Zápis z 1. kulatého stolu ke Koncepci rodinné politiky

Transkript

1 Zápis z 1. kulatého stolu ke Koncepci rodinné politiky Místo zasedání: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Karlovo náměstí 1, Praha 2, zasedací místnost 36 Čas zasedání: 12:00 16:30 Přítomní: viz přiložený seznam 1. Zahájení Kulatý stůl zahájila paní náměstkyně pro rodinnou a sociální politiku Z. Jentschke Stöcklová. Ocenila, že se připravovaná Koncepce rodinné politiky (dále jen Koncepce ) zaměřuje na současné formy rodiny a poděkovala všem, kteří se na ní podíleli. Zmínila, že paní ministryně dorazí se zpožděním. Předsedkyně Odborné komise pro rodinnou politiku (dále jen Komise) M. Čermáková představila činnost Komise, způsob přípravy Koncepce a její strukturu. Přítomné přivítala také J. Maláčová, ředitelka odboru rodinné politiky a politiky stárnutí, který se na přípravě Koncepce podílí. 2. Prezentace + diskuze jednotlivých témat 1. Prezentace L. Sokačová: Bydlení pro rodiny a seniory Hlavním tématem diskuze byla otázka financování sociálního bydlení a toho, jak to obce budou zvládat. Dle D. Jiránka jsou nejpotřebnější dostupné byty pro seniory a startovací byty pro mladé rodiny s dětmi, problémem může být, že většina obcí do 500 obyvatel nikdy žádné byty nevlastnila. Nabídka dostupného bydlení bude muset být u některých skupin doplněna sociální prací s těmito uživateli. L. Sokačová odpověděla, že sociální bydlení je nezbytné zajistit. Prioritou jsou rodiny zvláště seniorské a rodiny s dětmi. Počítá se se zvláštním financováním sociálního bydlení včetně prostředků na sociální práci. Nebude žádná povinná závazná kvóta, obce budou reagovat na reálné požadavky. V rámci připravovaného projektu z evropských fondů se ukazuje, že i dost malých obcí má zájem o sociální bydlení chtějí být atraktivním prostředím pro mladé lidi i seniory. Přípravu zákona o sociálním bydlení podpořili i další M. Taraba, podle kterého toto nelze realizovat bez obcí a Z. Pernes. A. Chmelař zdůraznil význam sociálního bydlení v kontextu rodinné politiky. Jednou z příčin oddalování zakládání rodiny je i to, že systém v ČR zvýhodňuje vlastnické bydlení hypotéky. Upozornil, že nevyhovující bydlení je jedním z nejčastějších důvodů odebírání dětí z rodin, což je v evropském měřítku ojedinělý jev. Podpora sociálního bydlení se tak i takto státu vyplatí náklady na dítě v ústavní péči jsou mnohem vyšší než náklady na bydlení pro jednu rodinu. Ocenil, že se v Koncepci na rozdíl od předešlých strategií objevuje tento socioekonomický faktor. 2. Prezentace V. Kuchařová: Vzdělávání a péče o děti (MŠ, družiny, dětské skupiny, mikrojesle) R. Kolínská navrhla upravit terminologii kromě vzdělávání a výchovy by měl být zdůrazněn také rozvoj dovedností a schopností. 1

2 Dále se řešila otázka zřizování rad rodičů při MŠ J. Vatalová, ty by měly fungovat stejně u MŠ jako u ZŠ. R. Dlouhá upozornila, že služby primární prevence nespadají pouze do gesce škol, ale musí fungovat už dříve u mladších dětí, a dále se zajímala o další budoucnost dětských skupin. Stejně tak D. Zichová vyjádřila obavy o osud dětských skupin po zavedení MŠ zdarma od dvou let. Ministryně M. Marksová odpověděla, že s dětskými skupinami se nadále počítá, ani právní nárok na MŠ toto nemění. Podle J. Maláčové budou dětské skupiny nadále výhodné pro zaměstnavatele, kteří je mohou nabízet svým zaměstnancům jako zaměstnanecký benefit. V. Jásek opatření podpořil, důležité je podle něho nejenom, aby péče byla k dispozici, ale aby byla i dostupná finančně (např. mikrojesle). D. Jiránek také ocenil zavedení dětských skupin, problémem je dle něho, že resorty státu spolu v této oblasti málo spolupracují. Pomohlo by, kdyby školská, zdravotnická a další podobná zařízení měla nižší cenu za vynětí ze zemědělského půdního fondu. V Koncepci by mělo být uvedeno, z jakých národních zdrojů se bude MŠ zdarma refundovat. J. Maláčová odpověděla, že na mikrojesle je aktuálně otevřená výzva na podávání projektů z Evropského sociálního fondu, jedná se o v zahraničí po desetiletí osvědčený model analogický např. k německé Tagesmutter. Mikrojesle představují kvalitní a finančně dostupnou péči o děti v kolektivu maximálně čtyř dětí, který se zároveň velmi podobá rodinnému prostředí. Dalším tématem byla otázka kvality péče J. Mudrák a legislativní kroky pro individuální vzdělávání. J. Maláčová odpověděla, že zajišťuje profesní certifikaci chůvy, žádná další opatření se v současnosti nechystají. Podle O. Hampla nesmí zapadnout ocenění domácí péče v rodině, dát děti do MŠ podle něho nesmí být ekonomickou nutností. Rodiče by měli mít možnost sladit péči o dítě s flexibilními a částečnými úvazky. 3. Prezentace Jiřina Kocourková: Svobodná volba reprodukce T. Mardešić ocenil, že se toto téma řeší, souhlasil se zvýšením počtu hrazených cyklů, hranici bezplatného podstoupení by zvýšil do 40 let, protože potom už je relativně malá naděje na úspěch. Upozornil také na praxi, která funguje v některých jiných státech, že jakmile žena porodí dítě, předchozí léčba se jí maže takže pak může znovu podstoupit bezplatně asistovanou reprodukci a může mít více dětí. Dále upozornil na existenci Odborné skupiny k problematice asistované reprodukce, která se však prakticky neschází. Také V. Plaček opatření vedoucí k vyšší dostupnosti asistované reprodukce podpořil. L. Zachariášová doplnila, že reprodukce není pouze otázka žen, ale i mužů, nelze paušálně konstatovat, že ženy odkládají rodičovství. V prezentaci chybělo zohlednění reprodukčních problémů, které se týkají i mužů, toto by se mělo doplnit do argumentace. Dále zmínila, že při Radě vlády pro rovnost žen a mužů vznikla Pracovní skupina pro porodnictví. J. Maláčová upozornila, že opatření důstojných porodů v Koncepci obsaženo je. M. Marksová poznamenala, že by bylo dobré, kdyby v Pracovní skupině pro porodnictví mělo svého zástupce. 2

3 O. Hampl podpořil omezení úhrady asistované reprodukce do 40. roku věku. Rodina by se podle něho měla včas rozhodnout o adopci. J. Kocourková odmítla souvislost mezi věkovými limity asistované reprodukce a tím, kdy páry zahájí adopci. Páry se často snaží počít dříve, ale často to trvá několik let, než se jim podaří uspět. P. Michalová se zajímala, zda proběhla v Odborné komisi psychologická diskuze nad otázkou umožnění provedení asistované reprodukce ženě bez partnera. Podle ní je párová výchova důležitá. J. Maláčová odpověděla, že pokud žena chce dítě sama dnes, jsou cesty, jak toho dosáhnout, nicméně opatření v Koncepci toto činí bezpečnější a důstojnější možností. Podle M. Štěpánkové může umožnění oplodnění single ženám zabránit odkladům mateřství. T. Mardešić podotkl, že toto se také týká často lesbických párů, takže poté nejde o děti vyrůstající jen s jedním rodičem. M. Marksová dodala, že toto pomůže ženám, které musí rychle otěhotnět například ze zdravotních důvodů, navíc ČR by nebyla jediná země, která zavede takové opatření. Připomněla, že IVF není jednoduchá procedura a žena, která podstupuje asistovanou reprodukci, toto dítě opravdu chce a je připravena se o něj postarat. Zároveň to, že když o otěhotnění usiluje single žena, neznamená, že dítě bude vychovávat jako samoživitelka a opačně. 4. Prezentace M. Oujezdská: Služby pro domácnost a služby primární prevence E. Kodyšová uvedla, že hlavním problémem je nekoncepčnost služeb primární prevence. Rodiny jsou podle ní nedostatečně informovány o svých možnostech, je potřeba rozšířit poradenství na úrovni, která je nejblíže občanům, tj. na úrovni obcí. R. Kolínská uvedla, že už dříve vznikla pracovní skupina, která pracovala na standardizaci služeb primární prevence, avšak došla k názoru, že to není dobrá cesta, protože by se tím zrušila nízkoprahovost. Síťování se již provádí zespoda, varovala předtím, aby byly prováděny standardizace bez ohledu na to, co je potřeba v praxi. Řešila se otázka systému financování. Podle R. Dlouhé je primární prevence velmi důležitá, zásadní je dlouhodobé financování a ne granty na jeden rok. Také J. Zajíček vidí problém v dlouhodobém financování služeb primární prevence každoročními dotacemi, přitom na nižších úrovních systém víceletých grantů funguje. Podle J. Maláčové je v otázce dlouhodobého financování limitováno finančními zdroji, dále je problémem otázka hodnocení kvality, které takto probíhá každý rok a umožňuje organizacím se každým rokem zlepšovat na základě předchozích zkušeností, a nastavení kritérií výběru organizací. L. Zachariášová zmínila, že jedním z témat, které služby primární prevence mohou řešit, je domácí násilí. Rodiny by se nemusely v důsledku tohoto jevu rozpadat problémem je zvládání agrese. O. Hampl navrhl, aby byla v Koncepci deklarována hodnota manželství, jako záruka stability rodiny a záruka kvality výchovy dětí. Toto téma bylo následně podrobně diskutováno. Podle M. Uhla je při 50 % rozvodovosti deklarace manželství jako stabilního svazku nelogická, rodinná politika musí reagovat na faktický stav, kdy se polovina dětí v ČR rodí do nesezdaného soužití. V. Azenbacher navrhl řídit se Občanským zákoníkem, podle něho se v Koncepci nedostatečně odrážejí vztahy mezi dětmi a rodiči a rodinné vztahy obecně. L. Zachariášová uvedla, že jde o otázku hodnot. Současná 3

4 společnost se dynamicky vyvíjí jiným směrem. Mnoho dětí se rodí v nesezdaných párech. Definice rodiny v Koncepci je partnerství a vzájemná péče toto je to nejdůležitější. Pokud budeme hodnoty, jako je vzájemná péče, pěstovat a rozvíjet, možná se manželství nebudou tak rozpadat. J. Maláčová dodala, že Koncepce je záměrně stavěná tak, aby podpora byla směřována k dětem bez ohledu na to, v jakém svazku jejich rodiče žijí. A. Chmelař souhlasil, že hodnotová debata je třeba, ale pokud opatření v Koncepci mají odrážet tyto hodnoty a měla by mít reálný dopad, pak by to vedlo k diskriminaci určitého typu rodin. Podle M. Oujezdské v Koncepci podpora stabilních svazků, a tedy i manželství, obsažena je. R. Dudová reagovala, že klíčový je aspekt péče, rodinou může být i senior a jeho děti. 5. Prezentace R. Dudová: Podpora péče v rodině (dlouhodobé ošetřovné) J. Vostatek uvedl, že dlouhodobá péče patří ve světě do oblasti zdravotní péče, tedy do zdravotního pojištění. Z hlediska rodinné politiky navrhoval nezabývat se tímto tématem takto široce, anebo v návaznosti na LDN a sociální služby. Rodinná politika by se měla zaměřit na klíčová témata a ne na dlouhodobé ošetřovné. Z. Jentschke Stöcklová vysvětlila kontext opatření ve vztahu k rodinné politice. Nejde ani tak o úpravu sociálních služeb nebo zdravotnictví, cílem je podpora neformální péče v rodině. Rodina je vnímána jako celek, takže je důležitá i péče o seniory. Přibývá lidí, kteří neformálně pečují o své blízké. Lidé chtějí co nejdéle zůstat doma / starat se o své blízké doma. Do budoucna bude nutné změnit statut neformálně pečující osoby a jejího ocenění, což je ovšem politické rozhodnutí (zda např. vyloženě mzdou). Pak by ale příspěvek na péči šel sociálním službám. Inspirace tohoto opatření je z rakouského modelu, protože ten systém nám je blízký, ale je to uzpůsobeno českým podmínkám. R. Kolínská souhlasila, že děti starších rodičů mají tendenci pečovat o své rodiče doma to je pozitivní rys, a pokud Koncepce tomuto pomůže, bude to jedině dobře. Bylo by zajímavé vyčíslit, kolik se ušetří tím, že stát pomůže neformálně pečujícím osobám. Z. Pernes se dotázal, jak se bude řešit situace seniorů, kteří žijí sami daleko od svých dětí podle SLDB jich žije ve vícegeneračních domácnostech jen 8 %. J. Ryšánková odpověděla, že opatření je koncipováno tak, že ten, kdo pečuje, nemusí žít v jedné domácnosti s opečovávanou osobou. O. Hampl ocenil, že je péče o rodiče součástí rodinné politiky. Stejně tak je nutné podporovat péči o děti v domácnosti. J. Maláčová setkání ukončila a pozvala přítomné na pokračování. V Praze dne 21. června 2016 Zapsala: Kateřina Linková 4

5 3. Seznam přítomných Jméno, příjmení Organizace Azenbacher Vilém poradce místopředsedy vlády Čermáková Marie SOÚ AV ČR, OKRP Dlouhá Regína Klub K2 Dudová Radka SOÚ AV ČR Formánková Lenka SOÚ AV ČR, OKRP Fünfkirchlerová Petra Ústecký kraj Hacaperková Dana Hampl Otakar MZe, OKRP Hašková Hana SOÚ AV ČR, OKRP Hejná Běla Úřad vlády Hlaváčková Jiřina Hl. m. Praha Hoskovcová Simona FF UK, OKRP Hošťálková Jitka Hrubá Ivana PSP ČR Hrubeš Jan Úřad vlády Chmelař Aleš Úřad vlády Jaklová Halka Fórum 50 % Jásek Vít UZS Jentschke Sto cklová Zuzana Jiránek Dan SMO Kepková Michaela Kňapová Kateřina FF UK Kocourková Jiřina PřF UK, OKRP Kodyšová Eliška Aperio Kolínská Rut Síť mateřských center Kuchařová Věra VÚPSV, OKRP Linhart Zdeněk Linková Kateřina Madejová Marie Koordinační a informační středisko pro osoby se zdravotním postižením Maláčová Jana Mardešić Tonko Sanatorium Pronatal Marksová Michaela Michalová Petra Národní centrum pro rodinu Mochalová Dalila Liberecký kraj Mudrák Jiří PaedF UK Oujezdská Marie Národní centrum pro rodinu, OKRP 5

6 Paloncyová Jana VÚPSV Pechová Denisa Pernes Zdeněk Rada seniorů ČR Pestečková Tereza Státní úřad inspekce práce Petřeková Jarmila Karlovarský kraj Peychlová Kristýna VÚPSV Plaček Vladimír Senát PČR Procházková Ivana MU Brno Rážová Jarmila MZd Reinosová Lenka Ryšánková Jana Schneider Jan Praha 4 Skálová Helena Gender Studies Skuhravá Radka Osmička pro rodinu Sokačová Linda, OKRP Smítalová Pavlína MF ČR Staníková Denisa Olomoucký kraj Sulík Pavel Sýkora Roman Kraj Vysočina Šimečková Michaela FDV Šimonová Jaroslava Centrum soc. zdrav. služeb Praha 17 Štěpánková Martina Úřad vlády Švarcová Věra Kraj Vysočina Trestrová Zdeňka MZd Tužilová Jindra SMO Tyburcová Štěpánka MZd Uhl Michal MŠMT Vaníčková Jana OMEP Vatalová Jaroslava MŠMT Vinařová Jana Česká asociace pečovatelské služby Vostatek Jaroslav Vysoká škola finanční a správní Wichterlová Lada Gender Studies Zachariášová Lucia Úřad vlády Zajíček Jan Centrum pro rodinu a sociální péči Zelenková Hana Zichová Dana Praha 4 6