PELOTERAPIE včera, dnes a zítra Přednášející: Ing. Marian Mackovič

Transkript

1 PELOTERAPIE včera, dnes a zítra Přednášející: Ing. Marian Mackovič Lázně Františkovy Lázně a.s. Jiráskova 23/ Františkovy Lázně tel , , marian.mackovic@frantiskovylazne.cz ODBORNÝ KURZ TEORETICKÁ BALNEOTECHNICKÁ PRŮPRAVA , LÁZNĚ FRANTIŠKOVY LÁZNĚ A.S., JIRÁSKOVA 3/23, FRANTIŠKOVY LÁZNĚ ÚVOD Podle B. Brožka lze datovat počátek peloterapie ve Františkových Lázních a celé humolitoterapie vůbec kolem roku Mezi zakladatele patří zejména Dr. B. Adler a Dr. Pöschmann. Druhý jmenovaný nastoupil do Františkových Lázní v roce 1811, dva roky po postavení první dřevěné budovy se slatinnými vanami v Novočeských Lázních nynějších Konstantinových. V Mariánských Lázních byly první slatinné koupele podávány C.J. Heidlerem v r Rozsáhlejší balneace františkolázeňské slatiny začíná rokem 1828, kdy byl zahájen provoz v první Loimanově lázeňské budově, v nynějších Luisiných lázních. Zasloužil se o ní předně Dr. N.B. Conrath a jeho nástupce Dr.P.Cartellieri. Výše citovaný autor též uvádí, že s vyluhováním slatiny v chatrčích na okraji františkolázeňského slatiniště byly získávány soli již v roce 1555 až do postupného odvodnění slatiniště a jeho přeměny v parky v století. V roce 1887 z celkového počtu 458 kabin sloužilo pro podávání slatinných koupelí 237 kabin. Od roku 1884 byly rozesílány do světa slatinné extrakty, slatinné louhy a slatinné soli. Tímto malým historickým exkurzem jsem chtěl připomenout, že v tomto tisíciletí jsme vstoupili, do leté nepřerušené éry peloterapie. Tomu se dá říci již zavedený podnik. V současné době, t. j. v roce 2014, jsou slatinné procedury ve Františkových Lázních, hovořím zde za akciovou společnost Lázně Františkovy Lázně, podávány v následujících balneoprovozech: Císařské lázně Balneo Labe/Savoy Balneo Imperiál Balneo Adler Balneo Metropol Balneo Belvedere (ve výstavbě), tampony, slatinné koupele 1

2 Námi těženou a upravovanou františkolázeňskou slatinu odebírají ještě další nestátní zdravotnická zařízení, působící ve Františkových Lázních. Chtěl bych zde zdůraznit, že naše společnost garantuje použití původní františkolázeňské slatiny. TECHNOLOGIE PELOTERAPIE TĚŽBA Počínaje 60. léty minulého století až do dneška se k těžení slatiny z ložiska používá korečkový bagr. Nevím, jestli s hrdostí nebo s lítostí musím konstatovat, že používáme stále původní korečkový bagr. Ač se to jeví paradoxně, tento způsob těžby je pro nás nejvhodnější. Můžeme odebírat vrstvy v různých mocnostech a materiál se promísí. Natěžená slatina se přímo z bagru nakládá na vozíky úzkokolejné dráhy, která slatinu dopravuje buď na meziskládku slatiny (cca m 3 u Dětské léčebny) nebo přímo na mechanizovanou skládku u Lázní III. (cca 800 m 3 ). Takto natěžená slatina se používá pro přípravu koupelí a zábalů. Nativní slatina pro tampony se těží zcela odděleně, na jiném ložisku, pomocí malého bagru nebo i ručně, dle potřeby. Doposud je peloid těžen v prostoru pravého břehu toku Slatinka, v pruhu mezi tímto tokem a rybníkem u Natálie. 50 % výměry parcely tvoří původní sirnoželezitá (panenská) slatina. Ta se těží však jen pro přípravu vaginálních tamponů. Průměrná roční těžba na začátku 90 let činila m 3. V posledních 10 - ti letech je těžba na výši cca m 3. Dle našich poznatků se jedná vesměs o velmi kvalitní regenerát, obsahující % nativní slatiny. Ložisko bylo totiž místně těženo naposledy ve 30. letech minulého století. Podle přístupného mapového materiálu bylo ložisko rozděleno úzkými pásy mezi více majitelů. Těžba probíhala zřejmě dosti sporadicky. Do těžební jámy jsou značné přítoky minerálních vod. Tyto se snažíme eliminovat zmenšením těžených ploch a vytěžené plochy ponecháváme naplněné vodou. Hydrostatický tlak vody zmenší přítoky tak, že nedochází k přelivům do Slatinky. Po opuštění této lokality zahájíme ihned zaplňování vytěžených ploch použitou slatinou. Pozn. Do první poloviny 20. století byl poměr K:Z= 9:1, v dnešní době je poměr K:Z=1:5. Proč, to uvádím. Tímto změněným poměrem dochází k pomalejšímu zaplňování vytěžených ploch. Tuto situaci řešíme tím způsobem, že pokud máme k dispozici vhodnou slatinu, která se odkryje při stavební činnosti, ukládáme ji přednostně do vytěžených ploch. V principu je ve Františkových Lázních dost slatiny. Jedná se však o slatinu vhodnou, ale netěžitelnou. Ta se nachází zejména pod lázeňskými parky. Ostatní plochy jsou více či méně intenzivně těženy po dobu 200 let. V západní části ložiska se však nachází značná část dosud netěžených ploch. Problémem by zde však byla doprava materiálu do místa úpravy. Lázeňská organizace je zároveň správcem dalších ložisek v nejbližším okolí Františkových Lázní, a to Vackovec I. a Vackovec II., dále lokalita Starý Hroznatov I. a II. V prvních dvou případech je zde, dle Brožka, k dispozici cca m 3 převážně mechově ostřicové slatiny až 2

3 k prosté slatinné zemině. Slatiniště však neobsahují sirnoželezitou slatinu. Dominantní minerální složky tvoří křemičité splachy. Těžitelný obsah slatiniště u Hroznatova činí cca m 3 převážně slatinné zeminy. Ložisko neobsahuje sirnoželezitou slatinu. ÚPRAVA Do roku 1967 se k úpravě natěženého materiálu používaly zejména trnové mlýny. Zbytky tohoto mlýna byly k vidění do roku 1980 v areálu Prádelny u Lázní II. Tentýž mlýn byl používán i v dalších dvou lázních. V rámci výstavby mechanizované skládky slatiny u Lázní III., byl součástí skládky kolový mlýn. Zabudovaná technologie se prakticky používala v cihlářském průmyslu. V té době nebyla dosažitelná jiná tuzemská technologie. Natěžená slatina se z vozíků úzkokolejné dráhy vysype do kolového podavače a dále, pomocí kapsového pásu a pojízdného pásu, v hale rozprostře na skládku haly. Z této skládky je materiál odebírán znovu korečkovým rypadlem na pojízdné pásy, které materiál dopraví do mlecího prostoru mlýna. Mletí probíhá propasírováním slatiny přes děrované rošty v podlaze, přes které pojíždí dvě 2t litinová kola. Ze slatiny se v podstatě stanou granule. Zde také končí společná úprava slatiny pro koupele a. ZÁBALY Namletá slatina se rozváží v umělohmotných kontejnerech na jednotlivá pracoviště slatinných zábalů. EXKURZE DO HISTORIE: Prakticky do let minulého století se slatinné ve Františkových Lázních připravovaly ručně na tzv. parních stolech. Jednalo se o dřevěné stoly s děrovaným mezidnem, do kterého byla přiváděna pára. Rašelinářský dělník si den předem připravil potřebné množství slatiny na stůl a do druhého dne přikrytý materiál prohříval párou. Teplotu prohřáté slatiny pak upravoval přidáním neprohřáté slatiny nebo teplé vody. Výhodou této přípravy, ve skutku nelidských podmínkách (stálé vlhko a pára), byla možnost proměnlivé úpravy teploty podávaného zábalu. Lékař si mohl v té době dovolit předepsat u pacienta odstupňované teploty jednotlivých po sobě jdoucích zábalů. Zkušení rašelinářští dělníci pomocí svých rukou přesně připravili směs o požadované teplotě. Málokdy se spletli. Poslední pracoviště tohoto typu bylo zrušeno v roce Slatina se na zábalových pracovištích v současné době ohřívá pomocí tzv. duplikátorů. Je to princip hrnců na mléko. Ke slatině se přidává potřebné množství vody v závislosti na vlhkosti materiálu. Ohřev probíhá za stálého míchání. Původní hřebenová míchadla jsme nahradili spirálovými míchadly, která směs teplotně homogenizují. Tato míchadla byla vyrobena a vyvinuta ve spolupráci s tehdejším Výzkumným ústavem chemických zařízení na konci devadesátých let. Ohřátá zábalová slatina je pak rašelinářskými dělníky podávána 3

4 v transportních nádobách (PVC kbelíky) do prostoru zábalů. Použitá zábalová směs se odváží k tomu určenými transportními nádobami a ukládá se zpět do vytěženého ložiska. V současné době lze na českém trhu zakoupit již různé druhy duplikátorů. Ohřev probíhá automaticky a lze jej předem i naprogramovat. KOUPELE Pásovým dopravníkem z mechanizované skládky se namletá slatina dopraví do dezintegrační nádrže. Po smíchání s minerální vodou je směs za stálého míchání dezintegrována, homogenizována. I zde používáme specielní míchací zařízení VÚCHZ Brno. Míchadlo je zkonstruováno tak, že během míchání dochází k jemnému domílání. Dále následuje přečerpání do ohřívací nádrže, kde, za stálého míchání, probíhá ohřev ostrou parou na požadovanou teplotu. Směs musí jít z dezintegrační nádrže poněkud hustší, neboť kondenzovanou parou dochází ke zřeďování. Ohřívací nádrže jsou k dispozici dvě. Po ohřátí se směs gravitačně přepouští do necirkulační nádrže. Z recirkulační nádrže je ohřátá směs čerpána do tří okruhů. Neodebraná směs do van se vrací zpět do recirkulační nádrže, zde se dohřívá a znovu je čerpadly předána do oběhu. Po odběru do vany se použitá koupelová směs gravitačně dopravuje do akumulační jímky a odtud se čerpadlem přečerpává zpět na vytěžené ložisko. Výtlačné potrubí Js 110 mm je dlouhé cca 800 bm. V současné době se zaplňuje vytěžené ložisko pod Dětskou léčebnou. Všechny nádrže, které používáme k přípravě koupelí, jsou z nerezové oceli tř18. Ty nahradily původní dřevěné kádě. První zásadní rekonstrukce přípravny slatinných koupelí po II. světové válce proběhla po roce 1967 a poslední v letech Jedná se o energeticky náročnou technologii s mnoha komponenty extrémně namáhanými obrusem, teplotou a ph. (čerpadla, potrubí, armatury). Výroba jedné koupele je finančně nákladná záležitost. SLATINNÉ TAMPONY Veškeré pracovní procesy probíhají odděleně od přípravy slatiny pro koupele a. Pro tzv. tamponovou slatinu je vyhrazena část slatiniště, kde je zásoba původní nativní sirnoželezité slatiny. Samotné místo těžby tampónové slatiny je ještě chráněno samostatným oplocením. Těžba se provádí jen v případě poklesu stavu zásob na specielní skládce. Prostor skládky a úpravny se nachází v samostatném objektu u mechanizované skládky. Po natěžení a odvozu se slatina ponechává cca 2 měsíce dozrát. Po natěžení je ph slatiny cca 5,5 po dozrání se pohybuje kolem 3. Pro mletí nám slouží masivní masový mlýnek, který se používá v masokombinátech. Mlecí prostor a mlecí komponenty jsou z nerez oceli. Po namletí nemá slatinná pasta částečky větší jak 1-2 mm. Neustále se provádí vizuální kontrola slatiny před vložením do mlýna, aby se do směsi nedostaly nežádoucí části jako kaménky, zbytky dřev apod. Jemnost se získává vzájemným natáčením dvou děrovaných mlecích komponentů. Namletá slatina se, v umělohmotných uzavřených nádobách, převáží na tampónová pracoviště. Zde se, dle potřeby, přidává ke směsi voda a pasterizuje se 3-5 hod (dle požadavků hygienika) při teplotě C. Denní dávka je pak udržována při příslušné teplotě v nerez nádobách ve vodní lázni. Směs, která se tentýž den nespotřebuje, se vrací zpět a 4

5 použije se do zábalů. Jedná se o zanedbatelné množství. Pro celý proces přípravy je zpracován podrobný Hygienický předpis. Jeho dodržování je pro pracovníky závazné a je pravidelně kontrolováno lázeňským hygienikem. Příprava a mletí slatiny jsou průběžně kontrolovány balneotechnikem nebo laborantkou balneolaboratoře. Bez jejich schválení nemůže transportní nádoba opustit mlecí prostor. KONTROLA Pro všechny druhy úprav jsou vypracovány příslušné Provozní řády, jejichž plnění je pravidelně kontrolováno nejen našimi pracovníky, ale také tomu pověřenými pracovníky MZD.ČIL Praha. Hygienické požadavky, zejména na přípravu tampónové slatiny, jsou velmi tvrdé. Pravidelně se provádí odběry peloidního materiálu z ložiska, mechanizované skládky a z prostorů aplikací na mikrobiologické rozbory, které provádí Mikrobiologická laboratoř RL Karlovy Vary. Interní kontrolní činnost provádí zejména laborantka balneolaboratoře při balneotechnickém oddělení, balneotechnik a příslušné vrchní sestry jednotlivých balneoprovozů. PELOIDNÍ PROVOZY DNES Změny v roce 2014 doznala příprava slatinných koupelí. Ta byla, za použití stávající technologie, přenesena do Císařských lázní. Z hlediska technologie přípravy došlo ke změně v tom, že příprava není trojfázová: dezintegrace-ohřev-recirkulace, ale dvojfázová: dezintegrace + ohřev recirkulace. Po namletí se polotovar (slatinné pelety) vozí v přepravních nádobách do Císařských lázní. Použitá koupelová směs se gravitačně odvádí do nádrží v suterénu pod koupelemi. Ta se pak pravidelně odváží specielním vozidlem zpět na vytěžené ložisko. Těžba a mletí nedoznalo změny. Příprava koupelové směsi je nyní náročná na lidskou práci. Dovoz a odvoz slatiny. Vzhledem ke dvojstupňové přípravě koupelové směsi, musí zařízení ovládat zkušení pracovníci. Doba přípravy je omezena, ale kvalita musí být stále dodržována. PELOIDNÍ PROVOZY ZÍTRA Do budoucna se počítá s vymístěním veškeré technologie přípravy peloidu pro koupele do části mechanizované skládky. Bude to opět návrat k trojstupňové přípravě směsi. Technologie bude s budovou Císařských lázní propojena recirkulačním potrubím. Použitá koupelová směs bude ze stávajících nádrží přímo čerpána dalším potrubím. Toto potrubí povede vedle recirkulačního potrubí a za halou mechanizované skládky bude napojeno na stávající výtlačné potrubí, které vede na ložisko. Příprava slatinných zábalů a tamponů nedoznala žádných změn. 5