Alena Kuzmová. Anglická gramatika. s cvičebními texty a klíčem

Transkript

1

2 Alena Kuzmová Anglická gramatika s cvičebními texty a klíčem Edika Brno 2013

3 Anglická gramatika s cvičebními texty a klíčem Alena Kuzmová Odborná korektura: Alex Packer, Milan Šudoma Obálka: Martin Sodomka Odpovědný redaktor: Ondřej Jirásek Anglický hlas: Alex Packer CD nahráno: Studio 22 Anglický hlas: Alex Packer Zvuk a editace: Filip Zeiner Grafika a programování CD: Jaroslav Hladík Technický redaktor: Jiří Matoušek Objednávky knih: eshop@albatrosmedia.cz bezplatná linka ISBN Vydalo nakladatelství Edika v Brně roku 2013 ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace Albatros Media a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vydavatele. 3. vydání

4 OBSAH ÚVODEM 5 1 PODSTATNÁ JMÉNA 7 2 PŘÍDAVNÁ JMÉNA 13 3 ZÁJMENA 17 4 ČÍSLOVKY 31 5 SLOVESA 39 6 PŘÍSLOVCE 67 7 PŘEDLOŽKY 71 8 SPOJKY 73 9 CITOSLOVCE PŘÍTOMNÝ ČAS PROSTÝ PŘÍTOMNÝ ČAS PRŮBĚHOVÝ BUDOUCÍ ČASY BUDOUCÍ ČAS PRŮBĚHOVÝ MINULÝ ČAS PROSTÝ MINULÝ ČAS PRŮBĚHOVÝ PŘEDPŘÍTOMNÝ ČAS PROSTÝ PŘEDPŘÍTOMNÝ ČAS PRŮBĚHOVÝ PŘEDMINULÝ ČAS PROSTÝ PŘEDMINULÝ ČAS PRŮBĚHOVÝ SOUSLEDNOST ČASOVÁ POŘÁDEK SLOV VE VĚTĚ ÚČELOVÉ VĚTY VZTAŽNÉ VĚTY PODMÍNKOVÉ VĚTY 113 3

5 OBSAH 25 ČASOVÉ VĚTY PŘÍPUSTKOVÉ VĚTY PŘACÍ VĚTY ZVOLACÍ VĚTY ÚČINKOVÉ VĚTY FRÁZOVÁ SLOVESA 125 PRAKTICKÁ CVIČENÍ 135 SOUHRNNÁ GRAMATICKÁ CVIČENÍ 201 KLÍČ K PRAKTICKÝM CVIČENÍM 209 KLÍČ K SOUHRNNÝM GRAMATICKÝM CVIČENÍM 263 LITERATURA 269 REJSTŘÍK 271 4

6 ÚVODEM Tato gramatická příručka je jako doplněk výuky určena pro žáky základních a středních škol, samouky a začátečníky studující podle zahraničních učebnic. Slouží ke snadné orientaci v základech anglického jazyka vyplývající z logického srovnání s češtinou. Je zejména přínosem pro studenty, kteří potřebují upřesnit a zlepšit svůj ústní či písemný projev nebo potřebují najít odpovědi na některé gramatické nejasnosti, se kterými se setkají během studia. Výkladová část učebnice se zabývá jednotlivými větnými členy, anglickými časy a typy vedlejších vět a souvětí, přičemž přibližuje studentům některé významné odlišnosti od české mluvnice. Jednoduché příklady ve větách poskytují snazší pochopení gramatiky. Přehlednost této učebnice umožňuje studentům najít snadno a rychle vysvětlení jejich nejasností, neboť jednotlivé kapitoly nabízejí ucelený výklad určitého gramatického jevu, takže není třeba pročítat celou učebnici. Druhá část učebnice obsahuje praktická cvičení a překlady, které jsou zaměřeny na procvičení látky vysvětlené v jednotlivých kapitolách. Cvičení jsou sestavena pro žáky, kteří již angličtinu nějaký čas studují, nikoli pro naprosté začátečníky. Pomocí těchto cvičení si studenti mohou ujasnit některé jevy nebo rozšířit své znalosti. Pro samouky je důležitý klíč ke všem cvičením, který tuto knihu uzavírá. 5

7

8 1 PODSTATNÁ JMÉNA Podstatná jména v angličtině nemají na rozdíl od češtiny pádové koncovky, takže pády se určují předložkami či postavením podstatného jména ve větě. Většina podstatných jmen v angličtině má člen. Zásadní rozdíl mezi angličtinou a češtinou je v určení rodů. Angličtina rozlišuje mužský a ženský rod pouze u lidí a ostatní životná (zvířata) a neživotná podstatná jména jsou rodu středního. U členů se rody nerozlišují. Důležitým faktorem pro tvorbu jednotného a množného čísla a užití členů určitých a neurčitých je rozdělení podstatných jmen na počitatelná a nepočitatelná. Počitatelná podstatná jména tvoří množné číslo koncovkou s nebo es. Koncovka es se používá po vyslovených sykavkách s, z, š, č. dž a vyslovuje se iz. a car (auto) cars (auta) a book (kniha) books (knihy) a kiss (polibek) kisses (polibky) a church (kostel) churches (kostely) a box (krabice) boxes (krabice) a match (zápalka) matches (zápalky) Končí-li podstatné jméno v jednotném čísle na y, jemuž předchází souhláska, mění se toto y v množném čísle na ie. Předchází-li y samohláska, ke změně nedochází. a country (země) countries (země) a family (rodina) families (rodiny) a baby (děťátko) babies (děťátka) a toy (hračka) toys (hračky) a play (hra) plays (hry) Některá počitatelná podstatná jména tvoří množné číslo nepravidelně. a man (muž) men (muži) a woman (žena) women (ženy) a child (dítě) children (děti) a wife (manželka) wives (manželky) a knife (nůž) knives (nože) a half (polovina) halves (poloviny) a life (život) lives (životy) a leaf (list) leaves (listy) a foot (chodidlo) feet (chodidla) a tooth (zub) teeth (zuby) Počitatelná podstatná jména jsou taková, která mohou mít před sebou určitou číslovku: one boy, 3 girls, five cars, 2 ideas, two halves, forty persons Z hlediska použití členů je důležité, že v jednotném čísle mohou mít člen neurčitý (a, an) i určitý (the) a v množném čísle člen určitý (the). acar cars the car the cars 7

9 KAPITOLA 1 Nepočitatelná podstatná jména nelze použít s určitou číslovkou. Z hlediska členů je důležité, že nemají neurčitý člen, ale mohou mít určitý člen. Nepočitatelná podstatná jména obecně netvoří množné číslo. Lze je rozdělit do tří skupin: a) jména látková, která lze počítat podle jednotek objemu, váhy, druhů obalů či mohou mít před sebou neurčitou číslovku: milk (mléko) bread (chleba) water (voda) beer (pivo) cotton (bavlna) cheese (sýr) a litre of milk (litr mléka) a slice of bread (krajíc chleba) a glass of water (sklenice vody) a bottle of beer (láhev piva) some cotton (trocha bavlny) a bit of cheese (kousek sýra) b) jména hromadná, která mohou mít před sebou neurčitou číslovku či výraz a piece of: money (peníze) furniture (nábytek) luggage (zavazadla) hair (vlasy) grass (tráva) fruit (ovoce) sheep (ovce) fish (ryby) food (potraviny) some money (nějaké peníze) little furniture (málo nábytku) a piece of luggage (jedno zavazadlo) a little hair (trocha vlasů) a lot of grass (hodně trávy) some fruit (trocha ovoce) ten pieces of sheep (deset ovcí) a lot of fish (mnoho ryb) much food (mnoho potravin) c) jména abstraktní, která počítáme rovněž pomocí výrazu a piece of či neurčitou číslovkou: work (práce) progress (pokrok) time (čas) information (informace) advice (rada) experience (zkušenosti) a lot of work (hodně práce) little progress (málo pokroku) some time (trocha času) some information (nějaké informace) two pieces of advice (dvě rady) a lot of experience (mnoho zkušeností) V hovorové řeči nastává výjimka, kdy nepočitatelná podstatná jména mohou mít koncovku množného čísla. Je to v případě, kdy máme na mysli přímo určité balení, množství, které však nevyjadřujeme, neboť vyplývá z kontextu: Can I have two beers? (= two bottles of beer = dvě láhve piva) I had three teas. (= three cups of tea = tři šálky čaje) 8

10 PODSTATNÁ JMÉNA Je to i v případě, kdy chceme vyjádřit více druhů, rozmanitost výběru: There are some fishes in the fridge. (= several kinds of fish = několik druhů ryb) Některá pomnožná podstatná jména se shodují s češtinou. Počítáme je výrazem a pair of: two pairs of jeans three pairs of trousers a pair of shorts dvoje džíny troje kalhoty jedny šortky Některá se však liší, neboť v angličtině nejsou na rozdíl od češtiny pomnožná: a door (two doors) a watch (two watches) a dress (many dresses) jedny dveře (dvoje dveře) jedny hodinky (dvoje hodinky) jedny šaty (mnoho šatů) A další nepravidelnosti: Podstatné jméno má jen jednotné číslo, ale sloveso má buď jednotné či množné číslo, podle toho, o jaký počet se jedná: The fish is fresh. The fish are on the plate. Ta ryba je čerstvá. Ty ryby jsou na talíři. Podstatné jméno má jen množné číslo a sloveso je také v množném čísle: The vegetables are in the bag. The clothes are dirty. Zelenina je v té tašce. To oblečení je ušpiněné. Podstatné jméno má množné číslo, ale sloveso má jednotné číslo: The news is interesting. Mathematics is my favourite subject. Ta zpráva (ty zprávy) je (jsou) zajímavá (zajímavé). Matematika je můj oblíbený předmět. ČLENY PODSTATNÝCH JMEN Používání členů v angličtině je pro české studenty dosti obtížné a mnohdy vyžaduje delší praxi a sečtělost. Je to proto, že čeština členy vůbec nepoužívá, ale i proto, že ani v angličtině neexistuje jednoznačné pravidlo, kterým se užívání členů řídí. Členy dělíme na určité a neurčité. Určité členy se používají u podstatných jmen počitatelných i nepočitatelných. Jednoduchou pomůckou k rozpoznání, kdy užít určitého členu, je, když můžeme před podstatným jménem ve větě v daném kontextu říci ten, ta, to, ti, ty, ta. Určitý člen vyja- 9

11 KAPITOLA 1 dřuje vždy něco konkrétního, určitého, o čem jsme se už předtím zmínili. Má stejný tvar v jednotném i množném čísle: the car the cars Pokud po určitém členu následuje slovo začínající samohláskou, vyslovujeme na konci členu i. the attractive girl (atraktivní dívka) the old man (starý muž) in the afternoon (odpoledne) Neurčité členy se používají pouze u počitatelných podstatných jmen v jednotném čísle. V množném čísle se vynechávají. Rozpoznáme je tak, že můžeme před podstatným jménem říci nějaký, jeden. Hovoříme-li vždy o někom či něčem poprvé, jedná se o neurčité a dříve nezmíněné osoby či věci. Neurčitý člen má dvojí tvar: a (začíná-li následující slovo na vyslovenou souhlásku) a car cars a uniform uniforms a young man young men an (začíná-li následující slovo na vyslovenou samohlásku) an apple apples an old woman old women Některá podstatná jména jsou bez členu: dny v týdnu: Monday, Tuesday, měsíce v roce: January, February, March, roční období: spring, summer, autumn, winter názvy měst: Prague, London křestní jména: Jane, Jack názvy svátků: Christmas, Easter názvy jídel: breakfast, lunch, dinner, snack, tea názvy sportů: tennis, hockey, golf názvy jazyků: English, Czech, Spanish, French následuje-li číslovka: Lesson One, Entrance 3, Exit 5 Některé výrazy vyžadují vždy určitý člen. Jedná se o názvy významu ojedinělého, nemající alternativu: the Sun, the Earth, the Moon (názvy planet) či ve větách typu: What is the date today? What s the time now? What is the capital of the USA? (Kolikátého je dnes?) (Kolik je teď hodin?) (Jaké je hlavní město USA?) 10

12 PODSTATNÁ JMÉNA hudební nástroje: politické funkce: před řadovou číslovkou: názvy světových stran: názvy rodin: názvy národností: názvy skupin: kulturní instituce: (kina, divadla, hotely, galerie, muzea, obchodní domy) názvy států mající dvě i víc slov: Ale bez členu jsou: jednoslovní názvy států: názvy pohoří: názvy hor jsou bez členu: názvy ostrovů: názvy moří, oceánů, řek: jezera jsou bez členu: the piano, the guitar the Prime Minister, the Prezident the first, the third the west, the south, the Novaks the Czechs, the English, the British the young, the unemployed, the homeless the National Theatre, the Blaník Cinema, the National Gallery, the National Museum, the Tesco, the Czech Republic, the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland Italy, Germany, France, Bohemia the High Tatras, the Alps Sněžka the Canary Islands the Black Sea, the Atlantic Ocean, the River Nile Lake Victoria V adrese před názvem ulice či náměstí se člen nepíše: He lives in Long Street. They work in Republic Square. (On bydlí v Dlouhé ulici.) (Pracují na náměstí Republiky.) Pomocí členu určitého rozlišujeme také budovy od institucí tak, že instituce před sebou člen nemají, kdežto označení konkrétní budovy, kde se instituce nachází, má člen určitý: He is at school. He is in the school. She is in hospital. She is in the hospital. They are in prison. They are in the prison. (= jako žák či učitel, tj. ve vzdělávací instituci) (= v jisté budově školy, kde ani nestuduje, ani nevyučuje) (= jako pacientka či zdravotní sestra nebo lékařka, tj. v léčebné instituci) (= v jisté budově nemocnice, kde se ani neléčí, ani nepracuje) (= jako vězni v nápravném zařízení) (= v jisté budově věznice, kde nejsou ani vězni, ani dozorci) 11

13 KAPITOLA 1 V některých významech se používá neurčitý člen. Jedná se zejména o souvislosti se zaměstnáním, kým kdo je či se chce stát: He is a teacher. My brother wants to become a civil engineer. (On je učitel.) (Můj bratr se chce stát stavebním inženýrem.) Neurčitý člen se používá ve výrazech označujících jednorázový děj: have a rest have a smoke have a shower (odpočinout si) (zakouřit si) (osprchovat se) Používá se, když vyjadřujeme, kolikrát za určitou dobu se něco děje či k jakému množství se vztahuje: I visit him twice a week. The apples are thirty crowns a kilo. (Navštěvuji ho dvakrát za týden.) (Ta jablka stojí 30 korun kilo.) Neurčitý člen se používá také v ustálených vazbách, např.: I am in a hurry. Have a good time! (Jsem ve spěchu.) (Měj se dobře!) Používá se, když kterákoli věc může významově zastupovat celý druh: A personal computer is necessary for everybody nowadays. (Osobní počítač je dnes pro každého nezbytný.) Používá se po některých dalších výrazech, např.: He is such a good man. What a pity that our restaurant is full. I ll be ready in half an hour. (On je takový dobrý člověk.) (Jaká škoda, že naše restaurace je plná.) (Budu hotov za půl hodiny). 12

14 2 PŘÍDAVNÁ JMÉNA Přídavná jména v angličtině mají stejný tvar v jednotném i množném čísle, neskloňují se a nemění se ani v rodě. Používají se hlavně jako přívlastky k podstatným jménům. Z hlediska pořadí přívlastků obecně platí řazení od přívlastků vyjadřujících subjektivní hodnocení po přívlastky vyjadřující objektivní hodnocení: a nice small blue Chinese glass lamp (hezká malá modrá čínská skleněná lampa) a beautiful oval brown mahogany table (krásný oválný hnědý mahagonový stůl) Někdy je přídavné jméno součástí přísudku: The boy is ten years old. (Ten chlapec je deset roků starý.) Některá přídavná jména jsou jen přívlastková, nelze je použít v přísudku: There is a little boy outside. (Venku je malý chlapec = chlapeček.) Ale pouze: The boy is small. (nikoli little) (Ten chlapec je malý.) Na rozdíl od češtiny se v angličtině někdy používají jako přídavná jména i jména podstatná: a love story a beer glass a kitchen table (milostný příběh) (pivní sklenice) (kuchyňský stůl) Přídavná jména se v angličtině stupňují jako v češtině. Druhý a třetí stupeň se tvoří buď koncovkou nebo opisem. Jednoslabičná přídavná jména se stupňují přidáním přípony er ve 2. stupni a est ve 3. stupni: short (krátký) shorter (kratší) the shortest (nejkratší) low (nízký) lower (nižší) the lowest (nejnižší) nice (hezký) nicer (hezčí) the nicest (nejhezčí) Třetí stupeň přídavných jmen má určitý člen. Koncovka est se vyslovuje ist. Končí-li přídavné jméno na souhlásku, které předchází jedna samohláska, koncová souhláska se ve 2. a 3. stupni zdvojuje: big (velký) bigger (větší) the biggest (největší) fat (tlustý) fatter (tlustší) the fattest (nejtlustší) 13

15 KAPITOLA 2 Dvouslabičná přídavná jména končící na y se stupňují koncovkou jako jednoslabičná, přičemž y se mění ve 2. a 3. stupni na ie: happy (šťastný) happier (šťastnější) the happiest (nejšťastnější) noisy (hlučný) noisier (hlučnější) the noisiest (nejhlučnější) Ostatní dvouslabičná přídavná jména se stupňují opisem: useful (užitečný) more useful (užitečnější) the most useful (nejužitečnější) common (běžný) more common (běžnější) the most common (nejběžnější) Tří a víceslabičná přídavná jména se stupňují opisem: comfortable more comfortable the most comfortable (pohodlný) (pohodlnější) (nejpohodlnější) important more important the most important (důležitý) (důležitější) (nejdůležitější) Nepravidelné stupňování mají například přídavná jména good, bad, far: good (dobrý) better (lepší) the best (nejlepší) bad (špatný) worse (horší) the worst (nejhorší) far (daleký,vzdálený) farther (vzdálenější) the farthest (nejvzdálenější) further (další, the furthest (nejvzdálenější vzdálenější) v budoucnosti, nejvzdálenější místně) Druhý a třetí stupeň přídavných jmen mohou mít ještě před sebou výrazy, které je zdůrazňují. 2. stupeň používá much (mnohem), even (ještě) a far (daleko): This novel is much more interesting than the last one. (Tento román je mnohem zajímavější než ten minulý.) This story is even longer than that one. (Tento příběh je ještě delší než tamten.) This lesson is far more difficult than the last one. (Tato lekce je daleko obtížnější než ta minulá.) 3. stupeň používá very (ten, opravdu), absolutely (naprosto), by far (zdaleka): This was the very best story of all. (To byl ten nejlepší příběh ze všech.) You are the absolutely best friend of all. (Ty jsi naprosto nejlepší kamarád ze všech.) She is by far the happiest woman I know. (Ona je zdaleka nejšťastnější žena, kterou znám.) 14

16 PŘÍDAVNÁ JMÉNA Při srovnávání se v kladné větě užívá vazba as + přídavné jméno + as (tak jako): He is as old as my brother. (Je tak starý jako můj bratr. = Je stejně starý jako můj bratr.) V záporné větě se užívá vazba not as (so) + přídavné jméno + as (ne tak. jako): He is not as (so) old as my brother. (Není tak starý jako můj bratr.) To znamená, že: nebo He is older than my brother. (Je starší než můj bratr.) He is younger than my brother. (Je mladší než můj bratr.) 15

17

18 3 ZÁJMENA V této kapitole se budeme zabývat zájmeny osobními, přivlastňovacími, zvratnými a zdůrazňovacími, vespolnými, ukazovacími, tázacími a neurčitými. Vztažná zájmena si vysvětlíme později v kapitole o vztažných větách. Zájmena osobní musíme znát ve dvou tvarech v podmětném a předmětném pádu. Podmětný pád odpovídá českému 1. pádu, předmětný pád je vyjádřen všemi ostatními pády. Předmětný tvar osobních zájmen se používá často po předložkách, ale může se použít i bez nich. podmětné tvary (1. pád) předmětné tvary (2., 3., 4., 6., 7. pád) I já me you ty you he on him she ona her it ono it we my us you vy you they oni, ony, ona them I am reading a book. (Čtu knihu.) They love music. (Oni milují hudbu.) Tell me about it. (Řekni mi o tom.) Give me that apple. (Dej mi to jablko.) Help him. (Pomozte mu.) He brought us the photographs. (Přinesl nám ty fotografie.) I think of you. (Myslím na tebe.) V hovorové angličtině se používají někdy předmětné tvary i tam, kde v češtině je 1. pád: It is me. (To jsem já.) She is not as clever as me. (Ona není tak chytrá jako já.) Český třetí pád se v angličtině vyjadřuje většinou bez předložky tzv. nepřímým předmětem a přímý předmět ve 4. pádu stojí za nepřímým jako v češtině. Přímou bezpředložkovou vazbu se 3. pádem mají např. slovesa give, tell, help, show, promise. Give me that newspaper. (Dej mi ty noviny.) Show us your flat. (Ukažte nám svůj byt.) Tell him about it. (Řekni mu o tom.) 17

19 KAPITOLA 3 Při důrazu na 3. pád stojí nepřímý předmět za přímým a má předložkovou vazbu: Buy the toy to her, not to him. (Kup tu hračku jí, ne jemu.) Read the letter to us, not to them. (Přečti ten dopis nám, ne jim.) Některá slovesa nemohou mít bezpředložkovou vazbu se 3. pádem: Explain the problem to me. (Vysvětli mi ten problém.) Say something to him. (Řekni mu něco.) Introduce your friend to us. (Představ nám svého přítele.) Je-li přímým předmětem zájmeno it, je pořádek slov jako při důrazu: Tell it to him. (nikoli Tell him it.) (Řekni mu to.) Přivlastňovací zájmena jsou v angličtině nesamostatná a samostatná. Nesamostatná přivlastňovací zájmena stojí před podstatným jménem, samostatná za podstatným jménem. nesamostatná samostatná my mine můj your yours tvůj his his jeho her hers její its its jeho our ours náš your yours váš their theirs jejich Tyto tvary se nemění podle pádů nebo čísla jako v češtině. Angličtina nemá výraz, který v češtině odpovídá slovu svůj. Místo toho se používá zájmeno přivlastňovací, vztahující se k podmětu. You must clean your room (Musíš uklidit svůj pokoj.) Mr. and Mrs. Novak love their children. (Pán a paní Novákovi milují své děti.) Nesamostatná zájmena přivlastňovací se nemohou vázat se členy, ukazovacími zájmeny, s no či every. Nelze říci: a my friend, ale a friend of mine (jeden můj přítel) the your flat, ale the flat of yours (ten váš byt) no her colleague, ale no colleague of hers (žádný její kolega) Musíme tedy použít zájmena samostatná s předložkou of. 18

20 ZÁJMENA Další příklady využití samostatných přivlastňovacích zájmen: That dog is not mine, it is his. (Ten pes není můj, je jeho.) Mine are all these presents. (Moje jsou všechny tyto dárky.) This bag is mine. Which is yours? (Tato taška je moje. Která je tvoje?) Zájmena přivlastňovací nesamostatná se mohou vázat na tzv. přivlastňovací pád podstatných jmen. Ten se tvoří apostrofem + s: my brother s car (auto mého bratra) women s clothes (dámské šaty) children s room (dětský pokoj) the Novaks flat (byt Novákových) his parents garden (zahrada jeho rodičů) Peter s bicycle (Petrovo kolo) Charles friend (Karlův přítel) U pravidelných podstatných jmen v množném čísle přidáváme jen apostrof, na rozdíl od nepravidelných podstatných jmen nekončících na s, kde se píše apostrof + s. Pokud přivlastňujeme dvěma či více osobám jednu věc, dáváme přivlastňovací pád až té osobě, za kterou následuje přivlastňovaná věc či osoba: This is Jack and James s flat. (To je byt Honzy a Jakuba.) Křestní jména osob, končící na s, přidávají apostrof + s nebo jen apostrof. Musíme je vždy přečíst s koncovkou iz. Přivlastňovací pád kromě osob používáme také u výrazů času: two minutes walk (nebo two-minute walk) (dvě minuty pěšky) three weeks stay (nebo three-week stay) (třítýdenní pobyt) yesterday s news (včerejší zprávy) Sunday s papers (noviny z určité neděle) Sunday papers (nedělní noviny obecně) last summer s holiday (dovolená loňského léta) ale January frosts (lednové mrazy) Lze jej užít u zeměpisných názvů: Germany s problems (problémy Německa) Prague s monuments (památky Prahy) 19

21 KAPITOLA 3 u obchodů a institucí: at the butcher s (u řezníka) at the doctor s (u doktora) our company s plans (plány naší společnosti) Ostatní neživotné vztahy se vyjadřují pomocí of: the roof of that house (střecha toho domu) the name of the book (název té knihy) the leg of the table (noha toho stolu) Zájmena zvratná a zdůrazňovací mají stejný tvar: I myself we ourselves you yourself you yourselves he himself they themselves she herself it itself Zvratná zájmena se v angličtině nepoužívají vždy tak, jako v češtině. Vyskytují se mnohem řidčeji. Je to proto, že mnohým českým zvratným slovesům odpovídají anglická slovesa nezvratná: ask (ptát se) become (stát se) laugh (smát se) have a bath (vykoupat se) get married (oženit se, vdát se) try (snažit se) Některá slovesa v angličtině lze užít zvratně i nezvratně: change (změnit i změnit se) get (dostat i dostat se) return (vrátit i vrátit se) wash (umýt i umýt se) České se v trpném významu je vyjádřeno v angličtině trpným rodem: it is said (říká se) football is played (fotbal se hraje) languages are taught (jazyky se vyučují) České zvratné si je někdy v angličtině vyjádřeno přivlastňovacím zájmenem: He took his umbrella. (Vzal si deštník.) She put on her sweater. (Oblékla si svetr.) 20

22 ZÁJMENA Tvary odpovídající českému se, si se používají v angličtině výhradně pro životná podstatná jména: She hurt herself. (Zranila se.) You must believe in yourself. (Musíte si věřit.) Tvary sebe, sobě se používají pro životná i neživotná podstatná jména: Don t think only of yourself. (Nemysli jenom na sebe.) This machine can earn for itself. (Ten stroj je schopen si na sebe vydělat.) She sent the postcard to herself. (Poslala ten pohled sama sobě.) Někdy se odlišnost mezi zvratným a nezvratným významem vyjadřuje dvěma odlišnými slovesy: to learn (učit se) to borrow (půjčit si) to afford (dovolit si) to teach (učit, vyučovat) to lend (půjčit) to allow (dovolit) Zdůrazňovací zájmena stojí za zdůrazňovaným podstatným jménem nebo na konci věty: She herself sees to it. (Ona osobně na to dohlíží.) She sees to it herself. (Ona sama na to dohlíží.) Do češtiny se zdůrazňovací zájmena překládají sám, samotný, osobně, samostatně. Při důrazu na samostatnost či nezávislost připojíme předložku by před zdůrazňovací zájmeno: He must do it by himself, nobody will help him. (Musí to udělat sám, nikdo mu nepomůže.) Chceme-li vyjádřit české sám ve významu samoten, používá se v angličtině výraz alone. Srovnejte: Paul spoke to his boss himself. (Pavel hovořil osobně se šéfem.) Paul spoke to his boss alone. (Pavel hovořil se šéfem o samotě.) Zájmena vespolná jsou each other nebo one another. Obě vazby jsou rovnocenné a v češtině jim odpovídá si, se, navzájem, jeden druhého. Tato zájmena musíme odlišit od zvratného zájmena. Zatímco vazba each other vyjadřuje vzájemný vztah mezi 2 či více osobami, zvratné zájmeno vyjadřuje jejich společnou vlastnost: They intoroduced themselves. (Představili se. = oba dva řekli své jméno někomu ve společnosti.) They introduced to each other. (Představili se jeden druhému.) They looked at themselves in the mirror. (Podívali se na sebe do zrcadla.) 21

23 KAPITOLA 3 They looked at one another. (Pohlédli jeden na druhého.) They fought together. (Společně bojovali proti stejnému nepříteli.) They fought each other. (Bojovali jeden proti druhému.) Zájmena ukazovací jsou: this (tento, tato, toto) that (tamten, tamta, tamto) these (tito, tyto, tato) those (tamti, tamty, tamta) This a these se vztahují k věcem bližším, that a those k věcem vzdáleným. I like this book. (Líbí se mi tato kniha.) Show me that picture. (Ukažte mi tamten obrázek.) These boys are my friends. (Tito hoši jsou moji přátelé.) Look at those houses. (Podívej se na tamty domy.) These are English proverbs. (To jsou anglická přísloví.) Those are his dogs. (Tamto jsou jeho psi.) Ukazovacím zájmenem je také určitý člen the, který odpovídá českému překladu ten, ta, to, ti, ty, ta. Close the window. (Zavři to okno.) This is the man I told you about. (Toto je ten člověk, o kterém jsem ti vyprávěl.) These are the girls I like best. (To jsou ty dívky, které mám nejraději.) Tázací zájmena jsou who, whose, what a which. Zájmeno who se vztahuje k osobám. Jeho přivlastňovací tvar je whose (čí); předmětný tvar whom: Who lends you these magazines? (Kdo ti půjčuje ty časopisy?) Who doesn t like you? (Kdo tě nemá rád?) Předchází-li who předložka, má předmětný tvar whom: With whom will you go to the concert? (S kým půjdeš na ten koncert?) Častější je ale předložka na konci předmětné otázky: Who will you go to the concert with? Whose daughter are you speaking about? (O čí dceři hovoříte?) Zájmeno what (co, jaký) se vztahuje k věcem. Má stejný tvar v podmětném i předmětných pádech: What begins at 8? (Co začíná v 8 hodin?) What are you looking for? (Co hledáš?) What books do you like best? (Jaké knihy máš nejraději?) 22

24 ZÁJMENA What is your father? (Čím je tvůj otec?) What is the weather like? (Jaké je počasí?) What does your husband look like? (Jak vypadá tvůj manžel?) Zájmeno which (který, kdo, co) se používá pro osoby i neživotná podstatná jména při výběru z určitého počtu. Má stejný tvar v podmětném i předmětných pádech: Which of you ate it? (Kdo z vás to jedl?) Which of them borrowed it? (Kdo z nich si to půjčil?) Which of these books do you like best? (Kterou z těchto knih máš nejraději?) Which country does he come from: England or the United States? (Ze které země pochází: z Anglie či ze Spojených států?) Kromě tázacích zájmen se tvoří tázací věty také tázacími příslovci where, when, why, how: Where do you go on Saturdays? (Kam chodíváš o sobotách?) When did you come home today? (Kdy jsi dnes přišel domů?) Why didn t you bring your wife? (Proč jsi nepřivedl svou manželku?) How can you speak like that? (Jak můžeš takhle mluvit?) Neurčitá zájmena vyjadřují určité množství či část celku. Do této skupiny patří tato zájmena: other, another, the other, others, the others, else another suit other suits others (jiný, další, (jiné, další obleky) (jiné, další) ještě jeden oblek) the other suit the other suits the others (ten druhý oblek) (ty ostatní obleky) (ty ostatní) Tvar another se používá pro jednotné číslo počitatelných podstatných jmen. Tvar some other se používá pro nepočitatelná podstatná jména: another car (jiné auto) some other food (nějaké další potraviny) Vynechá-li se v množném čísle podstatné jméno, koncovku s přejímá zájmeno other. Za tázacími a neurčitými zájmeny se používá else: Anything else, sir? (Ještě něco, pane?) What else, madam? (Co ještě, paní?) Somebody else entered the door. (Někdo jiný vstoupil do dveří.) Nobody else can help me. (Nikdo jiný mi nemůže pomoci.) 23

25 KAPITOLA 3 Výrazy one, ones zastupují podstatné jméno, které je zřejmé z předchozího kontextu. Ve větě jim předchází přídavné jméno, ukazovací zájmeno, určitý člen, every či zájmeno other: Which sweater will you choose? The red one. (Který svetr si vyberete? Ten červený.) Which cake do you like best? This one and that one. (Který koláč máte nejraději? Tento a tamten.) I don t like this suit. Have you got another one? (Nelíbí se mi tento oblek. Máte nějaký jiný?) I hate this kind of jokes. Don t you know other ones? (Nesnáším tento druh vtipů. Neznáte nějaké jiné?) I don t know this boy. I know the other one. (Neznám tohoto chlapce. Znám toho druhého.) Some students are in the classroom, the other ones are standing in the corridor. (Někteří studenti jsou ve třídě, ostatní stojí na chodbě.) I have got 4 friends. Every one learns well. (Mám 4 kamarády. Každý se dobře učí.) Zájmeno other může stát také samo, bez one: This boy is Jack and the other is George. (Tento chlapec je Honza a ten druhý je Jirka.) Some pupils are here, others are outside. (Někteří žáci jsou zde, jiní jsou venku.) Zájmena some, any, not any, no, none: Some ve smyslu nějaký se používá hlavně v oznamovacích větách kladných. Váže se k počitatelným podstatným jménům v množném čísle, kde má český význam nějací, někteří, několik. V jednotném čísle ho nahrazuje neurčitý člen. Some před nepočitatelnými podstatnými jmény znamená trochu, kousek, nějaký. Tvoří složeniny: somebody, something, somewhere, somehow (někdo, něco, někde, nějak). ale: There are some boys outside our school. (Před naší školou jsou nějací chlapci.) There are some shops in the street. (V té ulici je několik obchodů.) There is a boy in the room. (V tom pokoji je nějaký chlapec.) Give me some bread. (Dejte mi kousek chleba.) Ve vazbě some more vyjadřuje ještě trochu či ještě několik. I d like some more tea. (Chtěl bych ještě trochu čaje.) Can you answer some more questions? (Můžete odpovědět ještě na několik otázek?) 24

26 ZÁJMENA V otázce ve smyslu nějaký se používá any, které rovněž tvoří složeniny: anybody, anything, anywhere, anyhow. Any v záporných větách má význam žádný. Používá se nejen po záporce not, ale také po slovech never, hardly, without: Can I ask you any questions? (Mohu vám položit nějaké otázky?) Can anybody help me? (Může mi někdo pomoci?) I don t know anybody here. (Nikoho tady neznám.) I know hardly any people here. (Znám tady sotva nějaké lidi.) Pokud je zápor ve větě v přísudku, lze any nahradit zájmenem no (žádný): nebo: nebo: nebo: I don t like any pictures here. (Nelíbí se mi tady žádné obrázky.) I like no pictures here. She does not say anything. (Ona nic neříká.) She says nothing. I can t find him anywhere. (Nemohu ho nikde najít.) I can find him nowhere. Pokud je zápor v podmětu, má vždy tvar s no. Nothing is all right. (Nic není v pořádku.) Nobody can help you. (Nikdo ti nemůže pomoci.) Zájmeno no nestojí samostatně, vždy po něm následuje podstatné jméno či tvoří složeniny: nobody, nothing, nowhere (nikdo, nic, nikde). Samostatně žádný angličtina vyjadřuje tvarem none. Have you got any problems? No, I have none. (Máš nějaké problémy? Ne, nemám žádné.) V kladné větě oznamovací má zájmeno any význam jakýkoli, anybody kdokoli, anything cokoli, anywhere kdekoli, anyhow jakkoli, any time kdykoli. Anybody can tell you the way. (Kdokoli = každý ti řekne cestu.) There are a lot of flowers anywhere you step. (Kamkoli stoupneš, je mnoho květin.) 25

27 KAPITOLA 3 Anyhow adult you are, you behave as a child. (Jakkoli jsi dospělý, chováš se jako dítě.) Where s the bus? It ll be here any five minutes. (Kde je ten autobus? Bude tady každých pět minut.) Zájmena every, each, all, both: Every znamená každý, všechen, všechny, naprostý, veškerý. Tvoří složené výrazy everybody, everything, everywhere, ale zvlášť every time (pokaždé). Má význam jako all (všichni), tzn. zahrnuje všechny členy skupiny. Po every je však podstatné jméno i sloveso v jednotném čísle, kdežto po all v množném čísle: Every young girl likes to be dressed well. (Každá mladá dívka je ráda dobře oblečená.) All young girls like to be dressed well. (Všechny mladé dívky se rády dobře oblékají.) Put every bottle into the fridge. (Dej všechny láhve do ledničky.) I have every confidence in my husband. (Mám veškerou důvěru ve svého manžela.) Every nelze používat samostatně jako podmět, předmět či příslovečné určení. Je nutno použít složeniny: Everybody likes him (Každý ho má rád.) You can t eat everything. (Nemůžeš jíst všechno.) You can find honest people everywhere. (Všude můžete najít poctivé lidi.) You can see me everywhen. (Můžeš mě navštívit kdykoli.) Each znamená každý z určitého počtu. Pomocí each zdůrazňujeme ne celek, ale jednotlivce. Each může stát i samostatně: Each student has his special homework. (Každý student má svůj zvláštní úkol.) Each of them brought his photographs from holiday. (Každý z nich přinesl své fotografie z dovolené.) There are so many guests a the party. Do you know each of them? (Na tom večírku je tolik hostů. Znáš každého z nich?) These cakes cost 10 crowns each. (Tyto koláče stojí 10 korun 1 kus.) I have two foreign colleagues. Each has his wife and children in this country. (Mám dva zahraniční kolegy. Každý má tady svou manželku a děti.) All znamená celý, všechen, každý, jakýkoli: All people here are satisfied with our service. (Všichni lidé zde jsou spokojeni s naší obsluhou.) We are all very busy. (Jsme všichni velice zaneprázdněni.) 26

28 ZÁJMENA Ve významu celý se all pojí s jednotným číslem podstatných jmen: I worked all evening. (Pracoval jsem celý večer.) Put all the shopping to the cupboard. (Dej celý ten nákup do skříňky.) All their football team consists of excellent players. (Celý jejich fotbalový tým se skládá z výborných hráčů.) Důraznější než all je the whole: The whole world knows these players. (Celý svět zná tyto hráče.) All of us were there. (ne we all) (My všichni jsme tam byli.) All může stát i samostatně: Is that all? (Je to všechno?) All in the hall are my guests. (Všichni v té síni jsou moji hosté.) All se používá i v ustálených vazbách, např.: not at all (vůbec ne, není zač), after all (koneckonců), first of all (především), above all (nade všechno, především). Zájmeno both znamená dva, oba, jeden i druhý ze dvou: Both (the) boys are my schoolmates. (Oba ti chlapci jsou moji spolužáci.) Both of us like classical music. (zřídka we both) (My oba máme rádi vážnou hudbu.) Both my children have nice hobbies. (Obě moje děti mají pěkné koníčky.) They are both tired. (Oni jsou oba unaveni.) I like both coffee and tea. (Mám rád jak kávu, tak i čaj.) Zájmeno either znamená jeden nebo druhý ze dvou, jeden i druhý, oba, každý ze dvou: You can take either road. (Můžeš se vydat jednou nebo druhou cestou.) Either of these books is interesting. (Obě tyto knihy jsou zajímavé.) You can choose either cheese or butter. (Můžeš si vybrat buďto sýr nebo máslo.) Zájmeno neither znamená žádný, ani jeden ze dvou: Neither of my friends is my schoolmate. (Žádný z mých dvou kamarádů není můj spolužák.) Neither of us can do it. (Ani jeden z nás dvou to nemůže udělat.) I like neither jazz nor classical music. (Nemám rád ani džez, ani vážnou hudbu.) Neither či not either se používá k vyjádření také ne: Don t cross here either. (Tady také nepřecházej.) 27

29 KAPITOLA 3 I hate the stupid man and I don t like his wife either. (Nesnáším tohoto hloupého muže a jeho manželku také nemám rád.) I don t often go to the theatre. Neither do I. (Nechodím často do divadla. Já také ne.) I can t speak French. Neither can I. (Neumím francouzsky. Já také ne.) Zájmena many, much, little, few, a little, a few, enough: Many znamená mnoho pro počitatelná podstatná jména, much mnoho pro nepočitatelná podstatná jména. Many tourists visit this resort. (Mnoho turistů navštěvuje tuto oblast.) There is much milk in the fridge. (V lednici je hodně mléka.) Many of them are my friends. (Mnozí z nich jsou moji přátelé.) Much has been done. (Mnoho už bylo uděláno.) Many believe it. (Mnozí tomu věří.) How many people were there? (Kolik lidí tam bylo?) I haven t got much time. (Nemám moc času.) It costs too much money. (Stojí to příliš moc peněz.) There are too many mistakes in the text. (V tom článku je příliš mnoho chyb.) V kladných a oznamovacích větách lze nahradit many a much výrazem a lot of, který vyjadřuje mnoho pro počitatelná i nepočitatelná podstatná jména. V otázkách a záporech používáme spíš much, many. There were a lot of people at Jack s party. (Na Honzově večírku bylo mnoho lidí.) I have got a lot of time today. (Mám dnes hodně času.) Stejný význam jako a lot of má výraz plenty of, a large amount of, a heap of: a plenty of apples (spousta jablek) a large amount of animals (velké množství zvířat) a heap of sweets (hromada cukroví) lots of people (velký počet lidí) Stupňování many, much: many people more people most people (mnoho lidí) (více lidí) (nejvíce lidí) much time more time most time (mnoho času) (více času) (nejvíce času) 28

30 ZÁJMENA Most může také znamenat většinu. Most students are doing exams next week. (Většina studentů dělá zkoušku příští týden.) I spend most of my time cooking. (Trávím většinu svého času vařením.) Většina se dá vyjádřit také výrazem majority: The majority of these problems have been solved. (Většina těchto problémů byla vyřešena.) Opakem majority je výraz minority (menšina). Před podstatnými jmény jsou much, many, little, few bezprostředně před nimi; s osobními zájmeny, přivlastňovacími zájmeny, členem určitým, ukazovacími zájmeny a přivlastňovacím pádem podstatných jmen musí být spojeny předložkou of: mnoho (málo) lidí mnoho (málo) ovoce mnoho (málo) z vás mnoho (málo) mých přátel mnoho (málo) mého času mnoho (málo) těch knih mnoho (málo) těch chlapců mnoho (málo) Honzových spolužáků many (few) people much (little) fruit many (few) of you many (few) of my friends much (little) of my time many (few) of these books many (few) of the boys many (few) of Jack s schoolmates Most má i význam nejvyšší, největší: My most pleasure is to work in my garden. (Mé největší potěšení je pracovat na své zahradě.) Zájmeno few vyjadřuje málo pro počitatelná podstatná jména, little vyjadřuje málo pro nepočitatelná podstatná jména. I have few friends here. (Mám tady málo přátel.) I gave him little bread. (Dal jsem mu málo chleba.) Very few students understand him. (Rozumí mu velmi málo studentů.) He has too little time for her. (Má pro ni příliš málo času.) Stupňování few, little: few cars fewer cars fewest cars (málo aut) (méně aut) (nejméně aut) little bread less bread least bread (málo chleba) (méně chleba) (nejméně chleba) 29

31 KAPITOLA 3 Výraz few (málo) můžeme významově nahradit výrazem not many (ne mnoho): There are few shops in this town. (V tomto městě je málo obchodů.) or: There aren t many shops in this town. (V tomto městě není mnoho obchodů.) Výraz little (málo) můžeme nahradit výrazem not much (ne mnoho): There si little time to spare. (Zbývá málo času.) or: There isn t much time to spare. (Nezbývá mnoho času.) Výrazy few a little mohou mít před sebou neurčitý člen, který jim dává specifický význam: a few několik, pár a little trochu, kousek Only a few students passed the exam. (Jen několik studentů složilo tu zkoušku.) I can offer you a little coffee. (Mohu vám nabídnout trochu kávy.) Výraz a few může být nahrazen some = několik several = několik Výraz a little může být nahrazen some = trochu, kousek a bit = kousek, trochu I usually visit my friends several days before Christmas. (Obvykle navštěvuji své přátele několik dní před Vánoci.) There are still some officers in the bank. (V bance je ještě několik úředníků.) You can take some cheese if you are hungry. (Můžeš si vzít kousek sýra, jestliže máš hlad.) Can you lend me a bit of money? (Můžeš mi půjčit trochu peněz?) Zájmeno enough (dost): Stojí před podstatným jménem, ale za přídavným jménem nebo příslovcem. I don t have enough money to buy the present. (Nemám dost peněz, abych koupil ten dárek.) Are you hungry enough? (Jsi dost hladový?) Může stát i samostatně, většinou za slovesem: Have you slept enough? (Spal jsi dost?) I didn t study enough. (Nestudoval jsem dost.) 30

32 4 ČÍSLOVKY Tato kapitola vysvětluje číslovky základní, řadové, násobné, zlomky, početní úkony a určování času. Základní číslovky jsou: 1 one 21 twenty-one 2 two 30 thirty 3 three 40 forty 4 four 50 fifty 5 five 60 sixty 6 six 70 seventy 7 seven 80 eighty 8 eight 90 ninety 9 nine 100 a(one) hundred 10 ten 102 one hundred and two 11 eleven 200 two hundred 12 twelve 255 two hundred and fifty-five 13 thirteen a (one) thousand 14 fourteen one thousand three hundred and 15 fifteen forty-five 16 sixteen a (one) million 17 seventeen 18 eighteen 19 nineteen 20 twenty Neurčitý člen se u stovek, tisíců a milionů používá, když jde o číslo bez dalších následujících číslic (např. 100 = a hundred); u složených číslovek se používá spíše one (např = one thousand two hundred and fifteen). Miliarda se vyjadřuje buď výrazem one thousand million nebo one milliard. V americké angličtině je to one billion. Počítáme-li od dvaceti výše, dělá se mezi desítkami a jednotkami pomlčka. Jednotky a desítky se oddělují od stovek pomocí and. Určité číslovky nemají koncovku množného čísla s: 200 osob = two hundred people korun = two million crowns 31

33 KAPITOLA 4 Neurčité číslovky (stovky, tisíce) přibírají koncovku s + of: stovky lidí = hundreds of people tisíce světel = thousands of lights Mezi číslovky náleží i výrazy: a pair (pár), a couple (pár, dvojice), a piece (1 kus), a dozen (tucet): I have got two pairs of shorts. (Mám dvoje šortky.) She bought two pairs of gloves. (Koupila dva páry rukavic.) Can you see the couple of young people? (Vidíš tu dvojici mladých lidí?) I need three dozen eggs. (Potřebuji tři tucty vajec.) I ll give you two pieces of advice. (Dám vám dvě rady.) Pokud píšeme základní číslovku číslicí, mezi tisíci či miliony se v angličtině píše čárka (na rozdíl od češtiny, kde se píše v peněžních částkách tečka.): = 1,255,200 Mluvíme-li o určitém desetiletí, např. dvacátá léta, používá se základní číslovka v množném čísle: He died in the fifties. (Zemřel v padesátých letech.) Číselně se to dá vyjádřit: in the 50 s He built his cottage in his thirties. (Postavil svou chatu jako třicátník.) Řadové číslovky jsou: 1 st first 2 nd second 3 rd third 4 th fourth 5 th fifth 6 th sixth 7 th seventh 8 th eighth 9 th ninth 10 th tenth 11 th eleventh 12 th twelfth 13 th thirteenth 14 th fourteenth 15 th fifteenth a dále pravidelně koncovkou th za základní číslovku. U desítek se y mění na ie + th: twenty twentieth (dvacet dvacátý) 32

34 ČÍSLOVKY U složených čísel se pouze poslední číslo vyslovuje s koncovkou řadové číslovky: twenty-first (21.) one hundred and thirty-fifth (135.) Místo české tečky se v angličtině za řadovou číslovkou užívá písemné koncovky (posledních dvou písmen řadové číslovky). Řadovým číslovkám předchází obvykle určitý člen či zájmeno: This is the first guest at my party. (To je první host na mém večírku.) She is my second wife. (Ona je moje druhá manželka.) Řadové číslovky se používají v datumu, jehož psaní může být dvojí: 11 April, 11 th April, 11 th of April čteme: the eleventh of April April 11, April 11 th, April the 11 th čteme: April the eleventh Před datumem ve větě je předložka on: I was born on the 20 th of January (Narodila jsem se dvacátého ledna roku 1956.) Vztažné věty, následující po řadových číslovkách, lze zkrátit infinitivem: She was the first guest to come. (Byla prvním hostem, který přišel.) They were the last to leave the room. (Byli poslední, kteří opustili tu místnost.) Řadové číslovky se používají pro vyjádření pořadí při výčtu jevů: First: We must earn enough money. (Za prvé: musíme vydělat dost peněz.) Secondly: We must find a good place. (Za druhé: musíme najít dobré místo.) In the third place: We must hire some workers. (Za třetí: musíme najmout nějaké dělníky.) Výrazům poprvé, podruhé, posedmé odpovídají anglické výrazy (for) the first time, (for) the second time, (for) the seventh time. First se může objevit i uprostřed věty a bez the: We first met 2 years ago. (Poprvé jsme se potkali před dvěma lety.) Podobné postavení jako řadové číslovky mají výrazy: next (další), last (poslední), following (následující): We will solve the problem in the following days. (Budeme řešit ten problém v následujících dnech.) Who was the last? (Kdo byl poslední?) 33

35 KAPITOLA 4 Násobné číslovky České krát se v angličtině vyjadřuje times s výjimkou: 1 (jednou) once 2 (dvakrát) twice ale dále: 3 (třikrát) three times 21 twenty-one times a podobně: mnohokrát many times pokaždé each times I have guests once a week. (Mám hosty jednou týdně.) It cost me three times as much. (Stálo mě to třikrát tolik.) České násobný se v angličtině vyjadřuje koncovkou fold: twofold (dvojnásobný, dvojnásobek, dvojí); ale též double threefold (trojnásobný, trojnásobek, trojí) fourfold (čtyřnásobný, čtyřnásobek, čtverý) The prices are twofold than in the past. (Ceny jsou dvojnásobné než v minulosti.) Zlomky Jednodušší zlomky jsou v angličtině řadové číslovky a mohou mít i množné číslo: 1/2 = one half (jedna polovina) 2/2 = two halves (dvě poloviny) 1/3 = one third (jedna třetina) 2/3 = two thirds (dvě třetiny) 1/4 = one quarter or one fourth (jedna čtvrtina) 2/5 = two fifths (dvě pětiny) Po zlomcích před označením obsahu je předložka of: a quarter of bread (čtvrtka chleba) two thirds of the pupils (dvě třetiny těch žáků) Pokud se vyjadřujeme v celých číslech a zlomcích, of odpadá: two and a half litres (dva a půl litru) one and a third kilos (jeden a třetina kilogramu) 34

36 ČÍSLOVKY Pokud použijeme výraz half (polovina) jako podstatné jméno či příslovce, nemusí mít člen: Half of the work has been done. (Polovina té práce je udělána.) They were half way through. (Byli napůl hotovi.) Jako číslovka má half neurčitý člen za sebou: Can I have half a kilo of cherries? (Mohu dostat půl kila třešní?) Their cottage is half a kilometre away. (Jejich chata je půl kilometru daleko.) Pokud je half užito současně s celým číslem, člen je před half: He is four and a half years old. (Je mu čtyři a půl roku.) Složitější zlomky typu 125, které čteme lomeno, čteme v angličtině two hundred and fifty over one hundred and twenty-five. Desetinná čísla se oddělují v angličtině desetinnou tečkou (na rozdíl od desetinné čárky v češtině). Čísla po desetinné tečce se čtou jednotlivě: = three point one two five (3,125 = tři celé sto dvacet pět) Početní úkony 1) sčítání: či 2) odčítání: či 3) násobení: 250 How much is (are) two and (plus) five? (Kolik je dva plus pět?) Two and (plus) five is (are) seven. (Dvě a pět je sedm.) Two and (plus) five makes seven. How much is (are) five minus two? (Kolik je pět bez dvou?) Five minus two is (are) three. (Pět bez dvou jsou tři.) Five minus two leaves (equals) three. How much is (are) two times six? (Kolik je dva krát šest?) 35

37 KAPITOLA 4 či 4) dělení: 5) mocnění: How much is (are) two multiplied by six? Two times (multiplied by) six is (are) twelve. (Dva krát šest je dvanáct.) How much is (are) twenty-four divided by two? (Kolik je dvacet čtyři děleno dvěma?) Twenty-four divided by two is (are) twelve. (Dvacet čtyři děleno dvěma je dvanáct.) six squared is (are) thirty-six (šest na druhou je třicet šest) two cubed is (are) eight (dvě na třetí je osm) six to the fourth is 1,296 (šest na čtvrtou je 1.296) a dále to the fifth (na pátou), atd. 6) odmocňování: the square root of thirty-six is six (druhá odmocnina z 36 je šest) the cube root of one hundred and twenty-five is five (třetí odmocnina ze 125 je pět) the fourth root of (čtvrtá odmocnina z ) the fifth root of (pátá odmocnina z ) Určování času Hodiny se uvádějí v angličtině buďto stejně jako v češtině uvedením celé hodiny a počtem minut po ní: 8.30 = eight thirty 9.15 = nine fifteen, nebo uváděním, kolik minut uběhlo po (past) předešlé hodině (do 30 minut), či kolik minut zbývá do (to) následující hodiny (od 31. minuty do 59. minuty): 8.30 = half past eight 9.15 = a quarter past nine = twenty-five to eleven a.m = a quarter to eleven p.m. Zkratka a.m. (ante meridiem) určuje časy od 0.01 do p.m. (post meridiem) určuje časy od do Anglická předložka vyjadřující v kolik hodin, je předložka at: When did you come home yesterday? At 5. (Kdy jsi přišel včera domů? V pět.) 36

38 ČÍSLOVKY Stejně tak se at používá ve výrazech: at noon (midday) (v poledne) at night (v noci) at midnight (o půlnoci) ale: in the morning (ráno) in the afternoon (odpoledne) in the evening (večer) 37

39

40 5 SLOVESA Podle funkce ve větě rozlišuje angličtina slovesa pomocná, způsobová (modální) a významová. Další dělení sloves je na pravidelná a nepravidelná, která se od sebe liší tvořením minulého času a příčestí minulého. Pomocná slovesa mají kromě svého významového obsahu také funkci vytvářet různé slovesné tvary (časy, rody, způsoby) sloves významových. Patří sem sloveso to be (býti), to have (mít), to do (dělat), I shall (mám), I should (měl bych), will (ve vazbě s infinitivem významového slovesa je to budoucí čas), would (je minulý čas od will, používá se ve vazbě s infinitivy jako podmiňovací způsob). Sloveso to be je nepravidelné. Používá se v hovorové řeči ve zkrácených tvarech: I am I m (já jsem) you are you re (ty jsi) he is he s (on je) she is she s (ona je) it is it s (ono je) we are we re (my jsme) you are you re (vy jste) they are they re (oni, ony, ona jsou) Zkrácené tvary lze tvořit i s osobami: father is = father s (otec je) Peter is = Peter s (Petr je) a dále s ukazovacími zájmeny, tázacími zájmeny a příslovci: that is = that s (to je) who is = who s (kdo je) there is = there s (tam je) what is = what s (co je, jaký je) where is = where s (kde je) where are = where re (kde jsou) Otázka se tvoří inverzí, tj. obrácením pořádku slov: am I? (jsem?) are you? (jsi?) is he? (je on?) is she? (je ona?) is it? (je ono?) are we? (jsme?) are you? (jste?) are they? (jsou?) Zápor se tvoří přidáním záporky not ke slovesu. Not tvoří se slovesem be zkrácené tvary: I am not I m not (nejsem) you are not you aren t (nejsi) he is not he isn t (on není) we are not we aren t (my nejsme) you are not you aren t (vy nejste) they are not they aren t (oni, ony, ona nejsou) 39