Účinnost užití energie základní pojmy

Transkript

1 Účinnost užití energie základní pojmy 1

2 Legislativní rámec Zákon č. 406/2000 Sb. v platném znění 318/2012 Sb. - Vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov - Vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov - Vyhláška č. 118/2013 Sb. o energetických specialistech - Vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu - Vyhláška č. 276/2007 Sb. o kontrole účinnosti kotlů - Vyhláška č. 277/2007 Sb. o kontrole klimatizačních systémů 2

3 Legislativní rámec ČSN EN :2011 ČSNEN160001:2010(neplatnáodúnora2012) ISOČSNEN50001:2012(nahrazujeČSNEN16001) (Vyhláška č. 150/2001 Sb. zrušena 2010) nahrazena Vyhláškou č. 349/2010 Sb. (listopad 2010) o stanovení min. účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie (Vyhláška č. 153/2001 Sb. zrušena) Směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2002/91/ES - Novelizace 2010/31/EU; 2009/28/ES(OZE) 3

4 Energetický specialista Novelizace zákona č.406/2000 Sb. včetně prováděcích předpisů (vyhlášek) v roce 2012 s účinností od , energetický specialista bude moci po schválení své licence ve státě EU, vykonávat svoji licencovanou činnost i v tomto státě EU, každé 3 roky bude specialista povolán (sám se přihlásí) na pravidelné proškolení, které uskuteční pověřená školská(univerzitní) organizace. 4

5 Výklad základních pojmů účinností užití energie míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech kotlem zařízení, v němž se spalováním paliv získává pouze tepelná energie, která se předává teplonosné látce klimatizačním systémem zařízení pro úpravu teploty, vlhkosti, čistoty a proudění vzduchu ve vnitřním prostředí včetně zařízení pro distribuci tepla, chladu a vzduchu, která jsou součástí budovy 5

6 Výklad základních pojmů jmenovitým výkonem nejvyšší tepelný výkon, vyjádřený v kw, uvedený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcem průkazem energetické náročnosti dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy energetickým auditem písemná zpráva obsahující informace o stávající nebo předpokládané úrovni využívání energie v budovách, v energetickém hospodářství, v průmyslovém postupu a energetických službách s popisem a stanovením technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních návrhů na zvýšení úspor energie nebo zvýšení energetické účinnosti včetně doporučení k realizaci 6

7 Výklad základních pojmů energetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a vyhodnocení 7

8 Výklad základních pojmů energetickou náročností budovy rozumíme - u existujících staveb množství energie skutečně spotřebované (nejlépe dle fakturačních podkladů) energetickou náročností budovy vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení, 8

9 Výklad základních pojmů budovou nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí ucelenou částí budovy podlaží, byt nebo jiná část budovy, která je určena k samostatnému používání nebo byla za tímto účelem upravena celkovou energeticky vztažnou plochou vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy 9

10 Výklad základních pojmů větší změnou dokončené budovy změna dokončené budovynavíce než25%celkovéplochyobálkybudovy obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu 10

11 Výklad základních pojmů technickým systémem budovy zařízení určené k vytápění, chlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu, přípravě teplé vody, osvětlení budovy nebo její ucelené části nebo pro kombinaci těchto účelů nákladově optimální úrovní stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energií, na údržbu, provoz a likvidaci budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu budovou s téměř nulovou spotřebou energie budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů 11

12 Stavební fyzika Součinitel prostupu tepla U [W/(m2.K)] celková výměna tepla v ustáleném stavu mezi dvěma prostředími oddělenými stavební konstrukcí o tepelném odporu R s přilehlými mezními vzduchovými vrstvami, zahrnuje vliv dílčích tepelných mostů, je definován vztahem U=1/R (R = Ri + Rx-n + Re) U vyjadřuje celkové zvýšení součinitele prostupu tepla vlivem vzduchové mezery a netěsností v tepelných izolacích a vlhkosti, potom celkový součinitel prostupu tepla Uc = U+ U 12

13 Stavební fyzika Tepelně izolační materiál vysoce omezující šíření tepla, vykazující charakteristickou hodnotu součinitele tepelné vodivosti Součinitel tepelné vodivosti λ [W/m.K] schopnost stejnorodého inertního materiálu při dané teplotě vést teplo Průměrný součinitel prostupu tepla Um obálky budovy nebo definované vytápěné zóny, zahrnující vliv všech konstrukcí tvořící systémovou hranici budovy nebo zóny Uem = Ht/A; Ht měrná ztráta prostupem tepla obálky budovy (zóny); plocha ochlazovaných konstrukcí 13

14 Výklad základních pojmů: Vyhlášky č. 78/2013 Sb. referenční budovou výpočtově definovaná budova téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s referenčními hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy 14

15 Výklad základních pojmů: Vyhlášky č. 78/2013 Sb. vnitřním prostředím prostředí uvnitř zóny, které je definováno návrhovými hodnotami teploty, relativní vlhkosti vzduchu a objemového toku výměny vzduchu, případně rychlostí proudění vnitřního vzduchu a požadované intenzity osvětlení uvnitř zóny 15

16 Výklad základních pojmů: Vyhlášky č. 78/2013 Sb. venkovním prostředím venkovní vzduch, vzduch přilehlých nevytápěných prostorech, přilehlá zemina, sousední budova a jiná sousední zóna 16

17 Výklad základních pojmů: Vyhlášky č. 78/2013 Sb. pomocnou energii se rozumí pomocnou energií energie potřebná pro provoz technických systémů - vytápění, větrání, chlazení, klimatizace a přípravy teplé vody 17

18 Výklad základních pojmů: Vyhlášky č. 193/2007 Sb. Vyhláška stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepla a chladu - účinnost užití energie z hlediska její dopravy (metodika výpočtu v příloze č.1), v odstavci (3) vyžaduje minimální hodnotu energetické náročnosti z hlediska dopravy tepelné energie η c a maximální hodnotu účinnosti z hlediska tepelných ztrát(příloha č.1) η z - teplonosná látka tj. hmota sloužící k dopravě (přenosu) tepelné energie např. voda, pára, plyn, kov apod. 18

19 Výklad základních pojmů: Vyhlášky č. 193/2007 Sb. pára jako teplonosná látka se použije jen tam, kde je to tepelně-technicky opodstatněné a zdůvodněné optimalizačním výpočtem a zejména pro technologické účely Poznámka: 5 (3) tepelná izolace vnitřních rozvodů s teplonosnou látkou do 115 C se navrhuje tak, že její povrchová teplota je o méně než 20 K vyšší oproti teplotě okolí (Vyhl. používá C a K) - zrušení Vyhl. č. 151/2001 Sb., 153/2001 Sb. 19

20 Výklad základních pojmů: Vyhlášky č. 276/2007 Sb. o kontrole účinnosti kotlů Identifikace kotle určení přesného ID - výrobní a provozní dokumentace - štítkové údaje 20

21 Výklad základních pojmů: Vyhlášky č. 277/2007 Sb. o kontrole klimatizačních systémů Charakter užívání budovy - uvést účel budovy, druh provozu (veřejná budova, školské zařízení, sportovní, obytná, kulturní, sociálních služeb, administrativní, výrobní, provozní(výrobní zázemí), logistika, sklady, apod. 21

22 Výklad základních pojmů: Vyhlášky č. 277/2007 Sb. - 2 f)energetickou náročností budovy u existujících staveb množství energie skutečně spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a osvětlení, m)průkazem energetické náročnosti budovy průkaz, který obsahuje informace o energetické náročnosti budovy vypočtené podle metody stanovené prováděcím právním předpisem. 22

23 EPBD II - požadavky na snižování energetické náročnosti budov the Energy Performance of Buildings Directive EPBD II stanoví základní principy a požadavky pro dosažení podstatného snížení energetické náročnosti budov. Konkrétní postupy a legislativa jsou pak v kompetenci jednotlivých členských zemí EU: 23

24 EPBD II Dle EPBD II podíl budov na celkové spotřebě energie v EU činí 40 % a tento sektor se rozrůstá. Podstatné snížení spotřeby energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov proto představuje základní opatření nutné ke snižování energetické závislosti Unie a emisí skleníkových plynů. 24

25 EPBD II Dle EPBD II podíl budov na celkové spotřebě energie v EU činí 40 % a tento sektor se rozrůstá. Podstatné snížení spotřeby energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov proto představuje základní opatření nutné ke snižování energetické závislosti Unie a emisí skleníkových plynů. 25

26 EPBD II EPBD II v této souvislosti stanoví a/nebo doplňuje v návaznosti na EPBD I základní principy a požadavky pro: (a) společný obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov a ucelených částí budov; (b) uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost budov, jejich částí a technických systémů; (c) vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie; 26

27 EPBD II (d) energetickou certifikaci budov nebo ucelených částí budov; (e) pravidelnou inspekci otopných soustav a klimatizačních systémů v budovách; a (f) nezávislé systémy kontroly certifikátů energetické náročnosti a inspekčních zpráv. 27

28 EPBD II nákladově optimální minimum Z EPBD II mj. vyplývá, že členské státy jsou povinny přijmout opatření nezbytná k zajištění toho, aby minimální požadavky na energetickou náročnost budov nebo ucelených částí budov byly stanoveny tak, aby bylo dosaženo nákladově optimálních úrovní. Nákladově optimální úrovně se vypočtou v souladu s tzv. srovnávacím metodickým rámcem. Minimální požadavky na energetickou náročnost budou přitom muset splňovat až na několik výjimek nové budovy a stávající budovy, u kterých bude probíhat větší renovace a bude to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. 28

29 Lze konstatovat, že: EPBD II (a) EPBD II stanovuje ambiciózní cíl spočívající v podstatném snížení energetické náročnosti budov v krátkém časovém intervalu; (b) stanovení srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost budov závisí na doplňující legislativní činností Komise, ke které byla zmocněna; (c) EPBD II podstatným způsobem zasáhne do činností a aktivit veřejného i soukromého sektoru, je tedy žádoucí a nezbytný aktivní přístup příslušných vnitrostátních orgánů pro splnění cílů stanovených EPBD II 29

30 EPBD II (d) zvýšený tlak na orgány veřejné moci na zajištění souladu budov v jejich užívání a/nebo vlastnictví nepochybně již nyní klade důraz na účinné plánování investic a požadavek na zajištění přiměřených finančních prostředků s efektivním využitím komunitárních nebo národních zdrojů financování; (e) s ohledem na omezené zdroje financování lze předpokládat zintenzivnění spolupráce soukromého a veřejného sektoru (PPP projekty) při realizaci konkrétních projektů za účelem splnění povinností stanovených EPBD II Zdroj: 30