Letmý pohled do historie a současnosti Žíznivé osady Libotenice (u příležitosti oslavy 50. výročí jejího založení)

Transkript

1 Informační bulletin k oslavě kulatého výročí dne 4. srpna

2 Letmý pohled do historie a současnosti Žíznivé osady Libotenice (u příležitosti oslavy 50. výročí jejího založení) Tramping a skauting mají v České republice úctyhodnou tradici, kterou se nepodařilo žádnému režimu potlačit. Nebylo divu, že i v polabské obci Libotenice (okres Litoměřice, kraj Ústecký), se počátkem 60. let minulého století dala dohromady parta chlapů v dorosteneckém věku a začala se scházet s cílem užít si romantiky pobytu v přírodě, která je základem celého trampského hnutí. Každý správný tramp několikrát do roka vyrazí na čundr, tj. na putování po místech více či méně vzdálených od domova. Celkem 14 z níže vyjmenovaných zakládajících členů ( ) vyjelo na první čundr v roce 1962 do Mšece (okr. Rakovník). Tehdy nejmladší účastník, 15letý Pida rád vzpomíná, jak všichni měli červené košile, kovovou lilii jako odznak a černé vesty. Po té následovaly čundry do Opárenského údolí u Lovosic a do okolí Úštěku. Zakládající členové Žíznivé osady Libotenice: Abrt František Gűnter Ivan (Wilda) Hájek Ladislav Hančl Jaroslav ( ) Hodek Jiří ( ) Chaloupka Jiří ( ), (první šerif ŽO) Klement František Klement Rudolf (Čouda) Kruncl Josef (Pida) Kruncl Martin Kruncl Milan (Ďůďa) Macke Jaroslav Nový Josef Rosa Oldřich (Rossi) ( ) Řípa Jaroslav Suk Josef Sutner Miloš Škoda František ( ) Škoda Milan Šup Lubomír (Bohouš) Šup Václav Topš František Vzpomínat po půlstoletí na to, jak se vše seběhlo, je pochopitelně obtížné. Přesto se o to pokusili už v roce 2006 někteří z pamětníků, ale zatím nikdo tyto vzpomínky podrobně nezpracoval a bohužel, našli se tací, kteří nejsou ochotni nějaké zajímavé dokumenty zapůjčit. Následující řádky jsou tedy jen opravdu letmým ohlédnutím do minulosti a stručným shrnutím posledních deseti let života ŽO. Ale každé kulaté výročí se slaví jen jednou a padesátka je v lidském životě už prvním úctyhodným číslem. Takže: Osada koncem 60. let žila i sportem (turnaje v nohejbalu) nebo návštěvami motocyklových závodů. Za tímto účelem se zakoupila a opravila Tatra 52 (6S), která sloužila k přepravě na zmíněné závody, a kdo se do ní nevešel, musel na ně cestovat po vlastní ose. Osada měla i svou haciendu na břehu Labe v Libotenicích, která byla za šerifa Josefa Hakena (Bedforda) nejdéle sloužícího šerifa v historii ŽO - přestavěna a vylepšena. Při stavebních úpravách byl vůdčí osobností Eman (Jiří Šup) a Ferdovi (Jiří Čtverák) se povedl unikát v podobě spirálovitého komína. Tento architektonický skvost vznikl tím, že Ferda zedničil jen po té, co měl v krvi více jak 3 alkoholu a jako vodováhu používal láhev s pivem. Čas plynul, každé léto se členům osady zdálo kratší než to loňské, přibývali další členové osady, jako například Dědek (1968) nebo Koordinátor (1973), ale zároveň jiní kamarádi přestávali být aktivní a dočasně ztráceli o činnost ŽO zájem. Mladí členové se většinou jen vezli s ostatními, ze strany a vlády 2

3 3

4 sílil útlak trempů a skautů. Od roku 1980 se přestalo jezdit na čundry a nikdo tehdy netušil, že v životě osady nastane dlouhá, skoro dvacetiletá pauza. V letech se při diskusích u piva zrodila myšlenka vzkřísit tradici Žíznivé osady. Oprášily se symboly, navrhla se trasa čundru a v červenci roku 2001 vyjela šestice žízniváků na první obnovený čundr do Autokempu Barbora u Teplic. Ve zmíněné 6člené skupině byli: Ivan Hála, Jiří Kříž, Jiří Klement, Václav Čtverák, Ladislav Teichert a Zdeněk Hála. Na čundr se jelo vlakem a během pobytu u Barbory přejížděli další kamarádi alespoň na jeden den. Pro velký úspěch se místo čundru zopakovalo i v roce 2002, kdy byla i větší účast při odjezdu. V témže roce vznikla i druhá parta kamarádů, tzv. mlaďochů. Tato skupina rovněž uspořádala čundr a při druhém pokusu se v roce 2003 obě party sešly v Bechyni a došlo k historické dohodě pořádat od roku 2004 tyto akce společně. Atmosféra čundrů nasála další kamarády, generační rozdíly se přestaly brát na vědomí, takže od roku 2006 jsou už společné akce (s účastí více jak 50 kamarádů) samozřejmostí. Symboly Žíznivé osady Libotenice: 1. Hymna Žíznivé osady Libotenice 1) Když kamaráda máš, tak dobře si ho važ, vždyť přijde doba kdy ho postrádáš, ((: vždyť mládí není věčné, přijde jednou čas, a vše zůstane jen vzpomínkám. :)) 2) Kde stojí bílá jedle, tam skládal jsi svůj slib, že jsi náš a věrný zůstaneš, ((: tvá ruka zaslíbila, že věrným chceš být, že každoročně jednou vzpomeneš. :)) 3) Zas vlajka vzhůru letí a kytary zní hlas, a v záři táboráku rudne tvář, ((: my osady jsme děti, a přijde jednou čas, a vše zůstane jen vzpomínkám. :)) 4) Řeka hučí tmou a duní vodopád, je řekou tajemnou, je řekou zapomnění snad, ((: ty nezapomeň hochu, na osadu svou, na lásku, jenž dal ti kamarád. :)) 2. Medaile člena Žíznivé osady Libotenice 3. Pivní tuplák Žíznivé osady Libotenice 4. Symboly šerifů klobouk, vesta, hvězda a razítko ŽO Šerifové Žíznivé osady Libotenice: Chaloupka Jiří ( ) Klement Rudolf (Čouda) Gűnter Ivan (Wilda) Haken Josef (Bedford) Hála Jaromír ( ) : Čtverák Václav (Košťál) : Klement Jiří (Dědek) : Čtverák Jiří (Ferda) zemřel v jubilejním roce : Hála Zdeněk (Cindus) & Haken Tomáš (Bobeš) : Klement Josef (Kléma) & Hančl Michal (Baryk) : Stejskal Josef (Sajbic) & Turza David (Homolka) : Brom Jiří (Kamnář) & Rosa Radek (Obzdor) : Hála Ivo (Koordinátor) & Hynek Michal (Míňa) : Hála Rudolf (Hamr) & Štrupl Petr (Rudl) : Teichert Ladislav (Bavlna) & Pocner Jan (Póca jun.) : Lenrt Michal (Polda) & Marjánko Jiří (Oráč) : Kříž Jiří (Ňůňánek) & Procházka Miloš (Čuroš) 4

5 Významné čundry Žíznivé osady Libotenice: 1962 Opárno, Úštěk, Plasy 1973 až 1975 Újezd nad Zbečnem, Hracholusky u Plzně, Borek u Tachova (Kemp Sycherák), Autokemp Barbora u Teplic Autokemp Barbora u Teplic Autokemp Nad Jezem, Bechyně Kemp Stavorek, Bečice nad Lužnicí (okres Tábor) Rekreační středisko Malý Ratmírov (okres Jindřichův Hradec) Autokemp U Čerta, Chlum u Třeboně Autokemp Křivonoska, Hluboká nad Vltavou Autokemp Březový háj, Karlovy Vary Autokemp U letadla - přehrada Seč u Chrudimi Autokemp Zlatá Koruna u Českého Krumlova Autokemp Nový rybník, Nepomuk u Plzně Autokemp Podroužek, Netolice Rituály Žíznivé osady: (Rituál - z latinského ritualis = obřadný - je způsob chování založený na tradičních pravidlech.) Přihláška na čundr visí v Hospodě Žíznivé osady vedle vchodu na terasu. Husím brkem se musí v daném termínu každý podepsat, pokud chce být zařazen do sestavy. Trička (dresy) na čundr. Každý ročník má jinou barvu vpředu je potisk znaku Žíznivé osady, na zádech je přezdívka kamaráda a místo, kam se jede. Odjezd na čundr sraz bývá nejméně hodinu před odjezdem v Hospodě Žíznivé osady, kde je připraveno výživné občerstvení a kde se plní pet-láhve s Gambrinusem pro případ, kdyby po cestě nepříjemně vysychalo v krku. Na nádraží v Hrobcích nás odvážejí 2 3 traktory s valníkem (plošinou) pro svoz chmelových štoků. Pět minut před odjezdem traktorů se fotografujeme a nejdůležitější společná fotka se pak pořizuje na perónu nádraží v Hrobcích. Volba šerifů se provádí navečer druhého dne čundru. Volbu provádí na tajném zasedání rada starších (složená z bývalých šerifů). Nově zvolení šerifové se vyhlašují u táborového ohně a jejich volba se potvrzuje společným zpěvem Hymny ŽO. Po vyhlášení volby noví šerifové na rok přebírají do opatrování symboly ŽO (klobouk, vesta, tuplák, hvězda). Kulturní vložka čundru v posledních letech to byly exkurze do nejbližších pivovarů (Budvar, Egenberg, Gambrinus, Prazdroj) a v letech 2010 a 2012 sjezd úseku Vltavy na raftech. Uvítání po návratu z čundru z Hrobců nás přivážejí tytéž traktory a před hospodou zpravidla čeká delegace místních žen, které organizují i pohoštění v hospodě. Letos dokonce přímo na nádraží v Hrobcích čekal doprovodný vůz a do Libotenic odvezl oba nové šerify. Šraml Žíznivé osady Libotenice K táborovému ohni patří nerozlučně kytara, a když na čundr jede celá hudební skupina, tak to je prý to pravé, ořechové. Na prvních čundrech před 50 lety hrávali na kytaru především František Abrt (uměl i na mandolínu) a František Topš. Zásadní zlom nastal až přijetím Jirky Klementa za člena ŽO, který mj. v roce hrával na schůzkách osady skoro každý pátek v Libotenicích. Po obnovení činnosti ŽO se v roce k J. Klementovi přidali Jiří Kříž a Ivan Šimáček, který vymyslel i jméno souboru, tj. ŠRAML. V letech 2004 až 2006 přibývali další členové Šramlu (Jožin, Křeček, Čurda, Kléma, Kamnář, Marnech a Gráca). Se Šramlem v prvních letech zpíval Koordinátor, v roce 2007 sestavu hudebních nástrojů rozšířili Laborant a Fenykl, od roku 2010 příležitostně účinkuje kytarista Máza. Prvního kapelníka Jirku Klementa Dědka vystřídal v roce 2011 Jan Gratias ml. Gráca. 5

6 Obal a tiráž prvního CD Šramlu žíznivé osady vydaného v roce 2006 Historickým úspěchem bylo vydání zatím jediného CD v roce 2006, jehož postupné nahrávání trvalo dva roky. CD se jmenuje (jak jinak) ŠRAML ŽÍZNIVÉ OSADY a i po letech se příjemně poslouchá, např. při jízdě autem. A nesmíme zapomenout, že v roce 2006 pokřtil toto CD již zesnulý zpěvák Karel Hála, který se se po té stal čestným členem Žíznivé osady. (Viz nahoře obrázková dokumentace k CD.) Od roku 2009 uspořádala ŽO tři festivaly amatérské country a folku. A ještě jedna historická událost: V roce 2009 obsadil Šraml 5. místo v krajském kole soutěže PORTA. Od roku 2006 pořádá ŽO každoročně COUNTRY BÁL, který se stal již tradiční součástí plesové sezóny v Libotenicích V jubilejním roce 2012 hrál ŠRAML v následujícím složení: Gratias Jan ml. (Gráca) - kapelník - kytara, zpěv Bělovský Zdeněk (Jožin) - banjo, foukací harmonika Brom Jiří (Kamnář)- kamna (soudek se strunou) Čuřík Jan (Čurda) - tamburína Fengl Antonín (Fenykl) - bonga, bedna (kacho) Gratias Jan st. (Laborant) - mandolína Klement Jiří (Dědek) - kytara, zpěv Kříž Jiří (Ňůňánek) - bicí, vozembouch Mareš Radek -(Křeček) - basová kytara, kontrabas Rosa "Olda" Zdeněk (Oldík) - chrastítka, servis zvukové aparatury Dále se občas přidají: Šimáček Ivan (Šimon) - klávesy Mazák Václav (Máza) - kytara, zpěv Pechoušek Rostislav (Elvis) - kytara, zpěv (repertoár Elvis Presley, Karel Hála aj.) Nechyba Martin (Marnech) - pozoun 6

7 Žíznivá osada v novinách, v televizi a na videokazetách Na zviditelnění Osady v deníku Blesk a v televizi Nova má velkou zásluhu Koordinátor. Zcela výjimečný byl čundr v roce 2008, kdy kameraman s reportérkou Novy přijeli a natočili nejenom odjezd do Hrobců, ale i příjezd do kempu Březová háj u Karlových Varů. V rámci hlavní zpravodajské relace TV výjimečně dlouhý (2,5 minutový) záznam byl pak odvysílán v televizních novinách Novy a my jsme ho sledovali v přímém přenosu prostřednictvím digitálního projektoru. Už řadu let je hlavním kameramanem na našich čundrech kamarád Jařan (Vladimír Salač st.), který točí vše podstatné a neváhá při tom např. vylézt na věž kostela, nebo ležet ve škarpě a čekat na vhodný záběr. Videa až do roku 2011 upravoval a střihal kamarád Lahváček (Ivan Lahovský). Článek v deníku Blesk ze dne 20. července 2009 Letecký snímek z volby šerifa v roce

8 Žíznivá osada na internetu Webové stránky osady založil v říjnu roku 2009 kamarád Laborant. Zatím je provozuje v osvědčeném programu na portálu WEBNODE a jejich návštěvnost se plynule zvyšuje. Příspěvky (zejména fotky) dodávají tu a tam ostatní kamarádi. Na tomto webu je cenná především fotogalerie z čundrů a nechybí vždy aktuální pozvánky na akce ŽO. Proto neváhejte a zařaďte si na svém PC v internetovém prohlížeči do oblíbených odkaz: Galerie šerifů z let 2007 až 2012 Letmý pohled do historie a současnosti Žíznivé osady Libotenice. Ze vzpomínek pamětníků a z dokumentace akcí od roku 2005 na webu zpracoval pro oslavu 50. výročí ŽO Laborant (Jan Gratias st.) jako otevřený dokument, který lze kdykoliv doplnit a vylepšit. Vydáno k datu 4. srpna