Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice v roce 2012 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Transkript

1 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice v roce 212 (zdroj dat: Český statistický úřad) Souhrn Incapacity for Work Due to Disease or Injury in the Czech Republic 212 (Data source: Czech Statistical Office) Aktuální informace podává přehled o základních ukazatelích pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, které počínaje rokem 212 poskytuje Český statistický úřad zpracováním dat z Informačního systému České správy sociálního zabezpečení. Do roku 211 byla data sledována státním statistickým výkazem Nem Úr 1-2, jehož působnost byla ukončena. Data jsou převzata z Českého statistického úřadu. Celkem bylo nově hlášeno 27,44 případů pracovní neschopnosti na 1 nemocensky pojištěných osob, z toho 87, % pro nemoc, 9,4 % pro ostatní úrazy a 3,6 % pro pracovní úrazy. Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti dosáhla hodnoty 46,5 dní. Summary This Topical Information presents an overview of basic indicators of incapacity for work for disease or injury (IFW), provided by Czech Statistical Office processing the data from Information system of Czech Social Security Administration starting in 212. Until 211 the data were obtained from the State statistics form Nem-Ur-1-2, it s agency was stopped. Data are taken from Czech Statistical Office. Overall was newly reported cases of IFW per 1 sickness insured persons, from that 87. % for disease, 9.4 % for other injury and 3.6 % for occupational injury. The average length of one case of incapacity for work reached 46.5 days. V této aktuální informaci jsou prezentovány ukazatele Českého statistického úřadu (ČSÚ) vycházející ze zpracování dat z administrativního zdroje Informačního systému České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Do roku 211 včetně byla data zajišťována státním statistickým výkazem Nem Úr 1-2 o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, jehož působnost byla v důsledku snižování administrativní náročnosti ukončena. Zpravodajskou jednotkou pro tento výkaz byly všechny podniky nad 25 zaměstnanců (data za nepředložené výkazy byla dopočtena), za podniky s menším počtem zaměstnanců byly údaje získávány z Informačního systému ČSSZ. Od roku 212 statistika zahrnuje všechny případy nově hlášených případů pracovní neschopnosti (PN), kdy bylo vystaveno Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, administrativní data Informačního systému ČSSZ jsou vykazována za všechny zaměstnance právnických i fyzických osob včetně malých podniků. Tato změna metodiky sběru dat znemožňuje porovnání aktuálních dat s loňskými roky. Údaje za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jsou vykazované samostatně. Sběr údajů probíhá pololetně a v kumulaci za celý rok a výsledky včetně metodiky jsou publikovány na internetových stránkách ČSÚ. Data o nově ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 34/213 strana 1

2 hlášených případech pracovní neschopnosti jsou členěna podle krajů, okresů, velikosti podniku a podle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. Kromě této statistiky nově hlášených případů PN z dat ČSÚ jsou z evidence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) zpracovávány a publikovány také údaje o ukončených případech pracovní neschopnosti na stránkách ÚZIS ČR. Na rozdíl od nově hlášených případů PN zaznamenává statistika PN z dat ČSSZ pouze případy ukončené ve sledovaném roce. Rozdíly v počtech případů PN mezi oběma zdroji jsou dány odlišnou metodikou sběru dat. V základních ukazatelích pracovní neschopnosti v roce 212 je stále patrný vliv legislativních změn v nemocenském pojištění, které započaly v roce 27. Nejvíce se do vývoje pracovní neschopnosti promítly úpravy ve stanovování výše dávek nemocenského pojištění. I v roce 212 platila následující právní úprava ve stanovování výše dávek nemocenského: Po dobu prvních 21 kalendářních dnů PN zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu podle zákoníku práce, a to za pracovní dny od 4. pracovního dne (při karanténě od 1. dne) PN. Od 22. kalendářního dne do konce trvání PN je vypláceno nemocenské (dávka nemocenského pojištění). Výše nemocenského za kalendářní den činí 6 % denního vyměřovacího základu. počet nemocensky pojištěných osob () v roce 212 byl , z čehož muži tvořili nepatrnou většinu 51, %. Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti dosáhl hodnoty , z čehož 48,4 % připadalo na muže a 51,6 % na ženy. Na 1 tak bylo hlášeno průměrně 27,44 nových případů PN. Průměrná délka jednoho případu PN byla 46,5 dne, přičemž u žen byla vyšší než u mužů (47,86, resp. 44,11 dne). Dalším sledovaným ukazatelem je průměrné procento pracovní neschopnosti, které zohledňuje, jak celkový počet případů pracovní neschopnosti (jak často lidé do pracovní neschopnosti nastupují), tak i průměrné trvání jednoho případu PN (jak dlouho v pracovní neschopnosti zůstávají). Průměrné procento pracovní neschopnosti udává, kolik ze 1 je průměrně každý den v pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Ve sledovaném roce jeho úroveň dosáhla na hodnotu 3,45 (muži 3,14 a ženy 3,78). Nemoci byly v roce 212 příčinou cca 87, % všech nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti, 3,6 % bylo způsobeno pracovními úrazy a 9,4 % ostatními úrazy. Z průměrného denního počtu 34,5 práce neschopných na 1 jich bylo 29,1 v pracovní neschopnosti pro nemoc, 1,5 pro pracovní úraz a 3,9 pro ostatní úrazy. V celkovém počtu nemocensky pojištěných představují ženy méně než polovinu (49, %), ovšem připadá na ně 51,6 % případů pracovní neschopnosti. V přepočtu tak připadá 26,2 případů PN na 1 pojištěných mužů a 28,91 případů PN na 1 pojištěných žen. Také průměrná délka jednoho případu pracovní neschopnosti je u žen o 3,75 dne delší než u mužů. Z 1 nemocensky pojištěných mužů jich průměrně denně z důvodu pracovní neschopnosti chybělo v práci 31,4, z 1 pojištěných žen 37,8. Rozdíly mezi muži a ženami jsou ještě výraznější, pokud bereme v úvahu pouze případy PN pro nemoc. Důvodem vyšší úrovně pracovní neschopnosti pro nemoc u žen jsou pravděpodobně případy PN související s komplikacemi v těhotenství, potraty nebo také hospitalizacemi jako doprovod nemocného dítěte. Na celkovém počtu nově hlášených případů PN pro ostatní úrazy se ženy podílejí z 33,8 % a případů PN pro pracovní úrazy pouze z 28,7 %, což je dáno odlišnou strukturou zaměstnanosti mužů a žen. ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 34/213 strana 2

3 Diferenciace intenzity pracovní neschopnosti podle územního členění je značně ovlivněna strukturou zaměstnanosti, charakterem převažující ekonomické činnosti a mírou nezaměstnanosti v daném regionu. Nejvíce případů pracovní neschopnosti na 1 bylo v roce 212 hlášeno v Plzeňském kraji (33,66), dále v Libereckém a Karlovarském kraji (32,1 a 31,39), nejméně pak v Hlavním městě Praze (23,77), následovaném Olomouckým a Jihomoravským krajem (25,39 a 26,76). Rozdíl mezi nejdelší a nejkratší průměrnou délkou trvání PN v krajích byl v roce ,27 dne. Krajem s nejdelší průměrnou délkou trvání PN byl Zlínský kraj, kde se tento ukazatel vyšplhal na 55,66 dní. Hlavní město Praha naopak vykázalo nejkratší průměrnou délku trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (4,39 dní). Jelikož rozdíly v počtu případů PN na 1 v jednotlivých krajích nejsou příliš výrazné, určuje pořadí krajů podle úrovně průměrného procenta pracovní neschopnosti spíše průměrná délka PN. Průměrné procento PN (stejně jako průměrná délka PN) bylo nejnižší v Hlavním městě Praze (2,62). Nejvyšší průměrné procento PN bylo evidováno v Jihočeském kraji (4,12). Od roku 29 jsou data o pracovní neschopnosti publikována v členění podle 2 skupin klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. Nejvíce případů PN na 1 bylo evidováno v oblasti Těžby a dobývání (36,46), následovaly skupiny Zpracovatelský průmysl (33,87) a Administrativní a podpůrné činnosti (31,5). Pouhých 13,85 případů PN na 1 bylo hlášeno u osob zabývajících se Činností v oblasti nemovitostí. Nízký počet případů byl také ve skupině Výroby a rozvodu elektřiny a jiných energií (16,72) a v Profesních, vědeckých a technických činnostech (17,84). Nejdelší průměrná délka trvání PN byla hlášena u osob zaměstnaných v odvětvích Zemědělství, lesnictví a rybářství (61,79 dní), dále pak ve Stavebnictví (58,18 dní) a Ubytování, stravování a pohostinství (57,86 dní). Průměrná délka jednoho případu PN kratší než 3 dní byla zaznamenána u pracovníků v oblasti Informačních a komunikačních činností, a to 28,17 dne. Dalšími oblastmi ekonomických činností s relativně nízkou průměrnou délkou PN byly Peněžnictví a pojišťovnictví (33,94 dne) a Vzdělávání (36,65 dne). Nejvyšší průměrné procento pracovní neschopnosti v roce 212 bylo v sektoru Stavebnictví (4,23) a také ve Zpracovatelském průmyslu, kde ze 1 pracovníků chybělo v práci z důvodu pracovní neschopnosti každý den průměrně 4,21 osob. Naopak nejméně osob v pracovní neschopnosti ze sta (1,64) bylo průměrně denně v odvětví Informačních a komunikačních činností a dále v oblasti Výroby, rozvodu elektřiny a jiných energií (1,97). Zpracoval: Bc. Jan Jann ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 34/213 strana 3

4 Tab. 1: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v roce 212 Rok Pohlaví Nově hlášené případy PN Kalendářní dny PN Případy PN na 1 Průměrné procento PN Průměrná délka PN ve dnech denní stav PN Pracovní neschopnost pro nemoc muži ,3 2,44 41, ženy ,54 3,41 47, celkem ,87 2,91 44, Pracovní nechopnost pro pracovní úraz muži ,38,21 55, ženy ,58,9 54, celkem ,99,15 54, Pracovní nechopnost pro ostatní úrazy muži ,35,49 53, ženy ,78,28 58, celkem ,58,39 55, Pracovní nechopnost celkem muži ,2 3,14 44, ženy ,91 3,78 47, celkem ,44 3,45 46, ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 34/213 strana 4

5 Tab. 2: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v krajích ČR v roce 212 Kraj počet Případy PN na 1 Průměrné procento PN Průměrná délka PN ve dnech denní stav PN Hl. m. Praha ,77 2,623 4, Středočeský kraj ,2 3,544 44, Jihočeský kraj ,39 4,123 49, Plzeňský kraj ,66 3,827 41, Karlovarský kraj ,39 3,499 4, Ústecký kraj ,96 3,686 48, Liberecký kraj ,1 3,911 44, Královéhradecký kraj ,66 3,48 44, Pardubický kraj ,51 3,533 45, Kraj Vysočina ,66 3,574 45, Jihomoravský kraj ,76 3,494 47, Olomoucký kraj ,39 3,712 53, Zlínský kraj ,1 4,18 55, Moravskoslezský kraj ,28 3,989 51, Česká republika ,44 3,452 46, Tab. 3: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) v roce 212 CZ-NACE počet Případy PN na 1 Průměrné procento PN Průměrná délka PN ve dnech denní stav PN A. Zeměď.,lesnic.,rybářství ,39 4,117 61, B. Těžba a dobývání ,46 4,153 41, C. Zpracovatelský průmysl ,87 4,26 45, D. Výr.a rozv.el.a.j.energ ,72 1,967 43,6 64 E. Zás.vodou;čin.s odpady ,64 3,364 48, F. Stavebnictví ,65 4,237 58, G. Velkoobchod, maloobchod ,1 3,359 51,1 2 6 H. Doprava a skladování ,79 3,451 5, I. Ubyt.,strav.a pohost ,58 3,569 57, J. Info.a komunik.činnosti ,28 1,638 28, K. Peněžnictví a pojišťov ,69 2,197 33, L. Čin.v obl.nemovitostí ,85 2,121 56, M. Profes.,věd.a tech.čin ,84 2,99 43, N. Administr.a podpůr.čin ,5 3,873 45, O. Veř.spr.obrana;soc.zab ,49 2,655 39, P. Vzdělávání ,72 2,175 36, Q. Zdravotní a soc.péče ,32 3,27 52, R. Kultur.,zábav.a rekr.čin ,35 2,299 45, S. Ostatní činnosti ,26 2,914 5, T. Činnosti domácností U. Čin.exteritoriál.org ,5,188 5,7 - Nezjištěno x x x x x Celkem ,44 3,452 46, ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 34/213 strana 5

6 případy Graf 1: Vývoj základních ukazatelů pracovní neschopnosti v letech 23 až 212 dny Případy PN na 1 poj. - prac. úrazy Případy PN na 1 poj. - nemoc Průměrná délka PN ve dnech - prac. úrazy Případy PN na 1 poj. - ostatní úrazy Průměrná délka PN ve dnech - nemoc Průměrné délka PN ve dnech - ostatní úrazy případy Graf 2: Případy PN na 1 a průměrné trvání jednoho případu PN dle pohlaví, dny Případy PN na 1 - muži Průměrná délka PN ve dnech - muži Případy PN na 1 - ženy Průměrná délka PN ve dnech - ženy ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 34/213 strana 6

7 6 Graf 3: Počet případů PN na 1 a průměrná délka PN ve dnech v krajích a ČR v roce PHA STC JHC PLZ KAR UST LIB HRA PAR VYS JHM OLO ZLI MSK Případy PN na 1 poj. - kraje Případy PN na 1 poj. - ČR Průměrná délka PN ve dnech - kraje Průměrná délka PN ve dnech - ČR 5 Graf 4: Průměrné procento PN v krajích a ČR v roce PHA STC JHC PLZ KAR UST LIB HRA PAR VYS JHM OLO ZLI MSK Průměrné procento PN - kraje muži Průměrné procento PN - ČR muži Průměrné procento PN - kraje ženy Průměrné procento PN - ČR ženy ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 34/213 strana 7

8 případy 4 Graf 5: Pracovní neschopnost dle CZ-NACE v roce 212 dny A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S Případy PN na 1 poj. - pracovní úraz Případy PN na 1 poj. - nemoc Průměrná délka PN ve dnech - pracovní úraz Případy PN na 1 poj. - ostatní úrazy Průměrná délka PN ve dnech - nemoc Průměrná délka PN ve dnech - ostatní úrazy 5 Graf 6: Průměrné procento PN dle skupin CZ-NACE v roce A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S Prům. procento PN - pracovní úraz Prům. procento PN - nemoc Prům. procento PN - ostatní úraz Prům. procento PN - ČR celkem ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 34/213 strana 8