VÝSTUP NA HORU KARMEL OBSAH V Ý S T U P NA H O R U K A R M E L... 19

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "VÝSTUP NA HORU KARMEL OBSAH V Ý S T U P NA H O R U K A R M E L... 19"

Magdalena Beranová
před 6 lety
Počet zobrazení:

VÝSTUP NA HORU KARMEL OBSAH Předm luva к českém u v y d á n í...5 Seznam z k ra te k... 7 Ú v o d... 8 V Ý S T U P NA H O R U K A R M E L... 19 T É M A...21 P ls N É...22 ^P Ř E D M L U V A /.

1 VÝSTUP NA HORU KARMEL OBSAH Předm luva к českém u v y d á n í...5 Seznam z k ra te k... 7 Ú v o d... 8 V Ý S T U P NA H O R U K A R M E L T É M A...21 P ls N É...22 ^P Ř E D M L U V A /...23 P R V N l K N IH A 1. K A P IT O L A...31 Uvádí první píseň. Říká. íe jso u dvě rozdílně noci, kterými procházejí duchovni osoby, podle dvou části člověka, nižší a vyšší, a objasňuje následující píseň. 2. K A P IT O L A...33 Objasňuje, jaká j e to temiuí noc, o které duše říká, že j í prošla ke sjednocení. 3. K A P IT O L A...34 M luví o první příčině této noci, kterou je odnětí žádosti v e všech věcech, a odůvodňuje, p roč se nazývá nocí. 4. K A P IT O L A...37 v n íž se pojednává o tom, ja k je pro duši nutné, aby opravdu prošla touto temnou noci smyslu, kterou je umrtvování žádosti, má-li kráčet ke sjednocení s Bohem. 5. K A P IT O L A...42 kde se pojednává o tom, co bylo řečeno, a pokračuje se v tom, přičem ž se z autority Písma svátého a z předobrazů dokazuje, ja k je pro duši nutně jít к Bohu touto temnou noci umrtvováni žádosti v e všem. 6. K A P IT O L A...46 v n íž se pojednává o dvou hlavních škodách, které působí v duši žádosti, jedné privativní a druhé pozitivní. 7. K A P IT O L A v n íž se pojednává o tom, ja k žádosti trýzni duši. Dokazuje to také přirovnáními a výroky autorit. 8. K A P IT O L A...52 v níž se pojednává o tom, ja k žádosti zatemňuji a oslepuji duši. 9. K A P IT O L A...55 v n iž se pojednává o tom, ja k žádosti špiní duši. Dokazuje to přirovnáními a výroky Písma svaté/ю

2 OBSAH 10. K A PIT O L A...59 v n íž se pojednává o lom, ja k žádosti zvlalňují duši a oslabují je jí ctnosti. 11. K A PIT O L A...61 v n il se dokazuje, ja k je pro duši nutné, md-li dospět k sjednocení s Bohem, aby byla zbavena i sebemenších žádostí. 12. K A PIT O L A v n il se pojednává o tom, ja k odpovědět tiu jinou otázku, a objasňuje se, které žádosti stačí, aby způsobily v duši zmíněné škody. 13. K A PIT O L A v n íž se pojednává o tom, ja k si počínat, aby se vstoupilo do této noci smyslu. 14. K A P IT O L A...74 v n íž se objasňuje druhý verš písně: Touhou a láskou roznícena. 15. K A PIT O L A...75 v n íž se objasňuji ostatní verše zmíněné písně. D R U H Á K N IH A D ruhá píseň 1. K A PIT O L A K A PIT O L A v niž se začíná pojednávat o druhé části nebo příčině této noci, kterou je víra. Dokazuje dvěma důvody, ja k je temnější nežli první a třetí. 3. K A PIT O L A ja k je víra temnou nocí pro duši. Dokazuje to důvody a výroky a obrazy z. Písma svátého. 4. K A PIT O L A pojednává všeobecně, ja k i duše m á zůstat potmě, pokud to záleží na ní, aby byla dobře vedena vírou к nejvyšši kontemplaci. 5. K A PIT O L A v níž se objasňuje, co je to sjednocení duše s Bohem. Uvádí přirovnání. 6. K A P IT O L A...94 v n iž se pojednává o tom, ja k tři teologální ctnosti m ají přivést к dokonalosti tři mohutnosti duše a ja k v nich tyto tři ctnosti způsobuji prázdnotu [a temnotu j. 7. K A P IT O L A v n iž se pojednává o tom, ja k úzká je stezka, která vede к věčnému životu, a ja k obnažení a všeho zbavení m usí být ti, kdo po n í m ají putovat. Začíná hovořit o obnažení rozumu

3 VÝSTUP NA HORU KARMEL 8. K A P IT O L A je ž pojednává všeobecně o tom, ja k žádný tvor ani žádný poznatek, který se může vyskytnout v rozumu, nemůže mu sloužit za nejbližšlprostředek к božskému sjednocení. 9. K A PIT O L A ja k je víra rozumu nejbližším a přiměřeným prostředkem, aby mohla duše dospět к božskému sjednocení lásky. Dokazuje to výroky a obrazy z Písma svátého K A PIT O L A... H O v n íž se rozlišují všechny vjemy a všechny pojmy, je ž se mohou vyskytnout v rozumu. 11. K A PIT O L A O překážce a škodě, jakou může m ít duše z vjemů rozumu prostřednictvím toho, co se nadpřirozeně představí vnějším tělesným smyslům, a ja k si má duše vůči tomu počínat. 12. K A PIT O L A v n íž se pojednává o přirozených představivých vjemech. Říká. co to je. a dokazuje, ja k nemohou být přiměřeným prostředkem, aby se dospělo к sjednoceni s Bohem, a jaká z toho vzejde škodit, když se od nich neumí duše odpoutat. 13. K A PIT O L A v n íž se podávají známky, které m á v sobě m ít duchovni osoba, podle nichž se pozná, kdy může zanechat meditace a přem ítání a přejit do stavu kontemplace. 14. K A P IT O L A v n iž se dokazuje vhodnost těchto známek a odůvodňuje se, proč je to. co o nich bylo řečeno, nutné, aby se mohlo pokročit kupředu. 15. K A P IT O L A v n íž se objasňuje, ja k pokročilým, kteří začínají vstupovat do tohoto všeobecného povtalku kontemplace, někdy prospěje, když využijí přirozeného přemítání a činnosti přirozených mohutností. 16. K A P IT O L A v n íž se pojednává o představivých vjemech, které se nadpřirozeně představí ve fantazii. Říká, ja k nemohou sloužit duši jako nejbližší prostředek ke sjednocení s Bohem. 17. K A PIT O L A v níž se objasňuje cíl a styl, jakým Bůh sděluje duši duchovní dobra prostřednictvím smyslů, a tím se odpovídá na zmíněnou pochybnost. 18. K A PIT O L A ve které se pojednává o škodě, jakou mohou působit duším jistí duchovni učitelé, kdyžje nevedou správně, pokud jd e o zmíněná vidění. Л říká také, ja k jim i mohou být oklamány, i když pocházejí o d Boha

о в ѕл н 19. K A P IT O L A...151 v n íž se objasňuje a dokazuje, ja k se co do vidění a prom louváni od Boha. i kdyljsou pravdivá, můžeme klamal. Dokazuje se to výroky božského Písma. 20.

4 о в ѕл н 19. K A P IT O L A v n íž se objasňuje a dokazuje, ja k se co do vidění a prom louváni od Boha. i kdyljsou pravdivá, můžeme klamal. Dokazuje se to výroky božského Písma. 20. K A P IT O L A v n it se dokazuje z výroků Písma svalélio, ja k Bozi rčení a slova nejsou vždycky jistá ve svých vlastních příčinách, i když jsou vždy pravdivá. 21. K A P IT O L A v n íž se objasňuje, že i když Bůh někdy odpovídá na to. nač je dotazován, nelíbí se m u používání takového prostředku. Л dokazuje, ja k se Bůh mnohdy rozhněvá, i když blahosklonně odpoví. 22. K A PIT O L A ve které se řeží jedna pochybnost: Proč nebude nyní v zákoně milosti dovoleno dotazovat se Boha nadpřirozenou cestou, jako tomu bylo ve Starém zákoně? Dokazuje se to z výroku svátého Pavla. 23. K A P IT O L A ve které se začíná pojednávat o vjemech rozumu, к nimž dochází čistě duchovn í cestou. Říká, co jsou. 24. K A PIT O L A v n iž se pojednává o dvou způsobech, jakým i dochází к duchovním viděním nadpřirozenou cestou. 25. K A PIT O L A v n íž se pojednává o zjeveních. Říká. co jsou a ja k se rozlišují. 26. K A PIT O L A v níž se pojednává o poznání obnažených pravd v rozumu, a říká se, že existuji dvěma způsoby, a ja k si m á duše vůči nim počínat. 27. K A PIT O L A v n iž se pojednává o druhém druhu zjevení, která odhaluji skryté věci [a tajemství]. H ovoří o způsobu, ja k mohou posloužit к sjednoceni s Bohem a jak ho mohou rušit, a ja k může ďábel v této věci velice klamat. 28. K A P IT O L A v n iž se pojednává o [ vnitřních ] promlouváních, která se mohou nadpřirozeně naskytnout duchu. Praví, kolik je jejich způsobů. 29. K A PIT O L A v níž se pojednává o prvním druhu slov, která si někdy usebraný duch v sobě vytvoří. M luví o tom, ja ká je jejich příčina a ja ký z nich může vzejít prospěch a ja ká škoda. 30. K A P IT O L A v n íž se pojednává o vnitřních slovech, která se form álně vytvářejí v duchu nadpřirozenou cestou. Upozorňuje na škodu, jakou mohou způsobil, a na nutnou obezřelost, abychom se jim i nenechali oklamat

5 VÝSTUP NA HORU KARMEL 31. K A P IT O L A... v níž se pojednává o podstatných slovech, která se vnitrním způsobem naskytnou duchu. Poukazuje na rozdíl, ja ký je mezi nimi a form álním i slovy, ja ký je z nich prospěch a jakou m á m il vůči nim duše odevzdanost a úctu. 32. K A P IT O L A... v n íž se pojedruivá o vjemech, které přijím á rozum od vnitřních citů, je ž vznikají nadpřirozeně v duši. Uvádí jejich příčinu a ja k se m á к nim duše stavět, aby j í nepřekážely na cestě ke sjednocení s Bohem T Ř E T Í K N IH A v n íž se pojednává o očišťování pam ěti a vůle v aktivní noci. Poučuje se, ja k si m á duše počínat vůči vjemům těchto dvou mohutností, aby v nich dospěla k-sjednocení s Bohem v dokonalé naději a lásce. 1. K A PIT O L A K A PIT O L A... v n íž se pojednává o přirozených vjemech paměti a m luví se o lom, ja k se musí duše od nich vyprazdňovat, aby se mohla sjednotit s Bohem co do této m o hutnosti. 3. K A PIT O L A... v n íž se m luví o trojí škodě, kterou utrpí duše, když se nezatem ní ohledně poznatků a přemítání paměti. Zde se hovoří o první. 4. K A PIT O L A... v niž se pojednává o druhé škodě, kterou může utrpět duše ze strany ďábla skrze přirozené vjemy paměti. 5. K A PIT O L A... O třetí škodě, к n íž dochází v duši skrze rozlišené přirozené poznatky paměti. 6. K A PIT O L A... O užitcích, které vzejdou duši ze zapomenutí a vyprázdněni ode všech myšlenek a poznatků, které může přirozeně mít v paměti. 7. K A PIT O L A... v n iž se pojednává o druhém druhu vjemů paměti, jim iž jso u představivé a nadpřirozené poznatky. 8. K A P IT O L A... o škodách, které mohou natropit v duši poznatky nadpřirozených věcí, jestliže o nich přemýšlí. Praví, kolik jich je. 9. K A PITO LA... O druhém druhu škod, jim ž je nebezpečí, že se upadne do sebeoceňování a ješitn é domýšlivosti

6 OBSAH 10. K A PIT O L A O třetí škodě, kterou může utrpět duše od ďábla skrze představivé vjemy paměti. 11. K A PIT O L A O čtvrté Škodě, která vzejde duši z rozlišených nadpřirozených vjemů paměti, protože j i zabraňují ve sjednocení. 12. K A PIT O L A O páté škodě, kterou může duše utrpět v nadpřirozených formách a představivých vjemech a kterou je nízké a nepřiměřené smýšlení o Bohu. 13. K A PITOLA O užitcích, které získá duše, když ze sebe vyhostí vjemy obrazotvornosti; odpovídá na jistou námitku a objasňuje rozdíl mezi vjemy představivými, přirozenými a nadpřirozenými. 14. K A PIT O L A v níž se pojednává o duchovních poznatcích, nakolik se mohou vyskytnout v paměti. 15. K A PIT O L A v n íž se uvádí všeobecný způsob, ja k si m á duchovni (osoba) počínat vůči tomuto smyslu. 16. K A PIT O L A v n íž se začíná pojednávat o tem né noci vůle. Uvádí se rozdělení náklonnosti vůle. 17. K A P IT O L A v níž se začíná pojednávat o p rv n í náklonnosti vůle. Říká se, co je radost, a rozlišuji se věci, z nichž se může vůle radovat. 18. K A PIT O L A je ž pojednává o radosti z časných dober. Říká, ja k usměrnit radost z nich к Bohu. 19. K A PIT O L A O škodách, které mohou vzejít duši, když vkládá svou radost do časných dober. 20. K A P IT O L A o užitcích, které plynou duši, když se zbaví radosti z časných věcí. 21. K A P IT O L A v n iž se pojednává o tom, ja ká je marnost vkládat radost vůle do přirozených dober a ja k se m á jim i směřovat к Bohu. 22. K A PIT O L A O škodách, které utrpí duše, když vkládá radost srdce do přirozených dober

7 VÝSTUP NA HORU KARMEL 23. K A PIT O L A O uíilcích, které získá duše, kd yí nevkládá radost do přirozených dober. 24. K A PIT O L A... 27! j e l pojednává o třetím druhu dober, do n ich t т йіе duše vkládat náklonnost radosti, a to o dobrech smyslových. Říká, která to jsou, kolik je druhů a ja k se m á vůle zaměřovat к Bohu tím, te se očistí od této radosti 25. K A PIT O L A j e t pojednává o škodách, které utrpí duše, když se chce je jí vůle radovat ze smyslových dober 26. K A PIT O L A O ulitcích, které získá duše popřením radosti ze smyslových věci, které mohou být duclwvni i časné. 27. K A PIT O L A v n it se začíná pojednávat o čtvrtém druhu dober, jim ii jsou dobra mravní. Praví, která to jsou a jakým způsobem je p ři nich dovolena radost vůle. 28. K A PIT O L A O sedmi škodách, do n ich t т йіе upadnout duše, vkládá-li radost vůle do mravních dober. 29. K A PIT O L A O uíilcích, které plynou duši, k d y í se zřekne radosti z mravních dober. 30. K A PIT O L A v n it se začíná pojednávat o pátém druhu dober, z n ic h t se m ů íe vůle radovat a j e l jso u nadpřirozená. Říká. jaká to jsou a ja k se liší od duchovních a ja k se m á radost z nich zaměřovat na Boha. 31. K A PIT O L A O škodách, které vzejdou duši, kdyí vkládá radost vůle do tohoto druhu dober. 32. K A PIT O L A O dvojím uíitku, který se načerpá z popření radosti z nadpřirozených milostí. 33. K A PIT O L A v n it se začíná pojednávat o šestém druhu dober, z nicht se тйіе vůle radovat. [Praví, jaká to jsou, a poprvé je rozděluje.] 34. K A PIT O L A O duchovních dobrech, která se mohou vyskytnout rozlišeně v rozumu a v paměti. Praví, ja k si m á vůle počínat vůči radosti z nich. 35. K A PIT O L A O příjemných duchovních dobrech, která se mohou rozlišeně naskytnout vůli. Praví, kolik je jejich způsobů

8 OBSAH 36. K A P IT O L A v níž se pokračuje o obrazech a říká se, ja k jsou některé osoby ohledně nich nevědomé. 37. K A P IT O L A O tom, ja k se m á zaměřit na Boha radost vůle skrze předmět obrazu, aby se duše nezmýlila lani si jim i nepřekážela]. 38. K A P IT O L A je ž dále pojednává o podněcujících dobrech. M luví o oratořích a místech určených к modlitbě. 39. K A P IT O L A O tom, ja k se m ají používat oratoře a chrámy, aby mohl duch jejich prostřednictvím směřovat к Bohu. 40. K A P IT O L A která uvádí ducha na cestu к vnitřnímu usebránl ohledně toho, co bylo řečeno. 41. K A P IT O L A O některých škodách, do nichž upadnou ti, kdo podléhají smyslovému zalíbení ve věcech a zbožných místech způsobem, o něm ž se mluvilo. 42. K A P IT O L A O třech rozdílech ve zbožných místech a ja k se m á к nim stavět vůle. 43. K A P IT O L A je ž pojednává o pohnutkách к modlitbě, které mnoho lidi používá a které jsou co do svých obřadů velmi rozmanité. 44. K A P IT O L A ja k se m á zam ěřit к Bohu radost a síla vůle prostřednictvím těchto zbožných úkonů. 45. K A P IT O L A v n íž se pojednává o druhém druhu rozlišených dober, z kterých se může vůle marnivě radovat. D O D A T E K SA N JU A N ISTIC K É K O N C E PT Y v e kterých se pojednává o první náklonnosti vůle a m luví se o tom, ja k nic, co může být předmětem žádosti, nemůže být úměrným prostředkem, aby se duše sjednotila s Bohem v e vůli (46. kap.)

Podobné dokumenty

Obsah. První princip: Pohled na život v celku 10 První kapitola: Pouze Bůh nás může učinit šťastnými 10 Druhá kapitola: Naše štěstí závisí na dokonalé

Obsah. První princip: Pohled na život v celku 10 První kapitola: Pouze Bůh nás může učinit šťastnými 10 Druhá kapitola: Naše štěstí závisí na dokonalé Předmluva: Hluboká důvěra v pohyb života - tvořivá přítomnost živého Boha 5 První princip: Pohled na život v celku 10 První kapitola: Pouze Bůh nás může učinit šťastnými 10 Druhá kapitola: Naše štěstí