ZPRAVODAJ CHRÁNĚNÉHO BYDLENÍ

Transkript

1 ZPRAVODAJ CHRÁNĚNÉHO BYDLENÍ ČÍSLO ZDARMA Grilování

2 Čarodějnický oběd Letos se to s počasím na pálení čarodějnic moc nepovedlo, a tak jsme si to vynahradili jinak, společně jsme se sešli na oběd v restauraci U Kvapilů v Mnichově Hradišti. Celou akci s námi pečlivě naplánovala a uskutečnila pí. Hornová. S objednáním jídla máme už předešlé zkušenosti, to jsme zvládli hravě. Jen výběr z jídelního lístku byl tak velký, že nám trvalo dlouho, rozhodnout se, co bychom si dali raději. Nakonec jsme zvolili něco pekelně pálivého, když už byly ty Čarodějnice. Všichni jsme si moc pochutnali a museli jsme uznat, že tohle je naprosto bezvadný způsob oslavy,,čarodějnického dne. Grilování První májový den byl také náš poslední den strávený v Mnichově Hradišti. Hned po víkendu jsme se stěhovali do nového v Bakově nad Jizerou. Moc rádi jsme proto přijali pozvání pracovnice pí. Rozkovcové a vyrazili jsme k ní domů na grilovací odpoledne. Protože jsme se už nemohli dočkat, přišli jsme na návštěvu o trochu dříve. Nejprve jsme si za pomoci pí. Olinky uvařili kávu a ochutnali připravené sladké občerstvení. Pohráli jsme si s labradorem Kosmem a pořádně si prohlédli celou zahradu. Pak už jsme začali chystat gril na opékání špekáčků. Práci jsme si mezi sebou rozdělili, jeden vymetal popel, další připravoval větvičky nebo papír na podpal. Každý si pak naříznul buřtíky na svůj oblíbený způsob. A už jsme grilovali a pečlivě špekáčky obraceli. Byla to skutečně výborná hostina, buřtíky jsme měli se zeleninovou oblohou a samozřejmě nemohlo chybět vychlazené pivo. Grilování se prostě nic nevyrovná! 2

3 Tohle odpoledne bylo nádherné zakončení našeho pobytu v Mnichově Hradišti. Moc jsme se nasmáli, probrali jsme všechny novinky a užili si více než čtyři hodiny společně na jarním sluníčku. Jen co se v Bakově zabydlíme, ujmeme se role hostitelů i my a pozveme naše kamarády a známé k nám do,,nového na návštěvu. Chráněné bydlení v Bakově Chráněné bydlení v Bakově je velmi hezké, ale než se jím stalo, dalo to moc práce. Malování, úklid a tak dál. Teď je toto chráněnko moc hezké. Máme už udělanou zahrádku, už máme zaseto. Vevnitř je poklizeno a jsme spokojení, jen jsou eště věci, na které nestačíme. Byli jsme se podívat na zdejším koupališti, mají tam i ryby, ale velký! Chodíme na nákupy i jsme opékali buřty v sobotu. Neděli jsme zasvětili úklidu. Teď svačíme a já píšu. Máme se dobře. Co si uvaříme, to sníme, tak nemáme žádné zbytky. Bydlet tady je radost. Máme už fotku ze zdejšího památníku (Sloup nejsvětější trojice) i z fotbalu. Máme také dobré sousedy a chodí k nám i kočky. Asi na lov, což je dobré, alespoň tu nebudou myši. Jsme rádi, že jsme dostali tu možnost tu bydlet. Díky všem, kteří nám s tím pomohli a pomáhají. Článek sepsal Václav Bartoš, uživatel v Bakově nad Jizerou Buřtíky Tak právě na tohle jsme se všichni moc těšili, na opékání buřtíků na vlastní zahradě. Využili jsme tedy hned prvního víkendového podvečera, kdy se navíc poštěstilo s počasím a vrhli jsme se do horečnatých příprav. Nejprve jsme naštípali dříví, vymetli ohniště a přichystali papír na podpal. Pak už nám 3

4 chyběly jen pruty na opékání, tak jsme se pro ně vypravili k Jizeře a společně jsme si pořádné pruty nařezali. Oheň se nám podařilo rozdělat už na podruhé, z čehož jsme měli velkou radost (v záloze jsme měli přichystané i pepo). Buřtíky jsme si pak každý opekl podle toho, jak je má zrovna rád. Chutnaly opravdu báječně, určitě hlavně proto, že jsme si je zvládli přichystat téměř samostatně. Muzejní noc Moc se nám zalíbil nabízený program tradiční Muzejní noci pořádané 20. května v nedaleké Ml. Boleslavi a hlavně nás zlákala představa nočního výletu. Proto jsme úplně všichni z bakovského vyrazili v podvečerní hodině na autobus směr Boleslav. Protože jsme měli ještě časovou rezervu, prošli jsme si Bondy Centrum, poslechli doprovodný program k premiéře filmu Piráti z Karibiku, koupili si něco malého na památku. Ale hlavně jsme se v obchodu s kuchyňským nádobím poptali na ceny hrnců, protože jimi ještě potřebujeme dovybavit naši kuchyni. Následně jsme se pěšky vypravili na Staré město a mladoboleslavský hrad. Atmosféra na nádvoří hradu byla opravdu kouzelná, jako bychom se vrátili do doby první republiky. Hrála zde jazzová kapela, všude byli účinkující v dobových kostýmech z třicátých let. My jsme hned zamířili do fronty na prohlídku Státního okresního archivu, který otevřel své prostory návštěvníkům vůbec poprvé. Prohlédli jsme si historické prostory, viděli jsme listinu sepsanou císařem Karlem IV. a jako hřeb celého programu byla návštěva knihovny piaristického gymnázia. Ta je zde uložena v nejvyšším patře hradní věže, takže než jsme tam vyšlapali všechny schody, měli jsme pořádný zážitek na celý život. Následně jsme se prošli po nově opravené hradní baště, kde jsme se společně vyfotili a pokochali se vyhlídkou. Shlédli jsme inscenaci návštěvy prezidenta T.G. Masaryka a přehlídku Československé obce 4

5 legionářské. Celou muzejní noc jsme zakončili prohlídkou Muzea Mladoboleslavska. Domů do Bakova jsme se vrátili až pozdě v noci, ušlí a spokojení. Přepeře jsem se stěhovala z Mnichova Hradiště do Přepeř. Jsem moc a moc ráda, že jsem tam mohla jít. Jsem tam moc a moc spokojená, že mám samostatné bydlení. A to je moc a moc dobře, že mám své soukromí. Jsem moc a moc ráda, že se to takhle povedlo. Tím bych chtěla poděkovat p. Petrový a panu ředitelovi, že mi tu šanci takhle dali. Nechtěla bych je zklamat. Budu proto dělat vše, abych je nezklamala. Budu se snažit, aby se mnou neměli žádné problémy a aby na mě byli pyšni. Aby věděli, že se na mě můžou spolehnout. Zpátky fakt bych už nechtěla, stačilo mi to. Můžu říct, že jsem se tam měla líp než doma a s mámou mám moc dobrejch vzpomínek. Mám dobrý vzpomínky na výlety i stanování v Jinolicích. Taky z dramaťáku. Hlavně, že můžu jezdit na borůvky a to mě těší moc, že na ně můžu chodit, protože to mě moc a moc baví na ně chodit. A to je vše. Článek sepsala Božena Jarošová, uživatelka v Přepeřích Seni cup 2011 Letos se v Havlíčkově Brodě uskutečnil již šestý ročník turnaje v malé kopané pro zdravotně postižené SENI CUP. A my jsme měli již potřetí tu čest se ho zúčastnit. Naše účast nebyla od počátku jasná a my jsme byli velice zklamaní., že nás letos nevylosovali. Vše se však obrátilo k lepšímu po našem rozhovoru se zastupitelkou firmy SENI ve Středočeském kraji, která nám oznámila, že došlo 5

6 k nedorozumění a my jsme nominovaní a Havlíčkův Brod čeká i na nás. Co Vám mám říkat, všech se zmocnila euforie a začali jsme s přípravami. Museli jsme si zajistit zapůjčení dresů, vyrobit si chrániče na holeně a především se rozhodnout, koho nominujeme za náš domov. Vše bylo rozhodnuto, nominační listina vyplněna, ale co náš pan doktor? Dá všem vybraným hráčům souhlas s účastí? No, moc se mu nechtělo, ale naše vrchní sestra Mirka a zdravotní sestřička Zuzana mu vysvětlily, že se nikomu nemůže nic stát, že je tam zajištěna lékařská pomoc, a tak nakonec svolil. Samotný turnaj to byla taková pohádka. Krásné počasí, dostatek jídla a pití, ale především jsme našli nové kamarády z DSZP Vejprty. A jen díky jim jsme obsadili krásné šesté místo, neboť oni nás podrželi. Opravdu, jsou to daleko lepší fotbalisté a mohli nám dát gólů, kolik chtěli, ale nedali. A ani druhému slabšímu soupeři to neudělali. Jsou to takoví fotbaloví gentlemani, a proto alespoň touto cestou chceme poděkovat jim a jejich trenérkám. Děkujeme. Ono totiž takové chování není již ve společnosti normální a není běžné ani na takovém turnaji. I zde se jde kolikrát přes mrtvoly a nehledí se na to, jak se ti slabší soupeři cítí, když prohrají 17:0. Ale to je asi o něčem jiném a na někdy jindy. Iva Koštejnová, trenérka Vydává: Redakce: Fotografie: Dastychová Michaela (dastychovami@centrum.cz) Jarošová Božena Bartoš Václav Koštejnová Iva archiv redakce, foto Seni Cup 2011 od pí. Koštejnové 6