Výroba pneumatických, elektrických komponentů, hadic a elektrických kabelů

Transkript

1 OZNÁMENÍ ve smyslu 6, odst. 1 zák. č. 100/2001Sb. (Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) v platném znění a podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu pro záměr: Výroba pneumatických, elektrických komponentů, hadic a elektrických kabelů duben 2015

2 OBSAH A.I. Oznamovatel...4 A.II. Investor...4 A.III. Projektant...4 Část B. Údaje o záměru 5 B.I. Základní údaje...5 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení...5 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru...5 B.I.3. Umístění záměru...5 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry...6 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (z hlediska živ. prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí...6 B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru...6 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení...8 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávních celků...8 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 9a odst. 3 zák. č. 100/2001 Sb. a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat...9 B.II. Údaje o vstupech...9 B.II.1. Půda...9 B.II.2. Voda...9 B.II.3. Surovinové a energetické zdroje...9 B.II.4. Nároky na infrastrukturu...11 B.III. Údaje o výstupech...13 B.III.1. Ovzduší...13 B.III.2. Odpadní vody...14 B.III.3. Srážkové vody...14 B.III.4. Odpady...14 B.III.5. Ostatní výstupy...15 B.III.6. Doplňující údaje...16 B.III.7. Havarijní rizika...16 Část C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území 18 C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území...18 C.II. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území...18 C.II.1. Klima a ovzduší...18 C.II.2. Vodohospodářské poměry...19 C.II.3. Horninové prostředí a přírodní zdroje...19 STR. 2

3 C.II.4. C.II.5. C.II.6. C.II.7. Příroda...21 Obyvatelstvo...22 Hmotný majetek, kulturní a technické památky...22 Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení...22 Část D. Údaje o vlivech záměru na veřejné zdraví a na životní prostředí 24 D.I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti...24 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo...24 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima...24 D.I.3. Vlivy na další fyzikální a biologické faktory...25 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody...25 D.I.5. Vlivy na půdu...25 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a na přírodní zdroje...25 D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a na ekosystémy...26 D.I.8. Vlivy na krajinu...26 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky...26 D.II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci...26 D.III. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice...26 D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné...26 D.V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů...27 Část E. Porovnání variant záměru 28 Část F. Doplňující údaje 29 Část G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru 30 Část H. Přílohy 32 H.I. Údaje týkající se zpracování Oznámení...32 H.II. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace...33 H.III. Stanovisko orgánu ochrany přírody...34 H.IV. Mapové a projekční podklady...35 H.V. Bezpečnostní listy hlavních surovin...40 STR. 3

4 ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.I. OZNAMOVATEL 1 Tabulka 1 Identifikace oznamovatele Obchodní firma DYNAFLEX CZ s.r.o 2 IČ Sídlo Rynoltice 149, Rynoltice 4 Oprávněný zástupce oznamovatele Jméno a příjmení Ing. Oldřich Nevařil Adresa Jítrava 68, Rynoltice Telefon A.II. INVESTOR DYNAFLEX CZ s.r.o. IČ sídlo Rynoltice 149, , RYNOLTICE A.III. PROJEKTANT Marcela Klofáčová Markvartice Jablonné v Podještědí STR. 4

5 ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. B.I.1.1. Název záměru a jeho zařazení Název Výroba pneumatických, elektrických komponentů, hadic a elektrických kabelů B.I.1.2. Zařazení záměru podle přílohy č. 1 zák. č. 100/2001 Sb. Záměr přísluší dle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. v platném znění do kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení), a to do bodu 7.1 Výroba nebo zpracování polymerů a syntetických kaučuků, výroba a zpracování výrobků na bázi elastomerů s kapacitou nad 100 tun/rok. Příslušným orgánem pro zjišťovací řízení k oznamovanému záměru je Ministerstvo životního prostředí. Toto oznámení bylo zpracováno dle přílohy č. 3 uvedeného zákona. B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Záměr představuje výrobu plastových komponent na 4 vstřikovacích lisech, resp. vtlačovacích linkách. Tyto budou přemístěny ze současných vyhovujících prostor v jiné lokalitě. Budou se zde vyrábět hadice pro vzduchové brzdové systémy nákladních aut a propojovacích kabelů pro nákladní automobily několika velikostí a typů. Představu o roční kapacitě výroby tak poskytuje více méně reálně množství spotřebovaného plastového granulátu. To dosáhne podle intenzity výrobního procesu, 187 tun při 5 denním pracovním týdnu v 3 směnném provozu, resp. 250 tun při nepřetržitém třísměnný provozu 7 dní v týdnu (výhled). Počet zaměstnanců bude 30 při 5 denním 3 směnném výrobním cyklu. B.I.3. Umístění záměru Umístění výrobní haly podle standardu územní lokalizace České republiky uvádí následující tabulka, výřezy z mapových podkladů a další grafické podklady jsou v přílohách. Umístění záměru podle standardu územní lokalizace České republiky uvádí následující tabulka, situační mapy Část F. Tabulka 2 Údaje o umístění záměru typ územní jednotky Název kód Kód NUTS Kraj Liberecký 27 CZ020 Okres Liberec 3204 CZ0204 STR. 5

6 Tabulka 2 Údaje o umístění záměru typ územní jednotky Název kód Obec Stráž pod Ralskem Katastrální území Stráž pod Ralskem Pozemky pro záměr st.p.č. Kód NUTS Nadmořská výška plochy s objektem je 320 m.n.m. Výroba je umísťována do průmyslové zóny Stráž pod Ralskem II do jedné z jednopodlažních hal garáží bývalých kasáren, které jsou rozmístěny podél ulice Na Vršku. Plocha haly je 1415 m2, užívána bude i manipulační plocha před objektem o rozloze asi 600 m2. Podle stanoviska příslušného stavebního úřadu je záměr v souladu s platným územním plánem města Stráž pod Ralskem, jak dokladuje příloha H.II. B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry DYNAFLEX CZ s.r.o. je výrobcem hadic pro vzduchové brzdové systémy nákladních aut a propojovacích kabelů pro nákladní automobily. Vyrábí vzduchové hadice z polyamidu, polyuretanu a termoplastického elastomeru volně ve svitcích nebo spirálové hadice se šroubením. Dále vyrábí propojovací kabely 24 V, EBS, ABS a 15 ti žilové kabely s PU nebo PA vnějším pláštěm, různých délek včetně montáže elektrických konektorů. Projekt s umístěním technologie předmětné výroby do postaveného objektu nepředstavuje střet s jinými záměry v lokalitě a to ani z hlediska jiných zde provozovaných průmyslových činností a služeb ani z hlediska významného zvýšení dopravní zátěže na hlavní komunikaci průmyslové zóny či v obci. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (z hlediska živ. prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Současné výrobní prostory v jiné lokalitě jsou nevyhovující z hlediska dispozičního a neumožňují zvyšování produkce výroby a rozšíření technologického zařízení. Lokalita ve Stráži pod Ralskem, kde v místě bývalých kasáren byla územním plánem obce vymezena průmyslová zóna, vyhovuje předmětnému záměru. A to z hlediska lokalitního, dopravního a především z hlediska umožněného pronájmu objektu a možnosti jeho přestavby na výrobní provozovnu. B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Investor se rozhodl místo stavby vlastního výrobního objektu pro pronájem haly k umístění svých technologických zařízení. Halu podle dispozic investora STR. 6

7 rekonstruuje vlastník objektu. Předmětná budova byla do 90. let součástí kasáren okupační sovětské armády a spolu se sousedním objekty sloužila především jako garáže vojenské techniky. STAVEBNÍ ÚPRAVY VÝROBNÍ HALY Hala je v současné době tvořena ocelovou konstrukcí s příhradové střešní nosníky o šířce 18 m, oplášťování a střecha jsou z vlnitého plechu. Výška haly v hřebeni je 6,6 m. Přestavba objektu představuje především jeho zateplení, konstrukci průmyslové podlahy a vyčlenění prostorů pro kanceláře, sociální zařízení a skladování a připojení inženýrských sítí. Místnosti budou odděleny sádrokartonovými příčkami. Funkční řešení a dispoziční uspořádání je podřízeno potřebám technologie výroby, vytvoření vhodných prostor pro skladování a zázemí pro zaměstnance. Venkovní plocha před halou není ve vlastnictví pronajímatele a je zpevněna betonovými panely. Do její konstrukce se nebude zasahovat. Bude sloužit k vykládce a nakládce surovin a zboží a parkování osobních aut zaměstnanců. Žádné vegetační plochy zde nejsou. KANALIZACE Objekt bude napojen na městkou splaškovou kanalizaci. VZDUCHOTECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ Technologická zařízení budou odsávána mimo halu pomocí ventilátorů viz následující tabulka. Hygienická výměna vzduchu v pracovním prostředí bude realizována systém přirozeného větrání (světlíky, okny). Tabulka 3: Vzduchotechnika technologie Zařízení Odsávání sušících zařízení Odsávání extrudérů Odsávání elektrické pece (při otevření dveří) Odsávání stolu čištění hlav extrudérů Průtok m3/hod Sociální prostory Tyto sociální místnosti budou odvětrávány malými samostatnými ventilátory. VYTÁPĚNÍ, OHŘEV VODY K vytápění se v maximální míře využije odpadní teplo od výrobních linek a z výměníku chladicí vody. K přitápění kanceláří budou sloužit elektrická akumulační kamna a teplá voda v sociálních místnostech se bude ohřívat v el. boilerech. TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ Výroba bude probíhat na 4 elektrických sušících zařízeních s objemem kg. Některá sušící zařízení jsou přímo integrována s vytlačovacím strojem. Hadice jsou vyráběny na 4 elektrických vytlačovacích linkách (vytlačovací stroj, kalibrační zařízení, tažný stroj) s výkonem přibližně kg produktů/hod. Tepelné STR. 7

8 formování spirál je prováděno na navíjecím přípravku, v elektrické peci a chladícím tunelu. Ve výrobních linkách jsou umístěny čtyři extrudéry typu Semafor 45, Semafor 60, Boston 60 a JS 45. TECHNOLOGICKÝ PROCES Plastový vstupní materiál je dodáván nákladními vozy v pytlích o hmotnosti 25 kg do skladové části haly, odkud je postupně dovážen k výrobní lince. Plastový materiál v granulích (PA, TPU, TPE) je dovážen ze skladu do sušícího nebo ohřívacího zařízení. Po vysušení resp. dosažení předepsané vlhkosti je materiál přemístěn do vytlačovacích strojů (extruderů) a potom vytlačován při teplotě přibližně od 180oC do 250oC. Následně roztavený materiál prochází kalibračním zařízením pomocí tažného stroje. Vyrobená hadice je oddělována automaticky na předepsané délky a navíjena ručně do svitků jako konečný produkt a nebo pokračuje do další zpracování, kde vzniká spirálová hadice. Hadice je navinuta na ocelový trn, který je ukládán na kovový vozík, který tvoří vsázku do elektrické pece. V peci je vsázka předepsanou dobu při teplotě do 160oC. Po ukončení ohřevu je vsázka řízeně chlazena mimo pec. Po sejmutí chladných spirálových hadic je na jejich konce namontováno ocelové šroubení. Kabely jsou vyráběny obdobným způsobem s tím, že při vytlačování je do vytlačovaného plastu přidán svazek vodičů. Kabely jsou navíjeny do spirál stejným postupem jako hadice. Na kabely jsou namontovány elektrické konektory. Při technologickém procesu dochází k tavení vstupních materiálů při teplotě podle druhu zpracovávaného termoplastu bez chemických nebo fyzikálně tepelných procesů, které by způsobovaly destrukci plastového materiálu. Doprovodnými výrobními procesy je odmašťování a čištění povrchů rozpouštědly (benzín, aceton) a dále identifikační potisk hadic. Vyrobené díly se balí přímo do papírových krabic uložených na palety nebo se zabalí do polyetylénové folie a následně do papírových krabic. Ze skladu jsou výrobky postupně expedovány k zákazníkům nákladními vozy a dodávkami. Součástí provozu je i základní údržba strojního zařízení, větší opravy a servis budou prováděny externě. B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení prací*: 5/2015 Dokončení prací*: 6 /2015 *Instalace technologie, stavební úpravy objektu již probíhají B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávních celků Město Stráž pod Ralskem Liberecký kraj STR. 8

9 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 9a odst. 3 zák. č. 100/2001 Sb. a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat Městský úřad Stráž pod Ralskem - Stavební úřad: rozhodnutí o povolení změny užívání stavby kolaudační souhlas Krajský úřad Libereckého kraje Odbor životního prostředí povolení k umístění vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší povolení provozu stacionárního zdroje B.II. B.II.1. ÚDAJE O VSTUPECH Půda Výrobní hala je umístěna na pozemku vlastníka objektu (Albena, s.r.o., Česká Lípa). Tabulka 4: Přehled dotčených pozemků p.p.č. druh pozemku využití pozemku 1000 Zastavěná plocha a nádvoří Jiná plocha stavba 2115/4* Rozloha Manipulační plocha Ochrana ZPF 1415 ne ne *Pozemek je ve vlastnictví města Stráž p.r. a zaujímá zpevněné plochy kolem objektů bývalých garáží. Nájemce objektu využívá část (cca 620 m2) k silnici jako parkovací a manipulační plochu. Dotčené pozemky nejsou součásti PUPFL a již ani ZPF. B.II.2. Voda Zdrojem pitné vody je vybudovaná přípojka vodovodu veřejné sítě. Voda bude využívána v sociálních zařízeních v objemu, odpovídajícím počtu pracovníků a normovým spotřebám celkem15 m3/měsíc, 180 m3/rok. Technologická voda není přímo ve výrobním procesu zapotřebí. Voda se používá se pro chlazení zařízení. Výměna této vody se provádí 5x ročně v objemu 5 m3 na jednu výměnu, tedy 25 m3/rok. Celková spotřeba vody v provozovně dosáhne 205 m3/rok. B.II.3. Surovinové a energetické zdroje SUROVINY Pro přestavbu haly budou použity suroviny a materiály v rozsahu a množství odpovídajícímu stavební konstrukci a požadavkům technických norem. Stavební část je prováděna pronajímatelem objektu v jeho kompetenci. STR. 9

10 Výroba Rozhodující podíl surovin pro výrobu má plastový granulát. Jeho celková roční spotřeba dosáhne 185 až 245 t za rok, podle intenzity výroby. Dále se v technologii používají barviva a aditiva a ke zvýšení kluznosti kabelů mazací olej. Pro potisk jsou určeny inkousty a jejich ředidla. Při údržbě strojních zařízení se k odmašťování dílů rozpouštědla a technický benzín. Převodový olej se spotřebovává při doplňování převodovek strojů. Hygienické čisticí prostředky se používají při údržbě vnitřních prostor. Tyto se skladují ve velmi malých množstvích, kdy spotřeba se pohybuje v jednotkách l, kg za měsíc. Přehled hlavních surovin je v tabulce č. 5. Tabulka 5: Zpracovávané suroviny a pomocné látky Chemická směs, látka druh LARIPUR (TPU) 1) termoplast HYTREL (TPE) 2) termoplast GRILAMID (PA12) 3) termoplast Ultramid (PA6) 3) termoplast OMNICOLOR-DEEP RED barvivo OMNICOLOR-DEEP YELLOW Inkoust 5157E-4 Inkoust Sprej Tectane (po 400 ml) Gyrol 90 Aditivum PA Ředidlo C 6000 Technický benzín použití výroba komponent výroba komponent výroba komponent výroba komponent výroba komponent výroba komponent tisk. barva potisk potisk zlepšení mazací olej kluznosti kabelů při montáži převodový doplňování olej převodovek procesní Zlepšení aditivum extruze čištění dílů rozpouštědlo opravy čištění dílů, odmašťování rozpouštědlo opravy barvivo Spotřeba 5 dní/týden/ 3 směny (t/rok), *litr/rok Spotřeba 7 dní/týden/ 3 směny (t/rok) 20,0 25, 0 15,0 20,0 150,0 200,0 2,0 2,0 0,2 0,3 0,2 0,3 *5 *10 *7 *15 *24 *24 *10 *15 0,15 0,2 *10 *15 *20 *30 Vysvětlivky: 1) TPU = termoplastický polyuretan TPE = termoplastický eleastomer 3) PA = polyamid 2) STR. 10

11 Tabulka 6: Základní fyzikální vlastnosti zpracovávaných termoplastů Parametr Barva Zápach Teplota tavení [oc] Zápalná teplota [oc] Tepelný rozklad [oc] LARIPUR bezbarvý žádný > 175 > 250 neudáno HYTREL GRILAMID Ultramid různá černá žádný skoro bez 150 až až 185 neudáno neudáno > 275 neudáno bílá žádný cca 220 > 400 > 300 ELEKTRICKÁ ENERGIE Instalovaná technologická zařízení, ostatní elektrické spotřebiče a osvětlení interiéru budou připojena na veřejnou síť. Rozhodující podíl ve spotřebě elektrické energie mají výrobní linky, resp. termoelektrický ohřev plastů. Hodinová spotřeba se předpokládá mezi kwh, ročně dosáhne MWh podle intenzity výroby (5, resp. 7 denní 3 směnný výrobní cyklus)..dodávka elektrické energie bude zajištěna ze sítě ČEZ, ze stávající přípojky. PLYN Zemní plyn se v hale nebude využívat. Propan se bude v omezeném množství využíván pro pohon vysokozdvižného vozíku (2x 10kg lahve) a 2 lahve po 10 kg se spotřebují měsíčně pro opalování plastu. Tlakový vzduch Tlakový vzduch bude zajišťovat elektrický lamelový kompresor o příkonu 8 kw. B.II.4. Nároky na infrastrukturu SKLADOVÁNÍ Skladované materiály pro výrobu: Plastový granulát bude ve skladu uložen v pytlích na paletách v celkovém množství kolem 12 tun. (plocha cca 20 m2) Přídavné materiály (aditiva, barviva) budou skladovány v množství přibližně kg - skladová plocha cca 8 m2. Expediční sklad Šroubení bude ukládáno ve skladu o ploše 30 m2 a elektrické konektory ve skladu o ploše 20 m2 v papírových krabicích v regálech. Manipulace ve skladu Granulát, šroubení a elektrické konektory budou přemísťovány při vykládce a nakládce vysokozdvižným vozíkem až na rampu. Ve skladovém a výrobním prostoru bude manipulačním prostředkem nízkozdvižný ručně vedený paletový vozík. Šroubení a elektrické konektory budou ukládány do regálů ve skladu ručně. STR. 11

12 Ve výrobní hale jsou používány pro dopravu hadic nebo kabelů mezi jednotlivými výrobními operacemi plastové vozíky na kolečkách. Pro manipulace v expedici jsou k dispozici stejné prostředky tj. ve skladu expedice na rampu nízkozdvižný ručně vedený paletový vozík a pro nakládku vysokozdvižný vozík. Hlavní objem obslužné dopravy představuje zásobování materiálem, a expedice hotových výrobků. Nákladní vozy budou sjíždět z průjezdné komunikace a betonovou plochu mezi ní a halou. INŽENÝRSKÉ SÍTĚ Inženýrské sítě jsou do průmyslové zóny dovedeny, k nim bude připojen objekt s umisťovaným záměrem. DOPRAVA Nákladní doprava vyvolaná záměrem představuje především dodávky surovin do skladu a expedice hotových výrobků zákazníkům. Vzhledem k velikosti produktů nebude tato doprava nijak intenzivní a představuje týdně celkem 2 kamiony (TNA) 6 středně těžkých NA a 7 dodávkových vozidel (4, 12 a 14 obrátek NA týdně). Nákladní doprava bude probíhat pouze v denní době a to do 18 hod, vyjímečně se očekává dodávka do 22 hod. Noční nákladní přeprava je vyloučena. Z hlediska dopravy osobními vozidly bude jejich hlavní podíl představovat zaměstnanecká doprava; auta návštěv představují jen 1 až 2 denně. Auta zaměstnanců (OA) budou parkovat na panelové ploše před halou, kde se počítá s parkováním asi 7 OA na směnu. Předpokládanou frekvenci obslužné dopravy prezentuje následující tabulka. Tabulka 7: Frekvence nákladní dopravy Druh vozidla Kamion (TNA) Středně těžké n. auto (SNA) Dodávka, LNA Celkem nakládka vykládka za rok za rok celkem měsíčně týdně Výrobní hala bude přístupná sjezdem z ulice Na Vršku, která prochází středem průmyslové zóny. Nákladní doprava bude směrována východním směrem po účelové komunikaci k bývalé šachtě a odtud na SV s napojením na silnici č. 278 a dále na západ kolem města a bývalého odkaliště uranových dolů na Luhovskou křižovatku, kde se napojí na silnici 2. tř. Jablonné v Pj. Mimoň. STR. 12

13 B.III. B.III.1. ÚDAJE O VÝSTUPECH Ovzduší Stacionární zdroje znečišťování ovzduší Spalovací zdroje jako kotle vytápění nebudou v hale instalována. Pracovní prostor haly je odvětráván přirozeně okny a světlíky. Zdroji emisí do vnějšího ovzduší budou odtahy extruderů, sušící a ohřívací zařízení, odsávání elektrické pece (pouze při otevření dvířek, čištění hlav extruderů a případně fugitivní emise z výrobního prostoru. Hlavním technologickým procesem výroby je termoelektrické a tlakové tváření plastů, bez chemických procesů. Obsah reziduí volných těkavých látek v polymerní matrici používaných plastických materiálů je zanedbatelný. Exaktně stanovit možnou emisi z posuzované technologie není možné. Důvodem je skutečnost, že výše jmenované jednotlivé druhy zpracovávaných plastických hmot na základě údajů z bezpečnostních listů neobsahují VOC kromě látky GRILAMID, který obsahuje 10 až < 25% plastifikátoru N-butylbenzensulfonamidu (C10H15NO2S, CAS , tenze par 0,05 kpa při 150oC). Nicméně čistě teoreticky platí, že by zpracovávané plasty mohly jako polymerní látka obsahovat jisté množství zbytkových monomerů. Jejich případný obsah, který se bude explicitně blížit nule, závisí v prvé řadě na typu polymeru a podmínkách během jeho výroby, např. použitém katalyzátoru u toho kterého výrobce. V průběhu zpracování však tyto látky mohou prakticky emitovat pouze z obtížně definovatelného objemu polymeru z jeho povrchové vrstvy. Při formování nedochází, a ani docházet nemůže k depolymerizaci polymerů plastických hmot. Depolymerace by znamenala destrukci chemických vazeb polymeru (zkracování polymerních řetězců), a tím i ztrátu chemických, a hlavně fyzikálních vlastností, které daná plastická hmota má. Výrobek by byl nepoužitelným zmetkem. V odborném posudku vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší, kam předmětné zařízení spadá, byly spočítány teoretické emise těkavých organických látek z technologie při deklarovaných parametrech odsávané vzdušniny, chemických vlastnostech plastů a daném emisním limitu. Z něj vyplývá, že pokud je množství vzdušniny odsávané z technologických zařízení pro zpracování (opracování) termoplastů za zvýšené teploty (tj. kromě chlazení) celkem m3/hod., pak při obecném emisním limitu ve výši 150 mg/m3 je celkový hmotnostní tok g TOC/hod. To je hodnota nižší, než obecně platný hmotnostní tok g TOC/hod. dle přílohy č. 9 k vyhlášce 145/2012 Sb. Největší pravděpodobnost vzniku emisí VOC přichází v úvahu při provádění extruze termoplastu GRILAMID. Při projektovaném výkonu odsávání u extrudérů ve výši m3/hod. by k překročení limitního hmotnostního toku dle přílohy č. 9 k vyhlášce 415/2012 Sb. ve výši g TOC/hod. došlo při koncentraci mg/m3, což je hodnota s největší pravděpodobností nereálná. Pokud by došlo k naplnění hmotnostního toku g TOC/hod. při extruzi termoplastu GRILAMID, pak by to znamenalo celkovou roční emisi (při plném STR. 13

14 třísměnném provozu) ve výši 24,2 t TOC/rok. Při spotřebě 200 t GRILAMID za rok (při plném třísměnném provozu) by to znamenalo, že by rozkladu a následné emisi v podobě VOC muselo podlehnout 12,1 % z hmotnosti zpracovávaného termoplastu GRILAMID. To je hmotnost, která se jeví jako nereálná. Tedy je více než nepravděpodobné, že by při extruzi mohlo dojít k naplnění limitního hmotnostního toku ve výši g TOC/hod. Mobilní zdroje znečišťování ovzduší Tyto zdroje představují osobní a především nákladní auta. Pohyby vozidel obslužné dopravy po příjezdové komunikaci a na manipulační ploše jsou při daném počtu vozidel, jejich rychlosti a době pohybu zanedbatelným zdrojem emisí. Intenzita dopravy bude, vzhledem k objemu výrobků malá - 2 kamiony (TNA) 6 středně těžkých NA a 7 dodávkových vozidel (4, 12 a 14 obrátek aut obslužné dopravy týdně). Nebude tedy znamenat významný imisní příspěvek ke znečišťování ovzduší. Osobní auta, vyjma návštěv, mají obrátku 3x denně do 7 aut příjezd s odjezdem na směny. Rozptylová studie nebyla vzhledem k uvedeným skutečnostem zpracována, u VOC pak není legislativně stanoven imisní limit. Podle odborného odhadu nedosáhne imisní příspěvek z obslužné dopravy víc než první procenta imisního limitu NO2 (maximální hodinová koncentrace). B.III.2. Odpadní vody TECHNOLOGICKÉ ODPADNÍ VODY Při vlastním technologickém procesu odpadní vody nevznikají. Jednorázově vzniká odpadní voda při výměně a čištění chladících okruhů technologických. Přibližně 4x za rok se vymění všechna chladící voda v celkovém objemu m3 na jednu výměnu. Voda se mění tehdy, když se začnou množit bakterie a je silně znečištěna prachem, případně jinými nečistotami. SPLAŠKOVÉ ODPADNÍ VODY Splaškové odpadní vody ze sociálních zařízení jsou odváděny do městské splaškové kanalizace a odvedeny na městskou ČOV. Roční množství splaškových vod přibližně odpovídá spotřebě pitné vody a dosáhne asi 180 m3/rok. B.III.3. Srážkové vody V bilanci odtékajících srážkových vod nedojde ke změně proti současnému stavu, protože rekonstruovaná hala se nezvětší a nepřibudou ani zpevněné plochy. Vody ze střech jsou vedeny z celé PZ do blízkého potoka, z manipulační betonové plochy odtékají do štěrkového pruhu podél komunikace a do okolního terénu. B.III.4. Odpady Odpady z rekonstrukce objektu jdou na vrub stavební firmy, provádějící tyto práce pro pronajímatele nemovitosti. Při provozu vznikají odpady z výroby a údržby. Technologie výroby pracuje s minimální produkcí odpadů, především plastů. Některé vadné díly se znovu drtí a zpracovávají v extruderu. Předpokládané spektrum hlavních druhů produkovaných odpadů a jich roční objemy jsou shrnuty v tabulce č.8. STR. 14

15 Tabulka 8 - Odpady z výroby kód Druh odpadu Kategorie odpadu Odhad produkce t/rok Papírové lepenky a obaly O 0, Plastové obaly O 1, Plastové hobliny a třísky O Směsné obaly O 4,0 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek O Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami N 0, Směsný komunální odpad O ,1 Likvidace odpadů je smluvně zajištěna oprávněnými firmami. S odpady musí být v provozovně nakládáno v souladu v právními předpisy. S použitými obaly bude nakládáno v souladu se zákonem č. 477/2001 Sb. (O obalech). Recyklovatelné odpady jsou shromažďovány odděleně a předávány k recyklaci a zářivky, elektronika a další likvidovaná určená zařízení jsou v režimu zpětného odběru. B.III.5. B.III.5.1. Ostatní výstupy Hluk a vibrace Vibrace nebudou z výroby emitovány žádné. Hluk z rekonstrukce objektu není posuzován technologie se bude umisťovat do pronajaté haly až po rekonstrukci. PROVOZ Stacionární zdroje Stacionární zdroje hluku jsou umístěny uvnitř objektu, vyjma ventilátorů odsávání vzduchu od technologie ve stěně haly. Hlavními stacionárními zdroji hluku s emisemi vně haly jsou 4 ventilátory odsávání vzduchu od technologie s hlukem na plášti db. Budou umístěny ve stěně objektu. Extrudery, umístěné uvnitř haly, dosahují kolem 70 db na plášti. Elektrický kompresor o příkonu 8 kw emituje hluk kolem 60 db a je také uvnitř objektu. Hluk z haly je do vnějšího prostředí utlumen izolací pláště objektu (Izolace stěn zaručuje neprozvučnost minimálně 25dB.) STR. 15

16 Stacionární zdroje nepřestavují významný zdroj emise hluku do okolí. Vzhledem k lokalitě průmyslové zóny s předmětnou halou ve vzdálenosti min. 500 m od obytných domů nebudou zařízení VZT haly a technologie zdrojem zvýšení akustické zátěže u obytných objektů. Mobilní zdroje Míra dopravní zátěže souvisí s potřebami zásobovací a odbytové dopravy a osobní dopravy zaměstnanců. Intenzita dopravy bude, jak je uvedeno výše, nízká a představuje průměru 2 těžká nákladní auta, 6 středně těžkých nákladních aut a 7 dodávkových vozidel týdně. To představuje 4, 12 a 14 obrátek aut obslužné dopravy týdně a to v denní době do 18 hod, zcela vyjímečně jedno vozidlo do 22 hod. Nákladní doprava bude vedena mimo obytnou zónu obcí Stráž p. R. a Hamr n.j. Obytné domy nejsou ani v kontaktu s předmětnou průmyslovou zónou. Jak je uvedeno v kap. B.II.4., trasa této dopravy bude směřovat z průmyslové zóny obchvatem s napojením na komunikaci mezi Hamrem a Stráží a dále s napojením na silnici Jablonné v Pj. Mimoň. Podél této trasy nejsou obytné domy u kterých by průjezd nákladních aut od a k výrobní hale zvyšoval hladinu hluku. Osobní auta, vyjma návštěv mají obrátku 3x denně do 7 aut příjezdy s odjezdy na směny. Tato auta budou sice projíždět Máchovou ulicí a zřejmě i centrem města, ale vzhledem k uvedené frekvenci bude příspěvek hlukových emisí minimální. B.III.5.2. Záření Vlastní provoz není zdrojem radioaktivního ani elektromagnetického záření nebudou zde provozovány žádné průmyslové generátory vysokých frekvencí. B.III.5.3. Zápach Předkládaný záměr při jeho provozu nebude generovat zápach, spojený s obtěžováním zaměstnanců ani obyvatel v nejbližší obytné zástavbě. B.III.6. Doplňující údaje Všechny údaje, potřebné k popisu záměru a jeho vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí jsou obsaženy v jednotlivých kapitolách tohoto Oznámení. V průběhu jeho zpracování se nevyskytly žádné nové informace k doplnění dat k technologii projektového záměru. Současně s Oznámením byl zpracován i Odborný posudek k vymezení a zařazení zdroje znečišťování ovzduší, ze kterého byly použity i některé informace k emisím z instalovaných zařízení. Posudek mj. konstatuje, že instalovaná technologie obsahuje prvky BAT je oprávněný předpoklad, že bude plnit podmínky, stanovené zákonem 201/2015 Sb. B.III.7. Havarijní rizika Záměr představuje instalaci technologických zařízení do přestavěné pronajaté haly. Z podobných provozovaných technologií je ověřeno, že zde nebudou vznikat žádná potenciální rizika významných havárií, které by mohly být zdrojem negativních vlivů na životní prostředí v okolí. Při výrobním provozu se bude jednat o rizika nahodilá a jedná se především o riziko požáru. Nebezpečné chemické látky a prostředky nebudou při pracovních operacích STR. 16

17 používány, kromě mazacích a hydraulických olejů a menších množství chemických přípravků na údržbě používány. Environmentální dopady a potenciální rizika z provozované činnosti lze hodnotit v případě uvedeného záměru jako minimální a to především vzhledem ke následujícím skutečnostem: Významná průmyslová rizika, která by příslušela do režimu směrnice Seveso II v závodě nejsou identifikována (zák. č. 59/2006 Sb. o prevenci významných havárií). Technické zabezpečení v hale vylučuje průnik závadných látek (mazací a hydraulické oleje, chemické látky a prostředky používané údržbou) přes podlahu výrobní haly při havarijní situaci. Povodňové riziko pro objekt je vyloučeno, lokalita je mimo záplavové území Ploučnice. STR. 17

18 ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ Širší okolí lokality záměru bylo významně ovlivněno předchozími průmyslovými činnostmi především těžbou uranu a souvisejícími aktivitami a stavbami. (Objekty hlubinných dolů a chemické těžby a pomocných provozů, v neposlední řadě i činností okupační armády.) S tím souvisí značné antropogenní ovlivnění krajiny a některých přírodních složek životního prostředí, zejména podzemních vod, vodních toků a nádrží, horninového prostředí i lesních porostů. V celé oblasti dosud probíhají sanační práce po těžbě uranu, zejména chemické, která představuje především zátěž podzemních vod. Tyto sanace mají zmírnit důsledky uvedené činnosti a mimo zastavěné plochy i přispět k revitalizaci krajinu. Vlastní projektový záměr je situován do průmyslové zóny II města Stráž pod Ralskem, vymezené v areálu bývalých kasáren, tedy zastavěného území, kde jsou přírodní prvky zcela potlačeny. Širší území není součástí žádného velkoplošného chráněného území (CHKO, NP). Nenachází se zde ani žádná z nižších kategorií zvláště chráněných území ani lokalita soustavy NATURA Areál průmyslové zóny II Stráže pod Ralskem ani jeho blízké okolí není součástí územního systému ekologické stability. Přímo v lokalitě záměru nejsou žádné registrované významné krajinné prvky. Z hlediska imisní zátěže ovzduší lze konstatovat, že je v současné době minimální, lehký průmysl a skladová činnost v lokalitě nejsou zdrojem významných emisí. Po ukončení těžby uranu a zrušení kasáren se výrazně snížila frekvence dopravy i jí vyvolané zátěže především prachem ale i hlukem. C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.II.1. C.II.1.1. Klima a ovzduší Klima Dle klimatické rajonizace přísluší širší území do mírně teplé oblasti, stupně MT7. Tato mírně teplá oblast se vyznačuje normálně dlouhým, mírným, mírně suchým létem, normálně dlouhou zimou, mírně teplou, suchou až mírně suchou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Vyznačuje se mírným jarem a mírně teplým podzimem (Quitt, 1971). Dlouhodobý průměr srážek ( ) v širším území (Liberecký kraj) dosahuje 612 mm/rok, v roce 2014 to bylo 683 mm/rok. Dlouhodobý normál teploty v regionu dosahuje 6,4 C, v r to bylo průměrně 9 C. STR. 18

19 C.II.1.2. Ovzduší Zastoupení jednotlivých směrů větru v regionu odpovídá morfologii terénu v oblasti. Nejčastější je vítr jihozápadní (15%), dále severozápadní (13%) a jižní (10%). Vysoký podíl dosahuje bezvětří (32%). Průmyslové podniky, provozované v současné době ve strážsko hamerské oblasti nejsou velkými zdroji znečišťování ovzduší. Spalovací zdroje jsou dnes téměř výhradně plynové a emise z jiných zdrojů nejsou významné. Imisní pozadí hlavních polutantů ovzduší v regionu je monitorováno nejblíže od dotčené lokality ve stanici ČHMÚ V Liberci a dále v České Lípě, tedy pro danou lokalitu nevypovídající, nicméně ani zde koncentrace vybraných látek nedosahují nadlimitních hodnot ani v jednom případě. (Stanice v Břevništi byla zrušena v r. 2003). Lze reálně předpokládat, že imisní zátěž hlavními sledovanými polutanty ovzduší v lokalitě a jejím okolí bude v současné době hluboko pod imisními limity. C.II.2. C.II.2.1. Vodohospodářské poměry Povrchové toky a nádrže Širší území je součástí povodí Labe (č.h.p ). Území odvodňuje Ploučnice (č.h.p ) Podle vyhlášky č. 470/2001 Sb. je Ploučnice významným vodním tokem, až po Hamr na Jezeře je pstruhovou vodou. Řeka je místní erozní bází. Nejblíže průmyslové zóně, protéká na S bezejmenný přítok Ploučnice. Z povrchových nádrží jsou nejbližší Hamerské jezero na SV a seve a Horecký rybník na SZ. C.II.2.2. Podzemní vody Lokalita je součástí rozsáhlé chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. Patří do hydrogeologického rajónu 464 Křída Horní Ploučnice, který je bilančně nejvýznamnějším rajónem v ČR. Přírodní zdroje pitné vody jsou bilancovány ve středoturonském kolektoru. Ochranné pásmo vodních zdrojů v nejbližším okolí není vymezeno. Hydrogeologické poměry v širší oblasti a především jakost vod byly v minulosti ohrožovány zejména chemickou těžbou uranu. I když se týkala spodní, cenomanské zvodně, kontaminace přes špatně cementované vrty a vtláčecí vrty chemické těžby i puklinami zasáhla i turonskou zvodeň s kolektorem pitné vody. C.II.3. C.II.3.1. Horninové prostředí a přírodní zdroje Geomorfologie a geologické poměry Regionální řazení vyšších geomorfologických jednotek ČR (ČÚZK, 1996) širšího území prezentuje následující tabulka: Tabulka 9: Umístění lokality podle geomorfologického členění Geomorfologická jednotka Provincie Číselné označení I Název Česká vysočina STR. 19

20 Subprovincie (soustava) Oblast (podsoustava) Celek I3 I3A Česká tabule Severočeská tabule Ralská pahorkatina Strážská kotlina je plochou strukturně denudační sníženinou při Ploučnici a Ještědském potoku. Vyznačuje se zarovnanými povrchy s poměrně rozsáhlými pokryvy kvartérními sedimenty, vývěry podzemních vod a lokální tvorbou humolitů. Nadmořská výška území s výrobní halou dosahuje 324 m.n.m. Z celek rovinatého terénu vystupují v okolí vrchy nejblíže na JZ Šibenice (383 m.n.m.) a na V Hutník (343 m.n.m). GEOLOGICKÉ POMĚRY Širší území je regionálně geologicky součástí České křídové pánve. Podloží křídových sedimentů je reprezentováno komplexem proterozoických a staropaleozoických fylitů a granitoidů a mladších granitoidů a paleoryolitů. Horniny platformního pokryvu jsou zastoupeny sedimenty cenomanu a turonu o celkové mocnosti m. Bazální pískovcové perucko - korycanské souvrství (cenoman) je pro uranovou mineralizaci je nejvýznamnější. Souvrství nepropustných slínovců bělohorského souvrství odděluje spodní uranonosné souvrství od pískovců jizerského souvrství - kolektoru turonské zvodně s vysokým stupněm koeficientu filtrace. Pokryvné kvartérní útvary jsou zastoupeny pleistocénními a holocenními sedimenty (štěrky, písky), místy eolickými sedimenty. Nejstarší jsou střednopleistocénní proluviální a fluviální štěrky. Mladší střednopleistocénní Holocenní uloženiny (písky, písčité hlíny) vyplňují současná údolí, na která jsou vázány i výskyty organogenních sedimentů (rašeliny). HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY Hydrogeologické poměry jsou podmíněny morfologií povrchu, filtračními vlastnostmi vodonosných souvrství a tektonickou stavbou území. V širším území se vytvořily v pískovcových souvrstvích křídového útvaru dvě zvodně, spodní cenomanská, oddělená jílovitým izolátorem od vodohospodářsky významné turonské zvodně. Volná hladina podzemní vody v lokalitě je zakleslá v puklinovém systému střednoturonských pískovců v hloubce kolem m. C.II.3.2. Půdy Záměr je umisťován do existující haly na pozemku, který není součástí ZPF. C.II.3.3. Přírodní zdroje Ve strážsko hamerské oblasti byl po desetiletí těžen uran z pískovců cenomanského souvrství. I když je v současné době činnost chemické i hornické těžby ukončena (vyjma tzv. sanační těžby) a je realizována postupná sanace, na území je stále platné Chráněné ložiskové území (CHLÚ) Stráž pod Ralskem. V širší oblasti jsou ještě i oceněné i těžené zásoby pískovce a lomového kamene. STR. 20

21 Současně je zde oblast chráněné přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída a v jizerském souvrství (stř. turon) jsou bilancované zásoby pitné vody. C.II.3.4. Radonové riziko Lokalita záměru přísluší do střední kategorie radonového indexu z hlediska rizika, který vychází z charakteru horninového podloží (složení hornin, propustnost, disjunktivní tektonika). C.II.4. C.II.4.1. Příroda Flóra Z fytogeografického území je lokalita řazena do obvodu Českomoravské mezofytikum, okresu 52. Ralsko-bezdězská tabule (SKALICKÝ 1988). Vyznačuje se poměrně bohatou květenou s řadou fytogeograficky kontrastních prvků a vysokým podílem reliktů vázaných na specifické biotopy přechodových rašelinišť, slatin, vodních ploch, neovulkanických a pískovcových elevací, jakož i písčin. Velmi různorodá je i potenciální přirozená vegetace, v níž se střídají lesy s výrazným zastoupením borovice lesní, acidofilní bučiny, květnaté bučiny, suťové lesy, rašelinné bory, mokřadní olšiny a smíšené listnaté háje. Převažujícím útvarem území je pak pískovcová pahorkatina s troficky velmi chudými půdami a s místně výraznějším výskytem psamofilních druhů. Ze stromů převažuje borovice, která je vysazována i na rekultivované plochy. Z listnatých dřevin je hojná bříza a příp. olše. Přímo v místě investičního záměru, v zastavěné ploše nejsou přírodní plochy s vegetací, pouze k sousedním objektům jsou pruhy s travnatým porostem, keři a stromy. C.II.4.2. Fauna Protože se záměr týká pouze zastavěných ploch, je zjišťování pobytu faunu v dotčeném území bezpředmětné. C.II.4.3. C.II Krajina a ekosystémy Krajina Historicky bylo širší území lesní a zemědělskou krajinou, hospodářsky využívanou. Oblast byla dříve charakterizována především lesy, loukami a poli, vodními toky (zejména řekou Ploučnice a jejími přítoky) a vodními nádržemi (Horecký rybník, Hamerský rybník, bývalý Sedlišťský rybník). Obytná zástavba je soustředěna především do obcí Stráž pod Ralskem a Hamr na jezeře. Harmonický ráz krajiny typu B podle typologie Míchala (1997) byl značně narušen těžbou uranu (vlastní těžba a doprovodné činnosti) i činností sovětské armády. Došlo ke změně až do silně antropogenizovaného typu krajiny (A) devastované, jen místy se zachovala průměrná krajinářská hodnota, vyjímečně i zvýšená. Došlo i k zásahům do vodního toku Ploučnice a Sedlišťského rybníka a změně charakteru obce Stráž p.r. V posledních asi 10 letech dochází k postupné revitalizaci krajiny tam, kde je to možné a k návratu k rekreačnímu využití území. Nové podniky lehkého průmyslu a STR. 21

22 služeb jsou umisťovány do plocha již zastavěných a s využitím rekonstruovaných objektů na místě. C.II Natura 2000 a evropsky významné lokality Předmětné území nepatří mezi legislativně vymezené ptačí oblasti (NV /2004 Sb. a 19 28/2005 Sb.) ani není uvedeno v národním seznamu evropsky významných lokalit (NV 132/2005 Sb.). Příslušné vyjádření KÚ odboru ŽP je v příloze H. III. C.II Zvláště chráněné části přírody a ÚSES Plocha haly nezasahuje do žádného území legislativně chráněného, ani do některého prvku ÚSES. Nejbližším zvláště chráněným územím je PP Rašeliniště Černého rybníka asi 2 km jihovýchodně od lokality. C.II.5. Obyvatelstvo Střed obce Stráž pod Ralskem (přes 4000 obyvatel) je od území průmyslové zóny II s halou vzdálen asi 2 km. Obec ztratila v době těžby uranu svůj rekreační charakter a dominantu nyní tvoří sídliště s panelovými domy zasazenými do venkovské, mezitím ovšem silně pozměněné krajiny. Centrum druhé nejbližší obce Hamru na Jezeře (asi 330 obyvatel) je od předmětné lokality vzdáleno asi 800 m. Výrobní hala firmy, nedotýká žádných lidských sídel; nejbližší objekty bydlení stojí ve vzdálenosti asi 500 m. C.II.6. Hmotný majetek, kulturní a technické památky V území průmyslové zóny II obce Stráž pod Ralskem, kde bude záměr realizován, se nenacházejí žádné hodnoty historického, kulturního ani archeologického významu, ani žádné kulturní památky, zapsané v Ústředním seznamu památek ČR. Hmotný majetek, kulturní, technické ani historické památky nebudou přestavbou haly ani vlastním provozem dotčeny. C.II.7. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Území biologicky významná se v dotčeném území ani jeho nejbližším okolí nenacházejí. Vzhledem k faktu, že se jedná o zastavěné území, byly zde přírodní prvky antropogenní činností zcela potlačeny. Předmětný areál bývalých technických a garážových objektů kasáren je v současné době součástí průmyslové zóny II města Stráž pod Ralskem. V nedaleké historii zasáhlo do kulturního vývoje území především vytvoření hornické oblasti a zřízení vojenského výcvikového prostoru. V souvislosti s těžbou nedošlo k odstraňování důležitých kulturních ani přírodních památek, ani k významným zásahům do morfologie území, protože těžba probíhala v podzemí a povrchové související stavby byly zřizovány většinou mimo obce. Na druhou stranu hornická činnost s doprovodnými povrchovými procesy a chemická těžba se sítěmi čerpacích vrtů představovaly intenzivní industrializaci území širšího okolí Stráže pod Ralskem s do té doby většinou zemědělskými a lesními pozemky. Došlo k narušení STR. 22

23 ekosystémů v širokém území a to jak v okolí povrchových toků a nádrží a zejména na plochách vyluhovacích polí chemické těžby. Značné následky měla tato těžba pro podzemní vody turonské zvodně, jejíž zátěž se bude sanovat ještě roky. Díky ukončení těžby uranu a postupné likvidaci šachet a dalších již nevyužívaných objektů, sanací podzemí zasaženého chemickou těžbou a změně využívání některých areálů a objektů se zmírnila environmentální zátěž území a obnovuje se i rekreační charakter oblasti. K tomu přispělo i zrušení vojenského prostoru Ralsko. V souvislosti s posuzovaným projektovým záměrem lze konstatovat, že zatížení území realizací záměru v existujícím objektu ve vztahu k životnímu prostředí se nezvětší. STR. 23

24 ČÁST D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo Případné vlivy na pohodu a zdraví obyvatelstva se mohou na jedné straně týkat zaměstnanců pohybujících se v pracovním prostředí a na straně druhé by se mohly týkat i obyvatel bydlících okolí. Pracovní prostředí a dodržování předpisů BOZP je sledováno Krajskou hygienickou stanicí a Oblastním Inspektorátem práce. Z hlediska pracovního prostředí pracovní podmínky ve výrobní hale Dynaflexu budou odpovídat standardu průmyslu výroby a zpracování plastů. Z monitoringu pracovního prostředí výroby plastů v podobných provozech je zřejmé, že případné emise škodlivin do pracovního prostředí nepřekračují hodnoty NPK-P a zpravidla jsou pod hranicí detekce. Potenciální vliv záměru na pohodu a zdraví obyvatel obytných domů v okolí byl identifikován z hlediska působení hluku. Vzhledem k malé intenzitě emitovaného hluku ze stacionárních zdrojů a obslužné dopravy a vzhledem k velké vzdálenosti od obytných objektů nebude působit hluk ze stacionárních zdrojů haly ani z dopravy žádné potenciální zdravotní dopady (fyzické ani psychické) na obyvatele v okolí. Dalším potenciálním vlivem na zdraví lidí jsou emise polutantů do ovzduší. Z charakteru technologie a vlastností zpracovávaných plastů vyplývá, že výroba ani vyvolaná doprava nezhorší imisní situaci v okolním ovzduší a tedy ani nebude zdrojem zdravotních rizik pro obyvatele. Jiné fyzikální ani biologické činitele s případným vlivem na okolní obyvatelstvo se z provozované činnosti neočekávají. Pozitivním vlivem bude vytvoření nových pracovních míst několika pracovních míst. D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima Klimatické ani mikroklimatické poměry v okolí předkládaného záměru nebudou realizací a provozem nebudou dotčeny. Vlastní výrobní proces, který spočívá v relativně nízkoteplotním tavení granulátu a tváření plastů není významným zdrojem škodlivin, zatěžujících ovzduší. Vstupní suroviny neobsahují žádná rozpouštědla a ani nejsou klasifikovány jako nebezpečné chemické látky nebo prostředky pro životní prostředí. Při natavování granulátu v extruderu dochází k uvolňování organických látek ve velmi malém množství (viz kapitola B.III.1). Pro těkavé organické látky (VOC) není legislativou stanoven imisní limit, tedy se imisní vlivy u těchto látek neposuzují. Spalovací stacionární zdroji nebudou ve výrobní hale instalovány. Mobilními zdroji emisí ze spalovacích motorů aut bude obslužná nákladní a zaměstnanecká osobní automobilová doprava o nízké frekvenci. Je zřejmé, že imisní příspěvky NO2 i CO, případně benzenu a benz(a)pyrenu budou hluboko pod imisními limity. STR. 24

25 D.I.3. D.I.3.1. Vlivy na další fyzikální a biologické faktory Vliv na hlukovou situaci HLUK Hluk ze stacionárních zdrojů výrobního objektu představuje pouze hluk od ventilátorů odsávání technologie a ten nepřesáhne na plášti zařízení 70 db a tedy nebude zhoršovat akustickou úroveň u nejbližších obytných domů v okolí. (Minimálně 500 m od předmětné haly). Ani obslužná doprava, která je předpokládaná ve frekvenci 2 těžká nákladní auta, 6 středně těžkých nákladních aut a 7 dodávkových vozidel týdně neznamená zvýšení hlukové zátěže pro obyvatele. Tato doprava nebude vedena městem, ale obchvatem po původní účelové komunikaci uranových dolů mimo kontakt s obytnými domy. VIBRACE Výrobní zařízení nejsou zdrojem vibrací a tedy nemají žádný vliv na objekty v okolí ani na zdraví lidí. D.I.3.2. Vlivy na zatížení ionizujícím / neionizujícím zářením Ve výrobním závodě nebudou umístěny zdroje záření, které by se mohly projevit ve venkovním prostředí. D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Při provozu se nepředpokládají situace, při kterých by mohly být ohroženy podzemní či povrchové vody. Chemizmus ani další vlastnosti vody v povrchových ani podzemních vodách v okolí nebudou ovlivňovány výrobní činností z hlediska odpadních vod. Technologické odpadní vody nebudou produkovány. Splašková voda bude vedena veřejné kanalizace a dále do městské čističky. Odtokové poměry produkcí dešťových vod se nezmění, záměr je umisťován do existující haly bez další přístavby či zřízení nových venkovních zpevněných ploch. D.I.5. Vlivy na půdu Vlivy na půdu nejsou relevantní, záměr je umisťován do postavené haly a nebudu zvětšovány ani manipulační plochy na úkor ZPF. V technologickém procesu se nepoužívají látky, které by v případě havárie mohly kontaminovat půdy v okolí. Doprava bude vedena krátkou odbočkou přímo z hlavní asfaltové komunikace procházející mezi objekty průmyslové zóny II. D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a na přírodní zdroje Rozsah a charakter záměru vylučují ovlivnění horninového prostředí a přírodních zdrojů, včetně vodních. STR. 25

26 D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a na ekosystémy Výrobní hala není v dotyku s vymezenými lokálními prvky USES. Totéž platí pro území, chráněná zákonem. Nedojde ani k nepřímému ohrožení výskytů chráněných druhů rostlin a živočichů. Záměr se nedotýká žádné lokality, vyhlášené v rámci programu Natura 2000 (viz přilož. vyj. KÚ, odd. ochrany přírody), neovlivní území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Hala je na zastavěné ploše, vegetace v okolí nebude výrobní činností nijak ohrožena. D.I.8. Vlivy na krajinu Záměr je umisťován do již zastavěného území a postavené haly. Nedojde k lokální změně krajinného rázu ve smyslu využívání krajiny. Okolí záměru je součástí antropogenizované krajiny. Nedojde ani ke změně lokální topografie. D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Projektový záměr nebude mít žádný vliv hmotný majetek, kulturní ani technické památky, které by mohly být poškozeny nebo likvidovány, nedojde k jejich újmě. D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI Rozsah vlivů investičního záměru vzhledem k malé ploše zasaženého území a k relativně malé intenzitě vlivů bude malý. Hodnocené území není v přímém kontaktu s obytnými domy, negativní vlivy na obyvatele při provozu nebudou ani v širším okolí dosahovat úrovně, která by ohrožovala jejich zdravotní stav a psychické zatížení. Zásobovací a odbytová doprava bude probíhat centrem průmyslové zóny a dále po obchvatu mimo obytnou zástavbu. Její frekvence v lokalitě zvýší dopravní zátěž minimálně. Podobně se významně nezvýší ani podíl osobní dopravy, kde dochází k pohybu několika aut zaměstnanců 3x denně. Vlastní technologie výroby plastových produktů není významným zdrojem škodlivin uvolňovaných do ovzduší, které by vyvolávaly imisní zátěž ovzduší a rizika pro zdraví obyvatel v okolí. D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE Projektovaný záměr nemůže mít v žádném případě vliv za hranicemi České republiky. D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ A SNÍŽENÍ VŠECH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A POPIS KOMPENZACÍ, POKUD JE TO VZHLEDEM K ZÁMĚRU MOŽNÉ Dodržovat dopravní trasu nákladní dopravy mimo obytnou zástavbu STR. 26