Břeclav- (Leventenbuch)

Transkript

1 MÍSTO HL. PŘEDMĚT OBLAST GEOMORFOLOGICKÁ PODOBLAST Břeclav- (Leventenbuch) Město a prohlídka města a okolí Vídeňská pánev Jihomoravská pánev Dolnomoravský úval TURISTICKÁ ZNÁMKA: 787 Břeclav město 1824 Břeclav synagoga městské muzeum a gálérie TURISTICKÁ VIZITKA: 1351 Břeclav město na řece Dyji 1371 Břeclav Lichtenštejnský dům 1510 Břeclav Přírodní park niva Dyje 1997 Břeclav-Poštorná, kostel Navštívení Panny Marie Dyjsko-moravská pahorkatina, Dyjsko-moravská niva, Valtická pahorkatina (Poštorenská plošina) POVODÍ ŘEKY_ŘEKA_TOK Morava (Dunaj) Černé moře Dyje 1 Stát ČR Kraj: Jihomoravský km Obyvatel Okres: Břeclav Lichtenštejnský dům a Synagoga: ÚT-NE: 9-17; Turistické informační centrum Břeclav: Otevírací doba X.-IV.:PO-PÁ: 8-12 a 12:30-16, V.-IX.:PO-PÁ:8-12 a 12:30-17 SO,NE:9-12 a 12:30-17 Doprava SILNICE (třída, číslo) CYKLOTRASA Trasa Vlak Železnice Pěšky I. třídy: 40 Mikulov - Poštorná - 21 km [21./0.] Poštorná (Břeclav) 55 Olomouc Poštorná, st.hr. 139 KM [139./0.]- Poštorná (Břeclav) II. třídy: 425 Rajhrad Lanžhot, st.hr 63 KM [51./12.]- Břeclav 41, 42, 43 Pardubice Břeclav - Pardubice 420 KM 246 Břeclav - Znojmo 68 km [0./68.] Břeclav * Břeclav - Lednice - 9 km [0./9.] Břeclav * Havlíčkův Brod - Lanžhot 189 km [181./8.] Břeclav * Břeclav - Přerov 100 km [0./100.] Břeclav *1841 Břeclaví a ostatní kroky 9,83 KM (OMRON KROKOMĚR) Vlakem z Pardubic do Břeclavi, procházka městem a průchod nivou řeky Dyje do Poštorné, návrat vlakem do Pardubic. Datum Pořadové číslo roku Obyvatel (město) Metrů nad mořem // Area 158 // 77,11 km 2 MAPOVÉ PODKLADY: ČESKÁ REPUBLIKA, MARCO POLO 2000, 1: , ČESKÁ REPUBLIKA, PLANSTUDIO 2009, AUTOMAPA 1: , GEOMORFOLOGICKÁ MAPA, KARTOGRAFIE PRAHA 2008, 1: , ČESKÁ REPUBLIKA AUTOMAPA, EDITIONS ATLAS KARTOGRAFIE PRAHA 2011, 1: KČT - turistické Oblast: č.88. Pavlovské vrchy a Dolní Podyjí, č.91 Slovácko - Hodonínsko - 1: Aktéři (turisté) Roman (písálek), Soňa (Vévodkyně de Houdini), Romča (geograf a správce databáze), Jaromír (lokátor, logik, mechanik a poradce písálka) Vstupné: Synagoga + Licht. dům (plné/důchod., děti, ZTP/ rodinné):50/25,25,0/--; PES: nelze v Kč; Foto/Video: 20/0, Doba prohlídky: cca 15 min Moto Kde je málo úsměvu, tam je málo úspěchu. Francouzské přísloví Do města tolikrát pouze projíţděného jsme se vydali konečně k prohlídce. Cestu jsme začali nastoupením do vlaku v Pardubicích v 8:41 hod (EC 275 Jaroslav Hašek) a v Břeclavi jsme vystupovali v 10:54 hod. Očkem jsme promrkli jeden z prvních ţelezničních uzlů ve střední Evropě 2 a uţ jsme to upalovali do parku (Sady 28. října) a uţ jsme hleděli na vlakové nádraţí a stáli jsme před kaplí sv. Rocha 3 a hleděli jsme do okolí kaple samotné. Vysvětlili jsme si, co je to mor a jeho tvrdé historické zásahy. A to jsme jiţ stáli před zajímavou plastikou veliké hlavy s otevřenými ústy a nezbylo nic jiného a následovalo 1 Dyje - (Thaya) vzniká soutokem Moravské Dyje a Rakouské Dyje pod hradem Rakousem (Raabs) v severním Rakousku. Délka toku v ČR je 235,4 km a s rakouskou částí se protahuje na 311 km. Plocha povodí je km 2. Jedná se o hraniční řeku rozdělující Rakousko od Moravy. Řeka se vlévá do řeky Moravy u Lanžhota v Česko-Slovensko-Rakouském trojmezí v nadmořské výšce 148 metrů (nejnižší bod území Moravy). 2 Břeclav a železnice ocelové linie postaveny v roce 1838, kdy první vlak z Vídně přijel do Břeclavi v roce Kaple sv. Rocha novogotická kaple, která byla zhotovena k užívání v roce Je zasvěcena Sv. Rochovi ochránci před morem. 1

2 cvaknutí a zvěčnění našich synků. Potom jsme se vydali ulicí Jana Palacha k mohutnému toku řeky Dyje. Tedy hleděli jsme nejprve po pravé straně na zajímavou a dominující stavbu u řeky tzv. Ţlutou školu 4. Kdyţ jsme se pohledy uspokojili, vydali jsme se přes most. Most hlídala kačení hlídka, která na nás vysílala své zvuky, ale nezalekli jsme se a most jsme překročili do ulice 17. listopadu a to jsme jiţ hleděli na další z městských dominant, kterou v našich pohledech a myslích zaplňoval kostel sv. Václava 5. Stavba je to natolik neobvyklá, ţe jsme na ni hleděli skoro jako ţáby na čápa, ale ještě jsme stačili odskočit a tak jsme se okolo kostela procházeli a pozorovali všechny jeho zvláštnosti a moc hezké zvláštnosti. 4 Žlutá škola budova pro německou obecnou a občanskou školu byla postavena v letech italskými stavebníky. 5 Kostel sv. Václava moderní stavba, která byla vybudována a zkolaudována v roce 1995, dle projektu ateliéru Ing. Čecha z Brna. Stojí v místě původního kostela (13. století) na náměstí T.G.Masaryka, kde stál i kostel následný, který byl vybombardován spojenci v

3 Od kostela jsme se vydali do ulice U Trţiště a hleděli touto ulicí na objekty Synagogy 6 a na Lichtenštejnského domu 7. Vešli 6 Synagoga v Břeclavi současná synagoga pochází z roku 1868 s úpravami z roku 1888 vídeňského architekta Maxe Fleischera, který synagogu upravil do novorománského slohu s použitím maurských prvků. V roce 1999 byla provedena poslední rekonstrukce a synagoga dnes slouží jako stálá expozice Městského muzea a galerie Břeclav, koncertní sál a dějiště společenských akcí. 7 Lichtenštejnský dům byl otevřen v roce 2009 a nabízí návštěvníkům unikátní expozici o budování Lednicko-valtického areálu a o působení Lichtenštejnů v regionu. V domě sídlí Turistické informační centrum Břeclav. Budova sloužila do roku 1923 jako židovská obecná škola. 3

4 jsme nejprve do TIC Břeclav, kde jsme dostali vše, co jsme si telefonicky objednali a potom jsme se vydali za průvodkyni a šli jsme si prohlédnout expozici domu Lichtenštejnů. Vyšli jsme do prvního patra a byli jsme jiţ od prvních kroků doslova omámeni tím, co se před námi ve všech místnostech objevovalo. Byl to totiţ RÁJ MODELÁŘE. Jako bývalý modelář a lepič nějakých těch modelů budov jsem nevycházel z obdivu a údivu. Jeden naprosto senzační model střídal model druhý. Hleděli jsme nejprve na Břeclavský zámek a s kluky jsme stříleli jeden snímek za druhým. Chodili jsme od jednoho modelu Lednicko-valtického areálu za druhým. Mezitím jsme hleděli také na stěny, které byly plné panelových a velmi strukturovaných informací. Na hodnou chvíli jsme se zahleděli na rodokmen Lichtenštejnů a vyslechli jsme si od průvodkyně, jak se Lichtenštějnové podíleli na souzení Českých pánů po Bílé hoře a jak snadno přicházeli ke svým novým majetkům. Takových rodů bylo však více a někteří 4

5 si snad dosud hrají na rodilé Čechy. Potom jsme obdivovali model Farního kostela Navštívení Panny Marie v Poštorné 8 a uţ jsme se těšili na jeho reálnou návštěvu, kterou jsme měli na odpolední čas naplánovánu. Dočetli jsme se snad vše o rybniční soustavě a vlastně o všem, co se v prostoru areálu nachází a pak jsme hleděli zpět na miniatury modelů všech skvostů. Pouţitý materiál na modely je umělým dřevem EBABOARD a je doslova fantazie, co se z něj dá a v jaké přesnosti vyrobit na CNC strojích. Bych nevěřil!! 8 Farní kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné - je to církevní budova novogotického slohu postavena podle návrhů architekta Karla Weibrennera z Lednice. Stavbu provedl Josef Schmalzhofer, stavitel z Vídně. Kostel byl vysvěcen a pojme až 1800 lidí. 5

6 V expozici nás, ale hlídali také jacísi Lichtenštejnové a vůbec se u toho nehýbali, ale nemuseli snad mít ani strach, protoţe my jsme sebou nepřivezli tak velké kabely, abychom mohli jakýkoli z miniaturních modelů odvézt. A po chvíli jsme se dostali k těm nejhezčím modelům. K zámkům Lednice a Valtice. Oba zámky byly doslova perlami na dortu námi vykonané prohlídky a uţ jsme se mohli těšit na léto, protoţe jsme poznali to, na co se těšit máme. Ještě 6

7 jsme vyslechli poslední slova průvodkyně a uţ jsme z Lichtenštejnského domu vycházeli. Šli jsme přímo do synagogy a ihned jsme začali s její prohlídkou. Paní průvodkyně nám vyprávěla o ţidovství na Břeclavsku a o osudech veškeré ţidovské populace. Potom nám vyprávěla vše o historii budovy. Nacházeli jsme se v přízemní části, kde jsme také shlédli instalovanou výstavu obrazů, kterou asi nejvíce ocenil Jaromír a skutečně obraz od obrazu důkladně prohlíţel. Koukal jsem na něj jako tenkrát. S paní průvodkyní jsem probral kastovnictví v ţidovské obci a jeho důsledné dodrţování a myslím, ţe jsme si relativně solidně porozuměli a já se dozvěděl spousty nových informací. Potom jsme se nechali vyfotit v tom nejzajímavějším místě. Následně jsme si samostatně vyšlápli do patra, kde jsme se začetli do panelů, které popisují ţidovský ţivot v historii města Břeclavi. Vlastně jsme se dočetli i více a myslím, ţe to ţidovská populace neměla nikde jednoduché a jinak tomu nebylo ani v tomto koutu země. 7

8 Potom jsme se pozorně zahleděli do všech nabízených panelů a akorát Romča hledal něco neobvyklého v místech pro návštěvy nezvyklých. Ţel Bohu ţádné ţidovské jídlo nenašel a tak musel čekat na oběd v nějaké z břeclavských stravoven a restaurací. Holt pro poznání se musí občas také něco více protrpět a on to po nějakém čase také pochopil. Kdyţ jsme ukončili prohlídku synagogy, rozloučili jsme se s milou a ochotnou paní průvodkyní a vydali jsme se do doporučené stravovny, která se nacházela v areálu tělovýchovného a rekreačního zařízení města Břeclavi TEREZA. A my jsme po malé chvíli poznali, ţe jsme udělali dobře, kdyţ jsme na doporučení dali, protoţe jídlo to bylo fantastické. Od synagogy jsme 8

9 prošli okolo kostela sv. Václava a směrem na Poštornou jsme se vydali k nákupním marketům, odkud jsme se vydali doprava směrem k zámku a zimnímu stadionu okolo bývalého mlýnského areálu, který zdobí město takovým neobvyklým stylem. Vše bylo tak přehledné, ţe se nedalo zabloudit. Po obědě jsme se vydali na prohlídku zámeckého areálu a byl to takový zajímavý pocit a připadali jsme si, ţe se na ten všude znázorňovaný zámek tak nějak kašle, ale není to naše věc a tak jsme hleděli na ten stav, který je moţné pozorovat a prohlédli jsme si ho z vnějšího 9

10 drobnohledu. Budování tohoto ochranného prvku bylo prvotně ukončeno jiţ v roce Původní dřevěný hrad plnil funkci ochranného bodu přechodu obchodní stezky přes hraniční řeku Dyji. První hrad zaloţil kníţe Břetislav a bránil tím snad i větší kolonizaci tohoto místa. Dřevěný hrad se však měnil v kamennou pevnost ve 13. století za vlády Přemysla Otakara I. Od patnáctého (1414) do šestnáctého století (1570) patřilo soubudoví Lichtenštějnům. Největších úprav na renesanční zámek však provedli následní vlastníci Ţerotínové a ti byli zřejmě posledními, kteří se věnovali přestavbám největším dílem. Ale Ţerotínové se bohuţel aktivně zúčastnili stavovského povstání a tak bylo v roce 1620 břeclavské panství Ladislavu Velenu ze Ţerotína konfiskováno. Lichtenštejnové zámek zase koupili v roce 1638, ale od druhé poloviny 18. století se k seţelení odstěhovali do svého nového sídelního místa, na zámek do Valtic. Od té doby se budova jiţ tolik neudrţovala a slouţila po následná období různým účelům. A dopadlo to se zámkem aţ takhle a objektivní oko návštěvníka skutečně skoro pláče a to také z toho důvodu, ţe v sobě toto torzo zajisté nese jistý nevymazatelný historický signál. Kdyţ jsme se zahleděli na nedaleký mlýnský komplet, který se nachází v podobném stavu, potom bych si zde dovolil klidně natočit nějaký poválečný film a myslím, ţe by se nemuselo ani moc investovat do úprav a kulis. Dalšími kroky jsme se dostali k zámeckému pivovaru, kde se začalo blýskat na lepší časy a jiţ před dvěma roky tam začala velká náruč úprav, která vedla k opětovnému zavedení pivní výroby toho našeho dokonalého rezavého moku. My jsme se dostali k domluvené schůzce s jednou z manaţerských účetních a získali jsme obálku plnou dárečků. Tak 10

11 to bylo velmi vřelé a hezké. Paní jsme poděkovali a při pokusu o zaplacení nám oznámila, ţe je to dobré. Prostě jiný kraj, jiný mrav a tady v tom pivovárku mají ke sběratelům jiné vztahy. Od pivovaru jsme se vydali směrem k nivě řeky Dyje a točili jsme se dál k toku Staré Dyje. Jelikoţ se okolo nás všude nějak ve větším budovalo a prováděly se všelijaké zemní práce, proto bylo všude okolo plno bahna a tak jsme kráčeli místy jeho nejmenšího výskytu, ale byl to váţně boj. Procházeli jsme okolo mlýnského náhonu aţ jsme se dobahnili k starému toku a k styčnému bodu turistické základny s čističkou. Na chvíli jsme se zahleděli do řeky. Hledali jsme v ní nějakou zlatou rybku, ale asi uţ došly. Tak jsme se po chvilce vydali směrem k městské části Poštorná. Kráčeli jsme po hrázi a hleděli na 11

12 ty smutné stromy, které byly navíc zcela plné parazitujícího jmelí. Cestou do Poštorné jsme potkávali také skupinky lidí, kteří stejně jako my poznávali tyto prostory v obdivu a tak jsme se také dvakrát zakecali a bylo to velmi zajímavé a vřele milé. Hleděli jsme na tu začarovanou krajinu, aţ jsme se přiblíţili k rybníku Včelínek. A to uţ jsme hleděli na stavědlo a přibliţovali jsme se do míst našeho přechodu tohoto starého ramene toku Dyje. Jiţ z dáli se nám začala objevovat krása kostela Navštívení Panny Marie a my 12

13 za tímto bodem šli a byli jsme vedeni doslova jako magnetem. Další cesta vedla polem a musím říci, ţe se objevil i protest, ale nešlo to jinak a tak jsme se po tom poli prostě prošli a bylo tu uţ asi jedno, protoţe boty jsme jiţ měli dostatečně zabahněné. A tak jsme se dostali do Poštorné. Plánovaně jsem se chtěl dostat přes zahrádky přímo ke kostelu, ale nakonec jsme pole stejně prošli aţ k hlavní silnici od Břeclavi a pak jsme kráčeli jiţ pěkně po asfaltovém chodníku. Ještě jsme se zahleděli do poštorenského stromoví plného opětovně připarazitěného jmelí, protoţe to nešlo se do něj nezahledět, jak bylo jedinečné. Prostě na kaţdém kroku jsme se měli do 13

14 čeho zahledět. A uţ jsme stáli před tím skvostem sakrálního umění vyhotoveného z kvalitních poštorenských cihel. Tak nějak jsme lapali po dechu a já jsem své skupince vyprávěl o své návštěvě univerzitního města ve Švédsku. Ano, hovořil jsem o Upsale a o tam podobných novogotických stavbách. Ţádná z nich však není tak originální jako tento kostel, to prostě ne. Kostel jsme si pěkně obkrouţili, ale zjistili jsme, ţe není tím jediným, co tento prostor aţ nebesky krášlí, protoţe budovy školy a fary jsou doslova dalším nakládaným srnčím na stole pohostinné návštěvy turistovy a nejsou ještě zdaleka jedinými budovami a to se prostě musí vidět, protoţe na to slova neexistují. Kdyţ jsme takto obohatili své duchovno, vydali jsme se na zpáteční cestu. Vyuţili jsme tamní hromadné dopravy, která nás odvezla z Poštorné aţ před hlavní břeclavské vlakové nádraţí. Pravdou je, ţe jsem se trochu bál, ţe nás paní řidička autobusu MHD vyhodí, protoţe jsme své batinky měli pořád relativně zablácené, ale prošlo to bez problémů a boty zkontrolovány nebyly. Zpáteční cestou jsme projíţděli centrem města a tak jsme si pěkně zrekapitulovali náš směr 14

15 pochodu a poslední myšlenky nám procházely hlavami aţ na peronu, kde jsme prohlíţeli veškeré vlakové náleţitosti a case nám byl v hlavách přepnut do sekce modropryţník. A gorilka s pořadovým číslem 20 nám přiváţela náš přibliţovací vlak do Pardubic. A tak jsme ukončili náš první rodinný pochodový pobyt Břeclavi. Cesta do Pardubic uběhla standardně v pohodě a my se jiţ těšíme na léto, kdy proputujeme na kolech snad celý Lednickovaltický areál a víme moc dobře, do čeho jdeme. V úplném závěru bych rád sdělil, ţe ať jsme se v Břeclavi setkali s kýmkoli, vţdy byl ochotný a přívětivý a loučili jsme se vţdy s upřímnými úsměvy na tvářích a člověk by nevěřil, co tyto způsoby dokáţou vytvořit za pohodovou náladu a radost k pobytu v dané destinaci. To jsem chtěl ještě říci. 15

16 A co je to ta Břeclav? Je to město nacházející se v zajímavém slunném a vinorodém jihu Moravy, které zaloţil v jedenáctém století Kníţe Břetislav, který si v místě dnešního města postavil strategický pohraniční hrad. Samozřejmě, ţe místo bylo osídleno také dříve v období Velkomoravské říše, protoţe to bylo vţdy velmi strategicky významné místo. Slované jsou v této oblasti prokazatelně jiţ od šestého století. V devátém století nám vzniklo Pohansko významná aglomerace Velkomoravské říše, která je dnes velmi hezky upravena pro kdejakého turistu. Ona nám ta Břeclav sousedí s blízkými hranicemi zemí Slovenska a Rakouska. Břeclav je a byla vţdy velmi zajímavým a příčinným místem. Lichtenštějnům se stala tato přenádherná rovinatá oblast po staletí úrodnou zemí jejich nejen architektonických nápadů a největší přidanou hodnotu zrealizovali v oblasti Lednicko-valtického areálu, kde se člověk cítí doslova jako na jiné planetě. Hlavní odkazy a kontakty PAVUČINA: E-DRÁT.: info@breclav-city.cz, info@breclav.eu TEL.: , , (IC Břeclav), (Městské muzeum a galerie Břeclav), (Synagoga Břeclav) ADRESA: Turistické IC Břeclav, U Trţiště 8 (Lichtenštejnský dům), Břeclav Seznam vyuţitých zdrojů (tištěné dokumenty): 1. Kol. autorů. Historický lexikon obcí České republiky Praha: ČSÚ, ISBN Kol. autorů. Turistická encyklopedie České republiky. Praha: Reader s Digest Výběr, ISBN Kol. autorů. Česká republika. Stručný turistický průvodce ČR. Cheb: Music Cheb, ISBN Kol. autorů. Statistický lexikon obcí ČR. Praha: ČSÚ a MV ČR, ISBN DVOŘÁČEK, M. Lexikon měst do kapsy. Praha: KMa, ISBN Kol. autorů. Myšlenky do kapsy 1. Olomouc: FIN, ISBN KOUTEK, T., ŠPAČEK, J. Motoristický průvodce po silnicích České republiky. Praha: SW Travel, ISBN HÄUFLER, V., KORČÁK, J., KRÁL, V. Zeměpis Československa. Praha: Československá akademie věd, ČSAV Praha. 9. Kol. autorů. Ottova encyklopedie ČESKO. Praha: OTTOVO nakladatelství, ISBN BÍNA Jan, DEMEK Jaromír. Z níţin do hor Geomorfologické jednotky České republiky. Praha: ACADEMIA, ISBN ŢAKET. Česká republika, atlas s cyklotrasami hrady, zámky, rozhledny, kempy, přírodní zajímavosti. [1: ]. Praha: Ţaket Praha, ISBN Kol. autorů. 80 měst ČR. Brno: P.F. art, spol. s r.o., ISBN Kol. autorů. Česko v mapách. Praha: Edition Atlas, Kartografie Praha EU code DC NOVÁK, Zdeněk. Prameny řek: Prameny, Prameniště a Horní toky. Praha: OLYMPIA, Vydání první. ISBN MAŠEK, Petr. Modrá krev. Praha: Mladá fronta, ISBN ŢAKET. Autoatlas: Česká republika. [1: ]. Praha: Ţaket, ŢAKET. Autoatlas s cyklotrasami: Česká republika. [1: ]. Praha: Ţaket, DAVID, P., SOUKUP, V. Velká turistická encyklopedie Královéhradecký kraj. Praha: Kniţní klub, 2009, vydání první. ISBN FREYTAG & BERNDT, Ţelezniční mapa České republiky. [1: ]. Praha: FREYTAG & BERNDT SŢDC, s.o., Vlakový JÍZDNÍ ŘÁD Praha: SŢDC.s.o HYNEK, P. Objevujte Břeclav, průvodce městem. Břeclav: Europrinty, Seznam vyuţitých zdrojů (elektronické dokumenty) 1. WIKIPEDIA: 2. WIKIPEDIA: 3. WIKIPEDIA: 4. WIKIPEDIA: 5. WIKIPEDIA: 6. WIKIPEDIA: 7. ROUTE PLANNER: Vyuţitá osobní fota: Roman Houdek seno - H, Roman Houdek juno - R, Jaromír Houdek J, Soňa Houdková S DOKUMENT BYL VYTVOŘEN PRO OSOBNÍ POTŘEBU RODINY HOUDKOVY Z REÁLNĚ PROVEDENÝCH CEST. JE POSTOUPEN K ELEKTRONICKÉ PROHLÍDCE PRO INSPIRACI VŠEM ZAPÁLENÝM TURISTŮM. Pouţité fotografie zpravidla vlastní, ostatní pouţity s udělenými souhlasy a sdílenými právy. Kontakt:HOUDINI111@ .cz (Czech, English, Russian) ROMAN - seno ROMAN - juno JÁRA SOŇA 16