Sibiř (vzpomínky na ruské zajetí, legie a návrat do Vídně, František Tomek, krejčovský mistr, nar. Škrovád u Chrudimy Vídeň 26.5.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sibiř (vzpomínky na ruské zajetí, legie a návrat do Vídně, František Tomek, krejčovský mistr, nar. Škrovád u Chrudimy 5.12.1881 - Vídeň 26.5."

Transkript

1 Sibiř (vzpomínky na ruské zajetí, legie a návrat do Vídně, František Tomek, krejčovský mistr, nar. Škrovád u Chrudimy Vídeň ) Vážení přátelé, milé sestry a bratři / sokolové /! Byl jsem požádán, bych vám něco vyprávěl z mého pobytu v Sibiři a z cesty kolem světa. Činím to milerád v naději, že vám vaše fantasie doplní to, na co snad nedostačí moje slova. Není to sice žádná novinka, brzy tomu bude 19 let od té doby, co začala válka, avšak ta rána, kterou utrpělo lidstvo ještě není zahojena. Bylo to 30. července 1914, odcházím z domu, bych prý bojoval za císaře a za vlast. Byly to dva pojmy, které se v mojí hlavě nikterak nemohly srovnat. Voják prý nesmí filosofovat, on musí jen poslouchat, se nám vždy říkalo a proto jdu jako tisíce jiných, bych se hlásil u mé vojenské části. Byl to c.k. pěší pluk č. 21 v Čáslavi. Podařilo se mi jít na ruskou frontu a ne na srbskou, kam jsem byl vlastně povolán. Nebudu líčit útrapy válečné, předsevzal jsem si nevzpomínat zlého. Již 3. listopadu jsem se dostal šťastně do zajetí. První Čerkes, kterého jsem uviděl byl sice strašný a chtěl mě zabít, ale druhý Kozák, co přijel hned za ním, byl přívětivý a dobrý, zachránil mě a odvedl na první zajateckou stanici, kde nás bylo celkem asi sto. Vedl nás za bitevní čáru ku štábu. Generál nám laskavě kynul rukou a volal Čechy, Čechy!, hudba zahrála český pochod a my jsme mu provolali slávu. Několik dní jsme chodili po Haliči, než nás odvezli do Kyjeva. Dvacátý první den přijeli jsme do Novo-Nikolajevska na střední Sibiři, na řece Obu, zde prý zůstanem. Opustili jsme náš vůz, na nějž jeden ferina napsal křídou (bychom prý věděli kam patříme) Sněmovna lordů a těšili jsme se, že dostaneme nějaké lepší obydlí. Byla noc, vedli nás skrz město do lesa na kopec as tři čtvrtě hodiny. Tam bylo vojenské městečko vojennoj gorodok. Sněhu bylo již asi na jeden metr a ještě pořád padal. Celí zkřehlí v našich vojenských pláštích čekali jsme as půl hodiny než bylo vše předáno a naše jediná útěcha byla, že potom snad budeme ubytováni v těch domněle prázdných kasárnách. Však, jaké zklamání! Vpravo v bok a šlo se zase druhou branou ven do nízkého lesa. Nedaleko bylo několik stejných stejně daleko od sebe vzdálených hrází, které připomínaly vojenské zákopy. Před tou první jsme zůstali stát nevědouce co to má znamenat. Pojednou je vidět jakýsi dým jež se valí z otvoru as 4 až 5 metrů pod námi, kamž vedly jakési schody. Byla to pára a ne dým. Hajdy doloj, zněl povel ruského opolčence (starého vojáka), který nás vedl. To byla naše ubikace, zemljanka. Byla to jáma as 5 m hloubky, 8 až 9 m šířky, stěny byly obložené prkny, střecha byla nízká, také prkenná, která se zvedala jen něco málo, as půl metru nad zemi, kde byla umístěna maličká okénka, která skoro nebylo ani vidět, poněvadž vše pokrývaly spousty sněhu. Podlahy tam nebylo a my jsme se bořili do rozmočené půdy; vzduch byl tak špatný, že hrozil zadušením. Já jsem prostě nemohl dýchat, u vchodu visela malá petrolejová lampička. Když jsem se rozhlédl, viděl jsem po obou stranách jakési lešení, byly to pryčny, které se rozkládaly dvojitě třikrát nad sebou, takže ve 12 řadách jeden vedle druhého leželi zajatci v této zemljance. Středem vedla chodba poměrně úzká, že se mohli sotva dva muži vedle sebe protlačit, když se potkali. Naše patnáctá rota musela nahoru na třetí pryčnu až pod střechu, bychom se tam dostali, bylo nutno dělat tělocvik. Na jednotlivých trámech byly přibity kusy dřeva, které nám umožňovaly šplhání nahoru a dolu. Nahoře byl zápach ještě horší a holá zablácená prkna byla naše lůžka. Ze stropu (střechy) spadla občas kapka tajícího sněhu.

2 Byl jsem zklamán, nešťasten, řekl jsem si: To bude tvůj hrob. Lehl jsem si do toho marastu, jako ostatní. Bych ušetřil aspoň hlavu, položil jsem svoji vojenskou čepici jako se klade polštář a přemýšlel, co mám dělat. Bylo tam již vše plno, i jedna rota Čechů tam byla, z nichž jeden k nám přišel a vyprávěl leccos. Například, že je nás v té zemljance tři tisíce, Češi, Němci, Turci, Maďaři, Bosňáci, Chorvati atd. rozděleni podle národnosti. Všichni ve stavu velmi zuboženém, v hadrech, špíně a nemocní beznadějný stav. Na moji otázku, jestli není možné utéct řekl: Utéct by bylo možno, ale horší je kam. To mně dalo novou naději. Utéct, myslel jsem si, jest zde jediná spása před smrtí. Kam? To bude věc druhá, která se vyjasní sama sebou; však jsem byl již mezi různými lidmi a neztratil jsem se. Dobře jsem se přeptal na podrobnosti, bych věděl, jak se to může provést a po úplně probdělé noci jsem v pět hodin ráno utekl. Byla ještě úplná tma, když z vedlejší zemljanky, kde byla kuchyně, se jelo pro vodu do řeky, nenápadně jsem uklouznul vojákovi, který zahalen v kůžích obcházel u východu ze zemljanky a připojil jsem se k družině, která tlačila saně s velkým sudem. Když cesta zahýbala ve vysokém lese, zastavil jsem se, když několik kroků odjeli, skočil jsem ze svahu dolů do lesa. Dopadl jsem dost daleko a zabořil se hluboko do sněhu, chvíli jsem čekal, když bylo všude ticho, brodil jsem se s kopce dolů, neboť tam jsem tušil východisko z lesa k městu. Bázeň, že bych se mohl sejít s vlkem neb medvědem, kterých je v Sibiři dosti, byla překonána touhou po sebezachování. Šťastně jsem se dostal z lesa ven a již jsem také viděl světlo města. Nepozorován jsem se přiblížil k prvním dřevěným domkům, až jsem stanul před jedním z nich, skrze jehož okenice pronikalo světlo. Začínalo již svítat a tu jsem viděl nad vraty, které vedly do dvora, prkno a na něm primitivním způsobem černou barvou namalované velké nůžky; tu jsem si ovšem hned myslel, že tu nejsou policajti ani četníci, ale nejspíš nějaký brusič, či krejčí nebo někdo podobný. Zabouchal jsem na vrata. Stál jsem však jako přimražený, když se vrata otevřela a přede mnou stál ruský voják. Nečekal až něco řeknu a pravil: Austic, zachodí, zamjors? (pojď dále, je ti zima?). Kdyby byl on nepromluvil, nevím, jestli bych byl ve stavu to učinit já, jak mě jeho zjev zarazil. Zavedl mě do světnice, na stole stál lesklý, šumící samovar, na talíři byl nakrájený pšeničný chléb, jako naše české buchty a na skleněné misce byly brusinky. Zase řekl sadis, popij čajku a pogrejsa. Když jsem viděl, že to není nepřítel, nýbrž přítel, tak jsem také začal hovořit, ovšem polsky, malorusky, serbochorvatsky a česky a nějaké slovo rusky, co jsem se po cestě naučil, vše dohromady. On mě však rozuměl a to stačilo. Byl krejčím, ovšem také mobilizován a chodil domů spát, dal mě nějaké rady a já jsem šel zase dále. Obešel jsem opatrně nejbližší okolí, až jsem se zastavil u jednoho domku, kde bylo také vidět, že jsou vzhůru, na němž jsem poznal, že tam zůstává kožešník, protože tam byl namalován muž se ženou ve velkých kožichách. Teď jsem již byl smělejší. Zabouchal jsem na vrata, která se hned na to otevřela a jakýs muž mě mlčky kynul, bych jej následoval. Vedl mě přes dvůr do světnice, tam byl ještě jeden muž a dvě ženy. Obklopili mě, prohlíželi si mě a vyptávání nebralo konce, takže mě moje výmluvnost nestačila. Opět čaj pít. Konečně jsme se domluvili, že tam mohu zůstat a pracovat. Musím vám je představit. Ten muž, co mě vpustil byl Boris kočí, ten druhý Ivan dělník, žena chozjajka (paní) druhá žena Anastasia kuchařka (soldatka), muž byl ve válce. Sám chozajn byl také narukován, občas přišel domů. Večer mě vedli do báně (koupele), bez které se Rus ani jeden týden neobejde, neboť viděli, že to mám nutně zapotřebí. Jak jsem byl šťasten opět jako člověk mezi lidmi. Lůžko jsem si ustlal z ovčích kožešin a spal jsem báječně. Mého vojenského odění jsem se zbavil velmi brzo a obstaral jsem si pravý ruský, tak, že jsem sám sebe ani nepoznával. Potom teprve jsem šel na bazár (trh). Měl jsem sám ze sebe radost, jak pěkně vypadám, když tu najednou vidím patrolu, tři muži v plné

3 zbroji, která přímo ke mně kráčí jako by mě chtěla zatknout; neměl jsem ponětí, co se má nyní stát, vtom se již zastaví a velitel přistupuje ke mně blíže. Stojíc očekávám, co bude, když tu on spustí: Ďádinka skaží požalosta gdě magacín Samorodnova? Prosím strejčínku, řekni nám, kde je obchod Samorodnova. Byl jsem tak překvapen, že jsem se na okamžik zarazil, ale hned zase pochopiv situaci, odpovídám již správně rusky: Něznaju bratci (nevím bratři). Poděkoval spasiba těbja. Patrola se obrátila a šla pryč. Já zůstal ještě několik minut stát s radostí nad mým úspěchem, že vypadám již skutečně jako Rus a díval jsem se za nimi. Rusové jsou celkem národ velice dobrý, pohostinský, jsou nábožní i pověrčiví. Měl jsem dosti příležitostí přijít do různých rodin, rychle jsem se seznamoval a přátelil. Byly Vánoce (rožděstvo)! Budu vám vyprávět, jak jsem prožíval ruské prazniky (svátky). Jeden Rus mě pozval, abych s ním šel v gosti (na návštěvu), což jsem ovšem rád učinil. V předsíni nás uvítala mladá chozjajka přívětivým zdrastvujtě a uvedla nás do světnice k velikému stolu, na kterém bylo mnoho různých jídel. Celý pečený vepřík, uzená kýta, husa, různé ryby, sýry a mnoho jiných věcí, vše je připraveno na svátky, které trvají celý týden. Nutila nás, bychom jedli. To bylo něco nezvyklého pro mě, z takových velkých kusů krájet, proto jsem požádal mého kolegu, který to uměl, aby to udělal za mě. Když jsme se najedli, pak jsme si sesedli mezi druhé hosty k čaji. Byla již půl noc pryč, někteří, co bydleli blízko, šli domů, ti co bydleli dále, zůstanou prý tady spát, nás také nutí bychom tam zůstali. Ptám se přítele a mají tady tolik místa, myslel jsem postele neb pohovky, on povídá, o to se nestarej, místa mnoho, zůstat zde můžeme. Za chvíli jsem se přesvědčil, že místa mnoho, na podlahu se prostřely různé kožichy, něco pod hlavu. Každý svým kožichem se přikryl a leželi jsme jako v peřinkách. Na druhý den se to opakuje nebo se jde zase jinam, až se to všude sní a vypije. Měli jsme hezké svátky, a slavili je celý týden. Maslenica (masopust) byly obzvláště veselé svátky, tak veselé, že si Rusové počínali někdy až rozpustile. (Vaří opojný nápoj pivo.) Když mysleli, že by bylo lépe, aby je nikdo neviděl, totiž když chtěli být, jak se říká sami, obraceli boga obličejem ke stěně, by se na ně nedíval a neviděl, co tropí. Po Maslenici následoval velký půst, postili se velmi přísně až do Velkonoc. Po celý čas nejedli maso ani máslo a mléko, mastili jen olejem. Přes Páschu Velkonoce jsem byl zase u jiné dobře situované rodiny. Na první svátek ráno, když jsme zasedali k čaji, přišel chozjajn, podal mě ruku a řekl christos voskres (Kristus vstal z mrtvých) a políbil mě třikráte, za ním chozjajka to samé. Dvě dcery, mladá hezká děvčata se u stolu také navzájem celovala, tož když jsem byl již v tom líbání, musil jsem se i s nimi líbat. S každou třikrát, jiné východisko prostě tady nebylo. Ještě tu však byla také babička, sedmdesátiletá, ta se také se všemi líbala, samozřejmě i já přišel na řadu. Kristos voskres babuško! Povídám a políbím jednou, myslíc tím je věc odbyta, ona však: nět tri ráza náda (ne, třikrát se musí) povídá s celou vážností jejího náboženského přesvědčení. Bylo léto, 7 měsíců o mně nikdo nevěděl, žilo se mně dobře a nepřál jsem si lepšího zajetí. Když tu jednoho dne bylo v novinách oznámeno, že všichni zajatci, kteří žijí ve městě, se musí pod trestem hlásit u vojenského náčelníka a půjdou na polní práci. Rozhodl jsem se, že se budu hlásit. Vymlouvali mně to, bych to nedělal, že se to tak tragicky nemusí brát, já však měl starost, abych nezavinil nějaké nepříjemnosti těm dobrým lidem a za druhé jsem si myslel, že mně to nemůže škodit, jestliže prožiju léto jiným způsobem a hlásil jsem se. Dostal jsem se k jednomu sedláku na samotu v lese. Byl to dosti inteligentní člověk, sloužil jako četař u vojska v Petrohradě.

4 Před desíti lety prý přišel, vypálil les, postavil chatu. Tenkráte měl jednu krávu, dva koně, dvě ovce. Nyní měl 45 kusů hovězího, 28 koní, 60 ovcí a moderní stroje a i hospodu. Když jsme stáli na dvoře, ptal se, co umíme. Umíš jezdit s koňma? Né. Žnout kosou? Neumím. Kácet stromy v lese? Ne. Co jsi tedy za mužika, všecko né!! No a krávy pást dovedeš? Tu jsem se již neodvážil říci né. Ano! Povídám. Stal jsem se pastýřem 60 ovcí, 45 krav s telaty a býky dohromady. Ráno ve 4 hodiny až do poledne, odpoledne ve 2 hodiny až do tmy. Vyzbrojen bičem a klackem šel jsem za stádem krav, ovce obyčejně chodily za mnou, krávy se rozběhly po lese, že je nebylo ani vidět, moje starost byla, aby nešly do pole, které bylo leckde v lese, což bylo ovšem dosti těžké. Ovce jsem měl velmi rád, ale s tím hovězím dobytkem bylo trápení, představte si, takový býk a taková kráva jdou docela samostatně kam chtějí, o zvonky a pastýře se nestarají vůbec, a tu jsem se musel starat já o ně. Ovce zůstaly vždycky pěkně pohromadě. Byly žně; posečené obilí se mělo svážet aby nezapadalo sněhem, což se často stávalo. Všechny vozy byly připravené k zapřažení. Večer mi řekl chozjain: zítra zůstaneš doma, krávy budou v ohradě, pomůžeš nám pracovat. Dopoledne se všelicos připravovalo, potom bylo do všech vozů zapřaženo. Chozjajn každého slavnostně jmenoval, který potah mu patří, nejstaršího čeledína samo sebou určil k prvnímu potahu. Byly to samé menší ploché vozy, jaké znají v Polsku, jen ten poslední byl velký žebřiňák, větší než mají v Čechách. V něm byl zapřažen největší a nejsilnější kůň, kterého jsme měli, Šiml. Všechny vozy byly obsazeny, jen poslední žebřiňák ještě nebyl, já stál vedle chozjajna a program jsem měl již skoro hotový, totiž na žebřiňák chozjajn a já. V tom se chozjajn otočil ke mně a povídá. Tak tam nahoru, což jako poslušný služebník svého pána ihned vykonávám, on mě dal opratě do ruky, přičemž jsem ještě jednou mu ohlásil, by nepřišlo k nějakému nedorozumění, že já jezdit neumím, on cosi zabručel, což jsem si vykládal, že on pojede se mnou. V tom klade dva prsty na rty a hvízdne. To bylo znamení k odjezdu a ten první již v plném trysku pádí po té přírodní kamenité cestě k lesu a jako na povel všechny ostatní za ním, já v rozpacích nevěda co by bylo lepší udělat, jestli snad skočit dolu aneb se držet, bych ne spad, volám na chozjajina ještě jednou, že jezdit neumím. On směje se mávl rukou a odpověděl: Šiml umí! Šiml uháněl jak zběsilý, já jsem se jen držel, ani jsem nevěděl kam jedu, on jel sám za těmi druhými až na pole, tam se teprve zastavil. Chozjajin tam byl již také, jel totiž na koni jinou cestou a hned se mě ptal, tak co? Umíš jezdit? Neříkal jsem nic, naložili mě vrchovatý žebřiňák a já z opatrnosti jsem se uvolil, že se nechci vézt, poněvadž Šiml to má tak dost těžké, že ho povedu u huby. Chozjajin se však rozkřikl: Žádný u huby, nahoru! Nezbylo nic jiného než vylézt nahoru, vyhodil mě tam opratě a ponaučil mě, bych je nechal úplně volné, Šiml dovede to druhé prý všecko sám. Bylo to podivné zvíře, ten Šiml. Díval jsem se naň, jak opatrně šel, z kopce dolu zadržoval vůz bez brzdy, jak se vyhýbal dolíkům, pařezům a kamenům, zkrátka, Šiml to uměl velmi dobře. Starat jsem se o něj nemusel docela nic. Zato jsem měl ale jiné starosti a sice po té hrbolaté půdě se vůz nahýbal hodně na tu neb onu stranu a já nahoře jsem vždy myslel, že se to všechno i se mnou převrátí, a tu jsem se často stěhoval z jedné strany na druhou, kde jsem to považoval za jistější. Ovšem to bylo jen ze začátku a Šiml mě za několik dnů tak naučil jezdit, že jsem později jezdil přímo krkolomnými cestami s jinými koňmi a vozy, kde druzí kolegové se báli jezdit. Užíval jsem vždy zkušeností nabytých se Šimlem. Stal jsem se přítelem koní, chytal jsem je v ohradě, kde běhali bez uzdy, jezdil jsem na nich a měl jsem je opravdu rád.

5 Čas utíkal, byla opět zima, stěhovali jsme se do města. Válka byla pořád v plném proudu, na návrat domů ani pomyšlení. V Nova Nikolajevsku jsem byl znám, bylo to pro mě již snadné žít mimo zajatecký tábor. Seznámil jsem s s kapitánem a se strojníkem jedné parní obchodní lodi, která plula vysoko na sever po proudu řeky, dovážela tam různé potřeby, a nazpět přivážela ryby, kůže a jiné věci. Řeka zamrzla i byli nuceni přezimovat v malém zálivu na blízkém ostrově. Zavezli mě tam na saních. V útulné jejich zemlance se mě to dobře líbilo. Bylo to obydlí na rychlo postavené, rovněž vykopáno do jakéhosi svahu tak, že vchod byl velmi pohodlný i dvě okna sice neveliká, ale dostatečná v nichž bylo vše v pořádku čistě vylepeno papírem. Předsíň, kuchyň a světnice. Bylo mně nápadné, že v rohu nevisela ikona s lampičkou ani baťuška car nebyl na stěně, zato nad psacím stolkem visel obraz Lva Nikolajeviče Tolstoje. Byli to pokrokáři, revolucionáři. S nimi jsem prožíval pěkné chvíle, měli jsme dosti času, vyprávěli mně své zkušenosti a své názory a všelicos se vyptávali a nechali si vyprávět, sedíce u kamen a popíjejíce čaj bez kterého dobrý Rus nemůže být šťasten. Nedaleko měli zemljanku dělníci pracující na lodi a Kyrgizi svou chatu. Občas k nám přicházeli. Zajímavé bylo pozorovat ženu jednoho dělníka, kdykoliv k nám přišla, vždy hledala očima po všech stěnách Boga ikonu, chtíce se asi dvacetkrát pokřižovat, až jí oči utkvěly na Tolstém, hluboce se uklonila a počala se mnohokrát křižovat, pak si vzpomněla, že prý zase zapomněla, že to není Bog, ale že on baťuška vypadá jako svjatoj světec a proto prý zapomíná. A to se opakovalo pokaždé, když k nám zavítala. Marně ji ponaučovala strojníkova žena, nemělo to žádný účinek, vždycky v Tolstém viděla Boha, anebo aspoň světce. Prošla zima, bylo 25. dubna, ruský kalendář byl o 13 dní později, tedy podle našeho 8. května, a bylo ještě 20 pod nulou Celsia. Na řece se pohnul led, který byl přes 2 metry tlustý, za 3 dny byla řeka volná a Irtyš, tak se jmenovala naše loď plula proti proudu. Chtěli mě vzíti s sebou, ale já jsem zůstal. S udivením jsem pozoroval postup teploty. Pod nulou tuhá zima, 15 pod nulou druhý den, 10 třetí, 5 pod nulou čtvrtý den a nula pátý den. Šestý den plus 5, sedmý plus 10, osmý den 15 a osmý den plus 20 stupňů Celsia. Sibiřan odloží kožíšek a zůstane v rubášce (košili), je horké léto. Rozloučiv se s hostiteli, vystoupil jsem na břeh a odebral se k mým starým známým, kde jsem byl laskavě přijat. Nebudu se déle zdržovat podrobnostmi, které jsem v tom létě zažíval. Povím vám jeden příběh, jak jsme byli na malinách. Byl čas malin as 12 žen a děvčat se umluvily, že půjdou na maliny. Muselo se do lesa přes řeku, která byla mnohem větší než Dunaj. Jeden mladý Rus a já jsme šli s nimi jako ocráci, ovšem bez pušek, jen hole jsme měli. Syn převozníka dvanáctiletý chlapec nás převezl a slíbil, že v určitý čas pro nás opět přijede. Zašli jsme do lesa, malin bylo velmi mnoho a pilně se sbíralo, když tu jedno mladé děvče celé ustrašené přiběhne a volá, medvěd, je tady medvěd a ukazuje na místo v maliní, kde skutečně huňáč přešlapoval a pochutnával si na malinách. Můj kolega tu právě nebyl a já jsem nevěděl, co mám dělat, v takové situaci jsem přece ještě jakživ nebyl a k tomu beze zbraně, ačkoliv by mně byla mnoho nepomohla, poněvadž kdo se chce potýkat s medvědem, ten to musí umět a to mě rozhodně chybělo. Byl jsem však náhle vyrušen křikem nedaleko stojící jedné starší ženy, která kusem dřeva bušila do plecháče a křičela z plna hrdla. Hned na to všechny ostatní spustily takový rámus, já stál a díval se na medvěda, on se ohlédl na nás a snažil se velmi rychle utéci z tak nepříjemné společnosti. Museli jsme se potom všichni smát, jak utíkal.

6 K večeru jsme šli zpět k řece, náš převozník nás již čekal. Vrtěl svou malou hlavou, když viděl spoustu malin, to neunese člun, musí se dvakrát, povídá. Mezi ženami počal spor, všecky chtěly být první, poněvadž se blížila bouře, některé byly již ve člunu, zvedl se vítr, a já jsem viděl, že by bylo lehkomyslné a nebezpečné sednout do tak chatrného člunu, který je tak zatížen k tomu ještě se bouře blížila velmi rychle. Řekl jsem tedy, že rozhodně do člunu nesednu, nezbylo jim nic jiného, než vystoupit, poněvadž člun měl dvě vesla, u kterých jsme seděli my muži a bez nás to nešlo. V tom již začalo také pršet a silný vítr rozvlnil hladinu říční nad míru, k tomu hromobití a blesky. Byli jsme rádi, že nejsme na vodě. Zmokli jsme, bouře se utišila, hladina říční byla opět klidná. Ujednáno, že se nasedne a to všichni, převozníček také mokrý, sice trochu odporoval, konečně řekl, zkusíme to kus proti proudu. Šlo to, tedy přes řeku, statečně jsme veslovali, byli jsme již skoro vprostřed, když tu za mnou děvčata plačtivým hlasem oznamují, voda teče do člunu, starší ženy radí rychle ucpávat místa, kudy teče voda a pobízejí rychle vylévat vodu ze člunu a nás prosí rychle veslovat, což jsme sami již věděli. Nervozita byla veliká. S napětím všech sil jsme přepluli nejnebezpečnější místo, nejsilnější proud byl již za námi. Voda se rychle vylévala a nová nenatékala, byli jsme zachráněni. Často jsem prožil podobné příhody mezi Rusy. Zdálo se mi, že si lehkomyslně pohrávají se životem. Například řeka zamrzne a třetí den se pustí přes ní i s koňmi, někdy se stává, že se led prolomí a kočí i s koňmi utone a jiné podobné věci se stávají. Nebudu se dále pozastavovat v Novo Nikolajevsku, chci říci, že jsem brzy na to byl odvezen do uhelných dolů na práci. Přišly doby horší, mnohem horší. Přišla revoluce, vstoupil jsem do Legií, následovala občanská válka. Vážení přátelé, milé sestry a bratři, posledně jsem vám vyprávěl z mého šestiletého pobytu na Sibiři a s odjezdem z Novo Nikolajevska jsem řekl Přišly doby horší a mnohem horší, byl jsem odvezen do uhelných dolů na práci, následovala revoluce a vstoupil jsem do Legie. Tím jsem naznačil druhé období mého pobytu v Sibiři. Ocitnul jsem se v jiném světě, bývalé místo sibiřských trestanců, nyní státní doly. Carem a Bohem byl policejní úředník a jeho trabanti. Nemohu vylíčit málo slovy všecku jeho moc a sílu ani všecku tu bídu tamějšího lidu. Běda tomu, kdo ho na sebe nějakým způsobem upozornil, úplně lhostejné, jestli to byl jenom nepříjemný pohled muže, neb snad příjemný pohled mladé ženy, vždy věděl, co má dělat. Jak to mezi lidem vypadalo, chci uvést jen jeden příklad. V domku, kde jsem z protekce bydlel s jedním svobodným ruským tesařem, bylo pět rodin a jedna společná kuchyně. Ve vedlejší světnici bydlel horník Alexej se ženou a osmi dětmi od dvou do dvanácti roků. Bylo to v zimě, děti seděly na peci pouze v košilkách, které byly bílé jen asi hodinu po oblečení jiného oděvu a obuvi neměli. Když musely jít ven, natáhly matčin starý kožich a její bačkory. Jednou jsem se přímo zhrozil, když jsem viděl jak vyběhly ven tak košilaté a bosé, prohnaly se sněhem za divého křiku a smíchu a zase domů na pec a i tam se ještě řehtaly. Osm měsíců odsouzené na pec. Se zajatci tam pracujícími to ovšem bylo ještě horší, bez kopějky a na sobě jen to, v čem chodili do práce. Já jsem byl na tom sice lépe, poněvadž jsem byl oblečen. Telegram: Car se vzdal trůnu přinesl radost, jásot, svobodu a život. Cítil jsem s tím lidem, když strádal a radoval jsem se s ním, když měl radost. Znali mě a vážili si mě.

7 Nebudu obšírně líčit, co vše se stalo, řeknu jen krátce, prýstov (titul?) byl vyzván vrchním ingenirem, aby odevzdal zbraně a na rychlo zvolený revoluční výbor se postaral o to, by dřívější všemocný pán byl schován tam, kam on dříve zavíral jiné. Celý den až do noci stály ženy u katalašky (arestu) a lály mu, plivaly skrz okno a on ležel schoulen na pryčně jako mrtvý. Bylo po slávě, po hanebném násilí. Druhým skutkem revoluce bylo, že zástupcové dělnictva prohlásili zajatcům, že mají volnost. Ne policie, ani snad určený c. k. poddůstojník, nýbrž jimi samými zvolený důvěrník zodpovídá za pořádek. Češi, kterých byla jen asi desetina všech zajatců, byli nejschopnější využít situaci a svolali první schůzi zajateckou a stanoven nový pořádek. Čtyři stovky zajatců různé národnosti se měly spojit v jedno. To se pak pod vlivem Rusů stalo. Byli tam různí lidé, kteří uměli rusky, také několik židů, kteří mezi zajatci hráli jakousi roli, ale nám zůstaly hlavní funkce dva jednatelé a předseda. Já jsem se stal posledním. Na Sibiři se objevily první vlaky legionářů. Jestli mám mluvit o legiích, jest nutno aspoň něco říci o jejím začátku, který jsem neprožíval osobně. Jest mi však dostatečně znám. O legiích Československý živel na Rusi skládal se podstatně ze dvou odlišných prvků. První živel: Češi a Slováci (kolonisté), kterým se poměrně dobře vedlo a proto jim bylo carské Rusko ideálem. Tito agitovali pro baťušku cára a pravoslavnou církev mezi zajatými Čechy a Slováky, neboť si představovali osvobozenou vlast jen když svatováclavská koruna bude v lesku carské koruny a český národ pod žezlem Romanovců. Těmto kruhům děkují první naše dva pluky za svá původní pojmenování I. pluk svatého Václava a II. pluk svatých Cyrila a Metoděje, i za plukovní ikony (obrazy). Druhým živlem byli Češi a Slováci, kteří se těsně před válkou aneb jako zajatci za války ocitli v Rusku, kteří vedle své panslavistické výchovy neztráceli vnitřní spojitost s přirozeným demokratismem porobeného, vykořisťovaného nepanského národa. Proto tato část českoslovanského živlu a hlavně jejich studované vrstvy klonily se k Rusku konstitučnímu, k ideálu národní svobody profesora Miljukova. Dva živly, dvě strany do roku 1917 vedly boj o prvenství. Po březnové revoluci pokrokový živel vítězí, staví revoluční odboj na lidových demokratických základech, v přirozeném duchu národa, jež jedině mohl dát široký rozmach a rozvoj organizaci armády a konečné vítězství národního odboje. Zevně vyjadřuje se změna tím, že vedoucím orgánem zahraniční revoluce stává se od té doby Československá Národní Rada v Paříži (ČSNR) s profesorem Masarykem v čele, kterou zastupuje na Rusi její odbočka (OČSNR). Březnová revoluce ruská posílila naši revoluci poskytujíc jí novou mízu zvláště v květnu Po příjezdu prof. Masaryka československé veřejnosti nastává epocha rychlého vzrůstu armády. Ruské legie vyrostly z touhy po právu samostatného národního života, vzklíčily z čistého nacionalismu, zplozeného a vychovaného ve světě národního tisku. Byl to element s nádechem idealismu, schopný se nadchnout pro dobro i krásno, schopný sebeobětování, lidé s lehko zapáleným srdcem romantika. Doba a výchova v Rakousku postavila jím na nejvyšší místo ideál národní svobody. Pojem svobody nacionální byl pro ně ideálem, jako pojem svobody úplné a veškeré.

8 Československé /dobrovolecké/ legie vytvářely se a žily za zcela výjimečných poměrů. Zárodky jejich vrůstaly sice v starou ruskou carskou armádu, avšak ruská revoluce je uvolnila jako cizí těleso, plod vyrostlý z jiných dob. Ony rodily se, žily, vyvíjely se i trpěly, měly své vlastní dějiny, svůj politický život. Jejich život byl těžkou školou a jinými vyšly z dílny veliké doby a nechápavě hledělo okolí na legionáře, v jichž nadšených srdcích obětujících se za ideál, žila představa ideálního národa, ideální vlasti, světa lásky a bratrství. Vlastní víra a vlastní láska dala snům rysy reálnosti. Stejný cíl, stejný život, stejné utrpení a stejný osud pojil je těsně k sobě v upřímné bratrství. Nebyla to obyčejná soldateska, byl to ozbrojený revoluční národ z dob husitských. Byli to hoši ze všech politických stran a přece byli dobrými bratry. Legie odjely z Ukrajiny za velmi neutěšených poměrů, když se ruská fronta rozpadla. Nyní stály jednotlivé legionářské vlaky na různých stanicích sibiřské dráhy (což je jediná dráha z Petrohradu do Vladivostoku) s heslem do Francie. Mnoho se mluvilo, mnoho se psalo, mnoho konferencí bylo svoláno za tím účelem. Političtí plnomocníci vysílali nové a nové depeše. Lodě nebyly ani ve Vladivostoku ani v Achandělsku, agitace ze všech stran dělala chaos ještě větší. (Tři armády, Legie, Dürychova monarchisté a rudá). Nervozita rostla a občanská válka se zdála být již velmi blízká. Byly různé názory, buď zůstat v Rusku a nebo hledět se dostat co nejdříve pryč. Každý měl volnost dělat to, co uzná za dobré. Někteří legionáři se zatím oženili, samo sebou se rozumí, že se rozloučili s bratry a zůstali u ženy doma. Zajatci se také ženili a ti všichni chtěli zůstat na Sibiři. Mnozí však, a těch byla většina, šli do legie s vírou, že spojenci nějakým způsobem pomohou revolučnímu českému vojsku. Byl jsem již také v Legii, tedy také jedním, kterého v c. k. rakouské armádě nic jiného neočekávalo než snad provaz na oběšení. Nemyslel jsem na to jako ti druzí, leda v žertu. Někteří se toho však přece tolik báli, že zůstali raději jako občané u pracovního praporu a do legie nešli. Jiní zase říkali, a což přísaha? Ta se přece nesmí zrušit, je to přec jen velký hřích; a když zůstanu jen občanem, tak mě odvezou také do té republiky, jestli nějaká bude a bude dobře, jestli to Německo vyhraje, tak bude také dobře, žádná šibenice, žádné tresty, a jako pořádný voják přijdu z vojny domů. Dokud patříme pod Rakousko, je to těžká věc, až pod Rakousko nebudeme patřit, potom to bude něco jiného, pak se bude vojákovat za republiku, na to zatím není ani pomyšlení. O našem vystoupení v Sibiři nutno říci, že Gajda byl jeho hrdinou. Obhajovat neb kritizovat nepovažuji za svou úlohu, přenechám to historikům, kteří jsou k tomu nejvíce oprávněni. Koncem 1919 roku byla anabase skončena a udržoval se jen klid v týlu. Již celý rok žádný pohyb, naše vlaky stály pořád na trati na magistrále. Doma jsme měli již rok republiku. Sibiřský diktátor Kolčak propustil i Gajdu ze svých služeb, který se potom ještě jednou pokusil ve Vladivostoku zřídit svoje císařství, tentokrát to však slavně neskončilo a bylo po Gajdovčině, jak jsme tomu říkali, a odjel nebo byl odvezen pryč z Vladivostoku. Devatenáctý rok se chýlil ke konci. Na Kolčakově frontě se jim vedlo zle, Češi nechtěli nadarmo umírat a proto nás monarchisté nenáviděli a i červení nás neměli rádi a poctiví dobří lidé se ptali, proč již nejedem. Bylo těžko na to odpovědět. Konečně se vlaky hnuly a i my v Tomsku jsme se chystali na cestu. Tu si náš nejstarší bratr vzal do hlavy, že se ožení ještě než odjedem. Co dělat, když se někdo chce ženit, musíme ho nechat, však má rozum, je mu již přes padesát, je šikovatelem a je starodružiňák. Nevěstu měl mladou, as dvaceti pětiletou. Mě a Vaška Koláře od Tábora si vzal za svědky, Musím vám to vypravovat, jak to bylo na té svatbě.

9 V pravoslavném kostele stáli svatebčané, v jedné řadě dívky, v druhé řadě muži, uprostřed těch svatebčanů se měly odbývat oddavky. Napřed kráčel pop v slavnostním úboru, za ním šel ženich s nevěstou, ženich v novém stejnokroji s Křížem sv. Jiřího (vyznamenání od Zborova). Nevěsta byla celá bílá, uprostřed se zastavili. Kostelník přinesl na malém stolku dvě zlaté koruny s mnohými drahokamy jako císařské a postavil je před popa. Vašek se na mě podíval, jako by se chtěl něco ptát, dal jsem mu přísný pokyn, by se kousnul do rtů, což ihned udělal. Já jsem to již znal, by jsem totiž na dvou pravoslaných svatbách, když jsem byl v Novonikolajevsku. Pop vzal jednu korunu a posadil ji Adamovi na hlavu (tak se jmenoval náš ženich). Seděla na jeho velké hlavě jako pro něj dělaná, potom nevěstě a podal jim cíp svého roucha. Vodil je několikrát dokola ve středu našich řad a hlubokým hlasem zpíval. Ženich se tvářil velmi vážně, ani se neohlédnul. Na Vaškovi jsem viděl, jak se přemáhá, by udržel klid, když jeden z našich kluků za námi povídá, podívej se na Adama, on je jako císař pán. Ženich to zaslechl a ohlédnul se v tu stranu, což zvýšilo Vaškovo napětí, byl však pamětliv mého pokynu a držel rty semknuté by zadržel smích, který se však již nenechal zadržet a vyrazil nosem, kde nebyla žádná pojistka. Musel se ztratit z řady. V říjnu 1919 odjíždíme z Tomska, střední Sibiře přes Bajkal, Mandžusko do Vladivostoku Přišly doby horší, mnohem horší. Přišla revoluce, vstoupil jsem do Legie, následovala občanská válka. A nyní nastává skutečná cesta kolem světa. V říjnu 1919 odjíždíme ze střední Sibiře přes Bajkal, Mandžusko do Vladivostoku v polovici března, tedy za šest měsíců tuhé zimy někdy až přes 50 pod nulou v dobytčáku za stálého nebezpečí ze všech stran jsme se dostali na břeh moře. Dráha dále nešla a pěšky se také dál jít nemohlo. Museli jsme se zastavit. Slíbili nám loď, žádná tu nebyla. Denně jsme ji s velkou netrpělivostí vyhlíželi, přestali jsme věřit. Když tu za měsíc jeden z našich hochů uviděl na obzoru velikou loď, utíká k nám a aby to všichni slyšeli: loď je tady, naše loď! To byl jásot, to byla radost! Pojedem přes Ameriku, kolem světa, řekl velitel. Ať je kamkoliv, jen když pojedem, volali všichni. Výjezd z Vladivostoku dne 13. dubna Kotvy byly vytaženy, siréna otřásla vzduchem a Mont Vernon se vzdalovala od nejvýchodnějšího břehu ruského. Jak rád jsem odjížděl, přece se mi drala v hruď jakási tíseň. Bylo mi líto toho bratrského národa ruského líto s jeho dobrou poctivou slovanskou duší, který tak mnoho vytrpěl za poslední dobu mého pobytu v Sibiři. Znenáhla zmizel poslední bod ruského břehu z mých očí. Mont Vernon Jak jsem vám již posledně řekl, bylo nás na americké lodi, která nás měla dopravit do naší osvobozené vlasti. Domů k rodině, k rodičům, k dětem, k ženě. K milence. Byly to střídavé pocity, které nám plnily hruď a mnohému otužilému vojáku zvlhlo oko. Byla to radost, že pro nás nastal skutečný mír. Pušky byly zavinuty hadry a obtočené motouzem, jako by se z nich již nikdy více nemělo střílet. Kolem nás americká civilizace, nový svět, nový život. Žádné nebezpečí, žádná nástraha, žádné převraty sibiřského rázu, kterých jsme zažili celkem šest. Žádné starosti o palivo pro lokomotivu, o vodu do kotle, by se mohlo jet dále. Žádné starosti o brigádu zřízenců, která by nás chtěla dále doprovázet. Žádný strach bychom nevyjeli z kolejí

10 aneb, že by se mohl utrhnout několik vagónů a pojedem v prudkém tempu zpět, jak se nám stalo. Nebo, že zajedem do stanice a všechny koleje budou zatopené vodou a všecko pevně zamrzlé a tak vpředu úplně uzavřeni budeme nuceni bojovat s některým oddílem povstavších Sibiřanů. Druhé city byly vzpomínky dobrého, příjemného a krásného, co jsme navždy zanechali v té pohádkové zemi dlouhých zim mezi tím prostým lidem s jeho vlastní výchovou, kulturou a životem. Šest let mladého života zůstalo nám tam mezi nimi. A nyní starší, zvážnělí, zkušení, absolventi velmi těžké školy, pohlížíme jinak na tu americkou civilizaci. Mont Vernon byla velká rychloloď, délka 235 m, šířka 24 m, ponor 14 m. Na lodi jsme se museli vpravit do nového pořádku. Předně cestujeme prý jako obyčejní civilní cestující a kdo se nebude řídit podle lodních pravidel, bude na nejbližším břehu vysazen a nikdo mu nepomůže. Lůžka jsme měli tři těsně nad sebou, takže jsme museli být velmi snášenliví. Se všemi okolnostmi bylo nutno se seznamovat, a tak nám čas rychle ubíhal. Dne 13. dubna v 6 hodin večer jsme vypluli do japonského moře a devatenáctého jsme přistáli v Muroranu v Japonsku. Pobřeží japonských ostrovů bylo pro nás něco nového, viděli jsme zblízka posvátnou japonskou modrou horu Fudžijamu metrů vysokou. Podivovali jsme se medúzám, které jako krásné veliké květy na vodě plavaly a velice se nám líbily. Zakotveno bylo před přístavem, nabíralo se uhlí. Byla to podívaná na ty Japončíky, jak pracovali. Na jakýchsi prámovitých lodicích přivezeno mnoho pytlů uhlí. K otvoru do skladiště položena prkna. Každému položen široký pytel s uhlím na rameno a on s ním utíkal a při tom do taktu notoval jakousi písničku. Tak běhali v řadě, jeden za druhým, jako druh velikých mravenců, které jsem viděl v Panamě, když snášeli lupení ze stromu do díry v zemi. V poledne usedli, každý vzal na kolena hrnec s rýží nebo dvě rybky a chutnalo jim výborně. Odpoledne pokračovali stejným způsobem i tři následující dni, stejná práce, samá písnička do běhu a k obědu zase jen rýže. Dne 19. dubna jsme vypluli z Muroranu směrem severovýchod do Tichého oceánu. Zde jsme teprve počali chápat velikost a kulatost naší planety. Ty ohromné spousty vody, tu hloubku, na které se nacházíme. I naše veliká loď zdála se být příliš malá. Za 14 dnů naší plavby do San Francisca jsme neuviděli ani kousíček pevniny, jen vodu a vodu. Jako všichni kluci, tak i já jsem míval velkou touhu po moři a dobrodružství. Trochu se to u mě sice zpozdilo, byl jsem nyní již dosti starým chlapcem, přece mě však zajímalo vše, jako malého kluka a neušlo mně skoro nic. Dvaadvacátého jsme zažili první bouři, poměrně malou, ale pro zábavu postačila úplně. Nechtěli zůstat uvnitř, houpání se jim líbilo, když se valila velká vlna, nechali se postříkat a měli zábavu. Malý Filipíňan obcházel jak každodenně a odměřeně bubnoval pěstí do obrovského plechového talíře, zval k obědu. Všecko se hrnulo jako obyčejně do jídelny. Američtí kuchaři se jaksi udiveně dívali na ty bujné Čechoslováky a dávali všem poměrně malé porce. Stížnost ke kapitánovi! Kapitán vyslechnuv stížnost udiven pohlíží na hochy, kteří neztratili dobrou chuť k jídlu ani za prvních dnů plavby ani se jich nezmocnila mořská nemoc při první bouři a praví: Jsou to zvláštní národ ti Čechoslováci, jiní cestující jsou nemocní za takových okolností a do jídelny vůbec nejdou, takže se jídlo vylívá do moře a oni mají málo, jste vzorní chlapci! A nařídil, by se nevařilo jako pro nemocné, nýbrž jako pro zdravé. Den 25. duben nám přinesl překvapení, totiž zítra prý bude zase 25. To bylo rozumování a vtipů celý den. Druhý den, když kalendář skutečně ukázal zase 25., se to opakovalo, až konečně jsme přepluli ten kritický 180. poledník.

11 Vše se utišilo a konečně bylo slyšet i chválu, byla velebena prozřetelnost, která položila 180. poledník do Tichého oceánu a ne někam do Čech nebo na Moravu, co bychom si tam s ním také počali, kdyby muselo být věčně pětadvacátého? Humor nepřipouštěl mořskou nemoc a udržoval nadále dobrou chuť k jídlu. Pluli jsme stále směrem severovýchodním, bylo nám již dosti zima, ale velrybu jsme samozřejmě neviděli ani jednu, ačkoliv jeden bratr tvrdil, že prý viděl fontánu, přece se tomu nevěřilo. Občas vystřikovala voda jako z ruční stříkačky a dopadala v malém oblouku zpět. Byl to snad nějaký malý druh, který žije v oněch vodách. Tichý oceán byl skutečně tichým až do San Francisca. Dne 2. května jsme se blížili k San Franciscu. Pobřeží tak zvané Zlaté brány jste viděli již na plátně. Tuleni, kteří jsou chráněni zákonem, přibližovali se až k lodi a byli velmi milí. Dříve, než jsme přistáli ku břehu přijel k nám naproti jeden pán s červenobílou páskou na rukávě a řekl to, co nám říkali všichni strýčkové z Imky v Sibiři, totiž, že nás má Amerika ráda. Věřili jsme mu. Ve 12 hodin jsme přistáli. Po sanitární prohlídce navštívil loď zástupce velitele přístavu, který nám přinesl nepříjemnou pro nás zprávu, že se nám nedovoluje vycházku na břeh. Řekl, že prý naše vláda si to nepřeje. Ještě jiní hodnostářové ujišťovali nás, že budou jednat v našem prospěchu. Na palubu vystoupilo několik krajanů, zástupců zdejšího spolku. Velitel transportu poslal telegram do Washingtonu plukovníkovi Hurbanovi, našemu vojenskému atašé, aby byla dovolena prohlídka města. Žádost podporoval velitel přístavu plukovník Hilson a všichni krajané ze San Francisca. K druhé hodině navštívil nás zástupce starosty města, sestry amerického Červeného kříže, zástupci Sokola v sokolských národních krojích s plnými náručemi červených a bílých karafiátů a mnoho jiných krajanů. Teď teprve nám bylo veseleji. Sestry od Červeného kříže nám každému připíchly stužku na prsa a řekly několik slov anglicky a zasmály se, když viděly, že nerozumíme. Noviny o nás psaly křiklavým americkým způsobem, že prý jsme slavní válečníci ze sibiřských pralesů, kteří se tam živili jen hady a žábami a podobné nesmysly. To jsou americké noviny. Následek toho, že druhý den se valil dav lidu k lodi a vojáci museli natáhnout lano, aby zadrželi ten zvědavý lid. Na loď měl přístup jen ten, kdo si obstaral zvláštní povolení. Pozoroval jsem, že se bral ohled na to, jaký měl kdo kabát. Všichni hledali známé. Oslovila mě jedna dáma, nevím, proč právě mě, snad, že viděla bílý pásek a hned se představila, že je milionářkou. Přistěhovali se sem před 40 lety ze Srného u Hlinska, kde jsem také náhodou jednou byl a vyprávěla, jak se jim dobře vede. Velmi prý ji mrzí to, že prý mají pořád ještě sucho, totiž zákaz alkoholických nápojů. Ona prý má sice několik sudů dobrého vína ve sklepě, musí s ním však velmi šetřit. Vyslechl jsem ji a bych jí dal najevo, že s ní cítím, řekl jsem, že ji velmi lituji. Když odcházela tak mi dala jeden bílý karafiát na dlouhé stopce z kytice, kterou držela v ruce a blahosklonně se usmála řkouce: Přijměte na památku. Mluvil jsem tam ještě s mnohým návštěvníkem, ale jen jedna osoba mně zůstala ještě v paměti. Byla to prostá služka, kuchařka. Chodila okolo nás samotná, jeden náš hoch ji oslovil, hledá-li někoho. Nikoli, nehledám, odpovídá, jdu se na vás hoši podívat a dala se s námi do řeči a zůstala u nás až do večera a po celý čas, co jsme byli ve Frisku nás navštěvovala. Poslední den, když odcházela, vyňala z tašky dosti velký sáček a začala rozdávat stříbrné dolary a pravila: Hoši, vezměte si na památku. Já jsem se zdráhal a děkoval, že takový dárek nemohu přijmout a odstoupil jsem dále. Musíte vzít. Nezbylo mně nic jiného než ho vzít, bych neurazil tu prostou duši. Myslím, že jich rozdala asi 30. Karafiát od milionářky a stříbrný dolar od kuchařky, obé jsem uschoval a mám schováno do dneška.

12 Jsem také jedním z těch, kterým se podařilo jít z lodě do města. Ještě před padesáti lety bylo nepatrným městečkem a dnes je městem milionovým. Větší část města byla zničena roku 1906 zemětřesením a požárem, ale brzy na to vyrostlo z trosek město nové, mnohem výstavnější a krásnější. Na člověka, který přijel přímo ze sibiřských pralesů učinil život ve městě zvláštní dojem, jakoby veškeré bohatství světa, všecka vymoženost kapitalismu a techniky zde byly soustředěny. Město samo je rozloženo na návrších i v údolích a právě proto je naň krásný pohled. Ve městě je několik okresů, v nichž bydlí odděleně Italové, Rusové, Číňané, Japonci atd. Naši kolonisté jsou roztroušeni po městě a je jich zde poměrně málo. Mají zde svou sokolovnu a jiné spolkové místnosti. Chování obecenstva je uhlazené, prohlíželi si nás, ale nebyl to pohled drzý ani vyzývavý je v něm něco přirozeného, co nikoho nemůže urazit. Zašli jsme do Golden Gatten parku, který je největší zajímavostí San Francisca. Rostou tu zcela volně vysoké palmy a jiné tropické rostliny, celý rok kvetou růže a fialky. Sněhu prý zde vůbec nebývá. Na volném hříšti je každému dovoleno hrát. Houpačky a kolotoč jsou k volnému použití. Náš pobyt v San Franciscu byl u konce, byli jsme zde již dvanáct dnů. Dovolení jít na pevninu jsme nedostali, jeden se vymlouval na druhého a pravdu nám neřekl nikdo. V celém transportě byla velká nespokojenost i krajané se velmi horšili, že nás nemohli vzít s sebou do města. Konečně se to svedlo na nedorozumění mezi jednotlivými úřady. Dne 14. května v 11 hodin dopoledne byly vytaženy kotvy a Mont Vernon plul opět v Tichém oceánu směrem jižním. Teploty nám přibývalo, jestliže do San Francisca teploměr stoupnul za 5 dní ze tří stupňů tak na deset, teď za tři dny ze 14 na 30. Dne 17. května jsme přepluli Obratník raka, byli jsme v tropech. Moře zde bylo mnohem zajímavější. Večer bylo vidět ve vodě miliony světélek, jako naše svatojánské mušky. Ve dne létací ryby a tak zvané mořské myši, které jakoby přebíhaly po vodě letí přímo nad samou vodou i barvou podobné polním myším. Delfíni nám zůstali věrní celou cestu a ani zde nás neopustili. Žraloci byli zde také vždy na blízku lodě, takže jsme je mohli z paluby dobře pozorovat. Neviděl jsem dříve nikdy živého žraloka a proto jsem využil této příležitosti a pozoroval jsem je. Obzvláště, když bylo moře úplně tiché a slunce hřálo, tu na několik vteřin se vynořil a jakoby se vyhříval, ležel úplně klidně, někdy i v nepatrné vzdálenosti. Byla to obrovská tělesa a někdy bylo vidět v jejich pohybech i zuřivost. Vzpomínám si, jak jednou při pohřbu taková obluda se prudce vynořila a bylo slyšet příšerné zvuky a zase se prudce ponořila. Bylo to právě v okamžiku, když byla mrtvola spuštěna do moře. Následoval výkřik a matka zemřelého děcka omdlela a všichni přítomní zbledli a já jsem cítil, že mě naskočila husí kůže na těle. Dne 19. května o třetí odpoledne obloha se příšerně zatměla, moře se nápadně utišilo. Byli jsme vzdáleni několik mil od skalnatého mexického břehu. V dálce bylo pozorovat, jakoby se hnal pluk jízdy v plném trysku směrem od břehu k lodi, as na míli od lodě se vůdcové zahnuli doleva. Teď bylo jasně vidět, co se děje. Množství velkých ryb jakoby následovalo zkušeného vůdce jak utíká od břehu dál do moře a sice takovým způsobem, že se vymrští a dopadá v oblouku kus do předu, vymrští se znovu a zase dopadne kus do předu a to se opakuje a za několik minut zmizí z obzoru, jako odjíždějící vlak. Byli to prý delfíni, kteří tuší bouři a táhnou dál do moře, by nebyli ubiti o skalnatý břeh. I Mont Vernon vzal také kurs na moře. Netrvalo to dlouho, zvedl se vítr, moře se vzedmulo, představilo se nám v celé síle a majestátnosti. Vlny dosahovaly ohromné výše a rozlévaly se až po horní palubě. Mont Vernon se sice statečně prodíral skrz vlny, ale byl zmítán jak ořechová skořápka, což ovšem tvořilo optický klam a vlny se zdály ještě mnohem větší v našich očích. Jevily se nám jako hory aneb jako hluboké propasti. Přišel rozkaz všechno dovnitř, přes okna a dveře spuštěny železné záklopky, které byly dobře připevněny; cítili jsme

13 jen nárazy vln a kymácení lodě, bylo nám nesnesitelné vedro a k tomu ještě se dostavovala mořská nemoc, které tentokrát podlehli snad všichni. Náš lékař se svou paní leželi jako mrtví, to byla naše jediná útěcha v tom zoufalém stavu, že to stihlo i doktora. Ve dvanáct v noci se bouře utišila a nám se značně ulehčilo. Druhý den ráno byl opět pěkný den, mořská nemoc však ještě nepřestala. Já jsem si ulehčoval koňakem, který jsem propašoval na loď, bylo totiž přísně zakázáno vzít na loď alkoholické nápoje. Koupil jsem tři láhve dobrého francouzského koňaku v Charbině. Byl sice drahý, zato ale dělal výtečné služby mně i jiným. Jiného léku nebylo. Za dva dni bylo zase dobře. Čím dále k jihu, tím rozmanitější byl život v moři, obzvláště poblíž břehu. Želvy různých velikostí, barevní hadi, ryby různých tvarů a barev. Voda byla průhledná a obdivování nebralo konce. Dne 24. května časně ráno jsme se blížili k Panamě. Stojíc na palubě kochali jsme se pohledem na tropický břeh, když tu jeden bratr upozornil na jakousi čáru na vodě. Tu jsme k našemu překvapení zjistili, že jsou to dvě vody, které tvoří tak přesnou hranici, jedna namodralá, jedna nazelenalá. V pět ráno jsme přistáli v Balbou. Příští den v jedenáct hodin dopoledne vjíždíme do Panamského kanálu. Mohlo by se o něm mnoho vyprávět, já se omezím jen na jeho stručné popsání. Panamský průplav je 100 km dlouhý a má šest zdymadel. Jsou to ohromné stavby ze železobetonu, každá z nich 330 metrů dlouhá s úžasnými stroji k uzavírání vrat a čerpání vody pomocí jichž se spouštějí lodě na nižší hladinu moře nebo naopak. Zdymadla pracují následovně. Loď vjede do zdymadla, vrata se uzavřou, nažene se tam tolik vody, že loď stoupne do jisté výše, u následujícího zdymadla se vrata otevrou, loď tam vjede a opět se uzavrou. Loď tam vjede a opět se uzavrou a zase znova množství vody přibývá a loď stoupá do výše. To samé ve třetím zdymadle, potom je plavba průplavem volná. Na druhém břehu jsou ostatní zdymadla z kterých jsme v deset hodin večer vepluli do Atlantického oceánu. Panamský průplav je veliké světové dílo, na němž pracovalo několik pokolení. Již roku 1517 se pomýšlelo na prokopání průplavu. Různé společnosti několikrát začaly a pro nedostatek kapitálu se nemohlo pokračovat. Po marných pokusech, které končily vždy bankrotem, dala se do práce Amerika. Konečné práce byly dokončeny a průplav spojující dva oceány předán svému účelu. Projíždějí tudy všecky veliké lodě. Při stavbě kanálu zahynul různými nemocemi, které v této krajině řádily, prý až jeden milion Číňanů, kteří byli naverbováni na práci. Byli jsme ve vodách Atlantického oceánu. Druhý den, 26. v jednu hodinu odpoledne jsme jeli vlakem do skladu č. 6, poněvadž pro silné vedro nebylo možno zůstat na lodi. Ve skladu č. 6 se nám velmi líbilo. Ohromná betonová budova pojmula 320 postelí a nebyla do poloviny naplněna. Přes celou délku budovy na břehu postaveny sprchy, pohybovat jsme se mohli úplně volně po městě Kolonu Christobalu a okolí. Obdivovali jsme přírodu, sbírali mušle a dívali se na papoušky. Jedli jsme laciné banány. Christobalské dámy nám přivezly zmrzlinu a chtěly vidět, jak se o ni budeme prát, chtějí vše po amerikánsku, ale nás nenachytaly. Každý si slušně pro ni došel, poděkoval a žádné praní ani strkání, jako to dělají američtí boys ; až si dokonce stěžovaly, že snad o to nestojíme a náš lékař musel vysvětlovat, že takové věci neděláme nikdy, ani když nám na lodi jeden pán házel papírové dolary. Amerikáni se chtějí bavit. Vyslovily nám však přece pochvalu. Obyvatelstvo jsou většinou černoši, na blízku v černošských osadách si každý může koupit malého černouška, jsou na prodej za tři dolary. Dne 5. června v půl desáté večer jsme odpluli z Christobalu; již jsme počítali, za kolik dní budeme doma, vždyť jsme ve vodách, které obklopují evropské břehy! Nálada byla velmi

14 dobrá. Dlouhou chvíli jsme zaháněli hrou v karty, ovšem bez peněz, o peníze se nikdy nehrálo. Bylo to 6. července v pět hodin odpoledne, když jsme z hry byli vyrušeni prudkým otřesem a následoval pocit, jako by se loď dřela po nějaké skále. Nechavše hry, hleděli jsme jeden na druhého, něco se stalo! Ale co? Loď se pohybuje kupředu. Již jsme mysleli, že je vše v pořádku, když tu vidíme, že se loď jaksi podivně točí a nepravidelně pracují šrouby. Hru jsme sice dohráli, ale nechali jsme toho. V dálce se objevila jakási loď a zůstávala od nás ve stejné vzdálenosti. Žádný signál, žádné znamení, žádná odpověď na signály naší lodi. Podezřelá loď, která se nechce prozradit. Hádanka! A co je s naší lodí? Inu, pracuje prý jen jeden šroub, ten druhý spadl do moře. A neplujeme prý do Hamburku, nýbrž do největšího amerického přístavu Newport News, Mount Vernon musí do suchého doku a asi rok bude trvat jeho oprava. To pro nás radostné nebylo, ale co dělat? Druhý den ze zoufalství jsme se dali zase do karbanu, bychom přišli na jiné myšlenky. Sedávali jsme na první palubě, hned u naší ubikace, která se nacházela přímo nad strojírnou. Záhadná loď plula stále s námi ve stejné vzdálenosti jako minulý den, aniž by se dosud vědělo, jaká je to loď. Jinak se nic nezměnilo, očekávalo nás však zase nové překvapení. Těsně pod námi ze strojírny se vyvalily spousty páry, což se před tím nikdy nestávalo. Udiveni odhodili jsme karty a hleděli, co se děle, nebylo nic vidět, až asi za půl hodiny nosili kolem nás pod dozorem lodní stráže na nosítkách zakryté muže. Nosili je z horní paluby a odnášeli je na nejnižší místo v lodi. Byli spoutáni v železech a nespatřili jsme je dříve až v Norfolku, když je odnášeli již ne tak přikryté, do trestaneckého vozu. Byli to zločinci, kteří chtěli způsobit katastrofu. Stalo se to následovně. V kritický okamžik, když ničeho netušíc, klidně jsme hráli karty nad strojírnou, vešel službu mající inženýr do kotelny a viděl, že mimo nejhloupějšího černocha, který jen zametal, tu nikdo není. Netuše nic dobrého ocitnul se jedním skokem u kotlů a viděl, že jest přetopíno na nejvyšší stupeň a každým okamžikem následuje exploze. Trhnul prudce pákou, vypustil páru a zachránil loď i nás všecky. My s našima kartama bychom byli vyletěli nejvýše. Spiklenci zatím připravovali motorové čluny, by se mohli zachránit a při tom byli zatknuti. Do strojírny přišli naši bratři strojníci a topiči. Záhadná loď zmizela z obzoru. Mnoho se mluvilo o těch případech, jaká je jejich příčina. Těžko tomu bylo porozumět. Na lodi bylo 700 říšských Němců, na ně padlo nejdříve podezření, kdo ho vyslovil, nevím, avšak nikdo tomu nevěřil. Druhá kachna, jak jsme tomu říkali, byla: anarchisti ze San Francisca se na nás chtěli pomstít. Konečně velmi záhadnou osobou byl kapitán lodi sám. Americká dolarová nenasytnost, která vzdor známého cítění náboženského stojí na předním místě v americkém životě a záhadná loď, která po nezdařených plánech zmizela, jelikož neměla koho zachraňovat, to vše nás svádělo k různým úvahám. Loď patřila Němcům a byla ve špatném stavu a oprava stojí také dolary. Pojištěna byla také dobře. To vše snad hrálo jakousi roli. Konečně se nám také přezdívalo, že jsme prý bolševici. Jakáž pomoc, byl to náš osud. Dne 9. června večer jsme se potkali s eskadrou válečného loďstva. A 12. června ve dvě hodiny odpoledne jsme už byli v Newport News. Je to veliký přístav pro válečné lodě, kterých tam bylo velmi mnoho a různých typů. V pobřežním městě Norfolku jmse byli ubytováni ve vojenském prázdném táboře, který byl obehnán vysokým železným plotem. Malé jednopatrové dřevěné domky, to bylo naše obydlí; v každém asi 30 mužů. Měli jsme to tu velmi pohodlné. Travnatá místa kolem domků, hojnost sprch jen několik kroků vzdálených, společné klubovny a různé zábavy, které jsou zařízeny pro americké vojsko měly zpříjemňovat náš pobyt na americké půdě. YMCA a strýček se

15 starali o náš další blahobyt. Hudba, gramofony, kino v přírodě, různá představení a dámy se zmrzlinou, to vše bylo hezké, ale my jsme přece mysleli jen na domov. Po zažitých událostech na lodi jsme žili v jakési nejistotě a netrpělivě jsme čekali jinou loď; nervozita denně rostla. A 4. července nás navštívil pan Jan Masaryk, syn pana prezidenta a plukovník Hurban a ujišťovali nás, že loď jistě bude brzy zde. Při této příležitosti byla uspořádána ukázka sokolských cvičení s koncertem. Starosta města se vyslovil o Čechoslovácích velmi pochvalně. I noviny napsaly o nás mnoho pochvalného. Často po americku přehnaně. A konečně přišla i toužebně očekávaná zpráva, že loď je tady a za šest neděl zase stojíme u lodě k nalodění. Amerika se jmenuje tato naše nová loď, je to ohromné těleso, největší loď, která projela Panamským a Suezským kanálem a největší loď v každém přístavu, ve kterém se zastavila po svém výjezdu z New Yorku. Dne 23. července 1920 jsme vypluli na moře, ne však do Hamburku, nýbrž do Terstu byl náš kurs

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída V jedné malé chaloupce žila babička dědeček a jeden malý kluk jménem Toník. Blížily se Vánoce a Toník byl čím dál víc nedočkavý, až do té doby když k

Více

Velké a malé příběhy moderních dějin

Velké a malé příběhy moderních dějin Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy

Více

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Září 2009 REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Během prázdnin započala v areálu naší školy rozsáhlá rekonstrukce jídelny a školního dvora. Jak dlouho potrvá nevíme. Snad do poloviny listopadu. Bohužel

Více

Děti a tety z našeho Domova:

Děti a tety z našeho Domova: Všichni jsme prožívali vánoční svátky se svými blízkými, ať už doma nebo na našem Domově. Mnozí z vás o svých Vánocích napsali a namalovali hezké příspěvky: Děti a tety z našeho Domova: Na Štědrý den se

Více

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. DYS-centrum Praha Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková, 2011

Více

Rakousko Uhersko na konci I. světové války

Rakousko Uhersko na konci I. světové války Rakousko Uhersko na konci I. světové války Poslední Rakousko - Uherští panovníci Císař František Josef I. (1830-1916) Císař Karel I. (1887-1922) Národně osvobozenecký boj od I.SV až do vzniku Československé

Více

mladší žáci PoznejBibli / 6 / 4 O: Jak se jmenovali dva rybáři? p a O O: Co Ježíš řekl dvěma rybářům? Doplň chybějící písmena:

mladší žáci PoznejBibli / 6 / 4 O: Jak se jmenovali dva rybáři? p a O O: Co Ježíš řekl dvěma rybářům? Doplň chybějící písmena: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: biblické příběhy pro děti PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Pán Ježíš povolává Petra Máš nějakého nejlepšího přítele? Ježíš věděl, že

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Slavnost Narození Páně 25. prosince (vigilie, v den slavnosti) V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. S touto vírou se modleme

Více

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_07_D_II

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_07_D_II Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_07_D_II Ročník: II. Dějepis Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Dějepis Tematický okruh:

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

Čarovný mlýnek. Proč je mořská voda slaná

Čarovný mlýnek. Proč je mořská voda slaná Čarovný mlýnek Proč je mořská voda slaná Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., DYS-centrum Praha Čarovný mlýnek

Více

Metodický list. Sada: 1 Číslo DUM:EU-OPVK-ČIG-1ST-11 Předmět: Český jazyk a literatura

Metodický list. Sada: 1 Číslo DUM:EU-OPVK-ČIG-1ST-11 Předmět: Český jazyk a literatura Příjemce: Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Metodický list Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a

Více

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Název školy: Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2557 Autor: Elena Kolarovská Období: duben 2012 Název: VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Vzdělávací

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

Druhy vedlejších vět. Souvětí podřadné

Druhy vedlejších vět. Souvětí podřadné Druhy vedlejších vět Souvětí podřadné Podmětná vyjadřuje podmět věty řídící. Bývá připojena vztažným zájmenem kdo nebo co nebo spojkami že, aby apod., např.: Je pozoruhodné, že se poměrně málo otázek týkalo

Více

Lukášovo evangeliuml. Ježíš vyprávěl lidem, kteří ho následovali, spoustu příběhů. Každý příběh měl zvláštní význam.

Lukášovo evangeliuml. Ježíš vyprávěl lidem, kteří ho následovali, spoustu příběhů. Každý příběh měl zvláštní význam. Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: úvodní biblické příběhy pro děti PoznejBibli Vedoucí skupiny: 1. Příběh Ztracená ovce Lukáš 15,1-7 3 Klíčový verš: Přečti si Lukáš 15,7 Popros

Více

THERE IS/ARE EXERCISES

THERE IS/ARE EXERCISES THERE IS/ARE EXERCISES E1) POPIŠTE NÁSLEDUJÍCÍ OBRÁZEK 15 VĚTAMI S POUŽITÍM VAZBY THERE IS/ARE: E2) DO NÁSLEDUJÍCÍCH VĚT DOPLŇTE VAZBU THERE IS/ARE: 1. fourteen students in our class. 2. a fly in my soup!

Více

Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století. Mediální výchova

Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století. Mediální výchova Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století Mediální výchova Mediální výchova seznamuje žáky s principy fungování médií. Mediální gramotnost lze chápat jako schopnost zkoumat a analyzovat informace,

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce Bible pro děti představuje První Velikonoce Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Janie Forest Upravili: Lyn Doerksen Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org BFC PO Box 3 Winnipeg,

Více

Stopy totality- pan Jiří Šoustar

Stopy totality- pan Jiří Šoustar Stopy totality- pan Jiří Šoustar Mládí Narodil se 21.dubna 1925 v Bobrové. Chodil do obecné školy v Bobrové. Jeho otec se jmenoval Cyril Šoustar. Pracoval jako pekař. Jeho matka Jindřiška Šoustarová pracovala

Více

Přečti si: 1. Samuelova 16,1-13. Kdybys měl/a vybrat krále, jaký typ člověka bys zvolil/a? Někoho vysokého, hezkého a silného?

Přečti si: 1. Samuelova 16,1-13. Kdybys měl/a vybrat krále, jaký typ člověka bys zvolil/a? Někoho vysokého, hezkého a silného? poznejbibli Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: biblické příběhy pro děti Vedoucí skupiny: 1. Příběh Vyvolení krále Přečti si: 16,1-13 Klíčový verš: 16,7 Požádej někoho, aby Ti

Více

Pracovní list Výstava První světová válka a Vyškov 7. 5. - 28. 12. 2014

Pracovní list Výstava První světová válka a Vyškov 7. 5. - 28. 12. 2014 Pracovní sešit Výstava První světová válka a Vyškov 7. 5. 28. 12. 2014 V tomto pracovním listě tě čeká příběh, který mohla prožít jedna z vyškovských rodin za 1. světové války. Některé informace však chybí

Více

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty Terezín uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui setkaní s pamětnicí 28.4.2011 opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Orientace. Světové strany. Orientace pomocí buzoly

Orientace. Světové strany. Orientace pomocí buzoly Orientace Orientováni potřebujeme být obvykle v neznámém prostředí. Zvládnutí základní orientace je předpokladem k použití turistických map a plánů měst. Schopnost určit světové strany nám usnadní přesuny

Více

Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně

Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně Motto: Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské škole R.Fulghum (americký psycholog a spisovatel) JARO 2013 Jaro! Jaro!

Více

TVARY PODSTATNÝCH JMEN

TVARY PODSTATNÝCH JMEN TVARY PODSTATNÝCH JMEN MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_12_08 Tématický celek: Gramatika,

Více

Hans Christian Andersen

Hans Christian Andersen Hans Christian Andersen MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_ 04_18 Tématický celek: Evropa

Více

ČTENÍ NEJMENŠÍM V pondělí 26. 3. 2012 navštívili žáci třídy 5.A s paní učitelkou Hanou Houškovou MŠ v Mechové ulici, kde v rámci Měsíce knihy zábavnou formou seznámili budoucí prvňáčky se známými i méně

Více

Modlitební řetěz 5. 4. 19. 4. 2009-04-13. Svědectví od Martina Gregora: Modleme se upřímě, bez povinnosti, Bůh

Modlitební řetěz 5. 4. 19. 4. 2009-04-13. Svědectví od Martina Gregora: Modleme se upřímě, bez povinnosti, Bůh Modlitební řetěz 5. 4. 19. 4. 2009-04-13 Svědectví od Martina Gregora: Modleme se upřímě, bez povinnosti, Bůh nás miluje takové, jací jsme. Je mnoho projevů modliteb, podstatné je, aby byly v upřímnosti.

Více

VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01. VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_17 materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět:

VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01. VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_17 materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01

Více

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků Veselé zoubky přednáška společnosti drogerie DM Davídek z 1.B se nám svěřil, jak se mu líbila přednáška o čištění zoubků. Ptala jsem se ho, jestli se mu akce líbila.

Více

Začátek lidského smutku

Začátek lidského smutku Bible pro děti představuje Začátek lidského smutku Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Byron Unger; Lazarus Upravili: M. Maillot; Tammy S. Přeložila: Martina Penner Vydala: Bible for Children www.m1914.org

Více

EMIL FILLA varianta A

EMIL FILLA varianta A EMIL FILLA varianta A I Zahraniční inspirace Filla se poprvé dostal do zahraničí v letech 1906-1910 během cesty po evropských galeriích. Poté pravidelně pobýval v Paříži. Během první světové války odtud

Více

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Název projektu: EU Peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_140 Jméno autora: Jana Lanková Třída/ročník: 2. stupeň ZŠ praktické - výuka

Více

Epištola Židům. část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3)

Epištola Židům. část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3) Epištola Židům část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3) Podklady: Nedělní kázání: 19. 07. 2015 Téma: Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš. Použit: Český studijní překlad Bible Sloužil:

Více

FRANTIŠEK PAROLEK Úroveň A. I. Paradoxy české účasti v první světové válce

FRANTIŠEK PAROLEK Úroveň A. I. Paradoxy české účasti v první světové válce FRANTIŠEK PAROLEK Úroveň A I. Paradoxy české účasti v první světové válce První světová válka vypukla v létě roku 1914. Na rozdíl od všech předpokladů trvala dlouhé čtyři roky (čeští vojáci v Rusku bojovali

Více

Přijímací řízení 27. 4. 2011 TEST Z ČESKÉHO JAZYKA. Zde napište své registrační číslo. Struktura testu:

Přijímací řízení 27. 4. 2011 TEST Z ČESKÉHO JAZYKA. Zde napište své registrační číslo. Struktura testu: Přijímací řízení 27. 4. 2011 Zde napište své registrační číslo TEST Z ČESKÉHO JAZYKA Struktura testu: 1. část čtení (úlohy 1 10) 2. část gramatika (úlohy 11 20) 3. část psaní (úlohy 21 a 22) Hodnocení:

Více

1 Vyprávěj, co vidíš na obrázku a vyhledej jednotlivé situace zobrazené na kartách.

1 Vyprávěj, co vidíš na obrázku a vyhledej jednotlivé situace zobrazené na kartách. 1 Vyprávěj, co vidíš na obrázku a vyhledej jednotlivé situace zobrazené na kartách. 2 Vyprávěj příběh a podle obrázků doplň slova ve správném tvaru. Svítilo a šli do. Cesta vedla kolem, pak po a kousek

Více

Ženy v korintském sboru

Ženy v korintském sboru Ženy v korintském sboru 1. Ježíši krásný, panovníku jasný, Boží i lidský synu, tebe milovat a oslavovat žádám každou hodinu. 2. Krásné jsou kraje, pole, luhy, háje, zavítá-li jarní čas: nad vše vezdejší

Více

Já se rozhodla vidět hvězdy. Je na nás, jak se rozhodneme. Je totiž důležité vstát a začít nanovo a věřit! Věřit v sebe a vlastní sílu dokázat i

Já se rozhodla vidět hvězdy. Je na nás, jak se rozhodneme. Je totiž důležité vstát a začít nanovo a věřit! Věřit v sebe a vlastní sílu dokázat i Hleděli dva vězni z okna ven, jeden viděl hvězdy, druhý bláto jen. Já se rozhodla vidět hvězdy. Je na nás, jak se rozhodneme. Je totiž důležité vstát a začít nanovo a věřit! Věřit v sebe a vlastní sílu

Více

T. G. Masaryk. FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní list pro žáka

T. G. Masaryk. FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní list pro žáka T. G. Masaryk AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP na základě přečteného textu stručně charakterizuje osobnost T. G. Masaryka, zjistí některé události týkající se života této významné osobnosti - porozumění

Více

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 PŘEMYSLOVSKÝ STÁT Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace s počátky vzniku českého státu, vláda přemyslovských knížat Prezentace slouží k názornému výkladu

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3040 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_44 Třída / ročník 9.AB / IX. Datum vytvoření 14.9.2011

Více

Dan Živna: CO S ODPADY Nikola Komínková CO S ODPADY Dan Živna KONEC SVĚTA Nikola Komínková SÁŇKOVÁNÍ

Dan Živna: CO S ODPADY Nikola Komínková CO S ODPADY Dan Živna KONEC SVĚTA Nikola Komínková SÁŇKOVÁNÍ Dan Živna: CO S ODPADY My doma také recyklujeme odpadky. Sbíráme sklo, papír a plasty. Až toho máme moc, tak to odneseme do sběrných nádob. Nádoby se jmenují: SKLO, PLASTY, PAPÍR. My doma ještě třídíme

Více

Duha. časopis žáků ZŠ Huštěnovice

Duha. časopis žáků ZŠ Huštěnovice Duha časopis žáků ZŠ Huštěnovice První číslo Podzim 2013 Obsah: 1. Slovo úvodem 2. Krátká historie školy 3. Jaké byly školy dříve? 4. Co děláme ve škole 5. Paní učitelka 6. Básničky o škole Milí čtenáři,

Více

Slovní druhy. Metodika: Pracovní list je určen ke skupinové i k samostatné práci. Jednotlivá cvičení jsou věnována jednotlivým slovním druhům.

Slovní druhy. Metodika: Pracovní list je určen ke skupinové i k samostatné práci. Jednotlivá cvičení jsou věnována jednotlivým slovním druhům. Slovní druhy VY_32_INOVACE_ČJL_542 Autor: Melanie Hozová Mgr. Použití: 6.- 9. ročník Datum vypracování: 5.9. 2012 Datum pilotáže: 17.9.2012 Metodika: Pracovní list je určen ke skupinové i k samostatné

Více

A-PDF Merger DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark

A-PDF Merger DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark A-PDF Merger DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark Milé čtenářky a milí čtenáři, výtisk školního časopisu, který právě držíte v rukou, je tentokrát trochu netypický. Nenajdete v něm

Více

VÁNOCE. Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763. Autor: Mgr. Alena Ticháčková Datum: 9. 12. 2014 Cílový ročník: 2.

VÁNOCE. Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763. Autor: Mgr. Alena Ticháčková Datum: 9. 12. 2014 Cílový ročník: 2. VÁNOCE Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Autor: Mgr. Alena Ticháčková Datum: 9. 12. 2014 Cílový ročník: 2. ročník Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor:

Více

část šestnáctá Střední vrstva

část šestnáctá Střední vrstva část šestnáctá Střední vrstva Na začátku května se letos hodně oteplilo. Do školy se chodilo v kraťasech a v tričku, což stejně při vyučování nepomohlo. Ve třídě bylo horko a dusno. A když paní učitelka

Více

Neděle 02.08.2015. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16

Neděle 02.08.2015. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16 Neděle 02.08.2015 Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16 Úvodní slovo Zjevení 7,9-17 Zj 7,9-10 Potom jsem uviděl, a hle, veliký zástup, který nikdo nemohl spočítat, ze všech národů, kmenů,

Více

JANA HOCHMANNOVÁ. Román o krizi středního věku

JANA HOCHMANNOVÁ. Román o krizi středního věku JANA HOCHMANNOVÁ Román o krizi středního věku 12 Novinka Přijíždím domů z práce a manžel sedí u kávy. Spokojeně popíjí nápoj a šibalsky se na mě dívá. Neříká nic, jen mě pozoruje. Nevím, co si o tom mám

Více

Je důležité umět rozpoznat, které věci jsou zbytečné.

Je důležité umět rozpoznat, které věci jsou zbytečné. Každá myšlenka, kterou si naše mysl vytvoří, většinou vytvoří i tu činnost, o které jsme přemýšleli. Všechno, co vyprodukuje naše mysl, chce produkovat i naše tělo. Je to automatický proces, který má většina

Více

Jak se v parku narodil dráček

Jak se v parku narodil dráček Jak se v parku narodil dráček Klárka a Matýsek jsou dobří kamarádi. Nejradši chodí ven do parku. Hrají si s dalšími kamarády na schovku SCHOVKA POD DEKOU, na honěnou HONIČKA SE ZÁCHRANOU nebo si jen tak

Více

Tak tohle je naše škola. Už pár let stojí na ulici Těrlické V Horní Suché. Během svého života prošla mnoha změnami. Těmi největšími byla její

Tak tohle je naše škola. Už pár let stojí na ulici Těrlické V Horní Suché. Během svého života prošla mnoha změnami. Těmi největšími byla její Tak tohle je naše škola. Už pár let stojí na ulici Těrlické V Horní Suché. Během svého života prošla mnoha změnami. Těmi největšími byla její přestavba, kdy přibylo celé jedno patro. Také byla přistavěna

Více

Jak se modlit za nevěřícího manžela

Jak se modlit za nevěřícího manžela Jak se modlit za nevěřícího manžela Mo Tizzardová Poděkování Z celého srdce děkuji Jan Hodgeové, která se stala mou přítelkyní, pomohla mi uvědomit si, jak moc mě Bůh miluje, a stála při mně a modlila

Více

Dokument B: Podobizna Františka Kupky a paní Eugénie Kupkové olej, 1908)

Dokument B: Podobizna Františka Kupky a paní Eugénie Kupkové olej, 1908) FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A I. Dvě vlasti Malíř František Kupka (1871-1957) pocházel z východních Čech. Dětství prožil v Dobrušce, kde se vyučil sedlářem. Díky svému výtvarnému talentu byl však doporučen

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Střední škola živnostenská Sokolov, příspěvková organizace.

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Střední škola živnostenská Sokolov, příspěvková organizace. Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526 III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I Z M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U Pro časopis ZÁMEČEK foto, text: František Miker, Lukáš Pěkný, Aleš Dvořák Mukačevo Ukrajina, dne 2. 7.

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Upozornění pro případné zájemce: Archiv v Zámrsku započal s digitalizací matrik, které poté bude možno prohlížet přes internet. --------

Více

ČTĚTE NÁS!! ...a další články... Do kin přichází Čtyřlístek, k nám všem Vánoce a zvyky s nimi svázané. Představí se hned dva redaktoři

ČTĚTE NÁS!! ...a další články... Do kin přichází Čtyřlístek, k nám všem Vánoce a zvyky s nimi svázané. Představí se hned dva redaktoři !! ČASOPIS NIŽŠÍHO STUPNĚ WICHTERLOVA GYMNÁZIA ČTĚTE NÁS!! Do kin přichází Čtyřlístek, k nám všem Vánoce a zvyky s nimi svázané. Představí se hned dva redaktoři a my vám odhalíme další literární a výtvarné

Více

Šéfredaktor: Zdeňka Šubová Redaktoři: Veronika Vavrušková, Daniela Mlčúchová, Pavel Vavruška, Lucie Vavrušková, Karolína Hanáková

Šéfredaktor: Zdeňka Šubová Redaktoři: Veronika Vavrušková, Daniela Mlčúchová, Pavel Vavruška, Lucie Vavrušková, Karolína Hanáková ZŠ Jarošova Havířov Šumbark 24. 6.2011, ročník: 2., č. 4+5 Šéfredaktor: Zdeňka Šubová Redaktoři: Veronika Vavrušková, Daniela Mlčúchová, Pavel Vavruška, Lucie Vavrušková, Karolína Hanáková 1 Slovo redaktorů

Více

ŠvP Rokytnice n. Jizerou 2011

ŠvP Rokytnice n. Jizerou 2011 ZŠ Rudná ŠvP Rokytnice n. Jizerou 2011 Můj milý deníčku... 8. A na horách Autoři: Žactvo Korektor: Martin Isoz 8. června 2011 1 Pondělí 6. 6. 2011 1.1 MI & VI Pondělní den byl dnem úvodním. V osm hodin

Více

Kód přílohy vzdělávací materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_10. Hana Johánková. Vzdělávací oblast předmět:

Kód přílohy vzdělávací materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_10. Hana Johánková. Vzdělávací oblast předmět: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací materiál

Více

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude.

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude. Leksjon 5 5.1.1. Gjør om til negative konstateringer. To je škola. To není škola. 1. To je kostel. 2. Tohle jsou továrny. 3. To byla nemocnice. 4. Tohleto bude silnice. 5. Tohle jsou čtverce. 6. To byl

Více

Anotace: stručný přehled životopisných údajů a autorovy tvorby

Anotace: stručný přehled životopisných údajů a autorovy tvorby Výukový materiál: VY_32_INOVACE_5_A. de Saint Exupéry 08 Název projektu: Šablony Špičák Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2735 Šablona: III/2 Autor VM: Mgr. Dana Bílá VM byl vytvořen: 10. 1. 2012 Vzdělávací

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

Větné členy, Jednoduché souvětí - opakování Druh učebního materiálu: Písemná práce, pracovní list Časová náročnost:

Větné členy, Jednoduché souvětí - opakování Druh učebního materiálu: Písemná práce, pracovní list Časová náročnost: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_12

Více

ŠKOLNÍ ROK 2012/2013

ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 Letošní rok je ve znamení lesa, tak se totiž jmenuje naše nové celoroční téma. Protože kousek lesa máme i na naší krásné školní zahradě, mohli jsme toto téma prožívat naplno hned od

Více

ŠEST ŽEN, ŠEST CITACÍ

ŠEST ŽEN, ŠEST CITACÍ aktivita ŠEST ŽEN, ŠEST CITACÍ ANOTACE: Žáci se prostřednictvím skutečných příběhů židovských žen za druhé světové války seznámí s problematikou holocaustu a diskutují na dané téma. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI

Více

České země v Rakousku- Uhersku

České země v Rakousku- Uhersku České země v Rakousku- Uhersku 1620 Bitva na Bílé hoře ztráta samostatnosti 1620 1780 postupné poněmčení šlechty a měšťanů 1781-1848 české národní obrození vznik novodobého národa Češi se snaží o zrovnoprávnění

Více

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí

Více

SKLADBA SOUVĚTÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SKLADBA SOUVĚTÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje SKLADBA SOUVĚTÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2010 Mgr. Domalípová Marcela, Mgr. Fořtová Jana 1 z 14 Obsah: vztahy mezi větami

Více

Synonyma, antonyma, homonyma

Synonyma, antonyma, homonyma Synonyma, antonyma, homonyma MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_25_02 Tématický celek:

Více

Jak se nespálit při výběru vyhlídkového letu.

Jak se nespálit při výběru vyhlídkového letu. Jak se nespálit při výběru vyhlídkového letu. Od: Jan Rudzinskyj O létání sním od malička co si pamatuji. Za komunistů jsem se dozvěděl, že nejsem vhodný kandidát pro létání (asi bych jim s tím Blaníkem

Více

P E T R V Á Š A V I S U A L I

P E T R V Á Š A V I S U A L I P E T R V Á Š A V I S U A L I V I S U A L 1992 2008 PERSONAL Kniha I PERSONAL (ZAČÁTKY A POKROKY) 1992 2004 ÚPLNÉ ZAČÁTKY....................................................... 6 U MOŘE...............................................................

Více

Cesta do Zagarola Tomáš Přerost

Cesta do Zagarola Tomáš Přerost Cesta do Zagarola Město Zagarolo, které je partnerským městem obce Nelahozeves, pozvalo zastupitele naší obce a ţáky nelahozeveské školy na návštěvu. Zastupitelé zde byli na oficiální návštěvě. Ţáci byli

Více

Na úvod. Tereza Huterová, 9. tř.

Na úvod. Tereza Huterová, 9. tř. Na úvod Speciál. Speciál? Speciál! Právě jste nahlédli do speciálního čísla našeho časopisu. Vítáme vás a jsme rádi za vaši přízeň. Redakci Twistu ovládli Mikuláši a andělé samozřejmě i čertíci. Ti se

Více

Pusinka Pohádka o malém delfínovi

Pusinka Pohádka o malém delfínovi Petra Dobrovolny www.dolphinkissis.ch Pusinka Pohádka o malém delfínovi Byl jednou jeden malý delfín. Rodiče mu říkali Pusinka, protože měl špičatější čumáček než ostatní delfíni. Když si chtěl Pusinka

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Znáte postavičky, které jsou schované ve spojovačkách? O prázdninách byste si o nich mohli něco přečíst.

Znáte postavičky, které jsou schované ve spojovačkách? O prázdninách byste si o nich mohli něco přečíst. Znáte postavičky, které jsou schované ve spojovačkách? O prázdninách byste si o nich mohli něco přečíst. Ještě a pár dnů a přijde změna. Konečně tu budou Tajenka 1) Nejlepší přítel člověka je...? 2) Co

Více

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet

Více

Sankt Gallen Švýcarsko

Sankt Gallen Švýcarsko Sankt Gallen Švýcarsko - Mateřská škola Barevný klíček Vítězná 725 35601 Sokolov Endyšová Jana Hned po příjezdu jsme byly ubytované: v centru města. V průběhu naší stáže jsme vykonávaly hospitace v Primars

Více

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Škola Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Očekávaný výstup Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Mgr. Kateřina

Více

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. 1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby

Více

Projekt Sportem a vzděláním k hlubšímu poznání byl finančně podpořen Nadačním fondem Albert v rámci grantového programu Nadační fond Albert dětem.

Projekt Sportem a vzděláním k hlubšímu poznání byl finančně podpořen Nadačním fondem Albert v rámci grantového programu Nadační fond Albert dětem. Projekt Sportem a vzděláním k hlubšímu poznání byl finančně podpořen Nadačním fondem Albert v rámci grantového programu Nadační fond Albert dětem. Dětský domov Cheb a Horní Slavkov již třetím rokem získal

Více

mladší žáci PoznejBibli / 3 O: Vybarvi políčko s kroužkem a objevíš slovo, které označuje to, co ničí krásný Boží svět:

mladší žáci PoznejBibli / 3 O: Vybarvi políčko s kroužkem a objevíš slovo, které označuje to, co ničí krásný Boží svět: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: biblické příběhy pro děti PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Noe poslouchá Boha PŘEČTI SI: Genesis 6,5-22 KLÍČOVÝ VERŠ: Když na počátku

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt

Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Základní škola německo-českého porozumění a Gymnázium Thomase Manna Praha 8 www.gtmskola.cz Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Reminiscence technika práce se starými lidmi s využitím vzpomínek účelem

Více

SOKOL - 1945 OPIS. Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně.

SOKOL - 1945 OPIS. Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně. OPIS SOKOL - 1945 Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně. Tak zahájena znovu činnost naší jednoty po čtyřleté nucené přestávce za doby německé okupace, strašného utrpení

Více

Úvodník. Volejbalové soustředění

Úvodník. Volejbalové soustředění 1 Úvodník Vítáme vás u dalšího čísla našich Deváťáckých novin. Konec roku je už tady a my deváťáci se připravujeme na to, až v jeho závěru vstoupíme na pódium, řekneme svůj projev a opustíme naši milovanou

Více