Agility Super G pravidla platná od

Transkript

1 Agility Super G pravidla platná od Úvod Super G je agility hra vycházející z Reglementu Agility FCI, která jsou pro účely této hry drobně upravena či doplněna. Tento dokument přináší výčet všech odlišností SuperG od standardních agility pravidel, tedy od reglementu FCI. Na základě tohoto dokumentu mohou jednotným způsobem pořadatelé závodů kdekoliv na světě závodů zařazovat běhy SuperG do programu svých agility akcí. Pravidla SuperG vznikla ve spolupráci mezinárodních rozhodčích agility Antonína Grygara a Tomáše Glabazni v roce Tato verze pravidel je platná od Pokud není tímto textem určeno jinak, platí pro účely běhů SuperG všeobecná pravidla agility daná reglementem FCI v aktuálně platném znění. 2. Překážky 2.1. PEVNÝ TUNEL Pevný tunel může mít délku od 2m do 12m SLALOM Slalom je tvořen tyčkami, jejichž počet musí být nejméně 6 a nejvíce 24. Počet tyčí musí být vždy sudý. Tyče slalomu jsou řazeny v jedné lini, není povoleno vytvářet ve slalomu oblouky či zlomy KOMBINACE SKOKOVÝCH PŘEKÁŽEK AB, ABC Kombinací rozumíme dvě nebo tři skokové překážky (jako součást kombinace může být použita jednoduchá skoková překážka, zeď nebo viadukt), které jsou do parkuru zařazeny dle volby rozhodčího jedním z těchto tří způsobů: a) kombinace v přímé linii - dvě nebo tři překážky označené písmeny AB nebo ABC jsou rozmístěny v přímé linii za sebou, vzdálenost mezi nimi činí 2m pro kategorii Small, 3m pro medium a 4m pro large. (Tato úprava kombinace skokových překážek byla součástí reglementu FCI v období od do ) Kombinace se překonává tak, jako by šlo o jedinou překážku, případné odmítnutí na B nebo C musí být tedy opraveno překonáním celé překážky znovu od A, jinak je tým diskvalifikován na překážce následující

2 po kombinaci. b) kombinace bez přímé linie - dvě nebo tři překážky označené písmeny AB, resp. ABC jsou rozmístěny libovolně tak, že vzdálenost mezi dvěma po sobě jdoucími překážkami je v rozmezí 4m-7m pro kategorii small a medium, či v rozmezí 4,5m - 7m pro kategorii large. Překážky se překonávají v pořadí určeném rozhodčím, tedy A-B-C. (Tato úprava kombinace byla součástí reglementu agility FCI platného do ). I v tomto případě je kombinace posuzována jako jediná překážka, případné odmítnutí na B či C musí být opraveno od začátku kombinace, tedy od A, pokud se tak nestane, je tým na následující překážce po kombinaci diskvalifikován. c) kombinace volitelná - rozhodčí určí dvě nebo tři skokové překážky, které tvoří kombinaci AB, resp. ABC, neoznačí však jejich pořadí a směr, ve kterém mají být překonány. Směr a pořadí překonání jednotlivých překážek kombinace si může tým sám zvolit. Podmínkou však je, že musí překonat právě jednou všechny tři překážky kombinace, a to poté, co byla překonána překážka kombinaci bezprostředně předcházející, a dříve, než bude překonána překážka po kombinaci bezprostředně následující. Vynechání nebo vícenásobné překonání některé z překážek tvořících kombinaci je posuzováno jako diskvalifikace. Protože není určen směr překonání jednotlivých překážek tvořících kombinaci, neposuzují se v tomto případě odmítnutí na jednotlivých skokových překážkách s výjimkou situace, kdy pes skokovou překážku podběhne či podleze. Kterákoliv překážka zařazená do kombinace skokových překážek může být použita i jako samostatná překážka v jiné části trati. Rozestavení jednotlivých překážek v kombinaci nemusí umožnit psovodovi oběhnutí každé překážky z obou stran. 2.4 KOMBINACE TVOŘENÁ NEJEN SKOKOVÝMI PŘEKÁŽKAMI Rozhodčí určí dvě nebo tři překážky v trati, které tvoří součást kombinace AB, resp. ABC. Do kombinace mohou být zařazenny všechny překážky s výjimkou - překážek, u kterých je reglementem FCI předepsán povinně přímý náběh od předcházející překážky (kruh, skok daleký, dvojitá skoková překážka) - překážek, jejichž konstrukce nedovoluje, aby byly překonány z obou stran stejným způsobem (látkový tunel, houpačka). Tým musí postupovat na trati tak, že po překážce kombinaci bezprostředně předcházející překoná všechny části kombinace v libovolném pořadí a směru dříve, než bude v trati pokračovat na překážku po kombinaci bezprostředně následující. Každou překážku tvořící kombinaci přitom musí zdolat právě jednou - vynechání, resp. vícenásobné překonání části kombinace se posuzuje jako diskvalifikace. Je-li částí kombinace skoková překážka, pak platí obdobně jako v bodě 2.3.c), že se na skokové překážce v rámci kombinace neposuzuje odmítnutí s výjimkou situace, kdy pes překážku podběhne nebo podleze. Na ostatních překážkách, které jsou zařazeny do kombinace, se odmítnutí posuzuje tehdy, pokud jde o neúspěšný pokus překážku překonat, např. nesprávný náběh do slalomu, odskočení z nástupní rampy áčka, seeskočení z kladiny předtím, než se pes dotkne sestupné části, opuštění tunelu stejným otvorem, jakým pes do tunelu vběhl, apod. Je-li do kombinace zařazena zónová překážka (kladina, áčko), pak se její podběhnutí psem posuzuje a) jako odmítnutí - v případě, kdy tato překážka ještě nebyla v rámci kombinace psem překonána a podběhnutí je tedy o neúspěšným pokusem o její zdolání, b) jako diskvalifikace - v případě, že tato překážka již v rámci kombinace překonána byla a podběhnutí je tedy pokusem o její druhé překonání. Je-li součástí kombinace pevný tunel umístěný pod zónovou překážkou a tento tunel dosud nebyl v kombinaci překonán, pak podběhnutí této překážky není nijak penalizováno

3 bez ohledu na to, zda součástí kombinace je či není i zmíněná zónová překážka. Odmítnutí na kterékoliv překážce tvořící kombinaci musí být opraveno okamžitě. Není tedy dovoleno, aby po neúspěšném pokusu byla překonána jiná část kombinace a tým se poté k původně nedokončené překážce vrátil. Při opravě odmítnutí musí být navíc dodržen směr překonání překážky, který při prvním pokusu tým zvolil. Překonání překážky v opačném směru již bude v takové situaci posuzováno jako diskvalifikace. Stejné pravidlo se uplatní při opravě chyby ve slalomu, zpětný chod slalomem se posuzuje v souladu s reglementem FCI. Kterákoliv překážka tvořící součást kombinace může být použita jako samostatná překážka v jiné části trati. Rozmístění překážek kombinace nemusí umožnit psovodovi oběhnutí každé překážky ze všech stran. 3. Parkur 3.1 POČET PŘEKÁŽEK A DÉLKA TRATI Parkur SuperG obsahuje minimálně 12 a maximálně 25 překážek dle uvážení rozhodčího. Minimální ani maximální délka trati přitom není nijak omezena. Do počtu překážek se nezahrnují nezařazené překážky (viz bod 3.7), naopak se započítává překážka č. X (viz bod 3.8). Kombinace podle bodu 2.3 nebo 2.4 se započítává do celkového počtu jako jediná překážka. 3.2 START A CÍL Kterákoliv překážka může být v parkuru zařazena jako první či jako poslední. Pokud je první nebo poslední překážkou zońová překážka, pak je povinné použít linii pro start, resp. cíl tak, jak ji upravuje reglement FCI. 3.3 VZDÁLENOSTI PŘEKÁŽEK Minimální vzdálenost dvou překážek, které po sobě v trati bezprostředně následují je 5m pro kategorii Large, 4m pro kategorii Medium a 3m pro kategorii Small. Maximální vzdálenosti mezi překážkami nejsou nijak omezeny. Rozmístění překážek v parkuru nemusí umožňovat psovodovi oběhnutí každé překážky z libovolné strany. Kterákoliv překážka může svým půdorysem částečně překrývat půdorys jiné překážky postavené v parkuru (nevylučuje se tedy například umístění slalomu pod zónovou překážkou, apod.). Jediným omezením v tomto případě je, že správné překonání takto rozmístěných překážek musí být pro psa bezpečné. 3.4 SUPERG AGILITY A JUMPING V parkuru SuperG Agility mohou být zařazeny všechny překážky včetně zónových a stolu. Zařazení zónových překážek není nijak omezeno, nevylučuje se zařazení dvou zónových překážek v pořadí bezprostředně po sobě, a to ani v kombinaci podle bodu 2.4. V parkuru SuperG Jumping nemohou být zařazeny zónové překážky. Stůl může být použit v SuperG Jumping, a to na libovolném místě v parkuru.

4 3.5 OMEZENÍ POČTU PŘEKÁŽEK V PARKURU Neplatí žádná omezení počtu překonání či zařazení jakékoliv překážky do parkuru. Parkur tedy může obsahovat libovolný počet různých překážek každého druhu a ty mohou být do trati zařazeny několikrát, počet jejich překonání se rovněž nijak neomezuje. Výjimku tvoří pouze: - překážka č. X podle bodu 3.8, která může být v trati pouze jedna. - kombinace. Rozhodčí může zařadit do trati pouze jednu kombinaci, a to buď kombinaci podle bodu 2.3. nebo podle bodu 2.4., nikoliv však obě kombinace, ani více kombinací jednoho druhu. Pravidlo, které určuje, že parkur musí obsahovat nejméně 7 skokových překážek, se v SuperG neuplatňuje. 3.6 PŘEKÁŽKA BEZ URČENÍ SMĚRU PŘEKONÁNÍ Rozhodčí může do trati zařadi překážku, u které určí pořadí, ve kterém má být v parkuru překonávána, neurčí však již směr jejího překonání. Úlohou týmu je pak překonat překážku v libovolně zvoleném směru tehdy, kdy je na trati v pořadí. Takto může být použita kterákoliv překážka s výjimkou: - překážek, u kterých je reglementem FCI předepsán povinně přímý náběh od předcházející překážky (kruh, skok daleký, dvojitá skoková překážka) - překážek, jejichž konstrukce nedovoluje, aby byly překonány z obou stran stejným způsobem (látkový tunel, houpačka). 3.7 PŘEKÁŽKY NEZAŘAZENÉ DO TRATI V parkuru může být umístěna jedna nebo více překážek, které nejsou součástí trati a nemají být vůbec týmem překonány. Úlohou týmu je překonat v parkuru SuperG pouze překážky do trati zařazené, překonání nezařazené překážky se posuzuje jako diskvalifkace. 3.8 PŘEKÁŽKA Č. X Rozhodčí může do parkuru zařadit překážku, u které neurčí směr ani pořadí jejího překonání, stanoví však, že překážka musí být v průběhu trati překonána právě jednou (tzv. překážka X). Podle uvážení týmu musí pak tato překážka být překonána kdykoliv po překonání první a před překonáním poslední překážky zařazené do parkuru. Překážka č. X nemůže být překonávána jako první nebo poslední v trati. Takový postup týmu bude posouzen jako diskvalifikace. Překážka X může být použita v parkuru nejvýše jedna. Překážka č. X nesmí být použita v jiné části trati jako samostatná překážka. Překážkou č. X může být jakákoliv překážka agility s výjimkou - překážek, u kterých je reglementem FCI předepsán povinně přímý náběh od předcházející překážky (kruh, skok daleký, dvojitá skoková překážka) - překážek, jejichž konstrukce nedovoluje, aby byly překonány z obou stran stejným způsobem (látkový tunel, houpačka). Pokud tým překoná poslední překážku v parkuru a překážku X předtím nepřekonal ani jednou, je diskvalifikován. Překonání překážky č. X vícekrát než jednou se taktéž posuzuje jako diskvalifikace.

5 4. Posuzování 4.1 PŘEKÁŽKY BEZ URČENÍ SMĚRU PŘEKONÁNÍ Pokud u překážky nebyl určen směr jejího překonání, neposuzuje se na takové překážce odmítnutí při překročení linie nebo chování psa v bezprostřední blízkosti překážky. Odmítnutí na takové překážce se posuzuje pouze v těchto případech: - jde-li o skokovou překážku, pak je odmítnutím penalizováno podběhnutí či podlezení překážky - pes začne překážku překonávat (například na překážku vstoupí částí těla), její překonání však nedokončí (neúspěšný pokus o překonání překážky). Příkladem může být nesprávný náběh do slalomu, opuštění tunelu stejným otvorem, kterým pes do tunelu vstoupil, seskočení ze zónové překážky v místě, kde reglement FCI stanoví, že je takové opuštění penalizováno odmítnutím, apod. Odmítnutí na překážkách bez určeného směru překonání, musí být již opravena v tom směru překonávání, který tým zvolil při předchozím neúspěšném pokusu o překonání této překážky. Při opravě odmítnutí na těchto překážkách již tedy nemá tým druhou možnost volby směru a začne-li pes překonávat překážku v opačném směru než v předchozím pokusu, bude tým diskvalifikován. Analogicky se posuzuje opravování chyby ve slalomu, pokud je slalom překážkou, u níž nebyl stanoven směr překonání. Chyba musí být stejně jako odmítnutí již opravována v původně zvoleném směru, překonání tří branek slalomu v opačném směru se již posuzuje jako zpětný chod slalomem, tedy diskvalifikace. 4.2 URČENÍ STANDARDNÍHO A MAXIMÁLNÍHO ČASU Rozhodčí může standardní a maximální čas určit sám, hodnoty SČ a MČ přitom nepodléhají žádným omezením. Rozhodčí může též určit, že standardní čas bude určen jako součin času nejlepšího týmu a koeficientu, který dopředu stanoví. Hodnota koeficientu přitom opět nepodléhá žádným limitům. 4.3 ROZHODČÍ Parkur SuperG může být posuzován více rozhodčími. Pro daný běh je určen hlavní rozhodčí - ten je autorem návrhu parkuru a má právo učinit konečné rozhodnutí v případě, že se posouzení dané situace jednotlivými rozhodčími liší. Hlavní rozhodčí také určí, které části trati budou posuzovány jednotlivými asistenty, tedy ostatními rozhodčími na parkuru, a které naopak posoudí on sám.

6 5. Výkonnostní třídy Pořadatel může uspořádat běh SuperG jako tzv. Open, tedy běh, kterého se zúčastní všechny přihlášené týmy bez ohledu na jejich výkonnostní třídu (A1,A2,A3). Stejně tak může pořadatel uspořádat běhy SuperG rozdělené do dvou výkonnostních tříd - SuperG Basic (nižší třída), SuperG Challenge (vyšší třída). Parkury pro jednotlivé výkonnostní třídy se odlišují svou obtížností podle uvážení rozhodčího. Jsou-li v programu závodů běhy SuperG rozděleny do tříd Basic a Challenge, pak všechny týmy výkonnostních tříd A1 a A2 mají možnost volby zda budou v SuperG startovat ve třídě Basic či Challenge. Týmy výkonnostní třídy A3 tuto možnost volby nemají a jsou zařazeny automaticky pořadatelem do třídy SuperG Challenge.