Mediální komunikace. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D

Transkript

1 Mediální komunikace Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D

2 Masová komunikace: Pojem vznikal od 30. let 20. století a zahrnuje instituce, technické prostředky, šíření symbolických obsahů směrem k rozsáhlému, nesourodému (nehomogennímu), široce rozptýlenému publiku (podle pojetí komunikace jako přenosu). Masová média jsou společností legitimizované instituce a jsou souborem mediálních organizací a aktivit (pravidla, procesy řízení, požadavky očekávání). Rozvinuly se kolem svých klíčových činností: zveřejňování a šíření (diseminace) informací a kultury. Jejich hlavnou činností je produkce a distribuce znalostí jménem komunikátorů a jako reakce na poptávku. Mediální instituce jsou umístěny ve veřejné sféře, jsou otevřeny všem příjemcům i podavatelům, jsou dobrovolné a zabývají se i veřejnými záležitostmi (veřejné mínění) média odpovídají za svou činnost široké veřejnosti (prostřednictvím zákonů, tlaků, ochrany příjemce státem, atd.). Svou formou jsou podobné profesionálními a byrokratickými institucemi.

3 Předpoklady vzniku masová komunikace: Kníhtisk: Johannes Gutenberg v r První tištěné periodikum Mercurius Gallobelgicus; v latině v r v Cologne (Kolín), distribuce větší skupině příjemců První periodika v Německu: Relationen, Aviso Anglie: newsbook, newspaper, courants - první novinová sbírka Continuation of Our Weekly News vycházely pravidelně v Londýně po r. 1623, první noviny Oxford Gazette (později London Gazette, vychází dodnes), se objevily v r. 1665, první denní noviny the Daily Courant v r a vycházely kontinuálně přes 30 let. Francie: gazettes první noviny ve Francii, Gazette de France, z roku 1632 publikoval Theophrastus Renaudot ( ) pod patronátem krále Ludvíka XIII.

4 Předpoklady vzniku masová komunikace: - vědeckotechnický pokrok související s průmysl;ovou revolucí a důsledky automatizace práce (tisk), - reformace a související zrod nacionalizmu (národních hnutí a národních států) v 19. století - rozřešení otázky svobody tisku (prvním významným dílem byla v roce 1644 Areopagitika J. Miltona řeč o svobodě tisku; v roce 1695 v Anglii skončila preventivní cenzura, později došlo k ustanovení tzv libelového práva: libel osočování, v období byli v Anglii zrušeny kolky, daň z papíru a kauce). - nástup tzv. popular press (populárního, masového tisku) a penny press (šestákový tisk, vychází Daily Telegraph za 1 penny)

5 Předpoklady vzniku masová komunikace: V USA probíhalo v 19. století několik období: nejdříve to bylo období tzv. osobnostního novinářství (penny press v USA), prvními úspěšnými novinami typu penny press byl The New York Sun vydáván Benjaminem Dayem. Nový typ tisku přinesl i nové pohledy na čtenáře: šestákový tisk byl charakteristický prodejem na ulici (kameloti) i lehčím, zábavnějším a bulvárnějším obsahem. Také se formovalo pojetí čtenáře jako spotřebitele, konzumenta: tisk se stával spotřebním zbožím, ale také se stavěl na stranu sociálně slabší třídy pracujících, bojoval proti otroctví.

6 Předpoklady vzniku masová komunikace: Podstatné rozdělení tisku i jeho čtenářů se odehrálo v průběhu občanské války v USA ( ). V konkurenci periodik se rodilo obrazové zpravodajství (specializované magazíny zaměstnávaly i desítky ilustrátorů), mediální podniky a jejich majitelé (nebo editoři novin) si uvědomovali možnosti válečného konfliktu pro zpravodajství (covering budovala se síť korespondentů, vyslaných reportérů), profiloval se žánr zprávy. Zpráva o vraždě A. Lincolna byla první zprávou napsanou postupem obrázené pyramidy: nejdůležitější je v úvodu. Nasledující období, období tzv. žluté žurnalistiky (podle kresleného seriálu Yellow Kid, Žlutý fakan, v N. Y. Journal) bylo v USA obdobím bulvárního tisku, honby za vyšším nákladem, laciné a vulgární zábavy, dynamického zalamování a zrodu tzv. human interest stories příběhů o obyčejných lidech.

7 Předpoklady vzniku masová komunikace: Konkurence jednotlivých redakcí i celých mediálních podniků vedla k profilování obsahu a forem, zvyšování nákladu, snižování ceny, kupování redaktorů i celých redakcí. Nejvýraznějšími osobnostmi tohoto konkurenčního boje na konci 19. století byli v USA J. Pulitzer a W. R. Hearst. Jejich konkurenční boj vrcholil během španělskoamerického konfliktu vyvoláváním a udržováním válečné hysterie a vytvářením překážek v mírových jednaních. Když se v roce 1896 na Kubě schylovalo k válce, Hearst tam vyslal svého redaktora, a když mu ten zvěstoval, že se nic neděje a že by se chtěl vrátit domů, Hearst prý napsal Zůstaňte. Zabezpečte obrázky, já zabezpečím válku. Příznačná byla také kauza angažování se N. Y. Journalu ( jiní diskutují, Journal koná ) za propuštění kubánské dívky americké Johanky z Arku.

8 Předpoklady vzniku masová komunikace: Opozici vůči žluté žurnalistice tvořilo tzv. seriózní novinářství, příkladem je třeba N. Y. Times: finanční noviny vydávané A. S. Ochsem ( obchodníkova bible ), a revoluce desetcentových časopisů (z nejznámějších Munsey s Magazine, Argosy, Cosmopolitan, McClure s Magazine) a také jejich angažování se v odhalování neduhů amerického kapitalizmu (v roce 1902 začalo vycházet dílo Dějiny Standard Oil Company a v roce 1919 soud rozhodl o rozpuštění společnosti), pod vlivem tohoto hnutí odmítali některé noviny uveřejňovat neetickou inzerci, začalo se diskutovat o společenské odpovědnosti novináře. Nástup tzv. tabloidů (podle formátu novin) znamenal zaměření se na vizuální stránku novin, po první světové válce se znechucení ze zabíjení, zločinů, katastrof projevilo v USA v odlehčené, tzv. džezové žurnalistice (20. léta 20. století).

9 Předpoklady vzniku masová komunikace: Poštovní služby Perzie, poslové na koních dopravovali zprávy do koňské stanice, kde se vyměnili s dalšími posly - středověká Evropa soukromé vlastnictví (Thurn-Taxisové získali právo v 16. století, v roce 1516 první poštovní spoj mezi Vídní a Bruselem) - státní poštovní systémy od 17. a 18. století - koncem 18. století Claude Chappe sestrojil systém semaforových stanic vizuální telegraf (na vzdálenost i více než 30 km)

10 Předpoklady vzniku masová komunikace: Telegraf přenos elektrických signálů, patenty: 1837: Británie Sir Chales Wheatstone a Sir William Cooke USA: Samuel Morse (vypracoval i kódový systém) 1874: Th. A. Edison vyvinul qudraplexový telegraf (dvě zprávy jedním směrem a dvě opačným) Telefon Alexander Graham Bell v roce 1876 patent na telefon Rozhlas první systémy po drátě ; 1873 James Clerk Maxwell publikoval studii o elektřině a magnetisme, potvrdil ji Heinrich Rudolf Hertz, který v roce 1887 objevil elektromagnetické vlny, v roce 1901 Ital Marchese Guglielmo Marconi přenesl el. vlny Atlantikem, 1904 Sir John A. Fleming vynalezl elektronku : první vysílání v USA, 1926 první rozhlasová síť (NBC)

11 Předpoklady vzniku masová komunikace: Fotografie a film koncem 15. století se na ilustrování knih používala dřevořezba, koncem 18. století vynalezena litografie 1826: Joseph Nicéphore Niepce vyrobil první fotografii Louis Jacques Mandé Daguerre objevil chemický proces umožňující výrobu fotografií v kratším čase Edison si patentoval kinetoskop projekce pohyblivých obrázků, 1895 Louis Jean Lumiére a Auguste Marie Lumiére předvedli kinematograf - koncem 20. let 20. století ozvučení filmu

12 Předpoklady vzniku masová komunikace: Televize 1884: snímací disk, vynález Paula Gottlieba Nipkowa 1923: Vladimír Kosma Zworykin vynalez ikonoskop na přenos a kineskop na příjem obrazu na dálku : Karl Ferdinand Braun vynalezl obrazovou elektronku : Poměr stran obrazu 4:3, 1916: vzniká BBC : první vysílání prostřednictvím telefonní linky mezi Londýnem a Glasgowem : televizní signál přenesen s pomocí rádiových vln z Londýna do New Yorku : k obrazu se přidal přenos zvuku - první zemí, kde začalo pravidelné televizní vysílání Německo, tehdejší Říšská pošta byla také jedinou správou spojů na světě, která se o televizi vážně zajímala už od jejího vzniku - vysílání započalo 22. března 1935, první přenos z berlínských Olympijských her v roce 1936 (180 řádků)

13 Předpoklady vzniku masová komunikace: Televize - Nejprve se vysílalo půl hodiny ráno od pondělí do pátku a půl hodiny v poledne v úterý a v pátek. Tyto přenosy BBC prováděla až do roku 1932, po krátké odstávce a modernizaci techniky pak vysílání pokračovalo až do roku V té době bylo na světě už dvě stě až tři sta televizních přijímačů. O rok později byl uskutečněn první televizní přenos z olympijských her, které se konaly v Berlíně. zdroj: - pravidelné vysílání 10. března 1939 v Moskvě (343 řádků) : Peter Carl Goldmark předvedl první funkční systém a přijímač barevné televize. - na konci roku 1947: počet majitelů televizí v USA milion : v USA poprvé zaveden systém kabelové televize

14 Vývoj médií v ČSR: Tisk : Václav Matěj Kramerius začal vydávat 1. česky psané noviny (Krameriusovy C.K. poštovnínoviny) : uvolnění cenzury, Karel Havlíček Borovský začal vydávat Národní noviny, v 50. letech obnovena cenzura : Adolf Stránský vydává Lidové noviny : deníky se dostávají do vlastnictví politických stran, nezávislé Lidové noviny a Národní politika, Přítomnost (Ferdinand Peroutka), vydavatelství Jiřího Stříbrného Tempo : vzniká Syndikát Československých novinářů : cenzura, zaniká 1900 periodik, Wolfgang Wolfram von Wolmar se stává oficiálním vedoucím tisku : po atentátu na Heydricha sílí represe vůči českému tisku

15 Vývoj médií v ČSR: Rozhlas - podnikatel Eduard Svoboda se v USA seznámil s rozhlasem : první vysílání z Kbel u Prahy (rozmach rozhlasu, operní hudba, zprávy z burzy, předpověď počasí vzdělávací funkce, informace z tisku nebo ČTK) léta: projevy TGM - Jozef Laufer (sportovní komentátor a významná osobnost počátků rozhlasu) : rádiem disponovalo okolo domácností

16 Vývoj médií v ČSR: Televize : doc. Jaroslav Šafránek (fyzikální ústav UK Praha) předvedl přijímací televizní aparaturu (princip mechanického rozkladu na třicetiřádkový obraz) : první vysílání v ČSSR : zahájeno pravidelné vysílání (televizi mělo 3833 domácností, v roce 1960 už domácností) : první přímý sportovní přenos z hokeje léta: uvolnění a vysílání propblémových pořadů (rozhovory s obyčejnými lidmi), staví se Kavčí hory : začíná vysílat ČT : barevné vysílání ČT2 (1975 i ČT1)

17 Mechanická televize Zdroj:

18 Vizualizace zvuku konec 1. světové války Zdroj: Imperial War Muzeum, citované z: /zahranicni.aspx?c=a141111_170023_zahranicni_fer#utm_source=sph.idnes&utm_mediu m=richtext&utm_content=top6

19 Gopher, Wais, www, MUD (Multi - User Dimension), MOO (Multi - User Dimensions objektově orientované) jsou některé z informačních služeb, jejichž rozvoj zaznamenáváme v posledních letech. CMS (content management system) a LMS (learning management system) Web 2.0 je ustálené označení pro etapu vývoje webu, v níž byl pevný obsah webových stránek nahrazen prostorem pro sdílení a společnou tvorbu obsahu. Týká se období od roku 2004 do současnosti. (Wikipedia) Web 3.0 označuje to, co někteří lidé považují za další fázi vývoje webu, včetně jeho architektury a aplikací

20 Gopher: je v informatice označení pro již nepoužívaného předchůdce hypertextového WWW a též označení pro protokol, který sloužil pro komunikaci mezi Gopher klientem a serverem. Gopher byl zveřejněn na Minesotské univerzitě v roce Hlavní cíle jsou definovány v RFC 1396 (březen 1993). Gopher do sebe integroval tehdy používané služby FTP, Usenet a vyhledávací služby WAIS, Archie a Veronica. Na začátku 90. let 20. století byl Gopher velmi rychle expandujícím nástrojem. I v tehdejší České republice vzniklo na univerzitách několik Gopher serverů. V roce 1993 Minesotská univerzita oznámila, že zpoplatní používání protokolu Gopher, což spolu s nástupem WWW a jeho jednoduchým protokolem HTTP způsobilo rychlý ústup Gopheru. Nově vznikající webové servery převzaly úlohu Gopheru kolem roku Peterka, Jiří. Historie českého Internetu: Gopher. (online) Dostupné elektronicky na:

21 a.org/wiki/opte_ Project

22 Web 1.0 Předchudcem dnešního Internetu v roce 1969 síť amerického ministerstva obrany Advanced Research Projects Agency Network (ARPANET). 1965: Za pomoc paketové technologie spolu komunikovaly dva nezávislé počítače na dálku v MIT Lincoln Lab. 1969: UCLA s Network Measurement Center, Stanford Research Institute (SRI), University of California-Santa Barbara and University of Utah nainstalovaly nody (připojovací body). První zpráva byla LO pokus o přihlášení (LOGIN), ale před dokončením zprávy SRI system havaroval. Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na:

23 Web : Ray Tomlinson předtavuje network . The Internetworking Working Group (INWG) se snaží založit internetové protokoly. 1973: globální síť: University College of London (Anglie) a Royal Radar Establishment (Norsko) se připojují do ARPANET-u. Zrodil se pojem Internet. 1974: První Internet Service Provider (ISP) se objevují společně s komerční verzí ARPANET-u známé jako Telenet. 1974: Vinton Cerf a Bob Kahn publikují "A Protocol for Packet Network Interconnection," a navrhnou tak protokol TCP. 1976: Královna Alžbeta II poprvé klikne na tlačítko send na její prvním -u. Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web.

24 Web : USENET vytváří zprávy a diskusní skupiny 1981: The National Science Foundation (NSF) poskytla grant na založení Computer Science Network (CSNET) ke zpřístupnění síťových služeb univerzitným počítačovým odborníkům. 1982: Transmission Control Protocol (TCP) a Internet Protocol (IP), společně známých jako TCP/IP se používají jako protokol pro ARPANET. 1983: The Domain Name System (DNS) zakládá domény.edu,.gov,.com,.mil,.org,.net,.int. Je to zapamatovatelnější jako adresy typu Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na:

25 Web : návštěvníků Internetu 1990: Tim Berners-Lee, vědec v CERN-u, vyvinul HyperText Markup Language (HTML) jazyk pro web (stránky) 1991: CERN představuje World Wide Web veřejnosti. 1992: První audio a video distribuovány Internetem. Fráze sufrovat na Internetu se stává populární. 1993: Počet WWW stránek je 600. Vyvíjí se Mosaic Web browser na University of Illinois a počet počítačů připojených do NSFNET je více než 2 miliony. 1994: Netscape Communications Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na:

26 Web : Google 1999: AOL kupuje Netscape. Peer-to-peer sdílení souborů díky službě Napster 2001: Zastavení služby Napster, Myspace, Skype a Safari Web browser 2004: Facebook, Mozilla Firefox 2005: YouTube.com : Twitter and Facebook hrají velkou roli v občanské a video-žurnalistice na Blízkém Východě i v revolucích po celém světě (Barma, Egypt, Turecko, Ukrajina, Rusko, totalitní země). Zimmermann, Kim Ann. Internet History Timeline: ARPANET to the World Wide Web In LiveScience.com. Dostupné elektronicky na:

27 Web uživatel je vtažen do tvorby obsahu - vznik uživateli garantovaného obsahu (decentralizace autorit) - otevřená komunikace, sdílení a znovuvyužití informací - webové stránky se z izolovaných úložišť informací mění na zdroje obsahující informace i funkcionalitu stávají se tak platformou poskytující webové aplikace koncovému uživateli lépe organizovaný a roztříděný obsah s propracovanější - hyperlinkovou strukturou Technologie charakteristické pro Web 2.0 Wiki - Wikipedia, Scholarpedia,... MashUp - Google News Sociální sítě - Facebook, Plaxo, Twitter, My space Blogy - Blogger.com, Blog.com, Blog.cz,... YouTube, Flickr,...

28 Za znaky Web 3.0 jsou většinou uváděny: - implikace prvků sémantického webu. - mikroformáty (microformats.cz ) - Microdata - každý element webu bude nést své strukturované meta informace přístupné vyhledávačům - sdílené aplikace (např. GoogleDocs ) - přístup na web skrz aplikace pro různá zařízení (PC, PDA, mobilní telefon...) - přizpůsobitelnost a personalizace aplikací - větší interakce na softwarové úrovni (kdokoliv by měl být schopen vytvořit program) - rozostření hranic profesionál/poloprofesionál/uživatel - dotazování v přirozeném jazyce

29 Za znaky Web 3.0 jsou většinou uváděny: - částečná umělá inteligence webu - větší využití videa - 3D prostředí webových prohlížečů (např. 3B) - webové aplikace přizpůsobené dotykovému ovládání - zvýší se podíl "internet things", tedy zařízení připojených k internetu, jak jsou ledničky, automobily, budíky, váhy, domácí vytápění...

30 Válka světů (The War of the Worlds, 1898): Herbert George Wells a rozhlasové uvedení jeho hry Orsonem Wellesem v roce 1938, při jejímž poslechu vypukla panika, protože děj byl považován za skutečnost Walter Lippmann, Stereotypy a Pseudoprostředí (1922), média jsou jako paprsek reflektoru: We do not first see, and then define, we define first and then see.

31 Lippmann považoval masovou komunikaci a neschopnou vzdělávat publikum, s čím nesouhlasil John Dewey (významný americký filozof, zdůraznil potřebu didaktické koncepce vybudované na teorii zkušenosti). Dewey věřil, že publikum (masové: zložené z mnoha publik) je schopné sformovat Velkou komunitu (Great Community), která se dokáže vzdělat a řešit věřejné problémy. Souhlasil však s Lippmannem, že moderní svět se stal příliš komplexním na to, aby jej každý občan uchopil v celé míře. podobně i H.G. Wells prosazoval ideu Světového státu a navrhoval reprezentaci každého státu ve společné, světové Společnosti národů

32 Progresivismus: politická teorie a směr, který tvrdí, že společenský pokrok souvisí s vědeckotechnickým pokrokem (technologie a demokracie), nástrojem je sociálni změna Sociální integrace, osvěta demokratická politika a sociální reformy Diferenční kódování (strukturalistické pojetí): výklad médií se řídí způsobem, jakým se přijímá jejich obsah další zdroje: historie v datech

33 Děkuji za pozornost! PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD. V případě nejasností mě kontaktujte na: kosmaly@vip-vs.cz