Anotace: Nové učivo Sbírka pro Národní divadlo- pracovní list k textu. Opakování-křížovka na opakování pojmů k Národnímu divadlu.

Transkript

1 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název šablony klíčové aktivity: I/2-Inovace zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Název DUM: Sbírka pro Národní divadlo Třída: 8. A Vypracoval/a: Mgr. Jitka Lehnertová Ověřil/a: Mgr. Jitka Lehnertová Ověřeno: Anotace: Nové učivo Sbírka pro Národní divadlo- pracovní list k textu. Opakování-křížovka na opakování pojmů k Národnímu divadlu.

2 Sbírky na stavbu Národního divadla Na Národní divadlo sbíral celý národ. Při podrobnějším nahlédnutí do dobových materiálů si však uvědomíme skutečně úsilí, které tyto sbírky provázelo. Pravdou je, že tzv. krejcarové a zlatkové sbírky byly velkým zdrojem příjmů. Vedle toho však existovala řada jiných zdrojů. Veškeré příjmy i výdaje se velmi pečlivě evidovaly ve třech účetních knihách v jedné pro Prahu, v druhé pro ostatní české obce a ve třetí pro místa mimo Čechy. Z účetních nebo dobových materiálů se lze dočíst mnoho zajímavého. Značné sumy věnovala šlechta (kníže Lobkovic 6 tisíc zlatých, což byl jeden z největších darů jednotlivce, dále hraběcí rodina Chotkova přes 4 a půl tisíce objevují se jména Kolovratů, Schwarzenberků, Kinských, Černínů, Nosticů, Harrachové...), pozadu nezůstavala ani nastupující buržoazie, vědci, umělci ( Rott, Palacký, Rieger,...). Přišly příspěvky z Moravy i ze Slovenska, dále z Krakova, Štýrského Hradce, ze Lvova a dokonce i z Cambridge. Z Kalifornie dorazily v ceně 1 dukátu zrnka vyrýžovaného zlata. Na podzim 1866 byly vystaveny na Staroměstské radnici návrhy stavby, výstavu navštívil také císař František Josef I. a při té příležitosti věnoval svůj první osobní příspěvek ve výšce 5 tisíc zlatých a později věnoval dalších 13 tisíc. Prodávaly se fotografie plánů. Zemský výbor království Českého uvolnil zlatých, české vlastenky uspořádaly na Žofíně bazar, jehož výtěžek byl téměř 6 tisíc zlatých. Velká národní loterie z r vynesla přes 238 tisíc. Pořádaly se domovní, obecní a spolkové sbírky, besedy, plesy, výlety, dražby. Pro bližší představu roční plat úředníka byl v té době kolem 300 zlatých, celodenní mzda zedníka asi 1 zlatý a 3 krejcary. Ani po požáru sbírkový pramen nevyschl. Kromě vyrovnání pojistky a dobrovolného příspěvku pojišťovny, úroků a dalších zisků přibylo z Čech 634 tisíc zlatých (z toho jen Praha s předměstími 223 tisíc), Moravy a Slezska 50 tisíc, dalších zemí Rakouska- Uherska přes 17 tisíc, od císařské rodiny 26 tisíc a z ciziny (včetně Ameriky, Asie a dokonce Afriky) 16,6 tisíc. Připočítat je nutno i materiální stavební výpomoc a řemeslnické práce poskytované jednotlivci i firmami zdarma. Celkové příjmy od 21. srpna 1850 do 30. června 1884 činily 3, zlatých, celkové výdaje včetně daní a poplatků rovněž 3, zlatých. Vše dopodrobna zapsáno a vyúčtováno. / / A jedna zajímavost ze všedního života Inzerát v novinách: Spanilá ona dáma, která 12. března při odpolední představení v Národním divadle na 1. balkóně v 1. řadě seděla a pak v divadle v přízemí a v Kralupech na nádraží svobodným mužem pozorována byla, prosí se za laskavé sdělení, zde by bylo možné bližší čestné seznámení pod známkou /značkou/ X 10 poste restante Kralupy.

3 Pracovní list: 1. Na Národní divadlo sbíral vpravdě celý národ. Tato první věta zdůrazňuje slovo celý národ. Je v textu tato informace potvrzena ANO-NE. Zjisti, co je napsáno nad oponou v Národním divadle-. 2. Jak to, že se ví, jak velké částky byly vybrány? 3. Který jednotlivec poskytl největší sumu peněz? 4. Jaká byla tehdy měna v Rakousku- Uhersku? 5. Které šlechtické rody také přispěly? 6. Přispíval někdo i ze zahraničí? Uveďte důkazy? 7. Kdy se zřejmě začaly vybírat peníze na stavbu divadla? 8. Kdy se sbírka ukončila a kolik se vybralo peněz? 9. Přečti si ještě jedenkrát poslední zdůrazněné věty. Rozhodni, odkud byly tyto věty citovány. Své tvrzení odůvodni. a/ kronika města Prahy b/ článek z dobových novin c/ účetní knihy Proč se částka příjmů a výdajů rovná? Znáš už vše o Národním divadle? Jeden z malířů, kteří se podíleli na výzdobě, byl /tajenka/ Co poškodilo Národní divadlo v roce Český hudební skladatel 19. stol.- příjmení, narozen v Litomyšli 3. Autor malované opony v Národním divadle 4. Jedno z míst, odkud byl přivezen základní kámen. 5. Název opery, kterou bylo slavnostně otevřeno Národní divadlo. 6. Jedno z příjmení malíře, který se podílel na výzdobě Národního divadla 7. Příjmení architekta, který navrhl budovu Národního divadla.

4 Řešení: Pracovní list: 1. Na Národní divadlo sbíral vpravdě celý národ. Tato první věta zdůrazňuje slovo celý národ. Je v textu tato informace potvrzena ANO-NE. Zjisti, co je napsáno nad oponou v Národním divadle-národ sobě 2. Jak to, že se ví, jak velké částky byly vybrány? Vedly se účetní knihy. 3. Který jednotlivec poskytl největší sumu peněz? kníže Lobkovic -6 tisíc, ale František Josef I. nejprve 5 tisíc, pak 13 tisíc zlatých 4. Jaká byla tehdy měna v Rakousku- Uhersku? - zlaté, krejcary 5. Které šlechtické rody také přispěly?- Lobkovicové, Chotkové, Kolovratové,Schwarzenberkové, Kinští, Černínové, Nosticové, Harrachové. 6. Přispíval někdo i ze zahraničí? Uveďte důkazy? ze Slovenska, dále z Krakova, Štýrského Hradce, ze Lvova a dokonce i z Cambridge 7. Kdy se zřejmě začaly vybírat peníze na stavbu divadla? Kdy se sbírka ukončila a kolik se vybralo peněz? Přečti si ještě jedenkrát poslední zdůrazněné věty. Rozhodni, odkud byly tyto věty citovány a/ kronika města Prahy b/ článek z dobových novin c/ účetní knihy Své tvrzení odůvodni. Proč se částka příjmů a výdajů rovná? Jedná se o sbírku. Všechny peníze, které byly vybrány, byly použity, musely být použity na stavbu, vybavení Národního divadla. Jeden z malířů, kteří se podíleli na výzdobě, byl /tajenka/. 1. P O Ž Á R 2. S M E T A N A 3. H Y N A I S 4. Ř Í P 5. L I B U Š E 6. A L E Š 7. Z Í T E K Použitý zdroj: Kratochvíl,.M.V.: Panoptikum zašlých časů, 1.vydání Mladá fronta Praha1986

5