Úterý, 19. května 2009 Místo konání: Národní galerie v Praze, Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47, Praha 7

Transkript

1

2 Utopie ModernY : Zlín Mezinárodní sympozium května 2009 Zlín a Praha PraHA Úterý, 19. května 2009 Místo konání: Národní galerie v Praze, Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47, Praha 7 Fenomén BaŤa. Zlínská architektura Zlín jest zářivým fenoménem. Tento slavný Le Corbusierův výrok slouží jako leitmotiv souborné výstavy s názvem Fenomén Baťa. Zlínská architektura , kterou připravily Krajská galerie výtvarných umění ve Zlíně a Národní galerie v Praze a jež je od 19. března do 31. května k vidění ve Veletržním paláci v Praze. Právě zde proběhne pražské zahájení sympozia s přednáškami k aktuálnímu stavu bádání a s komentovanou prohlídkou výstavy. 14 hodin Přivítání účastníků a přednášky Fenomén Baťa. Zlínská architektura Ladislava Horňáková, Krajská galerie výtvarných umění ve Zlíně Architektura na export. Evropské satelity firmy Baťa Dagmar Prášilová, architektka, Paříž Od baťovské typizace a standardizace k panelovým domům Radomíra Sedláková, Národní galerie v Praze Zlín a české výtvarné osobnosti: Vojtěch Preissig a Vincenc Makovský Tomáš Vlček, ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze Následuje prohlídka výstavy s kurátorkami Ladislavou Horňákovou a Radomírou Sedlákovou. 21 hodin Noční procházka Sraz: Obchodní dům Baťa, Václavské náměstí 6, Praha 1 Metro: stanice Můstek A, B Večerní prohlídka města povede centrem Prahy a představí jak obchodní dům Baťova koncernu z let , tak i další vynikající příklady českého funkcionalismu. ZLÍN StŘeda, 20. května 2009 Od 12 hodin Registrace účastníků sympozia v hotelu Moskva, Náměstí Práce 2512, Zlín hodin Highlight Tours Prohlídka města se zaměří na architektonické highlights Zlína a na urbanistickou koncepci a představí konstrukční a projektové principy města funkcionalismu. Omezený počet míst. Pokyny k přihlášení v tiráži na konci tohoto programu. Masterplan Zlín s Dagmar Novou, hlavní architektkou města Zlín Veškerý urbanistický vývoj, regulace a zónování města funkcionalismu, dodnes vepsané do městského půdorysu, se odvíjely od areálu továrny. Rekonstrukce a uchování tohoto jedinečného stavebního monumentu moderny a jeho budoucí rozvoj patří k největším výzvám, s nimiž se město Zlín potýká. Hlavní architektka Zlína Dagmar Nová ukáže několik příkladů nového využití budov, jež proběhlo v souladu s památkovou péčí, a představí plány rozvoje východní části továrního areálu. Návštěva nového kulturního a univerzitního centra nabídne pohled na současnou architekturu Zlína. Fenomén Baťa s Ladislavou Horňákovou, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně Krajská galerie výtvarného umění sídlící v bývalém památníku Tomáše Bati ve Zlíně (nyní Dům umění) je institucí, jejímž cílem je kromě jiného dokumentovat a prezentovat veřejnosti doklady urbanistického dědictví baťovské epochy. Historička umění a od bornice na toto období Ladislava Horňáková představí práci Krajské galerie a následně pozve k prohlídce Zlína, při níž se kromě raného urbanistického vývoje, významných staveb a jejich architektů zaměří i na poválečný vývoj města a příklady socialistického realismu. Po návštěvě vybraných staveb ze 60. let povede prohlídka k ukázkám současné bytové výstavby a tuto komentovanou procházku tak završí pohled na moderní architektonické dějiny Zlína. Baťa a Zlín. Město jako podnik se Zdeňkem Pokludou, Centrum Tomáše Bati a dějin UTB ve Zlíně při Univerzitní knihovně UTB, Zlín S razantním růstem továrny a hospodářského úspěchu Baťova koncernu započala konsekventní výstavba a přestavba Zlína podle továrníkových představ. Ruku v ruce se stavební činností, která měla za cíl rozšířit tovární prostory a obytné čtvrti, šla reforma veřejného školství a zřizování institucí pro vzdělání, vědu a kulturu. Novostavbou nemocnice se manifestovalo modernizované a efektivní zdravotnictví, stojící ve službách nového průmyslového člověka. Prohlídka se zaměří na sociální, kulturní a hospodářský koncept Tomáše Bati a jeho projevy v architektuře a osvětlí symbiózu města a podniku. Památková péče a žitá moderna s Janem Obšivačem, Národní památkový ústav, Kroměříž Baťovská direktiva zněla kolektivně pracovat a individuálně bydlet : zatímco v pracovní době měli zaměstnanci být služebníky své práce, pak v soukromém životě se ve vlastních domcích měli cítit jako králové. Výstavba obytných domů ve Zlíně, od jednodomku po tzv. čtvrtdomek, je podstatnou součástí velkých památkově chráněných zón města. Jak lze dnes uvést v soulad požadavky památkové péče, přání udržet domy pokud možno v původním stavu a nároky dnešních obyvatel? Prohlídka představí vybrané příklady, které doloží celou škálu žité moderny od muzealizace po dobové dostavby a přestavby. Zlín revisited s architektem Adamem Gebrianem, Praha Při plánování, stavbě a exportu Zlína jakožto prototypu ideálního průmyslového města stály architektura a urbanismus ve službách deklarovaného cíle podřídit formu a organizaci města a společnosti rytmu výroby, který udával rozhodující takt. Zónování oblastí práce, bydlení, volného času a dopravy a urbanistické zformování veřejného prostoru a dopravních os s továrnou v samém středu dodnes určují vzhled města. Čím je dnešní Zlín aktuální pro generaci mladých urbanistů, kteří se vyrovnávají s otázkami urbanity 21. století?

3 18.30 hodin Zahájení Místo konání: Univerzita Tomáše Bati, Academia centrum (Aula), Mostní 5129, Zlín V rámci slavnostního zahájení sympozia zazní dvě úvodní přednášky jedna z americké, jedna z evropské perspektivy, jež se budou zabývat ranou sociální a městskou utopií Zlína a poskytnou první impulsy pro diskusi o historických tématech. Historik architektury, filosof a profesor na Syracuse University ve Florencii Richard Ingersoll se zaměří na vývoj ideálních a firemních měst, tzv. company towns, a na pozadí Zlína osvětlí jejich vliv na modernu. Český historik umění Rostislav Švácha se soustředí na staré historické jádro Zlína se stavební substancí ze 16. až 19. století a představí proces transformace a rozpor mezi snahami o stavební uchování a obnovu, jenž byl pro modernizaci Zlína určující. Uvítání MVDr. Stanislav Mišák, hejtman Zlínského kraje PhDr. Irena Ondrová, primátorka Statutárního města Zlína Hortensia Völckers, umělecká ředitelka německé Spolkové kulturní nadace, Halle an der Saale Katrin Klingan, Zipp česko-německé kulturní projekty, Berlín Rostislav Koryčánek, Dům umění města Brna Ladislava Horňáková, Krajská galerie výtvarného umění, Zlín Přednášky Práce, individualita a architektura ve firemním městě Richard Ingersoll, Syracuse University, Florencie Demolice a výstavba. Baťův nový plán pro Zlín Rostislav Švácha, Univerzita Palackého v Olomouci; Ústav dějin umění AV ČR, Praha hodin Recepce na pozvání Zlínského kraje Místo konání: terasa na střeše 21. správní budovy, Třída Tomáše Bati 21, Zlín Od hodin Dlouhá filmová noc, první část Místo konání: Velké kino, Náměstí Práce 2511, Zlín Již záhy rozpoznal Tomáš Baťa sugestivní sílu filmového média a dokázal ji obratně využívat pro účely svého podniku. V rámci filmové noci uvidí diváci výběr historických dokumentárních, reklamních a trikových filmů, doplněný aktuálními pracemi mladých absolventů zlínských filmových škol. Pestrý kaleidoskop filmových momentek ukazuje moderní Zlín a aktuální pohled na město v mnohovrstevné a zábavné konfrontaci. Koncepce: Markéta Dvořáčková, Fakulta multimediální komunikace, Univerzita Tomáše Bati, Zlín Čtvrtek, 21. května hodin Fenomén BaŤa a moderna Souhra hospodářské racionalizace, technologického pokroku a nového vizionářského pojetí architektury a společnosti je základem fenoménu Baťa. Tomáš Baťa, inspirován mj. zkušenostmi, které nasbíral při svých cestách a pracovních pobytech ve Spojených státech, zde stvořil jedinečný společenský a architektonický experiment. V Americe se seznámil nejen s fordovskou výrobou na běžícím páse, ale také s managementem podniku sériové výroby, jak jej uvedli v život Frederick Winslow Tailor, Edward A. Filene a Henry Ford. To se stalo vzorem pro baťovskou obuv, vyráběnou na běžícím páse a dostupnou pro všechny bez rozdílu příjmu. Továrna a město splynuly na rovině hospodářské, společenské a sociální do jediného celku, jenž nepřestává působit ani v současnosti. Baťa Uskutečnění utopie Vladimír Šlapeta, Fakulta architektury, VUT v Brně CIAM, funkcionalistické město a Zlín Eric Mumford, School of Architecture, Washington University, St. Louis, USA Zlín: vize budoucna a skutečnost Radomíra Sedláková, Národní galerie v Praze hodin Spole Čenské utopie / M Ěstské utopie Experiment Zlín v sobě spojil architektonické ideály s ideály sociálního inženýrství s cílem vytvořit nového průmyslového člověka, který bude věřit v pokrok a zároveň bude ztělesňovat naděje moderny. Na základě prosperity a společenské harmonie měl nový člověk prožít celý svůj život v loajální službě firmě, jež ho zaměstnávala. I přes to, že dnes máme celou řadu studií o dějinách architektury, dějinách města a biografie různých osobností, o lidech, kteří žili se Zlínem a ve Zlíně v době jeho největšího růstu mezi dvěma světovými válkami a kteří zde prožívali svůj všední den se všemi radostmi a strastmi, se toho ví jen velmi málo. Důsledná výstavba a rozvoj Zlína, které Tomáš Baťa podněcoval nejen jako továrník, ale po určitou dobu i jako starosta města, kontrastují s dnešní situací v centru Zlína, na niž má vliv celá řada nových vlastníků. Neznámý Zlín. Co se o uskutečněné utopii nevypráví a neví Annett Steinführer, Odbor sociologie města a životního prostřední, Helmholtz-Zentrum für Umweltforschung, Lipsko Všední den v postavené utopii Prezentace Lucie Galčanové a Barbory Vackové, Fakulta společenských věd Masarykovy univerzity, Brno Poučení ze Zlína? O aktuálnosti této rané společenské a městské utopie pro současný diskurs, o možné vzorové roli nebo o poučení ze Zlína budou v následném rozhovoru diskutovat Lucie Galčanová, Eric Mumford, Radomíra Sedláková, Annett Steinführer, Vladimír Šlapeta a Barbora Vacková. Moderuje: Winfried Nerdinger, Museum architektury Technické univerzity Mnichov v Pinakothek der Moderne hodin Řada tematických procházek po městě a rozhovorů s odborníky byla vyvinuta specielně pro toto sympozium. těsně navazují na program přednášek a mají za cíl umožnit účastníkům prožít Zlín prostorově, na vlastní kůži. Účastníci sympozia ve skupinkách navštíví a prohlédnou si vybrané architektonické památky a historické budovy baťovské epochy. Provázet je budou místní odborníci a znalci zlínské architektury a kultury. Hlavním záměrem těchto procházek s průvodci je zprostředkovat současný obraz Zlína i seznámit se s všednodenním životem v tomto pomníku moderny. Omezený počet míst. Pokyny k přihlášení v tiráži na konci tohoto programu hodin Baťův rastr mezi restaurováním a transformací s architektem Petrem Všetečkou, Brno Sraz: hlavní vchod do Budovy 32 Budova bývalé obuvnické továrny, jejíž uspořádání respektuje rytmus běžícího pásu, působí v městském prostoru v současnosti velmi heterogenním, rozdrobeným dojmem, kdy využití budov sahá od maloobchodu pro denní potřebu přes moderní služby až po vnitřní motokárovou dráhu. S tímto širokým spektrem variant využití jde ruku v ruce podobně nevyrovnaný stav stavební substance, vykazující všechny odstíny od počínajícího rozpadu až po příkladnou sanaci. Při procházce po areálu továrny se účastníci podívají do vybraných budov a seznámí se s jednotlivými architektonickými transformačními procesy. 21. správní budova: rekonstrukce a revitalizace ikonické stavby s architekty Ivanem Bergmanem a Ladislavem Pastrnkem, Zlín Budova mrakodrapu byla postavena jako firemní centrála baťovského koncernu v letech a na svou dobu disponovala oslnivým technickým vybavením: čtyřmi osobními vysokorychlostními výtahy, výtahem páternosterovým, výtahem pro návštěvy a nákladním výtahem, plně automatickou klimatizací, potrubní poštou na principu stlačeného vzduchu a také vnějším pojízdným výtahem s pracovní klecí na mytí oken, takže patřila i za hranicemi Zlína k nejmodernějším stavbám své doby. Otevřené velkoprostorové kanceláře byly koncipovány pro 200 zaměstnanců v každém patře, s výjimkou 8. patra, kde sídlilo vedení firmy. V letech prošla budova rekonstrukcí a znovu zazářila jako nové sídlo Krajského a Finančního úřadu.

4 Baťa světový vzpomínky (I) ve spolupráci s Pavlem Velevem, ředitelem Nadace Tomáše Bati ve Zlíně, a Zdeňkem Pokludou, Centrum Tomáše Bati a dějin UTB ve Zlíně při Univerzitní knihovně Univerzity Tomáše Bati, Zlín Sraz: Nadace Tomáše Bati / Baťova vila, Gahurova 292, Zlín Pro mnoho bývalých zaměstnanců, kteří dnes žijí po celém světě, představuje doba v Baťově škole a v podniku jednu z nejvýraznějších zkušeností jejich života. V rozhovoru s absolventy, jejich vnuky, kteří pečují o zachování tohoto dědictví, a bývalými zaměstnanci ze satelitních měst (East Tilbury, Partizánske) ožijí vzpomínky na okamžiky ze života a práce v tehdejším Zlíně. Se Svatoplukem Jabůrkem (předseda Klubu absolventů Baťovy školy práce), Joan James (Bata Ressource & Reminiscence Centre, East Tilbury), Márií Topolčanskou (Akademie věd Slovenské republiky, Bratislava). Moderuje: Petr Brod, publicista, Praha hodin Zlín Otrokovice Baťov s Ladislavou Horňákovou, Krajská galerie výtvarných umění ve Zlíně Po vzoru Zlína se od září 1930 započalo v sousedních Otrokovicích se stavbou satelitního Baťova, který zahrnoval nový tovární komplex a obytnou čtvrť podle regulačního plánu Františka Lýdie Gahury. Blízkost k řece Moravě zajišťovala novému podniku dostačující zásobování vodou pro dodavatelské podniky a předstupně výroby, takže zde vznikly mimo jiné koželužna, barevna, luhárny, sušárny a papírna. Podle firemních plánů se měly Otrokovice postupně stát důležitou dopravní křižovatkou železniční, letecké i lodní dopravy. Propuknutí druhé světové války však tyto plány přerušilo. Prohlídka Baťova, nejstaršího malého Zlína, umožní bezprostřední srovnání městského prostoru hodin (19 hodin) Zlínská kultura bydlení: dělnické bydlení a soudobé přestavby rodinných domů očima jejich obyvatel s architektkou Jitkou Ressovou, Katedra designu VŠUP, Zlín; Lucií Galčanovou a Barborou Vackovou, Fakulta společenských věd Masarykovy univerzity, Brno Sraz: Katedra designu Vysoké školy umělecko-průmyslové, Třída Tomáše Bati 4342, Zlín Půdorysné uspořádání a vybavení obytných domů odrážely představy továrníka a jeho architektů jak o fungování moderní rodiny, tak o společenské roli jednotlivce a pravidlech a rituálech rodinného soužití. Návštěvou stálé expozice v původním baťovském domku s originálním vybavením a dalších vybraných soukromých domů lze tento nárok ilustrovat v praxi. Přestavba a rozšiřování těchto prototypů moderního života svědčí o změně dnešních životních podmínek a změně požadavků na soukromou bytovou sféru, které budou taktéž exemplárně představeny. Tato komentovaná procházka končí u Krajské galerie výtvarného umění. V další části bude možné prohlédnout si obytné domy od architekta Miroslava Drofy ve Štefánikově ulici. Prohlídku zakončí panoramatický pohled na Zlín ze střechy budovy. Doba trvání: cca 1,5 hodiny. Pohled do dějin legendárních zlínských filmových ateliérů se Zdeňkem Skaunicem, ředitelem Filmových ateliérů, Zlín, a Jiřím Novotným, filmovým historikem, Zlín Zlínské filmové ateliéry byly založeny roku 1936 jako reklamní studia firmy Baťa. K prvním filmařům, kteří ve Zlíně pracovali, patřili Alexander Hackenschmid, Elmar Klos a Ladislav Kolda, kteří vedle reklamních filmů točili i první dokumentární filmy. Ve 40. letech zde vznikaly experimentální animované filmy a od 60. let dvacátého století se Zlín stal centrem československé produkce filmů pro děti a mládež. Prohlídka nabídne pohled do zákulisí legendárního filmového studia a představí zaměření a způsob práce mladých zlínských filmařů hodin Fetišismus zaměřený na boty: od Baťovy optimalizace výrobního procesu obuvi k ortopedii s Petrem Hlaváčkem, Technologická fakulta Univerzity Tomáše Bati, Zlín Sraz: Obuvnické muzeum, Třída Tomáše Bati 1957, Zlín Sériová, a tudíž nenákladná výroba při udržení vysoké kvality produktu to byl vyhlášený cíl Tomáše Bati, který platil jak pro architekturu továrních budov, tak pro zboží obuv. Boty se vyráběly masově, pro normovaného člověka, pro každý typ a pro každý den, a vyvážely se do celého světa. Jaké představy o životě a o všedním dnu těch, kteří boty nosili, měli autoři tehdejších designů, jak vypadal proces výzkumu a vývoje Baťova masového produktu? Kde se demokratizace konzumu ocitla na hranici svých fyzických možností? Procházka povede do Obuvnického muzea, které vlastní nejrozsáhlejší sbírku produkce Baťovy firmy. Od hodin Dlouhá filmová noc, druhá část Místo konání: Velké kino, Náměstí Práce 2511, Zlín Druhou část filmové noci zahájí projekce dokumentárního filmu Bata-ville: We are not afraid of the future ( Bata-ville: budoucnosti se nebojíme, 2005) britských umělkyň Karen Guthrie a Niny Pope, které jeho promítání osobně uvedou. Následovat bude výběr historických dokumentárních, reklamních a trikových filmů, doplněný aktuálními pracemi mladých absolventů zlínských filmových škol. Koncepce: Markéta Dvořáčková, Fakulta multimediální komunikace, Univerzita Tomáše Bati, Zlín Pátek, 22. května hodin Baťův rastr mezi restaurováním a transformací s architektem Petrem Všetečkou, Brno Sraz: hlavní vchod do Budovy správní budova: rekonstrukce a revitalizace ikonické stavby s architekty Ivanem Bergmannem a Ladislavem Pastrnkem, Zlín Pohled do dějin legendárních zlínských filmových ateliérů se Zdeňkem Skaunicem, ředitelem Filmových ateliérů, Zlín, a Jiřím Novotným, filmovým historikem, Zlín hodin (13 hodin) Zlínská kultura bydlení. Bydlení pro dělníky a nové přestavby rodinných domků z pohledu jejich současných obyvatel s architektkou Jitkou Ressovou, Katedra designu VŠUP, Zlín; Lucií Galčanovou a Barborou Vackovou, Fakulta společenských věd Masarykovy univerzity, Brno Sraz: Katedra designu Vysoké školy umělecko-průmyslové, Třída Tomáše Bati 4342, Zlín hodin Zlínem s Vladimírem Karfíkem se Štefanem Šlachtou, hlavním architektem města Bratislavy Sraz: Budova 21, výstavní sál, Třída Tomáše Bati 21, Zlín Baťa světový vzpomínky (II) ve spolupráci s Pavlem Velevem, ředitelem Nadace Tomáše Bati ve Zlíně, a Zdeňkem Pokludou, Centrum Tomáše Bati a dějin UTB ve Zlíně při Univerzitní knihovně Univerzity Tomáše Bati, Zlín Sraz: Nadace Tomáše Bati / Baťova vila, Gahurova 292, Zlín Po prohlídce vily představí britské umělkyně Karen Guthrie a Nina Pope svůj projekt Bata-ville: We are not afraid of the future ( Baťa-ville: Budoucnosti se nebojíme ) z roku 2005, kdy filmově zdokumentovaly autobusovou cestu bývalých zaměstnanců baťovských satelitů z East Tilbury a Maryportu do Zlína. Součástí jejich prezentace budou ukázky archivního materiálu z baťovských spolků ve Velké Británii (s laskavou podporou Bata Reminiscence & Resource Centre) a promítání pasáží z filmu. Přítomni budou rovněž někteří z jeho aktérů hodin Zlínem s Vladimírem Karfíkem se Štefanem Šlachtou, hlavním architektem města Bratislavy Sraz: Budova 21, výstavní sál, Třída Tomáše Bati 21, Zlín Architekt Vladimír Karfík působil v projekčním oddělení firmy v letech , ke konci jako jeho vedoucí. Jeho projekty zvlášť významně formovaly architekturu podniku i obraz města. Kromě obytných budov, škol, obchodních domů, evangelického kostela a dalších staveb je autorem Jednadvacítky, jež se stala nesporným symbolem Zlína. Architektovo dílo a dědictví ve Zlíně představí Štefan Šlachta, který Vladimíra Karfíka také osobně znal hodin Fetišismus zaměřený na boty: od Baťovy optimalizace výrobního procesu obuvi k ortopedii s Petrem Hlaváčkem, Technologická fakulta Univerzity Tomáše Bati, Zlín Sraz: Obuvnické muzeum, Třída Tomáše Bati 1957, Zlín

5 hodin Moderna a urbanita: rozpor? Postmoderní teorie architektury přišla s tezí, že funkcionalistické město je vlastně antimoderní. V mnohém ohledu Zlín toto tvrzení dokládá: chybí zde například celá řada rozlišení, která z města dělají komplexní sociální, politický, kulturní a fyzický prostor. Městská regulace a plánování ve Zlíně byly v rukou obuvnické továrny a architektura byla přímo přizpůsobena rytmu běžícího pásu. Město však zároveň nabízelo příjemné aspekty moderního života: vysoký standard bydlení v domech a bytech, moderní instituce volného času, vzdělání a zábavy. Paradoxní je, že prostor, v němž byl jedinec podřízen disciplíně a kontrole ze strany všudypřítomné firmy, byl i místem emancipace. Na pozadí všeobecných pochyb o tom, zda se města dají naplánovat, vyvolávají dnes utopická města minulosti opět zvýšený zájem. Proto je Zlín jakožto studijní objekt pro současné architekty, badatele a urbanisty tak zajímavý: baťovské město klade nové otázky po aktuálnosti moderního urbanismu. Město jako politický projekt Grzegorz Piątek Nová veřejnost v kolektivním městě Arnold Reijndorp, Fakulta sociálních věd Univerzity Amsterdam Země, dobrý příbytek. Ambivalence moderního města Karin Wilhelm, Ústav dějin a teorie architektury a města, Technická univerzita, Braunschweig Urbanizace bez města, nebo znovuobjevení městskosti? Rozhovor Cyrila Říhy, Centrum teoretických studií, Univerzita Karlova v Praze, s Reginou Bittner, Bauhaus Kolleg, nadace Stiftung Bauhaus v Desavě Koncepce / Moderování: Regina Bittner Následuje (cca od hodin) Zlín budoucnosti O otázkách budoucího urbanistického vývoje města funkcionalismu, o urbánních vzorech a o možném poučení ze Zlína se bude hovořit v otevřené, interdisciplinární diskusi mezi místními odborníky, představiteli mladé české architektonické scény a mezinárodními vědci. Dagmar Nová uvede diskusi představením současné architektonické situace ve Zlíně Účastníci Regina Bittner (Nadace Stiftung Bauhaus v Desavě), Pavel Chládek (architekt, Zlín), Adam Gebrian (architekt, Praha), Lukáš Kohl (architekt, Praha), Dagmar Nová (hlavní architektka města Zlína), Svatopluk Sládeček (architekt, Praha), Jan Obšivač (Národní památkový ústav, Kroměříž), Andreas Ruby (kritik a teoretik architektury, Berlín) Úvod a moderování: Igor Kovačević, Centrum pro středoevropskou architekturu CCEA, Praha Sobota, 23. května hodin Marketing sociální utopie Místo konání: budova 32, 9. patro Podnikatel Tomáš Baťa úzce spojil rozvoj své značky s plánováním města: podstatnou charakteristikou dobové průmyslové moderny byl nezadržitelný vzestup marketingu, který začal využívat dosud nová, ale již vlivná masmédia. V tomto směru nebyl Zlín konec konců ničím jiným než skutečně postavenou corporate identity, firemním stylem. Technicky pokročilý způsob využití masové reklamy a propagandy přesahuje dobu vzniku města a také vzdělávací systém ve Zlíně je pro následující generace z mnoha hledisek exemplární. Současné strategie brandingu, signature buildings (vlajkové budovy) i užívání sériového architektonického designu při stavbě prodejních míst mají ve Zlíně svůj neoddiskutovatelný historický původ. Staromódnost: osud architektury 20. století Daniel M. Abramson, katedra Umění a dějin umění, Tufts University Medford, USA Fast Forward into the Past. Ze Zlína do Celebration na Floridě Annette Baldauf, socioložka a kulturoložka, Vídeň/New York City Mezinárodní expanze firmy Baťa: Satelity Zlína a vývoz architektury, obchodní, výrobní a životní filosofie Ladislava Horňáková, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně Od utopie ke konkrétní realitě. Baťův Zlín v limitované sérii na Slovensku Mária Topolčanská, Akademie věd Slovenské republiky, Bratislava Estetika racionalizace. Baťova média ve městě a v podniku Petr Szczepanik, Filosofická fakulta umění Masarykovy univerzity, Brno Moderuje: Andreas Ruby, kritik a teoretik architektury, Berlín hodin Baťov je dítě šťastné hvězdy s Klárou Eliášovou, Univerzita Palackého v Olomouci Tento výrok Jana Antonína Bati dokládá význam, jaký měly Otrokovice Baťov jako podpůrné závody a dopravní uzel pro celý podnik. Zároveň však idealizuje Zlín jako stálici a příslib modernity, produktivity, blahobytu a společenské harmonie, jejíž libovolně reprodukovatelné kopie měly v následujícím období zahájit své vítězné tažení po celém světě. Komentovaná prohlídka představí městskou a společenskou organizaci prvních baťových satelitů a raný corporate design architektů Vladimíra Karlíka, Miroslava Drofy, Vladimíra Kubečky a dalších, jejichž architektonický rukopis je čitelný i v Baťově. Tiráž Sympozium Utopie moderny : Zlín je akcí Zipp česko-německých kulturních projektů, iniciativy německé Spolkové kulturní nadace, s Domem umění města Brna, Krajskou galerií výtvarných umění ve Zlíně a Národní galerií v Praze; ve spolupráci s nadací Stiftung Bauhaus Dessau, Bauhaus Kolleg, Nadací Tomáše Bati, Univerzitou Tomáše Bati, Filmovými ateliéry Zlín a Obuvnickým muzeem Zlín. S laskavou podporou Zlínského kraje a Statutárního města Zlína. Koncepce / koordinace: Katrin Klingan, Kerstin Gust s Rostislavem Koryčánkem, ve spolupráci s Ladislavou Horňákovou a Radomírou Sedlákovou / Samo Darian, Patricia Maurer, Emilia Nagy, Zuzana Jürgens, Christine Krause, Zipp česko-německé kulturní projekty; Petra Hlaváčková, Paul Lerch, Barbora Šedivá, Dům umění města Brna Pořadatelé: Zipp česko-německé kulturní projekty, iniciativa německé Spolkové kulturní nadace, projekt relations e.v., Dům umění města Brna, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Národní galerie v Praze, Přihlášky k sympoziu / : Přihlášky zasílejte prosím na adresu: zlín@projekt-zipp.de. se může zúčastnit jen omezený počet účastníků. Po přihlášení Vám zašleme přihlašovací formulář. Účast je bezplatná. Simultánní tlumočení: angličtina / čeština Informace na: Fotografie: Bas Princen, 2009 Design: sensomatic Změny vyhrazeny Od 22 hodin Klubová noc v bývalém obilném silu Spolek Hucot, který se věnuje podpoře současné audiovizuální kultury, připravuje spolu se zlínskými studenty noc koncertů a VJingu v 6. patře bývalého obilného sila. (