 knih je autorem monografické trilogie Fyzické osobnosti českých panovníků, kterou v letech vydalo nakladatelství Vesmír (jednotlivé díly jsou Nejstarší Přemyslovci, Čeští králové I a Čeští králové II). Nyní předává do tisku německo-anglickou monografii zpracovávající jedinečné nálezy Homo erectus z naleziště v ilzingslebenu v Durynsku. 4 VESMÍR 81, říjen

2 5. Lebka Judity Durynské v jednotlivých normách, snímky Stanislav Vaněk logického ústavu v Praze a odtud do depozitáře ve Slaném. Tehdejší zpráva M. lajerové (1961) však ani neobsahuje nálezovou dokumentaci, ani příliš nepopisuje královniny pozůstatky. Tečku za nenahraditelnými ztrátami cenného historického materiálu udělalo až převzetí Juditiny lebky antropologickým oddělením Národního muzea v Praze koncem 90. let minulého století. Zatím bohužel můžeme jen konstatovat, že se celá královnina kostra kromě lebky a spodní čelisti kdesi ztratila. Judita Durynská První manželka knížete Vladislava II. Gertruda abenberská zemřela ve svých 32 letech. 562 VESMÍR 81, říjen

3 6. Poloha Juditina mostu ve vztahu k mostu Karlovu (rekonstrukce, podle F. Kašičky, 1992) O dva roky později se Vladislav II. oženil s Juditou, dcerou Ludvíka II., lantkraběte Durynského. Po Vladislavově korunovaci na českého krále r se Judita stala královnou. Kronikář o ní píše jako o paní znamenité krásy, ducha neobyčejného a téměř mužského, mysli smělé a podnikavé, milovnici nauk a literatury, sběhlé i v řeči latinské a ve věcech politických. Často zastupovala krále v době jeho nepřítomnosti. Vladislav byl velmi činorodý, především při zakládání mnišských sídel a jejich nadání. Obě jeho manželky se zúčastnily založení 9 nejbohatších a nejslovutnějších staročeských klášterů (6 mužských a 3 ženských). yl mezi nimi i teplický klášter u léčivých pramenů, který byl zasvěcen patronu léčivých vod Janu Křtiteli. Tento klášter byl jako druhý v Čechách osazen ženskou benediktýnskou řeholí, a tím se ocitl v blízkém vztahu s prvním ženským klášterem, svatojiřským konventem, založeným na Pražském hradě již r Ten mu byl nadřazen jako klášter mateřský. Nejstarší zprávy o založení teplického kláštera pocházejí od Vincenta Pražského a milevského opata Jarlocha. První z nich Juditu výslovně jmenuje jako zakladatelku a budovatelku, což druhý potvrzuje. Obě zprávy se vztahují k letům O Juditě jako o zakladatelce teplického kláštera se zmiňuje i Dalimil, který navíc píše, že byla po smrti pohřbena v Teplicích. Pozdní zprávu o její smrti a pohřbení v teplickém klášteře přináší i autor jejího nekrologu. Po něm r přebírá starší záznamy a tradice ještě Pulkava. Kronikář Vincent Pražský považuje stavbu teplického kláštera za významnou a řadí ji po bok nejslavnějšího královnina podniku stavby kamenného mostu v Praze. Most byl situován přibližně jako dnešní most Karlův. yl dlouhý 514 m, široký 6,8 m a měl 21 oblouků. Z této stavby zbyly jen části prvních pilířů na staroměstském a malostranském břehu Vltavy. Nákladná stavba, financovaná hlavně penězi z králových válečních tažení, se uskutečnila v letech Most nesl jméno královny Judity. Mostní stavba byla r zničena povodní. Teprve r se začal stavět Karlův most. a její pozůstatky Lebka nese jednoznačně ženské znaky. Z jednotlivých zlomků se podařilo sestavit většinu mozkovny, obličejové kostry a spodní čelisti. Lebku zdeformovala dlouhodobým tlakem náhrobní deska a těžký zásyp nad ní. Tlak působil podle osy vedoucí od pravého čelního hrbolu k dolnímu úhlu spodní čelisti. O původním dobrém zachování kostní tkáně však svědčí výborný stav alveolárních partií čelistí s úplným chrupem (při vyzvedávání byl ztracen pouze první levý dolní řezák) Poloha pražských mostů a jednotlivých brodů přes Vltavu u dnešního Karlova mostu v průběhu let. 1 starý brod řekou; 2, 3 poloha předpokládaných dřevěných mostů; 4 Juditin most; 5 Karlův most (podle F. Kašičky, 1992) 2) Lebka královny Judity byla velmi krátká (169 mm) o šířce 144 mm, byla tedy hyperbrachykranní (86,2). Dále ji můžeme charakterizovat jako vysokou hypsikranní (index auriculoverticalis 65,7), se středním metriometopním transverzálně frontoparietálním indexem (66,7). Královnin obličej byl nízký euryprozopní (84,1), střední obličej byl střední mezenní (52,3), očnice vysoké hypsikonchní (89,2 dx a 87,5 sin), nos střední mezorinní (48,9), brachyuranní index 120,7. Lebeční kapacita byla malá oligenkefalní (1131 cm 3 ). Při rentgenovém vyšetření rozměrů lebky byl zjištěn předkus horních řezáků a normální postavení obou čelistí při skusu. VESMÍR 81, říjen

4 8. Rentgenogramy lebky královny Judity v boční a předozadní projekci, je jasně patrná sekundární postmortální deformace, snímky Radiologická klinika 3. LF UK v Praze-Vinohradech, M. Jantač Z historických zpráv známe jen Juditin příchod do Čech r a víme, že přežila svého manžela, který zemřel Nevíme nic o datu jejího narození, o jejím věku v době sňatku s králem Vladislavem II. či v době jeho smrti po jejich 21letém manželství, ani o tom, jak dlouho ještě žila po smrti svého chotě. V. Novotný 3 píše, že Judita přežila ho [krále] a zemřela potom, Čech více nespatřivši, asi 9. září neznámého roku. 3) České dějiny I/2, s Musíme proto s odhadem dožitého věku vycházet ze zachování lebky, srůstu hlavních lebečních švů, dále pak ze zachovalosti a změn v tvrdých zubních tkáních zkoumaných histologickou metodou podle Gustafsona a Kiliana. Všechna tato vyšetření nepochybně prokazují vysoký dožitý věk okolo let. Královna měla mimořádně zachovalý a úplný chrup bez sebemenších patologických projevů. Alveolární výběžky fyziologicky a velmi pomalu atrofovaly, ale jsou zcela bez chorobného postižení parodontu. Hranici dásně označuje velmi výrazně vytvo- 9. Rentgenogramy obrazu lebky královny Judity po jejich digitální úpravě v boční a předozadní projekci, sekundární postmortální deformace je minimalizována, snímky Radiologická klinika 3. LF UK v Praze-Vinohradech 564 VESMÍR 81, říjen

5 Profesor C. Povýšil (2001) histologicky vyšetřil zlomek Juditiny týlní kosti pomocí techniky neodvápněných řezů. Kostní tkáň byla uspořádána obvyklým způsobem, kostní trámce byly přiměřeně velké a nenesly žádné stopy osteoklastické resorpce. 10. Dioptrografická kresba lebky královny Judity zpředu, je jasně patrná sekundární postmortální deformace; orig. E. Vlček řený zubní kámen a z ní je zřejmé, že fyziologická atrofie snížila zubní lůžka o 3 4 mm, a to na horní i dolní čelisti. Obroušení korunek hluboce odkrylo na všech zubech dentin, ale o zdraví zubů svědčí, že se na žádném z nich neotevřela zubní dutina. Na rentgenovém panoramatickém snímku čelistí vidíme všechny zubní kořeny zcela nepoškozené. Absolutní rozměry královniných zubů se nijak výrazně neliší od současných českých norem. 11. Grafická rekonstrukce lebky královny Judity zpředu, sekundární postmortální deformace je minimalizována; orig. E. Vlček Co jsme o Juditě věděli a co dosud ne Máme jen jedinou možnost jak charakterizovat Juditinu fyzickou osobnost, a to podle dochované lebky. V padesátých letech byla lebka sestavena technicky špatně a anatomicky chybně např. na jedné straně dolní čelisti byly zasazeny 4 stoličky. Tato prvotní úprava se však zasloužila o zachování podstatných částí. Dala se proto uskutečnit nová rekonstrukce a učinit úspěšný pokus o obraz lebky před poškozením v hrobě jednak s využitím dioptrografických kreseb, jednak digitálním zpracováním rentgenových snímků. Juditinu lebku jsme porovnali s lebkami následujících přemyslovských králů počínaje jejím synem Přemyslem Otakarem I. Můžeme říci, že obličejový reliéf těchto králů byl jemný až žensky gracilní. Nosní kořen nebyl zaříznutý. Královnin nos byl středně široký, synův nos užší. Královna i její syn měli vysoké očnice. Mozkovna Přemysla Otakara I. byla větší a nižší, mozkovna Václava I. největší a vysoká jako u královny. král královna Vladislav II. Gertruda abenberská Judita Durynská Pøemysl Otakar I. Adléta Míšeòská Konstancie Uherská Václav I. Kunhuta Štaufská Pøemysl Otakar II. Markéta abenberská Kunhuta Uherská krevní skupina?? A A do itý biologický vìk? (nezkoumán) ± Václav II. Guta Habsburská Eliška Rejèka Václav III O výšce královniny postavy se můžeme jen dohadovat podle zmínky M. lajerové o gracilitě kostry snad měřila cm (syn Přemysl Otakar I. měřil cm, vnuk Václav I cm). Pomocí sérologického vyšetření absorpčně eluční metodou byla prokázána krevní skupina. Známé výsledky sérologických testů z Juditiny rodiny jsou sice neúplné, ale v souladu se známým historickým rodokmenem. Na základě nových poznatků můžeme odhadnout, že se královna mohla narodit v letech , v době svatby jí bylo let, s Vladislavem II. prožila jednadvacetileté manželství a v době královy smrti r jí bylo okolo 40 let. Zemřela po plném a zdravém životě jako stařena ve věku let, snad po r Podle královniny lebky můžeme soudit, že její zdravotní stav byl výborný, M. lajerová zmiňuje jen artrotické projevy na koncích pažních kostí, hlavici kosti vřetenní, čéškách a prstních článcích. VESMÍR 81, říjen