ČÁST I EKONOMICKÝ RŮST, STRUKTURA ČESKÉ EKONOMIKY, AGREGÁTNÍ POPTÁVKA

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ČÁST I EKONOMICKÝ RŮST, STRUKTURA ČESKÉ EKONOMIKY, AGREGÁTNÍ POPTÁVKA"

Transkript

1 Aktuální vývoj české ekonomiky v kontextu hospodářskéé politiky Pavel Tuleja, katedra ekonomie, Obchodně podnikatelská fakulta v Karvinéé 1 ČÁST I EKONOMICKÝ RŮST, STRUKTURA ČESKÉ EKONOMIKY, AGREGÁTNÍ POPTÁVKA 1. Hrubý domácí produkt a ekonomický růst V letech dosahovala česká ekonomika poměrně dobré dynamiky ekonomického růstu, když, dle našich propočtů, český hrubýý domácí produkt vyjádřený ve stálých cenách roku 2000 rostl ročně v průměru o 2,49 %. Díky tomuto vývoji tak v průběhuu čtrnácti lett vzrostla výkonnost české ekonomiky zhruba o jednu třetinu, když v roce 2009 hodnota českého reálného hrubého domácího produktu odpovídala 135,43 procentům úrovně tohoto ukazatele v roce Obrázek 1 Kumulovaný hrubý domácí produkt v České republice v letech (s. c. 2000, %) Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Českým statistickým úřadem 1 Přednáška byla realizována v rámci semináře, jenž byl CZ.1.07/2.2.00/ spolufinancován Evropským sociálním fondemm a státním rozpočtem ČR. 1

2 Obchodní akademie Ostrava, Jak je zřejmé z obrázku 1, v letech období změn trendů: můžeme ve vývoji českého HDP nalézt čtyři první etapou jsou roky , kdy v České republice konjunktury, jejíž počátek nalezneme jižž v roce 1993, období dvouletého reálného poklesuu ( ), v jehož domácího produktu reálně snížila o 1,500 procentních bodů, doznívá období hospodářské průběhu see hodnota hrubého desetileté období hospodářského růstuu ( ), kdy reálný HDP opět vzrostl, a to o 37,37 % a jež bylo nakonec vystřídáno poslední čtvrtou etapou, kterou můžeme ztotožnit s rokemm 2009, v němž hrubý produkt ve stálých cenách poklesl o 4,30 p. b. domácí Obrázek 2 Tempo růstu hrubého domácího produktu v České republice v letech (SOPR = 100, s. c. 2000, %) Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Českým statistickým úřadem Jak jsme již naznačilii výše, v letech procházela česká ekonomika fází hospodářského oživení, přičemž k vyvrcholení této etapy došlo v roce Od 1. čtvrtletí roku 1997 pak v České republice dochází k postupnémuu zpomalování dynamikyy hospodářského růstu, a to až do té míry, že ve druhém čtvrtletí roku 1997 vstupuje česká ekonomika do etapy hospodářské recese. 2

3 Z dostupných údajů je zřejmé, že ve 4. čtvrtletí tohoto roku dosáhlo tempo růstu reálného hrubého domácího produktu výše -2,05%, což je o 3,46 procentních bodů méně než v 1. čtvrtletí roku K utlumení hospodářské aktivity pak došlo také v roce 1998, kdy hrubý domácí produkt vyjádřený ve stálých cenách roku 2000 klesl o 0,76 procentních bodů, a to zejména díky výraznému poklesu hospodářské aktivity v prvním pololetí tohoto roku, kdy HDP dosahoval tempa růstu -1,30 %. K obratu v hospodářském vývoji pak došlo v roce 1999, když v prvním čtvrtletí tohoto roku vstoupila Česká republika do fáze hospodářského oživení, v niž, s krátkodobými výkyvy, setrvala až do roku Tempo růstu českého hrubého domácího produktu dosahovalo v těchto letech průměrné úrovně 3,72 procentních bodů za rok. V této předposlední etapě vzrostl hrubý domácí produkt nejvýrazněji v roce 2006, kdy meziroční tempo růstu tohoto makroekonomického agregátu dosáhlo výše 6,37 %, přičemž doposavad nejvyššího tempa růstu dosáhl hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí tohoto roku, a to 7,58 procent. Desetileté období konjunktury pak bylo fakticky ukončeno ve 4. čtvrtletí roku 2008, kdy meziroční tempo růstu reálného hrubého domácího produktu dosáhlo výše -0,06 %, což ve srovnání s předchozím čtvrtletím znamenalo zpomalení dynamiky růstu o 3,42 procentních bodů. Tento negativní trend pak pokračoval také v následujících třech čtvrtletích roku 2009, kdy HDP vyjádřený ve stálých cenách klesl o 4,53 %. K nejvýraznějšímu poklesu hospodářské aktivity v tomto roce došlo ve 2. čtvrtletí, v němž hrubý domácí produkt dosahoval tempa růstu na úrovni -5,00 %. Vyjdeme-li z posledních dostupných údajů, pak můžeme konstatovat, že v prvních dvou čtvrtletích roku 2010 můžeme zaznamenat určitý obrat ve vývoji hospodářské aktivity, o čemž svědčí také předběžné údaje o dynamice růstu českého HDP, z nichž vyplývá, že za prvních šest měsíců vzrostl tento makroekonomický agregát o 1,98 procent. To zda si tento pozitivní trend česká ekonomika udrží i v následujících čtvrtletích však bude záviset zejména na hospodářském vývoji jak v zemích Evropské unie, tak ve Spojených státech Amerických. Vývoj potenciálního hrubého domácího produktu Při analýze ekonomiky nehraje významnou roli pouze vývoj reálného hrubého domácího produktu, ale také vývoj potenciálního HDP, s jehož pomocí jsme schopni lépe identifikovat jednotlivé fáze hospodářského cyklu, v nichž se námi sledovaná ekonomika nachází. V souvislosti se členstvím České republiky v Evropské unie a jejím budoucím předpokládaným členstvím v eurozóně (dále také EU-16) se pak jako velmi zajímavé jeví porovnání vývoje hospodářských cyklů v Česku a v zemích EU

4 Obchodní akademie Ostrava, Porovnáme-li 2010, pak dospějemee k závěru, že v tomto období docházelo v případě cyklického vývoje vývoj hospodářských cyklů v Českuu a v zemích EU-16 v letech , resp. 1. pololetí těchto ekonomik k určitému nesouladu. Jak je zřejmé z obrázku 3 a tabulky 1, v námi analyzovaném období nalezneme pouze tři roky, v nichž se česká ekonomika i ekonomika EU-16 nacházely ve stejné produkční mezeře. Těmito roky byly roky 2005 a 2006, kdy see obě výše jmenované ekonomiky nacházely v expanzní produkční mezeře a rok 2009, v němž se jak česká č ekonomika, tak ekonomika eurozóny dostaly do výrazné recesní mezery. Ve zbývajících osmi letech byl jejich cyklický vývoj zcela opačný. Tabulkaa 1 Potenciální hrubý domácí produktt a produkční mezera v České republicee (mil. CZK, s.c. 1995, %) a v eurozóně (mil. EUR, s. c. 1995, %) v letech země Česko pot. HDP 2092,8 2178,9 2266,7 2357,2 2451,2 2548,9 2649,4 2751,4 2853,0 2953,3 3052,3 GAP 1,07-0,24-1,21-1,71-1,61-0,95 0,01 0,81-1,77 0,21-1,17 eurozóna pot. HDP 6416,6 6568,3 6717,1 6861,5 7001,2 7136,8 7268,2 7395,4 7517,7 7635,2 7749,9 GAP -0,51 0,05 0,41 0,53 0,52 0,53 0,58 0,56 0,23-0,57-1,72 Pramen: vlastní výpočet na základě dat Eurostatu Obrázek 3 Tempo růstu reálného hrubého domácího produktu v České republice a v eurozóně v letech (SOPR = 100, s. c. 2000, %) Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Eurostatem 4

5 Jak je zřejmé z obrázku 3, obdobím, v němž byly rozdíly ve vývoji hospodářských cyklů v České republicee a v zemích EU-16 nejméně výrazné, byly časové úseky,, jehož počátek nalezneme v 1. čtvrtletí roku 1998 a konec na počátku 2. čtvrtletí roku V průběhu těchto deseti čtvrtletí tak český HDP vyjádřený ve stálých cenách v podstatě kopíroval vývoj reálnéhoo hrubého domácího produktuu v zemích eurozóny. Od počátku 2. čtvrtletí 2000 můžeme u obou námi analyzovaných ekonomik sledovat určitý nárůst rozdílů ve vývoji jejich ekonomickýc h cyklů, což se následně projevilo ve výrazně menší míře hospodářské sladěnosti. Tento nesoulad trval zhruba do 2. čtvrtletí roku Od konce tohoto čtvrtletí pak v obou ekonomikách docházelo k postupnému sbližování cyklického vývoje, což je zřejmé jak z obrázku 3, tak z údajů získaných na základěě jednoduché korelační analýzy. Obrázek 4 Tempo růstu reálného a potenciálního hrubého domácího produktu v České republice v letech (sezónně očištěno, s. c. 2000, %) Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Eurostatem Využijeme-li výše naznačené rozdělení námi analyzované časové řady do čtyř samostatných období (1. čtvrtletí čtvrtletí 2000, 3. čtvrtletí čtvrtletí 2003, 3. čtvrtletí čtvrtletí 2007 a 2. čtvrtletí čtvrtletí í 2010) a budeme-li v těchto obdobích měřit míru cyklické sladěnosti české ekonomiky s ekonomikou EU-16 pomocí jednoduché korelační í analýzy založené na determinaci časové řady metodou meziročních rozdílů, pak opět dospějeme k již výše uvedenému závěru, že ke zvyšování cyklické sladěnosti obou výše uvedených ekonomik docházelo jak na počátku, tak na konci námi analyzovaného období. Tento náš závěr pak potvrzují také hodnoty korelačního 5

6 Obchodní akademie Ostrava, koeficientu, který ve druhém období dosahoval výše 0,790, kdežto v prvním, třetím a čtvrtémm období dosahoval tento ukazatel hodnott 0,976, 0,968 a 0,905. Obrázek 5 Tempo růstu reálného a potenciálního hrubého domácího produktu v eurozóně v letech (sezónně očištěno, s. c. 1995, %) Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Eurostatem Míra reálné konvergence kvantifikována pomocí HDP na obyvatele v PPS Výše uvedený vývoj se podepsal také na míře reálné ekonomické e konvergence české ekonomiky k ekonomice eurozóny. Budeme-li míru sblížení Česka s eurozónouu analyzovatt pomocí ukazatele hrubý domácí produkt na obyvatele v PPS, pak dospějeme k závěru, že v letech , se díky poměrně solidní dynamice růstu česká ekonomika postupně přibližovala ekonomické úrovni zemí eurozóny 2. Jak je patrné z údajů zachycených na obrázku 6 v posledním roce námi sledovaného období tak podíl českého HDP na obyvatele dosáhl 74,,07 % průměrné hodnoty tohoto ukazatele v zemích EU-16, a to zejména díky výraznému předstihuu tempa růstu českého reálného hrubého domácího produktu před tempemm růstu reálného HDP eurozóny, e když zejména v letech rostl český HDP v průměru o 1,355 p. b. a v letech dokoncee o 2,32 p. b.. rychleji, než hrubý domácí produkt EU-16. ekonomické úrovně, první z původních členských zemí eurozóny. Touto V důsledku tohotoo pozitivníhoo vývoje takk v roce 2007 Česko předstihlo, z hlediska zemí 2 Určitou výjimkou v procesu přibližování ekonomické úrovněě byly , kdy podíl českýý HDP na obyvatele v PPS poklesl z původních 62,93 % na konečných 59,13 %, tj. o plných 3,803 p. b. 6

7 bylo Portugalsko, jehož hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený v paritě kupní síly tak v roce 2007 dosáhl 97,50 procent hodnoty tohoto ukazatele v České republice, přičemž v roce následujícím tento poměr mírně vrostl na 98,75 %. V roce 2009 zůstal podíl portugalského HDP na obyvatele na českém HDP zachován. Kromě Portugalska pak v roce 2007 Česká republika předstihla také Maltu (96,25, 96,25 a 97,50 %) a dlouhodobě dosahuje vyšší ekonomickéé úrovně nežž Slovensko, které se však ekonomické úrovni Česka poměrně rychle přibližuje ( ,75 % a ,00 %). Současně s tímto vývojem se česká ekonomika výrazně přiblížilaa také ekonomické úrovni Itálie (+18,10 %, tj. z 60,333 v roce 1995 na 78,43 % v roce 2009), Německa (+12,38 %, tj. z 56,59 na 68,97 %) a Belgie (+12,38 %, tj. z 56,59 na 68,97 %). Na druhé straně je však zapotřebí poznamenat, že i nadále Česko poměrně výrazněě zaostává za nejvyspělejšími zeměmi EU-16, tj. za Lucemburskem (29,52 %), Irskem (62,50 %), Nizozemím (61,54 %) a Rakouskem (65,57 %). Obrázek 6 HDP na obyvatele v PPS v Česku v letech (%) Pramen: vlastní výpočet na základě dat Eurostatu Míra reálné konvergence kvantifikována pomocí srovnatelné úrovně cenové hladiny Další možnost jak posuzovat míru reálné ekonomické konvergence české ekonomiky k ekonomice eurozóny nám nabízí ukazatele srovnatelná úroveň cenové hladiny. Vyjdeme-li v tomto okamžiku z údajůů zachycených na obrázku 7, pak dospějeme k závěru, že v námi analyzovaném období česká cenová hladina sice rostla rychleji než cenová hladina v zemích 7

8 Obchodní akademie Ostrava, eurozóny, přičemž výjimkou byly pouze roky 1999, 2003 a 2009,, kdy hodnota tohoto ukazatele poklesla o 0,81, 3,80, resp. 3,71 p. b., avšakk toto tempo růstu se z hlediska reálné konvergence jeví jako nedostatečné. V roce 2009 se tak cenová hladina v Česku nacházela pouzee na 66,29 % cenové hladiny v zemích EU-16. Jak je z dostupných dat zřejmé, jedinou stávající zemí eurozóny, která tak ve srovnání s Českem dosahovala nižší srovnatelné úrovněě cenové hladiny, bylo v letech a 2008 Slovensko. Nejvýrazněji se s pak českáá cenová hladina přiblížila cenové hladině v Německu (+31,28 %, tj. z 35,08 % v roce 1995 na 66,35 % v roce 2009), na Kypru K (+29,499 %, tj. z 47, 7,93 % na 77,41 %) a v Rakousku (+29,38 %, tj. z 36,055 % na 65,43 %), kdežtoo nejvýznamnější odstup si česká ekonomika udržovalaa od Finska (55,85( %), Irska (56,48 %) a Lucemburska (58,20 %). Obrázek 7 Srovnatelná úroveň cenových c hladin v Česku v letech (%) Pramen: vlastní výpočet na základě dat Eurostatu 2. Struktura české ekonomiky a její změnyy Z hlediska struktury české ekonomiky hrál v letech nejvýznamnější roli sektor služeb, jehož podíl na tvorbě hrubé přidanéé hodnoty dosahoval v omto obdobíí v průměru 58,37 %, přičemž účetní přidaná hodnota tohoto sektoru rostla v průměru o 2,382 procentt za rok. Jak je j zřejmé z obrázku 8, hlavním tahounem ekonomického růstu se tento sektor stal v letech 1997, 1998, 2001, 2002, 2003, 2005 a

9 K růstu HPH pak v rámcii námi analyzovaného období přispívala většina odvětví tvořící tento sektor. K odvětvím, jejichž vliv na průměrnéé tempo růstu hrubé přidané hodnotyy byl negativní, patří dvě odvětví, a to odvětví pohostinství a ubytování, jehož průměrný podíl na tempu růstu reálné HPH dosahoval výše -0,15 % a zdravotnictví, veterinární a sociální činnost s -0,14 %. Výrazně se s tvorba hrubé přidané hodnoty zvýšila v odvětví obchod, opravy motorovýchh vozidel a spotřebního zboží, z kde došlo ke kumulovanému reálnému růstu o 288,03 mld. CZK, odvětví doprava,, skladování, pošty a telekomunikace (94,21 mld. CZK) a odvětvíí nemovitosti, služby proo podniky, výzkum, vývoj (46,86 mld. CZK). První dvěě z výše jmenovaných odvětví pak v daném období také nejvýrazněji přispívala k růstu hrubé přidané hodnoty sektoru služeb, přičemž největší průměrný vlivv na růst reálné HPH mělo odvětví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, jež k růstu tohoto ukazatele přispívalo v průměru 0,97 procentními bodyy (podíl na celkovém průměrném růstu odvětvíí tak činil 40,71 %). Druhým nejvýznamnějšímm odvětvím bylo v letech odvětví průmyslu, jehožž váha na tvorbě hrubé přidané hodnoty dosahovala, dle našich propočtů, průměrné hodnoty 30,24 %. Účetní přidaná hodnota tohoto sektoru pak v tomto období rostla v průměru o 4,45 %, což znamená, že tento sektor se, ve srovnání se sektorem s služeb, vyznačoval mnohemm vyšší dynamikou růstu a stal se tak hlavním tahounem české ekonomiky. Obrázek 8 Tempo růstu hrubé přidané hodnoty (SOPR = 100, s. c. 2000, %) a vliv vybraných odvětví na růst HPHH (s. c. 2000, %) v České republice v letech Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Českým statistickým úřadem 9

10 Obchodní akademie Ostrava, Dlouhodobý pokles výroby pak v námi analyzovaném období zaznamenaly obě zbývající odvětví. Nejvýrazněji pak HPH poklesla v sektoru zemědělství, lesnictví, rybolovu a dobývaní nerostných surovin, který snižoval objem vyráběné produkce v průměru o 1,17 % za rok. V důsledku tohoto vývoje se v roce 2009 nacházela výroba primárního sektoru reálně na 84,81 % své úrovně z roku Kumulovaně produkce primárního sektoru za námi analyzovaných patnáct let poklesla o 18,07 mld. CZK. Ačkoliv je váha tohoto odvětví poměrně malá, můžeme říci, že primární sektor měl v námi analyzovaném období negativní vliv na růst účetní přidané hodnoty, když se dle našich propočtů podílel na průměrném tempu růstu HPH v průměru -0,06 procenty. Současně je však nutno konstatovat, že toto odvětví v letech procházelo obdobím hospodářského poklesu, když průměrné tempo růstu jím vytvořené HPH dosahovalo výše -1,17 %. Tento vývoj se pak následně odrazil v klesajícím podílu primárního sektoru na celkové přidané hodnotě (pokles o 2,56 %). Tabulka 2 Struktura české ekonomiky a ekonomiky eurozóny v letech (%) země Česko zeměď. 3,85 3,89 3,95 3,32 3,13 3,30 3,03 2,60 2,46 2,54 2,22 průmysl 31,82 31,62 31,47 30,52 29,49 32,08 31,59 31,91 32,02 31,00 30,34 staveb. 6,97 6,45 6,27 6,21 6,37 6,50 6,28 6,30 6,42 6,60 7,36 služby 57,36 58,04 58,31 59,95 61,01 58,12 59,10 59,20 59,09 59,85 60,08 eurozóna zeměď. 2,49 2,42 2,49 2,32 2,22 2,19 1,95 1,83 1,89 1,77 1,65 průmysl 22,40 22,32 21,69 21,21 20,64 20,52 20,28 20,36 20,45 19,87 17,76 staveb. 5,64 5,64 5,72 5,69 5,77 5,89 6,04 6,23 6,31 6,36 6,35 služby 69,47 69,62 70,10 70,78 71,37 71,40 71,72 71,58 71,35 72,00 74,25 Pramen: vlastní výpočet na základě dat Eurostatu Jak již bylo konstatováno výše, druhým odvětvím, jež v letech zaznamenalo reálný pokles svého podílu na hrubé přidané hodnotě, bylo odvětví stavebnictví, jehož příspěvek k celkové HPH dosahoval v průměru 6,51 %. Za poměrně překvapivý tak můžeme označit fakt, že stavebnictví nerostlo ani v době investičních boomů, tj. zejména v letech a K největšímu propadu stavební výroby pak došlo v roce obnoveného hospodářského růstu, tj. v roce 1999, kdy hrubá přidaná hodnota ve stavebnictví poklesla o 17,99 %. 10

11 3. Agregátní poptávka V letech rostla česká agregátní poptávka vyjádřená ve stálých cenách roku 2000 ročně v průměru o 4,86 %, v důsledku čehož tak v průběhu patnácti let vzrostly výdaje, jež na tuzemském trhu vynaložily na nákup statkůů a služeb domácí a zahraniční ekonomické subjekty o téměř devadesát pět procent (94,28 %). Nejvýrazněji pak k tomuto růstu přispívala zahraniční poptávka, která ve sledovaném období hrála v rámci národohospo odářské poptávky stále větší roli, když její podíl na omto makroekonomickém agregátu postupně vzrostl v z 30,40 % v roce 1995 na 50,13 % v roce Jak je zřejmé z z obrázku 9, hlavním tahounem růstu agregátní výdajů se zahraniční poptávka stala v letech a Obrázek 9 Tempo růstu agregátní poptávky (SOPR = 100, s. c. 2000, %) a vliv poptávky na růst AD (s. c. 2000, %) v České republice v letech domácí a zahraniční Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Českým statistickým úřadem Zahraniční poptávka rostla v letech průměrnýmm tempem růstu 8,67 %,, přičemž zejména v prvních čtyřech letech námi analyzovaného období přispívala k tomuto příznivému vývoji, s ohledem na výraznou orientaci českého vývozu na trhy zemí Evropské uniee 3, depreciace kurzu CZK/XEU, který v letech kumulovaně oslabil o 5,44 procentních bodů. Kroměě již výše uvedené depreciace se v tomto období projevil také pozitivní vliv probíhajícího hospodářského oživení 3 Dle našich propočtů se v letech země z Evropské unie podílely na celkovém českém vývozu v 85,94 procenty a země eurozóny 69,01 %. 11

12 Obchodní akademie Ostrava, v zemích pěti hlavních obchodních partnerůů České republiky (průměrné tempo o růstu reálného HDP dosáhlo v Itálii sice pouhých 1,,33 a v Německu 1,60 %, ale ve Velkéé Británii 3,03, na Slovensku 4,96 % a v Polsku dokonce 6,10 procent). K určitému zlomu v tomto pozitivním vývoji došlo v roce 2009, kdy tempo růstu českého vývozu pokleslo o 10,75 procentních bodů. Za hlavní příčinu tohoto vývoje pak můžeme označit výrazné zpomalení dynamiky růstu hlavních obchodních partnerů, když v zemích EU-16 pokleslo v daném roce tempo růstu reálného HDP o 4,11 procentních bodů a v zemích EU-27 dokonce o 4,62 p. b. Obrázek 10 Tempo růstu domácí poptávky (SOPR = 100, s. c. 2000, %) a vliv jejich složek na růstt domácí poptávky (s. c. 2000, %) v České republice v letech Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Českým statistickým úřadem Ve struktuře zahraniční poptávky převažovaly vývozy do vyspělých tržních ekonomik, které v tomto období tvořily více než devadesát procent veškerého exportu (leden 1999 červenec ,86 %). Druhou nejvýznamnější skupinou zemí, do nichž směřoval český vývoz, bylyy ostatní evropské státy 4, jejichž průměrný podíl na celkové zahraniční poptávce dosahoval sice pouhých 6,11 procent, ale současně se vyznačoval nejvyšší dynamikou růstu (průměrné tempu růstu vývozu do těchto zemí dosahovalo hodnoty 12,58 %). V komoditní struktuře zahraniční z poptávky pak v letech dominoval zejména vývoz strojů a dopravních prostředků s 50,03 procenty. Významně se 4 Tuto skupinu tvoří následující země: Andorra, Albánie, Bosna a Hercegovina,, Bělorusko, Faerské ostrovy, Gibraltar, Chorvatsko, Švýcarsko, Island, Lichenštejnsko, Moldavsko, Černá Hora, Makedonie, Norsko, Rusko, San Marino, Turecko, Ukrajina, Kosovo a Srbsko. 12

13 pak na exportu podílely také tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (22,25 %) a průmyslové spotřební zboží (11,76 %). Dalším významným faktorem, jenž poměrně výrazně ovlivňoval nejen vývoj agregátní, ale také domácí poptávky, byly výdaje domácností na konečnou spotřebu, jejichž podíl na agregátní poptávce dosahoval v daném období průměrné výše 29,67 % a jejichž příspěvek k průměrnému tempu růstu AD odpovídal, dle našich propočtů, 0,91 procentním bodům. Třetím faktorem, který v námi analyzovaných patnácti letech výrazně ovlivňoval tempo růstu agregátní poptávky, byla tvorba hrubého kapitálu. Vyjdeme-li opět z našich propočtů, pak dospějeme k závěru, že v tomto období přispívaly výdaje, které v české ekonomice vynaložily jednotlivé subjekty na pořízení investičního majetku, zásob a cenností k růstu agregátní poptávky v průměru 0,33 %, a to při svém 17,19 procentním podílu na celkové výši agregátních výdajů. Nejnižšího podílu na AD pak dosahovaly výdaje vlády a NISD na konečnou spotřebu, a to 12,46 %, přičemž jejich průměrný příspěvek k růstu agregátní poptávky dosáhl v letech výše 0,25 %. V námi sledovaném období rostly výdaje domácností na konečnou spotřebu v průměru o 3,05 procentních bodů za rok. Soukromá spotřeba poprvé výrazně akcelerovala v letech , kdy její rychlý růst prohluboval rozdíl mezi tvorbou a užitím hrubého domácího produktu, což se následně projevilo v rostoucím deficitu na běžném účtu platební bilance, jenž ve čtvrtém čtvrtletí roku 1996 dosáhl do té doby rekordní výše 37,02 mld. CZK, což ve srovnání se stejným obdobím roku 1995 znamenalo nárůst o 190,97 %. Vzhledem k tomu, že ani v prvním čtvrtletí roku 1997 nedošlo k výraznému zlepšení, na běžném účtu bylo dosaženo deficitu 32,58 mld. CZK, byla česká vláda nucena realizovat opatření, která byla součástí Stabilizačního a ozdravného programu vládní koalice. V důsledku těchto kroků pak v české ekonomice došlo k jednoročnímu propadu spotřebitelské poptávky, která tak v období od 1. do 3. čtvrtletí 1998 kumulovaně poklesla o 4,98 procent. Z daného je tedy zřejmé, že v tomto období klesaly výdaje domácností na konečnou spotřebu v průměru o 1,66 % za čtvrtletí. Od roku 1999 se pak soukromá spotřeba na devět let stala opět jedním z dynamizujících faktorů hospodářského růstu, když dle našich propočtů dosahovalo průměrné tempo růstu tohoto makroekonomického ukazatele hodnoty 3,34 %. V posledním roce námi analyzovaného období výdaje domácností na konečnou spotřebu v podstatě stagnovaly, když v konečném součtu meziročně poklesly o 0,31 procenta. 13

14 Obchodní akademie Ostrava, Běžné příjmy domácností, jež jsouu hlavním zdrojem financování spotřebitelských výdajů, rostly v letech v průměru o 2,933 procentních bodů za rok 5. Nejvýraznější vlivv na růst běžných příjmů domácností pak měly jednak náhrady zaměstnancům, jejichž příspěvek k růstu běžných příjmů činil v průměru 60,90 %, a jednak sociální dávky jiné než sociální transfery t s průměrným vlivem ve výši 28,,45 %. Pozitivně na růst běžných příjmů působily také jejich ostatní složky, a to hrubý provozní přebytek a smíšený důchod (4,59 %) a ostatní o běžné transfery (5,80 %). Důchody z vlastnictví pak v námii analyzovaném časovémm úseku v průměru poklesly o 0,15 procenta za rok, přičemž k největšímu propadu tohoto typu příjmů domácností došlo v letech 2000 a 2009, kdy důchody domácností z vlastnictvíí meziročně poklesly o 21,94, resp. 19,89 %. Obrázek 11 Tempo růstu výdajůů domácností na konečnou spotřebu v České Č republice v letech (SOPR = 100, s. c. 2000, %) Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Českým statistickým úřadem V souvislosti s vývojem výdajů domácností na konečnou spotřebu můžeme za poměrně zajímavý označit také vývoj jejich reálného hrubého disponibilního důchodu, d jenž v letech rostl v průměru o 2,,63 procentních bodů zaa rok. Porovnáme-li však tempo růstu reálného hrubého disponibilního důchodu s tempem růstu spotřebitelských výdajů, pak dospějeme k závěru, že v průběhu téměř celého námi sledovanéhoo období přírůstek disponibilního důchodu nepokrýval nárůst výdajů domácností na konečnouu spotřebu. Dle našichh propočtů dosahoval předstih 5 Tempo růstu je vypočtenoo pro běžné příjmy domácností vyjádřené ve stálých cenách roku K výpočtu reálných běžných příjmů domácnostíí byl použit IPD VD KS (2000 = 100). 14

15 průměrného tempa růstu VDKS před tempem růstu HDD 0,52 %. V důsledku tohoto vývoje tak byly domácnosti v letech nuceny snižovat objem finančních prostředků, které bylyy ochotny držet ve formě úspor (míra úspor klesla z původních 15,20 % v roce 1995 naa konečných 9,53 % v posledním roce námi analyzovaného období). Z dostupných údajů je pak zřejmé, že v letech 1995 až 2009 klesly hrubé úspory domácností o 27,03 mld. CZK, což znamená, že průměrné tempo růstu HÚD vyjádřených v cenách roku 2000 dosáhlo v letech hodnotyy -1,12 %. Obrázek 12 Tempo růstu tvorbyy hrubého kapitálu v Českéé republice v letech (SOPR = 100, s. c. 2000, %) Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Českým statistickým úřadem Jak již bylo uvedeno výše další významnou složkou domácí poptávky, p ježž v námi sledovaném období ovlivňovala vývoj agregátní poptávky, byla tvorba hrubého kapitálu, jejíž průměrné tempo růstu dosahovalo v letech hodnoty 1,48 %. Budeme-li vývoj tohoto ukazatele analyzovat poněkud podrobněji, pak dospějeme k závěru, že výrazný růst investic v roce 1996 byl v následujících třech letech vystřídán razantním zpomalením, v jehož důsledku v tomto období hrubé investice kumulovaně poklesly o 14,03 %, díky čemuž se tvorba hrubého kapitálu stala jednou z hlavních brzd růstu domácí a tím pádem také agregátní poptávky. K dalšímu obratu vee vývoji investic došlo v roce 2000, kdy výdaje firem na pořízení investičního majetku, zásob a cenností vzrostly o 10,59 %, čímž byla nastartována další etapa růstu investičních výdajů, jež s drobnými výkyvy trvala osm let. K zásadnímu obratu ve vývoji tvorby hrubého kapitálu pak došlo v roce 2008,, kdy THK meziročně poklesla o 2,74 p. b. Tento negativní vývoj byl pak dále umocněn výrazným v zpomalením dynamiky 15

16 Obchodní akademie Ostrava, růstu hrubých investic v roce 2009, díky čemuž tak v posledních dvou letech námi sledovaného období dosahovala THK průměrného tempa růstu ve výši -10,20 %. V rámci tvorby hrubého kapitálu pak v letech hrála rozhodující roli tvorba hrubého fixního kapitálu, jejíž průměrný podíl na celkové hodnotě tohoto makroekonomického ukazatele dosahoval 96,19 %. Vyjdeme-li z dostupných údajů, dospějeme k závěru, že v průběhu let se na růstu THFK nejvýrazněji podílely hmotná fixní aktiva, jejichž podíl na ročním růstu THFK dosahoval v průměru hodnoty 83,34 %. V rámci skupiny hmotných fixních aktiv pak měly rozhodující úlohu investice do dopravních prostředků a investice do ostatních strojů a zařízení, jež k průměrnému tempu růstu tvorby hrubého fixního kapitálu (1,93 %) přispívaly 52,74, resp. 44,29 procentními body. Na vysokém tempu růstu investičních výdajů se podílely také investice do obydlí, jejichž vliv na dynamiku růstu byl téměř dvacetiprocentní. Proti růstu THFK pak působily pouze investice do ostatních budov a staveb, jejichž průměrné tempo růstu dosahovalo -1,25 %. Budeme-li hodnotit vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu z hlediska jednotlivých odvětví, pak můžeme konstatovat, že v letech dosahovaly hmotné investice nejvyšší dynamiky růstu v odvětví školství (8,62 procentní nárůst), v odvětví doprava, skladování, pošty a telekomunikace (průměrný růst 6,03 %) a v odvětví ostatní veřejné, sociální a osobní služby (investice v tomto odvětví rostly ročně v průměru o 5,47 %). Naopak poměrně vysokých záporných temp růstu bylo dosaženo v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, kde investiční výdaje klesly v průměru o 7,05 procent za rok a v odvětvích výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení, kde se investiční výdaje ročně snižovaly v průměru o 5,65, resp. 3,44 %. Podrobnější analýza vlivu výdajů vládních institucí a NISD na konečnou spotřebu na růst agregátní poptávky nás vede k závěru, že vzhledem k relativně nízkému podílu tohoto typu výdajů na celkových výdajích je možno vliv tohoto ukazatele na růst AD, v kontextu ostatních složek domácí poptávky, považovat za nejméně významný. Tento závěr potvrzují také údaje o průměrném příspěvku vládních výdajů a výdajů neziskových institucí sloužících domácnostem k průměrnému růstu agregátní poptávky, jenž v námi analyzovaném období dosahoval hodnoty 5,18 %. Přesto je nutno konstatovat, že v letech zaznamenaly tyto výdaje pouze druhý nejnižší reálný kumulovaný růst, a to o 29,19 procent (THK o 25,43 a VDKS o 43,01 %), což v absolutním vyjádření znamená nárůst o 148,70 mld. CZK. 16

17 Obrázek 13 Tempo růstu výdajů vládních institucí na konečnou spotřebu v České republice v letech (SOPR = 100, s. c. 2000, %) Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Českým statistickým úřadem Zaměříme-li svou pozornost pouze na výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu, pak dospějeme k závěru, že poptávka vládyy dosahovala v letech ve stálých cenách průměrného tempa růstu ve výši 1,89 %, a to zejména díky poměrně vysokémuu tempu růstu výdajů na veřejnou správu, obranu a bezpečnost, jejichž vliv na růst VVKS byl více než třetinový (přesně 36,08 %). K položkám, které v námi analyzovaném období významněě zvyšovaly tempo růstu vládních výdajů, patřily také výdaje na zdraví (s 25,22 procentním vlivem) a výdaje na vzdělání, jejichž průměrný vliv na růst celkových výdajů dosahoval výše 17,54 %. Závěr k problematicee Ekonomický růst, struktura české ekonomiky, agregátní poptávka Jednou z hlavních příčin poklesu výkonnosti české ekonomikyy byl propadd tuzemské agregátní poptávky, která po více než třinácti letech zaznamenala meziroční pokles tempa růstu, a to o plných 7,67 %. Na tomto propadu se pak nejvýrazněji podílela poptávka zahraniční, jejíž podíl na poklesu agregátní poptávky činil rovných sedmdesát procent (přesně 70,26 %). Vzhledem k tomu, že český vývoz směřuje z téměř 92 procent do zemí s vyspělou tržní ekonomikou, tj. do zemí, které patří k těm, jež byly výrazně zasaženy hospodářskou krizí, dá se říci, že loňský propad výkonnosti české ekonomiky byl z velké části způsoben právě poklesem poptávky zahraničních ekonomických subjektů po českém zboží. V tomto okamžiku je však zapotřebí říci, že ž nižší poptávka zahraničních ekonomických subjektů po českém zboží nebyla jedinou příčinou výše zmiňovaného zpomalení 17

18 Obchodní akademie Ostrava, dynamiky růstu české ekonomiky. Tím druhým významným faktorem bylo snížení výdajů, které v roce 2009 domácí ekonomické subjekty vynaložily na tvorbu hrubého kapitálu a jež meziročně poklesly o více než 17 procentních bodů, což znamená, že se na konečném poklesu agregátní poptávky podílely z téměř jedné třetiny. Nízký zájem českých a zahraničních ekonomických subjektů o české zboží se následně projevil také v poklesu agregátní nabídky, když se tempo růstu hrubé přidané hodnoty snížilo z +3,75 % v roce 2008 na -5,46 % v roce 2009, tj. o plných 9,21 p. b. Na nabídkové straně ekonomiky pak zaznamenal nejvýraznější propad zpracovatelský průmysl, jenž v loňském roce meziročně snížil svou produkci o 3,90 %, a dále pak odvětví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (-1,14 %), odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj (-0,34 %) a odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, jehož meziroční tempo růstu HPH dosáhlo výše -0,23 %. Jak je z výše uvedeného zřejmé, pokles české ekonomiky byl tak způsoben zejména propadem těch odvětví, která byla v předchozích letech považována za tahouny ekonomického růstu. Vyjdeme-li z výše uvedeného, pak dospějeme k očekávanému závěru, z nějž vyplývá, že na současném poklesu výkonnosti české ekonomiky má výrazný podíl krize reálné ekonomiky, která se na počátku roku 2009 přelila z vyspělých evropských zemí také do české kotliny. Přesto si dovolíme tvrdit, že i v okamžiku kdyby Česko nebylo zasaženo ekonomickou krizí, zaznamenala by česká ekonomika v roce 2009 výrazné zpomalení dynamiky růstu. Co nás k těmto závěrům vede? Odpověď na tuto otázku je poměrně jednoduchá. Pokud se podrobněji podíváme na údaje o vývoji hrubého domácího produktu, pak dospějeme k závěru, že v Česku docházelo ke zpomalování tempa růstu tohoto makroekonomického agregátu již od 2. čtvrtletí roku 2007, kdy meziroční tempo růstu českého HDP pokleslo o téměř dva procentní body (z rekordních 7,65 na 5,86 %), přičemž tento pokles s poněkud menší dynamikou pokračoval také v následujících čtvrtletích. Příčinou tohoto propadu by mohlo být určité přehřívání české ekonomiky, což je závěr, k němuž nás vedou námi vypočtené údaje o hodnotě produkční mezery, která se v jednotlivých čtvrtletích roku 2007 a 2008 pohybovala v intervalu od 2,08 % (4. čtvrtletí 2008) do 4,02 % (4. čtvrtletí 2007). Tyto závěry pak do jisté míry potvrzují jak údaje o míře inflace, která v roce 2008 dosáhla výše 6,36 %, což byl zcela jednoznačně nejvyšší růst spotřebitelských cen za posledních jedenáct let, kdy se míra inflace pohybovala v intervalu od 1,07 do 4,70 %, tak údaje o vývoji na trhu práce, z nichž vyplývá, že v letech se skutečná míra nezaměstnanosti nacházela pod svou přirozenou hodnotou, a to maximálně o 1,27 p. b. Z těchto údajů je tedy zřejmé, že se česká ekonomika v letech 2007 a 2008 opravdu nacházela v expanzní produkční mezeře, která znamenala dosti výrazné přehřívání ekonomiky a s největší pravděpodobností byla sekundární příčinou poklesu výkonnosti české ekonomiky v roce

19 ČÁST II ČESKÁ REPUBLIKA A KRITÉRIA NOMINÁLNÍ KONVERGENCE 4. Česko a eurozóna z pohledu Maastrichtských kritérií nominální konvergence Kritérium vládního deficitu Smlouva o založení Evropského společenství vyžaduje, aby vlády členských zemí Evropské unie v rámci své hospodářské politiky usilovaly o dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí, přičemž k naplnění této podmínky je nezbytné, aby veřejné rozpočty těchto zemí v delším časovém období nevykazovaly nadměrné schodky. Za nadměrný je pak považován jakýkoliv deficit, při němž poměr skutečného, popř. plánovaného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu, za niž je dle Protokolu o postupu při nadměrném schodu považována hranice -3,00 procent. Přestože je hodnota tohoto kritéria jasně dána a měla by být jak stávajícími, tak budoucími členskými země eurozóny striktně dodržována, mají tyto země možnost získat při jejím plnění určitou výjimku. Tuto výjimku příslušná země získá buďto v okamžiku, kdy poměr schodku veřejných financí k HDP v minulosti nepřetržitě klesal, přičemž v důsledku tohoto vývoje dosáhl hodnoty, která je blízká hodnotě referenční, nebo pokud k překročení této hodnoty došlo zcela výjimečně a v rozsahu při němž se skutečný podíl od referenčního podílu odchyloval pouze částečně. K dalšímu změkčení kritéria vládního deficitu došlo v roce 2005, a to v souvislosti s dílčími úpravami Paktu stability a růstu 6, které na svém zasedání přijala Rada ministrů financí a ministrů hospodářství zemí Evropské unie (ECOFIN). Dle těchto úprav: může ECOFIN a Evropská komise v prvních pěti letech poté, co členská země eurozóny zavedla povinný fondový systém, zohlednit při hodnocení vývoje vládního deficitu čisté náklady, jež jsou s touto reformou spojeny. Toto zohlednění má zpravidla regresivní charakter, což znamená, že v prvním roce jsou příslušné zemi uznány veškeré čisté náklady a v letech následujících je tato částka postupně snižována, a to na 80, 60, 40 a 20 %. jsou jednotlivé členské země povinny dodržovat střednědobý cíl, jímž je udržení téměř vyrovnaného či přebytkového rozpočtu. U zemí s nízkým zadlužením a vysokým potenciálním 6 Pakt stability a růstu je nástrojem, jenž slouží ke koordinaci hospodářských politik členských zemí Evropské unie, přičemž jeho hlavním úkolem je zabezpečit, aby země eurozóny dodržovaly rozpočtovou disciplínu nejen před přijetím, ale také po přijetí eura. 19

20 Obchodní akademie Ostrava, růstem tak může podíl cyklicky očištěného vládního dluhu na HDP dosáhnout ve středně dlouhém období úrovně -1,00 %, kdežto u zemí s vysokým zadlužením a nízkým růstovým potenciálem, musí být státní rozpočet buďto vyrovnaný nebo přebytkový. by země eurozóny a země ERM II 7 měly své predikce v oblasti veřejných financí založit na stejných předpokladech jako Evropská komise. Tabulka 3 Kritérium vládního deficitu v České republice v letech (zaokrouhleno, metodika ESA 95; prosinec daného roku; %) Česko -3,7-3,7-5,6-6,8-6,6-3,0-3,6-2,6-0,7-2,7-5,9 kritérium -3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0 splněno ne ne ne ne ne ano ne ano ano ano ne Pramen: Eurostat Budeme-li analyzovat údaje zachycené v tabulce 3, pak dospějeme k závěru, že v případě tohoto kritéria byla Česká republika úspěšná pouze v roce 2004 a pak v letech , přičemž za nejúspěšnější z těchto čtyř let můžeme označit rok 2007, kdy podíl čistých výpůjček vládních institucí na hrubém domácím produktu poklesl na hodnotu -0,7 %. Úspěšný trend vývoj z let 2006 až 2008, jenž byl spojen jak s vysokou dynamikou růstu české ekonomiky 8, tak s částečnou reformou veřejných financí, která byla realizována v letech 2007 a To, že Česko nebude, díky současnému hospodářskému vývoji, schopno plnit toto kritérium i v následujících letech je pak zřejmé také z prognózy Ministerstva financí České republiky, z níž vyplývá, že v letech 2010 až 2012 se bude podíl salda vládního sektoru na hrubém domácím produktu pohybovat v rozmezí od 4,2 do 5,3 %. Současně je však zapotřebí poznamenat, že s podobnými problémy se potýkají také jednotlivé země eurozóny, o čemž svědčí i údaje o vývoji podílu deficitu veřejných financí na HDP v roce 2009, z nichž vyplynulo, že v tomto roce se tento podíl pohyboval v intervalu od -0,7 % v případě Lucemburska do -14,3 % v případě Irska, což znamená, že, kromě Malty, kde podíl poklesl o 0,7 p. b., všechny zbývající země eurozóny zaznamenaly v tomto roce výrazné zvýšení podílu vládního deficitu na HDP, přičemž tento nárůst činil ve své minimální hodnotě 2,6 procentního bodu v případě Itálie a v maximální hodnotě pak dokonce 7,1 p. b. v případě Španělska. Jedinými dvěmi zeměmi eurozóny, které tak byly v roce 7 ERM II (Exchange Rate Mechanism) je kurzový mechanismus, který je založen na relativně pevných měnových kurzech pohybujících se v jasně vymezeném fluktuačním pásmu, jehož se musí po dobu minimálně dvou let účastnit měna každé země usilující o vstup do eurozóny. 8 Průměrné tempo růstu reálného hrubého domácího produktu dosáhlo v letech , dle našich propočtů, hodnoty 5,11 %. 20

21 2009 schopny splnit kritérium vládního deficitu, byly Lucembursko a Finsko (-2,2 %). Vyjdeme-li z dostupných údajů, pak dospějeme k závěru, že medián hodnoty podílu deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu zemí EZ dosahoval v roce 2009 hodnoty 5,75 % a medián nárůstu tohoto podílu činil 4,65 p. b., z čehož se dá usoudit, že vývoj v České republice v tomto roce (5,90 % a -3,20 p. b.) v podstatě odpovídal vývoji v zemích eurozóny. Třebaže se z výše uvedeného může zdát, že vývoj v české ekonomice v posledních čtyřech letech v podstatě kopíruje vývoj ve stávajících členských zemích eurozóny, je v tomto okamžiku zapotřebí říci, že s podobnými problémy jako Česká republika se při plnění tohoto kritéria, do jisté míry, potýká pouze sedm z šestnácti zemí, jež svou národní měnu nahradily společnou evropskou měnou. Z těchto sedmi zemí se jako nejméně disciplinovaná země EZ jeví Řecko, které nebylo schopno dané kritérium splnit ani v jednom roce námi analyzovaného období 9, přičemž od roku 2006 se v řecké ekonomice projevují tendence k výraznému prohlubování deficitu veřejných financí a k nárůstu jeho podílu na HDP. Zatímco v roce 2006 dosahoval námi sledovaný ukazatel hodnoty blížící se kriteriální hodnotě, tj. -3,6 %, v roce 2009 byl tento podíl již -13,6 %, což značí propad o 10 p. b., tj. v průměru o 2,25 procentního bodu za rok. Kromě Řecka má výrazný problém s naplněním tohoto kritéria také Malta, kde byla výše podílu vládního deficitu na HDP nižší než tři procenta pouze ve třech letech před vstupem této země do eurozóny, tj. v letech O něco lepších výsledků než Česká republika pak dosahují Itálie ( , 2002, ), Slovensko ( , ), Německo ( , ) a Francie ( , ). Jak již bylo řečeno výše, jediné dvě země, které byly schopny kritérium vládního deficitu naplnit ve všech jedenácti letech námi sledovaného období, byly Lucembursko a Finsko, jimž poměrně zdatně sekundovala Belgie, kde výše uvedené kritérium nebylo splněno pouze v roce Podíváme-li se v tomto okamžiku, podobně jako v předchozích případech, na plnění příslušného kritéria v Estonsku, pak dospějeme k závěru, že tato pobaltská republika dané kritérium plní pravidelně od roku 2000, přičemž v roce 2009 došlo v jejím případě ke snížení podílu deficitu, a to z -2,7 na -1,7 %. Kritérium vládního dluhu V případě kritéria vládního dluhu hovoří Smlouva o založení Evropských společenství o tom, že členský stát Evropské unie nesplňuje požadavky na dodržování rozpočtové kázně tehdy, pokud podíl hrubého veřejného dluhu ústředních vládních institucí na hrubém domácím produktu 9 Pro Řecko nebyly k dispozici údaje o podílu deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu v roce

22 Obchodní akademie Ostrava, překročí referenční hodnotu, která je v Protokolu o postupu při nadměrném schodu stanovena na úrovni 60,00 %. Podobně jako u kritéria vládního deficitu, také u kritéria vládního dluhu platí, že pokud skutečný poměr veřejného zadlužení k HDP po určitou dobu překračuje hranici šedesáti procent, může tato země při naplňování daného kritéria získat určitou výjimku. V tomto případě tato možnost nastává v okamžiku, kdy se podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu dostatečně snižuje a současně se uspokojivým tempem blíží ke stanovené referenční hodnotě. Tabulka 4 Kritérium vládního dluhu v České republice v letech (zaokrouhleno, metodika ESA 95; prosinec daného roku; %) Česko 16,4 18,5 24,9 28,2 29,8 30,1 29,7 29,4 29,0 30,0 35,4 kritérium 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 splněno ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano Pramen: Eurostat Pokud porovnáme hodnotu skutečného podílu celkového hrubého dluhu sektoru vládních institucí na HDP s hodnotou příslušného kritéria, pak dospějeme k závěru, že v případě tohoto ukazatele nemělo Česko, v průběhu celého námi analyzovaného období, s jeho plněním žádné závažnější problémy, přičemž se dá předpokládat, že k žádným významným problémům by v této oblasti nemělo dojít ani v následujících letech. Přesto se na tomto místě jeví jako vhodné upozornit na dlouhodobě rostoucí veřejné zadlužení českého vládního sektoru, které se projevuje ve víceméně pravidelném nárůstu podílu veřejného dluhu na HDP. Jak lze vyčíst i z údajů zachycených v tabulce 4, zatímco v roce 1999 dosahoval tento podíl výše 16,4 %, o jedenáct let později jeho výše vzrostla o 19 procentních bodů na 35,4 %, což tedy znamená, že v letech se tento podlí ročně zvyšoval v průměru o 1,9 procentního bodu. Navíc je zapotřebí konstatovat, že v následujících letech bude výše vládního dluhu dosti výrazně ovlivněna jak přímými, tak nepřímými dopady krize reálné ekonomiky, což se odráží také v predikcích vývoje tohoto ukazatele ze strany Ministerstva financí České republiky, které předpokládá, že v letech 2010 až 2012 by se měl podíl dluhu sektoru vládních institucí na českém hrubém domácím produktu pohybovat v intervalu od 38,6 do 42,0 procent, což nám signalizuje další výrazný nárůst vládního zadlužení. 22

23 Pokud opět porovnáme míru naplnění kritéria vládního dluhu v České republice s mírou jeho naplnění v zemích eurozóny, pak musíme konstatovat, že pozice české ekonomiky je v této oblasti opět velmi dobrá. Mezi země, které byly v letech schopny každoročně splnit dané kritérium, můžeme zařadit pouze tři stávající země eurozóny, a to Finsko, Lucembursko a Slovensko, přičemž těmto zemím zdatně sekundovalo Irsko (neplnilo v roce 2009), Španělsko (1999), Nizozemí (2009) a Slovinsko (1999). Naopak mezi země EZ, jež mají výrazný problém s naplněním kritéria vládního dluhu, můžeme zařadit především Belgii, Řecko a Itálii, kde se průměrná hodnota vládní dluhu pohybovala v průměru na 99,39, 100,09 a 108,18 % HDP. Ačkoliv se tento dluh může jevit jako velmi vysoký, za nebezpečný lze označit jeho dlouhodobý vývoj zejména v případě Itálie a Řecka, kde v posledních pěti, resp. šesti letech docházelo k jeho víceméně pravidelnému nárůstu 10. Na rozdíl od Itálie a Řecka, v Belgii můžeme v letech zaznamenat zcela opačný trend vývoje, jenž je spojen s postupným snižováním hodnoty tohoto ukazatele, o čemž svědčí také dostupná data, z nichž vyplývá, že dluh sektoru vládních institucí na HDP Belgie poklesl z původních 113,7 % v roce 1999 na konečných 96,7 % v roce 2009, tj. o plných 17 p. b. Kromě dvou výše uvedených zemí, můžeme mezi další výrazné hříšníky ze strany zemí eurozóny zařadit také Rakousko (plnilo pouze v roce 2007), Maltu (1999 a 2000) a Německo (2000 a 2001). Pokud se na závěr opět zaměříme na současného nejžhavějšího kandidáta na vstup do eurozóny Estonsko, pak dospějeme k závěru, že podobně jako Česko, také tato pobaltská země nemá s naplněním daného kritéria žádné závažnější problémy, přičemž se dá očekávat, že s žádnými problémy se pravděpodobně nebude potkávat ani v letech následujících, neboť v roce 2009 dosahovala v Estonsku hodnota tohoto ukazatele výše pouhých 7,2 % hrubého domácího produktu, což je zcela jednoznačně nejlepší výsledek ze všech stávajících členských zemí Evropské unie. Kritérium cenové stability Ze Smlouvy o založení Evropského společenství vyplývá, že členský stát Evropské unie nedosahuje vysokého stupně stability cenové hladiny, pokud jeho míra inflace překročí o více než jeden a půl procentního bodu referenční hodnotu, která je v Protokolu o kritériích konvergence stanovena jako míra inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Vzhledem k tomu, že tato definice je poměrně vágní, setkáváme se v rámci makroekonomických analýz se třemi rozdílnými způsoby interpretace cenové stability, jejichž 10 Podíl dluhu sektoru vládních institucí na hrubém domácím produktu Itálie vzrostl mezi roky 2004 až 2009 o 12 p. b., tj. o 2,4 procentního bodu za rok, a v případě Řecka pak v letech o 17,7 p. b., tj. o 2,95 procentního bodu za rok. 23

24 Obchodní akademie Ostrava, prostřednictvím je příslušná referenční hodnota stanovena jako aritmetický průměr měr inflace, které byly dosaženy: buďto ve třech členských zemích eurozóny s nejnižší mírou inflace, nebo ve třech členských zemích s nejnižší kladnou mírou inflace, z čehož vyplývá, že do této skupiny nejsou zahrnuty země, které v analyzovaném období prošly deflačním vývojem, popř. ve třech členských zemích, které dosahovaly nejnižší míru inflace a současně nejlépe splňovaly požadavek cenové stability. Tabulka 5 Kritérium cenové stability v České republice v letech (zaokrouhleno, průměr, %) Česko 1,8 3,9 4,5 1,4-0,1 2,6 1,6 2,1 3,0 6,3 0,6 kritérium 2,0 2,7 3,1 2,9 2,7 2,2 2,5 2,9 2,8 4,1 1,5 splněno ano ne ne ano ano ne ano ano ne ne ano Pramen: Eurostat a vlastní výpočet na základě dat Eurostatu V našem případě jsme se při stanovování referenční hodnoty přiklonili k přístupu, který uplatňují Česká národní banka a Ministerstvo financí ČR a na jehož základě je hodnota kritéria cenové stability stanovena jako aritmetických průměr třech nejnižších kladných měr inflace dosažených v členských zemích eurozóny. Porovnáme-li skutečnou hodnotu české míry inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního harmonizovaného indexu spotřebitelských cen s hodnotou námi vypočteného kritéria cenové stability, pak dospějeme k závěru, že v letech byla Česká republika toto kritérium schopna naplnit v letech 1999, 2002, 2003, 2005, 2006 a 2009, tj. v šesti z jedenácti analyzovaných let. Jak je z údajů zachycených v tabulce 1 zřejmé, největší problém se splněním tohoto kritéria měla česká ekonomika v roce 2008, kdy skutečná míra inflace převyšovala kriteriální hodnotu o 2,2 procentního bodu. Tento poměrně výrazný převis byl způsoben několika faktory, k nimž můžeme zařadit především reformní kroky, které v oblasti veřejných financí v tomto roce přijala vláda České republiky a jež, mimo jiné, vedly k meziročnímu nárůstu regulovaných cen o 15,6 %, což se následně odrazilo v růstu cen spotřebitelských (podíl regulovaných cen na růstu CPI dosáhl v tomto roce téměř 50 %). Kromě reformních kroků vlády byla, dle našeho názoru, hodnota míry inflace v roce 2008 významně 24

25 ovlivněna také existencí expanzní produkční mezery, v níž se česká ekonomika nacházela zhruba od 4. čtvrtletí 2005 do 4. čtvrtletí 2008, přičemž nejvyšší hodnoty GAP bylo v tomto období dosaženo ve čtvrtém čtvrtletí 2007, kdy skutečný produkt převyšoval produkt potenciální o 3,74 p. b. K výraznému obratu v tomto vývoji pak došlo v prvním čtvrtletí roku 2009, kdy se v Česku naplno projevily dopady hospodářské krize, jež zasáhla vyspělé tržní ekonomiky, o čemž svědčí také údaje o vývoji GAP, jehož hodnota se v průběhu dvanácti měsíců snížila z 1,38 % (4. čtvrtletí 2008) na -4,13 % (4. čtvrtletí 2009). Dá se tedy očekávat, že v roce 2010 by Česko nemělo mít s plněním kritéria cenové stability výraznější problémy, což také potvrzují údaje za první pololetí 2010, kdy míra inflace měřená pomocí HICP dosáhla výše 1,0 % a kritérium hodnoty 2,1 % 11, tak aktuální prognóza ČNB, z níž vyplývá, že v tomto roce Česká národní banka očekává míru inflace na úrovni 2,3 % a v příštím roce na úrovni 1,9 %. Budeme-li komparovat míru naplnění kritéria cenové stability v České republice s mírou naplnění tohoto kritéria ve stávajících zemích eurozóny, pak dospějeme k závěru, že pozici české ekonomiky nemůžeme označit za výrazně špatnou, neboť z šestnácti stávajících členských zemí byly kritérium cenové stability ve všech jedenácti letech schopny naplnit pouze dvě země, a to Německo a Rakousko. Mezi země, jež mají dlouhodobě problém s naplněním tohoto kritéria, pak můžeme zařadit Řecko (splnilo je v roce 2009), Slovinsko (2005, 2006 a 2009), Slovensko ( ), Irsko (2005, 2006, 2008 a 2009), Portugalsko (2005, ) a Španělsko (2001, ), přičemž je vhodné připomenout, že kromě Slovenska a Slovinska, jsou všechny zbývající země členy eurozóny, minimálně od roku V této souvislosti se jako zajímavé může jevit také zhodnocení naplnění tohoto kritéria ze strany Estonska, které by se mělo stát členem eurozóny od 1. ledna Vyjdemeli s dostupných údajů, pak dospějeme k závěru, že v uplynulých jedenácti letech bylo Estonsko schopno dané kritériu splnit pouze v roce 2003 a 2009, přičemž údaje za první pololetí 2010 ukazují na to, že také v tomto roce bude mít tato pobaltská ekonomika se splněním příslušného kritéria dosti výrazné problémy, když její míra inflace dosahovala za prvních šest měsíců výše 3,4 %, čímž o 1,3 procentního bodu překročila kriteriální hodnotu. 11 Ze stávajících zemí eurozóny tuto kriteriální hodnotu překročily tři země, a to Řecko (míra inflace 5,2 %), Belgie (2,7 %), a Lucembursko (2,3 %). K hranici se pak výrazně přiblížil Kypr (2,1 %) a Slovinsko (2,1 %). 25

26 Obchodní akademie Ostrava, Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Smlouva o založení Evropského společenství hovoří také o tom, že stálost konvergence členského státu by se měla významně odrazit v dlouhodobě stabilní úrovni úrokových měr, což znamená, že desetiletá úroková sazba z vládních dluhopisů na sekundárním trhu by neměla o více než dva procentní body překročit referenční hodnotu, za niž je v Protokolu o kritériích konvergence považována úroková míra z dlouhodobých státních dluhopisů či srovnatelných cenných papírů nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Tabulka 6 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v České republice v letech (zaokrouhleno, průměr, %) Česko. 6,9 6,3 4,9 4,1 4,8 3,5 3,8 4,3 4,6 4,8 kritérium 6,7 7,3 6,9 6,9 6,1 6,3 5,4 6,2 6,5 7,1 5,9 splněno. ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano Pramen: Evropská centrální banka a vlastní výpočet na základě dat Evropské centrální banky Jak je zřejmé z údajů zachycených v tabulce 6, za zcela bezproblémové můžeme v námi analyzovaném období označit plnění dalšího z kritérií nominální konvergence, a to kritéria dlouhodobých úrokových sazeb. Za jediný kritický rok, pokud můžeme v tomto případě tento výraz vůbec použít, tak lze označit rok 2000, kdy se průměrná 10letá úroková sazba z vládních dluhopisů na sekundárním trhu, dle našich propočtů, přiblížila kriteriální hodnotě na 0,4 procentního bodu. Ačkoliv lze v této oblasti podobný vývoj očekávat také v následujících letech, což do jisté míry potvrzuje také vývoj v prvním pololetí letošního roku, kdy hodnota úrokových sazeb dosahuje v České republice výše 4,1 %, kdežto kriteriální hodnota je vypočtena na úrovni 5,4 procenta, vyskytují se i zde určité rizikové faktory, jež se v letošním roce naplno projevily například v Řecku a mezi něž můžeme zařadit vývoj na finančních trzích, který bude výrazně ovlivněn důvěrou těchto trhů ve stabilizaci veřejných financí, jež je cílem nově ustanovené vlády rozpočtové odpovědnosti. Přes vše výše uvedené však můžeme konstatovat, že v tomto případě je pozice české ekonomiky, ve srovnání se zeměmi eurozóny, velmi dobrá, neboť podobně jako třináct členských zemí EZ, také Česko bylo schopno naplnit dané kritérium ve všech letech, pro něž jsou k dispozici údaje o vývoji průměrné 10leté úrokové sazby z vládních dluhopisů na sekundárním trhu. Mezi tři země, jež 26

27 v letech nesplnily příslušné kritérium v jednom, resp. ve dvou letech pak patří Kypr (2001), Slovensko (2001 a 2002) a Slovinsko (2002 a 2003). Pokud bychom, podobně jako v předchozím případě, do našeho srovnání zařadili také Estonsko, pak dospějeme k závěru, že tato pobaltská republika byla schopna kritérium dlouhodobých úrokových sazeb naplnit pouze v sedmi z jedenácti analyzovaných let, přičemž k nenaplnění tohoto kritéria došlo také v posledních dvou letech námi sledovaného období, tj. v roce 2008 a Tento negativní trend vývoje si navíc Estonsko pravděpodobně udrží také v roce 2010, o čemž svědčí i údaje za první pololetí letošního roku, z nichž vyplývá, že hodnota estonských dlouhodobých úrokových sazeb překročila kriteriální hodnotu o 1,1 procentního bodu. V této souvislosti je však zapotřebí poznamenat, že do podobných problémů jako Estonsko se v prvním pololetí tohoto roku dostalo také Řecko, kde průměrné 10leté úrokové sazby z vládních dluhopisů na sekundárním trhu dosáhly úrovně 7,3 procenta, čímž překročily kriteriální hodnotu o plných 1,9 procentního bodu. Kritérium stability měnového kurzu Kritérium stability měnového kurzu splňuje ten členský stát, který dle Protokolu o kritériích konvergence alespoň po dobu posledních dvou let před šetřením dodržoval fluktuační rozpětí stanovené mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému, aniž by byl směnný kurz vystaven silným tlakům, přičemž platí, že tento stát v daném období nesměl z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední kurz své měny vůči měně kteréhokoli jiného členského státu. [5] Z této definice tedy zcela jednoznačně vyplývá, že příslušná země je schopna splnit kritérium stability měnového kurzu pouze tehdy: je-li v posledních dvou letech před provedeným šetřením účastníkem Evropského mechanismu směnných kurzů, jímž je od ledna 1999 mechanismus ERM II, dodržuje-li její směnný kurz normální fluktuační rozpětí, tj. pohybuje-li se v rámci tohoto mechanismu blízko své centrální parity a nevede-li vývoj devizových intervencí a krátkodobých úrokových diferenciálů vůči eurozóně k výraznému napětí či silným tlakům na tento kurz. Za hlavní metodologický problém kritéria stability měnového kurzu pak lze považovat vymezení normálního fluktuačního pásma, které můžeme v tomto případě definovat jedním ze tří následujících způsobů: 27

28 Obchodní akademie Ostrava, první možností je stanovit normálníí fluktuační pásmo tak, jak bylo zamýšleno v době sestavování Smlouvy o založení Evropského společenství, tj. jako pásmo vymezené odchylkou 2,,25 % od bilaterální centrální parity, přičemž ve výjimečnýchh případech může tato odchylka dosahovat až 6,00 %, druhou možností je vyjít z rozhodnutí, které Rada EMI přijala v srpnu a na jehož základě bylo fluktuační rozpětí rozšířeno na 15,0 % a poslední, třetí možností je přistoupit na kompromisní řešení, v jehož rámci je fluktuační pásmo stanoveno jako pásmo asymetrické, v němž je měně kandidátské země dán větší prostor k apreciaci (apreciační odchylka je stanovena na +15%) a současně menší prostor k depreciaci, když příslušná odchylka dosahuje pouze -2,25%. Obrázek 14 Kritérium stability měnového kurzu a nominální měnový kurz k CZK/EURR (ECU) v letech (parita vypočtena průměr za období ledenn 1999 až září 2010) Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Českou národní bankou Vyjdeme-li z výše uvedeného pak je zřejmé, že u České republiky nejsem v současnosti schopni formálně vyhodnotit stupeň naplnění kritéria stability směnného kurzu. Hlavním důvodem pro totoo tvrzení je neúčast Česka v mechanismu ERM II a tím pádem také neexistence oficiálně stanovené centrální parity kurzuu CZK/EUR. Pokud bychom přesto chtěli, alespoňň částečně zhodnotit z šance české ekonomiky na naplnění tohoto kritéria, pak bychom pro tyto účely mohli využít například 28

29 centrální paritu simulovanou pomocí průměru měsíčních kurzů CZK/EUR za období let (obrázek 14), či průměrem měsíčních kurzů CZK/EUR za období posledních 24 měsíců (obrázek 15). Jak je z níže uvedených obrázkůů zřejmé, volba výchozí centrální parity může dosti výrazněě ovlivnit schopnost české ekonomiky splnit toto poslední z pěti kritérií nominální konvergence. Obrázek 15 Kritérium stability měnového kurzu a nominální měnový kurz k CZK/EURR (ECU) v letech (parita vypočtena průměr za období září 2008 až září 2010) Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Českou národní bankou Závěr k problematicee Maastrichtských kritérií nominální konvergence e Jak je z dílčích závěrů zřejmé, v případě kritérií nominální konvergence neměla Česká republika v minulosti závažnější problémy s plněním kritéria dlouhodobých úrokových sazeb a kritéria vládního dluhu, a to i přesto, že see v této oblasti objevují určitá rizika, která jsou spojena nejen se stabilizací českých veřejných financí, ale také s přímými a nepřímými i dopady krize reálné ekonomiky, jež v roce 2009 v plném rozsahu zasáhla většinu zemí Evropské unie.. Zcela jiný pohled na hodnocení kritérií nominální konvergence pak získáme, pokud se zaměříme na zbývající dvě kritéria a především pak na kritérium vládního deficitu, které se sice České republice v 2006 až 2008 dařilo úspěšně plnit, avšak tento pozitivní trend byll přerušen v roce 2009, kdy k podíl vládního deficitu na HDP stoupl na 5,9 %. Navíc je zapotřebí konstatovat, že tento negativní vývoj setrvá pravděpodobně i v tomto a následujících dvou letech, l o čemž svědčí také prognóza Ministerstva financí České republiky, z níž vyplývá, že v roce 2010 až 2012 se bude podíl salda vládníhoo sektoru na hrubém 29

Konvergenční program. Ministerstvo financí České republiky

Konvergenční program. Ministerstvo financí České republiky makroekonomický vývoj, záměry fiskální politiky, vývoj veřejných financí, veřejné rozpočty, peněžní toky, vládní sektor, národní účty, mezinárodní srovnání, střednědobý fiskální výhled, střednědobý výhled

Více

STUDIE VLIVU ZAVEDENÍ EURA NA EKONOMIKU ČR

STUDIE VLIVU ZAVEDENÍ EURA NA EKONOMIKU ČR Objednatel: Ministerstvo financí České republiky Zhotovitel: Provozně ekonomická fakulta Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně STUDIE VLIVU ZAVEDENÍ EURA NA EKONOMIKU ČR Výzkumné centrum PEF

Více

Konvergenční program. Ministerstvo financí České republiky

Konvergenční program. Ministerstvo financí České republiky makroekonomický vývoj, záměry fiskální politiky, vývoj veřejných financí, veřejné rozpočty, peněžní toky, vládní sektor, národní účty, mezinárodní srovnání, střednědobý fiskální výhled, střednědobý výhled

Více

Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy v letech 1993 až 2012

Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy v letech 1993 až 2012 Český statistický úřad Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy v letech 1993 až 2012 Červen 2013 Úvod České domácnosti zaznamenaly v posledních dvou dekádách několik období, která změnila způsob

Více

Analýza konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním srovnání Analysis of the Czech Republic Competitiveness in International Comparison

Analýza konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním srovnání Analysis of the Czech Republic Competitiveness in International Comparison Analýza konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním srovnání Analysis of the Czech Republic Competitiveness in International Comparison Anna Kadeřábková 1 a kol. Abstrakt Příspěvek prezentuje přístupy použité

Více

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Zpráva o České republice 2015. {COM(2015) 85 final}

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Zpráva o České republice 2015. {COM(2015) 85 final} EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.2.2015 SWD(2015) 23 final PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Zpráva o České republice 2015 {COM(2015) 85 final} Tento dokument je pracovním dokumentem útvarů Komise. Nepředstavuje

Více

SMARTstavebnictví. Daňové úlevy v oblasti vlastnického bydlení v zemích EU-27. Jak zelená je vaše budova?

SMARTstavebnictví. Daňové úlevy v oblasti vlastnického bydlení v zemích EU-27. Jak zelená je vaše budova? SMARTstavebnictví Strategický Management Analýzy Rozhovory Trendy červen 2011 Jak zelená je vaše budova? Zelené budovy developerům peníze vydělávají a uživatelům šetří str. 12 Hledání nových trhů jako

Více

III. KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ 2014-2020

III. KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ 2014-2020 III. KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ 2014-2020 duben 2013 Obsah Úvodem... 3 1 Východiska Koncepce... 4 2 Význam cestovního ruchu pro národní ekonomiku ČR... 6 3 Základní

Více

PENZIJNÍ SYSTÉMY OBECNĚ I V KONTEXTU ČESKÉ EKONOMIKY (SOUČASNÝ STAV A POTŘEBA REFOREM)

PENZIJNÍ SYSTÉMY OBECNĚ I V KONTEXTU ČESKÉ EKONOMIKY (SOUČASNÝ STAV A POTŘEBA REFOREM) Vladimír Bezděk PENZIJNÍ SYSTÉMY OBECNĚ I V KONTEXTU ČESKÉ EKONOMIKY (SOUČASNÝ STAV A POTŘEBA REFOREM) II. DÍL VP č. 25 Praha 2000 65 66 Obsah II. DÍL 4 Penzijní systémy v České republice a jeho výhledy...69

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ Z POHONNÝCH HMOT V ČESKÉ REPUBLICE - KDYŽ VÍCE ZNAMENÁ MÉNĚ

SPOTŘEBNÍ DAŇ Z POHONNÝCH HMOT V ČESKÉ REPUBLICE - KDYŽ VÍCE ZNAMENÁ MÉNĚ NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ FAKULTA VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE SPOTŘEBNÍ DAŇ Z POHONNÝCH HMOT V ČESKÉ REPUBLICE - KDYŽ VÍCE ZNAMENÁ MÉNĚ Autoři: doc. Ing. Miroslav Ševčík. CSc. Ing. Aleš Rod ODBORNÁ STUDIE

Více

Regionální politika EU a v ČR

Regionální politika EU a v ČR Regionální politika EU a v ČR Ing. Martin Pělucha, Ph.D. RNDr. Jana Kouřilová, Ph.D. Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. 1 Obsah Úvod/předmluva... 4 1. Geneze a vývoj politiky soudržnosti... 7 1.1 Evropský integrační

Více

ČESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU / CZECHTRADE ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2011

ČESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU / CZECHTRADE ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2011 ČESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU / CZECHTRADE ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2011 Praha 2012 Vydavatel: Česká agentura na podporu obchodu/czechtrade Dittrichova 21 128 01 Praha 2 Zelená linka

Více

ELEKTRA ČVUT FEL Studie Analýza koncepce ekologické daňové reformy Březen 2006

ELEKTRA ČVUT FEL Studie Analýza koncepce ekologické daňové reformy Březen 2006 ELEKTRA ČVUT FEL Studie Analýza koncepce ekologické daňové reformy Březen 2006 Na zpracování studie se podíleli: Ing. Martin Beneš, PhD. Doc. Ing. Helena Fialová, CSc. Prof. Ing. Oldřich Starý, CSc. Ing.

Více

Strategie sociálního začleňování 2014-2020. Praha, leden 2014

Strategie sociálního začleňování 2014-2020. Praha, leden 2014 Strategie sociálního začleňování 2014-2020 Praha, leden 2014 Obsah Úvod... 3 1 Popis současného stavu obecná situace v ČR... 7 1. 1 Chudoba a sociální vyloučení v České republice... 7 1. 2 Hospodářský

Více

Výroční zpráva 2013 Komerční banka, a.s.

Výroční zpráva 2013 Komerční banka, a.s. Výroční zpráva 2013 Komerční banka, a.s. Charakteristika za období 2009 2013 Podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) Konsolidované údaje (mil. Kč) 2013 2012 1 2011 2010 2009 Finanční

Více

Ing. Jiří Paroubek VŠE dne 24. dubna 2007

Ing. Jiří Paroubek VŠE dne 24. dubna 2007 Ing. Jiří Paroubek VŠE dne 24. dubna 2007 Dámy a pánové, jsem poctěn možností vystoupit na Vysoké škole ekonomické v Praze, mé ALMA MATER a mít zde přednášku k hospodářskému růstu. Nebudu se věnovat hospodářskému

Více

Ekonomická prezentace

Ekonomická prezentace Ekonomická prezentace Česká ekonomika rok po oslabení kurzu Tomáš Holub Ředitel sekce měnové a statistiky Emisní den zlaté mince Železobetonový most v Karviné-Darkově 14. října 2014 Plán prezentace Proč

Více

Age management: jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Možnosti uplatnění age managementu v České republice

Age management: jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Možnosti uplatnění age managementu v České republice Age management: Petr novotný, nina Bosničová, jana Břenková, jiří Fukan, Bohumíra lazarová, dagmar navrátilová, zdeněk Palán, Bohumil Pokorný, Milada rabušicová Asociace institucí vzdělávání dospělých

Více

Národní 981/ 17, Praha 1 Staré Město, 110 08, Česká republika tel.: +420 224 232 754, +420 224 224 242, fax: +420 224 238 738, e-mail: mail@eeip.

Národní 981/ 17, Praha 1 Staré Město, 110 08, Česká republika tel.: +420 224 232 754, +420 224 224 242, fax: +420 224 238 738, e-mail: mail@eeip. Národní 981/ 17, Praha 1 Staré Město, 110 08, Česká republika tel.: +420 224 232 754, +420 224 224 242, fax: +420 224 238 738, e-mail: mail@eeip.cz Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy

Více

ZÁKLADNA VĚDY, VÝZKUMU A VÝVOJE V HL. M. PRAZE

ZÁKLADNA VĚDY, VÝZKUMU A VÝVOJE V HL. M. PRAZE ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce ZÁKLADNA VĚDY, VÝZKUMU A VÝVOJE V HL. M. PRAZE Analýza současného stavu Zpracoval Ing. Jakub Pechlát spolupráce Ing. Jiří Mejstřík Prosinec 2006 Tato

Více

Programový dokument OPŽP

Programový dokument OPŽP Programový dokument OPŽP pro období 2007-2013 Březen 2014 Dokument verze 4, aktualizovaný po organizační změně na ŘO OPŽP MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www. o p zp.cz Ze lená lin ka: 800 260 500 dotazy@

Více

Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu

Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu Ing. Petr Houška a kolektiv Tato publikace byla vytvořena pro projekt Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

Více

Výzkumná studie. Zaměstnanost cizinců v ČR

Výzkumná studie. Zaměstnanost cizinců v ČR Ministerstvo financí České republiky Výzkumná studie Zaměstnanost cizinců v ČR Jan Pavel Vlasta Turková č. 6/27 Zaměstnanost cizinců v České republice Jan Pavel, Vlasta Turková Abstrakt Studie se zabývá

Více

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko - správní. Mezinárodní měnový fond ve 21. století. Tereza Mňuková

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko - správní. Mezinárodní měnový fond ve 21. století. Tereza Mňuková Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko - správní Mezinárodní měnový fond ve 21. století Tereza Mňuková Bakalářská práce 2008 Souhrn Tato práce je věnována Mezinárodnímu měnovému fondu ve 21. století,

Více

CO PŘINESL PRÁVĚ KONČÍCÍ TÝDEN

CO PŘINESL PRÁVĚ KONČÍCÍ TÝDEN Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz ZPRÁVA TÝDNE CO PŘINESL PRÁVĚ KONČÍCÍ TÝDEN Česká ekonomika v 1. čtvrtletí značně přidala Předběžný odhad ČSÚ o vývoji domácí ekonomiky v 1. čtvrtletí 2015 příjemně

Více

STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY

STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY Praha Listopad 2004 OBSAH I. Úvod... 3 II. Situace České republiky... 6 II.1 Ekonomický pilíř... 6 II.2 Environmentální pilíř... 12 II.3 Sociální pilíř...

Více

Analýza volných pracovních míst evidovaných Úřadem práce ČR v kontextu se strukturou absolventů a zaměstnaných. Mgr. Gabriela Doležalová

Analýza volných pracovních míst evidovaných Úřadem práce ČR v kontextu se strukturou absolventů a zaměstnaných. Mgr. Gabriela Doležalová Analýza volných pracovních míst evidovaných Úřadem práce ČR v kontextu se strukturou absolventů a zaměstnaných Mgr. Gabriela Doležalová 2014 Obsah 1. Úvodem... 3 2. Obsah, cíle a metodika analýzy... 3

Více

Strategie působení ČR v EU Aktivní politika pro růst a konkurenceschopnou Evropu

Strategie působení ČR v EU Aktivní politika pro růst a konkurenceschopnou Evropu III. Strategie působení ČR v EU Aktivní politika pro růst a konkurenceschopnou Evropu Obsah I.1. Úvod...3 I.2. Perspektivy hospodářské a měnové unie...3 I.3. Prioritní oblasti zájmu ČR...5 II. Ekonomická

Více

Národní program reforem České republiky

Národní program reforem České republiky 2015 Národní program reforem České republiky Úřad vlády České republiky Obsah Shrnutí...1 1. Úvod...2 2. Aktuální makroekonomická predikce ČR...3 3. Pokrok v implementaci doporučení Rady z roku 2014...5

Více

Cestovní ruch pro všechny. Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze

Cestovní ruch pro všechny. Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze Praha 2008 Cestovní ruch pro všechny Vydalo: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008 Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha

Více