Význam, úkoly, výsledky a perspektivy památkové péče na Blatensku

Transkript

1 Význam, úkoly, výsledky a perspektivy památkové péče na Blatensku Jitka Říhová referent státní památkové péče Městský úřad Blatná, odbor majetku, investic a rozvoje

2 OSNOVA 1) Co je to památka, co je to památková péče 2) Význam památkové péče 3) Vývoj památkové péče 4) Legislativa 5) Památkový fond České republiky 6) Vlastníci, jejich povinnosti a práva 7) Dotace a granty 8) Výsledky a perspektivy péče o památky na Blatensku

3 Co je to památka? Kulturní památky Za kulturní památky dle zákona 20/1987 Sb.prohlašuje ministerstvo kultury České republiky (dále jen ministerstvo kultury ) nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Národní kulturní památky Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany. Památkové rezervace Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. Památkové zóny Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání krajským úřadem prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany.

4 Co je to památková péče? Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství státu. Péče o památky je veřejným zájmem, vyplývajícím z ustanovení zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, současně ustanovením Listiny základních práv a svobod - zejména z jejího článku 11, který upravuje zásadu, že vlastnictví zavazuje a nesmí být zneužito na újmu práv jiných osob nebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy, a dále článku 35, podle něhož nesmí nikdo při výkonu svých práv ohrožovat ani poškozovat kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Základními činnostmi památkové péče jsou: ochrana památkového fondu; uchovávání památkového fondu; poznávání památkového fondu; zprostředkování (prezentace) hodnot památkového fondu veřejnosti Tyto činnosti zajišťují orgány státní památkové péče ministerstvo kultury krajské úřady obecní úřady obcí s rozšířenou působností

5 Odborná organizace státní památkové péče Národní památkový ústav, ústřední odborné pracoviště v Praze a 14 územních odborných pracovišť

6 Odborné činnosti NPÚ zdarma poskytuje odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při zajišťování péče o kulturní památky vede ústřední seznam kulturních památek a provádí reidentifikace objektů, vydává odborná vyjádření k urbanistickým a stavebním úpravám a k restaurování, zpracovává průzkumy a výzkumy památek, jako podklad pro rozhodnutí orgánu státní památkové péče vede evidence a dokumentace movitých i nemovitých památek odborný servis pro historické zahrady, parky a kulturní krajinu některé činnosti v oblasti archeologické památková péče prezentace památkových hodnot co nejširší veřejnosti (odborné přednášky, didaktické programy, výstavy, ediční a publikační činnost, aj.)

7 Další orgány památkové péče památková inspekce ministerstvo kultury zřizuje památkovou inspekci jako svůj specializovaný kontrolní orgán v oboru památkové péče ( 27 PZ) komise státní památkové péče, konzervátor a zpravodajové rada kraje a rada obce s rozšířenou působností mohou zřídit komise státní památkové péče, jako své pracovní komise, které napomáhají plnění úkolu úřadu v oblasti památkové péče. Zapojit do činnosti může rada obce s rozšířenou působností také dobrovolné pracovníky ve funkci konzervátora či zpravodaje památkové péče ( 31 PZ)

8 Význam památkové péče Památkový fond je jedna z nejvýznamnějších částí kulturního bohatství národa. Umělecké a historické, ale i technické, archeologické, přírodní a další památky po staletí obohacují dochované životní prostředí historických sídel a krajiny a přispívají k obecné vzdělanosti a všestrannému rozvoji národa. Úroveň péče o ně vyjadřuje v současném světě mimo jiné i vyspělost společenského systému a demokracie v dané zemi. Nezanedbatelný je také význam památkového fondu z hlediska ekonomického, zejména ve spojení s cestovním ruchem.

9 Vývoj památkové péče v Evropě ROMANTISMUS přelom 15. a 16. stol.n.l. - Itálie Bula Pia II obsahuje vůbec první opatření k uchování antických památek Rafael první úřední konzervátor, jmenovaný panovníkem Lvem X.

10 OSVÍCENSTVÍ století n.l. OSVÍCENSTVÍ V EVROPĚ 1807 v Dánsku založena Královská komise k zachování starožitností 1814 ve Švédsku a Dánsku zřízen úřad říšského antikváře 1830 ve Francii založena Generální inspekce historických památek 1834 Řecko bylo první zemí, která vydala zákon na ochranu památek

11 OSVÍCENSTVÍ v RAKOUSKO-UHERSKÉ MONARCHII Tereziánské reformy vzdělávání, podpora vědy a umění = ochrana starožitností nový vědní obor filozofie dějin Císařské rozhodnutí z zakotvilo ochranu stavebních památek Současně zřízeny Komise pro výzkum a zachování stavebních památek ve Vídni ( okresní konzervátoři) 1873 c.k. Centrální komise pro výzkum a zachování uměleckých a historických památek

12 Česká společnost v století Národní buditelé uvědomování si hodnoty památek a umění 1796 u nás vznikla Společnost vlasteneckých přátel umění 1818 bylo založeno Národní muzeum v Praze 1843 byl založen archeologický sbor při Národním muzeu, který jako první v Evropě vydával odborný časopis Památky archeologické a místopisné Od konce 19. století u nás působili význační teoretici památkové péče, profesor Alois Riegel a jeho žák Max Dvořák.

13 Významné osobnosti Blatenska Jan Pavel Hille Jan Pavel Hille ( ), významný regionální historik, topograf, archivář, kronikář, fotograf amatér a člen řady spolků. Hille se narodil v Písku, kde vystudoval reálné gymnázium. Po jeho ukončení absolvoval kněžský seminář v Českých Budějovicích. V roce 1884 byl vysvěcen na kněze a nastoupil na místo kaplana v jihočeském Kadově, kde byl později ustanoven farářem. V roce 1911 byl povolán na uvolněné děkanské místo v Kasejovicích a o třináct let později přesídlil na děkanství do Blatné. Hillův kněžský život byl vyplněn historicko-badatelskou, kulturní a spolkovou činností. Jan Pavel Hille ve všech svých působištích shromažďoval archivní materiály, psal pamětní knihy a přispíval rodopisnými a místopisnými příspěvky do odborných časopisů a publikací.

14 Významné osobnosti Blatenska Josef Siblík Josef Siblík ( ) byl učitel, poté dlouholetý ředitel měšťanských škol i obchodní pokračovací školy v Blatné. Po celou dobu svého působení ve městě se horlivě účastnil kulturního a veřejného života. Mj. byl spoluzakladatelem městské veřejné knihovny a jejím prvním knihovníkem, zakladatelem muzejního spolku a předsedou i správcem blatenského muzea. Především však se od dob studií věnoval pravěkým dějinám zdejšího kraje a vydobyl si renomé výtečného archeologa, který vlastně objevil dávnou pravěkou minulost Blatenska, zejména památky na první pojmenované občasné obyvatele tohoto regionu, Kelty.

15 Vývoj památkové péče po roce 1918 Po vzniku samostatného československého státu v roce 1918 byl dřívější správným směrem orientovaný systém památkové péče Rakouska-Uherska dále rozvíjen, nedošlo však k politické dohodě a k legislativnímu kroku vydání zákona. Systematicky však byly v této době zdokonalovány způsoby dokumentace památek a archeologických výzkumů. Byly založeny první samostatné Státní památkové úřady, které vyjma období protektorátu vykonávaly jak výkonnou tak odbornou správu až do roku 1951, kdy došlo k oddělení Státního památkového ústavu ( odborné složky státní památkové péče) a výkon veřejné správy převzaly krajské národní výbory.

16 Zákon č. 22/1958 Sb. o kulturních památkách V roce 1958 byl vyhlášen první památkový zákon, který vymezil povinnosti spojené s údržbou památek, stanovil zásady ochrany a evidence kulturních památek. Neobsahoval však žádná sankční opatření. Vrcholným orgánem bylo určeno Ministerstvo školství a kultury při němž byl zřízen Státní ústav památkové péče a ochrany přírody jako odborná organizace. Výkonnou složkou zůstávaly krajské úřady, při nichž se zřizovala krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Díky ekonomické realitě socialistického vlastnictví a nevhodnému využívání objektů památkového fondu či přímo nevyužíváním docházelo spíše k chátrání objektů než-li k systematické péči.

17 20/1987 Sb., ZÁKON České národní rady ze dne 30. března 1987,o státní památkové péči Změna: 242/1992 Sb. Změna: 361/1999 Sb. Změna: 122/2000 Sb. Změna: 132/2000 Sb. Změna: 146/2001 Sb. Změna: 320/2002 Sb. Změna: 18/2004 Sb., 186/2004 Sb. Změna: 1/2005 Sb. Změna: 3/2005 Sb. Změna: 240/2005 Sb. Změna: 203/2006 Sb. Změna: 186/2006 Sb. Změna: 158/2007 Sb. Změna: 124/2008 Sb., 189/2008 Sb. Změna: 307/2008 Sb. Změna: 223/2009 Sb. Změna: 227/2009 Sb. Prováděcí vyhláška č. 66/1988 Sb.

18 UNESCO mezinárodní spolupráce Česká republika přistoupila v roce 1991 k Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Co do počtu kulturních památek, které se Ministerstvu kultury podařilo prosadit do prestižního Seznamu světového dědictví, patří ČR mezi světovou špičku. K červenci 2016 bylo na celém světě na všech pěti kontinentech dohromady 1052 kulturních a přírodních památek, z toho 12 kulturních v ČR. To znamená, že na maličkém území českých zemí, jejichž kulturní dějiny nejsou v porovnání např. s čínskými, indickými či egyptskými nijak závratně dlouhé, se nachází nyní zhruba jeden a čtvrt procenta Světového dědictví UNESCO. Patří k němu tyto české památky a památková území: Historické jádro Prahy, Historické jádro Českého Krumlova, Historické jádro Kutné Hory s kostelem sv. Panny Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory Historické jádro Telče, Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáru n. Sázavou, Lednicko-Valtický areál, Zahrady a zámek v Kroměříži, Vesnická památková rezervace Holašovice, Zámek v Litomyšli, Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, Vila Tugendhat v Brně Židovská čtvrť a basilika sv. Prokopa v Třebíči

19 Mezinárodní úmluvy ratifikované parlamentem ČR 1958 Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a Protokol k ní 1980 Úmluva o opatřeních zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků 2000 Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy 2000 Úmluva o ochraně archeologického dědictví Další organizace prosazující principy památkové péče Mezinárodní odborná platforma pro řešení teoretických a praktických otázek památkové péče ICOMOS ( Mezinárodní rada pro památky a sídla) Mezivládní organizace Rada Evropy Mezinárodní centrum pro studium ochrany a restaurování kulturního dědictví Mezinárodní rada muzeí

20 Památkový fond ČR 304 národních kulturních památek 8 archeologických památkových rezervací 2 ostatní památkové rezervace 40 městských památkových rezervací 61 vesnických památkových rezervací 255 městských památkových zón 212 vesnických památkových zón 25 krajinných památkových zón nemovitých kulturních památek movitých kulturních památek 450 ochranných pásem nemovitých kulturních památek

21 Vlastnické vztahy k památkovému fondu Zásadní břímě odpovědnosti v péči o zachování památky nelze z právních důvodů v demokratické společnosti zajišťovat jinak než prostřednictvím jejich vlastníků. Vlastníky mohou být: fyzické osoby ( včetně podílového vlastnictví) právnické osoby ( obce, firmy, společnosti, nadace) církve a náboženské organizace stát

22 Správa státních zámků a hradů O státní zámky a hrady pečuje stát prostřednictví správce Národního památkového ústavu. Ve správě NPÚ ú.o.p. České Budějovice jsou to: Zvíkov Červená Lhota Jindřichův Hradec Dačice Landštejn Nové Hrady Rožmberk Český Krumlov Klášter Zlatá Koruna Hluboká Kratochvíle

23 Vlastník základní povinnosti 9 zákona č.20/1987 Sb. (1) Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Kulturní památku je povinen užívat pouze způsobem, který odpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě a technickému stavu. 10 zákona č.20/1987 Sb. (1) Neplní-li vlastník kulturní památky povinnosti uvedené v 9, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností po vyjádření odborné organizace státní památkové péče rozhodnutí o opatřeních, která je povinen vlastník kulturní památky učinit, a zároveň určí lhůtu, v níž je vlastník kulturní památky povinen tato opatření vykonat. Jde-li o národní kulturní památku, vydá toto rozhodnutí po vyjádření odborné organizace státní památkové péče krajský úřad v souladu s podmínkami, které pro zabezpečení ochrany národní kulturní památky stanovila vláda České republiky. 14 zákona č.20/1987 Sb. Obnova kulturních památek (1) Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí (dále jen obnova ), je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, závazné stanovisko krajského úřadu. (2) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny ( 17), je povinen k zamýšlené stavbě, změně stavby, terénním úpravám, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato jeho povinnost podle tohoto zákona nebo na základě tohoto zákona vyloučena ( 6a, 17).

24 Další povinnosti vlastníka oznámit odborné organizaci státní památkové péče každou změnu vlastnictví kulturní památky nebo její přemístění, a to do 30 dnů ode dne, kdy k takové změně došlo, uvědomit toho, na koho věc vlastnicky převádí, přenechává k dočasnému užívání nebo předává k provedení její obnovy, že věc je kulturní památkou, oznámit bez zbytečného odkladu každé ohrožení nebo poškození kulturní památky a vyžádat si rozhodnutí o způsobu odstranění závady, oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností předem každou zamýšlenou změnu užívání, a jde-li o nemovitou kulturní památku, i její zamýšlené vyklizení, nabídnout v případě zamýšleného prodeje movité kulturní památky a národní kulturní památky Ministerstvu kultury k uplatnění práva na přednostní koupi do státního vlastnictví, projednat v průběhu zpracování projektovou dokumentaci obnovy kulturní památky s odbornou organizací státní památkové péče z hlediska splnění podmínek závazného stanoviska, odevzdat odborné organizaci státní památkové péče na její žádost 1 vyhotovení dokumentace, požádat MK ČR o předchozí souhlas k záměru na přemístění národní kulturní památky a nemovité kulturní památky, popřípadě jejich součást, požádat krajský úřad o předchozí souhlas k záměru na přemístění movité kulturní památky z veřejně přístupného místa, umožnit vědecký výzkum kulturní památky, pořízení její dokumentace a přenechat movitou kulturní památku k dočasnému užívání pro účely vědeckého výzkumu nebo pro účely výstavní, požádat MKČR o předchozí souhlas k záměru na vývoz kulturní památky do zahraničí, případně o předchozí souhlas vlády ČR k záměru na vývoz národní kulturní památky do zahraničí, oznámit Archeologickému ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. záměr stavební činnosti na území s archeologickými nálezy, strpět provedení archeologického výzkumu při stavební činnosti na území s archeologickými nálezy.

25 Kompenzace omezení vlastnických práv vlastník může kulturní památku převádět, přenechávat k dočasnému užívání nebo předávat k provedení obnovy, případně k jiným účelům dalším osobám (výjimkou jsou movité kulturní památky a národní kulturní památky, které podléhají nabídce na přednostní koupi do vlastnictví státu), je oprávněn požádat příslušný orgán státní památkové péče o vydání rozhodnutí o opatřeních, která je jako vlastník kulturní památky následně povinen učinit v zájmu ochrany před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením, je oprávněn podat na MK ČR žádost na zrušení prohlášení věci za kulturní památku, a v případě, že není žadatelem, má právo se zúčastnit ohledání věci a ke zrušení prohlášení se vyjádřit, je oprávněn požádat obec, kraj nebo Ministerstvo kultury o finanční pomoc příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky, stanovit podmínky do dohody s Archeologickým ústavem nebo oprávněnou organizací k provádění archeologických výzkumů, za nichž mohou být provedeny archeologické výzkumy na nemovitosti, právo na přiměřenou jednorázovou náhradu za podstatné omezení běžného užívání nemovitosti v souvislosti s prováděním archeologického výzkumu, právo na peněžitou náhradu majetkové újmy v případě, že Archeologický ústav nebo oprávněná organizace neuvede nemovitost po provedení archeologického výzkumu do předešlého stavu, právo na bezplatnou odbornou pomoc Národního památkového ústavu při zajišťování péče o kulturní památky, právo na osvobození od daní a další daňová zvýhodnění.

26 Dotace a granty MK ČR Program záchrany architektonického dědictví Havarijní program Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny Program restaurování movitých kulturních památek Program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Program Podpora pro památky UNESCO Program Podpory občanských sdružení v památkové péči Program Podpora záchranných archeologických výzkumů

27 Dotace a granty Jihočeského kraje Nemovité kulturní památky Movité kulturní dědictví Zvýšené náklady obnovy památkově chráněných staveb Obnova drobné sakrální architektury krajině Předprojektová příprava staveb Podpora muzeí a galerií Příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky může v souladu s 16 zákona poskytnout rovněž obec ze svých rozpočtových prostředků.

28 Výsledky a perspektivy péče o památky na Blatensku

29 Městská památková zóna Blatná

30 Městská památková zóna Sedlice

31 Císařský otisk Stabilního katastru z roku 1837 Zámek Blatná

32 Areál zámku Blatná

33 Blatná měšťanské domy - NKP

34 Blatná další měšťanské stavby - NKP

35 Funkcionalistické památky Blatné

36 Kostel Nanebevzetí Panny Marie Mariánský sloup a sochy v Blatné

37 Kontribuční sýpka Blatná

38 Tvrz Buzice

39 Zámek Pole

40 Zámek Čekanice Lesní kaple u Jindřichovic

41 Zemědělské usedlosti Vahlovice č.p. 6 Buzice č.p.1, č.p.23 Chlum č.p.6 Kocelovice č.p.31

42 Bělčice

43 Kostel sv. Jana Křtitele v Paštikách Újezdec Kostel sv. Voršily Újezdec

44 Kadov kostel sv. Václava tvrz a hrobka Linckerů

45 Kostel Proměnění Páně Na Křesovci

46 Kostel sv. Petra a Pavla Záboří Kostel sv.januba Většího Sedlice

47 Lnáře Císařský otisk Stabilního katastru z roku 1837 Zámek Lnáře u Blatné

48 Archeologická památka zbytky hrádku Křikava u Černívska Technická památka most u Závišína

49 Archeologická naleziště na Blatensku tvrziště Slepičí hora Bělčice zřícenina hrádku Křikava zbytky hrádku Kamenný u Holušic mohylové pohřebiště v lese Nedělistě u Bělčic, na vrchu Babě u Bratronic tři skupiny mohyl u Dobšic, mohylové pohřebiště u Sedlice v lese Mařecka u Škvořetic, slovanské mohyly na Hliničném vrchu u Závišína rýžoviště zlata u Bezdědovic a Závišína po obou březích Závišínského potoka v zámeckém parku v Blatné, u Chlumu v lese Hyšín, u Vahlovic na pravém břehu Lomnice, u Uzenic v lese Jamky

50 Lapidárium v ambitu Domova pro seniory v Blatné