František Lýdie Gahura: architekt, urbanista, sochař

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "František Lýdie Gahura: architekt, urbanista, sochař"

Karla Bartošová
před 5 lety
Počet zobrazení:

František Lýdie Gahura: architekt, urbanista, sochař Author: Ladislava Horňáková Published: 12.03.2008 František Gahura se narodil ve Zlíně 10. října 1891.

Už během studia se Gahura seznámil s Tomášem Baťou, který jej přesvědčil o důležitosti architektury.

1 František Lýdie Gahura: architekt, urbanista, sochař Author: Ladislava Horňáková Published: František Gahura se narodil ve Zlíně 10. října Vyučil se u sochaře a štukatéra Aloise Amorta v Uherském Hradišti, pak absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde tehdy působil i Josip Plečnik. Už během studia se Gahura seznámil s Tomášem Baťou, který jej přesvědčil o důležitosti architektury. S ohledem na tyto Baťovy požadavky a existenční potřeby se Gahura rozhodl pokračovat ve studiu právě oborem architektura na Akademii výtvarného umění v Praze i tady měl na vyučující štěstí, k jeho profesorům patřil i Jan Kotěra. V roce 1916 se oženil se svojí spolužačkou Lýdií Rousovou z Prahy a převzal její křestní jméno jako uznání jejího podílu na jeho tvorbě. Od továrny ke kostelu 1/6

2 2/6

Zlín byl po staletí malým řemeslnickým a zemědělským městem a na počátku 20. století měl kolem tří tisíc obyvatel. Jeho rozvoj v průběhu necelých třiceti let přímo souvisel s rozvojem Baťových závodů.

3 Zlín byl po staletí malým řemeslnickým a zemědělským městem a na počátku 20. století měl kolem tří tisíc obyvatel. Jeho rozvoj v průběhu necelých třiceti let přímo souvisel s rozvojem Baťových závodů. Už v roce 1923 prezentoval Tomáš Baťa první návrhy na vybudování města pro obyvatel. Vývoj města si postupem let vynutil velkorysé urbanistické řešení a František L. Gahura byl zakladatelem zlínské funkcionalistické urbanistické i architektonické tradice. Tvůrčím způsobem a překvapivě progresivně navázal na první zlínské urbanistické plány Jana Kotěry. Zlín se stal především díky Gahurovi městem s cílenou urbanistickou koncepcí. Dal ovšem také jeden z prvních impulsů k vytvoření charakteristické a specifické zlínské architektury podílel se na vytvoření konstrukčního modulu o rozměrech 6,15 metru x 6,15 metru. Tento standardizovaný konstrukční systém, určený původně pro tovární budovy, uplatnil architekt s velkou tvůrčí invencí v nejrůznějších variantách v kombinaci s cihlovými a skleněnými výplněmi u řady veřejných staveb, ať už se jednalo o školy, společenské domy, obchodní domy, internáty, zdravotnická zařízení, nemocnici aj. Prvním rozsáhlejším Gahurovým firemním úkolem byla výstavba nemocničního areálu Baťovy nemocnice ( ). Od vertikální orientace nemocnice do jedné budovy bylo přistoupeno k horizontální organizaci provozu a rozdělení nemocničního areálu do sedmnácti objektů, obklopených zelení a vybavených nadstandardně podle nejnovějších zdravotnických poznatků. Konstrukční modul 6,15 6,15 metru použil poprvé Gahura u veřejné stavby budovy Masarykových pokusných škol, koncipovaných ve tvaru knihy ( , zbořeny 1988). Tyto budovy měly nejen vysokou architektonickou hodnotu, ale byly i důležitým urbanistickým prvkem, uzavírajícím pohled z nově vznikajícího náměstí Práce a současně otevírajícím vstup do areálu nově budované školní čtvrti. Mezi nejvýznamnější dominanty náměstí Práce před hlavním vstupem do továrny patří obchodní dům firemní Dům služby, navržený Gahurou v roce Součástí náměstí se stala i Gahurova budova Velkého kina (1931), která měla být jen prozatímním řešením potřeby kulturního stánku v blízkosti továrny. Biograf navrhl Gahura pro 2500 diváků a stal se největším kinem v republice. Šikmá podlaha ležela přímo na terénu, čímž byly ušetřeny prostředky na stavbu. Později mělo být demontováno a přeneseno, aby jako součást rozsáhlého společenského komplexu budov uzavřelo jižní frontu náměstí. Budova, postavené jako dočasná stavba, slouží ovšem dodnes po řadě úprav svému účelu. Zapomenutý městský architekt 3/6

Nesporně vrcholným dílem Gahurovy architektonické tvorby je Památník Tomáše Bati, který realizoval po Baťově tragické smrti 12. července 1932.

Vnitřní halový prostor památníku byl rytmizován pouze sloupy a ponechán zcela volný, akcentem interiéru bylo jednoramenné schodiště a především samotná emotivně působící instalace s letadlem, v němž

4 Nesporně vrcholným dílem Gahurovy architektonické tvorby je Památník Tomáše Bati, který realizoval po Baťově tragické smrti 12. července Skleněný krystal jako výrazný solitér byl současně završením a ukončením celé Gahurou koncipované zelené severojižní reprezentační osy města se školami a internáty. Vnitřní halový prostor památníku byl rytmizován pouze sloupy a ponechán zcela volný, akcentem interiéru bylo jednoramenné schodiště a především samotná emotivně působící instalace s letadlem, v němž zakladatel firmy Baťa tragicky zemřel. V padesátých letech byla Gahurova koncepce necitlivě znejasněna cihelnými přístavky i rozsáhlými interiérovými úpravami, v současné době se uvažuje o návratu Památníku do původní podoby. Františka L. Gahuru fascinoval jako architekta i jako sochaře i problém sakrálních staveb. Realizoval například kapli na Kudlově a kostel v Míškovicích. F. L. Gahura vedle své vlastní tvorby působil od roku 1933 (do roku 1945) jako první městský architekt Zlína. Podle jeho Základního plánu se skutečně toto město vyvíjelo téměř dvacet let. Gahurovy zkušenosti při výstavbě města se přitom uplatnily i při budování satelitních sesterských továren a sídlišť firmy Baťa v Evropě. Gahurovo dílo, přínos městu Zlín i životní osudy měly být pro úzké vazby s firmou Baťa po roce 1945 zapomenuty. Po svém nuceném odchodu ze Zlína do Brna v roce 1947 na architekta plně dolehly osobní problémy, ztráta prestiže a pracovních i uměleckých aktivit. S odlišným brněnským prostředím, novými spolupracovníky ani pracovními úkoly na Zemském národním výboru v Brně a později ve Výzkumném ústavu 4/6

architektury se již nedokázal vyrovnat a těžce onemocněl.

září 1958 a je pochován na zlínském Lesním hřbitově, který projektoval, pod

Gahury připomněla výstava v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně, která

5 architektury se již nedokázal vyrovnat a těžce onemocněl. Zemřel téměř v zapomnění v Brně 15. září 1958 a je pochován na zlínském Lesním hřbitově, který projektoval, pod jednoduchou náhrobní deskou, kterou sám navrhl. Život a dílo F. L. Gahury připomněla výstava v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně, která se konala na přelomu loňského roku. Její rozšířená repríza proběhne od 14. května 2008 ve výstavních prostorách Muzea města Brna na Špilberku. 5/6

6 Fotografie: 1. F. L. Gahura s dýmkou album k 50.narozeninám,1941, archiv KGVUZ 2. F. L. Gahura, dům s obchody a byty na Hlavním náměstí, Zlín,1927, zadní průčelí, archiv MMB 3. F. L. Gahura, komplex Studijních ústavů I a II a Památník Tomáše Bati, Zlín, 1939, foto archiv KGVUZ 4. F. L. Gahura, Návrh na řešení náměstí Práce, Zlín, 1936, MMB 5. F. L. Gahura, Obchodní dům ve Zlíně, 1930, foto MZA Zlín 6. F. L. Gahura, Památník Tomáše Bati, 1933, foto archiv KGVUZ 7. F. L. Gahura,vila dr. Alberta v Baťově nemocnici, 1931, foto MZA Zlín 8. F. L. Gahura Le Corbusier v Paříži, 1936, foto archiv KGVUZ 9. F. L.Gahura, Le Corbusier, B.Fuchs, Zlin, , foto archiv KGVUZ 10. Interiér Památníku T. Bati, 1933, foto MZA Zlín 11. Pohled na centrum Zlína s kinem od F. L. Gahury,40. léta, foto archiv KGVUZ :54, Ladislava Horňáková 6/6

Podobné dokumenty

Zlín město funkcionalismu

Zlín město funkcionalismu 1 - jedinečná ukázka meziválečného funkcionalismu a konstruktivismu - hlavním motivem zlínské architektury je tovární objekt - tento motiv se opakuje v různých variacích i u ostatních budov sloužících