JARO. Markéta PRYČKOVÁ, 5. ročník. Eva PAVLASOVÁ, 4. ročník

Transkript

1 VYBÍRÁME Z OBSAHU Jaro str. 2 První jarní květiny str. 2 Rozhovor s Mgr. I. Rackovou str. 3 Ze života naší školy str. 4 Recitační soutěž str. 5 Graffiti str. 5 Maškarní ples str. 6 Velikonoce str. 7 Líhnutí kachňat str. 8 Módní policie str. 10 Den Země str. 11 Trocha zábavy str.12 DUBEN 2016

2 JARO Jaro je velmi krásné a barevné období. Ptáčci cvrlikají a zpívají, je to moc hezké. Jaro je pěkné období, všude kolem je příjemné teplo, všechno kvete a roste. Vyvolává ve mně krásné pocity. Obloha je blankytně modrá, tráva zelená a vysoká. Všechno krásně voní, bzučí a roste. Dá se říct, že je to ráj. Na jaře kvetou sněženky, šeříky, zlatý déšť, atd. Stromy, hory, tráva, kytky a různé rostliny se zbarvují do původních barev. Markéta PRYČKOVÁ, 5. ročník Eva PAVLASOVÁ, 4. ročník 2

3 Dnes s paní ředitelkou Mgr. Ilonou Rackovou 1. Máte ráda Velikonoce? Velikonoce jsou svátky jara a toto roční období mám ráda, znamená zrod, počátek, roste nová tráva, vše kvete, svítí slunce a rodí se mláďata. 2. Jak se připravujete na Velikonoce? Tradičně zdobím dům, seju zrní, peču beránka, zajíčka, zdobím vajíčka. 3. Jak prožíváte Velikonoce? V kruhu nejbližších, navštěvujeme se s rodinou. 4. Chodí k vám na Velikonoce nějací kluci? Pouze chlapi a kluci z rodiny. 5. Děláte velikonoční úklid? Úklid dělám průběžně, ale snažím se umýt okna a nazdobit místnosti. 6. Které jarní květinky se vám nejvíc líbí? Sedmikrásky, narcisy. 7. Které jarní květinky pěstujete na své zahrádce? Narcisy, tulipány, hyacinty. 8. Pěstujete nějakou zeleninu? Rajčata, papriky a bylinky. 9. Které zvířátko se vám nejvíc líbí? Pes. 10. Máte nějaké zvířátko? V současné době ne? Vypracovala Nikola STANKUŠOVÁ,4. ročník Fotografie Mgr. Ilona RACKOVÁ 3

4 ZE ŽIVOTA NAŠÍ ŠKOLY TVOŘÍME PRO VELIKONOČNÍ JARMARK NÁVŠTĚVUJEME KNIHOVNU SOUTĚŽÍME VE ŠD DĚLÁME SI ŠKOLU VESELEJŠÍ SEZNAMUJEME SE S HUDEBNMI NÁSTROJI TĚŠÍME SE NA NAŠE BUDOUCÍ PRVŇÁČKY Fotografie Veronika SVOBODOVÁ, Mgr. Renáta 4 TURKOVÁ, Nela MINTĚLOVÁ

5 Recitační soutěž Dne se v naší škole odehrálo školní kolo recitační soutěže, kde každý z vybraných žáků musel umět básničku, kterou potom přednesl porotě. První na řadě byla 0. kategorie, což byl první ročník. Potom následovala 1. kategorie, ve které soutěžil druhý ročník a třetí ročník dohromady. A úplně naposled přednášeli žáci 2. kategorie, tedy žáci čtvrtého a pátého ročníku. Vítězové jednotlivých kategorií se zúčastnili okrskového kola Recitační soutěže v ZŠ Dobrá. Jak se soutěžící umístili? 0. kategorie 1. místo - Chudárek Štěpán 2. místo - Karolína Kubenková 3. místo - Martin Mlynář 1. kategorie 1. místo - Simona Majerová 2. místo - Karolína Toufarová 3. místo - Matěj Šimík 2. kategorie 1. místo - Karolína Blahutová 2. místo - Nikola Stankušová 3. místo - Markéta Pryčková Karolína BLAHUTOVÁ, 5. ročník Děláme si školu krásnější - Graffiti Dne se na stěny školy směrem do šatny 4-5. ročníku malovaly grafity. Nejdříve paní učitelka předkreslila na zdi návrhy žáků, které jsme si potom obkreslovali černou akrylovou barvou a nakonec jsme obrazy vybarvovali. Zde jsme také použili akrylové barvy. Tato práce trvala 5 hodin a ještě se stejně musí něco domalovat. Kdysi to byla jenom holá bílá zeď, ale teď je barevná. Doufám, že se grafity líbí i ostatním ve škole. Ondřej GUZIUR, 5. ročník Jak jsme postupovali?

6 Maškarní ples Karneval neboli masopust je v původním smyslu opuštění masa (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, dát pryč maso ), tedy začátek postního období před Velikonocemi. Začíná 6. ledna a končí na Popeleční středu. Někdy to jsou poslední dny před koncem karnevalu, kdy lidé organizují různé hlučné výstupy, zábavy a parády. Valentýna MLÝNKOVÁ, 5. ročník Lidově též fašank. V současném slova smyslu jde o taneční zábavy, hýření, lidové zábavy v maskách, maškarní bály. Nejznámějším tanečním karnevalem ve světě je karneval v Rio de Janeiru, dalším známým je v Santa Cruz de Tenerife. Náš karneval ŠD Lučina Maškarní ples se konal ve školní družině. Naše tělocvična byla vyzdobena obrázky, které namalovaly děti ve výtvarné výchově. Na kruzích byly pověšeny balonky, které paní vychovatelky ke konci vypustily. Mezi skvělými kostýmy se skrývaly čarodějnice, princezny, indiáni, kovbojové aj. Inspirací dětem určitě byly oblíbené pohádkové postavy... Fotografie Nela MINTĚLOVÁ 6

7 VELIKONOCE nejvýznamnější křesťanský svátek, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 n.l. Tak jako Letnice jsou původně svátkem židovským a do roku 325 se slavily ve stejný den jako svátek židovský. Historicky lze symboly Velikonoc vystopovat jako univerzální symboly jara a plodnosti například až do starověkého Egypta. V užším pojetí se Velikonocemi míní pouze slavnost Zmrtvýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční). V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben (výpočet data Velikonoc). Velikonoční beránek Beránek představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé při svém svátku pojídají beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa. Kříž je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím. Tento symbol je ale mnohem starší. Křižování odpovídá zimnímu slunovratu, kdy Slunce vstupuje do souhvězdí Jižního kříže. Slavení Velikonoc se tedy v církvi objevilo velmi brzy a již od počátku je významově provázáno s židovskou oslavou. Ježíšovo projití smrtí a vzkříšení křesťané chápou jako naplnění starozákonního obrazu přejití Izraelitů Rudým mořem při odchodu z Egypta. Oslava Velikonoc tradičně trvá celých padesát dní (tzv. velikonoční doba), které vrcholí svátkem Seslání Ducha svatého letnicemi. První týden Velikonoc se nazývá velikonoční oktáv. Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice původ v pohanských oslavách příchodu jara. Podle etnologie tedy navazují na tradici původně pohanskou (jako např. Beltain, Morana). Richard PASTOR, 5. ročník Nikola STANKUŠOVÁ, 4. ročník 7

8 Jakub DOLEŽAL, 3. ročník Eva PAVLASOVÁ, 4. ročník 8

9 9 Fotografie Nikola STANKUŠOVÁ, 4. ročník

10 Vybarvi obrázek 10

11 MÓDNÍ POLICIE Richard Pastor Richard má na sobě oranžové tričko s logem SUPER MONKEY, k tomu si vzal šedočerné tepláky. Na nohou má gumové boty. Můj názor na jeho oblečení je smíšený. Doplnila bych mu kšiltovku. Valentýna Mlýnková Valentýna má na sobě černý svetr s bílými puntíky, k tomu si vzala šedé legíny s tmavě šedými puntíky. Na nohou má černé cukle s černými ponožkami. Vlasy jsou rozpuštěné. Můj názor je, že se mi to v celku líbí. Akorát bych změnila barvu legín na jednobarevné. Markéta Pryčková Markéta si na sebe oblékla modré tričko s obrázkem a k tomu si vzala modrý šátek se vzory srdíček. Oblečení doplnila barevnou sukní, pod kterou si vzala černé legíny. Na nohou má černé cukle. Vlasy má rozpuštěné. Můj názor je, že bych vyměnila sukni nebo tričko za jednobarevný kus oděvu. Vypracovala Zuzana OBLUKOVÁ, 4. ročník Fotografie Mgr. Jana KOLLEGOVÁ 11

12 DEN ZEMĚ V letošním školním roce oslavíme Den Země ve čtvrtek exkurzí v Žermanické hrázi, kde se seznámíme s historií této unikátní stavby. Žermanická přehrada je údolní nádrž na řece Lučině u Žermanic. Byla vybudována v letech 1951 až 1958 pro zásobení ostravského průmyslu provozní vodou. Na hráz bylo spotřebováno m³ betonu. Je dlouhá 314 m a vysoká 38 m. Vodní plocha zabírá 248 ha a celkový objem přehrady činí m³ vody. Maximální hloubka je 28 m. V důsledku stavby přehrady byly zatopeny vesnice Horní a Dolní Soběšovice. Při stavbě přehrady vznikla přírodní památka Žermanický lom, ten byl v roce 1992 vyhlášen přírodní památkou. Nachází se severně od Žermanické přehrady, při jejíž stavbě v 50. letech 20. století byly použity materiály z lomu. Na jeho dně druhotně vznikl mokřadní ekosystém s rozsáhlou vodní plochou s mnoha druhy rostlin a živočichů, z nichž některé jsou kriticky ohrožené nebo blízkých vyhynutí. Ekosystém se skládá z otevřených vodních ploch a výhřevné stěny lomu orientované k jihu. Od roku 1992 je přírodní památkou. Rostlinnou říši zastupuje např. vrba jíva, vrba nachová, kriticky ohrožená přeslička různobarvá, ostřice šupinoplodá, suchopýr úzkolistý či kruštík bahenní. Faunu reprezentuje kupř. významná populace čolka velkého či 19 druhů vážek. Nejcennější z nich je stálá populace vážky tmavé. Z ptáků se zde vyskytuje např. žluna zelená, pěnice slavíková, linduška luční či čáp bílý.

13 TROCHA ZÁBAVY Která čísla skrývají housenky?

14 14

15 Jak se jinak řekne vrba? 2. Jak se nazývá nabarvené vajíčko? 3. Chlapci přicházejí k děvčatům na Co si pletou hoši na dívky? 5. Keř, který kvete na jaře. Doplň: Zlatý 6. Co nám dává slepice? 7. Z čeho se pletou tatary (pomlázky)? (1. pád) 15

16 NA CO SE MŮŽETE TĚŠIT V DALŠÍM ČÍSLE ŠKOLÁČKA? Školní výlet v Liščím mlýně 60. výročí založení Lučiny Zlatý kapřík Blíží se prázdniny Rozhovor s osobností naší školy a další zajímavá témata Pokud máte pro nás zajímavý námět na článek do školního časopisu, můžete nám jej zaslat em na adresu redakcelucina@seznam.cz Za Vaše nápady a pomoc Vám děkuje náš redakční tým. 16