ODDĚLENÍ KNIŽNÍ KULTURY KNIHOVNY NÁRODNÍHO MUZEA

Transkript

1 ODDĚLENÍ KNIŽNÍ KULTURY KNIHOVNY NÁRODNÍHO MUZEA Myšlenka založit samostatné oddělení, které by shromažďovalo sbírky neknižní povahy, které jsou nedílnou součástí knižní kultury, vznikla v souvislosti se založením Muzea knihy ve Žďáru nad Sázavou v roce K založení oddělení, specializovaného na neknižní doklady knižní kultury došlo v roce Za iniciátora této myšlenky lze považovat dr. Miloslava Bohatce. Prvním vedoucím oddělení se stal dlouholetý pracovník KNM dr. Karel Bezděk. V oddělení byla shromážděna sbírka nakladatelských pozůstalostí, posléze sbírka exlibris, novoročenek, svatých obrázků, ilustrací, plakátů, grafiky, kolekce štočků, hmotné památky (tiskařské a knihařské náčiní, tiskové ozdoby, slepotisková knihařská razítka, litery...). Málo co v muzeích a knihovnách vzniká na zelené louce, a tak to bylo i s oddělením knižní kultury. Kromě vyjmenovaných sbírek neknižní povahy do sebe zahrnulo i starší myšlenku samostatného oddělení obrozenské literatury a spravuje tedy i sbírky knižní povahy. Z nich nejvýznamnější je sbírka kramářských tisků, jedna z největších v Evropě. Kromě ní oddělení spravuje knižní celky Obrození a Bibliofilie, které jinak náleží k hlavnímu knihovnímu fondu KNM. FOND NAKLADATELSKÉ POZŮSTALOSTI Fond obsahuje přes archiválií, které dokumentují činnost více než čtyřiceti pražských i mimopražských nakladatelů, grafiků, typografů a sběratelů. Nejrozsáhlejší je pozůstalost nakladatele Václava Petra. Za ostatní jmenujme Vladimíra Žikeše, Jaroslava Picku, Leopolda Mazáče, J.R. Vilímka (Václava Poláčka, Františka Šimáčka, Josefa Lukasíka, J. R. Vilímka, Josefa Hladkého, Jana Pohořelého, K. L. Žižky). Fond také zahrnuje pozůstalosti knižních grafiků Oldřicha Menharta a Methoda Kalába a ze sběratelů a bibliofilů jmenujme JUDr. Kamilla Reslera. Fond obsahuje i soubor nakladatelských seznamů, letáků a knihkupeckých katalogů. K fondu je zpracován jmenný katalog autorů, přístupný na stránkách Národního muzea v excelovském souboru. Strojopisné muzejní karty, lokální seznamy. Do budoucna se počítá s rekatalogizací v programu Janus Archiv. 1/8

2 FOND EXLIBRIS Obsahuje více než exlibris a příležitostných tisků. Datují se od 16. století do současnosti, ale převažují exlibris z 20. a 30. let 20. století. Jádrem fondu je sbírka učitele a známého sběratele nejen exlibris, Karla Jaroslava Obrátila (25 000), dále sbírka dr. Miloslava Novotného a knižního grafika a typografa Aloise Chvály. Z nových přírůstků je nejvelkorysejší odkaz paní Jiřiny Paroubkové (5000 exlibris, exlibristická literatura, štočky). Převažuje česká produkce, ale zastoupeny jsou i další evropské státy, ale i Amerika, Austrálie a Japonsko. Pro sbírku je zpracován jmenný katalog autorů a katalog majitelů exlibris. V současnosti se zpracovává v programu Janus Archiv a část fondu se podařilo digitalizovat. Záznamy s náhledy by měly být přístupny v e Badatelně Janusu, ale zatím se záměr nepodařilo realizovat. FOND ILUSTRACE A GRAFIKA Fond ilustrací obsahuje přes sbírkových předmětů. Věnován je umělecké podobě české knihy především z období meziválečné avantgardy (umělci spolupracující s nakladatelstvím Václav Petr apod.) Cílenou akvizicí byla sbírka obohacena o malíře a grafiky tzv. školy Zdeňka Sklenáře (J. Walterová, A. Khunová, J. Pileček H. Konstantinová). Ze starších známých a velmi oblíbených autorů doby před první světovou válkou najdeme ve sbírce i taková jména jako Artuš Scheiner, Čeněk Pražák, Věnceslav Černý a Adolf Kašpar. Fond je doplňován i o současnou knižní ilustraci (Jaroslav Šerých). Soubor volné grafiky slouží jako doplňující materiál k dílu grafiků a ilustrátorů, zabývajících se knižní tvorbou. Obsahuje přes 500 grafik a nejvíce jsou zastoupena díla Františka Koblihy a Cyrila Boudy. Součástí fondu je také grafika Josefa Váchala z pozůstalosti Anny Mackové a rozsáhlá pozůstalost Ludmily Jiřincové. Součástí fondu jsou též knižní obálky (Josef Čapek) a návrhy obálek (po druhé světové válce například práce Cyrila Boudy, Josefa Lieslera, Václava Sivka a dalších). Jedním z posledních přírůstků je soubor knižních obálek Václava Bláhy, vytvářených zejména pro tituly nakladatelství Odeon. 2/8

3 Pro fond je zpracován jmenný katalog autorů ( nm/knizni kultury fig autori.php). V současnosti se zpracovává v programu Janus Archiv. Část fondu je digitalizována a podobně jako u fondu exlibris zatím digitální kopie nejsou přístupné veřejnosti. Řeší se otázka autorských a reprodukčních práv (uvažuje se o zveřejnění pouhých náhledů nebo o použití vodoznaku) FOND PLAKÁTY Základem fondu je sbírka cca 700 plakátů sběratele Karla Jaroslava Obrátila zejména z období prvních desetiletí 20. století (plakáty reklamní, nakladatelské, politické). Ve fondu se nacházejí větší soubory plakátů A. Muchy, E. Orlika, K. Reisnera, J. Solara a J. Váchala z raného období jeho tvorby. Z nových přírůstků je třeba jmenovat zajímavý soubor plakátů H. Melicharové a J. Hodka. Fond doplňuje i současný plakát s knižní a muzejní tematikou většinou bohemikálního původu. Jmenný seznam tvůrců plakátů je přístupný na stránkách Národního muzea zpracovaný podobně jako u sbírky ilustrací. ( nm/knizni kultury fpl autori.php). Plakáty víc než jiné papírové předměty trpí poškozeními, způsobenými problematickým uložením a dalšími papírovými neduhy. Část fondu je v současnosti restaurována dílem v restaurátorské dílně KNM, dílem ve Vyšší odborné škole grafické (Hellichova) pod patronátem paní Milany Vanišové, část v soukromých dílnách. Fond je v současnosti zpracováván v programu Janus Archiv, podobně jako další sbírky neknižní povahy. 3/8

4 FOND ŠTOČKY A HMOTNÉ PAMÁTKY Fond obsahuje tiskařské štočky dokumentující téměř všechny grafické techniky a způsoby výroby štočků, které sloužily pro tisk výzdoby knih a časopisů (přes 1500 sbírkových předmětů). Nejstaršími exponáty sbírky jsou matrice ocelorytů G. Doeblera z 30. let 19. století. Za zmínku stojí větší soubory štočků Josefa Čapka, Jana Paroubka, Josefa Hodka a Josefa Váchala. Ve sbírce hmotných památek (přes 1100 sbírkových předmětů) jsou soustředěny předměty používané při knihtiskařské a knihařské činnosti. Základ sbírky tvoří knihařská technika získaná ze zrušených knihařských dílen J. Dandy a J. Knoflíčka. Součástí sbírky jsou i litery a předměty z vlastnictví Josefa Váchala. Sbírka má autorsko předmětový katalog. Fond je v současnosti zpracováván v programu Janus Archiv. FOND SVATÉ OBRÁZKY Základem fondu je pozůstalost úředníka a sběratele Bedřicha Přibila. Obsahuje množství často unikátních exemplářů z 18. a první poloviny 19. století. Přibilův soubor doplňují drobnější odkazy z 20. století, celkem čítá přes předmětů. Fond je zpracován ve věcných rejstřících (svatí, poutní místa, náboženské symboly). 4/8

5 FOND ZBOŽNÝCH VZPOMÍNEK Zbožné vzpomínky (křesťanské vzpomínky, památky) tématicky patří k tzv. drobným devočním grafikám (svatým obrázkům) a lze je označit za předchůdce dnešních úmrtních oznámení. Jedná se o drobné tisky, které obsahují obvykle černobílý obrázek s náboženským motivem, fotografii a stručné informace o zemřelé osobě, dále text krátké modlitby, popř. citáty z Bible. Fond má v současnosti 445 položek a obsahuje česky a německy psané tisky, většinou z 19. a první poloviny 20. století, jsou zde zastoupeny i tisky z druhé světové války. Sbírka je zpracována v tabulce dostupné na webu NM ( zbozne_vzpominky_tab.htm), kde je odkázáno jméno zemřelého, životní data, motiv obrázku, případně další údaje. FOND VARIA Základem fondu Varia je část pozůstalosti semilského sběratele Rudolfa Hlavy ( ). Jedná se především o materiály vztahující se k hudbě (pozvánky, programy koncertů, plesů, slavností, besed, představení apod.) a nakladatelstvím (korespondence, účty apod.). Fond je zpracován v tabulce zveřejněné na webu NM ( Rudolf_Hlava_varia.html). 5/8

6 FOND BIBLIOFILIE Budování fondu Bibliofilií (tj. krásné knihy v uměleckém provedení vydaných v nízkém počtu exemplářů) v KNM je spojeno se jménem dr. Miloslava Novotného, významného literárního historika a ředitele KNM, který jako předseda Spolku českých bibliofilů dal základ tomuto fondu (3450 svazků). Sbírka je stále doplňována dle možností. Ve fondu jsou zastoupeny tři knižní celky českých bibliofilů Aloise Chvály, Miloše Martena a Josefa Váchala. Sbírka je součástí fondu základní knihovny KNM a je zahrnuta do generálního katalogu knihovny. Oddělení knižní kultury ji spravuje. Soupis vzácných knižních vazeb ve sbírce není veřejně přístupný. FOND OBROZENÍ Základem sbírky jsou knihy vyčleňované od r z hlavního knižního fondu Knihovny Národního muzea. Od padesátých let byl fond Obrození doplňován koupěmi. Ve fondu jsou mimo jiné uložena významná díla představitelů českého a slovenského národního obrození. Většina knih byla vydána v době od poslední čtvrtiny 18. století do šedesátých let 19. století (sbírka nyní čítá celkem svazků). Ve fondu je možno najít česká, ale výjimečně i slovenská či německy psaná odborná i beletristická díla, dále například noviny a časopisy, almanachy, divadelní hry, kalendáře či modlitební knížky. 6/8

7 Sbírka je součástí fondu základní knihovny KNM a je zahrnuta do generálního katalogu knihovny. Od roku 2004 je tvořen seznam dedikací, vpisků, exlibris a provenienčních razítek z fondu, který je přístupný na stránkách NM ( FOND KRAMÁŘSKÉ TISKY Tento fond je největší sbírkou svého druhu v České republice. Obsahuje přes sbírkových předmětů (drobných tisků) ve formě samostatných tisků nebo tzv. špalíčků, což jsou soubory kramářských tisků v lidové vazbě. Jsou zde především kramářské písňové tisky (cca zpracovaných tisků a množství nezpracovaných v řádu tisíců); dále modlitby (z větší části nezpracované, taktéž v řádu tisíců), prozaické texty (především náboženské), litanie a pobožnosti. Sbírka kramářských tisků zahrnuje tisky většinou z období 18. až 20. století. Kromě českých tisků jsou zde v menším počtu také tisky slovenské, německé a polské. V roce 1989 byl fond obohacen o významnou sbírku sběratele Rudolfa Hlavy ze Semil ( ). Sbírku doplňují další fondy: rukopisné zpěvníky, modlitební knížky, kuplety a populární písně z konce 19. a první poloviny 20. století (cca jednotlivin). Sbírka kramářských písní je zpracována v abecedním katalogu podle incipitů (první verš písně). Hlavní katalog doplňují pomocné rejstříky názvový, tiskařů, míst a roků tisku, nápěvů, autorů a podrobný předmětový katalog. Knihovna Národního muzea je od roku 1969 pověřena prací na části národní retrospektivní bibliografie 19. století kramářské písňové tisky. Katalog sbírky existuje pouze v papírové podobě. V současnosti se sbírka zpracovává v xml formátu MASTER (TEI P 4, DTD soubor byl vytvořen pro popis rukopisů a starých tisků pro digitální knihovnu Manuscriptorium. Text Encoding Initiative, organizace zaštiťující šablonu pro digitální zpracování tisků, publikovala nedávno nový soubor popisných elementů a aktualizovala strukturu xml popisu v TEI P 5, které v brzké době začneme též používat. Od loňského roku probíhá grant VaV MKČR Otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, v jehož rámci vznikne výběrová databáze cca plně digitalizovaných kramářských tisků. 7/8

8 FOND PŘEDSÁDKOVÉ PAPÍRY Fond předsádkové papíry tvoří více než 600 sbírkových předmětů, převážně ze sbírky semilského sběratele Rudolfa Hlavy. Jsou zde zastoupeny knihařské papíry od století 18., hojně zastoupeno je století 19. a 1. polovina 20. století. Fond obsahuje i současnou tvorbu (Jana Přibíková aj.). Jsou zastoupeny knihařské papíry ruční i strojní výroby. Zpracováno v excelovské tabulce, která není přístupná na webu NM, do budoucna se počítá se zpracováním v programu Janus Archiv. Větší část fondu se podařilo digitalizovat. Oddělení se podílí na tvorbě Digitálního lexikonu českých výtvarníků (přístup je licencován) a vytváří soupis výstav Knihovny Národního muzea a shromažďuje doklady, které se k těmto výstavám vztahují. 8/8