Závěrečná zpráva měření signálu DVB-T na území města Ostravy

Transkript

1 VŠB-TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Závěrečná zpráva měření signálu DVB-T na území města Ostravy Datum: Autor: prof. RNDr. Vladimír Vašinek, CSc. Ing. Roman Šebesta, Ph.D. Ing. Marek Dvorský, Ph.D. Kontakt: vladimir.vasinek@vsb.cz, roman.sebesta@vsb.cz, marek.dvorsky@vsb.cz zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

2 Úvodní slovo Předložená studie shrnuje výsledky dosažené v II. etapě řešení projektu Kvalita digitálního televizního vysílání DVB-T na území města Ostravy. Projekt vznikl ve spolupráci Katedry telekomunikační techniky, Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava s magistrátem města Ostravy. Cílovou skupinou, jenž má zpráva oslovit, je laická veřejnost z řad občanů města Ostravy. Teoretická část projektu obsahuje zpřesněné softwarové simulace pokrytí území města Ostravy signálem digitálního televizního vysílání (viz. kapitola 2). Praktická část mohla být díky úpravám vysílačů ČRA realizována až od Dosažené výsledky shrnuje kapitola 3. Poslední částí studie je kapitola 4, jenž tvoří část určenou především pro laickou veřejnost. Metodika měření a použité měřící přístroje popisuje Průběžná zpráva měření ( )[6]. řešitelé projektu zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf - 2 -

3 Seznam zkratek: zkratka anglický význam český význam BER Bit Error Ratio bitová chybovost Čra České radiokomunikace a.s. ČT Česká televize ČTU Český telekomunikační úřad DVB-C Digital Video Broadcasting - Cable kabelové digitální televizní vysílání DVB-T Digital Video Broadcasting - pozemní digitální televizní vysílání Terrestrial ITU-R International Telecommunicaton Union - Radiocommunication Mezinárodní telekomunikační unie - radiokomunikační sektor MER Modulation Error Ratio modulační chybovost NKS Národní koordinační skupina RDK2 výpočetní metoda modelu šíření STA společná televizní anténa TKR televizní kabelové rozvody TPP Technický plán přechodu UHF Ultra High Frequency pásmo ultra krátkých vln VHF Very High Frequency pásmo velmi krátkých vln VŠB- TU Vysoká škola báňská - Technická univerzita WGS84 World Geodetic System 1984 světový geodetický systém zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf - 3 -

4 Obsah: 1 Vývoj pozemské digitalizace ostravského regionu v roce Aktivní DVB-T vysílače na území města Ostravy (ke dni ) Vysílač Hošťákovice Vysílač Hladnov Ostrava - 1. máje BTV Klimkovice Přehled digitálních multiplexů přijímaných na Ostravsku (ke dni ) DVB-T multiplex 1 (tzv. veřejnoprávní multiplex) DVB-T multiplex DVB-T multiplex DVB-T multiplex Multiplex Local TV Termíny vypínání analogového vysílání Softwarový výpočet pokrytí území města Ostravy Měření úrovně signálu zemského digitálního televizního vysílání v Ostravě Zástavba s rodinnými domy Lokalita Ostrava Poruba Lokalita Ostrava Šenov Lokalita Ostrava Michálkovice Zástavba s výškovými budovami Závěry a doporučení vyplývající z měření Závěry a základní doporučení PC, notebook Starší TV přijímač Novější TV přijímač s konektorem SCART Novější TV přijímač s konektorem S-video Novější TV přijímač s DVD rekordérem (videorekordérem) Další odkazy a doporučení Yagi versus síto Vícepásmové antény Problematika zesilovačů Anténní rozvod Závěrečná doporučení...35 zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf - 4 -

5 1 Vývoj pozemské digitalizace ostravského regionu v roce 2009 Druhá část projektu navazuje na první etapu a využívá metodiku měření signálu DVB-T, návrhu měřících bodů, stejně jako i volbu metodiky výpočtu teoretického pokrytí území signálem DVB-T. Metodika je volena na základě doporučení Vyhlášky č.163/2008 Sb. vydanou Českým telekomunikačním úřadem dne 30. dubna 2008 [1], jenž používá pro výpočet křivky šíření podle doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-R P [2]. Mapy pokrytí namodelované pracovníky Katedry telekomunikační techniky, Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava používá modely šíření RDK2 vytvořené společností Testcom s.r.o.. Důvodem je fakt, že praktické zkušenosti ukazují že metoda RDK2 poskytuje závěry, jenž jsou bližší skutečnému pokrytí území signálem DVB-T. Více v [6] 1.1 Aktivní DVB-T vysílače na území města Ostravy (ke dni ) Na území města Ostravy jsou ke k dispozici 4 vysílače pozemního digitálního televizního vysílání v lokalitě Hošťálkovice, Hladnov-vodárna, ul. 1.máje a vysílač BTV Hylov [5] Vysílač Hošťákovice DVB-T multiplex 1, provozovaný společností České radiokomunikace a.s. lokalizace: Loc: 49 51'40.6"N, 18 12'44.8"E nadmořská výška: 287 m výška vysílací antény: 161 m kmitočtová pozice: 54. kanál (738 MHz), 100 kw ERP (1. multiplex) Obr.1:Vysílač Hošťálkovice zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf - 5 -

6 1.1.2 Vysílač Hladnov DVB-T multiplex 1, 2 provozovaný společností České radiokomunikace a.s. a DVB-T multiplex 3 provozovaný společností Czech Digital Group a.s. lokalizace: Loc: 49 50'51.037"N, 18 18'18.505"E nadmořská výška: 266 m výška vysílací antény: 41.5 m kmitočtová pozice: 54. kanál (738 MHz), 10 kw ERP (1. multiplex) 39. kanál (618 MHz), 10 kw ERP (2. multiplex) 32. kanál (562 MHz), 2 kw ERP (3. multiplex) Obr.2: Vysílač Hladnov Ostrava - 1. máje DVB-T multiplex 4, provozovaný společností Telefónica O2 lokalizace: Loc: 49 49'39"N, 18 15'32" E nadmořská výška: 227 m výška vysílací antény: 45 m kmitočtová pozice: 63. kanál (810 MHz), výkon: 0,81 kw ERP (4.multiplex) zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf - 6 -

7 Obr.3: Budova Telefóniky O2 v ulici 1. máje, multiplex 4. Anténa pro vysílání DVB-T je na nejvyšším bodu anténních soustav na budově. (zdroj DigiZone.cz) BTV Klimkovice Od konce září 2005 provozuje společnost BTV vysílač na kótě 307 m - Klimkovice-Hýlov. lokalizace: Loc: 49 47'40"N, 18 06'56" E nadmořská výška: 307 m výška vysílací antény: 10 m kmitočtová pozice: 28. kanál (530 MHz), výkon: 8 W ERP Obr.4: Vysílač BTV zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf - 7 -

8 1.2 Přehled digitálních multiplexů přijímaných na Ostravsku (ke dni ) DVB-T multiplex 1 (tzv. veřejnoprávní multiplex) Vůči plánovanému termínu TPP ( ) uspíšili Čra spuštění digitálního vysílání z vysílače Ostrava-Hošťálkovice. Dne se uskutečnila plánovaná výměna UHF vysílacího anténního systému. Fotoreportáž [7]. K vysílání s plným výkonem (100 kw ERP) přistoupili Čra ke dni Datum zprovoznění vysílačů: Provozovatel: Technické parametry: Obr.5: Výměna UHV vysílacího anténního systému Ostrava-Hošťákovice (Hladnov) (Hošťákovice 100kW) České radiokomunikace, a.s. kmitočtová pozice: 54. kanál (738 MHz) vyzářený výkon: 10 kw ERP (Hladnov) polarizace: horizontální šířka pásma: 8 MHz vysílací mód: 8k ochranný interval: 1/4 kódový poměr: 2/3 100 kw ERP (Hošťálkovice) zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf - 8 -

9 konstelace: 64QAM hierarchický mód: ne-hierarchický celková bitová rychlost: 19,1 Mbit/s skladba stanic: ČT1, ČT2, ČT4, ČT24, Čro1, Čro2, Čro3, Radio Wave, D-dur, Leonardo, Rádio Česko Obr.6: Mapa území pokrytého signálem multiplexu 1,úroveň 65 dbμv/m, jednofrekvenční síť (zelená = 65 dbμv/m, žlutá = 45 dbμv/m,) zdroj VŠB-TUO. Z Hošťálkovic v roce 2009 nezahájí vysílání žádný jiný multiplex. Digitální síť ČT i po startu v Hošťákovicích bude nadále vysílat i z nynějšího vysílače Hladnov a vytvoří tak pro Ostravsko jednofrekvenční síť na kanále 54, ke které se v červenci 2010 přidá ještě vysílač Lysá hora DVB-T multiplex 2 Vyzařovací diagram už nezasahuje Opavu a Bruntálsko, naopak se soustředí především na pokrytí Ostravy jako takové a zlepšil pokrytí směrem na Beskydy. Další zlepšení se dá čekat v roce 2011, se spuštěním dalších ostravských vysílačů Hošťálkovice a Lysá hora. Datum zprovoznění vysílače: (Hladnov) duben 2011 (Hošťálkovice) zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf - 9 -

10 Provozovatel: České radiokomunikace, a.s. Technické parametry: kmitočtová pozice: 39. kanál (618 MHz) vyzářený výkon: 10 kw ERP polarizace: horizontální šířka pásma: 8 MHz vysílací mód: 8k ochranný interval: 1/4 kódový poměr: 2/3 konstelace: 64QAM hierarchický mód: ne-hierarchický celková bitová rychlost: 19,1 Mbit/s skladba stanic: Nova, Nova Cinema, Prima, Cool, Barrandov Obr.7: Mapa území pokrytého signálem multiplexu 2, (zelená = 65 dbμv/m, žlutá = 45 dbμv/m), zdroj VŠB-TUO. zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

11 1.2.3 DVB-T multiplex 3 Definitivní pozice 3 multiplexu bude v dubnu 2011 na 48. kanále s výkonem 10 kw (ERP) Datum zprovoznění vysílače: (Hladnov) Provozovatel: Czech Digital Group, a.s. Technické parametry: kmitočtová pozice: 32. kanál (562 MHz) vyzářený výkon: 2 kw ERP, polarizace: horizontální šířka pásma: 8 MHz vysílací mód: 8k ochranný interval: 1/4 kódový poměr: 2/3 konstelace: 64QAM hierarchický mód: ne-hierarchický Celková bitová rychlost: 19,1 Mbit/s skladba stanic: Z1, Public TV, Radio Prohlas Obr.8: Mapa území pokrytého signálem multiplexu 3, (zelená = 65 dbμv/m, žlutá = 45 dbμv/m), zdroj VŠB-TUO. zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

12 1.2.4 DVB-T multiplex 4 Tento multiplex se prozatím provozuje jakožto experimentální a proto o něm není více známo Provozovatel: Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Technické parametry: kmitočtová pozice: 63. kanál (810 MHz) vyzářený výkon: 0,81 kw ERP, polarizace: horizontální šířka pásma: 8 MHz vysílací mód: 8k ochranný interval: 1/8 kódový poměr: 2/3 konstelace: 64QAM hierarchický mód: ne-hierarchický Celková bitová rychlost: 22,17 Mbit/s skladba stanic: ČT1 HD, Nova HD. Óčko, O 2 info Obr.9: Mapa území pokrytého signálem multiplexu 4, (zelená = 65 dbμv/m, žlutá = 45 dbμv/m), zdroj VŠB-TUO. (oprava ) zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

13 1.2.5 Multiplex Local TV Někteří ostravští diváci si mohou naladit rovněž digitální televizní vysílání společnosti Local TV Klimkovice na kanále 28, jehož signál dosahuje i na jihozápadní okraj Ostravy. Kromě místního vysílání stanice Local TV Klimkovice, omezeného denně na 7:00 až 8:00, 17:00 až 18:00 a 22:00 až 23:00 hodin, šíří po zbytek dne program slovenské zpravodajské televize TA 3. Provozovatel: Local TV Klimkovice Technické parametry: kmitočtová pozice: 28. kanál (530 MHz) vyzářený výkon: 8 W ERP polarizace: horizontální šířka pásma: 8 MHz vysílací mód: 2k ochranný interval: 1/32 kódový poměr: 2/3 konstelace: 16 QAM Celková bitová rychlost: 16,09 Mbit/s skladba stanic: ITV, TA3, Z1 Obr.10: Mapa území pokrytého signálem multiplexu B plus TV, (zelená = 65 dbμv/m, žlutá = 45 dbμv/m), zdroj VŠB-TUO. zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

14 1.3 Termíny vypínání analogového vysílání Obr.11: Rozdělení ČR do oblastí dle TPP (zdroj digizone.cz). Tabulka 1: Termíny vypínání analogových vysílačů v územní oblasti Ostrava Lokalita Vysílač Nejpozdější termín Program Vysílací kanál vypnutí Ostrava Hošťálkovice ČT Ostrava Hošťálkovice ČT Ostrava Hošťálkovice Nova Ostrava Hošťálkovice Nova Ostrava Hošťálkovice Prima Frýdek-Místek Lysá hora ČT Nový Jičín Nový Jičín ČT Bílovec Bílovec Prima Brušperk Brušperk lokální TV Bystřice nad Olší Bystřice nad Olší ČT Bystřice nad Olší Bystřice nad Olší Nova Bystřice nad Olší Bystřice nad Olší Prima Čeladná Čeladná ČT Frenštát pod Radhoštem Frenštát pod Radhoštem Prima Frýdek Frýdek Nova Hodslavice Hodslavice ČT Horní Lomná Horní Lomná ČT Horní Lomná Horní Lomná ČT Horní Lomná Horní Lomná Nova Hradec nad Moravicí Hradec nad Moravicí ČT Hradec nad Moravicí Hradec nad Moravicí ČT Hradec nad Moravicí Hradec nad Moravicí Nova Hradec nad Moravicí Hradec nad Moravicí Prima Hranice Hranice Prima Hukvaldy Hukvaldy Local zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

15 Lokalita Vysílač Nejpozdější termín Program Vysílací kanál vypnutí Jablunkov Jablunkov ČT Jablunkov Jablunkov ČT Jablunkov Jablunkov Nova Klimkovice Klimkovice Local Kobeřice Kobeřice Local Mosty u Jablunkova Mosty u Jablunkova ČT Mosty u Jablunkova Mosty u Jablunkova ČT Mosty u Jablunkova Mosty u Jablunkova Nova Nová Bělá Nová Bělá Local Nový Jičín Nový Jičín Local Nový Jičín Nový Jičín Prima Odry Odry Prima Opava Opava Prima Ostrava Hrabůvka Nova Partutovice Partutovice ČT Partutovice Partutovice ČT Partutovice Partutovice Nova Partutovice Partutovice Prima Potštát Potštát ČT Potštát Potštát ČT Potštát Potštát Nova Příbor Příbor Local Řeka Řeka ČT Řeka Řeka ČT Staré Hamry Staré Hamry ČT Staré Hamry Staré Hamry Prima Stonava Stonava Local Střítež nad Ludinou Střítež nad Ludinou ČT Střítež nad Ludinou Střítež nad Ludinou ČT Střítež nad Ludinou Střítež nad Ludinou Nova Sviadnov Sviadnov Local Třinec Třinec ČT Třinec Třinec Nova Třinec město ČT Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí ČT Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí ČT Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Nova Velká Polom Velká Polom Local Vítkov Vítkov Nova Vítkov Vítkov Prima Vratimov Vratimov Local Žimrovice Žimrovice ČT Žimrovice Žimrovice ČT Žimrovice Žimrovice Nova Žimrovice Žimrovice Prima Zdroj: Digizone.cz & Technický plán přechodu zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

16 2 Softwarový výpočet pokrytí území města Ostravy Softwarový výpočet respektuje znění Vyhlášky č.163/2008 Sb[1]. Výpočty jsou provedeny v programu RadioLab 3.6.0, pomocí kterého je možno vytvořit mapu pokrytí plošného rozložení intenzity elektromagnetického pole přijímaného signálu v zadané oblasti. Jedná se o programový systém pro analýzu a vizualizaci šíření rádiových signálů nad zemským povrchem, který lze využít při analýze a návrhu radiokomunikačních systémů pro služby plošného pokrytí (DVB-T). Simulace pokrytí bylo provedeno pro výše uvedené parametry vysílačů s následujícímí nastavenými parametry: křivky šíření elektromagnetických vln jsou vztažené pro 50 % míst, 50 % času pro užitečný signál a pro 50 % míst, 10 % času pro rušící signál (metoda RDK2) minimální úroveň: 45 a 65 dbµv/m vzdálenost: 150 km azimutální krok: 1 koeficient zakřivení zemského povrchu: 4/3 výška přijímací antény: 10 m Výstupem softwarové simulace jsou mapy pokrytí území signálem DVB-T jednotlivých multiplexů. Pro účely výpočtu intenzity se používá digitální model terénu v rastru 100 x 100 m s trojúhelníkovou interpolací bez uvažování morfologie zejména zástavby a porostů. Použitá barevná stupnice použitá v mapách simulací odpovídá intenzitám 45 a 65 dbµv/m. První barva, žlutá = 45 dbµv/m, označuje území s možným výskytem signálu. Na tomto území není zaručen 100% příjem, podmínky šíření ovšem vyhovují možnostem příjmu (s použitím směrové ziskové antény). Druhou barvou v simulaci je zelená = 65 dbµv/m. Tato hodnota vychází z výpočtu průměrné intenzity dle [1] a výsledná hodnota je nadsazena o korekční faktor 10dB. Korekční faktor 10dB vyplynul ze zkušeností měřením v terénu a po konzultaci s techniky ČTU. Výsledné mapy pokrytí všech pěti multiplexů jsou ve formátu A0 uvedeny v příloze. zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

17 3 Měření úrovně signálu zemského digitálního televizního vysílání v Ostravě V první etapě řešení projektu provedl řešitelský tým měření ve vybrané lokalitě Ostrava- Poruba. Dílčí závěry z těchto měření je možno nalézt v Průběžné zprávě měření signálu DVB-T na území města Ostravy [6]. V následujících kapitolách budou popsány výsledky měření ve vybraných vytipovaných oblastech (po analýze vytvořených simulací pokrytí) s možnými problémy příjmu digitálního zemského televizního vysílání na území města Ostrava. Rovněž zde naleznete výsledky měření v oblasti v blízkosti vysílače, kde se očekával bezproblémový příjem. Pro úplnost je tato kapitola doplněna o komplexní proměření kvality příjmu ve výškové několikapodlažní budově. Závěry a doporučení z uskutečněných měření naleznete v kapitole 3.3. Určení pokrytí lokality signálem DVB-T vychází z Vyhlášky č.163/2008 Sb. [1], která počítá: u rodinných domů s anténou umístěnou na střeše, v panelové zástavbě s centrálním anténním rozvodem STA (společná televizní anténa), upraveným pro rozvod signálu DVB-T. Při šíření DVB-T se také velmi dobře uplatňují odrazy od budov, proto jakákoliv větší budova může posloužit ku prospěchu uživatele. Takovýto příjem ovšem Vyhláška č.163/2008 Sb. nepovažuje za stabilní. V praxi se často i takovýto příjem dobře osvědčuje. Pokud nebyl příjem signálu v přímém směru na vysílač dostatečně kvalitní, byly do výsledků měření zahrnuty i případy příjmu signálu odrazem. V důsledku změn vysílacích výkonů na vysílači Hošťákovice bylo možno zahájit praktické měření až k datu Je potřeba si uvědomit, že zatímco u analogového příjmu se úroveň signálu měří jako špičková úroveň nosné obrazu, tak u digitálního příjmu se měří úroveň kanálu jako střední hodnota. Je dobré znát minimální a maximální doporučené úrovně potřebné pro bezchybný příjem signálu. V případě, kdy nebudeme vnímat rušící a různé okolní signály jiných vysílačů, předpokládaná minimální úroveň signálu se v praxi pohybuje od 35 dbµv. V případě přítomnosti rušících signálů se doporučuje minimální úroveň užitečného signálu 45 dbµv. V souvislosti s instalací anténních rozvodů je k této hodnotě při výpočtech potřeba zahrnout zisk antény a útlum anténového přívodu. U digitálních signálu je potřeba si rovněž uvědomit, že tak jako příliš malá úroveň, tak i příliš vysoká úroveň signálu může způsobit chybovost a s tím spojené problémy příjmu. Z doporučení a na základě praktických zkušeností vychází, že nejsilnější digitální signál by měl mít maximální úroveň užitečného signálu 70 dbµv. Digitální signály o vyšších úrovních mohou způsobit přebuzení vstupních obvodů přijímače, přičemž vznikají tzv. intermodulační produkty, které způsobují zkreslení signálu, což se v případě digitálního signálu projeví navýšením chybovosti, která může vést až k celkové ztrátě obrazu. zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

18 3.1 Zástavba s rodinnými domy Lokalita Ostrava Poruba Jako reprezentativní lokalita s problémovým příjmem signálu DVB-T byla vybrána lokalita kopírující ulici V Zahradách a jejího blízkého okolí. V této lokalitě se rovněž vyskytovaly problémy i s příjmem analogového pozemského televizního vysílání, které byly a jsou způsobeny dvěma hlavními důvody. Jedná se o lokalitu se zástavbou tvořenou rodinnými domy, které se nacházejí v signálovém stínu okolní zástavby několikapodlažních bytových domů. Druhým důvodem je samotný terénní profil této lokality, kdy se celá tato proměřovaná oblast navíc nachází o cca až 20 m pod úrovní okolní zástavby (viz obrázek 12 a 13). Obr.12: Místa měření ze dne (zdroj: Místa uskutečněných měření v lokalitě Ostrava Poruba ze dne : 1 - ul. Záhumenní (loc:49 49'9.5"N 18 10'20"E) 2 - ul. Záhumenní (loc:49 49'16"N 18 9'47.7"E) 3 - ul. Splavní (loc:49 49'21"N 18 9'41"E) 4 - ul. Splavní (loc:49 49'21.3"N 18 9'55"E) 5 - ul. V Zahradách (loc:49 49'26.5"N 18 9'45.7"E) 6 ul. Nad Porubkou (u Zámku) (loc:49 49'22"N 18 10'15"E) 7 - ul. Nábřeží SPB (loc:49 49'31.2"N 18 9'44.6"E) zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

19 Obr.13: Místa měření ze dne (zdroj: Místa uskutečněných měření v lokalitě Ostrava Poruba ze dne : 1 - ul. V Zahradách (loc:49 49'24.7"N 18 9'19.6"E) 2 - ul. Rekreační (rest. Oáza) (loc:49 49'26.4"N 18 9'1.6"E) 3 - ul. Schovaná (loc:49 49'31.9"N 18 8'46.8"E) 4 - ul. V Zahradách (loc:49 49'42"N 18 9'6.5"E) 5 - ul. Výletní (loc:49 49'36.4"N 18 8'58.95"E) 6 ul. V Zahradách (rest. Myslivna) (loc:49 49'50.6"N 18 9'0.2"E) 7 - ul. Záhumenní (loc:49 49'19.3"N 18 9'6"E) zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

20 Obrázek 14 znázorňuje výsledky měření z lokality Ostrava Poruba. Celkem bylo v této lokalitě proměřeno 14 míst. Čísla měření 1 až 7 odpovídají místům měření 1-7 (viz obrázek 12), čísla měření 8 až 14 odpovídají místům měření 1-7 (viz obrázek 13). 80,0 70,0 60,0 úroveň sinálu [dbµv] 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0, číslo měření Multiplex 1 Multiplex 2 Multiplex 3 Obr.14: Naměřené hodnoty ze dne Na obrázku 14 je doporučená minimální a maximální úroveň signálu vyznačena žlutou čarou. Z obrázku je patrné, že naměřená úroveň signálu nespadá do oblasti mezi těmito mezními hodnotami v případě multiplexu 1 ve třech případech (vysoká úroveň), v případě multiplexu 2 v šesti případech (nízká úroveň) a v případě multiplexu 3 v sedmi případech (nízká úroveň). Relativně vysoká úroveň signálů multiplexu 1 je dána nedalekým umístěním vysílače Hošťákovice a vysokým vysílacím výkonem tohoto vysílače. Naopak signály ostatních multiplexů jsou šířeny ze vzdálenějšího vysílače Hladnov vysílajícího nižším výkonem. Měřením se potvrdily předpokládané problémy s příjmem DVB-T signálu v této lokalitě. Pro vylepšení příjmu je potřeba postupovat dle doporučení uvedeného v kapitole 3.3. zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

21 3.1.2 Lokalita Ostrava Šenov Lokalita Ostrava Šenov byla vybrána na základě softwarové simulace pokrytí území města Ostravy signálem digitálního pozemského televizního signálu. Ze simulace je zřejmé, že se v této oblasti budou vyskytovat místa, kde nebude zabezpečen kvalitní příjem televizního signálu. Naměřené výsledky v proměřovaných místech (viz obrázek 16) nám tyto předpoklady potvrdily. Místa měření 1 až 5 (viz obrázek 15) odpovídají číslům měření 1-5 z obrázku 16. Obr.15: Místa měření ze dne (zdroj: Místa uskutečněných měření v lokalitě Ostrava Šenov a Ostrava - Bartovice ze dne : 1 - ul. Kaštanová (rest. Na Špici) (loc: N E) 2 - ul. Kostelní (kostel) ( N E) 3 - ul. Vráclavská (rybník) ( N E) 4 - ul. Batovická (ZŠ) (loc: N E) 5 - ul. Těšínská (loc: N E) zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

22 100,0 90,0 80,0 70,0 úroveň sinálu [dbµv] 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0, číslo měření Multiplex1 Multiplex2 Multiplex3 Obr.16: Naměřené hodnoty ze dne Pro názornost je i zde vyznačena doporučená minimální a maximální úroveň signálu na přijímací straně. U multiplexu 1 byla překročena maximální doporučená úroveň signálu v místě měření č.5. V případě multiplexu 2 a multiplexu 3 byla v prvních třech případech zaznamenána nízká úroveň signálu. Pro vylepšení příjmu je potřeba postupovat dle doporučení uvedeného v kapitole 3.3. zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

23 3.1.3 Lokalita Ostrava Michálkovice Lokalita Ostrava Michálkovice se nachází v bezprostřední blízkosti vysílače Hladnov, ze kterého jsou šířeny signály všech tří multiplexů. Tato lokalita byla vybrána jako ukázka oblasti s očekávanou vyšší naměřenou úrovní signálu (místa měření č.1 a 2, viz obrázek 17) a vzhledem k terénnímu profilu se zalesněnými částmi se zde rovněž dal očekávat zhoršený příjem televizního signálu (místa měření č.3-5, viz obrázek 17). Obr.17: Místa měření ze dne (zdroj: Místa uskutečněných měření v lokalitě Ostrava Michálkovice ze dne : 1 - ul. Michálkovická (rest. Seneka) ( N E) 2 - ul. Čs. Armády ( N E) 3 - ul. Bláhova ( N E) 4 - ul. Holandská ( N E) 5 - ul. Čs. Armády (důl Michal) ( N E) zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

24 Místa měření 1 až 5 (viz obrázek 17) odpovídají číslům měření 6-10 z obrázku 16. Na obrázku je vidět výrazné překročení maximální doporučené úrovně signálů všech tří multiplexů v místě měření č.6, které se nachází nejblíže vysílače Hladnov ze všech měřících míst. Rovněž hodnoty úrovní signálů naměřených v místě č.7 se nacházejí na hraničním maximu. Naproti tomu naměřené hodnoty na měřících místech č.3-5 jsou v přijatelných mezích, což je dáno mimo jiné tím, že se nacházejí o cca 20 m níže než v prvních dvou případech. V případě, že bychom nepoužili při měření směrovou anténu s vysokým ziskem nebyla by naopak splněna podmínka nejnižší doporučené úrovně signálu a tím zajištěn příjem televizního signálu. 3.2 Zástavba s výškovými budovami Jako vzorový výškový dům byla vybrána budova E kolejí VŠB-TU Ostrava v lokalitě Ostrava Poruba (viz obrázek 18). V rámci této výškové budovy byl detailně proměřen příjem a kvalita televizního signálu na všech podlažích a stranách budovy. Měření bylo provedeno před navýšením vysílacího výkonu (14 kw) a po navýšení vysílacího výkonu (100 kw) na vysílači Hošťákovice. Přijímací anténa byla vždy umístěna na bočních balkonech budovy a byla natočena vždy takovým směrem, který zajišťoval příjem s nejvyšší úrovni signálu. Doplňující měření byla provedena rovněž na střeše budovy. Obr.18: Areál kolejí VŠB-TU Ostrava. Z následujících grafických závislostí (viz obrázky 19-22) je možno vysledovat: jak se mění úroveň signálu s poklesem místa příjmu směrem k nižším podlažím, jaký vliv na úroveň signálu má přímá viditelnost z místa příjmu na vysílač (přivrácená strana), jakým způsobem se projevilo navýšení vysílacího výkonu (tmavě zelená barva). zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

25 100,0 90,0 80,0 70,0 úroveň signálu [dbµv] 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 střecha - SV 8 podlaží - SV 7 podlaží - SV 6 podlaží - SV 5 podlaží - SV 4 podlaží - SV 3 podlaží - SV 2 podlaží - SV multiplex multiplex Obr.19: Úroveň signálu na severovýchodní straně budovy E areálu kolejí VŠB-TU Ostrava. Na obrázku 19 je vidět, že na této straně budovy nebyl s příjmem signálu problém ani v době před navýšením vysílacího výkonu (světle zelená barva) neboť se jedná o přivrácenou stranu s přímým výhledem na vysílač. Důležitým poznatkem, který je potřeba si uvědomit je, že směrem k nižším podlažím úroveň signálu klesá. Pro příjem pomocí pokojové antény jsou proto vhodnější byty nacházející se ve vyšších podlažích výškových budov. Vzhledem k překročení doporučené maximální hodnoty úrovně signálu (ve většině případů) je potřeba postupovat dle doporučení, které je uvedeno v kapitole 3.3. Stejná situace platí pro jihovýchodní stranu budovy (viz obrázek 20). 100,0 90,0 80,0 70,0 úroveň signálu [dbµv] 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 střecha - JV 8 podlaží - JV 7 podlaží - JV 6 podlaží - JV 5 podlaží - JV 4 podlaží - JV 3 podlaží - JV 2 podlaží - JV multiplex multiplex Obr.20: Úroveň signálu na jihovýchodní straně budovy E areálu kolejí VŠB-TU Ostrava. zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

26 70,0 60,0 50,0 úroveň signálu [dbµv] 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 střecha - JZ 8 podlaží - JZ 7 podlaží - JZ 6 podlaží - JZ 5 podlaží - JZ 4 podlaží - JZ 3 podlaží - JZ 2 podlaží - JZ multiplex multiplex Obr.21: Úroveň signálu na jihozápadní straně budovy E areálu kolejí VŠB-TU Ostrava. Na jihozápadní a severozápadní straně budovy příjem digitálního televizního signálu nebyl před navýšením vysílacího výkonu možný s výjimkou umístění antény na střeše budovy (viz obrázky 21 a 22). Změna nastala až po navýšení vysílacího výkonu vysílače Hošťákovice, nicméně se v těchto případech jedná o odraz signálu od okolních výškových budov přijímaný pomocí směrové antény s vysokým ziskem. Takovýto způsob příjmu však může vykazovat nestabilitu projevující se občasným zhoršením kvality signálu (čtverečkování, zamrznutí či úplná ztráta signálu). 70,0 60,0 50,0 úroveň signálu [dbµv] 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 střecha - SZ 8 podlaží - SZ 7 podlaží - SZ 6 podlaží - SZ 5 podlaží - SZ 4 podlaží - SZ 3 podlaží - SZ 2 podlaží - SZ multiplex multiplex Obr.22: Úroveň signálu na severozápadní straně budovy E areálu kolejí VŠB-TU Ostrava. zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

27 Je nutno podotknout, že veškerá uvedená měření byla provedena s anténní sestavou, která není určena pro pokojový příjem televizního signálu. Pokud bychom použili běžně dostupnou pokojovou anténu je možno konstatovat, že ve většině případů na odvrácených stranách budovy (jihozápadní a severozápadní) by příjem televizního signálu nebyl možný. Naproti tomu na přivrácených stranách budovy k vysílači (severovýchodní a jihovýchodní) by s největší pravděpodobností příjem byl možný i na pokojovou anténu. Tato by však musela disponovat ziskem, který by byl v souladu s požadovaným místem příjmu (podlaží) a doporučenou minimální a maximální úrovní signálu. 3.3 Závěry a doporučení vyplývající z měření Zástavba s rodinnými domy: 1. V lokalitách, kde není zajištěn příjem televizního signálu o úrovni alespoň 45 dbµv ani při použití směrové antény s vysokým ziskem je nutno přejít na jinou alternativu příjmu televizního signálu (satelitní příjem, kabelová televize, IPTV). 2. V lokalitách, kde úroveň signálu přesahuje 70 dbµv je nutno použít směrovou anténu s nižším ziskem, popř. všesměrovou anténu s nižším případně i nulovým ziskem. Zástavba s výškovými budovami: 1. V každém případě doporučujeme příjem pomocí společné antény. Přezkoumání rozvodů STA a TKR (televizní kabelové rozvody) provádějí odborné firmy, které rozhodnou, zda jsou vyhovující nebo je potřeba tyto nahradit rozvody novými a doporučí uživatelům nejlepší řešení. 2. Příjem pomocí pokojové antény doporučujeme pouze v místech na přivrácených stranách k vysílači a nejlépe tam, kde je zaručen přímý výhled na vysílač. Kvalita signálu však klesá s rostoucí vzdáleností od vysílače a s klesající výškou nad zemským povrchem (směrem k nižším podlažím). zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

28 4 Závěry a základní doporučení V současné době je možné nalézt několik zdrojů informací, které popisují, co se stane v okamžicích vypnutí analogového TV vysílání v daném místě a co má divák udělat v současné době, kdy se divák setkává se souběžným vysíláním analogového a digitálního TV signálu. Protože tyto informace nejsou úplné, pokusili se autoři shrnout potřebné kroky do následného souboru doporučení. Jak bylo uvedeno v předchozích odstavcích, má divák čas na rozhodování maximálně do listopadu Pokusíme se trochu zlomit český zvyk řešit problémy na poslední chvíli a uvedeme řešení, která přicházejí do úvahy v současné době, kdy v Ostravě a okolí jsou k dispozici jak vysílání analogových TV signálů, tak vysílání digitálních TV signálů. S postupující dobou bude narůstat počet a vášnivost debat o TV vysílání a zaručených aktivitách, které je nutno udělat, aby příjem digitálního TV signálu byl co nejkvalitnější. Jednotlivé uživatele je možné rozdělit do několika skupin, podle typu zařízení, která v současné době vlastní: PC, notebook Starší TV přijímač Novější TV přijímač s konektorem SCART Novější TV přijímač s konektorem S-video Novější TV přijímač a DVD rekordér (videorekordér) Ve všech případech, které jsou uvedeny výše, budeme nejprve předpokládat, že neexistuje žádný problém s příjmem digitálního TV signálu. Uvedeme zapojení, která by měla vést okamžitě k úspěchu. Pokud nemá čitatel jistotu, že jeho příjem je bezproblémový, na závěr kapitoly ukážeme, co v tomto případě dělat. 4.1 PC, notebook Pro řadu uživatelů není TV přijímač podstatným zařízením pro sledování TV programů, protože vlastní PC s dostatečně velkou obrazovkou, vystačí si s velikostí obrazu na monitoru notebooku, popř. jsou vlastníky dataprojektoru a obraz si promítnou v patřičné velikosti na promítací plochu. Pro všechny tyto uživatele je nejjednodušším řešením použití interní nebo externí TV karty. V dnešní době prakticky neexistují pouze analogové TV karty, obvyklým řešením je, že dovolují příjem jak digitálního, tak analogového TV vysílání. Při jejich použití odpadá zcela nutnost pořízení Set-Top Boxu, neboť tyto karty jej zcela nahrazují. Podle komfortu pak mohou být vybaveny např. dálkovým ovládáním podobným, jak jej známe u běžných TV přijímačů. Jejich cena se pohybuje od cca 700,-Kč do 1900,-Kč. Jediné, nač si musí dát uživatel pozor, aby si pořídil TV kartu s rozhraním připojitelným k jeho PC, popř. notebooku. Pro interní karty jsou standardní rozhraní PCI nebo PCI-E, externí mají obvyklá rozhraní USB 2.0 nebo PCMCIA, Express Card. Jako příklad uvádíme kartu AVerTV Duo Hybrid PCI-E. Jedná se o duální tuner, jež je schopen přijímat jak digitální (DVB-T), tak i analogové (PAL/SECAM/NTSC) pozemní vysílání. Díky integraci dvou tunerů již nikdy neunikne žádný program, který souběžně běží na jiném kanálu, protože je možné v tomto případě jeden program sledovat a jiný souběžně nahrávat. AVerTV Duo Hybrid PCI-E je plně kompatibilní s Windows XP Media Center Edition i s Windows Vista. S pomocí dálkového ovládání lze nejen sledovat televizní pořady či uložené zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

29 videa, ale také prohlížet oblíbené obrázky a poslouchat hudbu. Jednou z mnoha unikátních vlastností Aver MediaCenter je takémožnost současně používat více TV karet AVerMedia na jednom PC. V neposlední řadě je možné sledovat pořady vysílané ve vysokém rozlišení HDTV nejen v Aver MediaCenter, ale díky příslušným plug-inům také v nativní aplikaci Windows MCE. Základní vlastnosti TV karty Příjem analogového signálu ve všech světových vysílacích standardech Příjem digitálního (DVB-T) vysílání Obsahuje dva plnohodnotné hybridní tunery FM rádio Stereo podporující všechny světové normy Podopra High Definition videa až do 1080i/720p Podpora 32/64 bitových ovladačů Kompatibilní s Windows XP MCE platformou Designováno pro Windows Vista Moderní rozhraní PCI Express x1 Všechny karty jsou opatřeny konektorem pro připojení koaxiálního kabelu s impedancí 75 pro připojení antény. 4.2 Starší TV přijímač Pokud divák vlastní starší TV přijímač, který je funkční, není ihned potřebné se jej zbavovat a lze jeho životnost prodloužit použitím tzv.set-top Boxu. Jedná se o zařízení, které dovoluje příjem digitálního signálu, který pak převádí do podoby, které rozumí starší televizor původně určený pro příjem analogového TV signálu. Existuje několik podob starších TV přijímačů. Tou nejstarší jsou TV přijímače, které nejsou opatřeny SCART konektorem, popř. S-video konektorem. Jediným vstupem (zdířkou), který lze na TV přijímači nalézt je vstup pro připojení antény. Použití Set-Top boxu je nezbytné a zároveň tento Set-Top Box musí splňovat jednu základní podmínku. Musí obsahovat modulátor TV signálu. S výjimkou naprosto nejlevnějších SET-Top Boxů všechny ostatní jsou tímto modulátorem vybaveny. Rozdíl v cenách je cca 100,-Kč, proto pro diváka by nemělo být klíčovým problémem pořízení vhodného přístroje. Nejlevnější SET-Top Boxy s modulátorem TV signálu stojí kolem 800,- Kč. Příklad vhodného levného Set-Top Boxu následuje: DVB-T přijímač Strong SRT 5016 Tento přijímač je vhodný pro příjem všech volných programů digitální pozemní televize. Přístroj je schopný automaticky vyhledat všechny volné TV a Rádio programy. Oproti modelu SRT 5010 se liší zabudovaným RF modulátorem, který převádí signál na klasický UHF a slouží tak pro ty starší televize, které neobsahují EuroSCART konektor. Pokud jsme si pořídili vhodný Set-Top Box, je nutno zvolit vhodný TV kanál a nastavit na něj Set Top Box a předvolbu TV přijímače. Obvykle nám tuto službu udělají při koupi Set Top Boxu. Tímto způsobem jsme si zajistili příjem digitálního vysílání. Ale Máme v tuto chvíli k dispozici jak původní analogové, tak i nové digitální programy, ale při srovnání kvality obrazu budeme poněkud zklamáni. Žádná významná kvalitativní změna se nedostavila. Co je příčinou tohoto stavu? Ten je dán tím, že jsme sice přijali anténou kvalitní digitální TV signál, který jsme zpracovali v Set Top Boxu, ale náš TV přijímač rozumí pouze analogovému signálu původního TV vysílání. Místo původního analogového vysílače nyní pracuje náš Set Top Box, zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

30 který si vytváří vlastní analogový TV signál z přijatého digitálního. Každá signálová změna vede ke zkreslení a ztrátě kvality. A zde jsme bohužel přímými účastníky. Jedná se o řešení, které je východiskem z nouze, kdy si z nejrůznějších důvodů nechceme pořizovat nový TV přijímač pro příjem digitálního signálu. Nemusíme se tedy bát vypnutí analogového vysílání, ale nezískáme žádnou dodatečnou kvalitu obrazu, kterou známe z prodejen TV přijímačů. Vlastní zapojení přijímače a Set Top Boxu je na obrázku 4.1 Anténa TV přijímač bez konektoru SCART Set Top Box Anténní vstup Anténní vstup Anténní výstup Obr.4.1 Připojení Set Top Boxu se starším TV přijímačem bez konektoru SCART 4.3 Novější TV přijímač s konektorem SCART Televizní přijímače, které byly vyrobeny po roce 2000 jsou obvykle vybaveny konektorem SCART. Tento konektor dovoluje přenášet do TV přijímače jak signál klasický analogový podle předchozího příkladu, tak čistý signál obrazový (složkový RGB). V tomto případě TV přijímač nezpracovává TV signál, ale pouze obrazový, nedochází ke zpětnému dekódování a zvyšuje se kvalita sledovaného obrazu. Obvykle mají Set Top Boxy dva konektory SCART, z nichž jeden slouží k připojení TV podle obr.4.2, druhým konektorem se připojuje záznamové zařízení. Při propojení podle obr.2 budou propojeny jak anténní výstup ze Set Top Boxu, tak SCART konektorové rozhraní. Set Top Box bude vždy preferovat kvalitnější obrazový přenos přes SCART rozhraní. S takovým chováním se setkáme jak při příjmu analogového tak i digitálního TV signálu. Anténa TV přijímač skonektoremscart Set Top Box Anténní vstup Anténní výstup Konektor SCART Obr.4.2 Připojení Set Top Boxu k novějšímu TV přijímači s konektorem SCART 4.4 Novější TV přijímač s konektorem S-video U novějších typů přístrojů spotřební elektroniky, jakými jsou kamery, počítače, DVD přehrávače, apod. je možné se setkat s rozhraním S-video. Toto rozhraní používá kruhový konektor se čtyřmi piny. Obvykle se na TV přijímači setkáme jak s rozhraním SCART, tak S- video. Na rozdíl od rozhraní SCART nepřenáší S-video rozhraní zvukový signál, který je nutno do TV přijímače dopravit další dvojicí kabelů, a to kabely Cinch propojující stejnojmenná zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

31 rozhraní, viz obr.4.3. Pokud je TV přijímač vybaven oběma rozhraními SCART a S-video, dáme vždy přednost rozhraní SCART před S-video. Důvod je následující. Na rozhraní S-video je k dispozici jasový a barevný signál, avšak barevný signál je přenášen pouze po jednom vodiči, což značí, že barvy jsou pro přenos modulovány v Set Top Boxu a v TV přijímači je nutno je opět demodulovat. Tato přeměna vede ke zhoršení kvality obrazu. Anténa S-video Cinch TV přijímač s konektorem S-video Set Top Box S-video Cinch Anténní vstup Anténní výstup Konektor SCART Obr Připojení Set Top Boxu k novějšímu TV přijímači s konektorem S-video 4.5 Novější TV přijímač s DVD rekordérem (videorekordérem) V současné době značná část TV diváků připojuje k TV přijímači záznamové zařízení pro nahrávání sledovaného programu nebo k nahrávání odlišného programu. Pokud má TV přijímač dva SCART konektory, je situace jednoduchá. Záznamové zařízení videorekordér bychom připojili na druhý SCART konektor, viz obr.4.3, kde je druhý SCART konektor nezapojen. U některých TV přijímačů je však k dispozici pouze jeden SCART konektor. Pak zapojení záznamového zařízení probíhá podle obr.4.4. Videorekordéry jsou opatřeny dvěma SCART konektory. Do jednoho připojíme TV přijímač, do druhého signál ze Set Top Boxu. Videorekordér Anténa TV přijímač Set Top Box Anténní vstup Anténní výstup Konektor SCART Obr Připojení Set Top Boxu k novějšímu TV přijímači s videorekordérem Pokud není videorekordér vybaven dvěma konektory SCART, pak nezbývá nic než zakoupit ve specializovaném obchodě slučovač SCART rozhraní, který dovolí sloučit dvě nebo více videozařízení do jediného SCART výstupu. zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

32 5 Další odkazy a doporučení V předcházejících kapitolách jsme viděli, jak zapojit jednotlivé přístroje, abychom mohli přijímat, popř. zaznamenávat digitální TV signál. Mlčky jsme předpokládali, že se nacházíme v oblasti, kde máme bezproblémový příjem signálu. Co se však stane, pokud tomu tak není. Zde je potřebné zmínit několik poznámek k chování analogového a digitálního příjmu. Analogový příjem je podle svého názvu příjem spojitého signálu. Ten se může podle okolnosti plynule zhoršovat podle toho, jaká je kvalita jednotlivých částí přijímací soustavy (anténa, kabely, zesilovače, apod.). Digitální příjem se chová odlišně. Protože vysílání a příjem je prováděn jako sled individuálních pulsů, jejichž rozložení v čase nese všechny potřebné informace o přenášeném obrazu a zvuku, rozlišujeme dva základní ukazatele, které rozhodují o bezproblémovém příjmu TV signálu. Prvním z nich je intenzita (síla) signálu. Ta vypovídá o tom, zdali jsme vůbec schopni sledovaný digitální signál zachytit. Její velikost by neměla být příliš nízká (hrozí, že jej Set Top Box, obecně přijímač, nezachytí) ani příliš vysoká, protože přijímač bude natolik zahlcen intenzívním signálem, že nerozezná jednotlivé přijímané impulsy. Druhým ukazatelem je chybovost příjmu. Ta rozhoduje o tom, zdali přijímač dokáže přijmout vyslané impulsy ve správném pořadí a ve správném rozložení v čase. To značí, že pro bezproblémový příjem musíme mít splněny oba ukazatele. To značí, že nestačí sledovat pouze intenzitu signálu jako tomu bylo u analogového příjmu, ale také chybovost přenosu (kvalitu signálu). Na oba ukazatele mají vliv antény, svody a zesilovače. 5.1 Antény První otázkou, kterou si divák klade je, zda bude stačit stávající anténa pro příjem digitální vysílání či bude nutno koupit anténu novou. Toto je dosti individuální otázka, hodně záleží na tom, kde divák bydlí a jaký TV vysílač přijímá, bez ohledu na příjmové podmínky a přijímané kanály. Výměna antény není vždy nutná. Pokud na TV vysílač vidíme, vystačíme si s jednoduchými typy antén, jakými jsou půlvlnný dipól obvykle v provedení prutové antény. U antén rozlišujeme čtyři základní parametry polarizaci, širokopásmovou, směrovost a impedanční přizpůsobení. Pokud začneme u prvního parametru, budeme se držet základního pravidla, které říká, že pokud není uvedeno jinak, je základní polarizací antény polarizace horizontální. Ať si pořídíme anténu pokojovou nebo venkovní, vždy ji budeme orientovat jako horizontální. Protože se frekvenční pásma pro vysílání digitálních TV signálů neliší od analogových, vystačíme si se stejnými typy antén pro UHF, které jsme používali doposud. Ty zajišťují dostatečnou širokopásmovou a jako uživatelé obvykle nemáme na tento parametr žádný vliv. Jiné je to se směrovostí. Příjem digitálního signálu je citlivý na rušení od cizích vysílačů, zdrojů elektromagnetického záření. Pokud je to jen trochu možné, používáme alespoň částečně směrových antén pro příjem signálu, abychom zabránili nežádoucím interferencím, a tím zvýšené chybovosti příjmu. Interference vznikají např. složením signálu přicházejícího z přímé viditelnosti a signálu odraženého od překážky cestou. Pokud je časový rozdíl mezi signály takový, že např. v okamžiku, kdy jeden signál je tvořen 1 (impulsem) a odražený má tuto 1 zpožděnou tak, že se tato 1 objeví v místě příjmu až v okamžiku, kdy od prvního signálu přichází 0, pak přijímač bude takovou situaci vyhodnocovat jako chybu. Vymezení prostoru (směrů), odkud mohou signály přicházet, téměř vždy vede ke zlepšení příjmu. U analogového vysílání způsobovaly tyto opožděné signály problémy, tzv. duchy v obraze, zatím co u zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

33 digitálního vysílání může za určitých podmínek takovýto odražený/opožděný signál působit pozitivně. Pro příjem lze použít jak antény vnitřní, tak vnější (venkovní). Základními typy venkovních antén jsou Yagiho anténa a síto Yagi versus síto Oba výše uvedené základní anténní typy nachází své místo v závislosti na místě příjmu. Může se stát, že Yagiho anténa s velkým teoretickým ziskem bude v praxi nepoužitelná, protože nehomogenita pole v místě příjmu nedovolí využití jejích dobrých vlastností. V takovém případě je dobré vědět, že některé antény jsou na homogenitu pole více a jiné méně náročné. Dlouhé Yagiho antény s velkým počtem prvků jsou příkladem velmi náročných antén, jsou proto vhodné do míst, kde není signál znehodnocený odrazy a úniky. Signál přitom může být velmi slabý, což je typické pro dálkový příjem v málo zastavěné oblasti. Pro náročné podmínky s velkým počtem odrazů je naopak vhodná "buzená patrová soustava", tzv. "matrace". I tady ale platí, že není anténa jako anténa. V praxi se může snadno stát, že např. třicetiprvková Yagi anténa naladěná na požadovaný kanál bude mít v reálných podmínkách mnohem menší zisk než malá "matrace". [5] Vícepásmové antény Divák si také může v některých obchodech koupit antény určené pro kombinovaný příjem ve více pásmech. Bývají to většinou antény logaritmicko-periodického typu. Objevily se však i indoor antény typu "matrace", které jsou opatřené vertikálním dipólem pro III. TV pásmo. Právě ty jsou ale mnohdy "vylepšené" zesilovačem mající obvykle uveden zisk zázračně vysokých hodnot. Tohle řešení je snad tím nejhorším co může divák pro příjem DVB-T udělat. Dipóly pro UHF jsou u této antény propojené s dipólem pro III. TV pásmo "na prudko" bez pásmového slučovače. Zvolené řešení vytváří na svorkách antény impedančně naprosto nedefinovatelný stav. V některých okamžicích je výstupní impedance antény mnohem menší než jmenovitých 300 ohmů, jindy je tomu naopak. Použité zesilovače jsou obvykle osazeny bipolárními tranzistory a konstruovány právě na impedanci 300 ohmů. Takováto anténa nepochybně začne kmitat a zaruší okolí. [5] Nové typy pokojových antén již těmito nešvary netrpí, jejich výstupní impedance je Problematika zesilovačů Je zažitým omylem, že čím je signál silnější (čím ho více zesílíme), tím bude příjem lepší. Málo kdo, který tímto způsobem uvažuje, si ovšem neuvědomuje, že zesiluje nejen užitečný signál, ale i šum a jiné další rušivé signály, které nám samotný užitečný signál DVB-T znehodnotí. Mylně si mnoho lidí ani neumí anténu bez zesilovače vůbec představit. Anténa bez zesilovače jako by ani nebyla anténou. Všichni chtějí zesilovače, a to co nejvýkonnější. Ale výkonná musí být především anténa. O použití zesilovače bychom uvažovali vždy až na posledním místě. Pokud máte na set-top-boxu měřič síly a kvality signálu (obvykle 2 stupnice kalibrovaná v rozsahu 0-100%), je dobré, pokud je kvalita signálu co možno největší při nižší úrovni síly zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

34 signálu. Pokud je tomu naopak (silný signál + nízká kvalita) mohou se projevit problémy s tzv. kostičkováním či úplným výpadkem obrazu, což jsou obvyklé projevy nekvalitního přijímu signálu digitálního vysílání. To obvykle bývá způsobeno právě použitím nepřiměřeně silného zesilovače, jež zesiluje úplně vše, co mu přijde na vstup. Když už se pro zesilovač rozhodnete, je dobré věnovat pozornost volbě typu samotného zesilovače. Připojení kanálového zesilovače k širokopásmové anténě, může způsobit neskonalé potíže. Podobně připojení širokopásmového zesilovače k anténě kanálové. Ale zatímco připojení kanálového zesilovače k širokopásmové anténě je vcelku korektní záležitostí, připojení širokopásmového zesilovače ke kanálové anténě bývá cestou k velkým potížím se stabilitou zesilovače. Příčinou nestabilit jsou impedanční poměry na vstupu zesilovače. 5.3 Anténní rozvod Další důležitou částí přijímacího řetězce je anténní svod. Ten bývá mnohdy tvořen tzv. zeleným koaxiálním kabelem, který naneštěstí vykazuje velký útlum na vysokých kmitočtech. Pokud je v instalaci použit takovýto typ koaxiálního kabelu (či ještě starší), tak jej doporučujeme ihned vyměnit za nový kabel. Průměrná cena TV/satelitního koaxiálního kabelu se pohybuje v rozmezí 5 10 Kč/m. Pokud je nezbytné vést koaxiální kabel souběžně se silovým vedením, v blízkosti zdrojů rušení, pak je vhodné použít koaxiální kabel s dvojitým stíněním. Nikdy neuškodí v případě, že si ponecháme stávající antény a kabelový rozvod, zkontrolovat jednotlivé spoje a konektory kabelu. Pokud se ovšem jedná o panelový dům se společným anténním rozvodem (STA), je situace komplikovanější. Existuje několik řešení, které jsou popsány v dokumentu nazvaném Stanovisko technické pracovní skupiny NKS č.01/2007, jejíž kompletní znění je uvedeno v příloze Průběžné zprávy projektu : 1. Přímý rozvod kanálů IV. a V. televizního pásma (kmitočtové pásmo UHF). 2. Kmitočtová konverze digitálního kanálu z kmitočtového pásma UHF do kmitočtového pásma VHF. 3. Převod na analogové kanály PAL v kmitočtovém pásmu VHF. 4. Šíření digitálního multiplexu s využitím standardu DVB-C v kmitočtovém pásmu voleném například podle místních podmínek. zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf

35 6 Závěrečná doporučení Základní pravidla pro antény sloužící pro příjem DVB-T jsou následující: 1. Nespoléhat se na tzv. indoor příjem (příjem na pokojovou anténu). Pokud to jen jde, je vhodnější použít klasickou anténu umístěnou na anténním stožáru na střeše. Rozhodně tím nic nepokazíte a docílíte lepšího a kvalitnějšího signálu. 2. Při dálkovém příjmu (vysílač se nachází ve velké vzdálenosti od vašeho bydliště) doporučujeme využít směrových předností Yagiho antény s přiměřeným ziskem. 3. Při příjmu v městské zástavbě se jako vhodnější projevuje poloviční síto, které umožní využít různých odrazů signálu v zástavbě. 4. Pokud máte na set-top-boxu vysokou hodnotu indikátoru síly signálu a nízkou úroveň kvality signálu, je vhodné zauvažovat o zařazení útlumového článku a tím snížit velký zisk antény (platí především pro STA rozvody). 5. Ptejte se sousedů jaká anténa/set-top-box se jim osvědčil. Čeho se vyvarovat: 1. Každopádně nepoužívat pro vnitřní příjem různých antén typu VHF tykadlo + UHV dipól se ziskem magických hodnot. 2. Nesprávně použitého zesilovače Použité zdroje: [1] Vyhláška č.163/2008 Sb. vydaná Českým telekomunikačním úřadem dne 30. dubna [2] Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-R P [3] OSBURN, John D.M. EMC Antenna Parameters and Their Relationships. ITEM [online] Dostupný z WWW: < >. [4] BALANIS, Constantine A. Antenna theory : analysis and design. Hoboken : John Wiley & Sons, ISBN X. [5] DigiZone.cz [online]. Existuje anténa, která by byla nejlepší? díl 1,2,3; 2008 [cit ]. Dostupný z WWW: < [6] Průběžná zpráva měření signálu DVB-T na území města Ostravy. [7] Výměna antény Hošťálkovice [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [8] Simulace pokrytí DVB-T [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf