1. Základní druhy paliv 1 Porovnání nákladů na vytápění 2 Stanovení roční potřeby tepla pro vytápění 4

Transkript

1 Obsah vii Energetická náročnost budovy v souladu s vyhláškou č. 148/2007 Sb. viii Klasifikační třídy prostupu tepla obálkou budovy a klasifikační ukazatel CI x Energetická náročnost budovy (ENB) x Požadavky pro splnění požadavků vyhlášky č. 148/2007 Sb. ve vztahu ke stavebnímu řízení xiv Volba otopného systému xiv 1. Základní druhy paliv 1 Porovnání nákladů na vytápění 2 Stanovení roční potřeby tepla pro vytápění 4 2. Tepelně-vlhkostní mikroklima a tepelná pohoda 6 Teplota vzduchu 7 Povrchová teplota a vlhkost vzduchu 7 Účinná teplota okolních ploch 8 Proudění vzduchu 10 Způsoby sdílení tepla Tepelnětechnické požadavky na stavební konstrukce Výpočet tepelných ztrát 17 Předběžný výpočet tepelných ztrát 17 Tepelná ztráta větráním 19 Výpočet tepelného výkonu (přesný výpočet tepelných ztrát) 24 Postup výpočtu pro místnost Otopné soustavy 31 Otopné soustavy s přirozeným oběhem vody 32 Dvoutrubková otopná sousatava s horním rozvodem a přirozeným oběhem vody 33 Etážová (jednopodlažní) dvoutrubková otopná soustava s přirozeným oběhem vody 33 Otopné soustavy s nuceným oběhem vody 34 Dvoutrubkové otopné soustavy se spodním rozvodem a nuceným oběhem vody 34 Dvoutrubkové otopné soustavy s horním rozvodem a nuceným oběhem vody 36 Etážové dvoutrubkové otopné soustavy s nuceným oběhem vody 36 Jednotrubkové otopné soustavy horizontální 37 Jednotrubkové otopné soustavy vertikální 38 Obsah obsah iii

2 Obsah obsah 6. Navrhování potrubních sítí teplovodních otopných soustav 39 Umístění ležatého rozvodu 39 Způsob vedení přípojek k otopným tělesům 40 Horizontální soustava 40 Vertikální soustava 40 Hvězdicová soustava 40 Materiál rozvodů 41 Potrubí z oceli 42 Potrubí z mědi 42 Potrubí z plastů Otopná tělesa 44 Umístění otopných těles 45 Výkon konvekčních otopných těles 45 Otopná tělesa článková 49 Desková otopná tělesa 50 Trubková otopná tělesa 52 Konvektory 53 Lokální topidla 54 Krby a krbová kamna 56 Sálavé plochy 57 Podlahové vytápění 58 Teplovodní stěnové vytápění Zdroje tepla 73 Zjednodušené dělení kotlů jako zdrojů tepla 73 Stanovení tepelného výkonu zdroje 74 Kotle na plynná paliva 74 Umístění spotřebičů v provedení B 75 Umístění spotřebičů v provedení C 77 Stacionární a nástěnné plynové kotle do 50 kw v provedení jako spotřebiče B a C 78 Kondenzační plynové kotle 80 Provedení kotlů s ohledem na ohřev teplé vody 83 Kotle na pevná paliva 87 Kotle na pelety 91 Zásobníky na pelety 92 Elektrokotle 93 Tepelná čerpadla 94 Otopná soustava pro tepelné čerpadlo Zabezpečovací zařízení teplovodních otopných soustav 99 Otevřené otopné soustavy 99 Uzavřené otopné soustavy 100 iv

3 Obsah 10. Oběhová čerpadla Armatury 105 Armatury otopných těles 105 Armatury pro boční připojení otopného tělesa 105 Armatury pro tělesa se spodním připojením 107 Armatury trubních rozvodů 108 Armatury uzavírací 108 Armatury pojistné 109 Armatury zpětné 109 Filtry 109 Kompenzátory 109 Armatury vypouštěcí 109 Armatury odvzdušňovací 109 Armatury regulační 110 Armatury měřicí Hydraulický výpočet potrubních sítí teplovodních otopných soustav 111 Výpočet dvoutrubkových teplovodních otopných soustav s přirozeným oběhem vody 111 Postup při výpočtu potrubní sítě metodou předběžného tlakového spádu 112 Výpočet teplovodních otopných soustav s nuceným oběhem vody 114 Metoda použití ekonomických rychlostí Regulace otopných soustav 116 Individuální regulace podle vnitřní teploty 116 Zónová regulace podle vnitřní teploty 117 Regulace podle vnitřní teploty pro celý systém 117 Zónová regulace podle venkovní teploty 118 Regulace podle venkovní teploty pro celý systém 118 Regulace podle venkovní teploty se zpětnou vazbou na vnitřní teplotu Zkoušky zařízení 122 Zkouška těsnosti 122 Provozní zkoušky Komíny a kouřovody 124 Komíny s přirozeným tahem 125 Připojování spotřebičů na samostatný komín s přirozeným tahem 125 Kouřovody s funkcí komína 126 Kouřovody s přirozeným tahem 127 Kouřovod od spotřebiče s přetlakem 127 obsah v

4 Obsah obsah 16. Teplovzdušné vytápění 128 Teplovzdušné vytápění s větráním a rekuperací tepla u nízkoenergetických rodinných domů 129 Zdroje tepla teplovzdušného systému Solární technika 133 Aktivní solární soustavy pro celoroční provoz 133 Ohřev teplé vody 134 Podpora vytápění 134 Sezonní solární systémy Výkresová a projektová dokumentace ve vytápění 137 Rozsah dokumentace projektu pro stavební řízení 137 Výkresová část 137 Textová část (technická zpráva) 137 Rozsah dokumentace projektu konečného provedení stavby ústředního vytápění 138 Výkresová část 138 Textová část 139 Příloha 1 Příklad výpočtu tepelného výkonu (tepelné ztráty) pro místnost 141 Příloha 2 Příklad návrhu otopného tělesa pro místnost z přílohy Příloha 3 Příklad půdorysu domu se zakreslením otopné soustavy 145 Příloha 4 Tabulky pro převod jednotek 146 Rejstřík 147 Použitá literatura 149 Slovo o autorkách 151 vi

5 Úkolem vytápění je zajistit tepelnou pohodu člověka, což znamená vytvořit v místnostech takový tepelný stav prostředí, ve kterém se člověk cítí příjemně není mu ani teplo, ani zima. Správně navržený, instalovaný a provozovaný otopný systém spoluvytváří příznivé klima pro pobyt a práci osob v uzavřených prostorách při minimální spotřebě energie a paliva. Dnes si už žádný moderní dům nedovedeme představit bez ústředního vytápění. Kvalitní regulace umožňuje úspory a minimalizuje provozní náklady. Základem pro jejich dosažení je však vlastní koncepce otopného systému vhodně navržená vzhledem k vytápěnému objektu. Velkou roli při spotřebě tepla hrají tepelnětechnické vlastnosti stavebních konstrukcí a výplní otvorů. Každá vytápěcí soustava má dodávat do objektu právě tolik tepla, kolik v daném čase tvoří její tepelná ztráta. Tepelná ztráta vychází z vlastností stavebních konstrukcí, oken a dveří. Je dána takzvaným tepelným odporem konstrukce nebo hodnotou součinitele prostupu tepla. Čím vyšší hodnota tepelného odporu bude, tím se tepelná ztráta objektu sníží. U součinitele prostupu tepla naopak nižší hodnota znamená lepší tepelnětechnické vlastnosti konstrukce. Vzhledem k časovému horizontu, na který se dům staví nebo rekonstruuje, je investice do kvalitních materiálů či rozumného zateplení vždy na místě. Hlubokou pravdu uvedla v jednom svém inzerátu firma vyrábějící zdicí prvky: Myslete na to, že ve svém domě můžete vyměnit vše kromě zdí. Poměrně velká část tepla uniká z objektu prosklenými plochami. Dnešní trh nabízí v této oblasti širokou nabídku tepelně úsporných zasklení (U < 1,1 W.m -2.K -1 ), která mohou být i energeticky aktivní. Tato okna jsou těsná a snižují ztráty infiltrací. Z hlediska zdraví obyvatel i domu samotného je výměna vzduchu nutná. K zajištění nezávadnosti vnitřního prostředí musí větrání objektu respektovat číslo výměny vzduchu stanovené hygienickými normami, zákony, vyhláškami a nařízeními. Každá budova by měla být navržena efektivně a funkčně, velikostně odpovídat danému účelu, musí zajiš ovat pro své uživatele kvalitní vnitřní prostředí a po celou dobu své existence být malou zátěží pro vnější prostředí. Všechny tyto vlastnosti lze nejlépe ovlivnit celkovým koncepčním řešením již v rané fázi projektu, zahrnujícím vazby architektonické a stavební v součinnosti se systémy technických zařízení budov. Jednou z dnes nejsledovanějších vlastností budovy je její energetická náročnost. Energetická náročnost není pouze vlastností vycházející z potřeby tepla pro vytá- vii

6 pění, jak vycházela z hodnocení dnes již zrušené vyhlášky č. 291/2001 Sb. Od platí v návaznosti na zákon č. 406/2000. o hospodaření energií, vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, která zapracovává pro naši klimatickou oblast požadavky vyplývající ze směrnice evropského parlamentu a rady 2002/91/ES. Energetická náročnost budovy v souladu s vyhláškou č. 148/2007 Sb. Energetickými systémy budovy, ovlivňujícími její energetickou náročnost, jsou soustavy technického zařízení budov pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení. Požadavky na energetickou náročnost jsou splněny, pokud je energetická náročnost hodnocené budovy nižší než budovy referenční stejného druhu podle účelu užití (rodinný dům, administrativa atd.). Mimoto se prokazuje splnění porovnávacích ukazatelů, které vycházejí z požadavků ČSN (z dubna 2007). Ty jsou splněny, pokud odpovídají níže uvedeným podmínkám. 1. Konstrukce a jejich styky mají takový tepelný odpor, že na jejich vnitřní konstrukci nedochází ke kondenzaci vodní páry a růstu plísní. 2. Stavební konstrukce splní nejvýše požadovaný součinitel prostupu tepla. Konstrukce vytápěných nebo klimatizovaných budov musí mít v prostorech s relativní vlhkostí vnitřního vzduchu ϕ i 60 % součinitel prostupu tepla U takový, aby splňoval podmínku: U U N Hodnoty U N jsou dále uvedeny v kapitole Funkční spáry vnějších výplní otvorů (oken, balkonových a vstupních dveří) musí splnit normový požadavek součinitele průvzdušnosti. Ostatní konstrukce a spáry obvodového pláště musí být téměř vzduchotěsné. 4. Budova musí splnit hodnotu požadovaného průměrného součinitele prostupu tepla. 5. Podlahové konstrukce musí splnit požadavek poklesu dotykové teploty podlahy. 6. Místnosti splňují požadavky tepelné stability v letním a zimním období. Tepelná stabilita se určuje zvláš pro zimní období a zvláš pro letní období, vždy pro kritickou místnost. Pro zimní období je to místnost s největší hodnotou průměrného součinitele prostupu tepla konstrukcí, které ji ohraničují. Z hle- viii

7 diska letního období je kritickou místností ta, která vykazuje největší plochu přímo osluněných výplňových konstrukcí orientovaných na Z, JZ, J, JV, V. Tedy ta, která bude zátěží z exteriéru nejvíce exponovaná. 7. Uvnitř stavební konstrukce nedochází ke kondenzaci vodí páry nebo jen v množství neohrožujícím jejich funkci po dobu předpokládané životnosti. Požadavky tepelné ochrany budov (ČSN ) jsou nyní zahrnuty v 4 vyhlášky č. 148/2007 Sb. Energetický štítek obálky budovy se zpracovává podle přílohy ČSN a vztahuje se ke splnění požadovaných hodnot porovnávacích ukazatelů tepelnětechnických vlastností budovy (průměrného součinitele prostupu tepla). Vyjadřuje tedy pouze stavebněenergetickou vlastnost budovy a není totožný s průkazem energetickým. Je to dílčí dokumentace, která dává představu o kvalitě a tepelných vlastnostech konstrukcí tvořících obálku budovy. Hodnocení vycházející z prostupu tepla obálkou budovy zařadí objekt do určité klasifikační třídy. Jak již bylo uvedeno, budova musí splnit hodnotu požadovaného průměrného součinitele prostupu tepla. Průměrný součinitel prostupu tepla U em [W.m -2.K -1 ] se stanoví podle vztahu: Objemový faktor tvaru budovy A/V [m 2.m -3 ] tabulka 1 Průměrný součinitel prostupu tepla U em,n [W.m -2.K -1 ], hodnoty: požadované doporučené 0,2 1,05 0,79 0,3 0,80 0,60 0,4 0,68 0,51 0,5 0,60 0,45 0,6 0,55 0,41 0,7 0,51 0,39 0,8 0,49 0,37 0,9 0,47 0,35 1 0,45 0,34 Hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla v závislosti na objemovém faktoru tvaru budovy (pro obytné a nebytové budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou 20 C a poměrnou plochou průsvitných konstrukcí v nadzemní části f w 0,5) ix

8 U em = H T / A kde je: H T měrná ztráta prostupem tepla [W.m -1 ] všech konstrukcí obálky budovy (součet měrných ztrát prostupem tepla jednotlivých konstrukcí obálky budovy); A plocha obálky budovy [m 2 ] a musí splnit podmínku U em U em,n. Měrná ztráta prostupem tepla jedné konstrukce je H TI = A i. U i. b i [W.K -1 ] kde je: A i plocha konstrukce [m 2 ]; U i součinitel prostupu tepla konstrukce [W.m -2.K -1 ]; b i činitel teplotní redukce podle typu konstrukce [ ]. Klasifikační třídy prostupu tepla obálkou budovy a klasifikační ukazatel CI Do klasifikační třídy A spadá objekt, jehož průměrný součinitel prostupu tepla je dle A/V vzhledem k požadované hodnotě (viz tab. 1): U em 0,3. U em,n,rg. Splnění klasifikační třídy A je vhodné pro pasivní domy. Do klasifikační třídy B spadá objekt, jehož průměrný součinitel prostupu tepla je v rozmezí: 0,3. U em,n,rg < U em 0,6. U em,n,rg. Splnění klasifikační třídy B je vhodné pro nízkoenergetické domy. Do klasifikační třídy C spadá objekt, jehož průměrný součinitel prostupu tepla je v rozmezí: 0,6. U em,n,rg < U em U em,n,rg. Klasifikační třídu C lze podrobněji navíc rozlišit na dvě úrovně C1 (vyhovující doporučené úrovni) a C2 (vyhovující požadované úrovni), kde: C1 0,6. U em,n,rg < U em 0,75. U em,n,rg ; C2 0,75. U em,n,rg < U em U em,n,rg. Požadavky prostupu tepla obálkou budovy splňují budovy s klasifikační třídou A, B, C, jejichž klasifikační ukazatel CI 1. Přesná hodnota klasifikačního ukazatele budovy ve třídě A C je: CI = U em / U em,n,rg. Energetická náročnost budovy (ENB) V nových i rekonstruovaných objektech s konstrukcemi, jejichž tepelnětechnické vlastnosti odpovídají normovým požadovaným či doporučeným hodnotám především součinitele prostupu tepla se často potřeba tepla pro vytápění nestává tou nejvyšší energetickou spotřebou. Například u budov s chlazením může být v letním x

9 Klasifikační Slovní vyjádření Hraniční klasifikační třída klasifikační třídy ukazatel CI A velmi úsporná B úsporná A B 0,3 C (C1 C2) vyhovující B C 0,6 D nevyhovující C D 1 E nehospodárná D E 1,5 F velmi nehospodárná E F 2,0 G mimořádně nehospodárná F G 2,5 tabulka 2 Klasifikační třída prostupu tepla obálkou budovy ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY Typ budovy, místní označení Hodnocení obálky budovy Adresa budovy Celková podlahová plocha A C = m 2 stávající doporučení CI velmi úsporná A 0,3 B CI 0,6 Y C 1,0 CI x D 1,5 E 2,0 F 2,5 G mimořádně nehospodárná Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U em [W/(m 2.K)] U em = H T / A X Y Klasifikace ukazatele CI a jim odpovídající hodnoty U em pro A/V = m 2 /m 3 CI 0,30 0,60 (0,75) 1,00 1,50 2,00 2,50 U em Platnost štítku do Štítek vypracoval Datum Jméno a příjmení: Klasifikace: Obrázek 1 Energetický štítek obálky budovy xi

10 období tento systém energeticky srovnatelný s vytápěním v zimě. Je tedy potřeba hodnotit budovu nejen z hlediska vytápění, jak tomu bylo doposud. Celková potřeba energie budovy v průběhu jednotlivých časových úseků a jejich souhrnem v celém roce se skládá z potřeby energie pro: vytápění; větrání; chlazení; klimatizaci; přípravu teplé vody; osvětlení. Tyto systémy TZB jsou energetickými systémy budov. Potřeba energie pro uvedené systémy (samozřejmě jen ty, které v daném objektu jsou) je výchozí pro stanovení energetické náročnosti domu. Nejpřesněji lze energetickou náročnost budovy stanovit bilančním hodnocením, což znamená rozdělením po časových intervalech, obvykle měsíčních. Každý měsíc je z hlediska exteriéru charakterizován referenčním dnem s odpovídajícími klimatickými daty. Pro časové intervaly a jejich součtem pro celý rok lze stanovit dílčí spotřeby energie (pro vytápění, mechanické větrání, klimatizaci a chlazení, přípravu teplé vody a osvětlení) a jejich roční měrné spotřeby [kwh.m -2 ]. Metodiky posuzování v sobě zahrnují i další vlivy na spotřeby energií, jako například účinnosti zdrojů a distribuce, vnitřní zisky, zisky ze slunečního záření apod. Bilance musí zhodnocovat faktory, které sice nejsou trvalého rázu, ale v daném typu budovy v průběhu roku spotřeby energií ovlivňují. K zařazení budovy do kategorie z hlediska spotřeby energie slouží porovnání hodnoty celkové měrné spotřeby energie s referenčními hodnotami pro budovy stejného typu při standardizovaném Třída energetické náročnosti budovy A B C D E F G Slovní vyjádření energetické náročnosti budovy mimořádně úsporná úsporná vyhovující nevyhovující nehospodárná velmi nehospodárná mimořádně nehospodárná tabulka 3 Slovní vyjádření tříd energetické náročnosti budovy xii

11 užívání. Typem budovy se rozumí objekt stejného účelu užití rodinný dům, bytový dům, administrativa, budovy pro vzdělávání, sport, obchod, nemocnice apod. Klasifikace tříd energetické náročnosti je pomocí písmen A až G s příslušným slovním vyjádřením. Nově se tedy energetická náročnost budovy nehodnotí pouze potřebou energie na vytápění, ale započtením dalších výše uvedených energetických potřeb. PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY Typ budovy, místní označení Hodnocení budovy Adresa budovy Celková podlahová plocha stávající po realizaci stav doporučení 0,3 0,6 1,0 1,5 2,0 2,5 A B C D E F G Měrná vypočtená roční spotřeba energie [kwh/(m 2.rok)] XY XY Celková vypočtená roční dodaná energie [GJ] XY XY Podíl dodané energie připadající na: Vytápění Chlazení Větrání Teplá voda Osvětlení XY % XY % XY % XY % XY % Platnost průkazu Průkaz vypracoval C DD.MM.RRRR Jméno a příjmení Osvědčení č. XY B tip! Průkaz a grafická forma ENB není totéž co energetický štítek. Energetický štítek obálky budovy se zpracovává podle přílohy ČSN a vztahuje se ke splnění požadovaných hodnot porovnávacích ukazatelů tepelnětechnických vlastností budovy (průměrného součinitele prostupu tepla), vyjadřuje tedy pouze stavebněenergetickou vlastnost budovy. Obrázek 2 Grafické znázornění průkazu energetické náročnosti budovy xiii

12 Požadavky pro splnění požadavků vyhlášky č. 148/2007 Sb. ve vztahu ke stavebnímu řízení Rozsah projektové dokumentace pro ohlašované stavby podle 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona, k žádosti o stavební povolení podle 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona a k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení podle 117 odst. 2 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, stanovuje vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Souhrnná technická zpráva (část B) projektové dokumentace musí obsahovat část Úspora energie a ochrana tepla : a) se splněním požadavků na energetickou náročnost budov a splněním porovnávacích ukazatelů podle jednotné metody výpočtu energetické náročnosti budov; b) stanovení celkové energetické spotřeby stavby. Souhrnná technická zpráva tedy obsahuje splnění požadavků na energetickou náročnost budov a stanovení energetické spotřeby stavby podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. Pokud byla projektová dokumentace zpracována po , je nutno postupovat podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. Zpracování do formy podle vzoru protokolu ENB dle přílohy vyhlášky 148/2007 Sb. bude povinné až od , což znamená, že od tohoto data budou mít průkazy požadovaný obsah i tvar a podpis osoby přezkoušené MPO. Ze zákona č. 406/2000 Sb. vyplývá, že stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů, které stanoví prováděcí právní předpis (dříve vyhláška č. 291/2001, dnes vyhláška č. 148/2007 Sb), a dále splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami. Jako podpora v rámci Státního programu na podporu úspor energie a OZE v roce 2006 vznikal Národní kalkulační nástroj. Tento program je v prostředí EXCEL. Bližší informace lze nalézt na portálu Pro posouzení energetické náročnosti budov není NKN povinný. Volba otopného systému Systém ústředního vytápění musí svými výkonovými parametry pro vytápění respektovat tepelnětechnické vlastnosti stavebních konstrukcí a pro jeho návrh je vždy vhodný přesný výpočet tepelných ztrát. Volby velikosti topných ploch se provádějí na nejnepříznivější zimní podmínky (výpočtovou venkovní teplotu) a systém xiv

13 pracuje s návrhovými parametry jen několik dní v roce. Otopná plocha stanovená odhadem podle velikosti místnosti nemusí respektovat vlastnosti ohraničujících konstrukcí a bývá často předimenzována. Důsledkem toho dojde i k předimenzování rozvodů a zdroje a celý systém se obtížněji reguluje. Nejenže pořizovací náklady na takovouto soustavu mohou být vyšší, ale i její provoz je neekonomický a přináší zvýšenou spotřebu paliva. Druh paliva má samozřejmě vliv na cenu za vytápění objektu. Volba je však dána především jeho dostupností. Rozhoduje-li se investor o druhu paliva a systému vytápění, měl by při rozhodování zohlednit tato kritéria: druhy paliva, které má k dispozici; účel, velikost a druh nemovitosti (objekt k trvalému bydlení, rekreaci apod.); požadavky na provoz nemovitosti; požadavky na automatiku provozu zdroje a jeho obsluhu; možnost umístění zdroje tepla na určitý druh paliva v objektu, napojení na odvod spalin, řešení přívodu vzduchu; požadavky na otopnou plochu, umístění rozvodů a materiálové řešení; k jakým účelům mimo vlastní vytápění má zdroj tepla sloužit (ohřev TV, technologie apod.); předběžnou velikost zdroje tepla a potřebu paliva; velikost prostor pro skladování některých druhů paliv a dostupnost při jejich zásobování; finanční možnosti, předpokládané investiční náklady a návratnost; způsob spalování z ohledem na emisní limity a ochranu životního prostředí; možnost využívání energeticky obnovitelných zdrojů. Na otázku, která energie je pro vytápění výhodná, jednoznačně odpovědět nelze. Mimo vlastní ceny energie souvisí provozní náklady vždy s druhem objektu, tepelnětechnickými vlastnostmi konstrukcí, druhem otopné soustavy, jejím hydraulickým vyvážením, stavem tepelné izolace prvků nesloužících k předávání tepla, způsobem provozování a regulace celého topného systému. Vyplatí se investovat do zdokonalování systému a zateplení objektu. Perspektivní je další (druhotný) zdroj energie na jiný typ paliva, lze využít i decentrální topidla krby či krbová kamna s předáváním tepla do vzduchu či vody. Pro ohřev většího množství teplé vody (TV) či ohřev bazénové vody je vhodné použití solárních kolektorů. U zdrojů na elektrickou energii lze využít akumulaci tepla. xv

14 pozor! Na spotřebu tepla má vliv i chování obyvatel objektu a jejich požadavky na teplotu v interiéru. K záměně zdroje tepla za zdroj na jiný typ paliva se musí přistupovat s rozvahou, po důkladném ekonomickém zhodnocení. Ne vždy přinese očekávané úspory. Kotle starší 15 let je lépe vyměnit ihned. Jejich účinnost a automatika provozu neodpovídají dnešním požadavkům. xvi