U NÁS OBSAH ČÍSLA KONTAKTY. Knihovnicko-informaèní zpravodaj Královéhradeckého kraje. Andrea Součková U NÁS PODZIM

Transkript

1

2 U NÁS Knihovnicko-informaèní zpravodaj Královéhradeckého kraje Ètvrtletník Náklad: 600 výtiskù Urèeno knihovnám Královéhradeckého kraje. Vychází s finanèní podporou Královéhradeckého kraje. Šéfredaktor: Mgr. Andrea Součková Redakèní rada: Mgr. Jana Benešová, Bc. Vladimíra Buchtová, Ester Horáková, Bc. Kateřina Hubertová, Mgr. Marta Lelková, PhDr. Olga Pitašová, Mgr. Marta Staníková, Mgr. Eva Svobodová, Markéta Tučková, Mgr. Vanda Vaníčková Korektury: PhDr. Božena Klabalová Sazba, tisk: AD reklama, s. r. o., Trutnov Vydává Studijní a vìdecká knihovna Hradecká Hradec Králové tel Inzerci pøijímá redakce. Za pùvodnost a obsahovou správnost ruèí autor. Nevyádané pøíspìvky se nevracejí. Toto èíslo vyšlo MKÈR E ISSN Copyright 2016 SVK HK Všechna práva vyhrazena. ádná èást nesmí být reprodukována, uchovávána v rešeršním systému nebo šíøena jakýmkoliv zpùsobem bez pøedchozího písemného souhlasu vydavatele. KONTAKTY Studijní a vědecká knihovna, Hradecká 1250, Hradec Králové Telefonní ústředna: Ředitelství: 205 Public relations: 203 Oddělení služeb knihovnám: 224 Meziknihovní služba: 219 OBSAH ČÍSLA OBSAH Na slovíčko Pelmel článků, a to ještě není všechno 3 Šumné knihovny Kamarádka knihovna : východočeské úspěchy 4 Povídálci a jiné akce pro děti v Městské knihovně Trutnov 5 Dobré změny v knihovně Přepychy aneb Ve dvou se to lépe táhne 7 Za zavřenými dveřmi knihovny 8 Obecní knihovna Zachrašťany 9 Knihovna na koupališti Flošna! 10 Naše téma Ohlédnutí za krajským projektem digitalizace 11 Nej, nej, nej v Digitální knihovně SVK HK 12 Zkus si zdigitalizovat knihu! 14 Destruktivní digitalizace v Moravské zemské knihovně v Brně 15 Nové trendy Novinky v analytické bibliografii 17 Zaujalo nás Pomůcky pro studium z dílny Knihovnického institutu Národní knihovny ČR 18 Veršostroj je hrací skříňka plná poezie 20 Jak na to Jak na mediální výchovu v knihovně 21 Příběhy našich sousedů 23 Stalo se S knížkou v pohodě! 25 Česko-polská Noc s Andersenem 26 Minisjezd dětských čtenářů aneb Po stopách Aloise Jiráska 27 Kurz tvorby efektivních grafů v Městské knihovně Náchod 28 Literární výletování s Knihovnou Václava Čtvrtka v Jičíně 29 Konference INFORUM Nostalgická konference NASIV: června Svět knihy, Praha Okénko Společenský román (1. část) 35 New York a knihovna z filmu 36 Studijní cesta po rakouských knihovnách 39 Doporučujeme do vašich fondů Černá hodinka v době multimédií 40 Z knihovnických organizací Mysleme i na sebe 42 My všichni jsme Východočeši ( ) 44 Otevíráme svět Bookstart 44 Valná hromada v Liberci: činnost Sdružení knihoven ČR 2016/2017 ve zkratce 45 Z dějin knihovnictví v našem kraji Vývoj systému regionálních funkcí na Trutnovsku 47 Kdo je Představujeme Bc. Ladu Všetičkovou, DiS., ředitelku Městské knihovny v Novém Městě nad Metují 49 Obálka: Kamarádka knihovna úspěšné knihovny v kraji Pozvánka na Královéhradeckou knihovnickou konferenci 2017 Foto nad Do čísla přispěli: My všichni jsme Východočeši Fotografie použité v tomto čísle jsou z archivů jednotlivých knihoven nebo z jejich webových stránek. Pelmel článků, a to ještě není všechno Andrea Součková Vážené čtenářky, vážení čtenáři, ve chvíli, kdy sedím za počítačem nad psaním editorialu, je zhruba polovina srpna, všichni domluvení autoři již články dodali. Dovolená těžce poznamenala mou schopnost kreativity a koncentrace, a tak se držím osvědčeného postupu, který většinou pomůže. Prohlížím zpětně několik posledních čísel a připomínám si, o čem se už psalo a co by bylo naopak potřeba zmínit. V minulém úvodníku jsem tak trochu apelovala na knihovnice a knihovníky, aby se nebáli prezentovat (nejenom) ve zpravodaji a pochlubili se tím, co se děje u nich v knihovnách. Jak se zdá, tato výzva padla na úrodnou půdu. Období prázdnin a dovolených, kdy se sestavuje třetí číslo, je přinejmenším hektické, a tak často do poslední chvíle pochybuji, zda se podaří nadcházející číslo zcela naplnit. Letos se tyto obavy ukázaly jako zbytečné a řada kolegyň mě sama kontaktovala s prosbou o zveřejnění článků o aktivitách jejich knihoven. Všem, kdo přispěli novými a nečekanými tématy, děkuji, příjemně ozvláštnili obsah třetího čísla. Rubrika Šumné knihovny, kterou jsem v minulém čísle zmiňovala a v poslední době začínala být tak trochu opomíjená, je tentokrát nabitá. Své zastoupení tu mají téměř všechny okresy Královéhradeckého kraje. Už sama přední obálka zpravodaje napovídá, že řeč bude i o soutěži Kamarádka knihovna. V letošním ročníku získala Knihovna města Hradce Králové (společně s Městskou knihovnou Louny) absolutní vítězství a titul Kamarádka knihovna. Pěkných výsledků však dosáhly (podobně jako v uplynulých letech) i další knihovny v kraji (Dvůr Králové nad Labem, Jičín, Nová Paka, Rtyně v Podkrkonoší, Batňovice atd.). Příspěvek o soutěži bez NA slovíčko váhání sepsala paní Zlata Houšková a věřím, že řadu našich knihoven potěší. Důležité je opět připomenout téma aktuální knihovnické kampaně digitalizaci v knihovnách, na kterou se letos v rubrice Naše téma soustředíme. Jelikož se jedná již o třetí číslo, kde se digitalizaci systematicky věnujeme, nastal čas na ohlédnutí za krajským digitalizačním projektem. Ve zpravodaji se dále zabýváme exkurzemi nazvanými Zkus si zdigitalizovat knihu!, při kterých se nejen knihovníci, ale i veřejnost seznamují s procesem digitalizace a tím, co obnáší. Jsme rádi, že tuto nabídku již využila řada zájemců. Pokud jste zatím neměli příležitost se těchto speciálních exkurzí účastnit, neváhejte, máte možnost už jen do konce roku. A protože jsme si pro vás chtěli připravit nějakou perličku, přidali jsme příspěvek o nej, nej, nej v Digitální knihovně Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové (SVK HK) a článek o destruktivní digitalizaci (ano, to je skutečně oficiální termín). Tématu digitalizace se budeme věnovat ještě v příštím čísle, avšak 5. ročníkem Královéhradecké knihovnické konference, která se uskuteční 21. listopadu 2017, jej pomalu opustíme. Program konference naleznete na zadní obálce zpravodaje. Není toho málo, co se musí současný knihovník naučit a v čem se musí orientovat, proto v rubrice Zaujalo nás přinášíme informace o pomůckách ke studiu z dílny Knihovnického institutu Národní knihovny ČR. Upozorňujeme zejména na portál Informace pro knihovny a rozcestník Studijní pomůcky pro knihovníky. Už v minulém čísle jsme psali o organizaci Post Bellum, která se soustředí na vyhledávání a nahrávání klíčových momentů 20. století na základě vzpomínek pamětníků. Do jednoho z jejích projektů Příběhy našich sousedů se zapojila i Městská knihovna v Chrudimi a čtenáře seznamuje se svými zkušenostmi. Více v rubrice Jak na to. U NÁS PODZIM

3 Poslední rubrikou, na kterou bych chtěla upozornit, je Stalo se. K již tradičním celostátním knihovnickým akcím patří konference INFO- RUM či Národní seminář informačního vzdělávání (NASIV), z kterých přinášíme zpravodajství. Velmi navštěvovaný je také knižní veletrh Svět knihy. Z akcí, které se uskutečnily v kraji, jsme se soustředili na ty pro děti. S knížkou v pohodě! je název akce, kterou vůbec poprvé uspořádala Městská knihovna v Rychnově nad Kněžnou. Knihovny v Častolovicích a Podbřezí se účastnily česko-polské Noci s Andersenem a uskutečnil se již několikátý ročník Minisjezdu dětských čtenářů, tentokrát v Hronově. Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně zorganizovala pro zájemce všech věkových skupin literární výlet a Městská knihovna v Náchodě zase pro knihovníky kurz tvorby efektivních grafů. Doufám, že jste si během léta pořádně odpočinuli, protože doba knihovnických akcí je teprve před námi, a podzim patří po této stránce Zlata Houšková 4 U NÁS PODZIM 2017 Šumné knihovny Kamarádka knihovna : východočeské úspěchy Prvního června letošního roku byl vyhlášením vítězů slavnostně uzavřen další ročník soutěže o nejlepší knihovnu pro děti Kamarádka knihovna, kterou ve dvouletých intervalech vyhlašuje pravidelně Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) ČR. Stejně jako v loňském roce si v soutěži výborně vedly východočeské knihovny, zejména pak knihovny Královéhradeckého kraje. Posuďte sami: Knihovna města Hradce Králové získala (společně s Městskou knihovnou Louny) absolutní vítězství a titul Kamarádka knihovna a je samozřejmě rovněž vítězkou 4. kategorie, tedy knihoven v největších obcích (nad obyvatel). k těm nejnáročnějším obdobím. SVK HK bude tradičně pořádat řadu školení věnovaných práci s novými technologiemi (v rámci programu VISK 2; jejich soupis naleznete na: svkhk.cz/pro-knihovny/vzdelavani.aspx). Především bych ale chtěla upozornit na další dvě chystané akce, tentokrát z tak trochu jiného soudku. V roce 2018 se bude slavit 100. výročí vzniku republiky, 24. října 2017 proto uspořádáme workshop, jak toto téma správně uchopit. Datum 1. listopadu 2017 bude zase patřit přednášce o severské literatuře. Ještě dodám, že uvažujeme o realizaci akce věnované knihovnicím a knihovníkům dětských oddělení. A napište si do svých diářů, že v plánu je i konference o personalistice v knihovnách ( května 2018). O dalších příspěvcích a rubrikách se již podrobněji zmiňovat nebudu, ale věřím, že si v aktuálním čísle zpravodaje každý najde to své Za celou redakční radu přeji příjemné a inspirativní čtení. V kategorii 3., tedy knihoven v obcích s až obyvatel, získala 2. místo Městská knihovna Slavoj ve Dvoře Králové nad Labem a 5. místo Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně. V kategorii 2., knihoven v obcíchs 5001 až obyvatel, se na 4. místě umístila Městská knihovna Nová Paka. V 1. kategorii knihoven v nejmenších obcích (do 5000 obyvatel) byla 3. Městská knihovna Rtyně v Podkrkonoší (společně s Městskou knihovnou Pohořelice) a 4. Obecní knihovna Batňovice. 1 Již v předchozím ročníku byly výsledky východočeských knihoven, resp. knihoven Královéhradeckého kraje výborné. Knihovny S kompletními výsledky soutěže je možné se seznámit na webu v Nové Pace, Jičíně, Dvoře Králové, Rtyni v Podkrkonoší, Hradci Králové ad. si dlouhodobě drží vynikající úroveň a patří ke špičce v práci s dětmi. Za srovnatelný lze považovat snad jen kraj Zlínský. Čím to je? Jednak určitě účastí zejména knihovny Královéhradeckého kraje patří tradičně k nejčetnějším účastníkům soutěže, na druhé straně však z Moravskoslezského nebo Ústeckého kraje soutěžilo v posledním ročníku i více knihoven. Svou roli hraje určitě dobrá metodická práce v kraji a nepochybně písmácký duch regionu, který se týká nejen knihovníků, ale pochopitelně také čtenářů, a to i dětských. Podle mého názoru však to, co knihovny regionu v práci s dětmi dělá tak úspěšnými (nejen v této soutěži), je především dlouhodobá systematická, intenzivní a aktivní spolupráce a vzájemné sdílení, tedy lapidárně (a možná trošku zjednodušeně) řečeno: výborné regionální klubko Klubu dětských knihoven (dále KDK) SKIP. Východočeské kolegyně stály u zrodu, ba iniciovaly vznik KDK SKIP a po několik volebních období mu také předsedaly (postupně 3 předsedkyně z Pardubického a Královéhradeckého kraje). Nabídly děckařům v republice první pravidelná odborná setkávání s výměnou zkušeností z práce s dětmi (Šrámkova Sobotka, jičínská tvůrčí dílna pravděpodobně nejdéle trvající společný projekt děckařů v ČR). Východočeské kolegyně jsou autorkami několika mimořádných a celorepublikově úspěšných sdílených projektů (Lovci perel, Seznamy dětské literatury, OKNA 2, dříve také Setkání s loutkou). Byly také první, kdo se připojil ke Knihovně Bedřicha Beneše Buchlovana v realizaci Noci Šumné knihovny s Andersenem, ale i k dalším akcím vyhlášeným KDK. Kromě toho se pravidelně několikrát ročně setkávají, poznávají jednotlivé knihovny v regionu a pořádají společně mimořádné regionální projekty, jako je My všichni jsme Východočeši ad. Klubko patří k největším v ČR a je také nejaktivnější a nejproduktivnější; jiné kraje republiky často s troškou závisti a lítosti sledují množství společných aktivit a setkání. A právě toto sdílení, schopnost pravidelné dobré a efektivní vzájemné komunikace a spolupráce, společné usilování o zlepšování služeb i prostředí, společné tvůrčí hledání, přebírání dobrých zkušeností a novátorských nápadů (mimo jiné např. implementace kešek do aktivit knihoven také východočeský počin) a nebojím se to říci mimořádná profesní kolegialita přerůstající často v osobní přátelství, to je podle mne hlavní devíza východočeských děckařek (a děckařů, samozřejmě!). Bývalý předseda SKIP a ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR PhDr. Vít Richter říkává, že spolupráce je nejtěžší knihovnickou disciplínou. Má pravdu: většina problémů, které naše knihovnictví má, vyplývá z toho, že se často neumíme, nebo dokonce nechceme domluvit. Děckaři na východě Čech (a popravdě nejen oni; jako skvělý příklad bych uvedla i superaktivní východočeské knihovnické seniory!) však tuto disciplínu zvládají bravurně. A jako vždy a všude se jim, jak je vidět, vyplácí. Kontakt na autorku: zlata.houskova@gmail.com Web soutěže: 2) O Knihovnických Aktivitách soutěžní přehlídka zajímavých a originálních knihovnických besed a pořadů Jana Kopecká Povídálci a jiné akce pro děti v Městské knihovně Trutnov Když jsme hledali název pro setkávání s našimi nejmenšími čtenáři a jejich rodiči, uvědomili jsme si, že knihovna není jen místem, kam si chodíme půjčovat knížky, ale i místem setkávání a sdílení informací. Klub Povídálci a aktivity pro děti z mateřských škol Proto se každé první úterý v měsíci scházíme v dopoledních hodinách v tzv. klubíku Povídálci, který navštěvují převážně maminky na mateřské dovolené s dětmi ve věku od 2 do 4 let. Připraveným U NÁS PODZIM

4 programem jsou děti provázeny pohádkovými postavičkami Křemílka a Vochomůrky. Vochomůrka vždy přečte pohádku, a pokud to věkové složení dětí dovolí, následuje krátké divadélko, zaměřené tematicky např. na roční období, barvy, zvířátka apod. Zatímco se knihovnice věnují dětem při malých pohybových aktivitách, mohou si rodiče v klidu vybrat z knižních novinek, které jsou pro ně každý měsíc připraveny, a poté následuje výtvarná dílnička. Dalšími pravidelnými akcemi, tentokrát už pro děti z mateřských škol, jsou (jejich) návštěvy knihovny. Do tohoto projektu jsou zapojeny téměř všechny mateřské školy v Trutnově a v praxi to vypadá tak, že jednotlivé třídy opět v dopoledních hodinách navštěvují oddělení pro děti. Každý má svou průkazku. Po odložení batůžků si děti mohou vybírat nové knížky, zatímco my se věnujeme vracení knih. Tyto návštěvy probíhají vždy od září do června. Při prvním setkání máme pro děti přichystanou malou knihovnickou lekci, při které jim maňásek kocour Knížek vysvětlí vše ohledně půjčování a to, jak se ke knížkám v knihovně chovat. Spolupráce s mateřskými školami probíhá již dlouhodobě a jsme rádi, že spoustu dětí vídáme mezi čtenáři i po ukončení školky během let na základní škole. Akce pro základní školy a klub Dráček Pro děti ze základních škol připravujeme besedy na různá témata, přes základní knihovnickou lekci, pohádky, pověsti, bajky, sci-fi a fantasy literaturu až po besedy o autorech, ilustrátorech atd. Jsme rádi, že se na tyto akce hlásí i učitelé se studenty Šumné knihovny trutnovských středních škol. Další pravidelnou akcí je klub Dráček, určený pro děti od 6 do 12 let. Scházíme se jednou měsíčně odpoledne, opět od září do června. Každý rok má klub jiné téma, v minulých letech jsme např. cestovali po světě, loni jsme se věnovali pověstem jednotlivých krajů České republiky, letos si děti vyrábějí vlastní knížku. Společně si vypravujeme, čteme, hrajeme hry a součástí setkání je také velmi oblíbená výtvarná dílna. Zapojení do celostátních knihovnických projektů Naše oddělení pro děti se také pravidelně připojuje k celostátně známé a podporované akci Noc s Andersenem. V rámci Týdne knihoven v říjnu nocujeme s dětmi podruhé, vždy na nějaké téma. V minulých letech se v trutnovské knihovně objevili piráti, hastrmánci, čarodějové i Karafiátovi Broučci. Tato akce patří mezi dětmi k nejoblíbenějším. Konec školního roku patří již tradičně pasování prvňáčků na čtenáře. Během května a června přicházejí jednotlivé první třídy trutnovských základních škol do pohádkového království královny Abecedky, aby se zde z dětí stali rytíři Čtenářského řádu. Všechny dětské akce se těší velké oblibě, děti o nich vyprávějí svým kamarádům, tedy našim budoucím čtenářům Kontakt na autorku: detske@mktrutnov.cz Web knihovny: Ester Horáková Šumné knihovny Dobré změny v knihovně Přepychy aneb Ve dvou se to lépe táhne Léta Páně 1886 Dne 1. ledna 1886 vešla v život Občanská beseda v Přepychách v místnostech Václava Holance hostinského. Téhož dne v první schůzi odbývané bylo ujednáno, by každý člen, který propůjčí nějaký časopis spolku ke čtení, byl zproštěn všeho příspěvku peněžitého. Pro ostatní členy stanoven poplatek měsíčně 10 kr. Hostinský ponechává svou místnost k volnému použití. Místní kaplan P. Alois Mádr převzal na sebe prozatím povinnost dříve, než dojde ke schválení stanov, udržovat pořádek v časopisech, svolávat schůze a vybírat příspěvky. 1 Tak takhle asi nějak vznikla knihovna v Přepychách. Blíže o obci Pro ty, kdo nevědí, kde Přepychy najít, mám pár základních informací. Obec leží nedaleko Opočna v rychnovském okrese. Žije zde něco málo přes 600 obyvatel. Najdete tu kostel, rybníky, obecní úřad, hospodu, obchody, školu, školku, hasičskou zbrojnici a v ní obecní knihovnu. Paní Čtvrtečková je žena na správném místě Nyní tedy blíže ke knihovně a jejímu vedení. V září minulého roku došlo na místě knihovnice ke změně. Paní Tomková, která zde bývala, předala žezlo paní Lence Čtvrtečkové. Při dotazu, jak se takové žezlo přebírá, mi byla dána krátká odpověď: Jednou mě paní Tomková potkala a jen tak se zeptala, jestli bych nechtěla knihovnu, a já řekla krátce, tak jo. A bylo to. Je tomu necelý rok, co změna proběhla, a již nyní je vidět, že paní Tomková oslovila správného člověka. Mou představou bylo, že materiál na článek budu mít za hodinu a půl nasbíraný. Z Přepych jsem nakonec odjížděla skoro o dvě hodiny později, ale také s pocitem, že takhle to je správně a má to tak být. Paní Čtvrtečková je totiž žena na správném místě, i když se teprve učí. Také je skvělé, že na knihovnu není sama. Jejím dobrým partnerem, a to i v životě, je Jozef Papík. Vypadá to, že to společně vzali za správný konec. Revize, besedy, nové závěsy, a co dál? V knihovně v této době probíhá revize knih (pozn.: psáno během července 2017) a i to je pro začínající knihovnici náročné. Vzdát se totiž knížek, i když nejsou dlouho čtené, je vždy těžké, ale jinak to nejde. Od září 2016 již pro občany v knihovně uspořádali besedu o rodině Mánesů, povídání o Antarktidě a z drakiády je navštívily děti i s draky. Ani děti ze základní školy nezůstaly pozadu. V květnu zde byly na prohlídce a hned v červnu se zapojily do vyzdobení zdejší knihovničky, kterou si mezitím velmi oblíbily. Pro knihovnu vytvořily nové závěsy, které samy zkrášlily malůvkami. Za odměnu na ně paní knihovnice myslí, kudy chodí. Myslí na to, jak to tam dětem ještě více uzpůsobit a zvelebit, aby se cítily jako doma. K jejímu záměru patří například zřízení malého dětského koutku na hraní, který by sloužil i ke čtení a povalování. Vždyť registrovaných aktivních čtenářů tu mají skoro na 30 a z toho polovinu dětí. Nadšení a aktivita se vyplácejí Tím, že jsou paní Lenka i pan Jozef vášnivými fotografy, nemají o dokumentaci akcí nouzi. Tuto svou zálibu využívají i pro obec. Dokumentují všechno dění v obci, a že se toho tady děje opravdu hodně, dokazuje soutěž Vesnice roku 2017, kde v krajském kole získaly Přepychy první místo. Také nesmím zapomenout na to, že paní Lenka letos absolvovala základní knihovnický kurz v Hradci Králové. I to vypovídá o tom, že má chuť do práce Noc s Andersenem U NÁS PODZIM 2017 Pasování prvňáčků na čtenáře 2016 Opis z kroniky obce Přepychy U NÁS PODZIM

5 a také učit se novému. Ve svém zaměstnání je pod neustálým tlakem, a tak práci v knihovně bere jako příjemné odreagování. A když ještě k tomu ví, že v zádech a někdy i vpředu stojí pan Jožka, to teprve nemusí mít strach z nových věcí. Protože, jak říká Šumné knihovny české pořekadlo, ve dvou se to lépe táhne. Kontakt na autorku: podbrezi.knihovna@seznam.cz Webové stránky knihovny: prepychy.cz/knihovna/ Poznámka redakce: publikováno také v Dobrušském zpravodaji. 1 Na stránkách zpravodaje U nás zveřejněno s drobnými úpravami a se souhlasem redakce. Šumné knihovny Kontakt na autorky: knihovna@mestodobruska.cz, vsknihovna@mestodobruska.cz Webové stránky knihovny: kulturadobruska.cz/ mestska-knihovna/ (MEK). Co se dělo za zavřenými dveřmi dobrušské knihovny? Dobrušský zpravodaj. 2017, č. 7, s. 16. Děti se chlubí svými výtvory Paní knihovnice s manželem Staré nevyhovující regály Byla to dřina, ale výsledek stojí za to Za zavřenými dveřmi knihovny Obecní knihovna Zachrašťany Lenka Bendzová a Miroslava Cvejnová Městská knihovna v Dobrušce byla začátkem června po dobu 14 dnů pro veřejnost uzavřena. Hlavním důvodem byla modernizace skladovacích prostor. Všechny práce zahrnovaly vyklízení skladů knih, odvoz starých a již nepotřebných regálů, montáž a instalaci nových mechanických pojízdných regálů odbornou firmou. Souběžně došlo k rekonstrukci nevyhovujícího sociálního zázemí knihovny. Realizace celého projektu na výměnu regálů začala již vloni na podzim, kdy vedoucí knihovny musela přesvědčit vedení města o nutnosti investovat do nových, moderních úložných prostorů a zázemí pro zaměstnance. Schválení rozpočtu, výběr realizační firmy a posuzování statiky byly jen dílčí úkoly, na kterých se průběžně pracovalo více než půl roku. Zatímco devět řemeslníků (instalatéři, elektrikáři, malíř, montéři...) provádělo odborné práce, 8 U NÁS PODZIM 2017 knihovnice měly opravdu napilno. A byla to dřina! Zřizovateli se tato doba sice zdála dlouhá, přesto zbývalo i po znovuotevření doladit spoustu detailů. Svazky byly umístěny ve dvou skladech. Naučná literatura v malém prostoru vedle šatny zaměstnanců, ve kterém vznikla během čtrnácti dnů nová kuchyňka. Beletrie byla uložena ve skladu vedle půjčovny, kam se montovaly pojízdné regály. Knihovnice několikrát přestěhovaly knih. Každou musely vzít do ruky nejméně pětkrát. Nakládaly, přenášely, převážely, vykládaly, a stále znovu dokola. Technické služby odvezly pouze staré regály a rozpadající se kuchyňskou linku. Jak jistě víte z vlastní zkušenosti, knihovnická práce je čistá a lehká. :-) Přitom knihovnice také každou knihu posoudily, u vybraných svazků následně kontrolovaly v počítači četnost výpůjček a mnohé z těchto svazků pak ještě vyřadily a odepsaly. S tím souvisí i odbalení a znehodnocení razítek v knize. Přesto nové regály všem vřele doporučujeme. :-) Monika Nováková Zachrašťany jsou malá obec (232 obyvatel), ležící cca 3 km od Nového Bydžova v okrese Hradec Králové. O knihovnu v obci se metodicky stará Městská knihovna v Novém Bydžově, která jí dováží podle potřeby výměnné soubory a pomáhá s revizemi a aktualizací knihovního fondu. O knihovnu se dále stará pověřená Knihovna města Hradce Králové. Knihovna v Zachrašťanech má svou tradici již od 1938, kdy byla založena v nově postaveném Obecním domě čp. 35. V průběhu let se střídali knihovníci i návštěvníci, knihovna zažila prosperitu, časem však pomalu, ale jistě upadala a chátrala. Když jsem se v roce 2007 s rodinou do Zachrašťan přistěhovala, fungovala již jen na telefonní objednání. Knih v ní bylo pomálu, většina stará a nezajímavá, místnost studená a vlhká. V roce 2010 jsem byla zvolena starostkou obce a bylo mi jasné, že pokud se má stav knihovny zlepšit, budu s tím muset něco udělat. Při rekonstrukci obecního domu už na ni nezbývalo místo, proto jsme ji v lednu 2012 přesunuli do volné místnosti v budově obecního hostince. Knihy bylo nutné přebrat, vyřadit a zbylé znovu zabalit a vnést do nich nějaký systém. Jako nová knihovnice začala fungovat paní Věra Končická. Už tehdy jsem jí pomáhala se zapisováním a značením knih, vytvořením počítačových seznamů a čtenářských průkazů. Během několika měsíců od otevření se však její zdraví natolik zhoršilo, že knihovnu dál vést nemohla. A tak se v červnu 2012 stávám knihovnicí já. Od začátku jsem měla vizi zajímavé, příjemné a tak nějak útulné knihovny. Po obnovení a rozšíření knihovního fondu začali chodit čtenáři a bylo jich čím dál více, zejména dětí. Po dvou letech vyvstala potřeba vytvoření samostatného oddělení pro děti, což se podařilo rozšířením knihovny o plochu sousední nepoužívané šatny. Nechali jsme také vyměnit stará okna a celá knihovna U NÁS PODZIM

6 dostala nový nábytek police, regály, stoly i židle. Zbylo místo i na pohovku. Ta dodala celé knihovně dojem příjemného místa, kam se člověk rád vrací, aby si odpočinul. Od května 2014 pořádám pro děti každé liché pondělí tvořivou dílnu. Tento nápad se rychle ujal a děti chodí velmi rády. Snažím se, aby rozvíjely jemnou motoriku, proto často modelujeme, šijeme a malujeme. Pravidelně chodí cca 10 zájemců, někdy se jich sejde víc. Nápady na dílnu hledám všude možně, občas přijdou s návrhem i samy děti. Není zrovna lehké vybrat něco, co zvládnou předškoláci, co však bude zajímavé i pro mládež. Podle ohlasů dětských návštěvníků i rodičů soudím, že se to daří. Kromě dílny si děti do knihovny chodí zahrát různé hry; nejoblíbenější je Dobble, Carcassonne a puzzle různých druhů, hrajeme kvarteto i prší. Mají tu takovou svoji klubovnu. Malé účastnice jedné z tvořivých dílen Soňa Neubauerová 10 U NÁS PODZIM 2017 Šumné knihovny Být starostkou i knihovnicí má velké výhody. Nemusím se uskrovňovat při nákupech nových knih či potřeb na dílnu. Rozpočet máme v tomto směru velkorysý a zastupitelstvo chápavé (každý z nich má děti). Ročně nakupuji knihy za cca Kč, na dílnu vydáváme kolem Kč. Jsem moc ráda, že knihovna v naší obci vzkvétá, že si sem občané chodí pro alespoň malý kousek kultury, ale třeba i jen posedět a popovídat si. V současné době máme 53 registrovaných čtenářů, z toho 22 dětí. Mám také pár čtenářů, kteří se jen těžko pohybují, těm knížky nosím domů. Práce je jak v knihovně, tak i na úřadě hodně, ale dělám ji ráda a mám radost, že moje snaha nese ovoce. Kontakt na autorku: Knihovna.Zachrastany@ seznam.cz Webové stránky knihovny: knihovna/ds-1005 Knihovna na koupališti Flošna! Knihovna města Hradce Králové má v běžném čase 11 poboček. Když ale dorazilo léto, můžeme s lehkou nadsázkou mluvit o otevření nové pobočky. Většina z nás má ráda léto, sluníčko, koupání a s tím pohodu u krásné knížky anebo zajímavého časopisu. A když koupání a teplá vodička, pak V knihovně se vyrábí nejrůznější věci, třeba i mýdla v Hradci Králové na koupališti Flošna. No a nápad, který vidíte na obrázku, byl na světě. Určitě znáte rčení zabít dvě mouchy jednou ranou. Tak právě to se nám podařilo naplnit. Pro knížky a časopisy, které se po určité době používání a půjčování musí z našeho knihovního fondu vyřadit, jsme na koupališti našli další využití.vše je samozřejmě k zapůjčení zdarma a myslíme na všechny věkové kategorie. Další pozitivní stránkou je, že pokud si čtenář knížku nestihne přečíst, může si ji odnést domů a vrátit při další návštěvě koupaliště. Myslíme si, že tímto jsme potěšili dětské i dospělé návštěvníky koupaliště a samozřejmě Knihovnička a nezbytný provozní řád Lucie Jirků O projektu Digitalizace a ukládání 1 už jste v našem zpravodaji v předchozích letech četli vícekrát. 2 Psali jsme o dlouhé přípravě projektu i jeho prvních výsledcích a nyní nastal čas na malé ohlédnutí. Od prvních plánů a příprav (v roce 2009) uběhlo mnoho času, než došlo počátkem roku 2014 k vlastní realizaci. 3 Mezitím byly v institucích, které projevily zájem v rámci projektu digitalizovat své fondy (jejich výčet naleznete níže), prováděny přípravné práce. Ty obnášely především poctivou rekatalogizaci s knihou v ruce. Např. v naší knihovně byly takto připraveny regionální tituly o celkovém množství cca 900 tisíc stran, které jsme vytipovali jako vhodné k digitalizaci. Část byla hotova během realizace projektu, zbytek se průběžně digitalizuje po dobu udržitelnosti projektu. Pro splnění indikátorů, NAŠE TÉMA Ohlédnutí za krajským projektem digitalizace i všechny knihovníky, protože s krásnými knížkami se člověk těžko loučí. na autorku: neubauerova@knihovnahk.cz Web knihovny: Mezi čtenáři jsou i děti a tedy zajištění bezproblémového přidělení dotace bylo třeba během realizační fáze zdigitalizovat 500 tisíc stran; plnění indikátoru se sledovalo u jedné ze dvou částí projektu digitalizace službou. Druhou částí pak byl vznik Krajské digitalizační jednotky (KDJ) v prostorách Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové (SVK HK). U digitalizace službou jsme se v průběhu projektu potýkali s velkými problémy (na straně dodavatele zpoždění a nekvalitně odvedená práce), instalace KDJ proběhla bez problémů. Vybavení KDJ sestává z knižního skeneru Bookeye3 formátu A2 a dvou pracovních stanic se softwarem na úpravu skenů BCS-2 a open source systémem ProArc pro metadatový popis. Součástí dodávky byl také ABBYY Recognition Server pro OCR s licencí stran měsíčně. Provoz KDJ v době udržitelnosti zajišťuje SVK HK, o přípravu, zpracování i následné zpřístupnění se starají pracovníci oddělení digitalizace. Počet licencí na OCR se Projekt III. Digitalizace a ukládání, reg. č. CZ.1.06/2.1.00/ ) Viz články SVK HK a krajský projekt digitalizace (č. 3, roč. 22, 2012), Krajská digitalizace se rozbíhá (č. 1, roč. 24, 2014), Krajská digitalizační jednotka v rutinním provozu (č. 3, roč. 24, 2014) apod. 3) Shrnující článek o průběhu projektu naleznete v časopise Čtenář: -roc-68/5-2016/znovu-a-lepe-zprava-o-digitalizaci-z-hradce-kralove htm. U NÁS PODZIM

7 nyní ukazuje trochu limitující, pracoviště by bylo schopno vyšší produkce. Od začátku provozu KDJ oddělení digitalizace také spolupracuje na vývoji a testování open source systému ProArc, který je naším hlavním produkčním nástrojem. Jak již bylo zmíněno, kromě fondu krajské knihovny byly digitalizovány i regionální dokumenty dalších institucí z Královéhradeckého kraje. Jednalo se o tyto knihovny: Knihovna města Hradce Králové, Regionální muzeum a galerie v Jičíně, Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, Krkonošské muzeum ve Vrchlabí a knihovna Muzea východních Čech v Hradci Králové. Až na posledně jmenovanou jsou výsledky digitalizace fondů těchto knihoven přístupné přes Digitální knihovnu SVK HK, 4 kde má každá z knihoven vytvořenu svou virtuální sbírku. Volná díla kterékoli knihovny jsou pak přístupná odkudkoli z internetu, autorsky chráněné dokumenty pak jen na konkrétních IP adresách v knihovně, která je vlastníkem fyzické předlohy. V průběhu projektu se nám velmi osvědčila spolupráce s dalšími knihovnami. Především při digitalizaci periodik jsme naráželi (a narážíme) ve svazcích na zpřeházené strany, chybějící obálky (nebo obálky vyvázané pohromadě na konci svazku), takže se pak např. stává, že při průběžném číslování stran v ročníku je složité správně rozdělit strany do jednotlivých čísel. V takových případech jsme kontaktovali další knihovny, které daný titul mají, a žádali je o zapůjčení jejich svazků či naskenování vybraných stran nebo o pomoc při dohledání, kam která strana patří či kdy vyšlo které číslo (v případě, že strany s podstatnými údaji v našem 4) Ladislav Hosák a Jiří Ptáček 12 U NÁS PODZIM 2017 NAŠE TÉMA exempláři chyběly). Jednalo se o knihovny nejen z našeho, ale i z jiných krajů a je potěšující, že jsme se vždy setkali s velkou ochotou pomoci. Ještě zdaleka nejsme u konce doby udržitelnosti projektu, ale už můžeme říci, že byl a je (i přes problémy v realizační fázi) úspěšný. Bez využití dotace by krajská knihovna neměla možnost podobné pracoviště vybudovat a přínos digitalizace knihovních dokumentů je nezpochybnitelný ať už z hlediska ochrany fondu, tak i z hlediska rozšíření možností přístupu uživatelů k regionálním dokumentům. A co je před námi teď? Pochopitelně péče o již vzniklá data a zajištění produkce nových, dále rozšíření digitalizačního pracoviště o skener pro velkoformátové dokumenty (z nového projektu), ale především jedna drobnost naučit čtenáře (a knihovníky) digitální dokumenty využívat Kontakt na autorku: lucie.jirku@svkhk.cz Disky s daty z digitalizace službou Nej, nej, nej v Digitální knihovně SVK HK V Digitální knihovně Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové (SVK HK) 1 je čtená- Dostupné na kramerius.svkhk.cz řům k dispozici stran digitalizovaných materiálů, z toho monografií a 184 periodik. Zhruba jedna pětina z tohoto počtu je k dispozici veřejně, tedy je možné materiály zobrazit i z domova, bez nutnosti naši knihovnu fyzicky navštívit. V knihovně naleznete celou řadu monografií od autorů, kteří se v našem kraji narodili, monografie, které se k našemu regionu vztahují, nebo místní periodika. Takto pestrá sbírka skrývá různá nej, na která se nyní podíváme blíže. Nejstarší dostupné monografie pocházejí z konce 18. a začátku 19. století. Vzhledem k letopočtu je zapotřebí uvědomit si, že velká část literatury z oné doby byla v našich zemích psána německy, a je tak třeba rozlišit nejstarší česky a německy psaná díla. Nejstarší německy psané dílo má krkolomný název, který celý zní následovně: Topographie des Königreichs Böhmen, darinn alle Städte, Flecken, Herrschaften, Schlösser, Landgüter, Edelsitze, Klöster, Dörfer, wie auch verfallene Schlösser und Städte unter den ehemaligen, und jetzigen Benennungen samt ihren Merkwürdigkeiten beschrieben werden. Dílo pochází z roku 1790, napsal jej Jaroslaus Schaller a vydáno bylo v Praze ve vydavatelství Schönfeldschen Handlung. Nejstarší česky psané dílo je pak od Františka Švendy, konkrétně se jedná o třetí svazek z druhého dílu Švendovy série o dějinách Hradce Králové. Jak je ale již z názvu patrné, čeština prošla za těch více než 200 let určitým vývojem, a tak si dnes v díle počte spíše paleograf než běžný člověk. Celý název zní: Druhý Železný Obraz Města Králowé Hradce nad Labem; to gest: Truchliwé Proměny a Přjhody w Náboženstwj, Kostelůw a Klássterůw Russenj, Sýly Vdatnostj, Mysle nepřemoženau Stálostj prowedené. Toto konkrétní vydání pochází z roku 1803 a vydáno bylo v Hradci Králové. Když jsme se seznámili s díly nejstaršími, můžeme se podívat na ta nejobsáhlejší. Nejobsáhlejšími díly v Digitální knihovně SVK HK přitom nejsou historické spisy nebo odborná literatura, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale literatura pro nejmenší, pohádky a říkadla. Nejvíce stran má monografie Zlatá kniha pohádek z roku 2009, která obsahuje pohádky od Karla Jaromíra Erbena, Elišky Krásnohorské a Boženy Němcové. Vydána byla v Praze a rozsah je celých 879 stránek. Druhou největší monografií jsou Prostonárodní české písně a říkadla od NAŠE TÉMA K. J. Erbena. Vydány byly v roce 1886 Aloisem Hynkem v Praze a jedná se o 607 stránek plných různých říkadel, které doplňuje dalších 204 stran nápěvů. V Digitální knihovně SVK HK jsou k dispozici i různá periodika, ale jejich rozsah se hodnotí obtížně především kvůli tomu, že některé ročníky se právě digitalizují nebo digitalizovat budou. Rozsáhlejší tituly periodik však zabírají desítky tisíc stran: příkladem mohou být Národní listy nebo Pochodeň. Nejnavštěvovanější jsou pak téměř výhradně ta díla, která se vztahují k místopisu, historii či kultuře našeho regionu. Nejnavštěvovanějšími monografiemi jsou Paměti c. k. pevnosti a královského svobodného města Josefova, po nich pak Topografický popis všech osad hejtmanství kralohradeckého, Krkonoše a Jizerské Hory a Královéhradecko. Jak vidno, náš region čtenáře zajímá nezávisle na době vzniku monografie. Nejnavštěvovanějšími periodiky jsou pak Národní listy, Ratibor a vlastivědný sborník Z Pelclova kraje. Kontakt na autory: ladislav.hosak@svkhk.cz, jiri.ptacek@svkhk.cz Digitální knihovna SVK HK: kramerius.svkhk.cz Prostonárodní písně a říkadla z roku 1886 (získáno ) U NÁS PODZIM

8 Jiří Ptáček a Ladislav Hosák 14 U NÁS PODZIM 2017 NAŠE TÉMA Zkus si zdigitalizovat knihu V minulém půlroce probíhaly na oddělení digitalizace Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové (SVK HK) naučné exkurze s názvem Zkus si zdigitalizovat knihu. Jejich cílem bylo seznámit zájemce z řad knihovníků i veřejnosti s tím, čemu se na oddělení digitalizace věnujeme, co naše práce obnáší, a obeznámit je s procesem přenosu knihy z knihovny fyzické do digitální. Ve dvou hodinách se návštěvníci dozvěděli, co digitalizaci předchází, vyzkoušeli si knížku naskenovat a opatřit ji potřebnými metadaty a seznámili se i s digitální knihovnou, do které putují výsledky naší práce. Exkurzí se účastnila jak veřejnost, tak knihovníci z celého Královéhradeckého kraje. Pro veřejnost probíhaly každé první pondělí v měsíci v odpoledních hodinách, pro knihovníky pak po domluvě. Celkově se exkurzí ve 14 termínech zúčastnilo 97 zájemců, z toho 61 knihovníků a 36 zájemců z řad veřejnosti (data odpovídají stavu k ). Kdo byli naši typičtí návštěvníci? Co se týká knihovníků, většinou se jednalo o zaměstnance menších profesionálních knihoven, kteří s digitalizací měli jen malé osobní zkušenosti. Veřejnost pak byla nesourodá skupina, která zahrnovala široký záběr od mladých absolventů se zájmem o digitální zdroje dat až po seniory, kteří si sami digitalizují vlastní sbírky fotografií či dokumentů a zajímalo je, jak k celé problematice přistupuje naše knihovna. V řadách knihovníků významně převažovaly ženy, u veřejnosti pak byl poměr návštěvníků ve prospěch žen jen nepatrný. Jakmile jsme se do tématu digitalizace ponořili, ihned se projevilo, zda právě provádíme skupinku knihovníků, či široké veřejnosti. Knihovníky zajímalo nejčastěji to, jestli si u nás mohou nechat něco zdigitalizovat, co by to obnášelo a kolik nám toho za měsíc projde rukama. Většinou neměli se skenováním žádné zkušenosti a metadatový popis byl pro ně úplně nové téma. Mnozí se tak na konci exkurze divili, jak je celý proces digitalizace dlouhý a co všechno je k němu zapotřebí. Zájemci z veřejnosti byli naproti tomu více seznámení se skenováním a potřebou naskenované materiály ukládat, často z vlastní zkušenosti nebo díky blízkým či známým. Naopak novinku pro ně představoval kupříkladu knihovní záznam a až při metadatovém popisu a tvorbě importních balíčků si mnozí uvědomili, že digitalizace není jen naskenování původního materiálu v PDF a jeho nahrání na internet. Všechny ale spojoval hlubší zájem o tuto problematiku. Někteří nám dokonce nabídli své digitalizované materiály, a ačkoliv je nemůžeme z různých knihovnických a právních důvodů použít, potěšilo nás to. Co naši návštěvníci na exkurzích naskenovali? Připravili jsme si pro ně nejčastěji monografie z let 1900 až 1920 v rozsahu okolo dvaceti stránek. Cíleně jsme vybírali takové knížky, které mohou být v naší digitální knihovně veřejné přístupné, a návštěvníci se tak mohou sami přesvědčit, že jimi zdigitalizovaná knížka opravdu dorazila až do cíle své pouti. Rozsah jsme volili tak, aby i technicky méně zdatní návštěvníci zvládli naskenovat a ořezat alespoň pár stránek. Díky jejich úsilí tak byla zdigitalizována archeologická literatura od Ludvíka Domečky, poezie Rudolfa Medka, knížka Ladislava Dědourka o třebechovickém betlému nebo knížka pohádek od Karla Jaromíra Erbena. Dohromady bylo naskenováno okolo 200 stránek, což sice není vysoké číslo, více však kvůli velkému záběru exkurzí nebylo možné stihnout. Asi nejzajímavějšími zážitky z exkurzí byly dojmy našich návštěvníků. Největší část tvořili knihovníci, které digitalizace sice zajímá, mají s ní ale jen minimální zkušenosti. Většinou šlo o lidi ve věku okolo padesáti a více let, jejichž nejčastější reakcí bylo lépe či hůře vyjádřené zděšení nad tím, kolik je na oddělení digitalizace práce s tím, dostat jednu malou knížku do digitální knihovny. Věty jako To je práce, to jsem ráda, že to nemusím dělat! nebo Takových starostí s jednou knížkou, na to bych si netroufla, jsme slýchávali opakovaně. Našly se však i případy přesně opačné, a to u knihovníků zkušených, kteří již digitalizaci trochu znali a věděli, co je čeká. Tací byli povětšinou příjemně překvapeni, jak systematicky k práci přistupujeme, a někteří se rovnou nabídli na výpomoc: Tady se mi líbí, až půjdu do důchodu, tak sem budu jezdit vám pomáhat! U takovýchto nadšenců a veřejnosti pak většinou převládalo příjemné překvapení z toho, Metadatový popis si žádá odborné znalosti Michal Indrák NAŠE TÉMA kam proces digitalizace vede, a po seznámení se s Digitální knihovnou SVK HK byli rádi, že se dozvěděli o nové stránce, kde si mohou z domova přečíst knížky, které už absenčně zájemcům neposkytujeme. Během července a srpna jsme měli pauzu, avšak od začátku září v exkurzích pokračujeme. Pokud vás digitalizace zajímá a chtěli byste se o ní něco dozvědět, případně zvažujete, že s digitalizací začnete, neváhejte se přihlásit. Rádi zodpovíme všechny vaše případné dotazy. Kontakt na autory: jiri.ptacek@svkhk.cz, ladislav.hosak@svkhk.cz Web knihovny: Skenování Destruktivní digitalizace v Moravské zemské knihovně v Brně Digitalizaci knižních svazků destruktivní metodou provádí Moravská zemská knihovna v Brně (MZK) v rámci udržitelnosti projektu Národní digitální knihovny (NDK). Tato metoda digitalizace spočívá v rozřezání knižní vazby a naskenování knižního bloku v podobě volných listů na skeneru, který je velmi podobný počítačce bankovek. Používáme jej především ze dvou hlavních důvodů rychlost a následné jednodušší zpracování dokumentů do digitální podoby. Dalším důvodem je i ta skutečnost, že dokumentový skener, který se pro tento způsob digitalizace používá, patří mezi ty levnější a zároveň spolehlivé skenery. Na republikové úrovni se stále pracuje s předpokladem, že jednoho dne budou zdigitalizovány a bezpečně v úložištích uloženy všechny vydané knižní tituly na našem území. Řešení tohoto úkolu samozřejmě není vůbec jednoduché ani po technické, ani po strategické stránce a velkou otázkou je i to, jestli sám předpoklad všeho zdigitalizovaného je vůbec správný. Pro nás knihovníky a koneckonců i pro čtenáře bude nejdůležitější vždy pořadí. Chceme v první řadě digitalizovat především ty svazky, kterým hrozí poškození, rozpadnutí, odcizení, dokumenty na základě čtenářských požadavků, knihy v rámci ucelených celků a kontextů U NÁS PODZIM

9 a ideálně i tituly mimo autorský zákon tak, aby jich každý čtenář mohl co nejvíce pročítat z pohodlí domova. To je, řekněme, ideální stav. Abychom se mohli věnovat této první řadě dokumentů, která je většinou komplikovanější na celkové zpracování do digitální podoby (jedná se často o noviny, časopisy a rozpadající se dokumenty), je potřeba rovnovážný výkon linky zajistit něčím jednodušším na zpracování, a k tomuto účelu často slouží právě destruktivní digitalizace. Stále je přitom potřeba mít na paměti platný předpoklad, že jednoho dne bude zdigitalizováno vše. Destruktivní digitalizace s sebou přináší mnohá úskalí. Touto metodou lze digitalizovat jen ty knihy, které již má MZK ve fondu. Duplikáty získáváme ze soukromých darů a z odpisů jiných knihoven, takže se do digitální podoby převádějí knihy, které už někdo jiný vyřadil, a žádanost čtenáři je tak minimálně diskutabilní, ale zase se takto dobře naplňuje myšlenka digitalizace všeho. Pro ilustraci, o jakých číslech se bavíme, byl v roce 2016 z celkového počtu 3,5 milionu zdigitalizovaných stran v MZK přibližně 1 milion zdigitalizován destruktivní digitalizací. Aby mohla být kniha digitalizována touto metodou, musí být zajištěno hned několik důležitých podmínek. V dávce knih získaných výše uvedeným způsobem zjišťujeme, jestli máme knihu ve fondu, a pokud ne, provedeme nový přírůstek. Dále probíhá kontrola stavu. Pokud máme knihu ve fondu v horším stavu, vyměníme ji. Vzácné dokumenty, jako například bibliofilie, do destruktivní digitalizace nezamíří v žádném případě. Následuje kontrola daného titulu oproti registru digitalizace, zdali již nebyl titul zdigitalizován jinou knihovnou v rámci České republiky. Dnes ovšem začínáme být v situaci, kdy většina knih, které by mohly potenciálně být zdigitalizovány destruktivně, již zdigitalizována byla, protože knihovny vyřazují víceméně stejné tituly. Použitelných je dnes asi 10 % knih ze všech přijatých darů. Knihy, které máme ve fondu a neprojdou na destruktivní digitalizaci, se snažíme dále zpětně bezplatně poskytnout 16 U NÁS PODZIM 2017 NAŠE TÉMA čtenářům prostřednictvím různých služeb, jako je například brněnské středisko RETRO-USE. 1 V dalším kroku přípravy pro destruktivní digitalizaci je potřeba zajistit, aby kniha měla záznam v našem online katalogu, pokud má třeba ještě záznam jen v lístkovém katalogu. To je jediná cesta, jak jsme schopni automatizovaně v digitalizační lince získat potřebná metadata. Pokud záznam není a nelze jej ani stáhnout, je potřeba provést retrokonverzi. Až takto prověřené knize je odstraněna vazba a kniha v podobě volných listů je naskenována na velmi rychlém dokumentovém skeneru. Skenování průměrné knihy o 250 stranách trvá několik málo minut oproti až desítkám minut skenování na jiných typech skenerů, které skenují svázané knihy. Jednotlivé skeny jsou již nahrubo ořezány a zarovnány na úrovni skenování, takže následný ruční postprocessing je také mnohem jednodušší. Po naskenování a kompletním zpracování odvážíme volné listy papíru do sběrných surovin. Z výše uvedeného je myslím zřejmé, že řešení digitalizace není úplně jednoduché a v dané situaci je potřeba co nejlépe udržovat rovnováhu mezi indikátory v podobě naskenovaných stránek a titulu na jedné straně a obsahovou kvalitou, záchranou a okamžitou využitelností digitálních dat odkudkoliv na straně druhé. Kontakt na autora: michal.indrak@mzk.cz Web knihovny: Vybraná dávka knih určených k destruktivní digitalizaci RETRO-USE je sběrné středisko, kam mohou Brňané nosit předměty vyrobené před rokem 1989, jiné si mohou zase odnést. Cílem projektu je tyto věci dále distribuovat mezi ty, kteří je mohou dále používat (muzea, divadla apod.). Více na: Zdeňka Mikulecká Nové trendy Novinky v analytické bibliografii Když se v minulých letech psalo o analytické bibliografii, většinou se nejednalo o příliš dobré zprávy. Psalo se především o zrušení oddělení analytického zpracování Národní knihovny (NK) ČR a o tom, že báze ANL najednou přišla o polovinu ročně dodávaných záznamů článků; o tom, že sice vznikl kooperativní projekt, který se snažil alespoň částečně tuto ztrátu nahradit, ale plně kompenzovat excerpci NK ČR, nehledě na metodiku a koordinaci, nedokázal. Ale tentokrát, tentokrát to bude jinak. Takže jak to s analytickou bibliografií vypadá a co je nového? Do báze ANL v současné době přispívají svou regionální excerpcí krajské a vědecké knihovny a několik oborových databází. V rámci kooperativního projektu VISK 9/1 přispívá do báze 14 institucí krajské a vědecké knihovny, Knihovna akademie věd ČR a letos nově také Geografická knihovna Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy; naopak grant se na letošní rok nepovedlo získat Knihovně Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu Akademie věd ČR. Celkem je už v bázi ANL více než 1,6 mil. záznamů článků, více než 390 tis. záznamů odkazuje na plné texty (v roce 2016 bylo propojeno více než 44 tis. záznamů) a cca 29 tis. záznamů odkazuje do Krameria NK. Pozornější si jistě všimli, že článková databáze ANL je spolu s cca 20 knihovnami a několika dalšími zdroji zapojena do portálu Knihovny.cz. Do budoucna se dokonce předpokládá, že by zároveň mohla fungovat jako jakýsi agregátor pro instituce, které se nechtějí nebo z nějakého důvodu nemohou připojovat do Centrálního portálu knihoven přímo. Národní analytická bibliografie, nyní nazývaná centrální analytická bibliografie, se také může pochlubit zbrusu novou definicí, která byla vytvořena spolu se zástupci NK ČR pro novelu knihovního zákona: Centrální analytická bibliografie je bibliografie, která soustřeďuje záznamy jednotlivých obsahově kompaktních a formálně oddělených částí dokumentů (např. články z periodik, sborníkové stati a kapitoly knih). Nejdůležitější novinkou ale je, že v prosinci 2016 podala NK ČR projekt na obnovu pracoviště ANL do programu VISK 1. Projekt s názvem Analytická bibliografie koncepce národního systému a příprava vzniku odborného pracoviště v Národní knihovně České republiky podával za Národní knihovnu PhDr. Hanuš Hemola a na jeho realizaci se podílí PhDr. Petra Šťastná, která do této doby působila v NK ČR v oddělení periodik. Cílem tohoto ročního projektu je vytvořit koncepci a funkční model nového národního systému analytické bibliografie, koncepci a funkční model vzniku odborného pracoviště v NK jako koordinačního centra národního systému analytické bibliografie, vyhodnotit a navrhnout inovovanou excerpční základnu a její institucionální pokrytí, navrhnout nákup licencí plnotextových českých zdrojů a vytvořit workflow naplňování báze ANL s napojením na existující plné texty. Obnovené pracoviště analytické bibliografie NK ČR by tedy mělo opět zajišťovat koordinaci a metodiku analytické bibliografie, částečně také vlastní excerpci (ale další kooperace budesamozřejmě žádoucí), digitalizaci, resp. využití digitalizovaných periodik pro zpracování na analytickou úroveň, a mohlo by se věnovat také e-born dokumentům a jejich zpracování na analytickou úroveň. Práce se již pomalu rozbíhají, v současné době probíhá analýza excerpční základny a je mapováno analytické pokrytí impaktovaných a recenzovaných časopisů. Co se týče personálního pokrytí, mohlo by mít pracoviště kolem 5 zaměstnanců. To sice není ani zdaleka tolik jako před zrušením oddělení, ale důležitý je sám fakt, že vznik pracoviště je takříkajíc v procesu. U NÁS PODZIM

10 A nám nezbývá než popřát realizátorům projektu a nově vznikajícímu oddělení hodně sil a entuziasmu a nepochybně také potřebnou dávku štěstí! Ale jak se říká, štěstí přeje připraveným Linda Jansová a Kateřina Nekolová Úvodem Knihovnický institut Národní knihovny ČR se kromě jiných činností věnuje zajišťování mimoškolního vzdělávání knihovníků. Využívá k tomu řadu prostředků pořádá pro knihovnickou veřejnost odborné akce, podílí se na tvorbě koncepčních dokumentů vztahujících se ke knihovnickému vzdělávání, provozuje také portál Informace pro knihovny a rozcestník Studijní pomůcky pro knihovníky. Právě tyto online zdroje, které jsou určeny především pro knihovníky z veřejných knihoven, ale mohou je pochopitelně využít i pracovníci knihoven jiných typů, si představíme blíže. Vzdělávání je na portálu Informace pro knihovny ( věnována především část nazvaná Akce, vzdělávání, dostupná na adrese Seznamuje mj. s akcemi Knihovnického institutu pro odbornou veřejnost, naleznete v ní seznam knihovnických škol, odkazy na důležité strategické dokumenty týkající se vzdělávání (mj. i na Koncepci celoživotního vzdělávání knihovníků schválenou na konci roku 2016), na přehled knihovnických akcí provozovaný Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) i na Sekci vzdělávání SKIP jako důležitou platformu pro rozvoj knihovnického vzdělávání. Podstatnou součástí jsou i stránky věnované Národní soustavě povolání a Národní soustavě kvalifikací a studijním textům a e-learningu. 18 U NÁS PODZIM 2017 ZAUJALO NÁS Zdroje: ŠŤASTNÁ, Petra. Koncepce národního systému analytické bibliografie a příprava vzniku odborného pracoviště v NK ČR [prezentace]. Pardubice: 29. zasedání sekce SDRUK pro bibliografii, Kontakt na autorku: zdenka.mikulecka@svkhk.cz Pomůcky pro studium z dílny Knihovnického institutu Národní knihovny ČR Přehled Studijní texty a e-learning, který najdete na adrese -texty, je rozdělen do tří hlavních částí, jimiž jsou Studijní materiály, E-learning a Příručky. Obsahuje odkazy na zdroje vytvořené různými subjekty, především významnými knihovnami, ale také vysokoškolskými pracovišti. Studijní materiály Mezi studijní materiály jsou začleněny Jinonické texty, tj. studijní texty připravené Ústavem informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, dále prezentace z rekvalifikačního kurzu pořádaného Národní knihovnou ČR a především již zmíněný rozcestník Studijní pomůcky pro knihovníky, který byl spuštěn v letošním roce. Ten je k dispozici na adrese a obsahuje více než 500 studijních pomůcek nejrůznějšího charakteru (od učebních textů přes prezentace a webináře až po e-learningové kurzy) vhodných k získání a rozšíření znalostí a dovedností potřebných pro jednotlivé typové pozice z Národní soustavy povolání. Pomůcky je možné prohlížet, v údajích o nich lze i vyhledávat. K pomůckám jsou přiřazeny odpovídající znalosti a dovednosti z knihovnických typových pozic z Národní soustavy povolání, proto se můžete zaměřit přímo na studium pomůcek vztahujících se k dané typové pozici. Rozcestník využijete i v případě, že se chcete vzdělávat bez ohledu na typovou pozici pomůcky jsou rovněž opatřeny klíčovými slovy, podle kterých se snadno zorientujete. E-learning V části věnované e-learningu jsou zdůrazněny především kurzy Národní knihovny ČR (zaměřené na katalogizaci a akvizici) a Moravské zemské knihovny (pokrývající knihovnictví obecně, služby a digitalizaci). Zvláštní pozornost je věnována portálu kurzy.knihovna.cz, který spravuje Kabinet informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity. Zmíněn je i Kurz práce s informacemi dostupný na serveru Seduo.cz. Příručky Z příruček je zdůrazněna Příručka pro knihovníky veřejných knihoven, kterou zpracovala Moravská zemská knihovna, a příručka Knihovnické minimum z dílny Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Nechybí ani upozornění na příručky pro školní knihovníky kromě české příručky je pro inspiraci zařazena i příručka ze Slovenska. Závěrem Jak stránka Studijní texty a e-learning, tak především rozcestník Studijní pomůcky pro knihovníky mohou být užitečným zdrojem jak Rozcestník Studijní pomůcky pro knihovníky (získáno ) ZAUJALO NÁS pro mimoškolní vzdělávání obecně, tak pro přípravu na zkoušky podle Národní soustavy kvalifikací. 1 Na tyto zkoušky je možné se připravovat jak prostřednictvím kurzů, 2 tak samostudiem (absolvování zkoušky není podmíněno účastí v kurzu). Právě pro knihovníky, pro které by osobní účast v kurzu byla z časových, finančních či jiných důvodů obtížná, mohou tyto online zdroje posloužit jako užitečné vodítko pro přípravu na zkoušky. Využijí je jistě i ti, kteří o přípravách na zkoušky zatím neuvažují, ale chtějí se průběžně vzdělávat a díky rozšiřování vlastních znalostí a dovedností poskytovat uživatelům stále kvalitnější služby. Pokud jste se se stránkou Studijní texty a e- -learning a s rozcestníkem Studijní pomůcky pro knihovníky již seznámili a zjistili jste, že nám některá z vašich oblíbených studijních opor unikla, dejte nám prosím vědět. Vaše tipy uvítáme prostřednictvím u (linda.jansova@nkp.cz či katerina.nekolova@nkp.cz) nebo formuláře pro návrh na přidání studijní pomůcky ( nkp.cz/navrh-na-pridani-studijni-pomucky). Rádi vámi doporučované zdroje doplníme, aby byly oba přehledy pro uživatele z knihovnické obce co nejpřínosnější. Kontakt na autorky: linda.jansova@nkp.cz, katerina.nekolova@nkp.cz Studijní texty a e-learning na portálu Informace pro knihovny (získáno ) Na webu naleznete aktuální seznam autorizovaných osob (organizací), které mohou tyto zkoušky realizovat. K červenci 2017 se kromě Národní knihovny ČR jedná o Moravskou zemskou knihovnu, Moravskoslezskou vědeckou knihovnu v Ostravě a Knihovnu Jiřího Mahena v Brně (ta se specializuje na typovou pozici Knihovník v knihovně pro děti). 2) Podrobnosti o kurzech, které bude od roku 2018 pořádat Národní knihovna ČR, najdete také na portálu Informace pro knihovny, konkrétně na adrese Kurzy budou kombinovat formu kontaktní výuky, tj. fyzické účasti knihovníků, s formou e-learningu. U NÁS PODZIM

11 20 U NÁS PODZIM 2017 ZAUJALO NÁS Veršostroj je hrací skříňka plná poezie Marta Lelková mohou knihovníci či čtenáři. Jedna nahrávka by se měla vejít do minuty, na konci je nutno uvést Stisknete tlačítko a skříňka vám přehraje báseň. autora. Všechny potřebné informace naleznete na Která báseň to bude? To je pokaždé překvapení. webu projektu: Líbilo by se vám mít takovou kouzelnou skříňku Kam by se takový veršostroj mohl umístit? v knihovně? Že to není až tak velký problém, zjistíte po přečtení těchto řádků. lemjdoucím, nebo jenom návštěvníkům knihovny Bude to na vás, jestli ho necháte sloužit všem ko- Skupina studentů z Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy vatele knihovny. na místě, kde by jeho provoz nerušil ostatní uži- univerzity se rozhodla propagovat poezii inovativním a velmi inspirativním způsobem. Svoje nebo se jimi chcete stát, můžete si zhotovit Pokud jste vy a vaše rodina milovníci poezie vize a dovednosti přetavili do projektu nazvaného rodinný veršostroj, který bude zajímavým veršostroj. Nápad to není sice úplně originální, doplňkem vaší domácnosti. Radost může dělat o něco podobného se už pokoušeli autoři projektu dětem i dospělým. Jako krásný příklad domácího veršostroje může posloužit veršostroj Petra Poeziomat, 1 mezi projekty veršostroj a poeziomat je však několik celkem zásadních rozdílů. Škyříka. Tady tvůrce designu přivedl veršostroj Poeziomat tvořil tým profesionálů (vidět k dokonalosti. Pět členů rodiny, pět tlačítek, pět a vyzkoušet ho můžete v Praze na náměstí Míru), okruhů básní poezie si užívá celá rodina. Poličky s knihami poezie dodávají veršostroji ještě náklady na jeho výrobu se vyšplhaly ke 200 tisícům korun, autorské nahrávky undergroundových tvůrců poskytl Český rozhlas, posluchač si vybírá z předem daného seznamu nahrávek, vyrobit stejný poeziomat si sami nemůžete. 2 Veršostroj (vidět a vyzkoušet ho můžete v chodbách Kabinetu informačních studií a knihovnictví, v Městské knihovně Tábor nebo Městské knihovně Humpolec) tvořil tým nadšených studentů, náklady na výrobu svépomocí jsou přibližně Kč, programový kód je otevřený a přístupný všem na GitHubu, 3 můžete si ho nechat vyrobit u tvůrců veršostroje, nebo když máte šikovného IT specialistu, může vám ho podle návodu vytvořit sám. Grafický design zůstává na fantazii tvůrce. Další výhodou je, že obsah veršostroje tvoříte vy. Nahrávky úryvků básní můžete průběžně měnit, doplňovat, načíst je Veršostroj knihovny Tábor, zdroj - web knihovny HROMÁDKA, Martin a FLEYBERKOVÁ, Klára. OBRAZEM: Praha má první poeziomat, kolemjdoucím pouští Seiferta či Topola. irozhlas.cz [online].český rozhlas, [cit ]. Dostupné z: -ci-topola_ _mhromadka 2) Tamtéž. 3) Pocitacovykrouzek/versostroj.GitHub [online].github, 2017 [cit ]. Dostupné z: com/pocitacovykrouzek/versostroj větší šmrnc. Věřím, že nejeden z nás by takový bytový doplněk uvítal. Můžeme se inspirovat a popustit uzdu fantazii. Svou službu udělá i veršostroj s jednodušším designem, jaký můžete vidět například v Městské knihovně Tábor. Když se v knihovně vhodně Vanda Vaníčková Označíme-li něco slovem výchova, už z podstaty složitosti takového procesu očekáváme, že půjde o dlouhodobější aktivitu. Výchova dětí nebo psa také (bohužel) nefunguje na lusknutí prstů. Mediální výchova neboli snaha naučit jedince rozumět médiím, pracovat s nimi a efektivně je využívat, to je rovněž běh na dlouhou trať. Jak se mohou do tohoto vytrvalostního závodu ještě více zapojit knihovny? Rozmach médií jde ruku v ruce s rozvojem technologií, kanály komunikace jsou důmyslnější a stále více se nám cíleně přizpůsobují. Opravdu není náhoda, když se vám začnou po dokončení studia (o kterém se zmíníte na internetu) objevovat na obrazovce pracovní nabídky, reklamy na rekvalifikační kurzy, zahraniční studijní pobyty a třeba i hypotéky. Velký bratr vše vidí V úvodu článku jsem záměrně uvedla spojení zapojit ještě více, protože drtivá většina knihoven na návštěvníky svou činností, nabízenými službami a pořádanými akcemi již (výchovně) působí. A když zmiňuji návštěvníky, nemyslím tím pouze děti, ale i dospělé, protože ti jsou možná překvapivě daleko více ohrožení. Děti vede k mediální gramotnosti škola, dospělí jsou ponecháni na pospas mediální realitě a musí ji vyhodnotit sami. Mediální gramotnost je cílem mediální výchovy. Mediálně gramotný je ten, kdo dovede interpretovat mediální sdělení, odlišit ho od reality a zhodnotit. Pomyslný opak představuje nekritické přejímání informací, ovlivnitelnost obsahem á la JAK NA TO Jak na mediální výchovu v knihovně umístí, určitě přinese radost nejednomu milovníkovi poezie a mohl by ji přinášet i vašim čtenářům. Nezkusíte to taky? Kontakt na autorku: knihovna@broumov.net Web projektu: věrně známé To je pravda, říkali to v televizi nebo Musí to tak být, viděl jsem to na facebooku. V dnešní době jsou média neodmyslitelnou součástí každodennosti, a proto je schopnost porozumět tomu, co nám předávají, s nadsázkou klíčová pro přežití. Někdy je to ale oříšek. Za všechno mluví příklad amerického prezidenta Donalda Trumpa či českého politika Andreje Babiše, kteří se s médii nemohou neustále shodnout na tom, co je pravda, kdo co řekl a co je jenom výmysl. Knihovny jsou vzdělávací instituce a v oblasti mediální výchovy se jim nabízí značný prostor. První cesta, kterou je možné se vydat, představuje pasivní předávání informací. Na nástěnkách, webových stránkách nebo profilech na sociálních sítích mohou knihovny umístit popularizační články, infografiky (již vědecky potvrzeno, že obrázky a grafy zaujmou) a další informace, díky nimž se uživatelé dozvědí něco užitečného. Znáte to čekáte ve frontě, nudíte se a koukáte, kde co lítá nebo kde co visí, a najednou to i čtete Při výběru zdrojového dokumentu doporučuji sáhnout po titulech, které problematiku médií lehce zjednodušují (ne však bagatelizují) a zároveň ji zpracovávají metodicky. Ryze odborné publikace o historii a vlivu (mas)médií lze doporučit fajnšmekrům osobně nebo ve speciální vitríně. Inspiraci hledejte například zde: Základy mediální výchovy (MIČIENKA, Marek a Jan JIRÁK et al. Praha: Portál, 2007). Přehledně zpracovaná publikace, která kromě teoretických informací přináší i hotové U NÁS PODZIM

12 vzdělávací lekce založené na pestrém využití výukových metod. Nevýhodou publikace je, že v rychle se vyvíjejícím světě médií je 10 let dlouhá doba na to, aby bylo vše zcela aktuální (chybějí například sociální sítě v masové podobě, jak je známe dnes). Příručka mediální výchovy (KROUŽELO- VÁ, Dana et al. Pardubice: Koalice nevládek Pardubicka, 2010). 1 Jedná se o příručku, jež je primárně určená gymnáziím, ale přináší graficky zajímavě zpracovaná témata, jež ocení nejen gymnazisté: mediální gramotnost, role médií v informační společnosti, reklama, legislativa a média aj. Didaktika mediální výchovy (LABISCHO- VÁ, Denisa. Ostravská univerzita v Ostravě, 2013). 2 Studijní opora k vysokoškolské výuce obsahuje vysvětlení základních pojmů spolu s četnými odkazy na odbornou literaturu. Ideální text pro zájemce o problematiku mediální výchovy, kteří hledají další zdroje. Tak trochu jiné soudobé dějiny (VANÍČ- KOVÁ, Vanda a Gabriela CINGELOVÁ et al. Univerzita Palackého v Olomouci, 2017). 3 Metodický výstup zaměřený na tematiku soudobých dějin. Kapitola Svět videa 4 je věnována využití internetových videí (nejvíce pak server YouTube) ve výuce a výukových lekcích. Jde tak o zpracování aktuálního trendu, kterým žije elektronické mediální prostředí. Druhou cestou, jíž se může knihovna vydat, je přímo realizace akcí a informačních lekcí zaměřených na podporu mediální gramotnosti. Nutným předpokladem jakékoli takové práce je dobrá, až výborná orientace ve zvolené tematice. Kromě samostudia získá knihovník jednoznačně nejvíce zkušeností na vzdělávacím semináři, kurzu či přímo v terénu. 22 U NÁS PODZIM 2017 JAK NA TO Obsah realizované akce záleží samozřejmě na konkrétní knihovně. Jsou ale témata patřící do knihovny stejně tak jasně jako řízek s chlebem na český výlet. Vyjdeme-li z vymezení ve školních dokumentech, 5 protože neexistuje nějaký obecný standard mediálně gramotný občan, vhodnými tématy pro knihovny jsou: využívání tištěných i digitální dokumentů jako zdroje informací; role médií jak obecně v demokratické společnosti, tak v rámci regionu a konkrétní lokality; média jako zdroj informací, zábavy i naplnění volného času; rozvoj komunikačních schopností, například i při veřejném vystupování; kritický odstup od medializovaných sdělení (věrohodnost událostí, zpráv a reklamy z hlediska účelnosti nabízených informací). Na první přečtení školská terminologie působí možná složitě. Vytrvejte, přečtěte vše ještě jednou, a už to začne být zřejmé: formulace využívání tištěných dokumentů pokryje veškerou činnost od lekcí tzv. knihovnického minima až po radu čtenáři, kde najde článek o historii místního spolku hasičů; rozvoj komunikačních schopností může například reprezentovat literární soutěž, kterou pro čtenáře knihovna vyhlásí. Pro další příklady už zalovte ve své knihovnické paměti a paměti knihovny. Na to, co se úspěšně daří, zkuste navázat složitějšími a propracovanějšími aktivitami (viz publikace o mediální výchově). Různé formáty, různá témata a cílové skupiny. Návštěvníci knihovny se tak zase o kousek přiblíží pomyslné metě a veledůležitému označení MEDI- ÁLNĚ GRAMOTNÝ. Kontakt na autorku: vandav@seznam.cz; www. vanickova.eu 2) 3) 4) 5) Jedná se o vymezení průřezového tématu mediální výchova v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání, základní dokument státní úrovně vymezující povinný obsah vzdělávání na základní škole a příslušných stupních víceletých gymnázií. K dispozici na: Iveta Novotná Do projektu Příběhy našich sousedů se naše Městská knihovna v Chrudimi zapojila na konci roku Již dlouho se věnuji mezigeneračním aktivitám v knihovně a tento projekt mě doslova nadchl. Proč? Právě díky němu dochází k setkávání generací. Děti vyhledávají zajímavé pamětníky ve svém okolí, seznamují se s dobou, ve které žili, a natáčejí jejich vzpomínky. Následně příběh zpracují, tak aby ho mohly prezentovat dále. Výstupem může být rozhlasová reportáž, komiksové zpracování, dokument či jiná forma prezentace. Děti získávají zkušenosti s dokumentaristickou prací, účastní se mediálních workshopů, aby dokázaly sesbírané informace zpracovat do krátkého příběhu. Díky osobní zkušenosti získávají vhled do fungování médií. Na projektu Příběhy našich sousedů 1 pracuje vzdělávací tým z nadace Post Bellum 2 (latinsky po válce ). Jedná se o nevládní a neziskovou organizaci, která byla založena v roce 2011 a její projekt Paměť národa 3 je nejrozsáhlejší veřejně přístupnou pamětnickou databází. (Poznámka redakce: o organizaci Post Bellum a jejích aktivitách více v 2. čísle zpravodaje U nás tohoto roku.) Dovolte, abych vám popsala, jak se naše knihovna tohoto projektu zúčastnila. 1. Příprava Po kontaktování koordinátorky začala příprava projektu. Nejdříve byla s nadací sepsána smlouva o spolupráci. Poté jsem se zúčastnila pracovního workshopu přímo v nadaci Post Bellum v Praze. Tento workshop byl určen pro knihovníky a knihovnice, kteří mají zájem se zapojit a spolupracovat. Proškolení a veškerá metodická pomoc i v průběhu práce a natáčení je na velmi vysoké 2) 3) JAK NA TO Příběhy našich sousedů úrovni. Koordinátorka Kristýna Koblasová se nám maximálně věnovala, byli jsme v telefonickém a mailovém spojení a setkávali se osobně v Praze nebo v Chrudimi. Zajistila také seminář pořádaný ve spolupráci s Českým rozhlasem. Byl zaměřen zejména na fázi zpracování již natočeného pamětnického vyprávění, především dramaturgii a vytváření audio výstupu. Pokud vaše knihovna nemá kvalitní nahrávadlo, lze ho zapůjčit přímo v nadaci. Díky podpoře vedení naší knihovny byly pořízeny nahrávadlo, nový fotoaparát s kamerou a ruční skener a tím bylo zabezpečeno technické vybavení pro práci. 2. Sestavení týmu Projekt Příběhy našich sousedů je určen především žákům tříd. Já jsem oslovila studentky víceletého gymnázia, které jsou pravidelnými návštěvnicemi knihovny a měly chuť do něčeho nového. Tým by měl být nejvíce pětičlenný, ale moc to nedoporučuji. Přiznám se, že jsem netušila, jak bude tato práce velice časově náročná. Skloubit jejich studium a aktivity ještě s mými službami v knihovně bylo velice obtížné. Nakonec ze tří děvčat zůstala jen dvě, Majda a Veronika. Osobně jsem se setkala s rodiči, informovala je o projektu a ti pak podepsali souhlas pro nadaci. 3. Hledání pamětníka Při našich schůzkách jsme vyhledávaly pamětníka. Děvčata hledala také mezi příbuznými, dotazovala se kamarádů a já zase pátrala přes databázi Paměť národa. Pamětník nemusí být člověk, jehož život nějak významně poznamenal totalitní režim, ale může se jím stát zajímavý přímý svědek významných událostí. Důležité je, aby byl důvěryhodný, duševně svěží a nakloněný U NÁS PODZIM

13 veřejnému publikování svého životního příběhu. Nám se například stalo, že jsem oslovila pamětníka, a on odmítl s tím, že už se mu nechce vracet do minulosti, že to zlé chce zapomenout. Nakonec jsme oslovily paní Olgu, jejíž otec byl profesorem na místním gymnáziu a za druhé světové války byl 5 let vězněn fašisty za velezradu. 4. Příprava na setkání s pamětníkem Aby děvčata věděla, na co se paní Olgy ptát, prostudovaly jsme na našich schůzkách dobu, ve které žila. Několikrát jsme také před natáčením a po něm navštívily okresní archiv, kde nám předem připravili veškeré materiály, které o panu profesoru měli. Veronika také v archivu gymnázia nalezla stará poválečná tabla, kde pan profesor i se svou manželkou, maminkou paní Olgy, měli fotografie. Pro děvčata to byla úžasná motivace a snažila se pátrat, kde se dalo. Připravovala si otázky a osnovu rozhovoru. Povídaly jsme si hodně o tom, jak se mají chovat k paní Olze, jak jí naslouchat, neskákat do řeči, mít pochopení, když utíká od tématu, a jiné důležité věci. Nakonec mě děvčata velice překvapila svojí empatií a přístupem k paní Olze. Také jsme si připravily techniku, vyzkoušely ji a navzájem se nahrávaly, aby nás při rozhovoru nic nepřekvapilo. Velmi důležité je mít stále připravenou zásobu baterií. 5. Setkání s pamětníkem Paní Olze více vyhovovala schůzka v knihovně. Naše první setkání bylo velice milé, seznámily jsme se navzájem a povídaly si volně, bez nahrávání. Domluvily jsme se, že se budeme scházet v knihovně. Zjistila jsem, že jak paní Olze, tak především dívkám vyhovuje, že jsem občas odešla a nechala je samotné. Získaly si důvěru paní Olgy a mnohdy si povídaly osobně, a ani nenahrávaly. 6. Zpracovávání Dohodly jsme se, že naším výstupem bude rozhlasová reportáž a následně závěrečná prezentace. Po dotočení rozhovoru jsme ho stále poslouchaly a vybíraly nejzajímavější pasáže. Rozhlasová 24 U NÁS PODZIM 2017 JAK NA TO reportáž, tak aby zaujala posluchače, by neměla být delší než pět minut. Děvčata opravdu pilně pracovala na scénáři. Měla ho rozepsaný snad vteřinu po vteřině, aby v něm byly všechny zajímavé a důležité informace. Zde je malá ukázka: Verča: V době jeho nepřítomnosti byla rodina odkázána sama na sebe a malou Olgu vychovávala především babička. Nahrávka: buri 3 (03:44 04: :20 04:35) Majda: Kontakt mezi otcem a rodinou byl velice omezený a cenzurovaný, mnoho dopisů a zásilek nikdy nedorazilo. O jednom balíčku se paní Burianová rozpovídala podrobněji. Nahrávka: zásilka (00:00 01:04) Verča: Josef Langpaul strávil v koncentračním táboře celou válku a přežil i pochod smrti. Nahrávka: buri 3 (04:51 05:2 Všechny nahrávky a zpracovaný scénář jsme pak zaslaly naší koordinátorce Kristýně a domluvily si s ní nahrávání přímo v Českém rozhlase. 7. Nahrávání Největším zážitkem byla pro děvčata naše pracovní návštěva v Českém rozhlase v Praze. Audioworkshop byl pro ně i pro mě nejatraktivnější částí projektu. Za pomoci zkušeného editora jsme sestříhaly nahrávku. A kromě toho jsme se seznámily s prostředím Českého rozhlasu a moderními studiovými technologiemi. Práce to byla velmi zajímavá, ale také náročná. Některé věty či slova musela děvčata stále opakovat. Například dělala chyby v intonaci, špatně klesala hlasem před čárkou nebo zvedala hlas u doplňujících otázek. Byla to pro nás dobrá škola a zkušenost. Ve studiu jsme strávily celé dopoledne a vznikla reportáž, kterou si můžete poslechnout na: Bohužel naši práci přerušila nemoc a závěrečnou prezentaci jsme již nedodělaly. Všechny včetně paní Olgy jsme se shodly, že toto naše setkání a chvíle strávené spolu nejen nad vzpomínkami nás velice sblížily a posunuly dál. Bylo to mnoho společně strávených hodin v knihovně, po večerech, o víkendech. Čas strávený v archivu a při vyhledávání dalších informací, například ve Svazu protifašistických bojovníků. Mnohdy jsme si materiály předávaly na nádraží cestou do školy a do práce. Nejdůležitější na samotné práci bylo to, co nám přinesla, co jsme se díky ní naučily a co můžeme předávat dál. Letos se naše knihovna do tohoto projektu přihlásila znovu. Tentokrát mám na starosti tříčlenný mužský tým, jedná se opět o studenty z Gymnázia Obě studentky Lucie Hudousková Při plánování akcí pro děti se zaměřujeme na oslovení co největšího počtu zájemců, abychom jim přiblížili knihy a motivovali je ke čtení. Dali jsme hlavy dohromady a napadla nás akce, na které by bylo možné si knížku vyrobit, na základě přečteného úryvku si zahrát hru a poslechnout si autorské čtení. Kontaktovali jsme nakladatelství a vydavatelství, se kterými jsme v minulosti spolupracovali. Slovo dalo slovo a vznikla akce s názvem S knížkou v pohodě. V úterý , v Měsíci čtenářů, se sešly děti ze základních škol z Rychnova nad Kněžnou STALO SE Josefa Ressela v Chrudimi. A moc se těším na příběh, který nám bude vyprávět paní Věra. Je to sice časově velmi náročná práce, ale je to práce, která dává smysl. A díky ní si člověk stále více uvědomuje, že příběhy se nemají zapomínat, ale zaznamenávat pro další generace. Příběhy musí žít. A to je přesně projekt Příběhy našich sousedů. Kontakt na autorku: novotna@knihovna-cr.cz Web projektu Příběhy našich sousedů: pribehynasichsousedu.cz/ Ve studiu S knížkou v pohodě! ve zdejším Společenském centru. Měli jsme tak možnost využít jak prostory knihovny, tak nového kinosálu. Dětské oddělení jsme protentokrát přenechali nakladatelství Portál, kde probíhalo autorské čtení paní Alžběty Dvořákové z její knihy Herkules a strašidla. Účastnily se ho děti z 1. a 2. tříd, které si během 1,5hodinového programu mohly složit kočičí puzzle a vyrobit kočičí záložku. Zástupci nakladatelství Portál měli vše výborně připravené a zorganizované a chválili si hodné rychnovské děti.v prostorách čítárny souběžně probíhal program nakladatelství Thovt na téma Na stopě pravěkým záhadám. Jednalo se o motivační hru pro děti tříd, při které se četlo, a pak se na základě odpo- U NÁS PODZIM

14 slouchaného textu doplňovaly odpovědi na kladené otázky. Šlo o to zjistit, jak žáci umějí pracovat s textem. Paní Sedláčková z Thovtu nám prozradila, že je toto téma její oblíbené, a bylo vidět, že ho má skutečně výborně zpracované. Jak už jsem psala, využili jsme i prostory nového kinosálu. Zde jsme s radostí přivítali pana Petra Stančíka, spisovatele narozeného v Rychnově nad Kněžnou. Autor spolupracuje s nakladatelstvím Meander a četl nám ze své knihy Mrkev ho vcucla pod zem. Čtení bylo určeno pro děti ze tříd, ale nejednalo se o ledajaké čtení.v jeho průběhu autor dával hádanky, na které děti odpovídaly a za správnou odpověď dostaly drobnost. Jakmile byla hádanka položena, ruce dětí byly nahoře a já žasla, jak jsou děti bystré. Bylo vidět, že je čtení z knihy zaujalo a drobné odměny taktéž. Děti mají úžasnou fantazii a představivost a při tomto autorském čtení to bylo krásně vidět. Poslední zastávka patřila panu Josefu Páchovi. Ten je společně s přáteli častým účastníkem akcí pořádaných knihovnou a jsme za to moc rádi. Pro děti a jejich učitele měl připravenou knihovnickou dílnu, kde si mohli vyrobit svoji knížku. Všichni si vyzkoušeli, co obnáší výroba knihy, včetně ukázky práce na knihařském lisu. Každý účastník po dokončení knižní vazby získal certifikát o absolvování knihařského kurzu. Tato akce se setkala vždy s velkým ohlasem jak u dětí, tak u učitelů. Profesionální přístup vyučujících a nadšení dětí jsou výborná kombinace. STALO SE Jednotlivé bloky jsme měli v průběhu dopoledne 2x a některé ještě i po obědě. Akci navštívilo celkem 320 dětí a my už nyní víme, že bychom ji rádi zopakovali i rok následující. Letos jsme pozvali rychnovské děti a příští rok oslovíme děti ze škol v okolí. O akci byl veliký zájem, bohužel jsme některé třídy museli odmítnout, protože už byla kapacita naplněna. Těší nás tento zájem a je to pro nás signál, že takové akce mají svůj význam. S knížkou v pohodě pořádala Městská knihovna v Rychnově nad Kněžnou poprvé a ráda by v ní pokračovala i v příštích letech. Měsíc březen je k tomu jako stvořený. Kontakt na autorku: lucie.hudouskova@kulturark.cz Webové stránky knihovny: cz/knihovna Program paní Alžběty Dvořákové cí průvod masek v čele s panem Andersenem, královnami a dvorními dámami byl velkolepý. Po přivítání nám pan pohádkář přečetl pohádku Pasáček ovcí a poté pozval všechny přítomné, a že jich bylo nepočítaně, do příjemně vytopených a pohádkově vyzdobených prostor samotného zámku. Zde děti postupně předvedly, co si připravily písničky, tanečky, recitaci. Ani naše výprava se nenechala zahanbit: děti vsadily kartu na lidové písně, české koledy i s názornou mrskačkou, zahrály na saxofon a flétnu. Jeden chlapec recitoval básničku v angličtině a další předvedl dovednost z úplně jiného soudku, a to vázání různých druhů uzlů. Všichni vystupující byli bohatě odměněni hodnotnými cenami. Následující součásti programu lákaly šikovné ručičky na různé workshopy. Loutková představení naladila pohádkově nejen nejmladší generaci, ale pobavila i starší část publika. Každý si mohl STALO SE vybrat dle svého naturelu. S překladem našim dětem ochotně a pohotově pomohl pan překladatel, kterého nám polská strana zajistila. A k úplné dokonalosti posloužila obrovská pohostinnost našich polských přátel. Děti pak ještě byly odměněny sladkou tečkou na závěr, výborným dortem. Sice jsme domů přijeli v nočních hodinách, kdy nechybělo mnoho do půlnoci, ale naplněni krásnými zážitky z úplně jiného pojetí andersenovské noci, než na jakou jsme zvyklí u nás v Čechách. Poznámka redakce: Publikováno také v Orlickém týdeníku. 1 Na stránkách zpravodaje zveřejněno s drobnými úpravami a se souhlasem redakce. Kontakt na autorku: knihovna.castolovice@seznam.cz Jiná Noc s Andersenem. Orlický týdeník [online]. [cit ]. Dostupné z: jina-noc-s-andersenem/ Česko-polská Noc s Andersenem Některé pohádkové příběhy byly velmi legrační Pan Andersen s dvorní dámou Věra Zaňková Veřejná knihovna Gminy (okresu) Kłodzko pořádá již několikátým rokem za pomoci projektu ze Sdružení pro regionální rozvoj a česko-polskou spolupráci Noc s H. CH. Andersenem. Knihovna z Podbřezí se této speciální akce účastní již pátým rokem. Cílem spolupráce je za pomoci dětské literatury bořit jazykové bariéry a snaha o příhraniční integraci polských a českých dětí. Letos poprvé byla oslovena patronem česko- 26 U NÁS PODZIM polského přátelství panem Ing. Vladimírem Hulmanem i Místní knihovna v Častolovicích, která návrh velice ráda přijala. V pátek ve byl přistaven autobus pro naši skupinku sedmi dětí. Na zastávce v Podbřezí se sedadla zaplnila dalšími účastníky v čele s paní knihovnicí Ester Horákovou i se starostou obce panem Antonínem Novotným. Cesta příjemně uběhla, děti netrpělivě očekávaly, co je asi čeká. Před zámkem Pałacem Żelazno se to již hemžilo různými pohádkovými postavami. Samotný zahajova- Markéta Tučková Minisjezd dětských čtenářů aneb Po stopách Aloise Jiráska Stalo se už tradicí, že se každý rok setkávají dětští čtenáři náchodského regionu. Letos se setkání konalo v Městské knihovně Egona Hostovského v Hronově. Ředitel knihovny Marek Dvorský přivítal dětské čtenáře a knihovnice z Náchoda, České Skalice, Červeného Kostelce, Police nad Metují a Batňovic. Skvělý program připravila Markéta Maršíková, hronovská knihovnice dětského oddělení, která se nám celé dopoledne věnovala. U NÁS PODZIM

15 Po oficiálním zahájení a prohlídce knihovny jsme se po skupinkách vydali na cestu. Trasa vedla po stopách nejslavnějšího hronovského rodáka Aloise Jiráska. Cestou čtenáři hledali skryté stopy a plnili různé úkoly. V parku ochutnali vyvěrající minerální vody Hronovku a Regnerku. U památného buku, kde významný český spisovatel sedával a psal, se děti seznámily s pověstí O bezhlavém v Lískách. Cesta pokračovala ke mlýnu, kde bydleli prarodiče bratří Čapků. Ke mlýnu patří vodník, a tak čtenáři museli znát alespoň tři pohádky, ve kterých vystupuje tato nadpřirozená bytost. Poté jsme se vydali na starý hřbitov, kde se děti dozvěděly informace o další hronovské osobnosti, faráři Josefu Regnerovi Havlovickém. Na kopci nad novým hřbitovem se čtenáři posadili na Jiráskovu lavičku s kouzelným výhledem na místní vrch Turov a přečetli si pověst O pokladu na Turově. Na dalším zastavení měli poznat deset lučních rostlin. Poslední detektivní úkoly děti plnily u pomníku padlých a u hrobu Aloise Jiráska. V knihovně na všechny čekalo výborné občerstvení, které nám připravily hronovské knihovnice. Zapojil se i pan ředitel a upekl vynikající koláč! Tímto všem děkujeme za pohoštění. Marta Lelková 28 U NÁS PODZIM 2017 STALO SE Na závěr našeho setkání jsme se vydali do rodného domku Aloise Jiráska. Bylo to pro nás milé překvapení. Se zájmem jsme nakoukli do světniček, kde se významný hronovský rodák učil a prožil své dětství. Poté nastalo loučení dětských čtenářů a knihovnic. Některé děti si ještě před odjezdem v parku pohrály na dětském hřišti a dostaly slíbenou zmrzlinu. Minisjezd dětských čtenářů se vydařil, každý si odnášel nejen plno zážitků, ale i nové poznatky z města Hronova. Kontakt na autorku: knihovna@batnovice.cz Web knihovny: Jiráskova lavička Kurz tvorby efektivních grafů v Městské knihovně Náchod Vizualizace dat pomocí grafů je pro knihovníky známá a frekventovaná metoda. Knihovny denně poskytují množství různých služeb, které evidují jak pro vlastní potřebu, tak i pro potřebu statistického vykazování. Takto vzniklá data jim mohou poskytnout zpětnou vazbu o kvalitě i kvantitě jejich služeb. Porovnání dat za několik po sobě následujících let odhalí trend vývoje konkrétní služby. Tuto informaci jen složitě získáme ze surových dat. Vypovídací hodnotu dat můžeme rozšířit pomocí jejich grafické reprezentace. Vizualizací data více přizpůsobíme schopnostem lidského zrakového vnímání, které dokáže vytěžit z obrazové informace omnoho víc než z informace textové. Tvrdí se, že až 90 % mozkem přijatých informací je vizuálních. 1 Lidský mozek zpracuje vizuální scénu mnohonásobně rychleji, než zpracovává text. 2 Samotné technické provedení vizu- NIELSEN,Jakob.How Little Do Users Read. Nielsen Norman Group [online]. Nielsen Norman Group, [cit ]. Dostupné z: 2) LLOYD, Ian. Why Every SEO Strategy Needs Infographics. Web marketing group [online].wmg, 2017 [cit ]. Dostupné z: alizace pomocí grafu úspěch nezaručí. Aby graf vyprávěl jasný a dobře srozumitelný příběh, musí být splněno několik důležitých podmínek. Hned v úvodu chci říci, že vizualizace dat pomocí grafů není snadná záležitost i přesto, že se jedná o nejčastější způsob vizualizace dat. Je to dovednost, která vyžaduje alespoň elementární znalosti statistiky a analýzy dat, grafického designu, znalost nástroje na tvorbu grafů. Ani ten nejsofistikovanější nástroj nám ale nezaručí, že nebudeme tvořit nesmyslné a matoucí grafy. K tomu, aby byl graf efektivní, je nutné zvládnout trochu teorie týkající se: výběru vhodného grafu pro jednotlivé typy dat, základních náležitostí grafu, významu a výběru barev použitých v grafu, nejčastějších chyb při tvorbě grafů. Všechny základní znalosti o správném používání grafů je možné nabýt nastudováním příručky Tvorba efektivních grafů, 3 na kterou jsem již čtenáře knihovnicko-informačního zpravodaje U nás upozorňovala v jednom z předchozích čísel (pozn.: článek Není graf jako graf, číslo 2, ročník 26; 2016). Tento materiál posloužil jako teoretický základ i účastníkům kurzu tvorby efektivních grafů v Městské knihovně Náchod, který se uskutečnil 17. května Kurz měl formu workshopu a byl určen pracovníkům knihoven náchodského regionu. Byl rozdělen do dvou částí; v první části si kladl za cíl seznámit účastníky se základními pravidly tvorby grafů, v druhé praktické části jsme nabyté vědomosti hned použili při tvorbě grafů v nástroji Infogr.am. Infogr.am je grafický online STALO SE nástroj, který je po zaregistrování v základní verzi zdarma. Umožňuje kromě jiného vytvářet různé typy zajímavých grafů, které lze použít samostatně, ale i v infografikách. Práce s nástrojem je intuitivní a účastníky kurzu nadchla při prvním použití. Aby měl kurz pro účastníky co největší praktický dopad, využívali jsme při práci reálná statistická data jejich knihoven. Jaký graf vybrat? Sloupcový, či kruhový, nebo raději spojnicový? A to jsou jen ty nejzákladnější druhy grafů. Vysvětlili jsme si, podle čeho zvolíme správný typ grafu. Na praktických příkladech jsme si ukázali, jak můžeme výběrem nevhodného typu grafu podávat matoucí informace. Pozornost jsme věnovali i výběru barev grafu a dopadu na jeho čitelnost při černobílém tisku. Grafem lze manipulovat čtenáře ještě snadněji než textem. Můžeme věci zamlčovat nebo přikrašlovat a můžeme to dělat vědomě i nevědomě. Myslím, že mezi knihovníky se to o dost častěji děje v důsledku neznalosti základních zásad tvorby grafů. Na nejčastější nešvary jsme poukázali na konkrétních příkladech manipulativních grafů nalezených v médiích. Na kurzu se účastníci naučili nejenom tvořit efektivní grafy, ale i je kriticky číst a nenechat se manipulovat. Vytvořené grafy poslouží knihovníkům k obohacení obsahu výroční zprávy knihovny, ale mohou je svým uživatelů dávkovat i jednotlivě na webu nebo facebooku knihovny a tak profesionálně propagovat služby své knihovny. Kontakt na autorku: knihovna@broumov.net Webové stránky Pro knihovny Městské knihovny Náchod: 3) MAREK, Tomáš. Tvorba efektivních grafů [online]. Brno, 2015 [cit ]. Příloha diplomové práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Jan Boček. Dostupné z: Michaela Sehnalová Literární výletování s Knihovnou Václava Čtvrtka v Jičíně Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně pořádá pro veřejnost každoročně několik literárních výletů. Letos v květnu a červenci provedly jičínské knihovnice zájemce po okolí Jičína. Oba výlety byly věnovány především Josefu Váchalovi a Anně Mackové, kteří žili nedaleko Jičína v obci Studeňany. U NÁS PODZIM

16 V květnu jsme se vydali formou questingu na Putování nekonečnou pánví s romadúrem v kapse. Tento quest vytvořili jičínští občané a členové Váchalova spolku studeňanského. My se vydali po trase a hledali jsme zastávky spojené s Váchalovým životem. Nejprve jsme prošli Jičínem, kolem Koštofránku, Valdštejnského zámku, kde Váchal roku 1954 vystavoval, a Valdické brány, kde často sedával s Alešem Panochou. Pamětníci, kteří s námi na výlet vyrazili, na tehdejšího věžníka Panochu rovněž zavzpomínali. Následovala trasa lipovou alejí k Valdštejnské lodžii. Takřka detektivní pátrání si vysloužilo oblíbené místo Josefa Váchala a Anny Mackové, třešeň ve Studeňanech, kterou Macková často zobrazovala ve své tvorbě a pod kterou s Váchalem sedávali. U domu, v němž Josef Váchal od roku 1940 až do své smrti roku 1969 žil a tvořil společně s Annou Mackovou, rovněž významnou grafičkou a malířkou, jsme se zastavili o trochu déle a o Váchalovi si povídali. Základní informace podává i vitrína před domem. Váchal se narodil nedaleko Domažlic jako nemanželský syn Anny Váchalové a podučitele Josefa Šimona Aleše, bratrance Mikoláše Alše. Váchalův otec překládal a vydával okultní literaturu a do spiritistické společnosti přivedl i syna. Váchal se vyučil knihařem a na doporučení svého strýce se vzdělával i umělecky. Váchal byl nejen malíř, ale také grafik, ilustrátor, sochař a řezbář, spisovatel a básník. Sám si typograficky upravoval svá díla. Po seznámení s anarchisty kolem časopisu Nový kult (S. K. Neumann, František Gellner, Jiří Mahen, Eduard Bass aj.) založil vlastní revui Kult mladých (s J. Reichmanem, B. Chlandou aj.) Byl spoluzakladatelem revue Veraikon ( ) a s dalšími vyznavači nové spirituality (Emilem Pacovským, Františkem Koblihou, Janem Konůpkem a Janem Zrzavým) patřil ke členům výtvarné skupiny Sursum (1910) a stejnojmenného spolku (1911, 30 U NÁS PODZIM 2017 STALO SE s Emanuelem Fryntou, Marynou Alšovou, Rudolfem Medkem). 1 Krátkodobě spolupracoval i s autory katolické moderny, jimž svými dřevoryty ilustroval knihy. Jakubu Demlovi ilustroval knihu básnických próz Hrad smrti (1912). Po odklonu od katolicismu se opět navrací k spiritualismu. V jeho díle se objevují prvky expresionismu, symbolismu i naturalismu, ovlivněn byl rovněž dekadencí. Snažil se o vlastní, zcela autentický umělecký projev, což při zpětném hodnocení můžeme potvrdit, neboť Váchal patří k nejsvébytnějším českým umělcům 20. stol. 2 Nejslavnější dílo Josefa Váchala je bezesporu Krvavý román (poprvé 1924), který byl dokonce roku 1993 zfilmován. Pro dokreslení všech informací o Váchalovi jsme navštívili místní váchalovskou expozici. Lidé z obce, kteří si chtějí umělce připomínat, zde vystavili sbírku všech předmětů, grafik i obrazů souvisejících s Josefem Váchalem a Annou Mackovou. Existují dvě památky na Mistra Josefa Váchala, kromě jeho díla. První byla zřízena v červnu loňského roku [2007] ve Studeňanech, kde byla uspořádána výstava věnovaná tvorbě Josefa Váchala a Anny Mackové. Při této příležitosti byla odhalena u domu, kde Váchal téměř třicet let žil, i pamětní deska věnovaná oběma umělcům. Druhou památkou je jeho nenápadný hrob v nedaleké Radimi s křížem od Mistrova dlouholetého plzeňského přítele Josefa Hodka s Váchalovým podpisem, který je vyryt do dřevěné tabulky. Tady v Radimi tedy skončila mnohostranná osobnost, projevující se svéráznou osobní filozofií ve velice rozsáhlém uměleckém díle, které lze podle odborníků jen velice těžko zařadit k jednotlivým uměleckým směrům, 3 vzpomíná Josef Draslar, který se s Váchalem setkával jako malý kluk. My jsme se k radimskému hřbitovu také vypravili a prohlédli si místo odpočinku tak významné umělecké osobnosti. Josef Váchal. Slovník české literatury po roce 1945 [online]. ÚČJ AV ČR, c [cit ]. Dostupné z: 2) Tamtéž. 3) DRASLAR, Josef. Vzpomínka na Mistra Josefa Váchala. Josef Váchal [online]. [cit ]. Dostupné z: STALO SE Naše další kroky již směřovaly k nově zrekonstruované Valešově chalupě, kde obec zřídila místní knihovnu. Velmi citlivě zmodernizovala prostory historické stavby tak, aby chalupa neztratila svůj osobitý ráz, a zároveň byla plnohodnotně funkční jako výstavní a knihovní prostor. Historickou stopu nemůžeme objektu upřít. Namalovala ho už Anna Macková. Když jsem se dívala na snímky staré fary s došky, která se bourala v padesátých letech, tak jsem si neuměla představit, že bychom měli přijít i o nádherný podsíňový dům. V záměru nás nakonec podpořili i památkáři, 4 uvedla v rozhovoru pro Jičínský deník starostka Zdeňka Brixová, která se nejvíce zasadila o prosazení rekonstrukce polorozpadlého podsíňového domu z poloviny 18. století. V jičínské knihovně jsme přesvědčeni, že je důležité připomínat významné osobnosti regionu; mnohé navíc svým významem hranice regionu dávno překročily. Literatura je živá, neschovává se pouze na regálech v knihovnách, ale žije mezi lidmi. Jak lépe si připomenout slavného umělce než pohovořit s pamětníky, kteří se s ním setkávali, či navštívit místo, kde umělec žil a které ho inspirovalo. Ve výletech za živou literaturou budeme proto pokračovat. A pokud budete chtít, přidejte se k nám. Kontakt na autorku: sehnalova@knihovna.jicin.cz Web knihovny: 4) KOVÁŘOVÁ, Iva. Číslo 41 žije! Stopa zůstává. Jičínský deník. 2015, roč. 24, č ISSN X. Současná podoba domu, v němž žil Váchal s Mackovou Valešova chalupa - prohlídka s paní starostkou Olga Pitašová Ve dnech se uskutečnil 23. ročník v ČR ojedinělé konference o profesionálních Váchalův hrob v Radimi Konference INFORUM 2017 informačních zdrojích INFORUM. Konference se konala v Praze, v areálu Vysoké školy ekonomické, účastnilo se jí 420 účastníků, přednášejících a vystavovatelů. Hlavním pořadatelem byla jako U NÁS PODZIM

17 každoročně firma Albertina icome Praha, s. r. o. Konference je určena pro pracovníky akademických, odborných a veřejných knihoven, manažery, vědecké a výzkumné pracovníky, vysokoškolské učitele, specialisty v oblasti ICT, pracovníky veřejné správy, studenty i další zájemce o tuto problematiku. Orientuje se nejenom na odborníky z České republiky, ale i ze Slovenska a ostatních zemí střední a východní Evropy. Jednacím jazykem je čeština a angličtina. V roli zvaných řečníků letos vystoupili Carl Grant z USA s tématem přeměny univerzitní knihovny na intelektuální křižovatku a centrum inovací nebo Yvonne Ng (taktéž USA), která se zabývala archivací videozáznamů a sociálních médií. Dalšími zahraničními přednášejícími byly např. Fiona Greig z Velké Británie, která analyzovala význam dizertací v elektronické podobě, či Kai Karin Geschuhn z Německa, jež se věnovala tématu Open Access Kromě výše uvedených témat byly příspěvky na letošní konferenci věnovány např. projektům CzechELib a knihovny.cz, otevřenému přístupu k vědeckým informacím, trendům v akvizici tištěných a elektronických knih, videozdrojům, tématu digital humanities, problematice sledování využití e-zdrojů a alternativním metrikám, nástrojům pro vyhledávání nebo informačním Marie Štyndlová 32 U NÁS PODZIM 2017 STALO SE potřebám mladých vědců. Součástí konference byla i posterová sekce. Během druhého dne jednání pak proběhla panelová diskuse Open Access hledání rovnováhy. Nedílnou součástí konference je vždy společenský večer, který je vítanou příležitostí pro neformální výměnu zkušeností účastníků, a výstava, kterou letos pro prezentaci svých služeb a produktů využilo 22 převážně zahraničních firem z oblasti elektronického zpracování dat, online informačních služeb, knihovních informačních systémů a dodavatelů dalších technických řešení vč. hardwaru a softwaru pro všechny druhy knihoven, akademický sektor a další instituce. Konferenci předcházely dva workshopy (v angličtině), které byly přístupné nejenom účastníkům konference, na téma: Chce to změnu! Jak rozvinout dovednosti potřebné k proměně vaší knihovny a Archivace sociálních médií. Příspěvky a prezentace z konference jsou dostupné ve sborníku na sbornik. Příští ročník konference proběhne v Praze ve dnech Kontakt na autorku: pitasovao@lfhk.cuni.cz Web konference: Nostalgická konference NASIV: června 2017 Kabinet informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně pořádal již sedmý ročník Národního semináře informačního vzdělávání tento rok na domácí půdě. Jak sám název napovídá, konference je určena pro knihovníky, kteří se zabývají problematikou informačního vzdělávání. Letošní ročník se zaměřil na témata mediální a informační gramotnosti a s tím spojenou oblast tvorby a hodnocení informací. Přednášky byly rozděleny do sedmi tematických bloků, nazvaných např. Proč a jak řešit mediální a informační gramotnost?, Kritický přístup k informacím, Příprava a šíření odborné publikace atd. Každý by si jistě z nabídky příspěvků vybral. Pro zajímavost se zmíním o některých z nich. Výuka mediální výchovy na středních školách Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni, přednesl výsledky výzkumu agentury Medián týkající se výuky mediální výchovy na středních školách. Střední školy věnují tomuto předmětu méně než deset hodin za celé čtyři roky (i když gymnázia jsou na tom o něco lépe). Drtivá většina pedagogů se připravuje sama a jen někteří se účastní kurzů či školení. Většinou k přípravě používají publikaci více než deset let starou (MIČIENKA, Marek a Jan JIRÁK. Rozumět médiím: základy mediální výchovy pro učitele. Praha, 2006). Chybí zde také evaluace naplnění doporučených výstupů výuky. Školy by přivítaly jak nové komplexní metodické příručky, tak zejména audiovizuální materiály. Třetina škol by ocenila pomoc s organizací akcí pro studenty týkajících se médií. Pan Strachota nám poté představil portál JSNS.CZ. Zde mohou nejen učitelé využít řadu materiálů, které reagují na situaci ve společnosti a aktuální výzvy u nás i ve světě. Audiovizuální lekce jsou po registraci přístupné zdarma. Využitím dostupných materiálů nebo konkrétních lekcí dostávají knihovny šanci se více podílet na mediálním vzdělávání. Inovovaný Kurz práce s informacemi Pro zvyšování informační gramotnosti svých uživatelů se mohou knihovny také inspirovat Kurzem práce s informacemi (kpi.knihovna. cz). E-learningový kurz je průvodcem po světě informací a práce s nimi, primárně vzniklým jako podpora studentů Masarykovy univerzity při psaní odborného článku či diplomové práce. Michal Černý představil inovaci tohoto dříve uzavřeného a na učebnicovém principu založeného kurzu. Díky své webové podobě je tvořen jako interaktivní. Je psán přístupným a srozumitelným jazykem. Velkým přínosem je i jeho otevřenost pro všechny. Knihovny tak na něj mohou odkazovat, využít jednotlivé kapitoly ve svých lekcích, případně s týmem tutorů a tvůrců spolupracovat. Informační lekce inspirovaná tvorbou Petra Nikla Každý účastník si mohl místo přednáškových bloků zvolit workshop, kde si mimo jiné třeba STALO SE prakticky zkusil konkrétní lekci informačního vzdělávání. Takovou zkušenost nabízel workshop Hra ve tvorbě Petra Nikla. Pavla Holmanová z Městské knihovny ve Valašském Meziříčí představila jejich lekci určenou pro žáky ročníků základních škol. Lekce je založena na práci s uměleckým textem a výtvarným projevem jednoho z našich multiumělců. Petr Nikl je výtvarník, hudebník, fotograf, divadelník a spisovatel. Ve svých knihách si rád hraje se slovy. V pracovních listech jsme se například mohli pokusit uhádnout, z jakých slov se skládají názvy jeho knih (Rybaba, Záhadky ), nebo vytvořit ze zvířat nového křížence (bazilišek + veverka = baziverka nebo veverlišek). Letošní konference opět jistě přinesla všem nové informace, podněty či inspirace. Plusem konkrétně pro mě bylo i místo konání. Jako bývalá tamější studentka jsem si nemohla nechat ujít nabízenou exkurzi do skladů místní knihovny. A i když se za těch několik let areál fakulty z důvodu rekonstrukcí skoro z poloviny proměnil, neubránila jsem se trochy té nostalgie po studentských létech. Tak třeba zase napřesrok Kontakt na autorku: marie.styndlova@svkhk.cz Web konference: Program konference a zápisník s poznámkami U NÁS PODZIM

18 Marta Staníková 34 U NÁS PODZIM 2017 STALO SE Svět knihy, Praha 2017 Pro vás, knihovníky a milovníky literatury, kteří jste letos nestihli 23. mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy na Výstavišti v Praze Holešovicích, zahájený ve čtvrtek 11. května, přináším krátké ohlédnutí. Letošní témata byla Genius loci v literatuře neboli M(ě/í)sto v hlavní roli, Kniha jako objekt a Audioknihy. V předchozích ročnících byli na veletrh vždy pozváni čestní hosté (2016: severské země, 2015: Egypt, 2014: Maďarsko). Tentokrát však místo konkrétního národního hosta do Prahy dorazili zástupci měst, která se mohou pochlubit prestižním titulem udělovaným organizací UNESCO Kreativní město literatury. Prezentace hostů například z Dublinu, Nottinghamu, Krakova, Lvova nebo Barcelony byly umístěny přímo v centrální hale Průmyslového paláce. Samozřejmě zde nechyběli ani zástupci města Prahy, která obdržela tento titul v roce Letos také kromě tradičních velkých vystavovatelů přibyl celý pavilon menších nakladatelství, např. Akropolis, Dauphin, Baobab, Labyrint, Maťa, Meandr, Torst. V různých částech Výstaviště, ale také mimo tento areál, nabízeli organizátoři návštěvníkům na 486 úžasných programů. Na téma M(ě/í)sto v literatuře vystupovala například Ivona Březinová, která představila svůj nový příběh pro děti. Ten se odehrává v osmi významných částech Prahy během osmi různých století. Spisovatel Marek Toman provázel diváky Černínským palácem po stopách Jana Masaryka a Reinharda Heydricha. Zajímavé byly bezesporu nabízené literární procházky Prahou, spojené s životem Václava Havla nebo s dílem Franze Kafky. Kromě naší metropole byla tématem další zajímavá místa Čech, například jižní Čechy a Šumava z různých pohledů. Ze zahraničních aktérů bych zmínila například besedu s irským spisovatelem Johnem Boynem, autorem knihy Chlapec v pruhovaném pyžamu. O svých knihách mluvil také izraelský pamětník holokaustu Uri Orlev a Corinne Hofmannová, autorka knihy Bílá Masajka. V dalších vstupech byla divákům představena divoká kanadská příroda, Grónsko, cesty Miroslava Stingla. Mluvilo se o slibné budoucnosti měst literatury a jak postupovat, aby se benefity kulturního projektu projevily v návštěvnosti města a ve zvýšení jeho prestiže. Zkrátka jak naplno využít potenciál sítě Kreativních měst literatury UNESCO. Návštěvníky Průmyslového paláce čekalo v rámci doprovodných programů několik setkání se známými interprety, kteří měli a mají co do činění s audioknihami. Úsměvy na tváři diváků zajistil bezesporu Zdeněk Svěrák (audioverze knihy vydané k 50. sezóně Divadla Járy Cimrmana) a zcela zaplněný sál přivítal Vlastimila Vondrušku (Přemyslovská epopej, Husitská epopej, Hříšní lidé Království českého). Nejúspěšnější audioknihou roku 2016 se stal Spalovač mrtvol vydavatelství AudioStory. Za nejlepší interpretaci byla odměněna herečka Dana Černá, která načetla knihu Dánská dívka. Titulem nejúspěšnější audiokniha pro děti a mládež byl označen Doktor Proktor a konec světa. Cena posluchačů, ve které hlasovalo na příznivců mluveného slova, byla udělena titulu Bylo nás pět v interpretaci Jana Zadražila. Porota přidělila také Zvláštní cenu Asociace vydavatelů audioknih za mimořádný přínos mluvenému slovu tentokrát Haně Maciuchové. Tradičně udělovaná anticena s názvem Skřipec za nejhorší překlad roku patří podle Obce překladatelů knize Až vyprší čas finské spisovatelky Eliny Hirvonenové. Černý Petr tedy letos padl překladatelce Janě Maškové, která dle odborníků přecenila své znalosti finštiny. Poslední téma, Kniha jako objekt, nastolilo otázku existence tištěných knih. Převálcují elektronické knihy jedno z nejstarších médií sloužících pro přenos informací a zábavy knihu? V rámci tohoto tématu byly formou výstav představeny historické edice, limitovaná vydání a bibliofilie. Návštěvníci mohli zhlédnout expozici nejkrásnějších knih světa, objekty Elišky Čabalové a výstavu Na křídlech múzy umělci a knihy ze sbírek Národního muzea. Podle uváděných statistik prošlo do neděle 14. května 2017 branami areálu v Holešovicích návštěvníků, kterým byla nabídnuta na ploše m 2 produkce literatury a audiovizuálních dokumentů od 396 vystavovatelů z 31 zemí. Tak se příští rok připojte a už dnes si zarezervujte termín května 2018, kdy bude zahájen již 24. ročník festivalu, tentokrát věnovaný stále oblíbenějšímu komiksu. Zuzana Hloušková OKÉNKO Kontakt na autorku: stanikova@slavoj.cz Web festivalu: Společenský román (1. část) Základní charakteristika literárního žánru Společenský román zachycuje široce společenské dění, demonstrované především na vztahu hrdiny a společnosti, tedy vztahu jedince a nějakého celku, který je součástí lidské civilizace. Nezaměřuje se však na hrdinu, ale snaží se vylíčit různá prostředí, komunity, profese a subkultury a často proniká i hluboko do sociálních problémů. Zde navazuje na bohatou tradici sociálního románu, jehož dominujícím tématem bylo sociální postavení neprivilegovaných vrstev. Osudy hrdinů se pak odvíjely společně s proměnami v postavení sociálních vrstev a skupin. Autoři sociálních románů si dávali velkou práci s vykreslením prostředí na dně a zaváděli své čtenáře do míst, kam se běžný člověk nedostane do zločineckého podsvětí, chudinských čtvrtí, dělnických kolonií, mezi havíře, železničáře apod. Podrobnost popisů nezřídka hraničila až s reportáží a vyžadovala si od autora i předchozí studium odborných zdrojů, archiválií, map a plánů či praktické seznámení s fungováním nejrůznějších strojů. Typickým prostorem, kde se odehrává děj sociálních románů, byla totiž továrna jako symbol odlidštěné společnosti. Právě prostředí mělo mít Představení audioknih nakladatelství AudioStory rozhodující vliv na úděl člověka. Nakonec, myšlenkovým zdrojem žánru je rousseauismus a utopický socialismus, takže se není co divit! Rozvoj sociálního románu K rozvoji sociálního románu došlo především na konci 19. století a v první polovině 20. století, avšak skutečné základy položili už v 1. polovině 19. století slavní autoři jako Balzac, Flaubert, Zola, Dickens a Tolstoj. U nás se za první sociální romány považují díla G. Pflegera Moravského, ale znaky tohoto žánru nese de facto celý realismus, a tudíž tvorba A. Staška, T. Novákové, K. V. Raise, bratří Mrštíků, J. Herbena, J. Holečka, J. Š. Baara, i naturalistické pokusy K. M. Čapka Choda. Zajímavou ukázkou je např. román Haldy A. M. Tilschové, ukazující život v dělnické kolonii na Ostravsku, jehož význam zastínila později propagovanější Havířská balada M. Majerové. Jelikož námětem sociálního románu může být také konflikt mezi představami jedince a realitou, danou každodenností a tlakem očekávání společnosti (např. role žen/mužů/rodičů apod.), dochází zde k překryvu s tzv. rodinným románem (pův. anglicky domestic novel překládá se také jako román rodinného života). U NÁS PODZIM

19 Román rodinného života Jeho počátky sahají dokonce až ke konci 18. století, kdy ekonomické změny daly vzniknout středostavovské třídě žen, které hledaly způsob, jak vyplnit svůj volný čas. Ústředním místem děje je dům a domácnost a osudy a běžné starosti jeho obyvatel zejména žen. První rodinné romány zachycovaly především život venkovských vyšších vrstev a jejich hrdinkami byly mladé ženy, které jsou uváděny do společnosti, přičemž se od nich očekává, že si vyberou vhodného, pokud možno bohatého ženicha (a odkrývají pohled do tehdejšího způsobu života i uvažování lidí). Zakladatelkami žánru rodinného románu jsou Jane Austenová, Elizabeth Gaskellová či George Eliot. Později začaly rodinné romány vykreslovat i běžný život střední třídy na příkladu konkrétní rodiny (např. Georgij Semjonov a jeho Pouliční lampy). Ženy jsou obvykle vykresleny jako silné osobnosti, které překonají životní zkoušky. S takovými hrdinkami se můžeme setkat i u již zmíněné M. Majerové (Povídky z pekla, Panenství, Robinsonka) či J. Glazarové (Vlčí jáma, Advent). Konfliktem ideálů dospívajících dívek a reálného života se zabývala také B. Benešová (Kruté mládí, Tiché dívky) a vzpourou dcery z dobré rodiny proti společenským konvencím se prosadila i M. Pujmanová, jinak jedna z čelných představitelek společenského románu (Lidé na křižovatce).ústředním tématem se stává osud rodiny bojující s nepřízní osudu / o přežití / usilující o lepší život v těžkých dobách (např. A. Mathisová a jejích Dvanáct kmenů Hattiiných nebo Kočičí životy Edy Kriseové). Rodinný román se stává dominantou autorek, které ve své tvorbě zobrazují život takový, jaký ho znají samy (nebo příp. z vyprávění svých příbuzných, např. Jsme přece sestry od A. Gesthuysenové, román inspirovaný životem jejích tří pratet, u nás podobně OKÉNKO např. Žítkovské bohyně od K. Tučkové). Postmoderní rodinné romány se mohou soustředit na zachycení nudy rodinného života, nudy v manželství, zklamání z rodinného života a rodičovské role (např. Rodinný román/roman Mišpachti od E. Mazii). Hrdinové společenského románu Pokud tedy odhlédneme od románu s hlavní ženskou postavou, hrdiny společenských románů jsou často lidé na okraji společnosti, z nižších sociálních vrstev nebo vykonávající profesi s nízkým společenským statusem, jako např. oblíbené železničářské příběhy A. Branalda či Tkalci od J. Šíra. Společenský román zejm. v poválečném období usiloval o plastické zachycení osudů lidí spjatých územně (obyvatelé města/vesnice). K. Nový se pokusil vykreslit sociální poměry na rodném Benešovsku, R. Habřina zamíří na Rosicko, V. Martínek nás vezme do průmyslem zasaženého Beskydska, J. Knap až pod Karpaty. Poznámka: druhou část článku o společenském románu naleznete v příštím čísle zpravodaje U nás. Zdroje: Sociální román. MOCNÁ, Dagmar a kol. Encyklopedie literárních žánrů. 1. Vyd. Praha: Paseka, 2004, s ISBN X. Společenský román. KARPATSKÝ, Dušan. Malý labyrint literatury. 2. přepr. vyd. Praha: Albatros, 1997, s ISBN POHORSKÝ, Miloš.Člověk a dějiny společenský román třicátých let. Česká literatura. 1973, roč. 21, č. 3, s ISSN Kontakt na autorku: zandagora@seznam.cz OKÉNKO The New York Public Library vznikla v roce 1895 sloučením menších již existujících institucí. Snahou zakladatelů bylo vytvořit jedno místo, které bude zdrojem veškerého vědeckého poznání, literatury a zdrojů, které byly ve městě k dispozici. Ve jménu americké tradice měla knihovna zaručovat dostupnost všem, což znamená nejenom poskytování služeb zdarma, ale například i nediskriminační chování knihovníků. Vzorem zamýšleného projektu byly významné světové knihovny jako například starověká Alexandrijská knihovna či Bibliothèque nationale de France. (Poznámka: článek o návštěvě této knihovny Vive la France!, U nás, číslo 3, ročník 26; 2016.) Do historického okénka The New York Public Library patří zajímavost, že v roce 1911 byl v nové budově (v níž je hlavní sídlo dodnes) zprovozněn první automatický systém dopravující knihy ze skladu. Některé části výtahů a mechanických trubek fungují dodnes. The New York Public Library tvoří 92 knihoven, které lze rozdělit na dvě skupiny. První z nich představují čtyři specializované vědecké instituce: Center for the Humanities; The Science, Industry and Business Library; The New York Public Library for the Performing Arts; Schomburg Center for Research in Black Culture. Jejich služby jsou zaměřeny hlavně na vědu, výzkum a tematické odborné akce. Celkem je v jejich sbírkách v rámci prezenčních výpůjček k dispozici 40 miliónů knihovních jednotek. Druhou skupinu tvoří běžné pobočky, situované v různých obvodech města Manhattan, Staten Island a Bronx. K dispozici mají 11 miliónů knih, časopisů aj. dokumentů k absenčnímu vypůjčení. Kromě klasického půjčování nabízejí knihovny pestrou škálu služeb, zejména aktivity na podporu života v komunitách, což je typické pro všechny americké knihovny. (Poznámka: více o fungování amerických veřejných knihoven například v článku Americké jižanské knihovny, U nás, číslo 1, ročník 26; 2016.) Ikonami, logy a maskoty knihovny jsou dva mramoroví lvi umístění před vchodem. Jejich jména se během doby měnila nejprve to byli Lenox a Astor (podle zakladatelů knihovny J. Lenox, J. J. Astor), později se z nich stali Patience a Fortitude (v překladu trpělivost a síla, vznik v období ekonomické krize). Obraznou změnou prošlo i jejich pohlaví. Nejprve se jednalo o dva lvy (Lords), později se z jednoho stala samice (Lady), aby i oni symbolizovali možnost nového života a narození lvíčat. Mottem newyorské knihovny je OPEN TO ALL (otevřená všem). Nejen s ohledem na historické souvislosti rozrůstání se velkého jablka, ale i na aktuální multikulturní tvář světa je motto velmi poplatné době. Nejedná se jenom o dobře vypadající formalitu, realizace v praxi probíhá. Na léto si The New York Public Library připravila kampaň na podporu čtenářství, ale i vzdělávání. Jedná se o letní čtenářskou výzvu Build a better world throught reading! (Vybudujme lepší svět díky čtení!). Výzva je určena čtenářům všech věkových skupin a má tři části. Během léta musí pokořitel výzvy přečíst minimálně jednu knihu patřící do každé z těchto kategorií: migranti a uprchlíci; New York a knihovna z filmu Vanda Vaníčková Druhá polovina 19. století. Statisíce párů očí Evropanů se upírají k novému začátku. New York jako by se vynořil z vody a ukončil jejich dlouhou 36 U NÁS PODZIM 2017 cestu přes oceán. Rok 2017 a jedny oči české turistky vzhlížejí podobným směrem k soše Svobody, symbolu evropských migračních vln. Nejsem tu za hledáním nového života, ale za poznáním a samozřejmě i návštěvou knihovny. Budova knihovny Jedna z čítáren U NÁS PODZIM

20 nevhodné/zakázané přátelství; jakákoli odborná kniha. Knihovna připravila seznamy s tipy na jednotlivé tituly, rozdělené podle doporučené věkové kategorie. Jako učitelka společenskovědních předmětů a člověk, který nepodceňuje důležitost občanského vzdělávání, dávám výzvě facebookově lajk a sama se do ní zapojím. Zároveň ji doporučuji jako následováníhodnou (třeba i s jinými tématy) v českých knihovnách. Letní čtenářskou výzvu doprovázejí další popularizační akce, například soutěž v psaní esejů na téma, jak čtení mění svět. Kampaň podporuje například oblíbený baseballový klub New York Yankees, který do soutěže věnoval lístky na zápasy. A když píši oblíbený, myslím opravdu až fanaticky milovaný (jako všechny významné sportovní týmy v Americe), proto je jeho spojení s knihovnou a vzděláváním vydařeným tahem. The New York Public Library si zahrála v mnoha filmech. Ať už se jednalo o katastrofické scénáře (Den poté, 2004), kultovní kousky (Snídaně u Tiffanyho, 1961; Sex ve městě, ) či například komiks ve filmovém zpracování (Spider-Man, 2002). Statistické okénko: New York, město: 1 rozloha: km 2 počet obyvatel: (metropole), (oblast) úřední jazyk: angličtina New York, stát: 2 rozloha: km 2 počet obyvatel: velká města: New York, Buffalo, Rochester; hlavní město: Albany úřední jazyk: angličtina The New York Public Library: 3 webové stránky: 38 U NÁS PODZIM 2017 OKÉNKO počet návštěv: 17,4 miliónu fyzických návštěv, 25,1 miliónu návštěv webu, 3,2 miliónu vstupů na počítačích v knihovně programy: nabízených pořadů, 2 milióny účastníků knihovní jednotky: 46,4 miliónu (vědecké materiály), (digitalizováno), (e-books) zajímavé projekty: lokální orální historie ( příběhy newyorských přistěhovalců EMIGRANT CITY ( Kontakt na autorku: vandav@seznam.cz; Web knihovny: Lev - symbol knihovny New York. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. c2017 [cit ]. Dostupné z: 2) New York (stát). Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. c2017 [cit ]. Dostupné z: cs.wikipedia.org/w/index.php?title=new_york_(st%c3%a1t)&oldid= ) The New York Public Library: at a Glance [online] [cit ]. Dostupné z: sites/default/files/17001-at_a_glancev4.pdf Markéta Pituchová Letos v květnu jsem se zúčastnila studijní cesty po rakouských knihovnách, kterou pořádalo Sdružení knihoven ČR a Rakouské kulturní fórum v Praze. Během tří dnů jsem společně s ostatními kolegyněmi a kolegy měla možnost vidět sedm knihoven. Linec První zastávkou byla Městská knihovna v Linci, hlavním městě Horního Rakouska. Knihovna sídlí v moderní, 60 metrů vysoké budově, je zde i vzdělávací centrum pro veřejnost a místní rádio a televize. Knihovna nemá záměrně žádný sklad, knihy jsou buď ve volném výběru, nebo u čtenářů. V Linci jsme navštívili také badatelskou knihovnu Institutu Adalberta Stiftera, významného rakouského spisovatele 19. století a rodáka ze šumavského městečka Horní Planá. Institut se nachází v domě Adalberta Stiftera, součástí je i literární muzeum a knihovna, která je zaměřena na literaturu a jazyk hornorakouského regionu. OKÉNKO Studijní cesta po rakouských knihovnách Kremže Druhý den pokračovala cesta dolů po proudu Dunaje, malebnou krajinou s vinicemi a starými hrady na vysokých strmých stráních. První zastávkou bylo dolnorakouské město Krems, česky Kremže, kde jsme navštívili městskou knihovnu, která sídlí v bývalém gotickém klášteře. Tvůrcům rekonstrukce se podařilo spojit starobylé prostory s moderním interiérem a zařízením. V knihovně pracují dvě knihovnice a dva studenti knihovnictví, kteří zde absolvují tříletou praxi. V Kremži jsme si ještě prohlédli knihovnu Dunajské univerzity pro postgraduální studium. Průměrný věk studentů je 40 let, pocházejí z 90 zemí, proto převažuje výuka v angličtině. Univerzita sídlí v budově bývalé tabákové továrny, ale univerzitní knihovna je v moderní prosklené, nově přistavěné budově, kde jsou příjemná teplota a čerstvý vzduch zajišťovány vzduchovým cirkulačním systémem, nikoli klimatizací. Vyučuje se často o víkendech a v létě, je zde zřízena i univerzitní školka. Knihovna je financována převážně ze školného studentů. Pracuje zde osm zaměstnanců, ale zejména ve službách ve studovně v pozdních hodinách vypomáhají studenti. Vídeň Druhý den odpoledne jsme autobusem putovali ještě 70 kilometrů na východ do hlavního města Vídně, kde jsme si stačili v podvečer prohlédnout knihovnu katedry slavistiky Vídeňské univerzity. Knihovna je součástí univerzitního kampusu v prostoru bývalé všeobecné nemocnice. Její prostory jsou sice malé, ale byla zřízena spolu s katedrou slavistiky už v roce 1848 a jako jedna z posledních knihoven ještě stále využívá klasické katalogizační lístky. Zajímavé je, že na katedře slavistiky ve Vídni se studuje i bohemistika, a to už od roku 1775, tedy o 18 let dříve než Dunajská univerzita U NÁS PODZIM

21 40 U NÁS PODZIM 2017 DOPORUČUJEME DO VAŠICH FONDŮ v Praze. V současnosti studuje bohemistiku asi 150 studentů. Třetí den jsme navštívili vídeňskou městskou knihovnu, která je postavena přímo nad stanicí metra v centru města. Budova knihovny je projektována jako loď, nad níž je vysoké pyramidové schodiště; stavba symbolizuje knihovnu jako loď s majákem v moři velkoměsta. Do knihovny mohou čtenáři přijet přímo po eskalátorech ze stanice metra. Děti do osmnácti let mají registraci zdarma, ale bestsellery se půjčují za poplatek 2,30 eura, protože je o ně stále zájem. Služeb knihovny využívá mnoho přistěhovalců, kteří musejí absolvovat zkoušku z němčiny. Knihovna se také snaží získat beletrii v syrštině nebo i v čečenštině. Poslední zastávkou studijní cesty byla Národní knihovna ve Vídni. V moderní části Národní knihovny byly v roce 1992 otevřeny nové studovny a bylo dostavěno čtyřposchoďové suterénní skladiště pro 4 miliony svazků. Je zde 5 obrovských čítáren, kde je absolutní klid na studium; dokumenty se půjčují pouze prezenčně. Městská knihovna Linec Josef Frýda Černá hodinka v době multimédií Moderní multimediální prostředky nás dnes sice rychle a aktuálně spojují s okolním světem, K přepravě dokumentů se používají automatizované vozíky na kolejnicích. Součástí historické části Národní knihovny je barokní císařská knihovna, kterou nechal vybudovat císař Karel VI. Její součástí je patnáctitisícová sbírka knih prince Evžena Savojského. Celá sbírka knihovny, která čítá 200 tisíc knih, je zdigitalizována. Při digitalizaci byly u některých 300 let starých tisků objeveny ještě nerozřezané listy. Třídenní studijní cesta měla velmi nabitý program, stihli jsme si projít několik knihoven různého typu celkem ve třech městech. Zaujala mě disciplinovanost čtenářů, dodržování klidových zón ve studovnách a čítárnách a výpomoc studentů nejen v univerzitních, ale i v městských knihovnách. V souladu s moderním trendem je v městských knihovnách většina fondu vystavena ve volném výběru a knih ve skladu je minimum. Tento trend je patrný i v českých knihovnách. Kontakt na autorku: marketa.pituchova@svkhk.cz Prunksaal Národní knihovny ve Vídni ale na druhé straně nás často izolují od živého styku s nejbližšími rodinou, přáteli, sousedy. A tak se Jiří Mach, ředitel regionálního dobrušského muzea, kronikář města a tak trochu i jeho DOPORUČUJEME DO VAŠICH FONDŮ archivář, ve své nové knížce Černá hodinka pokusil oživit atmosféru přátelských posezení při přástkách, draní peří nebo jen podvečera, kdy se již nemuselo, často také pro tmu ani nemohlo, v hospodářství nic dělat, a proto zbyl čas na povídání, při němž se, jak sám autor říká, semlelo všechno možné i nemožné veselé historky i smutné a tragické příběhy, často vyprávění strašidelná. Autor, věren svému povolání, čerpal náměty především ze starých regionálních kronik okolních obcí, ale také z kronik tematických, jako jsou například kroniky Maisnerovy a Hejzlarovy, jež zachycují život ve mlýnech na Zlatém potoce. Pro příběhy z Dobrušky a okolí se pak staly inspirací rukopisy uložené v dobrušském muzeu Dějiny města Dobrušky Jana Hoňka, Kronika Václava Křečka či Kronika divadla ochotnického v městě Dobrušce Josefa Káše. Stranou autorovy pozornosti nezůstala ani Purkrechtní kniha města Dobrušky, materiál úřední povahy. Autor se však pouze nedrží historických reálií, ale převádí je do živých a čtenářsky přitažlivých příběhů, které prokládá a obohacuje přímými citacemi z kronik. I po formální stránce se drží autentického vyprávění jednotlivé příběhy nejsou rozsáhlé, vždyť ani tehdejší vypravěči nebyli školenými fabulátory. A protože příběhy přes jejich rozmanitost vždy něco spojuje, autor je tematicky rozdělil, a jak sám říká: Zvolil jsem starou početní míru, tucet (což je dvanáct), a takovýchto tuctů předkládám deset (aby se objevila i naše desítková soustava). V prvním tuctu jsou příběhy z nejstarších dob, další nese název Od oltářů a zvoniček, ve třetím nalezneme příběhy smutné, až tragické, jejichž tématem jsou neštěstí, války a také kriminální historky. Ve čtvrtém tuctu autor vypráví klasické příběhy černých hodinek příběhy ze starých mlýnů. Tuto kapitolu pak uzavírá zajímavý příběh o malém, chudém děvčátku, které se narodilo ve mlýně u podhorské vesničky Hlinné a později ho osud zavál na Pražský hrad jako manželku prezidenta Antonína Zápotockého. Při sousedských posezeních nemohly samozřejmě zůstat bez povšimnutí ani události z nejbližšího okolí: ty autor vypráví v kapitole nazvané Co se šustlo ve vsi. Tak jak to bylo v podvečerních sedánkách, i Jiří Mach přináší příběhy o silách nadpřirozených i historky z mokré čtvrti. Svá vyprávění začíná příběhy z nejstarší doby, ale v osmé kapitole zařazuje historky z doby moderní a nevyhýbá se ani zvláštnostem a kuriozitám, jakou byla například zoologická zahrada v Dobrušce. Závěr knížky pak tvoří příběhy, ve kterých se mlelo páté přes deváté. Pro vysvětlení některých dnes již méně známých pojmů zařadil autor na konec malý slovníček a pro zájemce i prameny a literaturu, ze kterých čerpal. Knížku pak půvabnými ilustracemi doplnil dobrušský výtvarník Karel Štětina. Obálka knihy U NÁS PODZIM

22 Z KNIHOVNICKÝCH ORGANIZACÍ Andrea Součková Literatura, komunikace, práce se čtenářem, pedagogika, legislativa, nové technologie, katalogizace, marketing, PR a propagace to jsou jen některá z častých témat nejrůznějších školení a kurzů organizovaných pro knihovníky. Abychom se zvládli orientovat v oboru, a jak se říká, nezaspali, sledujeme nejnovější trendy, vzděláváme se, někdy i e-learningově, čteme nejrůznější periodika, brouzdáme po internetu, sdílíme zkušenosti s kolegy, ale často nám pak nezbývá mnoho času na nás samotné. Je proto důležité myslet na to, že pokud nejste v pohodě v osobním životě, stěží budete v pracovním Právě za tímto účelem byl uspořádán seminář výstižně nazvaný Mysleme i na sebe, který se uskutečnil v úterý 16. května 2017 v Knihovně města Hradce Králové. Hlavním pořadatelem byl kromě hostitelské instituce také SKIP 08 Východní Čechy. Po sérii odborných přednášek souvisejících přímo či nepřímo s profesí knihovnictví bylo vyhodnoceno, že nastal čas věnovat se nám samotným naší psychické i fyzické pohodě. Seminář se skládal ze tří příspěvků. Úvodní vystoupení patřilo Mgr. Denise Dědičové, konzultantce společnosti GrowJOB Institute. 1 Mysleme i na sebe Co napsat závěrem? Černá hodinka není prvotinou Jiřího Macha. Z dalších prací, v nichž využil k popularizaci regionální historie znalost sbírek dobrušského muzea a listinného materiálu, můžeme uvést Příběhy ze starých listin (Ústí nad Orlicí, 2009), Příběhy z muzejního depozitáře (Ústí nad Orlicí, 2013), Osobnosti dobrušské historie (Dobruška, 2005; 3 díly), Vyprávění o zámku Skalka (Vamberk, 201, Příběhy od Zlatého potoka (Liberec, 2008), a tím výčet zdaleka nekončí. MACH, Jiří. Černá hodinka. Vydání první. Ústí nad Orlicí: Oftis, stran. ISBN: Kontakt na autora: fryda.pepa@seznam.cz Přednášející příjemně nastartovala den přednáškou o spokojenosti, vyrovnanosti, odolnosti vůči negativním vlivům. Vysvětlila, proč je důležité, abychom byli spokojeni sami se sebou, jak optimisticky nastartovat mozek a emočně zvládat stresové situace. Vše velmi dobře vystihuje citát, který zde zazněl: When you change your mind, you change your life. Tuto chytrou větu pronesl významný americký filozof a psycholog William James a zdůrazňuje, nakolik to, jak smýšlíme, ovlivňuje náš život. Další dva přednášející byli z řad policie. Obecně sebeobranou se zabýval PhDr. Jaroslav Matoušek z Městské policie Hradec Králové. Hovořil o tom, jak se bránit a co všechno se může přihodit komukoliv z nás. Své vyprávění doplňoval skutečnými příklady z praxe. Ačkoli se většinou nejednalo o příliš veselé historky končící happy endem, díky odlehčenému vypravěčskému stylu lektora se řada účastníků celkem bavila. Dozvěděli jsme se také například, proč jsou očíslovány sloupy veřejného osvětlení a co znamenají tabulky s kódy na turistických rozcestnících. Posledním vystupujícím byl Bc. Rudolf Kotrč z Policie ČR, který je zároveň instruktorem obranného a taktického systému Krav Maga (hebrejsky krav = boj, maga = dotyk, kontakt; tedy česky kontaktní boj, boj zblízka). Toto vystoupení bylo Z KNIHOVNICKÝCH ORGANIZACÍ zaměřeno velmi prakticky a lektor nám ukázal, jak bychom měli postupovat v situacích, které by mohly nastat. K ukázce možných útoků a jejich řešení si jako správný gentleman celkem prozíravě zvolil muže, resp. jak už to tak na našich knihovnických akcích bývá, jediného knihovníka v sále. Jako jeden z účastníků semináře musím konstatovat, že všechny příspěvky byly velmi zajímavé, a co je nejdůležitější využitelné v běžném každodenním životě. Velká zásluha patří samozřejmě organizátorům, ale bez kvalitních přednášejících by to nešlo; jak poznamenal kdosi z účastníků: Lektoři nebyli žádní suchaři, ale komunikativní, příjemní lidé. Pozitivní pocity ze semináře sdílelo více lidí, což ukázal i dotazník, který byl s odstupem několika dní zaslán účastníkům. Všichni lektoři i organizace akce dostali jako ve škole průměrnou známku 1. K tomu se 94 % respondentů vyjádřilo, že by se chtěli zúčastnit případného dalšího, navazujícího semináře. Pokud po přečtení tohoto článku litujete, že jste něco zmeškali, máte příště šanci. Na závěr mi dovolte uvést některé z komentářů: Nemůžu asi říci, že mě něco zaujalo nejvíce jak téma spokojenosti, tak sebeobrany bylo přínosné. Velmi pozitivně hodnotím zejména to, že se jednalo o univerzální témata, jež můžeme využít nejen v pracovním, ale i osobním životě. Všechny přednášky byly úžasné. Spoustu věcí zkouším v praxi. Poznatek ze semináře? Řídit si svůj život, být obezřetný a nenechat se zaskočit, nebát se vystoupit z davu, bránit se násilníkům... Bylo to skvělé, opravdu pro nás. Nějaký poznatek z akce? Že nejlepší obrana je prevence a jak důležité je rychle a dobře běhat. :o) Kontakt na autorku: andrea.souckova@svkhk.cz Web SKIP 08 Východní Čechy: knihovnahk.cz/ Bc. Rudolf Kotrč S využitím výsledků aktuálních vědeckých výzkumů společnost vzdělává veřejnost, ať už formou školení, konzultací či publikační činnosti. Jejím zakladatelem je Petr Ludwig, který v ČR popularizoval téma prokrastinace, zejména díky knize Konec prokrastinace. 42 U NÁS PODZIM 2017 Mgr. Denisa Dědičová odpovídá na dotazy... PhDr. Jaroslav Matoušek U NÁS PODZIM

23 Marta Staníková Kateřina Hubertová 44 U NÁS PODZIM 2017 Z KNIHOVNICKÝCH ORGANIZACÍ My všichni jsme Východočeši ( ) Je za námi už 4. ročník soutěže My všichni jsme Východočeši. Ta je vyhlašována jednou za dva roky KDK SKIP 08 (region Východní Čechy). 1 Střídá se tak s projektem Kde končí svět, jehož další ročník, tentokrát s podtitulem Já jsem tvůj člověk, byl odstartován Ale zpět k Východočechům. Aby tato soutěž mohla probíhat, jsou důležité dva hlavní faktory. Tím prvním je spolupráce knihoven a tím druhým je sestavení soutěžního družstva. Protože cílem soutěže je získání znalostí o východočeském kraji, je potřeba, aby se do první fáze soutěže, která probíhá v březnu, zapojilo co nejvíce knihoven regionu. Jejich práce spočívá v uvedení tří krátkých zpráv na téma historie, významná osobnost a pověst z místa působení knihovny na její webové stránce. Odkazy na umístěné informace jsou následně hromadně zaslány knihovnám, které přihlásily soutěžní družstvo, aby mělo z čeho čerpat informace a potřebné odpovědi k soutěžním otázkám. Letos se první fáze soutěže zúčastnilo 17 knihoven. Není to nízké číslo, ale když vezmeme v úvahu, že jen v Královéhradeckém kraji je na 50 profesionálních knihoven (nepočítám kraj Pardubický a část Vysočiny), potom už uvedený počet tak velký není. Minulý ročník byl určen pro žáky tříd, tento pro děti ze tříd. Přestože mělo původně přijet soutěžit do Městské knihovny v Přelouči sedm tříčlenných družstev, nakonec se sešla družstva pouze z Hradce Králové, Dvora Králové nad Klub dětských knihoven Svazu knihovníků a informačních pracovníků Otevíráme svět Bookstart Co je Bookstart? Mezinárodní projekt realizovaný v 15 zemích napříč kontinenty, k němuž Labem a dvě družstva přeloučská. Páteční odpoledne bylo zahájeno v půvabné lokalitě Slavíkovy ostrovy, kde již na soutěžící čekaly otázky na výše zmíněná témata. Další soutěžní úkol, prezentace jednotlivých měst, proběhl v kulturním centru města. Noční hra byla soustředěna do centra Přelouče a pro všechny zúčastněné byla opravdu velice dobrodružná. Sobotní ráno patřilo vyhlášení výsledků a odjezdu do nedalekých Kladrub, kde probíhala akce Den starokladrubského koně. Pohár vítězů putuje na dva roky z Přelouče tentokrát do pobočky Kukleny v Hradci Králové. Na 2. místě skončilo družstvo Dvora Králové nad Labem, jen o jediný bodík se umístilo na 3. místě družstvo přeloučských holek a následovalo přeloučské klučičí družstvo. Užili jsme si všichni příjemné dva dny nejen díky všem soutěžícím a jejich knihovnickému doprovodu, ale hlavně díky Laďce Hývlové a Evě Fundové z Městské knihovny v Přelouči, které měly celé dva dny organizačně naprosto perfektně připravené. Poděkování patří také SKIP 08, který akci finančně podpořil. Na blížícím se setkání východočeského Klubka, které se koná 19. září 2017 v pobočce Kukleny Knihovny města Hradce Králové, budeme jednat o dalších společných akcích a projektech. Těším se na vaše nápady, podněty, návrhy na změny apod. Věřím, že se sejdeme v hojném počtu, všichni jste srdečně zváni. Kontakt na autorku: stanikova@slavoj.cz Web KDK SKIP ČR: se v roce 2018, v Březnu - měsíci čtenářů, připojí i veřejné knihovny v České republice. Projekt zaměřený na vzdělávací, sociální, citový, kulturní a kreativní rozvoj dítěte v rodině od jeho narození. Z KNIHOVNICKÝCH ORGANIZACÍ Eva Svobodová Letošní valná hromada SDRUK ČR se konala 12. dubna v Krajské vědecké knihovně v Liberci. Věnovali jsme se zejména projednání a schválení zprávy o činnosti za uplynulý rok a plánu činnosti a rozpočtu na rok V roce 2016 byla Radou SDRUK schválena nová členská přihláška. Díky změně stanov, které umožňují vstup do sdružení městským knihovnám, jsme na konci roku měli 45 členů, k jich bylo 52. Z našeho kraje se v průběhu roku 2017 staly členy: Knihovna města Hradce Králové, Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně a Městská knihovna Náchod. V souvislosti s odchodem A. Brožka, ředitele Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem, do důchodu byla Radou SDRUK zvolena tajemnicí J. Holásková, ředitelka Vědecké knihovny v Olomouci, a agendu medaile Z. V. Tobolky převzala Z. Friedlová, ředitelka Valná hromada v Liberci: činnost Sdružení knihoven ČR 2016/2017 ve zkratce Malému človíčku trvá velmi krátkou dobu, než začne objevovat svět kolem sebe. A ten svět se dá báječně objevovat s knížkou v ruce. Bookstart je přivítání nového občánka dárkem = knihou. Každá rodina, které se narodí dítě, by v rámci tohoto projektu měla obdržet dárek = balíček = set, který obsahuje v principu asi toto: metodiku pro rodiče, jak číst dětem, první knížku pro dítě, legitimaci do knihovny aktivovanou následnou návštěvou knihovny, propagační materiály knihovny a jejích aktivit v místě, nabídku titulů vhodných pro děti, sponzorské dary (hračka pro dítě apod.). Rodinám se pak balíček předává při různých zvláštních příležitostech, např. při vítání občánků. Následně se rodiny zapojené do projektu setkávají v knihovnách, společně se účastní dílen, workshopů, čtení apod. Organizátorem projektu v České republice je SKIP ČR (Svaz knihovníků a informačních pracovníků), který momentálně vše připravuje: zpracovává metodiku práce a texty brožur, hledá sponzory a partnery, oslovuje nakladatelství, ilustrátory a autory dětských knížek Veškeré informace o projektu včetně toho, jak a kdy se knihovny mohou připojit, naleznete včas na webu SKIP ČR: Výzvy proběhnou ve všech knihovnických konferencích pravděpodobně v září Kontakt na autorku: hubertova@knihovnahk.cz Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Největší každoroční akcí je konference Knihovny současnosti; loni se konala v Olomouci. Záštitu nad ní převzali ministr kultury Mgr. Daniel Herman a hejtman Olomouckého kraje Ing. Jiří Rozbořil. Mottem konference bylo Vidíme to růžově. Název konference měl účastníky naladit k optimistickému vidění budoucnosti knihoven a knihovnictví. Jisté je, že zánik knihovnám v nejbližších letech nehrozí a snad s příznivým vývojem naší ekonomiky budou jejich zřizovatelé štědřejší. Může nás také těšit, že ke vzdělání má v celosvětovém měřítku přístup více obyvatel než kdy dřív. Vychází více knih jak tištěných, tak elektronických a prý se i více čte. Sdružení knihoven ČR je hlavním partnerem portálu Knihovny.cz (Centrální portál knihoven) a sjednává smlouvy s nově přistupujícími knihovnami. Ostrá verze portálu byla slavnost- U NÁS PODZIM

24 Z KNIHOVNICKÝCH ORGANIZACÍ ně spuštěna v Moravské zemské knihovně v Brně. Od jara 2016 se práce soustředily na faktické zapojení zakládajících knihoven (zdrojů a uživatelských účtů) a na otestování funkcionalit portálu v různých podmínkách. V minulém roce byl také spuštěn vzdělávací program Akademie PR, určený zaměstnancům knihoven, kteří se této problematice věnují. Odbornou garantkou je Mgr. Věra Ondřichová. Program je koncipován v rozsahu 5 pracovních dnů a je zaměřen na plánování PR aktivit, práci s novináři, praktickou přípravu podkladů pro média i sociální sítě, budování brandu knihovny, PR v online prostředí, komunikaci se zřizovateli, lobbing a krizovou komunikaci. Do prvního běhu, který byl realizován od října 2016 do dubna 2017, se přihlásilo 21 účastníků a kurz byl uskutečněn ve spolupráci s lektory i odborníky z mediální praxe. Činnost sdružení probíhá hlavně v sekcích. Sekce pro akvizici pořádala loni akviziční seminář a poradu knihoven s povinným výtiskem a nabídkovou povinností. Za místo konání 26. akvizičního semináře ( ) byl zvolen Havlíčkův Brod. A. Brožek avizoval z důvodu odchodu do důchodu i odchod z funkce předsedy akviziční sekce. Navrhl za sebe nástupce, Mgr. Dana Bechného, ředitele Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, který byl potvrzen Radou a valnou hromadou SDRUK v Liberci. Prvořadým úkolem Sekce pro bibliografii bylo zajišťování kooperačního systému analytické bibliografie ANL. Za celý rok 2016 bylo ze širší kooperace do báze ANL naimportováno záznamů. Dvacáté osmé zasedání sekce se konalo v Historickém ústavu Akademie věd ČR. Diskutovalo se mimo jiné o zapojení článkových databází do portálu Knihovny.cz. Ve dnech května 2016 navštívili členové pracovní skupiny pro analytickou bibliografii Slovenskou národní knihovnu v Martině. Hlavní náplní cesty bylo seznámení se s použitými technologiemi a zkušenostmi se zpracováním článků v rámci digitalizace periodik. Kolokvium slovenských, moravských a českých bibliografů se konalo ve dnech ve Státní vědecké knihovně v Banské Bystrici. Zahájila jej O. Lauková, ředitelka SVK BB; ve slavnostních hornických uniformách přivítali účastníky N. Babiaková, primátorka města Banská Štiavnica, a J. Havran, primátor města Nová. Přednášky z kolokvia vydá Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové formou elektronické knihy. Sekce pro historické fondy pořádala v roce 2016 ve dnech 9. a 10. listopadu 25. ročník konference Bibliotheca Antiqua. Již tradičně se konference uskutečnila v příjemném prostředí sálu Mozartea v Arcidiecézním muzeu v Olomouci. Konference se zúčastnilo celkem 44 zástupců různých kulturních institucí, bylo předneseno 21 příspěvků, z toho 20 je publikováno ve sborníku. Sekce pro informační technologie se v loňském roce zabývala portálem Knihovny.cz, provozem a rozvojem serveru ObalkyKnih.cz a digitalizací. Databáze Obálky knih na konci roku 2016 obsahovala přes 1,42 mil. obálek a 238 tis. obsahů českých i zahraničních dokumentů, více než 300 tis. anotací, 60 tis. hodnocení a 14 tis. komentářů a nově i přes 47 tis. fotografií autorů. Sekce pro informační vzdělávání uživatelů navázala spolupráci s Kabinetem informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně. Zasedání sekce proběhlo v prosinci v Knihovně J. Mahena v Brně. Hlavním bodem bylo projednání spolupráce při publikování již zpracovaných metodik vzdělávání uživatelů knihoven. Na jednáních Sekce pro regionální funkce byl projednáván standard pro dobrý fond, probíral se průzkum prostorového vybavení knihoven z jara 2016, kterého se zúčastnilo 2027 knihoven. Dále se hovořilo o analýze věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků knihoven, koncepci celoživotního vzdělávání a o připravované novele katalogu prací. Zasedání Sekce pro služby proběhla 19. května a 24. listopadu v Národní knihovně v Praze. Hlavní projednávanou problematikou byly MVS a platby za poštovné v rámci této služby, řešila se i bezpečnost knihoven a jejich fondů. Valná hromada odsouhlasila zprávu o hospodaření. Ke konci roku 2016 byl stav vlastního jmění Kč, skončili jsme s kladným hospodářským výsledkem ve výši Kč. V roce 2017 bude pokračovat Akademie PR (blíže viz -pr/clanek/druhy-rocnik-akademie-pr/); studijní cesta do rakouských knihoven se již uskutečnila ke všeobecné spokojenosti všech účastníků, blíže viz -akce/clanek/studijni-cesta-sdruk-2017-po-rakouskych-knihovnach/. Konference Knihovny současnosti se bude konat opět v Olomouci. Letošní barvou bude zelená s mottem Zelená knihovnám a s podtitulem Tvoříme knihovny jako otevřený prostor. V organizaci konference došlo k velké změně. Účastníci si ubytování a stravování objednávají a platí sami. Uvidíme, jak se daný model osvědčí. (Poznámka redakce: psáno v červenci 2017, v době vydání zpravodaje již konference Knihovny současnosti proběhla.) Sdružení se chce stát reprezentativním orgánem knihoven, a proto na začátku roku 2017 Blanka Maňhalová Z DĚJIN KNIHOVNICTVÍ V NAŠEM KRAJI podalo přihlášku do Unie zaměstnavatelských svazů. Na valné hromadě zazněla i informace, že je v Moravské zemské knihovně plánováno zřízení metodického centra pro vzdělávací kurzy knihovníků, v němž by se zpracovávaly i studijní materiály. V rámci doprovodného programu si mohli účastníci valné hromady prohlédnout prostory Krajské vědecké knihovny v Liberci a její historické fondy. Použité zdroje: Zápis z řádné valné hromady 12. dubna Sdružení knihoven ČR [online]. Praha: Sdružení knihoven ČR, Dostupné z: -z-valne-hromady/clanek/zapis-z-radne-valne- -hromady_12-dubna-2017/ SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČESKÉ REPUB- LIKY. Sdružení knihoven České republiky v roce 2016 [online]. Praha: Sdružení knihoven ČR, s. ISBN Dostupné také z: sdruk/2017/ro%c4%8denka/145x205-rocenka%20sdruk%20final.pdf Kontakt na autorku: eva.svobodova@svkhk.cz Web sdružení: Vývoj systému regionálních funkcí na Trutnovsku V roce 1961 bylo na území okresu Trutnov 110 knihoven: tři byly původně okresní (Trutnov, Dvůr Králové nad Labem a Vrchlabí), dvě městské (Hostinné a Úpice), 43 místních, z nichž 27 nenakupovalo vlastní fondy, a 62 lidových knihoven zřizovaných osvětovými besedami. Po reorganizaci územní samosprávy v roce 1963 se knihovna v Trutnově stala knihovnou okresní. V roce 1964 byl uveden do praxe střediskový systém. Kromě tehdejších městských knihoven byly vybrány i tři obecní knihovny (Bernartice, Dubenec a Radvanice), které se v budoucnu měly stát knihovnami střediskovými. Z těchto tří vybraných se nakonec střediskovou knihovnou stala pouze knihovna v Dubenci. Městské knihovny ve 46 U NÁS PODZIM 2017 U NÁS PODZIM

25 Z DĚJIN KNIHOVNICTVÍ V NAŠEM KRAJI Dvoře Králové nad Labem, Rtyni v Podkrkonoší, Úpici, Hostinném, Vrchlabí a Žacléři se staly knihovnami se střediskovou působností. Knihovna ve Svobodě nad Úpou získala svůj metodický obvod až v roce Knihy do výměnných souborů byly střediskovými knihovnami zakoupeny, zkatalogizovány, zabaleny a opatřeny dvěma knižními lístky. Každá obecní knihovna měla tzv. kartu pohybu, do které se vkládaly knižní lístky zapůjčených titulů. Dvakrát za rok se prováděl rozvoz knih do všech knihoven; jejich množství ani půjčovní doba nebyly omezeny. Výměnný fond byl Okresní knihovnou Trutnov vytvářen již v 70. letech. Byl pro něj vyčleněn sklad, kde se knihy shromažďovaly a odkud byly rozváženy do neprofesionálních knihoven na území okresu. Protože knihovna nevlastnila auto, půjčovala si je od okresního kulturního střediska. Kromě předem připravených souborů měli knihovníci možnost vybrat si z dalších titulů, umístěných ve volném výběru na dřevěných regálech v autě. Rozvozy probíhaly třikrát až čtyřikrát ročně. Dopředu byla určena trasa rozvozu, počet knihoven, které budou navštíveny, a orientačně i čas, aby si každý knihovník obecní knihovny mohl výměnný soubor převzít a připravit knihy, které chce vrátit. Do vrácených knih se musely vložit knižní lístky, aby se mohly v další knihovně nabídnout k výběru. Každý den byly výměnné soubory dovezeny do pěti až šesti knihoven, rozvozy probíhaly zpravidla celý týden. V rámci centralizace měla Okresní knihovna Trutnov v roce 1985 ve svém hospodaření mzdové fondy všech veřejných knihoven okresu (městských i obecních). Od roku 1991 většina knihoven přestala budovat zvláštní fond výměnných souborů a knihovnám svého střediska půjčovala knihy ze svého fondu. V této době jsme také přešli na jinou strategii obměňování výměnných souborů. Knihovníci obecních knihoven si buď určí počet 2) knih a složení výměnného souboru (počet knih pro děti, věkové určení, žánry beletrie, tematické zaměření, počet naučných titulů apod.) a metodičkou je jim soubor připraven, nebo si sami svůj výměnný soubor vyberou přímo v Městské knihovně Trutnov. Knihy se půjčují na neomezenou dobu s výjimkou titulů, na které byla vytvořena rezervace, a kromě doporučené školní četby. Pro vyhledávání titulů slouží knihovníkům online katalog výměnných souborů, 1 který má naše knihovna na svých webových stránkách. 2 Každý výměnný soubor je načten do programu, a pokud je provedena operace přivezení souboru, zařadí se tituly do online katalogu dané knihovny. Ten mají všechny knihovny, které používají program Clavius REKS. Půjčování knih probíhá přes jejich čárové kódy. Seznam půjčených knih se tiskne ve dvou exemplářích první, s podpisem knihovníka, je založen do složky dané knihovny, druhý si knihovník odváží pro svoji kontrolu. V roce 1992 byl naší knihovnou zakoupen knihovnický systém LANius. Integrovaný knihovní systém LANius byl soubor modulů, se kterými bylo možno pracovat na osobním počítači nebo skupině těchto počítačů spojených v síti. V tomto systému byly zahrnuty všechny základní pracovní činnosti prováděné běžně v knihovnách. Systém využíval moderních možností výpočetní techniky k zjednodušení a zrychlení práce, zejména umožňoval práci více knihovníků současně se stejnými záznamy a podstatné zjednodušení výpůjční služby díky technologii čárového kódu. V roce 2004 jsme přešli z knihovnického programu LANius na Clavius a o 3 roky později získala knihovna grant na přechod na SQL verzi Clavia. Díky tomu docházelo k postupnému zautomatizování všech obecních knihoven regionu. Finanční prostředky na vykonávání regionálních funkcí jsou naší knihovně poskytovány Královéhradeckým krajem od roku Přidělené finance jsou z podstatné části využity k budování doplňovacího souboru. Od roku 2014 se podílejí na budování výměnných fondů i samy obce. V současné době obsluhuje pověřená knihovna 8 knihoven s profesionálními pracovníky, 41 obecních knihoven a spolupracuje se 7 odbornými knihovnami. Kromě dvou jsou všechny obecní knihovny na území bývalého okresu Trutnov plně automatizovány a používají REKS (Regionální knihovní systém Clavius). Mají své vlastní webové stránky, na kterých je umístěn jejich online katalog. Protože všechny knihovny pracují v jedné společné databázi, není na ně kladen nárok na znalost platných katalogizačních pravidel. Pokud záznam již existuje v pověřené knihovně, připojí pouze přírůstkové číslo. V případě, že pověřená knihovna dokument nevlastní, musí knihovník uvést základní údaje (název, autor, ISBN, popř. Marta Lelková KDO JE Představujeme Bc. Ladu Všetičkovou, DiS., ředitelku Městské knihovny v Novém Městě nad Metují Lada Všetičková nastoupila na post ředitelky Městské knihovny v Novém Městě nad Metují od ledna Jako knihovnice v novoměstské knihovně působí už od roku Cestu knihovny od nevyhovujících, stísněných prostor až do dnešní podoby moderního multifunkčního zařízení mohla zažívat na vlastní kůži. Dnes knihovna sídlí v rekonstruované budově bývalé pošty, čímž získala rozsáhlé a reprezentativní prostory. Jiné je ale zažívat chod knihovny v roli řadového knihovníka a jiné v roli jejího ředitele. Poprosila jsem Ladu Všetičkovou, aby nám svou cestu knihovnice až na post ředitelky přiblížila a podělila se o některé zkušenosti a vize. rok vydání). Záznam je posléze zpracován pracovnicí knihovny v Trutnově. Považujeme náš současný systém práce s výměnnými soubory za naprosto vyhovující, efektivní a finančně přehledný. Knihovníci si již zvykli na to, že se k nim požadované tituly i novinky dostávají velice rychle. Někteří z nich sami posílají návrhy na nákup nových knih. Do budoucna uvažujeme o zakoupení knihovního systému Tritius, který jim poskytne větší komfort při práci. Kontakt na autorku: metodik@mktrutnov.cz Web Městské knihovny v Trutnově: mktrutnov.cz/ Lado, popiš nám krátce historii své cesty k povolání knihovnice. Do novoměstské knihovny jsem chodila od dětství jako čtenářka, v době dospívání jsem tam několikrát vypomáhala o letních prázdninách jako brigádnice. Několik měsíců před mojí maturitou se v knihovně uvolnilo místo, které mi tehdejší ředitelka Zdeňka Pfeiferová nabídla. Jelikož jsem tenkrát vůbec nepřemýšlela o dalším studiu, ráda jsem pracovní nabídku přijala a v červnu 1991 jsem nastoupila na oddělení pro dospělé. Kdybys stála na počátku rozhodování se pro své budoucí povolání, byla by to opět knihovnice? Kdybych se měla rozhodovat dnes, v době dnešních možností, které se mladým otevírají, nejspíš bych zvolila studium jazyků. Bavilo by mě překládat knihy. Takže i když ne v knihovně, u knížek bych asi chtěla zůstat. Na postu ředitelky novoměstské knihovny jsi necelý rok. Myslíš, že už máš fázi ztotožňování se se svou novou funkcí za sebou? Je to teprve půl roku a zatím mi každý ředitelský měsíc přinesl řadu nových objevů a zkušeností. Takže rozhodně minimálně další půlrok budu na ztotožňování se s novou funkcí ještě potřebovat. 48 U NÁS PODZIM 2017 U NÁS PODZIM

26 Co pro tebe bylo v nové funkci nejtěžší? Bylo a je pocit maximální zodpovědnosti. To, že je na mě najednou hodně vidět a řada lidí ode mě očekává rozhodující slovo. Je velký rozdíl mezi tvou představou o ředitelování a realitou? Nikdy jsem si nepředstavovala, že budu sedět zavřená v ředitelně a direktivně rozdávat příkazy z pozice své funkce. Věděla jsem, že v knihovně, jako je ta naše, je to všechno o spolupráci, naslouchání, někdy i kompromisech. A tak to taky je. Takže v tomhle ohledu žádné velké překvapení. Musela jsi ve funkci ředitelky udělat nějaké razantní změny v chodu knihovny? Které svoje počiny ve funkci považuješ za nejpovedenější a jsi na ně hrdá? Naše knihovna jede již mnoho let jako dobře namazaný stroj, takže proč to nějak razantně měnit? První změnou, kterou jsme ale začali připravovat už s předchozím ředitelem Mgr. Vladimírem Růžičkou, je transformace oddělení veřejného internetu, která se rozběhla naostro od června Tato změna obsahuje mnoho dílčích novinek, a jestli všechno bude fungovat, hodně mě to potěší. Kdybys měla propagovat novoměstskou knihovnu, co bys o ní řekla? Proč bys ji doporučila? Naše knihovna má velmi kvalitní fond, širokou otevírací dobu, pořádáme spoustu různých akcí. Základ naší úspěšné práce je ve vstřícnosti našeho zřizovatele hospodaříme s velmi pěkným rozpočtem. A samozřejmě je to i o kvalitním, sehraném a pracovitém kolektivu našich pracovnic. Jaké plány má novoměstská knihovna do nejbližší budoucnosti? Udržet se na špičce kulturních zařízení našeho města, věnovat se víc dětem a mládeži, bavit a vzdělávat dospělé a seniory. Být platní a užiteční. Jak vidíš budoucnost veřejných knihoven KDO JE obecně? Veskrze pozitivně. Češi jsou a budou velcí čtenáři. Knihovny se stále víc stávají otevřeným prostorem pro všechny generace, který je prakticky zdarma a skoro pořád k dispozici, nabízejí přístup na internet, spoustu kulturních akcí. Zvlášť na malých městech nemají konkurenci. Nemá je co nahradit. Prozraď nám, jak je to u tebe se čtením. Co ráda čteš? Máš na čtení čas? Času moc nemám, ale na čtení si ho vždycky udělám. Kromě knih také poslouchám audioknihy, což je hodně praktické, takže třeba žehlím a zároveň čtu ušima. Zajímá mě historie 20. století, životopisy spisovatelů, ráda čtu detektivky, ruské a japonské romány, je toho hodně. Kontakt na autorku: knihovna@broumov.net Kontakt na dotazovanou: vsetickova@knihovnanm.cz Web novoměstské knihovny: Lada Všetičková při jedné z akcí v knihovně Čtvrtý ročník soutěže My všichni jsme Východočeši Do čísla přispěli: Mgr. Lenka Bendzová Městská knihovna Dobruška, Miroslava Cvejnová Městská knihovna Dobruška, Mgr. Josef Frýda nezávislý autor, Mgr. Zuzana Hloušková nezávislá autorka, Ester Horáková Místní knihovna Podbřezí, Mgr. Ladislav Hosák SVK v Hradci Králové, Mgr. Zlata Houšková SKIP ČR, Bc. Kateřina Hubertová SKIP 08 Východní Čechy a Knihovna města Hradce Králové, Lucie Hudousková Městská knihovna Rychnov nad Kněžnou, MgA. Michal Indrák, Ph.D. Moravská zemská knihovna v Brně, PhDr. Linda Jansová, Ph.D. Knihovnický institut NK ČR, Mgr. Lucie Jirků SVK v Hradci Králové, Jana Kopecká Městská knihovna Trutnov, Mgr. Marta Lelková Městská knihovna Broumov, Blanka Maňhalová Městská knihovna Trutnov, Mgr. Zdeňka Mikulecká SVK v Hradci Králové, Kateřina Nekolová, M. A. Knihovnický institut NK ČR, Soňa Neubauerová Knihovna města Hradce Králové, Monika Nováková Obecní knihovna Zachrašťany, Bc. Iveta Novotná Městská knihovna Chrudim, PhDr. Olga Pitašová Lékařská knihovna LF UK v Hradci Králové, Bc. Markéta Pituchová SVK v Hradci Králové, Jiří Ptáček SVK v Hradci Králové, Mgr. Michaela Sehnalová Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, Mgr. Andrea Součková SVK v Hradci Králové, Mgr. Marta Staníková KDK SKIP 08 Východní Čechy a Městská knihovna Slavoj Dvůr Králové nad Labem, Mgr. Eva Svobodová SVK v Hradci Králové a SDRUK ČR, Mgr. Marie Štyndlová SVK v Hradci Králové, Markéta Tučková Obecní knihovna Batňovice, Mgr. Vanda Vaníčková Univerzita Palackého v Olomouci, Věra Zaňková Místní knihovna Častolovice. 50 U NÁS PODZIM 2017

27