Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií Katedra sportovní edukace. Srovnání donucovacích prostředků v České republice a v okolních státech

Transkript

1 Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií Katedra sportovní edukace Srovnání donucovacích prostředků v České republice a v okolních státech Bakalářská diplomová práce Brno 2014 Vedoucí bakalářské práce: doc. PhDr. Bc. Zdenko Reguli, Ph.D. Vypracoval: Lukáš Dvořák

2 Prohlašují, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně a to s použitím uvedené literatury. Souhlasím, aby byla moje práce uveřejněna v knihovně FSpS MU v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně

3 Děkuji za vzorné vedení, cenné rady a pomoc při výběru mé bakalářské práce, a to panu doc. PhDr. Bc. Zdenko Reguli, Ph.D. 3

4 Obsah Obsah... 4 Úvod... 5 Historie... 7 Donucovací prostředky v České republice Donucovací prostředky ve Slovenské republice Donucovací prostředky v Polsku a jejich zákonné použití Donucovací prostředky v Rakousku a jejich zákonné použití Donucovací prostředky v Německu a jejich zákonné použití Mezinárodní spolupráce Srovnání donucovacích prostředků v České republice a okolních státech 35 Tabulka států a donucovacích prostředků Shrnutí a závěr Seznam použitých zdrojů Obrázková příloha Přílohy

5 Úvod Donucovací prostředky jsou Policií České republiky využívány zcela běžně. Ke každému z nich musí být příslušný policista řádně proškolen a vycvičen. Pokud si tím policista neprojde, není oprávněn k tomu, aby příslušný donucovací prostředek používat. V každé zemi se dnešní forma bezpečnostních složek vytvářela postupně a během několika desítek let se jejich historie přizpůsobovala společenským zájmům daného státu. Cílem této bakalářské práce je zaměření se na současné odlišnosti v sousedních státech České republiky, co se týče donucovacích prostředků, a především jejich zákonné použití. Hlavním rozdílem, který budeme zkoumat, bude zákonné znění, které určuje podmínky pro použití donucovacích prostředků. Většinou tomu tak je přímo v zákoně o policii daného státu. To ale nemusí být pravidlem a musíme použít jiný zákon. Dalším měřítkem pro náš výzkum bude služební příprava a výběrová řízení pro přijetí k policii. Toto sice zákonně nesouvisí s použitím donucovacích prostředků, nicméně z praktického hlediska ano. Nazvěme to danými fyzickými nároky kladenými na budoucí policisty, kteří v rámci výkonu služby budou zakročovat a donucovací prostředky používat. Veškeré tyto rozdíly je možné pozorovat pouze ve spolu sousedících státech, kde dnes již lišící se formy vznikaly na základě stejného vzoru a sociální poměry i bezpečnostní problematika těchto států si je velice blízká. Srovnávat státy na odlišných kontinentech by představovalo velice široké zaměření a veškeré zjištěné rozdíly by byly zcela jistě opodstatněny naprosto odlišnou společností a kulturou. V druhé kapitole si představíme historické počátky donucovacích prostředků v oblasti dnešní České republiky a státech střední Evropy. Policie a četnictvo v těchto státech vychází ze společného jak historického, tak zeměpisného vzoru a je tedy velký předpoklad, že by si donucovací prostředky a podmínky jejich užití měly být dosti podobné. Ve třetí kapitole rozebereme dnešní situaci bezpečnostního sboru v České republice a představíme si jednotlivě každý z donucovacích prostředků. Pro toto představení sice použijeme výčet donucovacích prostředků ze Zákona o Policii 5

6 České republiky (273/2008 Sb.), nicméně donucovací prostředky používané v praxi jsou až na drobné výjimky ve všech zemích stejné. Nebude tedy rozdíl v poutech, ve zbrani, v obušku, v pepřovém spreji, atd., ale rozdíl najdeme v zákonném znění a rozdělení jednotlivých prostředků do skupin. Dále si představíme podmínky přijetí k policii a služební tělesnou přípravu během výkonu služby. V kapitole čtvrté rozebereme stejným způsobem současnou situaci ve Slovensku a představíme si výčet jejich donucovacích prostředků. Také se podíváme na to, jaké jsou podmínky k přijetí k Policii Slovenské republiky a jaké jsou nároky během výkonu služby, co se týče výcviku pro používání donucovacích prostředků - tedy služební tělesné přípravy. Zákonné znění podmínek použití donucovacích prostředků je první a nedílnou kapitolou úspěšně a dobře provedeného zákroku. Další kapitoly jsou závislé individuálně na každém policistovi, a to nejen co se jeho přístupu týče, ale v našem případě i kvalitou použití donucovacích prostředků. Představíme-li si například policistu v dobré fyzické kondici, který ovládá výborně sebeobranu, postačí mu použití hmatů, chvatů a nemusí "sáhnout" na důraznější donucovací prostředek jako je například teleskopický obušek. Hrozí zde menší riziko zranění a celkový zákrok působí v očích veřejnosti profesionálnějším dojmem. Kapitola pátá, šestá a sedmá patří stejným způsobem Polsku, Rakousku a Spolkové republice Německo. V kapitole osmé se pokusíme postupně tyto státy porovnat s Českou republikou a najít rozdíly v zákonném znění pro použití donucovacích prostředků, služební tělesné přípravě, která se věnuje technické a taktické stránce jejich použití a také podmínek k přijetí do služebního poměru policie těchto států. Tímto bychom v rozsahu bakalářské práce měli obsáhnout veškeré okolnosti, které s použitím donucovacích prostředků souvisejí. Shrnutí zjištěných poznatků a porovnání států najdeme v kapitole desáté. 6

7 Historie Historie policie a četnictva na našem území sahá do druhé poloviny 19. století, kdy po revolučních událostech v letech došlo ke změně právní úpravy činnosti státních policejních úřadů. Vývoj a organizace bezpečnostní služby byla samozřejmě ovlivněna, jelikož do roku 1918 území našeho státu spadalo do rakouské části habsburské monarchie. O několik let později byla zavedena samospráva, v rámci níž mohla působit i komunální policie (Policie ČR, 2010). V poválečném období se po vzniku ministerstva vnitra začalo četnictvo na slovenském a českém území pomalu ubírat jiným směrem. V dubnu roku 1945 schválila vláda hlavní zásady výstavby nového bezpečnostního aparátu. Nový směr výstavby bezpečnostního sboru byl ze strany ministra vnitra formulován takto: 1. Četnictvo a policii nerozpouštět, ale očistit a ponechat ve výkonu služby, protože je zatím nemůžeme nahradit novými vycvičenými orgány; 2. podchytit ozbrojenou masu občanstva a snažit se urychleně začlenit mladé a vhodné lidi do bezpečnostní služby; 3. utvořit zvláštní pohotovostní jednotky jako zálohy pro pohraničí (Policie ČR, 2010). Odlišná byla ve stejném čase situace na Slovensku. Zde ovlivňovaly charakter nové organizace bezpečnostních útvarů zejména dva zákonné akty: 1. Nařízení SNR č. 6/1945 o rozpouštění četnických a policejních organizací a formací, které počítalo s tím, že prověření příslušníci mohou být převzati do služeb Národní bezpečnosti v rámci Pověřenectva SNR pro věci vnitřní. 2. Nařízení SNR č. 7/1945, které stanovilo organizaci bezpečnostní služby na Slovensku, tvořenou sborem Národní bezpečnosti (NB), složeným z velitelů a členů, kteří byli zaměstnanci Pověřenectva pro vnitřní věci (Policie ČR, 2010). 7

8 V předválečném období vznikaly policejní úřady dle potřeby zcela nesystematizovaně, a to i bez souhlasu obce. Ke konci třicátých let jit bylo ke třicítce, avšak roku 1938 jejich počet vzrostl a vyšplhal se dokonce přes sto policejních úřadů. Jejich spolupráce nebyla koordinovaná a každý úřad fungoval především samostatně. Jde vidět, že policie a četnictvo má nesmírně bohatou historii a rozhodně jejich praktiky a činnost ověřily desítky let praxe. Nicméně pokud se soustředíme na právní znění, zjistíme, že první zmínku o spojení slov "donucovací prostředky" najdeme až v zákoně o celní správě č. 44/1974 Sb. O donucovacích prostředcích a jejich použití či nepoužití se setkáváme už mnohem dříve, nejčastěji v úmluvách s cizími zeměmi o právních stycích apod., nicméně nikde jako takové nejsou vyjmenovány a specifikovány. Do této doby zákony hovořili o pojmu "mírnější prostředky", který byl předchůdcem "donucovacích prostředků". Specifikoval pár řádky podmínky, ve kterých může policista použít síly. Pokud porovnáme mírnější prostředky s dnešními donucovacími prostředky, liší se v mnohem větší míře, než donucovací prostředky uvedené v zákoně č. 44/1974Sb. V tomto zákoně se jejich výčet od těch dnešních v zásadě nějak radikálně neliší, ale drobné rozdíly zde samozřejmě při detailnějším zkoumání najdeme. Donucovací prostředky jsou zde uvedeny v 14 odst. 3 písm.: a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, b) slzotvorné prostředky, c) obušek, d) pouta, e) služební pes, f) technické a jiné prostředky k zabránění odjetí vozidla a k násilnému zastavení vozidla, g) úder střelnou zbraní, h) hrozba namířenou střelnou zbraní, i) varovný výstřel do vzduchu. 8

9 V dnešní době bezpečnostní složky používají podstatně širší škálu donucovacích prostředků. Jejich základ je samozřejmě stejný. Těžko bychom mohli donucovací prostředky zcela nahradit a vyměnit za jiné. Modernizací a pokrokem jsou do škály donucovací prostředky přidávány a rozšiřují se i stanovy, které určují jejich použití. V mírnějších prostředcích si můžeme všimnout, že z těch technických prostředků je zde uveden pouze prostředek slzotvorný. V tomto případě jsme si zcela jistě prošli vývojem tzv. "kasru", nebo-li pepřového spreje, zásahových výbušek, ale i vrhacích prostředků majících povahu střelné zbraně - toto označení používá Zákon o Policii České republiky. Jedná se o dlouhou zbraň na bázi paintballové pušky, která místo barevných kuliček používá projektily naplněné dráždivou slzotvornou látkou. Lze tedy s jistotou říci, že donucovací prostředky se vyvíjí a přizpůsobují dnešní problematice. Zákony, které určují jejich použití, se samozřejmě musí měnit s nimi. Z historického hlediska najdeme již dnes spoustu rozdílů. Zákony se nemění pouze s příchodem nového prostředku, ale také pokud se praxí zjistí nějaká nejasnost, kterou ne zcela dokonale zákon či předpis vysvětluje a je tedy třeba jej upravit. V této bakalářské práci nechceme porovnávat donucovací prostředky z historického hlediska, ale zaměřit se na současné odlišnosti v zemích střední Evropy, a to přímo sousedícími s Českou republikou. Počátky donucovacích prostředků jsou vychází ve všech zemích ze stejného zdroje. Postupem času, jak se vyvíjely jednotlivé země, jejich zákony a politika, došlo k několika odlišnostem, na které chceme v této práci zaměřit naši pozornost. 9

10 Donucovací prostředky v České republice V České republice, jejíž rozloha je km 2, žije přibližně 10,5 mil. obyvatel (Wikipedie, 2014). O jejich bezpečnost se stará necelých policistů (ČT24, 2013). Na toto téma se v dnešní době vede spousta diskuzí. Vše nasvědčuje tomu, že se toto číslo v následujících třech až čtyřech letech navýší až o Dosud, během posledních dvou let, byl přerušen tzv. stop-stav a policejní řady byly rozšířeny již o stovky nových policistů. Pro každého příslušníka Policie České republiky je nejdůležitějším zákonem zákon číslo 361/2003 Sb., Zákon o služebním poměru, který upravuje základní činnosti, podmínky a povinnosti všech příslušníků. Donucovací prostředky zde ovšem nenajdeme. Ty policista využívá dle zákona číslo 273/2008Sb., Zákon o Policii České republiky (Trivis, 2014). Tento zákon byl od svého vydání, dne , upraven celkem v osmi případech. Poslední změna vešla v platnost dne Donucovací prostředky jsou vyjmenovány v 52. V následujících šesti paragrafech jsou stanoveny obecné podmínky a povinnosti policisty před i po použití některého z nich. 56 je samostatný a nejspecifičtější. Řídí se jím policista v případě použití služební zbraně. O zbrani se v Zákoně o Policii České republiky hovoří ve smyslu dvou významů. Jedná se tedy o důležitý právní pojem. Zákonné znění 52 až 56 najdeme v PŘÍLOZE 1. Zákon o Policii České republiky ovšem není jediným předpisem, který by se problematice použití donucovacích prostředků věnoval. Především speciálním donucovacím prostředkům, které používají zvláštní útvary policie, se věnuje odpovídající závazný pokyn či interní akt řízení, kde jsou podmínky stanoveny podrobněji. Za jakých okolností a který z donucovacích prostředků použít, vystihuje a vysvětluje metodická příručka číslo 1/2008 vydaná ředitelem služby pořádkové policie. Zde jsou rozvedeny jak obecné, tak speciální podmínky, jejichž specifikaci se Zákon o Policii příliš nevěnuje. Již při přijímání nových policistů jsou uchazeči testováni jak psychologickými, tak fyzickými testy. Právě zde se ukazuje, zda je uchazeč fyzicky zdatný a zda je schopen často náročného výkonu služby. Policisté sice mají povinné fyzické a střelecké výcviky zahrnuté do rozpisu služeb, nicméně 10

11 v současné době není možné, aby řadový policista měl takových výcviků dostatečný počet. Je tedy především na samotném policistovi, v jaké míře se hodlá své fyzické zdatnosti věnovat. Od toho se samozřejmě odvíjí kvalita a důslednost donucovacích prostředků. Tělesnou přípravu je policista povinen absolvovat vždy ve dvou dnech za jedno čtvrtletí. Tedy 8x8 hodin tělesné přípravy ročně. Při výběrovém řízení se jako kritéria hodnotí 1km běh, 3x5m člunkový běh, Jacikův motorický test a kliky. Po přijetí k policii nový policista absolvuje devíti měsíční kurz, tzv. Základní odbornou přípravu, kde je více tělesné přípravy, vzdělání právních norem, policejních postupů, atd. Následně je po tří měsíční řízené praxi připraven nastoupit na útvar, kam byl ustanoven a stává se "hotovým" policistou. To vše stačí pro to, aby policista vyšel do ulic a mohl se potýkal s fyzicky zdatnějšími a např. alkoholem či drogami posilněnými občany. Ke zvládnutí takové situace přispívá to, že policisté slouží minimálně ve dvojici, kdy oba dbají na bezpečný a taktický přístup. Právě povaha a druh situace určuje to, jaký typ donucovacího prostředku zvolit a jakým způsobem ho použít. Policista by měl být v takové chvíli rozhodný, rychlý, neústupný a profesionální. Z toho důvodu je fyzická a duševní kondice policisty velmi důležitá. Měla by být udržována na vysoké úrovni, a to především v jejich vlastním zájmu. Použití donucovacích prostředků je ovšem vždy tou poslední a nejradikálnější variantou. Vyplývá to samozřejmě ze situace, ale policista by měl být na vysoké úrovni, co se týče komunikativních schopností a empatického cítění. Kombinací těchto všech vlastností policista posunuje své kvality o stupeň výše. 11

12 Důležití právní pojmy Nebezpečný pachatel Tento pojem je v zákoně o policii nejednou jmenován a jeho význam je velice důležitý, přesto že není v žádném zákoně, pokynu a ani předpise pevně stanoven. Je na každém policistovi, aby dle situace vyhodnotil, zda je pachatel považován za nebezpečného či nikoli. Může mu to být sděleno operačním důstojníkem, který zjistí v policejních databázích, že tento pachatel za nebezpečného považován je. Za příklad nebezpečného pachatele můžeme považovat toho, jenž použil nebo disponuje střelnou zbraní, či se jedná o pachatele zvlášť závažné trestné činnosti. Zbraň V mnoha případech je v zákoně za zbraň považováno vše, co může činit útok vůči tělu důraznějším. Tedy v podstatě naprosto cokoli nás napadne a co je např. v sebeobraně považováno za výhodu. Zde je to z právního hlediska přitěžující okolností. Pokud se hovoří o použití zbraně policistou, tedy 56 zák. č. 273/2008Sb., je tím myšlena pouze služební střelná zbraň včetně doplňku, zbraň bodná a sečná a speciální výbušniny a pyrotechnické prostředky. Takhle je přesně stanoveno v 56 odst. 5. Např. použitím obušku tedy policista nepoužívá zbraň, ale jiný donucovací prostředek, zatímco použití obušku pachatelem proti policistovi by bylo při útoku proti úřední osobě užito zbraně. 12

13 Výčet donucovacích prostředků v ČR a jejich popis Donucovací prostředky jsou v České republice rozděleny do sedmnácti skupin. Každý policista používá pouze ten, který odpovídá jeho služebnímu zařazení, proškolení a výcviku. V této podkapitole si představíme kritéria skupin donucovacích prostředků z hledisek - kým a jak často jsou používány, co vše představují, výhody, nevýhody a zda jsou upravovány dalším předpisem či zákonem. Pro jejich jednotlivý rozbor jsme si zvolili výčet donucovacích prostředků dle Zákona o Policii České republiky (zák. č. 273/2008 Sb.). Zákony ostatních zemí mají výčet odlišný a většinou mají donucovací prostředky seřazeny do skupin, nicméně jednotlivé prostředky užívané v praxi jsou až na drobné výjimky zcela totožné. Popis donucovacích prostředků: a) hmaty, chvaty, údery a kopy nejmírnější a nejčastěji používaný donucovací prostředek. veškeré hmaty, úchopy, držení, páky, údery, kopy, strhy, hody, atd. použití fyzické síly popř. nasazení techniky (nejjednodušší techniky z různých bojových umění, především sebeobrany). výcvik probíhá především během základní odborné přípravy, je určen všem policistům bez rozdílu zařazení, nejvíce záleží na individuální přípravě policisty. b) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, pepřový sprej (tzv. "kasr") - v osobní výzbroji a výstroji každého policisty. jiný slzotvorný prostředek (P2) např. slzný granát (použití ve speciální pořádkové jednotce proti davu). taser (X26) podobný krátké střelné zbraní. Do vzdálenosti 1-8m jsou vystřelovány dvě jehličky, které při kontaktu s tělem vpustí do těla elektrický proud. To vede ke zneschopnění osoby na několik desítek vteřin, aniž by mu hrozilo vážnější poranění. 13

14 jistou nevýhodu zde skýtá pepřový sprej nesmí se použít v uzavřených prostorách, kde by došlo k zasažení nezúčastněných osob a nemá důrazný účinek vůči osobě, jež je pod vlivem nějaké omamné, psychotropní látky či alkoholu. c) obušek a jiný úderný prostředek, teleskopický obušek, výjimečně ještě i gumový obušek, tzv."tomfa" (ta je z inventáře policie již téměř vytlačena). v osobní výzbroji a výstroji jím disponuje každý policista. oddělení hipologie (policisté na koni) používá speciálně při pořádkových akcích (demonstrace, pochody, sportovní rizikové zápasy) tzv. federály (dlouhé obušky z tvrdé gumy připomínající tzv. "tomfu"). jiným úderným prostředkem je myšleno takřka cokoli, co má podobné vlastnosti a policista to použije obdobně jako obušek (vyžaduje-li to situace). d) vrhací prostředek mající povahu střelné zbraně podle jiného právního předpisu s dočasně zneschopňujícími účinky, speciální donucovací prostředek používaný především jednotkou SPJ (Speciální pořádková jednotka), a to během pořádkových akcí. Flash-Ball zbraň kategorie C, která vystřeluje gumové míčky, které mají dočasně zneschopňující účinek. V praxi velitel opatření (fotbalové utkání, demonstrace) určí v problémovém agresivním davu cíl (agresivní osobu), vůči kterému pak vycvičený policista tento donucovací prostředek použije. e) vrhací prostředek, který nemá povahu zbraně podle 56 odst. 5, speciální donucovací prostředek, který je v současné době takřka nepoužívaný, disponují jím pouze speciální útvary policie (Útvar rychlého nasazení a Zásahové jednotky). vystřelovací síť po obvodu vybavena lehkými závažími pro dolet na střední vzdálenost -pracuje na stejném principu a je totožná s vybavením odchytové služby pro odchyt zvířat. V současné době se o jejím využití diskutuje, ovšem mimo Evropu např. v Číně nebo USA, si své místo již 14

15 vydobyla. V České republice si našla své místo právě v odchytové službě, čímž disponuje stále více a více měst. f) zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla, zahrazení cesty vozidlem běžně používáno všemi policisty při pronásledování ujíždějícího vozidla a pokusech o jeho zastavení. zastavovací pás používaný především dopravními policisty, kteří jsou k tomuto použití vyškolení a mají jej k dispozici. Jeho použití je velice obtížné vzhledem k časové náročnosti jeho přípravy a ohrožení nezúčastněných osob (možné pouze v místě, kde není takřka žádný provoz a lze s časovým předstihem předvídat trasu ujíždějícího vozidla). prostředek k zamezení odjezdu vozidla - tzv."botička", používá ho pouze dopravní nebo městská policie, a to při parkovaní vozidel, kde je to v rozporu s dopravním značením nebo jiným předpisem - podmínky stanoveny v 36 tohoto zákona. g) vytlačování vozidlem, používaný všemi policisty. technická a taktická příprava probíhá dvakrát ročně během služební přípravy (na parkovištích a letištích pod vedením instruktorů- policisté zde trénují ovládání dopravních prostředků na hranici možností). použití je obtížné z důvodu vysokého hrozícího rizika nezúčastněným osobám, nicméně je zákonně umožněno, vyžaduje-li si to situace. h) vytlačování štítem, speciální donucovací prostředek používaný především jednotkou SPJ (Speciální pořádková jednotka), během pořádkových akcí. cílem pořádkové akce je práce s davem, např. při fotbalovém utkání je potřeba od sebe oddělit dva tábory fanoušků, aby nedocházelo ke konfrontacím nebo poškozování majetku (sportovní utkání, demonstrace, apod.). 15

16 i) vytlačování koněm, speciální donucovací prostředek používaný pouze policejní jednotkou z oddělení hipologie během zvláště rizikových pořádkových akcí větší množství zúčastněných lidí, více riziková společenská skupina, apod. platí zde obecné podmínky pro použití donucovacích prostředků. oddělení policejní hipologie se řídí Závazným pokynem policejního prezidenta ze dne 17.června ZPPP 80/2009, kterým se upravuje činnost služební kynologie a služební hipologie - zde se nachází veškeré směrnice pro chov, výcvik, služební zařazení, činnost, atd. j) služební pes, služební psi jsou zařazeni do oddělení tzv. kynologie, jejíž činnost je také upravována v ZPPP 80/2009 a nově v ZPPP 145/2014, kterým se upravuje činnost služební kynologie (zde již odděleně od hipologie). v tomto zákoně není jeho použití dále upravováno, platí tedy obecné podmínky pro použití DP. služební pes má u policie široké využití pachové stopy, procházení (čištění) napadeného objektu, pořádkové akce a stopování pachatele při čerstvé události (tzv. "horká stopa"). každý psovod projde speciálním školícím kurzem v rozsahu tří měsíců. každý psovod má přiděleného svého psa, se kterým ustavičně cvičí jedná se o velice komplikovanou práci se zvířetem a je důležité, aby pes na svého psovoda byl zvyklý. k) vodní stříkač, speciální donucovací prostředek používaný pouze jednotkou SPJ, kde je vyškoleno jen několik vybraných policistů, kteří jej mohou obsluhovat. použití je spíše výjimečné, a to opravdu při zásadním narušením veřejného pořádku rozzuřeným davem. stejné podmínky jako v 54 - obecné podmínky při zákroku proti davu doporučený postup pro použití vodního stříkače je popsán v metodické příručce ředitele služby pořádkové policie k používání donucovacích prostředků příslušníky Policie České republiky č. 1/

17 l) zásahová výbuška, speciální donucovací prostředek používaný pouze jednotkou SPJ. družstvo SPJ je tvořeno osmi policisty, z nichž 2-3 jsou určeni k házení zásahových výbušek. Družstvo spolu cvičí např. vystupovaní z vozidla a řazení se do požadovaného tvaru, a právě to se mění, když je za úkol použití zásahové výbušky. nejčastěji používané jsou akustiko-vizuální (P1) a slzotvorné (P2). m) úder střelnou zbraní, používaný všemi policisty - každý policista jej cvičí v rámci služební fyzické a střelecké přípravy. hlavní zásadou je bezpečné držení zbraně nemít prst na spoušti, míření do bezpečného prostoru, atd. např. dojde k nečekanému vyběhnutí nezúčastněné osoby zpoza rohu a policista na tuto minimální vzdálenost není schopen situaci bezpečně vyhodnotit, není tedy jasně dán důvod pro použití služební zbraně a policista přesto může jednat v úleku nepřiměřeně a unáhleně. cílem je zvětšit vzdálenost mezi osobou a policistou, popřípadě rovnou střelnou zbraní proti osobě použít tzv."navolňovací" úder a dále pokračovat dle situace. n) hrozba namířenou střelnou zbraní, používaný všemi policisty. hrozí zde přímé nebezpečí, např. jedná se o nebezpečného pachatele. používá se společně s výzvami, aby osoba upustila od svého protiprávního jednání, položila zbraň, zastavila se, atd. o) varovný výstřel, používaný všemi policisty. s vyšším účinkem, nežli hrozba namířenou střelnou zbraní. Při použití služební zbraně vůči nějaké osobě by v ideálním případě tomuto měla předcházet hrozba namířenou střelnou zbraní a varovný výstřel. 17

18 p) pouta, používaný všemi policisty. pouta mohou být použity podle 54 zák. č. 273/2008 Sb., kdy toto není použití donucovacího prostředku, ale pouze na eskortu osoby, jejíž osobní svoboda je nějakým způsobem omezena. dle tohoto paragrafu jsou pouta použity jako donucovací prostředek - slouží k překonání odporu osoby a jsou přiloženy bezprostředně po použití např. hmatů a chvatů, kdy osoba kladla odpor. q) prostředek k zamezení prostorové orientace používaný především službou kriminální policie a vyšetřování či speciálními útvary při převážení osob zadržených a podezřelých ze zvláště závažné trestné činnosti (vyžaduje-li to situace). 18

19 Donucovací prostředky ve Slovenské republice Slovenská republika se rozkládá na km 2. Žije zde takřka 5,5 mil. obyvatel a policejní řady skýtají okolo policistů (Wikipedie, 2014). Příslušník Policie Slovenské republiky dnes využívá svá oprávnění a plní své povinnosti dle zákona 171/1993 Z.z. (MV Slovenskej republiky, 2014). Původní znění tohoto zákona bylo již třicet sedm krát upraveno. Posledním zněním tohoto zákona je úprava č. 75/2013 Z.z., která je platná od Donucovací prostředky jsou vyjmenovány v 50 a v následujících patnácti paragrafech jsou uloženy podmínky pro jejich použití. Podmínky použití služební zbraně ukládá znění 61. Následně v 63 až 68a jsou dány povinnosti policisty po jejich použití. Zákonné znění 50 až 68a tohoto zákona najdeme v PŘÍLOZE 2. Co se týká Česko - slovenské mezinárodní spolupráce, obvodní oddělení sídlí Hodonín - Holič. Byl zde i zaveden, tak jako s rakouskou stranou, tzv. výkon společné hlídkové služby. Jedná se o jeden ze způsobů v boji proti trestné činnosti, ochraně veřejného pořádku a ochraně státních hranic. Tato spolupráce je ošetřena smlouvou, která vešla v platnost Příhraničními oblastmi jsou území v působnosti orgánů. V České republice se jedná o správu Severomoravského kraje Ostrava, správa Jihomoravského kraje Brno, ředitelství cizinecké a pohraniční spolupráce v Brně a v Ostravě a Celní ředitelství v Brně, v Ostravě a v Olomouci. Ve Slovenské republice se jedná o Ředitelství hraniční a cizinecké policie Nitra a Banská Bystrica, Krajské ředitelství v Trnavě, v Trenčíně a v Žilině, Oblastní správa železniční policie v Trnavě a v Žilině a celní ředitelství v Senici, v Trenčíně a v Žilině. Z této smlouvy pro obě strany vyplývá zřizování společných hlídek a společných kontrolních skupin, podílení se na konzultacích, společných zásazích a pátracích akcích přesahujících státní hranice. Také je zde do jisté míry řešena rozsáhlá právní problematika policisty na území jiného státu. Pro policisty ze zákona vyplývá, že nemůže vykonávat žádná svá oprávnění na území jiného státu. Je však oprávněn nosit uniformu, služební zbraň a přidělené donucovací prostředky. Použít služební zbraň může pouze v případě nutné obrany nebo krajní 19

20 nouze. Vstupovat a zdržovat se na území druhé smluvní strany smí policista bez cestovního dokladu. Dále smí používat služební vozidlo nebo plavidlo v rozsahu 15 km od hranic, rádiové zařízení a dovoluje se mu přecházet státní hranice i mimo hraniční přechody. Společná hlídka vykonává službu ve frekvenci jeden krát měsíčně na území České republiky, kdy je složena z příslušníka Policie ČR Územního odboru, Inspektorátu cizinecké policie a příslušníka Policejního sboru Slovenské republiky. Na území Slovenské republiky také jeden krát měsíčně, a to ve složení dvou příslušníků Policejního sboru Slovenské republiky a jednoho příslušníka Policie ČR (v sudém měsíci z Územního odboru a v lichém měsíci z Inspektorátu cizinecké policie). I ve Slovenské republice musí uchazeč o práci policisty projít přijímacím řízením, kde jsou fyzické a psychické testy nedílnou součástí. Ostatní požadavky jsou zcela totožné či velice podobné s podmínkami v České republice (plnoletost, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, spolehlivost, zdrženlivost v konzumaci alkoholu a omamně psychotropních látek, státní občanství, ovládání státního jazyku, nepříslušnost k žádné z politických stran či politických hnutí). Včetně diktátu zde musí uchazeč i napsat slohovou práci a po přijetí předložit majetkové přiznání a ukončit veškeré podnikatelské aktivity uvedeny v 48/6 zák. č. 73/1998 Z.z., O státní službě. Tento zákon o státní službě je totožný se zákonem o služebním poměru v České republice (zák. č. 361/2003 Sb.). Psychologické testy probíhají přibližně na stejné úrovni jako v ČR, ovšem přezkoušení fyzické zdatnosti se liší zcela diametrálně. Prvním rozdílem je, že uchazeč starší 50 let a uchazečka starší 40 let fyzické testy nepodstupují vůbec. Ti, jež fyzické testy podstupují, dokazují svou zdatnost namísto v pěti v sedmi disciplínách (běh na 100m, člunkový běh 4x10m, skok z místa, lehy-sedy, shyby, běh na 12 min., plavání 100m). Mužská a ženská kritéria a provedení disciplín se lehce liší. Ženy jsou rozděleny do tří věkových kategorií a muži do pěti. Ze všech disciplín musí uchazeči pro přijetí dosáhnout alespoň 29 bodů. Tato hranice není pro průměrně sportujícího člověka žádnou velkou překážkou. V kurzu odborné přípravy je začínající policista po dobu osmi měsíců. Následně během výkonu služby mají slovenští policisté jednou měsíčně v rozsahu 20

21 osmi hodin tělesnou a střeleckou přípravu. V tomto ohledu jsou na tom tedy lépe, znevýhodnění jsou ale tím, že netrénují ovládání služebních dopravních prostředků. Výčet donucovacích prostředků na Slovensku Donucovací prostředky jsou na Slovensku taktéž rozděleny pod sedmnáct písmen. Na první pohled se jedná o velice podobný styl jako v České republice. Až na drobné odchylky jsou české a slovenské donucovací prostředky takřka totožné. Donucovací prostředky dle zákona číslo 171/1993 Z.z.: a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, b) prostředky k překonání odporu a odvrácení útoku, c) pouta, d) poutací opasek, e) poutací popruhy, f) služební pes, g) vytláčení motorovými vozidly a vytláčení koňmi, h) technické prostředky na zabránění odjezdu vozidla, i) zastavovací pás a jiné prostředky na násilné zastavení vozidla, j) speciální vodní stříkač, k) zásahová výbuška, l) úder střelnou zbraní, m) hrozba zbraní, n) varovný výstřel do vzduchu, o) použití speciálního střeliva, p) použití letadla, r) zbraň. 21

22 Donucovací prostředky v Polsku a jejich zákonné použití V Polsku, o rozloze km 2, je něco přes 38 mil. obyvatel (StayPoland, 2014). Na jejich bezpečnost dohlíží kolem policistů. Toto číslo se v letech pohybovalo okolo hodnoty , ale roku 2011 otevřené zdroje hovořili o blíže nespecifikované vlně odchodů a propouštění z policejních řad. Hovoří se také o tom, že policejní sbor je na tak velkou a lidnatou zemi již tak malý a pohybuje se na hranici podstavu. Pokud by jej bylo třeba nějak rekrutovat, tak pouze formou sloučení s jinou bezpečnostní složkou. Nedílnou součástí bezpečnostní komunity Polska je Pohraniční stráž (StraźGraniczna, SG), jejíž řady tvoří něco okolo osob. Polský policista se dnes především řídí zákonem - Ustawa o Policji, Dz.U z 6. kwietnia Tento zákon lze přirovnat k zákonu o služebním poměru (zák. č. 361/2003 Sb.). Upravuje tedy činnost a úlohu bezpečnostního sboru. Donucovací prostředky využívá polský policista dle zákona Ustawa o środkach przymusu bezpośredniego i broni palnej, Dz.U zákona ze dne 24. května 2013, a to především dle čl. 11 až čl. 50 tohoto zákona - PŘÍLOHA 3 (LexLege, 2014). Ve spolupráci s Centrem policejní Česko - polské mezinárodní spolupráce se sídlem pracoviště v Kudowa Slone a jejich kolegy působícími ve služebním poměru polské policie, byla ověřena platnost výše uvedených zákonů a potvrzena jejich působnost v použití donucovacích prostředků polským policistou (Celní správa ČR - Kudowa Slone, 2014). Dále byly dne vydány tzv. "Zásady etické profesionality policistů" (Dz. Urz. KGP z 2004 r. Nr 1, poz. 3 - Zasad etyki zawodowej policjanta). Tento zákon je nejen srovnatelný s etickým kodexem policie České republiky, ale navíc obsahuje i metodickou příručku, která podrobněji popisuje možnosti použití donucovacích prostředků. Metodické příručky jsou určitou nástavbou zákona a jsou zde podrobněji specifikovány podmínky užití. Kdo se uchází o práci policisty v Polsku, musí splňovat hlavní požadavky - polské státní občanství, dobrá pověst, čistý trestní rejstřík, plnoletost (právní odpovědnost), vyšší střední vzdělání (maturita), odpovídající psychické a fyzické 22

23 schopnosti a respekt vůči nadřízeným. Po provedení potřebných administrativních náležitostí, jako je podání žádosti o přijetí, vyplnění dotazníku a kopie vysvědčení, uchazeč projde testem znalostí (40 otázek), fyzickými testy, psychickými testy, pracovním pohovorem a lékařskou prohlídkou. Fyzické testy se skládají z překážkové dráhy a různých stanovišť - uchazeč začíná vleže hrudníkem k podložce s rukama podél těla. Startuje na povel a oběhá osmičkovým způsobem dva kužely, kotouly vpřed, vzad a vpřed, pádu vpřed a vzad bez zaražení a kotoul vpřed, přenos figuríny na vzdálenost 2x 5m, překonat volným způsobem 4x cca 70 cm překážky, 5x hod medicinbalem (3 kg) na vzdálenost 5m a popřípadě jeden opravný hod, 10x sed-leh se zapřením nohou s dotekem medicinbalu o váze 2 kg o podložkou za hlavou a o oporou nohou, 4x překonání vysoké překážky (cca 120cm) a člunkový běh - 10 x 5 m. Hodnotícím faktorem je měřený čas. Dopustí-li se uchazeč nesprávnosti provedení cviku, nemůže test dokončit. V tentýž den má druhý pokus na dokončení testu. Pro přijetí musí uchazeč splnit časový limit - 1 min. 41 s (Policja.pl, 2014). V rámci výkonu služby musí policista absolvovat tělesnou přípravu přibližně čtyři krát ročně v rozsahu dvou dnů po osmi hodinách. Na toto se ovšem údajně až tak nedbá. O to větší nároky jsou na policisty kladeny při pravidelném přezkoušení, které se koná jeden krát ročně - střelby, tělocvik (člunkový běh, sedlehy, běh na 1 km, hod medicinbalem a 1x za 5 let psychotesty a lékařská prohlídka (zahrnuje mimo jiné i měření plic a krevního tlaku). Dále musíme uvést, že v odborném textu polského zákona o donucovacích prostředcích a střelné zbrani narazíme při překladu na drobné nesrovnalosti. Například zákon hovoří o tom, kdo používá donucovací prostředky jako o "oprávněném". Z tohoto důvodu byl drobně upraven pro naše použití a nemusí se v plné míře shodovat s odborným zákonným textem. 23

24 Výčet donucovacích prostředků v Polsku Donucovací prostředky jsou v Polsku rozděleny do dvaceti bodů. Donucovací prostředky dle zákona o přímých donucovacích prostředcích a střelné zbrani.: 1) fyzická síla v podobě techniky: a)dopravy, b)obrany, c)útoku, d)znehybnění ; 2) pouta: a)přiložena na rukou, b)přiložena na nohou, c)kombinace obou možností; 3) svěrací kazajka; 4) bezpečnostní pás; 5) znehybňující síť; 6) bezpečnostní přilba; 7) služební obušek; 8) vodní znehybňující prostředky; 9) služební pes; 10) služební kůň; 11) speciální střelivo; 12) chemické zneschopňující prostředky: a) ruční vrhače se zneschopňující substancí, b) "batohové" vrhače se zneschopňující substancí, c) granáty se slzným plynem, d) jiné zařízení sloužící k vrhání zneschopňujících prostředků; 13) předměty sloužící k paralyzování osob pomocí elektrického proudu; 14) cela - zadržení; 15) cela - izolace; 16) pokoj - izolace; 17) zastavovací pás a jiné prostředky sloužící k zastavení či zabránění odjezdu vozidla; 18) služební vozidla; 19) prostředky sloužící k překonávání zámku budov a jiných překážek (i výbušné materiály); 20) ohlušující nebo oslepující pyrotechnické prostředky. 24

25 Donucovací prostředky v Rakousku a jejich zákonné použití Rakousko se rozkládá na km 2. Počet obyvatel se pohybuje okolo (Wikipedie, 2014). Počet policistů v Rakousku činní zhruba Jako bezpečnostní složka zde působí Polizei (Landespolizei- státní policie). Policie je rozdělena dle spolkových zemí Rakouska do devíti ředitelství - Dolní Rakousy, Burgenland, Korutany, Horní Rakousy, Salzburg, Štýrsko, Tyrolsko, Vorarlbersko a Vídeň. Policisté v Rakousku nemají na rozdíl od České republiky výčet donucovacích prostředků v zákoně o policii. K použití donucovacích prostředků se řídí dle Zákona o bezpečnostní policii, neboli Sicherheitspolizeigesetz (Hauer / Keplinger SPG, 2014). Zde jsou v 50 uvedeny obecné podmínky použití donucovací síly - PŘÍLOHA 4. Jediný výčet donucovacích prostředků je v Waffengebrauchsgesetz 1969 (Použití zbraní zákon č. 149/1969) - PŘÍLOHA 5. Zde je také výčet toho, co je ve smyslu spolkového zákona myšleno zbraní (Jusline - WaffGebrG, 2014). Ve spolupráci s Centrem policejní Česko - rakouské mezinárodní spolupráce sídlící Mikulov - Drasenhofen (Odbor cizinecké policie Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje) bylo zjištěno, že takto strohý výčet donucovacích prostředků a nepřesně dané podmínky jejich použití, bývají v praxi mnohdy problematické. U soudního líčení, při dokazování oprávněnosti použití donucovacích prostředků, se vedou mnohdy mezi dvěma stranami diskuze o tom, zda byl užit ten správný donucovací prostředek nebo zda nebylo vhodnější užít nějaký mírnější. Z tohoto hlediska tedy nejsou rakouské zákony příliš striktní ve výčtu podmínek použití, ale na druhou stranu při objasňování oprávněnosti jejich užití narazíme na opačný problém. Z našeho pohledu se zde tedy mnohem více spoléhá na přirozený pohled na situaci a pevně popsané případy zde lehce ustupují před zdravým rozumem a logikou věci. Shrnout tuto problematiku by byl ovšem nelehký úkol, jehož výsledkem by bylo několik desítek stran výzkumu. Z našeho pohledu berme tedy to, že se tato problematika vzhledem k zákonnému znění s největší pravděpodobností může objevit. Toto se dokonce v minulosti policistům působícím v centru policejní mezinárodní spolupráce na rakouské v několika případech přihodilo. 25

26 Toto centrum mezinárodní spolupráce se mimo jiné zaměřuje, stejně jako Česko - slovenské, na výkon služby společných hlídek českých a rakouských policistů. Tyto společné hlídky se mohou také setkat s rozsáhlou ze zákonů pro ně vyplývající problematikou jejich zásahu. Alespoň z části se tomuto snaží předejít mezinárodní smlouva o Česko - rakouské policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních, která vyšla v platnost 1. července Příhraničními oblastmi jsou území v působnosti orgánů. V České republice se jedná o správu Jihočeského kraje České Budějovice, správa Jihomoravského kraje Brno a oblastní ředitelství v Brně a v Českých Budějovicích. V Rakousku se jedná o Ředitelství bezpečnosti pro spolkovou zemi Dolní Rakousko a Horní Rakousko a Ředitelství spolkové policie Vídeň. Z této smlouvy pro obě strany vyplývá zřizování smíšených hlídek podél státních hranic, společné kontrolní skupiny, pátrací akce a spolupráce při zajišťování bezpečnosti silničního provozu. Také je zde stejně jako v Česko - slovenské smlouvě o mezinárodní spolupráci do jisté míry řešena rozsáhlá právní problematika policisty na území jiného státu. Policista je oprávněn nosit uniformu, služební zbraň a přidělené donucovací prostředky. Použít služební zbraň může pouze v případě nutné obrany nebo krajní nouze. Vstupovat a zdržovat se na území druhé smluvní strany smí policista bez cestovního dokladu. Dále smí používat služební vozidlo nebo plavidlo, používat své rádiové zařízení a přecházet státní hranice i mimo hraniční přechody. Tedy oprávnění naprosto totožná s těmi ve společných hlídkách české a slovenské policie. Společné hlídky slouží každodenně. Společné hlídky zabezpečují příslušníci Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje (Územní odbor Břeclav a Znojmo), příslušníci Oblastního ředitelství Služby cizinecké policie Brno (Inspektorát cizinecké police Břeclav a Znojmo) a příslušníci rakouské policie (okres Mistelbach, Hollabrunn a Horn). Smíšené hlídce na území České republiky velí střídavě policista z Územního odboru a policista z Inspektorátu cizinecké policie. Velitel hlídky je povinen poskytnou služební vozidlo. Dále je plánována ve frekvenci jeden krát 26

27 měsíčně smíšená hlídka dopravní policie, kterou zabezpečuje Dálniční oddělení Podivín a Dálniční oddělení Malacky. Kdo se v Rakousku uchází o práci policisty, musí absolvovat písemné přijímací zkoušky složené z diktátu, testu gramatiky, testu inteligence a osobního dotazníku. Pokud má vadu zraku, musí splňovat podmínku maximálně jedné dioptrie. Lékařské vyšetření a posouzení zdravotního stavu, během kterého je mimo jiné posuzován poměr výšky a hmotnosti (BMI index musí být v rozmezí 18-20). Nedílnou podmínkou k přijetí jsou fyzické testy, které se skládají ze 3 km běhu, 100 m plavání (libovolný způsob), kliků a simulace záchrany cm vysoká a 70 g vážící figurínu bezpečně přemístit s časovým limitem (LandesPolizeiDirektion, 2014). Následně během výkonu služby má rakouský policista "Einsatztraining" přípravu na zákroky, což je srovnatelné s českou tělesnou přípravnou zařazenou do výkonu služby. Tuto má povinnou minimálně tři krát ročně v rozsahu tří dnů po osmi hodinách. V rámci toho policisté trénují střeleckou přípravu, taktiku zákroku a prostředky (zadržení osob, hmaty a chvaty, přiložení pout, atd.). 27

28 Výčet donucovacích prostředků v Rakousku Výčet donucovacích prostředků v Rakousku je oproti ostatním zemím dosti strohý. Je zde nastaven pro nás nezvyklý a komplikovaný model, kde mezi donucovací prostředky nepatří např. pouta, zastavovací pás, atd. Mezi donucovací prostředky, nebo-li prostředky síly, patří pouze to, co vede k překonávání aktivního odporu či útoku. Lze i říci, že mezi prostředky síly patří to, co činí přímou fyzickou bolest osobě, vůči které jsou použity. Samozřejmě rakouští policisté mají z hlediska praxe k dispozici naprosto totožné donucovací prostředky jako v okolních státech. Ovšem obsáhnout Rakouské zákony, které určují použití všech prostředků, které jsou v okolních státech zařazeny mezi donucovací, by bylo dosti rozsáhlé, nepřehledné a pro náš výzkum to není až tak žádoucí. Dokonce sami rakouští policisté působící v centru mezinárodní policejní spolupráce Česko-rakouské policie zastávají názor, že je těžké říci o zákoně, že je lepší než jiný, ovšem co se týká přehlednosti a hlavně uspořádanosti prostředků používaných policií, mají jejich rakouské zákony oproti jiným zemím jisté nedostatky. Donucovací prostředky (prostředky síly) dle Zákona o zbraních č. 149/1969 jsou: 1. gumový obušek, 2. slzný plyn a jiné plyny, které vyvolají krátkodobé zhoršení zdravotního stavu, 3. vodní dělo, 4. střelné zbraně v kategorii I., řádek 1 a 2 přílohy I Státní smlouvy o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska, Spolková sbírka zákonů. Nr. 152/1955, 28

29 Donucovací prostředky v Německu a jejich zákonné použití Spolková republika Německa se rozkládá na km 2, což jí činí největší ze srovnávaných zemí. Počet obyvatel se pohybuje okolo (Wikipedie, 2014). Ve Spolkové republice Německo působí celkem sedmnáct různých policejních sborů. Tedy každá z šestnácti spolkových zemí (Země Bádensko-Württembersko (Land Baden-Württemberg), Svobodný stát Bavorsko (Freistaat Bayern), Země Berlín (Land Berlin), Země Braniborsko (Land Brandenburg), Svobodné hanzovní město Brémy (Freie Hansestadt Bremen), Svobodné a hanzovní město Hamburk (Freie und Hansestadt Hamburg), Země Hesensko (Land Hessen), Země Meklenbursko-Přední Pomořansko (Land Mecklenburg-Vorpommern), Země Dolní Sasko (Land Niedersachsen), Země Severní Porýní-Vestfálsko (Land Nordrhein-Westfalen), Země Porýní-Falc (Land Rheinland-Pfalz), Země Sársko (Land Saarland), Svobodný stát Sasko (Freistaat Sachsen), Země Sasko-Anhaltsko (Land Sachsen-Anhalt), Země Šlesvicko- Holštýnsko (Land Schleswig-Holstein), Svobodný stát Durynsko (Freistaat Thüringen)) má svou vlastní policii (což je tzv. zemská policie, tj. Landespolizei, zkratka LaPo), svůj zákon o policii a své Ministerstvo vnitra (Wikipedie, 2014). Kompetence každé z těchto šestnácti policií, jejich zákonů a ministerstev jsou dány hranicemi dané spolkové země. Rozhodně nelze tyto policie srovnávat s naší obecní nebo městskou policií. Obdoba městské policie v Německu také existuje, jako tzv. pořádkový úřad (Ordnungsamt) při magistrátech nebo úřadech jednotlivých obcí. Dále v Německu působí Spolková policie (Bundespolizei, zkratka BPol, někdy se překládá jako Federální policie), dříve se jmenovala Bundesgrenzschutz (Spolková ochrana hranice, zkratka BGS), tedy obdoba české Celní policie. Existuje i zákon o Spolkové policii a Spolkovém ministerstvu vnitra. Spolková policie je kompetentní k zákrokům na území celé Spolkové republiky Německa, co se její věcné kompetence týká, plní úkoly v oblasti ochrany státní hranice, působí v oblasti potírání ilegální migrace a pobytu, dozoru nad bezpečností a pořádkem na letištích, nádražích a na železnici a obecně při společenských a sportovních akcích většího rozsahu. Také zabezpečuje vládní budovy (federální) a budovy zastupitelských úřadů Spolkové republiky Německa 29

30 v zahraničí, její příslušníci jsou vysíláni do zahraničních misí. Dá se říci, že ostatní policejní úkoly plní jednotlivé zemské policie, které se Spolkovou policií zejména v příhraničí spolupracují. Celo spolková vyšetřování a spolupráci se zahraničím po linii kriminální policie zastřešuje Spolkový kriminální úřad (BKA) spadající pod Spolkové Ministerstvo vnitra. Použití donucovacích prostředků a služební zbraně je upraveno zpravidla v zákonech o policii všech šestnácti spolkových zemí zvlášť. Ustanovení se od sebe obsahově liší. Ve spolupráci s centrem policejní Česko - německé mezinárodní policejní spolupráce sídlící ve Schwandorfu a Petrovicích jsme pro naše srovnání vybrali první uváděnou spolkovou republiku Bádensko-Württembersko (Land Baden- Württemberg). Tato je totiž uváděna vždy jako první a svou rozlohou a počtem obyvatel je nejvíce podobná České republice. Policejní zákon (PoIG) 19 státu Bádensko-Württembersko najdeme v PŘILOZE 6 (Landesrecht - bw, PolG, 2014). Najdeme zde pouze obecné podmínky pro použití donucovacích prostředků a další ustanovení patřící do zákona o policii. Nenachází se zde ale výčet používaných prostředků. Proto použijeme výčet prostředků uvedený v zákoně o policii pro spolkovou republiku Bavorsko. V zákoně o povinnostech a pravomocích bavorské státní policie (Polizeiaufgabengesetz - PAG) je výčet uveden ve čl PŘÍLOHA 7 (Polizeiaufgabengesetz - PAG, 2014). S Českou republikou ze spolkových zemí sousedí pouze Bavorsko (Freistaat Bayern) a Sasko (Freistaat Sachsen). Pro tyto spolkové země je i typická hojná česko - německá mezinárodní spolupráce, příručka (Leitfaden) O přeshraniční policejní spolupráci s českou policií, kde je přehled předpisů o použití donucovacích prostředků a služebních zbraních platných pro Spolkové republiky Bavorsko a Sasko. Spolupráce policejních orgánů Spolkové republiky Německa a České republiky je upravena ve smlouvě o spolupráci policejních orgánů a ve smlouvě o dodatcích o vzájemné pomoci ve věcech trestních. Stručně lze říci, že zbraň je možné použít jen v nutné obraně a v krajní nouzi. Donucovací prostředky lze mít u sebe, pouta lze přiložit po dopadení pachatele při 30

31 pronásledování přesahující státní hranice. Smíšené hlídky, které se praktikují mezi Českou republiko s Rakouskem a se Slovenskem, se s Německem nepraktikují. Uchazeč o práci policisty u Spolkové policie musí mít občanství ve smyslu čl. 116 Grundgesetz (Ústava) nebo jinou státní příslušnost v rámci EU, svobodné demokratické postoje a smysl pro pořádek. Dále musí splňovat výšku (ženy cm, muži cm), umět plavat, vlastnit řidičský průkaz skupiny "B". Toto jsou obecné podmínky pro zahájení přijímacího řízení. Následně musí uchazeč projít lékařskou prohlídkou, psychickými testy - písemným a ústním testem a fyzickým testem zátěžové kapacity. Fyzické testy se skládají ze čtyř cvičení. Prvním je tzv. kasten-bumerang test, který ověří rychlost, pružnost a koordinaci uchazeče. Ten sestavu zahájí kotoulem, oběhne kužel umístěný uprostřed a následně přeskočí a zpět proleze obdélníky z kozy ve všech třech směrech a vrací se zpět přes podložku. Druhým jsou kliky, třetím skok do dálky z místa a posledním je dvanácti minutový běh v obdélníku po obvodu tělocvičny, kdy by se uběhnutá vzdálenost po uplynutí času měla pohybovat alespoň mezi m (BundesPolizei, 2014). Následně během výkonu služby musí spolkový policista absolvovat jeden krát za tři měsíce střelbu z pistole a jeden krát za šest měsíců střelbu ze samopalu. Všichni policisté v přímém výkonu služby mají 46,5 hodin výcviku služebního zákroku za rok (tedy asi 4 hodiny měsíčně). Patří sem výcvik standardních situací, jako kontrola a prohlídka osob, věcí a prostor, nácvik první pomoci a opatření omezení osobní svobody. Policisté v nepřímém výkonu služby (dokumentace) musí absolvovat jen 16 hodin výcviku služebního zákroku za rok. Dále Všichni policisté asi 30 hodin služebního sportu za rok (tedy asi 3 hodiny měsíčně). 31

32 Výčet donucovacích prostředků v Německu Výčet německých donucovacích prostředků je stejně jako ten rakouský velice odlišný od ostatních zemí. Každá spolková země má své ministerstvo vnitra, svou policii a tedy i svůj zákon o policii. V zákoně o policii jsou donucovací prostředky, nebo-li prostředky přímého nátlaku, zmíněny velice zřídka a jsou uvedeny pouze obecné podmínky pro jejich použití. V zákoně o policii státu Bádensko-Württembersko výčet donucovacích prostředků nenajdeme vůbec. Pro výčet donucovacích prostředků jsme proto použili zákon o policii státu Bavorsko, kde jsou mezi podmínkami jejich použití alespoň zmíněny. Policie ovšem využívá ty samé prostředky, jako policie v sousední spolkové zemi a i v sousedním státě Německa. Zákony spolkových zemí jsou i tak dosti podobné a z praktického hlediska policie postupuje při zákrocích totožně. Mimo zákony jsou používány závazné pokyny, rozkazy a další předpisy. Definice přímého nátlaku dle zákona o právech a povinnostech policie státu Bavorsko (Polizeiaufgabengesetz - PAG) - čl. 61: (1) Prostředky přímého donucení působí vůči lidem nebo věcem fyzickým násilím, nástroji a zbraněmi. (2) Fyzické násilí je jakýkoli přímý fyzický kontakt s osobou nebo věcí. (3) Prostředek fyzického násilí jsou zejména pouta, vodní děla, technické prostředky k překonání odporu, služební psy, služební koně, vozidel, omamné látky a výbušné materiály. (4) Za zbraň je považován obušek, dočasně zneschopňující elektrický přístroj a srovnatelné zbraně - pistole, revolvery, pušky, samopaly, kulomety a granáty. Zbraně mohou být užity dle pokynů ministerstva vnitra. 32

33 Mezinárodní spolupráce Všechny státy, minimálně v rámci Evropské unie, spolupracují v různém rozsahu a různých odvětvích. Policejní spolupráce je zcela jistě v dnešní společnosti nutností. Česká republika spolupracuje se mi všemi sousedními státy, kdy je tato spolupráce ošetřena především tzv. bilaterálními smlouvami o policejní spolupráci. Tyto najdeme mezi sděleními Ministerstva zahraničních věci. Bilaterální smlouvy o policejní spolupráci: 1. Česko - Rakousko - 65/2006 Sb.m.s. 2. Česko - Slovensko - 26/2005 Sb.m.s. 3. Česko - Německo - 91/2002 Sb.m.s. 4. Česko - Polsko - 62/2007 Sb.m.s. Pro tyto účely byla zřízena policejní centra, jejichž náplní práce je vyřizování příslušné administrativy a spolupráce s příslušným centrem sousedícího státu. Tato spolupráce spočívá především v zajištění veřejného pořádku v okolí státních hranic. Dále zajišťují: zjišťování vlastníků a držitelů silničních vozidel, plavidel a letadel; zjišťování místa pobytu a místa bydliště, zjišťování povolení k pobytu; zjišťování informací o řidičských průkazech a dokladech k vozidlům; zjišťování majitelů telefonních přípojek nebo jiných tel. zařízení; zjišťování totožnosti osob a identifikace mrtvol nebo jejich částí; informace o původu věcí, střelných zbraní, střeliva, výbušnin, vozidel, atd.; pátrání po osobách a věcech; zahajování a koordinace prvotních pátracích opatření; policejních výslechů a dotazování; vyhledávání, zajišťování, vyhodnocování a porovnávání stop; provádění konkrétních opatření při poskytování ochrany svědků; výměna informací na úseku ochrany veřejného pořádku a boje proti trestné činnosti; 33

34 podpora při nasazení a operativním řízení zásahu složek IZS; zahraniční účasti na bezpečnostních opatřeních a při pátracích akcích přesahujících státní hranice; podpora při pronásledování a sledování; podpora při předání osob (Readmise, Dublin, Evropský zatýkací rozkaz); organizování součinnostních schůzek mezi součástmi uniformovaných i neuniformovaných složek na krajské, okresní i místní úrovni. Cestou centra naopak nelze řešit: žádosti týkající se přestupků či vedeného správního řízení (pouze oblast trestního řízení a ilegální migrace); dožádání k objektům v SIS (zařizuje příslušná NC Sirene); žádosti o výpis z rejstříku trestů (elektronickou cestou přes jiný útvar); žádosti o výslechy a doručování (postupuje se v souladu se ZPPP 270/2013; zajišťování spisových materiálů od policejních a justičních orgánů, zpráv obsahující bankovní tajemství, lékařské zprávy; předávání zajištěných věcí, dokladů a vyrozumívání pozůstalých o úmrtí. Jak již bylo zmíněno v kapitolách jednotlivých států, mezinárodní spolupráce je velice komplikovaná, co se týká oprávněnosti policistů ze zákonného hlediska. Projevuje se to především při výkonu společných (smíšených) hlídek. Společné hlídky se praktikují pouze mezi Českou republikou a Slovenskem a mezi Českou republikou a Rakouskem. Pokud porovnáme smlouvy mezi sebou, takřka na žádné rozdíly nenarazíme. Pro policisty obou států vyplývá vždy to stejné. Jediným rozdílem v mezinárodní policejní spolupráci je to, že pouze se Slovenskem a Rakouskem je vykonávána společná hlídková činnost. Výkon služby se Slovenskem i Rakouskem je téměř totožný. Ovšem na Česko - rakouské straně probíhá výkon hlídkové činnosti každodenně, kdežto na Česko - slovenské straně pouze dva krát do měsíce (jeden krát na českém a jeden krát na slovenském území). To se pozitivně odráží na kvalitě a tzv. zaběhlosti smíšených hlídek. 34

35 Srovnání donucovacích prostředků v České republice a okolních státech Jak již bylo řečeno, u donucovacích prostředků policie jsou nejdůležitějšími prvky fyzická zdatnost, technické i taktické schopnosti a psychická pohotovost daného jedince (policisty) v krizové situaci. Ze zákonného hlediska je znění nejvíce podobné v České republice a na Slovensku. To je zcela jistě opodstatněno nejenom hojnou mezinárodní spoluprací, především ve výkonu služby, spolupráci policejních vzdělávacích zařízení, ale také společnou historií obou zemí. Slovenští policisté ve srovnání s českými mají více povinné tělesné služební přípravy, jsou ale ošizeni o trénink ovládání služebních vozidel v krizových situacích. I na úkor ovládání vozidel není služební fyzická příprava běžného policisty v takové míře, aby nebylo žádoucí individuální přípravy jednotlivce. Podmínky pro přijetí jsou téměř k oběma těmto sborům stejné. Slovenští budoucí policisté ovšem musí navíc dokázat, že jsou minimálně průměrnými plavci. Pro průměrně sportujícího jedince, by fyzické testy neměly tvořit jak v Česku, tak na Slovensku větší potíže. V zákonech o české a slovenské policii jsou donucovací prostředky vyjmenovány velice podobně. Na první pohled je přeházené jejich pořadí a pomineme-li jejich třídění do podskupin, které se drobně liší, tak jsou zcela totožné. Například slzotvorný, elektrický, jiný dočasně zneschopňující prostředek i obušek a jiný úderný prostředek mají slovenští policisté pod jedním bodem, kterým jsou shrnuty jako prostředky na překonání odporu a odvrácení útoku. Dále mají rozdělené do dvou skupin prostředky zabraňující odjezdu vozidla a prostředky k násilnému zastavení vozidla. V České republice se pro změnu rozdělují druhy vytláčení při práci s davem, a to vytláčení koněm, vytláčení vozidlem a vytláčení štítem. Hlavním rozdílem je, že slovenští policisté si mezi donucovací prostředky zařadili jak pouta, tak poutací opasek a poutací popruhy. Tímto rozdílem mají již přímo v zákoně o policii stanoveny podmínky použití poutacího pásu, kdežto český policista jej sice použije naprosto totožně, ovšem dle závazného pokynu 35

36 policejního prezidenta (ZPPP č.159/2009, O eskortách, střežení osob a policejních celách). Jak již z názvu vyplývá, běžný policista poutací opasek nevyužívá a nemá jej k dispozici. Běžného užití se v České republice dočká u eskortního oddělení policie, jenž má na starost cely předběžného zadržení a eskorty osob např. k soudu, k výkonu trestu odnětí svobody do nejbližší věznice, k lékaři (je-li to nezbytné), ale i eskortu zadržených osob příslušným policejním či soudním orgánům v rámci území celé republiky. Poutací popruhy neboli "kurty", policie v České republice nevyužívá, kdežto u slovenské policie jejich použití upravuje 52 zák. č. 171/1993 Z.z. - pokud jsou použity kurty, musí být spoutaná osoba pod kontrolou policisty, který musí dbát na to, aby nedošlo k narušení krevního oběhu spoutané osoby. Na obdobném principu lze v česku použít připoutání dle 25 zák. č. 273/2008 Sb. V České republice se kurty využívají pouze v alkoholické záchytné stanici vůči agresivním jedincům, kteří neovládají své jednání, a to dle interních předpisů daného zařízení. Použití speciálního střeliva a použití letadla v zákoně o policii České republiky taktéž nenajdeme. Ve Slovensku lze tedy oproti Česku pod jednotným velením použít speciální (nesmrtící) střelivo. Jedná se o gumové projektily (zneschopňující účinky), střelivo naplněné barvivem (označení osoby v davu barvivem a následné její zadržení, jakmile to okolnosti dovolí) a střelivo naplněné slzotvornou látkou (použití vůči davu za obdobných podmínek jako vytláčení vozidlem a vytláčení koněm). Prvního nasazení do služby se toto speciální střelivo v České republice dočkalo v říjnu letošního roku, kdy na rizikové fotbalové utkání jím byli vybaveni pražští policisté speciální pořádkové jednotky. K jejich použití dosud nedošlo. V zákoně O Policii České republiky toto spadá pod písmeno - d) vrhací prostředek mající povahu střelné zbraně podle jiného právního předpisu s dočasně zneschopňujícími účinky. Použití letadla (vrtulníku) v Česku spadá do kompetence Letecké služby policie České republiky, a to především během pátracích akcí pokud je důvodné podezření na ohrožení života a zdraví (např. pohřešované dítě). Povinnosti policisty před a po použití donucovacích prostředků jsou stanoveny naprosto totožně. 36

37 Další rozdíl najdeme v 53 zák. č. 171/1993 Z.z., který vymezuje osm podmínek, za kterých je policista oprávněn použít služebního psa. Vyžaduje-li to situace, ve všech osmi případech ho smí použít i bez náhubku. Použití služebního psa český zákon o policii neřeší. Pes je zde pouze vyjmenován jako donucovací prostředek a této problematice se věnuje především závazný pokyn policejního prezidenta (ZPPP č. 145/2014). Vytláčení motorovými vozidly a koňmi, jsou v zákoně o slovenské policii stanoveny tři podmínky pro použití policistou, kdežto u české policie se toto využívá z pravidla pouze pod jednotným velením na pokyn velitele opatření. Použití úderu střelnou zbraní v zákoně české policie stanoveno není, kdežto slovenský policista má stanoveno, že jej použije z pravidla při zápase s útočníkem, a to dle podmínek nutné obrany. Varovný výstřel je slovenským zákonem o policii směrován do vzduchu, kdežto v českém došlo ke změně názvu tohoto donucovacího prostředku. Není tedy stanoveno, kam by měl varovný výstřel směřovat (z výcviku a metodických příruček k použití donucovacích prostředků vyplývá, že při použití varovného výstřelu má výstřel směřovat buďto do vzduchu, nebo bezpečného prostoru). Za bezpečný prostor je považováno to, kde nedojde k ohrožení života nebo zdraví policisty nebo jiných osob a nebo k poškození majetku. Další rozdíly mezi donucovacími prostředky dle zákonů české a slovenské policie nenajdeme. Pokud srovnáváme zákon o české a polské policii, ihned je zřejmé, že jsou zde rozdíly podstatně větší. Podmínky pro přijetí k policejnímu sboru jsou si velice blízké. Administrativní požadavky jsou totožné, a i když psychologické testy budou jistě používat odlišné metody, berme jejich nutnost a rozsah za velice obdobný. Drobný rozdíl najdeme ve fyzických testech. Zatím co v České republice jsou disciplíny rozděleny do jednotlivých částí a ověřují zvláště sílu, rychlost a vytrvalost, ty polské jednotlivé disciplíny shrnou do jednoho měřeného celku a obohatí jej o prvky zkoumající celo-motorické dovednosti. I zde splnění těchto požadavků pro běžně sportujícího jedince není příliš obtížné. 37

38 Ze zákonného hlediska působí podmínky v českém zákoně o policii oproti polským podmínkám pro donucovací prostředky, velice jednoduše a výstižně. Polský zákon obecné podmínky dělí do čtrnácti bodů. To je podstatně více a složitěji, nežli český Zákon o Policii. Všechny tyto body jsou v českém zákoně shrnuty do jedné věty, která vystihne všechny podmínky. Na druhou stranu polský zákon nám tímto názorněji a v příkladech znázorní podmínky a policista má přesnější příkladný návod. Ve výčtu donucovacích prostředků najdeme v polském zákoně navíc použití poutacího pásu, který u nás využívá pouze eskortní oddělení policie. Dále se v České republice vůbec nesetkáme se svěrací kazajkou, jejíž použití je stanoveno v čl. 11. Zkráceně lze říci, že se svěrací kazajka smí použít v případě, pokud by použití jiného donucovacího prostředků bylo zřejmě neúčinné. Dále zde najdeme znehybňující pás, který slouží ke znehybnění celé osoby. Použití v praxi samozřejmě ve většině případů až zbytečné, nicméně zákon toto umožňuje a jakmile to budou okolnosti vyžadovat, nebude to činit žádné problémy jak v Polsku, tak na Slovensku. U svěrací kazajky i znehybňujícího pásu najdeme také poznámku, že při jejím použití vůči nezletilému nebo těhotné ženě, je policista povinen neprodleně zajistit lékaře a na setrvání tohoto prostředku se řídit jeho doporučením. U těchto dvou donucovacích prostředků tedy situace velice podobná v Polsku a na Slovensku. Tzv. bezpečnostní přilbu ovšem jinde než v Polsku nenajdeme. Její použití je upraveno v čl. 17 a stanoví, že se bezpečnostní přilba používá v cele společně se svěrací kazajkou nebo znehybňujícím pásem, a to jako prevence proti sebepoškozování. Použití pout, je takřka totožné. V Polsku je dáno, že se pouta přikládají na ruce držené za tělem, kdežto v České republice si policista rozhoduje sám o tom, do jaké pozice rukou pouta přiloží. Použití obušku je stanoveno přímo v polském zákoně a to ve čl. 19. Podmínky jsou totožné s těmi českými, ovšem v českém zákoně platí pro obušek pouze obecné podmínky. Zásady, které jsou pro obušek typické, v zákoně nenajdeme a porušení těchto zásad by zákon jednoduše klasifikoval jako zcela zjevně nepřiměřené použití. 38

39 Použití znehybňující sítě, služebního psa a služebního koně se sice věnuje čl. 18, 21 a 22, ale až tak moc nám toho neřeknou. Jejich použití je totožné s tím v České republice, kde pro ně platí obecné podmínky použití donucovacích prostředků a jejich použití je možné v případě, kdy se použití "méně důrazného" donucovacího prostředků jeví jako zřejmě nebo zcela zjevně neúčinné. Dále v polském zákoně má svůj vlastní článek (paragraf) použití speciálního střeliva, použití chemických zneschopňujících prostředků, použití elektrických prostředků se zneschopňujícími účinky, zastavovací pás a prostředek sloužící k zabránění odjezdu vozidla. Všechny tyto prostředky jsou zde jednotlivě rozebrány a odkazují na případy, ve kterých je možné je použít. Toto působí na první pohled velice přehledně a logicky. Je dobré každý z donucovacích prostředků zmínit a rozebrat, ale ve své podstatě pro ně všechny platí stejné podmínky a používají se v případech logicky vyplývajících z jejich určení. Najdeme zde mezi donucovací prostředky zařazené tři druhy policejních cel, služební vozidlo a do čtyř skupin rozděleny slzotvorné prostředky. Podmínky jejich použití se ovšem neliší. Policejním celám v České republice se věnuje zákona číslo 273/2008 Sb., nicméně cely nespadají mezi donucovací prostředky. Donucovací prostředek z čl. 11 bod 19 v českém zákoně nenajdeme. Jsou zde prostředky sloužící k překonávání zámků, budov a jiných překážek (i výbušné materiály). Podmínky použití jsou stejné jako náš 40 zák. č. 273/2008 Sb., vstup do obydlí. Za podmínek uvedených v tomto paragrafu si policista smí do obydlí nebo na pozemkem sjednat přístup. Důvody tedy logické, cíl zákroku stejný a způsob individuální. Rozdílem je, že v Polsku tyto prostředky mají zařazeny mezi donucovací prostředky navíc výbušniny - pro speciální jednotky. V jiných zemích se obdobné jednotky neřídí v používání speciálních prostředků dle Zákona o Policii. Povinnosti policisty před a po použití donucovacích prostředků jsou formulovány do jisté míry odlišně, v praxi jsou ale naprosto totožné. Podmínky použití střelné zbraně jsou uvedeny v čl. 45 a jsou opět jinak formulovány, ale z praktického hlediska stejné s podmínkami v České a Slovenské republice. 39

40 Při srovnání zákonů o policii České republiky a Rakouska narazíme na úplně jinou formu. U již zmíněných zemí je formát zákona dosti podobný a po přeložení je pro příslušníka policie nebo občana znalého zákona o policii druhé země velice přehledný a logický. Toto ovšem pro Rakouský zákon tvrdit nelze. Z praktického hlediska, i když velice stroze, určuje tentýž samé podmínky pro použití donucovacích prostředků policie. K přijetí k Rakouské policii uchazeč prochází obdobným přijímacím řízením zahrnujícím samozřejmě i fyzické testy. Tyto jsou obohaceny stejně jako ty na Slovensku o plavání. Vytrvalostní běh je trojnásobně delší než u Policie ČR. Základní zákonné podmínky použití donucovacích prostředků jsou stanoveny v zákoně o bezpečnostní policii (SPG), a to v 50. Zde je základně určeno, že policie smí v krajních případech použít síly. Před použitím je povinná výzva s výstrahou, dalších podmínek určených ve spolkovém zákoně či předpise v souladu s tímto zákonem a především odkaz na používaní donucovacích prostředků dle spolkového zákona z r.1969, o použití zbraní orgánů federální policie, spolkové policie a městské policie. Zde jsou uvedeny podmínky velice stroze a zákon se věnuje především použití služební zbraně. To je samozřejmě v pořádku, jelikož se jedná o nejrazantnější a smrtící prostředek. Ostatní donucovací prostředky se řídí pouze obecnými podmínkami, a jak jsme již zmínili v kapitole Rakouska, tyto podmínky jsou na poměry dosud zmíněných zemí velice strohé. To může v praxi zapříčinit vyložení tentýž situace dvěma policisty odlišně a jinou volbou donucovacího prostředku. Jednomu se potom může zdát tento prostředek vhodně zvolený pro danou situaci a druhý může mít názor, že byl nepřiměřený. V drtivé většině případů ovšem k takovýmto rozporům nedochází. Toto může být opodstatněno buďto velice kvalitní přípravě a výběru vhodných policistů, nebo tzv. zdravému rozumu společnosti, respektu a pochopení pro obtížnou a nelehkou práci policistů v terénu, která je mnohdy psychicky náročná. Obě z těchto variant nahrávají Rakouskému systému a jeho bezproblémovému fungování, které bychom si zjednodušením a zkrácením našich zákonů dovedli jen stěží představit. Srovnávat tedy jednotlivé ustanovení tohoto zákona s tím českým je v podstatě nemožné. Zákony jsou zcela odlišné a srovnat lze pouze podmínky 40

41 určující použití služební střelné zbraně. Zde se setkáme s podmínkami obdobnými s těmi v ostatních státech, a to opět z důvodu, že všechny vyplývají z logiky věci. Místo nutné obrany a krajní nouze jakožto základních podmínek. Zde bychom použili služební střelnou zbraň v případě nutné sebeobrany (dle 3 trestního zákoníku - BGBI, 60/1974) nebo k bránění lidí, k potlačení nepokojů nebo vzpory, k zabránění útěku nebezpečného pachatele a k prosazení zatčení, zabránění útěku osoby, jenž spáchala závažný trestný čin nebo je duševně nemocná. Veškeré případy uvedené v tomto zákoně musí doprovázet závažná hrozba nebo nebezpečí ohrožující život nebo zdraví a selžou všechny slibné možnosti, jak se použití střelné zbraně vyhnout. Hrozba střelnou zbraní je opět spojená s varovným výstřelem. Zákon o policii či jeho obdoba jsou tedy velice odlišné od těch dosud zmíněných a důkladné srovnání všech podmínek pro použití donucovacích prostředků je pro rozsah naší práce nemožné. Základním rozdílem je tedy strohost a jednoduchost, která je ovšem vykompenzována dobrou kvalitou a profesionalitou policistů. Při srovnávání zákonů o policii České republiky s odpovídajícími zákony spolkových republik v Německu je ihned na první pohled patrné, že se jedná o velice odlišnou formulaci. Všimneme si také, že forma zákona je velice podobná tomu v Rakousku. Přijímací řízení je opět dosti podobné všem státům. Rozdílem je zmíněná výška uchazeče (ženy 163 cm, muži 165 cm). V rámci fyzických testů jsou v pro nás nezvyklé míře testovány koordinačních schopnosti, hbitost a ohebnost uchazeče. Vytrvalostní běh není měřen časově, ale ukazatelem je uběhnutá vzdálenost během zadaného času (12 min.). Za donucovací prostředek je v policejním zákoně spolkové republiky Bádensko-Württembersko určeno všechno, kdy dojde k použití fyzické síly vůči osobám či věcem. Jaké donucovací prostředky používat a kdy určuje mimo jiné Ministerstvo vnitra dané spolkové země. Obecné podmínky jsou srovnatelné s těmi v České republice a jiných zemích. Pouze jejich forma je uvedena jinak a celkem hezky a jednoduše je vystihuje jako krajní prostředky, pokud nelze jinak dosáhnout požadované účelu. Podmínky pro použití jednotlivých prostředků zde 41

42 ovšem opět nenajdeme. Stejně tak jak je tomu v Rakousku, jsou zde pouze uvedené podmínky pro použití služební střelné zbraně. K jejich použití musí být splněné obecné podmínky donucovacích prostředků a navíc k nim mu být bezprostředně ohrožen život či zdraví. Pokud toto porovnáme s Českou republikou, je to ten stejný princip, akorát pojat jiným způsobem. Podmínky vylučující použití střelné zbraně jsou také totožné v Německu je vyloučeno, pokud by bylo vysoké riziko zásahu kolemjdoucích (nezúčastněných) osob a v České republice pokud by mohl být ohrožen život či zdraví jiných osob. Rozdílem zde ovšem je, že v Německu je dodáno, pokud je použití zbraně jediným možným prostředkem k odvrácení bezprostředního ohrožení života, lze použít zbraň, i pokud by mohlo dojít k ohrožení jiných osob. V České republice by toto mohlo být z právního hlediska problematické, i když je to v zákoně nepřímo umožněno také. V Německu jsou také uvedené podmínky použití zbraně, pokud se jedná o určitý trestný čin. Nepřímo se podmínky ztotožňují s těmi v jiných zemích, akorát nejsou jednoduše uvedeny jako například v České republice vážně ohrožen život a zdraví policisty nebo jiných osob. Pro porovnání podmínek je tedy Německo, stejně jako Rakousko, velice problematické. Způsob podání zákona je odlišný, a i když nám určuje srovnatelné podmínky, jeho znění se s těmi ostatními srovnává velice obtížně. 42

43 Tabulka států a donucovacích prostředků Česká republika Hmaty, chvaty, údery a kopy Slzotvorné a el. prostředky Obušek a jiný úderový prost. Vrhací střelný prostředek Slovenská republika Hmaty, chvaty, údery a kopy Prostředky k překonání odporu a odvrácení útoku Polsko Rakousko Německo Fyzická síla Služební obušek El. prostředky Fyzické prostředky Slzotvorné a obdobné prostředky Gumový obušek Prostředky fyzického násilí Slzotvorné a obdobné prostředky Obušek Prostředky k překonání odporu Vrhací nestřelný Prostředky k Znehybňující síť prostředek zabránění odjezdu Zabraňující odjezdu a zastavovací Zastavovací prostředky Zabraňující odjezdu a zastavovací prostředky prostředky Vytlačování vozidlem Vytláčení vozidly a koňmi Služební vozidla Služební vozidlo Vytlačování štítem Vytlačování Služební kůň Služební kůň koněm Služební pes Služební pes Služební pes Služební pes Vodní stříkač Speciální vodní Vodní znehybňující Vodní dělo Vodní dělo stříkač prostředky Zásahová výbuška Zásahová výbuška Pyrotechnické prostředky Výbušné prostředky Úder střelnou Úder střelnou Chemické prostředky zbraní zbraní Hrozba zbraní Hrozba zbraní Varovný výstřel Varovný výstřel Pouta Pouta Pouta Pouta Pouta Prostředek k zamezení orientace Poutací popruhy Bezpečnostní přilba Poutací opasek Speciální střelivo Bezpečnostní pás Speciální střelivo Cela - izolace Použití letadla Cela - zadržení Pokoj - izolace Prostředky k překonání zámků Zbraň Střelná zbraň Zbraň 43

44 Shrnutí a závěr Z porovnání zákonů všech těchto zemí, kterými se řídí jejich policisté, vyplývá, že i když spolu země sousedí, nemusí mít stejné zákony. Země se z historického hlediska již před dlouhou dobou rozdělili a každá z nich se ubrala nejen z politického hlediska jiným směrem. Z tohoto logického důvodu narazíme na někdy drobné a jindy markantní rozdíly i v zákonných podmínkách pro použití donucovacích prostředků. Vezmeme-li v potaz největší rozdíly, rozdělili bychom do jedné skupiny Českou republiku, Slovenskou republiku, Polsko a do skupiny druhé by patřilo Německo a Rakousko. Možná lze toto odůvodnit i tím, že Německo a Rakousko užívá jako úřední jazyk němčinu a jazyk užívaný v Polsku, České a Slovenské republice má k sobě dost blízko. Způsob jakým jsou zákony psány, se nám zdá velice podobný, kdežto německy psané zákony mají zcela jinou formu. V České republice jsou zákony pro nás logické, stručné a myslí i na právní problematiku, která spočívá v nepřesném a nedůkladném formulování. Prakticky platí to, že čím podrobněji budeme mít zákon napsán, tím je menší pravděpodobnost toho, že si ho budeme moci vyložit více způsoby. Zákony Slovenské republiky jsou psány až na drobné výjimky totožně. Formát zákona, tak jak jsme i předpokládali, je naprosto stejný. Česká a Slovenská republika spolu díky takřka žádné jazykové bariéře úzce spolupracují v policejních postupech, zákrocích a především v policejních vzdělávacích zařízeních. Zákon o policii dokonce vychází ze stejného vzoru a najdeme v něm pouze rozdíly, které vznikly v posledních dvou desetiletých novelizacemi. Co se týká přijímacího řízení a služební přípravy, jsou na tom tyto dvě země velice podobně. Snad by se pouze dalo říci, že ve Slovenské republice jsou fyzické testy lehce náročnější, ale na druhou stranu rozdělují uchazeče do věkových skupin. Polský zákon je v podobnosti s tím českým ihned za Slovenskem. Zajímavostí mezi polskými donucovacími prostředky je svěrací kazajka a bezpečnostní přilba. Tyto se užívají buďto společně nebo v kombinaci s bezpečnostním pásem a slouží k zabránění sebepoškozování osoby. Polský zákon o donucovacích prostředcích je samostatným zákonem, který stojí vedle zákona o 44

45 policii. Podmínky pro jejich užití v zákoně o policii nenajdeme, ale mají svůj vlastní zákon. Zde jsou donucovací prostředky popsány velice podrobně a jeden po druhém. Stále se tedy opakují dokola obecné podmínky a jeho rozsáhlost je v ostatních námi srovnávaných státech jedinečná. Na druhou stranu, i když je celkem nepřehledný a opakující se jako celek, pokud se zaměříme na jednotlivé prostředky, dozvíme se toho o nich nejvíce a máme dosti přesnou představu kdy a jak jej užít. Přijímací řízení k policii v Polsku je z administrativního hlediska a požadavků obdobné. Fyzické testy mají místo jednotlivých disciplín zahrnuty do jednoho kombinovaného cvičení, kdy uchazeči musí projevit všestrannost. Obtížnost je těžké porovnávat pro rozdílné v disciplíny, ale představíme-li si všestranně orientovaného sportovce na jisté úrovni, který dosáhne v České republice průměrných výsledků, dosáhne s největší pravděpodobností průměrných výsledků i v Polsku. Náročnost je tedy z našeho pohledu opravdu srovnatelná. Služební přípravu mají v Polsku naprosto stejně řešenou, nicméně na ni údajně nekladou až takový důraz. Překážky v práci, dovolená, pracovní neschopnost apod. nejsou takovým problémem a služební přípravu lze vynechat. Ovšem toto v Polsku vynahrazují nekompromisními tzv. prověrkami, které se provádí jednou ročně. Je na ně kladen velký důraz a mimo fyzických testů obsahují také střelby. Navíc jsou v Polsku kladeny i velké nároky na psychickou stránku policisty, kdy je každých pět let povinen opakovaně absolvovat psychické testy. Rakouské zákony jsou již dosti odlišné a na rozdíl od již zmíněných států pro nás dosti nepřehledné. Hlavním rozdílem je jejich obsáhlost, která je opravdu minimální. Velké nároky jsou zde kladeny na úroveň jednotlivých policistů, a to především jejich rozhodnost, znalost a přípravu. Pokud se zamyslíme a vybavíme si problematiku některých mediálně známých policejních zákroků u nás a především to, jak se zákrok policie dívá veřejnost, kdy každý, kdo zákon někdy četl, si jej vyloží po svém, bylo by takovéto řešení zákona v České republice s největší pravděpodobností velice problematické. 45

46 Fyzické testy v přijímacím řízení a služební příprava jsou takřka stejné a těžko bychom mohli řešit rozdíl v jejich obtížnosti. Jediné co by mohlo stát za zmínku, jsou rakouské 3km vytrvalostního běhu místo 1km toho českého. Německo je ze zmíněných zemí nejobtížnější na porovnání. Forma policie, a vůbec celého státu, je řešena od základů jinak. Německo je rozděleno dle spolkových zemí, kdy každá země má své Ministerstvo vnitra a vlastní policii. Zákony o policii jednotlivých spolkových zemí jsou dosti strohé a podobné spíše rakouské formě, než jakémukoli jinému státu, který jsme zde zmínili. Ze zákonného hlediska v Německu i v Rakousku pracují pouze s obecnými podmínkami použití donucovacích prostředků a rozvádějí pouze použití služební střelné zbraně. Fyzické testy zahrnuté do přijímacího řízení mají také zcela jinou formu. Mimo vytrvalostní běh jsou složeny z disciplín, které místo síly uchazeče prověří spíše jeho hbitost a ohebnost. Služební příprava je v Německu obohacená o 3 hodiny služebního sportu měsíčně, kdy mimo technickou, taktickou, střeleckou a fyzickou přípravu se snaží u policistů vzbudit zájem o sport a tím je udržet méně nucenou formou v tělesné kondici. Toto je v jiných zemích pouze na individuálním přístupu daného jedince. Závěrem nám tedy vyplývá, že z praktického hlediska postupují policisté při zákrocích takřka totožné. Používají až na drobné výjimky stejné donucovací prostředky, ale ty základní zůstávají stejné. Zákony policií sousedních zemí mohou být velice podobné, ale i naprosto odlišné. Dle podobnosti bychom je rozdělili do dvou skupin - Německo, Rakousko a Polsko, Česká a Slovenská republika. Všude jsou všem kladeny velké nároky a velká pozornost vůči použití služební střelné zbraně. Vzhledem k tomu, že se jedná o nejrazantnější, a dokonce smrtící donucovací prostředek, je toto zcela logické a zcela v pořádku. Lze také říci, že služební střelné zbraně lze užít ve všech státech za stejných podmínek. Zákony tyto podmínky pouze odlišně formulují. 46

47 Seznam použitých zdrojů Baden - Wüttemberg, Polizeigesetz (PolG) (2014) Landesrecht - bw [Online].[vid ]. Dostupné z: al/;jsessionid=ef ccf3f23092e102f918bd4.pa4?quelle=jlink &query=polg+bw&max=true&aiz=true#jlr-polgbw1992v6p47 jlrpolgbw1992v1p47 jlr-polgbw1992v2p47 jlr-polgbw1992v3p47 jlrpolgbw1992v4p47 jlr- PolGBW1992V5P47CCF3F23092E102F918BD4.jpa4?quelle=jlink&quer y=polg+bw&max=true&aiz=true#jlr-polgbw1992v6p47 jlr- PolGBW1992V1P47 jlr-polgbw1992v2p47 jlr-polgbw1992v3p47 jlr- PolGBW1992V4P47 jlr-polgbw1992v5p47 BundesPolizei (2014) Auswahlverfahren [Online].[vid ]. Dostupné z: Česko (2014) Wikipedie [Online].[vid ]. Dostupné z: ČT24 (2013) Exkluzivně ČT24 - autor: Adéla Pobořilová [Online].[vid ]. Dostupné z: Kudowa Slone (2014) - Celní správa České republiky - společné pracoviště [Online]. [Praha, ČR]: Generální ředitelství cel [vid ]. Dostupné z: LandesPolizeiDirektion (2014) Das Aufnahmeverfahren [Online].[vid ]. Dostupné z: Logo Policie České republiky (2014) - Goole [Online].[vid ]. Dostupné z: ms&tbm=isch&sa=x&ei=635bvjbyhm71yatm_ohqbq&ved=0cayq 47

48 _AUoAQ#tbm=isch&q=policie+%C4%8Dr&facrc=_&imgdii=_&imgrc=x ftzljkmakgk6m%253a%3buxgswtoqwj4wlm%3bhttp%253a%252f %252Fim.novinky.cz%252F139%252F top_foto1- gw1ci.jpg%3bhttp%253a%252f%252ftema.novinky.cz%252fpoliciecr%3b600%3b338 Logo Policie Polska (2014) - Goole [Online].[vid ]. Dostupné z: ms&tbm=isch&sa=x&ei=635bvjbyhm71yatm_ohqbq&ved=0cayq _AUoAQ#tbm=isch&q=policja&facrc=_&imgdii=FCbJPqmu41qW7M%3 A%3Be54qDey7Qfr90M%3BFCbJPqmu41qW7M%3A&imgrc=FCbJPqm u41qw7m%253a%3b3_sn_rj9jxnmzm%3bhttp%253a%252f%252f kpppruszkow.policja.waw.pl%252fdokumenty%252fzalaczniki%252f9% 252F gif%3Bhttp%253A%252F%252Fkpppruszkow.policja.waw.pl%252 F%3B312%3B300 Logo Policie Rakouska (2014) - Goole [Online].[vid ]. Dostupné z: ms&tbm=isch&sa=x&ei=635bvjbyhm71yatm_ohqbq&ved=0cayq _AUoAQ#tbm=isch&q=polizei+austria+logo&facrc=_&imgdii=_&imgrc =MRff_UDIOmeVRM%253A%3BlfqvTZCakGE7TM%3Bhttp%253A%2 52F%252Fwww.polizeiforum.at%252Ffiles%252Flogo%252Flogopolizeiforum.png%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.polizeiforum.at%25 2F%3B558%3B175 Logo Policie Slovenské republiky (2014) - Goole [Online].[vid ]. Dostupné z: ms&tbm=isch&sa=x&ei=635bvjbyhm71yatm_ohqbq&ved=0cayq _AUoAQ#tbm=isch&q=slovensk%C3%A1+policie+logo&facrc=_&imgdi i=_&imgrc=1rht3jximmwb6m%253a%3b5w_818r4rzvxvm%3bhtt p%253a%252f%252fwww.minv.sk%252fswift_data%252fsource%252 Fpolicia%252Filustracne%252FPZ_stredne.jpg%3Bhttp%253A%252F%2 52Fwww.minv.sk%252F%253Ftlacove-spravy%2526sprava%253Dod- 48

49 decembra-2013-vydava-slovenska-republika-elektronicke-obcianskepreukazy-eid-karty%3b178%3b124 Logo Spolkové a Bádensko-Württemberské policie (2014) - Goole [Online].[vid ]. Dostupné z: ms&tbm=isch&sa=x&ei=635bvjbyhm71yatm_ohqbq&ved=0cayq _AUoAQ#tbm=isch&q=deutschland+polizei+logo&imgdii=_ Německo (2014) Wikipedie [Online].[vid ]. Dostupné z: Německé spolkové země (2014) Wikipedie [Online].[vid ]. Dostupné z: _zem%c4%9b Policie ČR (2010). Muzeum Policie ČR: Historie policie a četnictva: Poválečné období [Online]. [Praha, Česká republika]: Policie ČR [vid ]. Dostupné z: Policie ČR (2010). Muzeum Policie ČR: Historie policie a četnictva: Poválečné období [Online]. [Praha, Česká republika]: Policie ČR [vid ]. Dostupné z: Policie ČR (2010). Muzeum Policie ČR: Historie policie a četnictva: Zrod četnictva [Online]. [Praha, Česká republika]: Policie ČR [vid ]. Dostupné z: Policja (2014) [Online]. [Varšava, Polsko]: Policja.pl [vid ]. Dostupné z: Polizeiaufgabengesetz - PAG (2014) Bayern - recht - Bayerische Staatsregierung [Online].[vid ]. Dostupné z: bayern.de/jportal/portal/page/bsbayprod.psml?showdoccase=1&doc.id=jlr- PolAufgGBY1990rahmen&doc.part=X 49

50 Rakousko (2014) Wikipedie [Online].[vid ]. Dostupné z: Sicherheitspolizeigesetz - Hauer / Keplinger SPG - Sicherheitspolizeigesetz samt Verordnungen für Exekutivorgane. I. 50 SPG - Seite 1. Slovensko (2014) Wikipedie [Online].[vid ]. Dostupné z: StayPoland (2014) [Online]. [Varšava, Polsko]: StayPoland [vid ]. Dostupné z: Trivis (2014) Úplné znění zákona 273/2008 Sb., Zákona o Policii České republiky a úplné znění zákon 200/1990 Sb., Zákona o přestupcích. Ustawa o środkach przymusu bezpośredniego i broni palnej (2014) LexLege [Online].[vid ]. Dostupné z: Waffengebrauchsgesetz (WaffGebrG) (2014) Jusline [Online].[vid ]. Dostupné z: Zákon o Policajnom zbore (2014) Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky - Legislativa [Online].[vid ]. Dostupné z: 50

51 Obrázková příloha Obrázek č. 1 - znak Policie České republiky (Google Images, 2014) Obrázek č. 2 - znak Policie Slovenské republiky (tamtéž) Obrázek č. 3 - znak Policie Polsko (tamtéž) Obrázek č. 3 - znak Policie Rakousko (tamtéž) Obrázek č. 4 - znak Spolkové a BW policie (tamtéž) 51