RODÁK Z RYCHNOVA NAD KNĚŽNOU, HISTORIK HUSITOLOG PROF. FRANTIŠEK MICHÁLEK BARTOŠ O FRANTIŠKU MARTINU PELCLOVI

Transkript

1 Orlické hory a Podorlicko 22/1 2: (2015) 2016 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN , ISBN RODÁK Z RYCHNOVA NAD KNĚŽNOU, HISTORIK HUSITOLOG PROF. FRANTIŠEK MICHÁLEK BARTOŠ O FRANTIŠKU MARTINU PELCLOVI NATIVE FROM RYCHNOV NAD KNĚŽNOU, THE HISTORIAN HUSSITE SCHOLAR FRANTIŠEK MICHÁLEK BARTOŠ OF FRANTIŠEK MARTIN PELCL Jaroslav Hrdlička Husitská teologická fakulta UK, Pacovská 350/4, P.O.BOX 56, Praha 4, jaroslav.hrdlicka@seznam.cz Abstract: The main aim is to introdukce František Michálek Bartoš ( ) interest in the life and work František Martin Pelcl ( ), based on archive materials, primary and secondary literature. Keywords: František Michálek Bartoš, František Martin Pelcl, Bohemian Reformation, Central and Eastern Europe, Czech History, Historiography Roku 1928 literární historik Arne Novák ve své malé monografii uvedl, že osvícenský historik František Martin Pelcl je oproti Josefu Dobrovskému již zapomenut. 1/ Jeho hodnocení bylo jednoznačně nadsazené. F. M. Pelcl byl opakovaně připomínán již v Brandlově Životě Josefa Dobrovského, vydaném roku / Na počátku 20. století věnoval Ottův slovník naučný Pelclovi obsáhlé heslo. 3/ Historikovo místo ve vědeckém i národním životě jeho doby zhodnotil roku 1921 i Josef Hanuš v prvním díle své práce Národní Museum a naše obrození. O několik let dříve mu věnoval i průkopnickou monografii. 4/ V druhém díle své práce Husitství v literatuře, zejména německé, vydané v přelomovém roce 1918, část Pelclova díla připomenul germanista, literární historik prof. Arnošt Kraus. 5/ František Michálek Bartoš, historik narozený v Rychnově nad Kněžnou, věnoval z osobností vědy českého osvícenství badatelský i publikační zájem především poznání života a díla Josefa Dobrovského. 6/ Badatelsky se věnoval i svému dávnému spolurodáku F. M. Pelclovi. 7/ Stejně se soustředil i na dílo jiného spolurodáka z Rychnova nad Kněž- 1/ NOVÁK, Arne. Josef Dobrovský, Praha: SVU Mánes, 1928, s. 1. 2/ BRANDL, Vincent. Život Josefa Dobrovského, Brno: Matice Moravská, 1883, s. 3, 16, 18, 46, 60 62, 65, 85, 93, 95, 96, 97, 99, 100, 113, 114, , 131, 139, 274, 278, 286, 3/ Pelcl (Pelzel) František Martin, In Ottův slovník naučný, 19. díl, Praha: J. Otto, 1902, s / HANUŠ, Josef. František Martin Pelcl, český historik a buditel, Praha: ČAVU, 1914, 148 s.; HANUŠ, Josef. Národní Museum a naše obrození, Praha: Národní Museum, 1921, s / KRAUS, Arnošt. Husitství v literatuře, zejména německé II. Husitství v literatuře barokní a osvícenské, Praha: ČAVU, 1918, s / ŠIMEČEK, Zdeněk. František Michálek Bartoš, In KUDĚLKA, Milan-ŠIMEČEK, Zdeněk, a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760, Praha: SPN, 1972, s / BARTOŠ, František M. Čtyři stati o Dobrovském, Praha: KČSN, 1946, s. 23. Bartoš zachytil i přátelství J. Dobrovského s F. M. Pelclem.

2 Orlické hory a Podorlicko 22/1 2: (2015) nou, historika Hugo Tomana, jemuž k druhému vydání dovedl jeho spisek Žižkův duch, povaha a listy. 8/ Tomanova husitologická díla opakovaně citoval i ve svých textech. 9/ F. M. Bartoš se narodil 5. dubna 1889 v Rychnově nad Kněžnou jako jedno ze čtyř dětí okresního hejtmana JUDr. Jana Bartoše ( ) a Anny Řepkové ( ). Jeho otec jako okresní hejtman stál v čele zdejšího politického okresu a byl zde představitelem státní správy. Jan Bartoš pocházel z chalupnické rodiny žijící v Libuni u Jičína a gymnázium vystudoval v tomto městě. Pak absolvoval na pražské univerzitě práva a počal působit v politické správě v zemi. Roku 1885 se oženil. Manželům se roku 1887 narodil první syn Josef, v 1889 syn František, 1891 dcera Marie a 1893 syn Jan. Své narození v Rychnově nad Kněžnou F. M. Bartoš uvádí již v curriculu vitae z roku / První větší historikův vzpomínkový text, v němž zachycuje rychnovská dětská léta, nese název Z kroniky Bartošova rodu. Autor se zde věnuje především svým předkům. Vzpomínky na dětství v Rychnově nad Kněžnou zachytil v tomto spisku i ve známějších pamětech vydaných roku Bartošovi bydleli u Munků v Komenského ulici, kde byla i velká zahrada. Život rodiny ve městě vnímal později historik jako idylický. 11/ Vzpomíná i na měsíční pobyt na letním bytě v Jánských Lázních roku 1893, kde se rodina setkávala i s prvním historikem Bartošova života, prelátem Klementem Borovým. 12/ Stěhování rodiny z Rychnova nad Kněžnou do rodiště své matky Turnova po smrti otce popsal historik vedle pamětí i v konvokační přednášce z 5. dubna 1959 O svých učitelích a své víře. 13/ I když je F. M. Bartoš spojován především s husitstvím a z osvícenství s J. Dobrovským, je i autorem celé řady textů, v nichž se vyrovnává s osvícenstvím obecněji v jeho politické, kulturní i duchovní rovině. 14/ Jak dokládá historikův vzpomínkový text z roku 1968 Svobodný protestantism a jeho nedobojovaný zápas v našich dějinách, jeho autor tak činil často v přelomových etapách českých dějin minulého století. 15/ Bartoš se snažil opakovaně postihnout i podstatné projevy vlády panovníků osvícenské 8/ TOMAN, Hugo. Žižkův duch, povaha a listy, Praha: Státní nakladatelství, 1924, s / BARTOŠ, František M. Z Žižkových mladých let. Zvláštní otisk z Časopisu Společnosti přátel starožitností českých, Praha: A. B. Černý, 1922, s / ANM, fond F. M. Bartoš, karton 1, složka 28, BARTOŠ František M., Curriculum vitae, / BARTOŠ, František M. Z kroniky Bartošova rodu, Praha: V. Horák, 1938, s Brožuru vydal jako soukromý tisk v počtu 400 exemplářů; BARTOŠ, František M. Vzpomínky husitského pracovníka, Praha: Kalich, 1969, s Nyní je na tomto místě pamětní deska F. M. Bartošovi. 12/ BARTOŠ, František M. Vzpomínky husitského pracovníka, Praha: Kalich, 1969, s. 16; Klement Borový ( ), český katolický kněz, profesor církevního práva a fundamentální teologie. 13/ BARTOŠ, František M. O svých učitelích a své víře, Konvokační přednáška z 5. dubna Praha: rozmnoženo pro vnitřní potřebu KBF, 1959, s / BARTOŠ, František M. Masarykova česká filosofie, Praha: Kalich, 1919, s. 15; BARTOŠ, František M. O podstatu křesťanství a dědictví Jednoty bratrské, Praha: Kalich, 1948, s ; BARTOŠ, František M. Tisíc let našeho zápasu, Brno: Pokorný a spol, 1938, s. 18; BARTOŠ, František M. Úvod. In Dopisy Josefa Dobrovského s Augustinem Helfertem, (ed.) VOLF, Josef-BARTOŠ, František M. Praha: Komise pro vydávání spisů Josefa Dobrovského KČSN, 1941, s / BARTOŠ, František M. Svobodný protestantism a jeho nedobojovaný zápas v našich dějinách, Theologická příloha Křesťanské revue, č. 5/1968, s

3 Hrdlička J.: Rodák z Rychnova nad Kněžnou, prof. František Michálek Bartoš o Františku Martinu Pelclovi epochy, především Josefa II. 16/ Bádání o českém osvícenství se promítlo i do studií, jež historik věnoval dějinám i postavám české společnosti 19. století. 17/ Již v době středoškolského studia na gymnáziu v Mladé Boleslavi ( ) Bartoš o Pelclovi napsal svůj první pokus o historický text. 18/ K jeho vzniku jej vedlo přesvědčení o významu spolurodáka pro vývoj českého dějepisectví. Mezi lety Bartoš vystudoval historii na pražské univerzitě u Jaroslava Golla, Josefa Šusty, Josefa Pekaře a pro jeho odborný vývoj nejvýznamnějšího Václava Novotného. 19/ Roku 1912 získal doktorát filozofie za práci o Petru Chelčickém. 20/ Až o dva roky později se rozhodl pro profesní dráhu historika. 21/ F. M. Pelclovi věnoval Bartoš pozornost v řadě svých knih, studií i článků. Témata, jež jimi otvíral, opakovaně měřil i díly historika, jehož hodnotil jako předního obrozenského dějepisce. 22/ Pozitivně vnímal již Pelclovy snahy po vyváženém a prameny podloženém podání nejstarších českých dějin. Za ty jej stavěl vedle Gelasia Dobnera, či Josefa Dobrovského. 23/ Stejně pozitivně přijal i Pelclův střízlivě osvícenský vztah k nepomucenské legendě. 24/ Bartoš u něho nejvýrazněji oceňoval na historikovu dobu kladný vztah k dějinám české reformace. Uvědomoval si, že tento vztah měl svůj vývoj. 25/ Vnímal jej v souvislostech s poměrem k naší reformaci u dalších předních českých osvícenských vědců, především J. Dobrovského. 26/ 16/ BARTOŠ, František M. Jan Nepomucký světec doby temna. List z českých dějin, Praha: Kalina a Dolenský, 1921, s ; BARTOŠ, František M. Josef II. a jeho časy. In Nové obrázky z našich dějin, Praha: Pokrok, 1940, s ; 17/ BARTOŠ, František M. František Palacký, Praha: Orbis, 1948, 54 s.; BARTOŠ, František M. O původce prvého politického programu českého. Právněhistorické studie 16/1971, s / BARTOŠ, František M. Setkání a rozchod se Zd(eňkem) Nejedlým (ed.) HRDLIČKA, Jaroslav. In Husitský Tábor 16, 2009, s / Archiv Národního muzea (dále ANM), fond F. M. Bartoš, karton 3, složka 201, Josef Dobiáš-Františku M. Bartošovi, dopis z 28. září Pro profesní vývoj Novotného žáků byl důležitý především jeho seminář; Josef Dobiáš ( ), český historik, klasický filolog, žák V. Novotného. 20/ Archív AV ČR, fond V. Novotný, karton 44, složka 1391, NOVOTNÝ Václav, Posudek disertační práce F. M. Bartoše z 29. září Novotného posudek byl kladný; ANM, fond F. M. Bartoš, karton 60, složka 2597, BARTOŠ František M., Doktorát s překážkami. 21/ Archív AV ČR, fond V. Novotný, karton 7, inv. č. 115, František M. Bartoš-Václavu Novotnému, dopis z 31. července 1914; Archív AV ČR, fond K. Krofta, sign. II b, inv. č. 38, František M. Bartoš-Kamilu Kroftovi, dopis z 23. července / BARTOŠ, František M. Jan Nepomucký světec doby temna. List z českých dějin, Praha: Kalina a Dolenský, 1921, s. 74; BARTOŠ, František M. Žižka v dějepisectví. Z půltisíciletého zápasu o dějinnou pravdu. In: Sborník Žižkův , Praha: Vědecký ústav vojenský, 1924, s / BARTOŠ, František M. Kníže Bořivoj na Moravě a založení Prahy. In Josef Dobrovský Sborník studií k dvoustému výročí narození, Praha: ČSAV, s / BARTOŠ, František M. Jan Nepomucký světec doby temna. List z českých dějin, Praha: Kalina a Dolenský, 1921, s / BARTOŠ, František M. Buditel F. M. Pelcl. In O kalich, Praha: Pokrok, 1939, s ; PETRÁČKO- VÁ, Věra. Jubileum Františka Martina Pelcla. Naše řeč, roč. 67, č. 5, 1984, s / BARTOŠ, František M. Dobrovského pojetí husitství a reformace. Slavia, roč. 23, č. 2 3/ 1954, s

4 Orlické hory a Podorlicko 22/1 2: (2015) Husitolog ve svých studiích, článcích i v komentářích k edicím písemných projevů husitského válečníka dokázal ocenit Pelclovu znalost pramenů spjatých s Janem Žižkou. 27/ Jako znalce husovských pramenů Bartoš Pelcla zařadil i do svého soupisu Husových spisů. 28/ Podrobněji jeho znalosti pramenů popsal ve studii Po stopách pozůstalosti M. Jana Husi. Upozornil, že jí Pelcl nabyl především pro svou monografii o Václavu IV., a to za pomoci univerzitního archiváře Tomáše Antonína Putzlachera. O tom, že měl prameny od Putzlachera, Pelcl vydal svědectví v předmluvě k tomuto dílu. 29/ V Bartošově dvousvazkové syntéze Husitská revoluce je hodnocen nevydaný IV. díl Pelclovy Nové kroniky české jako dílo, v němž dospěl jeho autor k překvapujícím výsledkům. 30/ Jak upozornil pisatel moderní pelclovské monografie, Bartoš pokládal jeden z opisů IV. dílu kroniky za originál. 31/ Pelclovým dílem F. M. Bartoš dokázal argumentovat i ve svých dlouholetých zápasech s historikem Josefem Pekařem. Vývoj jejich osobních i odborných vztahů patří k zajímavým a do dnešní doby jen málo odkrytým kapitolám dějin české historiografie. Oba stáli na opačných stranách ideové škály diferencující se školy Jaroslava Golla. Pekař upozorňoval na stíny husitství, kladně oceňoval mnohé z doby barokní, polemizoval s T. G. Masarykem o smysl českých dějin. Bartoš byl fascinován politickými i duchovními zápasy české a evropské reformace. Hájil proti Pekařovi význam husitství jako jednoho z duchovních i mravních vrcholů českých dějin. Odtud plynuly jejich ideové střety o M. Jana Husa, Jana Žižku, Jana z Nepomuku, jež patřily ke koloritu vědeckého a kulturního života meziválečného Československa. K tématům střetů obou historiků patřilo i české a evropské osvícenství. Bartoš vinil Pekaře z přílišného svazování rané fáze českého obrození s protireformací a katolicismem. Argumentoval proti tomu i vývojem hodnocení husitství u F. M. Pelcla, především ve vydáních jeho Kurzgefasste Geschichte der Böhmen mezi lety / To mu dokazovalo opak Pekařových hodnocení. 33/ F. M. Pelcl se stal v druhé polovině minulého století historikem, který v historické paměti české společnosti zaujal nepřehlédnutelné místo. 34/ I po skonu prof. Fran- 27/ BARTOŠ, František M. (ed.). Listy bratra Jana Žižky, Tábor: Kostnická jednota, 1935, s. 2; BARTOŠ, František M. Žižkova doba, Praha: Památník Odboje, 1924, s / BARTOŠ, František M. Literární činnost M. Jana Husi, Praha: ČAVU, 1948, s / PELZEL, Franz M. Lebensgeschichte des Römischen und Böhmischen Königs Wenceslaus, Prag 1788, s. III.; Tomáš Antonín Putzlacher JUDr. ( ), advokát a syndik Univerzity Karlovy, historik, bibliofil; BARTOŠ, František M. Po stopách pozůstalosti M. Jana Husi, Praha; SHM, 1939, s / BARTOŠ, František M. Husitská revoluce II. Vláda bratrstev a jejich pád , Praha: Academia, 1966, s / JOHANIDES, Josef. František Martin Pelcl, Praha: Melantrich, 1981, s / BARTOŠ, František M. O Masarykovu filosofii našich dějin. In Vůdce generací I. díl, Praha: Čin, , s / ANM, fond F. M. Bartoš, karton 8, složka 651, Josef Pekař Františku M. Bartošovi, dopis z 1. prosince O ironii a noblese vědeckých zápasů za první republiky vypovídá i skutečnost, že J. Pekař roku 1933 dokázal označit Bartoše v korespondenci s ním za váženého protivníka. 34/ ČAPEK, Jan B. K Pelclově profesuře na Pražské universitě. Orlické hory a Podorlicko, sv. 2, 1969, s ; ČORNEJ, Petr. Vnímání husitství v české moderní a postmoderní společnosti. In AUC-HU- CP 2013, LIII. I., s. 26; HLAVÁČEK, Ivan. Přehledné dějiny pomocných věd historických v českých 70

5 Hrdlička J.: Rodák z Rychnova nad Kněžnou, prof. František Michálek Bartoš o Františku Martinu Pelclovi Obr. 1. Soubor Bartošových textů zahrnuje i jeden věnovaný F. M. Pelclovi. Obr. 2. F. M. Bartoš v roce Ze soukromého archivu autora textu. tiška M. Bartoše roku 1972 se Pelclovu životu a dílu věnují další čeští historici. Ti v různé míře reagují na některé motivy Bartošova bádání o jejich tématu. 35/ Tím dokazují, že jeho badatelské úsilí nebylo zbytečné. SUMMARY František Michálek Bartoš ( ) and František Martin Pelcl ( ) rank among the most significant Czech historiographers. F. M. Bartoš was born in Rychnov nad Kněžnou in the year 1889, studied history in Prague (the Faculty of Art of Charles University). Bartoš characterized hometown in: From Bartoš s family chronicle (Prague 1938), The teachers and faith (Prague 1959), Memories of the hussite worker (Prague 1969). The number of books, studies and articles dealing with or having reference to the life and work of F. M. Pelcl is great. Including Bartoš s texts, especially About the chalice (Prague 1939). zemích (Se zvláštním zřetelem ke stolici oboru na Filosofické fakultě University Karlovy). In 200 let pomocných věd historických na Filosofické fakultě University Karlovy, Praha: UK, 1988, s ; ŠIMEČEK, Zdeněk. František Martin Pelcl, Věstník ČSAV, 78/ 1969, s / JOHANIDES, Josef. František Martin Pelcl, Praha: Melantrich, 1981, s. 168,