Klíčová slova: solární kolektor, biomy, studenokrevní živočichové, adaptace

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Klíčová slova: solární kolektor, biomy, studenokrevní živočichové, adaptace"

Otakar Kučera
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 DO NITR KOLEKTORU I SCÉNÁŘ KTIVITY KTIVIT 7.1 DO NITR KOLEKTORU notace Teplo ze Slunce je jednou ze základních podmínek života, kterou využívají živočichové i lidé. Žáci se seznámí s principem fungování solárního kolektoru a uvědomí si souvislosti s adaptací živočichů na teplotu prostředí. Zařazení do RVP Vzdělávací oblast Člověk a příroda Přírodopis organismy a prostředí Fyzika formy energie, obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie Průřezové téma Environmentální výchova tematický okruh Základní podmínky života, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí Cílová skupina: ročník ZŠ Počet žáků: Cíle: žák sestaví schéma solárního kolektoru žák přiřadí vybrané charakteristiky studenokrevných organismů k jednotlivým druhům žák určí souvislost adaptací studenokrevných živočichů s teplotou prostředí Doba trvání: minut Pomůcky: nákres schématu solárního kolektoru (viz Příloha 5), kartičky s popisy (viz Příloha 2), nákresy čerpadla a expanzní nádoby (viz Příloha 4), červený a modrý provázek, obrázky studenokrevných živočichů (viz Příloha 2), sada výroků (viz Příloha 1) (popř. pracovní listy, podložky, tužky, mapa světa biomy) Klíčová slova: solární kolektor, biomy, studenokrevní živočichové, adaptace Popis: Žáci si na stanovišti nejprve sami na sobě vyzkouší princip solárního kolektoru a diskutují o svých zjištěních absorpční plocha solárního kolektoru přeměňuje sluneční záření na teplo, které je odváděno do sedaček v podobě ještěrů (tuto část aktivity lze vyzkoušet pouze za příznivého počasí). Jejich dalším úkolem je podrobněji se seznámit s principem solárního kolektoru. Žáci na stanovišti sestaví schéma solárního kolektoru podle nákresu propojí pomocí provázků kolektor s ještěry a doplní do schématu nákresy čerpadla a expanzní nádoby (ty na střeše nemohou vidět, jsou instalované v budově). Jednotlivé části solárního systému pak popíšou. Druhá část aktivity je zaměřena na analogii v přírodě studenokrevné živočichy a jejich přizpůsobení různé intenzitě slunečního záření. Žáci k obrázkům živočichů přiřazují výroky, které je charakterizují (ke každému živočichu patří 5 výroků). Z těchto výroků pak vyberou adaptace, které souvisí s teplotou okolního prostředí a využíváním slunečního záření svoje zjištění na závěr prezentují. Při tomto závěrečném shrnutí lze využít mapu biomů, do které žáci živočichy umisťují dle místa jejich výskytu. Poznámka: Při aktivitě lze využít pracovní list, do kterého si žáci zaznamenávají jednotlivé úkoly. Žáci mohou plnit aktivity postupně společně, nebo se rozdělí na dvě skupiny jedna skupina sestavuje kolektor, druhá se zabývá živočichy na závěr si obě skupiny svoje výsledky prezentují.

2 Přílohy: Příloha 1: Popis zvířat Příloha 2: Obrázky živočichů Příloha 3: Popisky Příloha 4: Kolektor Příloha 5: Nákres solárního kolektoru Literatura a informační zdroje: Ekospotřebitel. [online]. [cit ]. Dostupné z: Příroda. [online]. [cit ]. Dostupné z: Ekowatt. [online]. [cit ]. Dostupné z: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ, kolektiv autorů, Fortuna Praha, 2009 National Goegraphic. [online]. [cit ]. Dostupné z:

DO NITR KOLEKTORU I SCÉNÁŘ KTIVITY INFOLIST 7.1 DO NITR KOLEKTORU Úkol č. 1: seznam kartiček pro žáky: solární kolektor, oběhové čerpadlo, trubky s teplonosnou kapalinou, expanzní nádoba Úkol č.

3 DO NITR KOLEKTORU I SCÉNÁŘ KTIVITY INFOLIST 7.1 DO NITR KOLEKTORU Úkol č. 1: seznam kartiček pro žáky: solární kolektor, oběhové čerpadlo, trubky s teplonosnou kapalinou, expanzní nádoba Úkol č. 2: Většina živočichů patří mezi studenokrevné (ektotermní), což znamená, že jejich tělesná teplota je závislá na teplotě okolního prostředí. ktivita studenokrevných živočichů se s klesající okolní teplotou snižuje. Jsou sice schopni absorbovat určité množství tepla vyhříváním na slunci, ale poklesne-li teplota pod 10 o C, jejich svalovina pracuje velmi zpomaleně. Naproti tomu ptáci a savci, kteří jsou teplokrevní (endotermní) se se změnami okolní teploty vyrovnávají mnohem lépe a mohou být aktivní i při teplotách pod bodem mrazu. Vliv teploty na živočichy teplota ovlivňuje aktivitu pohybu, příjmu potravy, zbarvení i rozmnožování. živočich místo výskytu čísla výroků chameleon stepi (lesní i stepní porosty, savany) (Madagaskar, Srí Lanka, Indie, Blízký východ, J. Evropa) chřestýš pouště a polopouště (merika) mravenec lesní lesy mírného pásma šípová žába tropické deštné lesy (Stř. a J. merika) varan komodský savany (Indonésie) žralok moře a oceány

4 Chameleon Patřím mezi ještěry, žiju hlavně na Madagaskaru, Srí Lance a v Indii. Setkat se se mnou můžete ale i v Jižní Evropě a na Blízkém východě. Podle nálady dokážu měnit svoji barvu. Moje zbarvení nezáleží jen na náladě, ale také na teplotě, intenzitě a spektru osvětlení, denní době či ročním období. (Pozn. Barva také záleží na reprodukčním režimu (nápadné zbarvení samců při námluvách, samice změnou barvy dává najevo, že je gravidní). Většinu života trávím na stromech a vysokých keřích, při šplhání si pomáhám chápavým ocasem a prsty, které mám srostlé v jakési kleštičky ty mi umožňují pevné obejmutí větvičky a stabilitu těla. Při vyhřívání na slunci se zpravidla vybarvuji do hnědých odstínů, protože hnědá barva přijímá daleko lépe teplo než zelená barva. Moje oči jsou považovány za nejdokonalejší v živočišné říši jsou velmi pohyblivé a navíc se umím dívat každým okem zvlášť. Může vidět potravu až na vzdálenost jednoho kilometru. Chřestýš Patřím mezi hady, vyskytuji se v merice. (Pozn. jižní a jihovýchodní sie je domovem chřestýšovců, kteří nemají chřestidlo) Na konci ocasu mám chřestící zrohovatělé články třesením vydávám zvuk, který varuje ostatní, jsem totiž jedovatý. Ke svému životu potřebuji sluneční záření, přesto na lov vycházím až k večeru, kdy mi hrozí menší riziko napadení většími zvířaty a jsou příznivé podmínky pro můj způsob lovu. Po nočním lovu se rád vyhřívám na sluníčku, proto je taky ráno jediná doba, kdy mě můžete spatřit, jinak se schovávám v trávě nebo na skalách. Mláďata rodím jinde než ve svém teritoriu, aby se z mých potomků nestali mí potravní konkurenti v poušti totiž není potravy nazbyt. Mravenec Patřím mezi hmyz a to tzv. hmyz sociální žiju ve velkých koloniích v hnízdech. V našem společenství existuje několik kast každá kasta má svou funkci, liší se velikostí i tvarem těla. Vyskytuji se téměř všude na Zemi, nejvíc mi však vyhovuje teplé, vlhké prostředí. Potřebuji vysokou vlhkost vzduchu, obtížně snáším sucho a chlad. Proto si hnízda stavím často pod kameny, které se na slunci rychleji ohřívají, jižní svah mého hnízda je mírnější, aby hnízdo pohlcovalo co nejvíc tepla. Umím se orientovat pomocí Slunce při návratu do hnízda proto jdu vždy nejkratší cestou. Při vyšších teplotách dovedu snížit teplotu těla zvýšením transpirace (odpařováním) vody, při snížených teplotách zrychlím metabolismus. Ztráty tepla také regulujeme společně s dalšími jedinci mého druhu shlukováním tzv. kolektivní termoregulací.

5 DO NITR KOLEKTORU I SCÉNÁŘ KTIVITY Šípová žába Patřím mezi obojživelníky, říká se mi také pralesnička, žiji totiž v tropických pralesech Střední i Jižní meriky. mazonští indiáni si mým jedem natírají šípy k lovu odtud také pochází můj název. Samečci roznáší vylíhlé potomky do malých tůněk v úžlabí listů bromélií či prasklinách v kůře stromů. Moji potomci žijí na rozdíl ode mě ve vodě, proto musí projít velkou přeměnou, aby pak byli schopni žít na souši mění se dýchací systém, kostra, trávicí ústrojí, kůže i srdce. Mám velmi tenkou, jemnou a citlivou pokožku, která se při nízké vlhkosti rychle vysuší a často i poškodí. Varan komodský Patřím mezi ještěry, pro svou velikost, dravost a nebezpečnost bývám nazýván drakem. Žiju pouze na pěti sopečných ostrovech ve východní Indonésii v řídkých lesích a na travnaté savaně. Jsem výborný lovec, ale živím se převážně zdechlinami. Mám extrémně ostré a pilovité zuby a silné tělo, které při útoku používám jako páku dokážu tak zabít třeba i buvola. ktivní jsem převážně ve dne, v noci mi teplota klesá až na 20 o C, ráno se pak vyhřívám na sluníčku. Prospím polovinu dne zahrabaný v noře. Žralok Patřím mezi paryby, obývám většinu rozlohy moří a oceánů, někteří z nás se vyskytují i v brakických vodách při ústí řek. Mám velmi dobrý sluch a čich slyším až na několik tisíc metrů, a to i velmi nízké frekvence, a cítím pachy na několik set metrů. Žeru především ryby, lovím však téměř všechny mořské živočichy, mořské ptáky i ploutvonožce. Já sám bývám často loven kvůli svému masu a ploutvím, které jsou považovány za pochoutku. (Pozn. Žralok obrovský se živí planktonem (synonymum= žralok velrybí, nosozubec obrovský; délka těla 20m). Moje tělesná teplota je závislá na teplotě okolní vody, proto se zdržuji převážně ve vodách teplejších oblastí. Někteří z nás mají schopnost zahřívat skupiny svalů určených k plavání jedná se o svaly umístěné hluboko v těle poblíž páteře. Teplo vzniklé kontrakcí těchto svalů může převyšovat teplotu vody až o 20 o C díky tomu můžeme rychleji a déle plavat.

7 DO NITR KOLEKTORU I SCÉNÁŘ KTIVITY PRCOVNÍ LIST DO NITR KOLEKTORU 1. Zjednodušeně překreslete schéma solárního kolektoru, které jste sestavili a popište jeho jednotlivé části. 2. Přiřaďte k živočichům správné charakteristiky (Nápověda: ke každému obrázku patří 5 charakteristik) a dopište místo jejich výskytu. živočich místo výskytu čísla výroků chameleon chřestýš mravenec lesní šípová žába varan komodský žralok 3. Stručně zapište, jakými způsoby se vybrané druhy studenokrevných živočichů adaptovaly na teplotu prostředí:

Podobné dokumenty

Otázky opakování Obojživelníci (příprava na test)

PLAZI Řád: Šupinatí Otázky opakování Obojživelníci (příprava na test) 1) Vysvětli název obojživelníci? 2) Jak se obojživelníci rozmnožují? 3) Podrobně popiš rozmnožování skokana hnědého. 4) Čím se živí