Tibetské zpravodajství leden únor Tibetské zpravodajství leden únor 2014

Transkript

1 Tibetské zpravodajství leden únor 2014 Tibetské zpravodajství leden únor 2014 Začátek roku přinesl dva případy sebeupálení a v souvislosti s loňskými případy padaly tresty. Tři Tibeťané byli odsouzeni až ke dvěma rokům vězení v souvislosti se dvěma případy sebeupálení z října a listopadu. Jeden Tibeťan byl odsouzen k šesti letům vězení kvůli tomu, že bránil čínské policii v uhašení těla v prosinci sebeupáleného Tibeťana. Ve znamení ohně byl také začátek ledna, kdy hořelo na několika místech Tibetu a za oběť plamenům padly i historické budovy. Před oslavou čínského Nového roku, který letos připadá na 31. ledna, byla zpřísněna bezpečnostní opatření v Dangu ve východním Tibetu, přijely čínské ozbrojené jednotky, Tibeťané byli podrobováni kontrolám dokladů a bylo zakázáno jakékoliv shromažďování. Před dvěma roky se zde tou dobou totiž konaly rozsáhlé tibetské protesty. Čínská armáda také dorazila do Kandze, aby zajistila klidné oslavy čínského Nového roku. Na Tibeťany byl prý také vyvíjen nátlak, aby se do oslav zapojili. Mnozí se však ani nechystají 2. března slavit tibetský Nový rok Losar kvůli napjaté situaci v Tibetu. 10. února vydal španělský soudní dvůr mezinárodní zatykač na pět bývalých čínských politických vůdců, včetně bývalého prezidenta Ťiang Ce-mina a bývalého premiéra Li Pchenga kvůli genocidě v Tibetu. Soudní rozhodnutí z listopadu minulého roku tedy nabylo platnosti se objevila zpráva, že 27. prosince bylo v Derge zatčeno několik Tibeťanů, kteří narušovali stavbu podzemního tunelu. Plán výstavby tunelu byl ohlášen v květnu minulého roku, stavební práce probíhaly i přes protesty Tibeťanů došlo k požáru v klášteře Serta Larung v okrese Serta. Zatím nebylo zjištěno úmyslné zavinění. Serta Larung byl založen v roce 1980 a je považován za jeden z největších buddhistických institutů na světě došlo k velkému požáru v Gjalthangu. Shořely více než dvě třetiny historického města, na tři sta domů postavených ve stylu tradiční tibetské architektury. Zatím nebylo zjištěno úmyslné založení byl propuštěn po pěti letech vězení tibetský spisovatel a ochránce životního prostředí Künga Cchajang. Tento tibetský mnich z kláštera Labrang Tašikhjil byl uvězněn v roce 2009 za své eseje, v nichž kritizoval čínskou vládní politiku byli zadrženi čtyři mniši (ve věku od 15 do 23 let) kláštera Dowa Šarcchang v Dido v oblasti Sog. Byli obviněni z vylepování letáků požadujících svobodu v prostoru kláštera, odstranění tabule nainstalovanou čínskými úřady a házením kamenů na čínské bezpečnostní jednotky stabilně rozmístěné v prostoru kláštera. Bylo zadrženo také šest tibetských mladíků ve věku 15 až 20 let ze stejné oblasti kvůli tomu, že napsali Tibet je nezávislá země pískem na zamrzlou řeku Gjalmo Ngulčhu se upálil tibetský tantrik (ngagpa) Phagpa Samdub (27) v Dokarmu v oblasti Malho. Po několika minutách se jeho těla chopily čínské ozbrojené jednotky. O den později podlehl popáleninám. Čínské úřady nechaly jeho tělo zpopelnit bez vědomí rodiny. V souvislosti s jeho případem bylo v oblasti Cchekhog o dva týdny později zatčeno pět Tibeťanů se objevila zpráva, že Kälzang Čchoglang, mnich z kláštera Tarmö, byl odsouzen k deseti letům vězení za organizování nezákonného shromáždění. Místní Tibeťané se však domnívají, že hlavním důvodem bylo to, že se snažil o zachování tibetské tradiční kultury. Tibeťan Dordže Dagcchal byl odsouzen k jedenácti letům vězení za vedení protestů proti těžbě na posvátné hoře Naglha Dzamba v Diru, které probíhaly minulý rok. Byl zatčen již v říjnu minulého roku a stovky Tibeťanů držely před policejní stanicí hladovku za jeho propuštění. Byli však rozehnáni střelbou a někteří také zraněni.

2 13.2. se v oblasti Ngawa upálil bývalý mnich kláštera Kirti, Lozang Dordže (25). Jeho těla se chopila čínská policie a odvezla jej policejním vozem. O několik dní později Lozang zemřel a čínské úřady provedly kremaci jeho těla, aniž by to oznámily jeho rodině. Tibetské zpravodajství březen a duben března začal tibetský nový rok dřevěného koně (2141) a jeho první dva měsíce přinesly protesty, zatýkání i propouštění politických vězňů. Protesty se konaly zejména kolem 10. března, mezinárodně připomínaného výročí povstání Tibeťanů ve Lhase v roce Nepokoje se dlouhodobě soustředí do Diru, Sog a Nagčhu v Tibetské autonomní oblasti, které patří z pohledu čínských úřadů k neklidným oblastem, zdrojům protivládních nálad a aktivit. Ve vesnice Sog bylo během března a dubna zatčeno kolem deseti Tibeťanů kvůli sdílení politicky zakázanému obsahu. Dva tibetští mladíci z Diru v okrese Sog byli také zadrženi za sdílení písně Jednota populárního tibetského zpěváka Šertäna. Tibeťané v Dido v oblasti Sog napsali kolem 10. března červenou barvou na most Tibet je nezávislý. Následně přijelo kolem dvaceti vojenských nákladních aut a osmdesáti ozbrojených vojáků. Úřady sledují veškerý pohyb a klíčové komunikace v oblasti. Opat kláštera Böjak ve městě Menda v Čhamdu, khänpo Khedub (Čhamdo Khedub), byl zatčený pravděpodobně kvůli nápisu na mostě. Došlo ke čtyřem případům sebeupálení Tibeťanů a oficiální počet obětí je a byli zatčeni dva mniši z kláštera Sog Cchendän. Gendün Dagpa (20) údajně zapálil čínskou vlajku a napsal Tibet je nezávislý na bránu klášterní čtvrti trvale obývané čínskými úředníky. Čhöjing Kaldän (20) údajně poslal esej kritizující čínskou vládu ostatním mnichům v klášteře. \r\n16.3. se upálil tibetský mnich Džigme Tändzin (29) před klášterem Sonag v oblasti Cchekhog v prefektuře Malho. Na místě zemřel. Téhož dne se upálil také tibetský mnich Lozang Paldän (23) v Ngawě, aby připomněl šestileté výročí brutálního potlačení tibetských protestů v Ngawě, při nichž zemřelo nejméně deset Tibeťanů. Lozang zemřel byli zatčeni čtyři mniši z kláštera Dilda v oblasti Sog. Důvod zatčení zatím není znám zemřel na následky mučení ve vězení Gošul Lozang, který byl propuštěn minulý rok kvůli špatnému zdravotnímu stavu. V roce 2008 se účastnil protičínských protestů ve městě Phälpan, v roce 2009 sdílel přes chatovací program QQ výzvy na bojkotování oslav tibetského Nového roku. V dubnu 2009 uprchl Gošul do hor, aby se vyhnul vydání čínským úřadům, neboť byl označen za jednoho z pěti vůdců protičínských protestů v Phälpanu v roce V květnu 2010 byl však zatčen a pět měsíců mučen, v prosinci 2010 pak odsouzen ke dvanácti letům vězení byl z vězení propuštěn Cchering Lhagon z vesnice Sog. Lhagon byl zatčený spolu s dalšími čtyřmi mnichy z kláštera Sog Cchendän 17. března Údajně distribuovali letáky s hesly: Dlouhý život Jeho Svatosti dalajlamy, Tibet je samostatný, Číňané pryč z Tibetu. Lhagon byl odsouzen k patnácti letům vězení, ostatní mniši k sedmi, deseti, patnácti letům až doživotí za narušování společenské stability. Dva z dříve propuštěných již zemřeli kvůli špatnému zdravotnímu stavu.\r\n28.3. čínské úřady v provincii Čching-chaj zakázaly prodej a distribuci DVD tibetského zpěváka Gar Samdup Ccheringa (26). Jeho poslední album Máslová lampička na celý život bylo při razii v obchodech zabaveno nebo zničeno. V provincii Čching-chaj nesmí Samdub vystupovat v televizních pořadech ani koncertovat. Zatím nebyl zatčen, neboť je členem populární tibetské skupiny Make Ama Roljang působící v Pekingu a je velmi oblíbený mezi nomády. 28. a byli z vězení propuštěni dva Tibeťané, kteří si odpykávali trest za účast na protestech v roce Dhöndub Gjamccho ze Sangčhu byl editorem časopisu Čára života s údajně politicky zakázaným obsahem. Dhöndub strávil ve vězení šest let. Taši Rabtän (Thewurang) z Dzoge byl editorem zakázaného literárního magazínu Východní sněžná hora. Jeho kniha Psáno krví byla oblíbená nejen mezi tibetskou inteligencí, ale i běžnými čtenáři. Taši byl odsouzen v roce 2011 k pěti letům vězení se v Bathangu nedaleko kláštera Ba Čhode pokusila upálit tibetská mniška Dolma (31). Místní se pokusili uhasit plameny a odvezli ji do nemocnice, kam dorazili také čínští úředníci a policie. Dolma pravděpodobně přežila, ale bližší podrobnosti nejsou známy. V oblasti byla zvýšena bezpečnostní opatření a zablokovány veškeré komunikační kanály se objevila zpráva, že 28. října čínské úřady v Diru odsoudily Cchuldin Gjalcchäna (28), tibetského spisovatele tvořícího pod jménem Šogdil, ke třinácti letům vězení za narušování společenské stability a jeho přítele Jougala (27), bývalého policistu, k deseti letům za nevhodné chování k vládním úředníkům se objevila zpráva, že 17. ledna byli v Diru odsouzeni k deseti letům vězení dva tibetští představitelé vesnice Mokhjim za údajné neplnění svých povinností, neboť nepřiměli místní obyvatele, aby v září minulého

3 roku vyvěšovali na svých domech čínskou vlajku. Obyvatelé Mokhjimu se také minulý rok účastnili masových protičínských protestů v Diru. Tito dva Tibeťané byli zadrženi 24. listopadu a od té doby byli nezvěstní. Ngangtag (54) stál v čele vesnice od roku 1980 a Rigsal (31) od roku se upálil Thinle Namgjal (32) v Tawu v oblasti Khandze v Khamu. Popáleninám na místě podlehl. Jeho tělo přenesli Tibeťané do kláštera Gangthäl a později předali jeho rodině. Čínské úřady prý přiměly rodinu tělo spálit se objevila zpráva, že kolem tibetského Nového roku nechaly čínské úřady, podpořeny úplatky čínských majitelů cihláren, zbourat několik cihláren patřících Tibeťanům v oblasti Khjekumdo. Několik dělníků bylo zbito a byly zničeny jejich mobilní telefony, když se snažili průběh demolice zdokumentovat byli v okrese Paljül v provincii Kham zatčeni čtyři Tibeťané, neboť odmítli prodat svou půdu čínské těžební společnosti, která o ni usiluje již sedm let. Všichni čtyři pocházejí z vesnice Barčhung a patřili k vůdcům únorových protičínských protestů. Tibetské zpravodajství květen a červen 2014 V Tibetu se stále aktuálnějším stává téma těžby nerostných surovin, neboť čínské společnosti rozšiřují své působení, nedodržují dohodnuté podmínky a ničí přírodní prostředí. Tibeťané se tomu snaží zabránit a chránit vybraná místa pro těžbu, která jsou často spojená s posvátnými horami či jezery. S několika měsíčním zpožděním se objevila zpráva, že velké protesty se odehrály v lednu v Lhatog v Čhamdu, kde se Číňané o těžbu neúspěšně snaží již od roku Nyní i přes odpor místních Tibeťanů začali se stavbou silnice, aby mohli nerostné suroviny odvážet. Situace je stále napjatá a jeden Tibeťan se již pokusil na protest spáchat sebevraždu. Inspiroval se Tibeťanem z Dzogangu, který na protest proti těžbě v Ače Džemě skočil ze střechy domu. Během června byla přijata opatření proti tibetským náboženským aktivitám, kvůli svátku Saga Dawa, který se slaví 15. dne 4. měsíce tibetského kalendáře a připomíná Buddhovo narození, osvícení a vstup do parinirvány (letos 13.6.). Byly zakázány cesty k posvátné hoře Kailás, tibetští úředníci v Tibetské autonomní oblasti si od dubna do září nesmějí brát dovolenou pod hrozbou ztráty zaměstnání, Tibeťané byli varováni, aby se nepokoušeli dostat do ladackého Lehu, kde bude 6. července probíhat zasvěcení do učení Kálačakry Jeho Svatostí dalajlamou byl z vězení propuštěn Lozang Dhoňe (52), mnich kláštera Gonsar v okrese Derge, který si odpykával šestiletý trest za vedení protestů v Kandze v dubnu 2008, při nichž nesl tibetskou vlajku došlo k protestu stovek Tibeťanů z vesnice Gewa v Tongbaru v okrese Dzogang. Žádali zastavení projektu na otevření zlatého dolu v blízkosti jezera Matog ccho, v Ače Džemě. Impulsem k tomu byla sebevražda Tibeťana Phagpa Gjalcchäna (32), který svůj nesouhlas s těžbou vyjádřil pobodáním se a skokem ze střechy domu. Čínská strana začala tento projekt před dvěma měsíci s tvrzením, že bude budovat přehradu. Tibeťané se však rozhodli hlídat danou oblast, což vedlo k řadě zatčení. Číňané se je snažili uplatit a nabízeli každé rodině jüanů (cca Kč), ale Tibeťané odmítli dorazil do indické Dharamsaly Golog Džigme (45), který spolupracoval s Dhöndub Wangčhenem na filmu Nechat strach za sebou. Za to byl několikrát zatčený čínskou policií a již dva roky nezvěstný. Reportéři bez hranic jej 1. května na Mezinárodní den svobody tisku zařadili na listinu Sta informátorů-hrdinů, která zahrnuje odvážné občany ze 65 zemí byl zatčen tibetský populární zpěvák Gepe v prefektuře Ngawa. Policie jej odvedla hned po koncertě organizovaném mládeží v okrese Khjungčhu, který měl přispět k zdůraznění důležitosti tibetského jazyka a kultury mezi tibetskou mládeží. Gepe se jej účastnil s několika dalšími tibetskými zpěváky. Důvod jeho zatčení není znám, ale již byl na kauci propuštěn. V roce 2012 vydal Gepe album, které obsahovalo vlastenecké písně, proto jej úřady zakázaly, a Gepe zmizel z veřejného dění byl z vězení propuštěn Dhöndub Wangčhen (40), který si za svůj film Nechat strach za sebou odpykal šest let. Film z roku 2008, který pomocí rozhovorů s Tibeťany dokumentoval negativní vliv čínské politiky na tibetskou kulturu, byl přeložen do 25 jazyků. Čínská vláda nevyslyšela volání mezinárodních organizací za jeho předčasné propuštění a pobyt ve vězení se nepříznivě podepsal na Dhöndubově zdraví. Jeho manželka Lhamo Ccho se také aktivně zasazovala o jeho dřívější propuštění a od roku 2012 žije v USA, kde získala azyl. 6.a 7.6. bylo zatčeno 27 Tibeťanů v okrese Čhabčha v Tibetské autonomní oblasti, neboť protestovali proti ilegální čínské těžbě bílého mramoru v této oblasti. Leasingová smlouva totiž již vypršela, ale Číňané přesto

4 pokračovali v těžbě, která zasahovala až do posvátné oblasti vesnice Karsel. Mramor zde Číňané těžili od roku bylo přes 60 mužů z vesnice Gewar zatčeno kvůli protestům v okrese Dzogang a sebevraždě Phagpa Gjalcchäna. Jsou pravidelně vyslýcháni a čínské úřady nyní kontrolují internet, mobilní telefony Tibeťanů a chatovací program WeChat Tibeťanů v okolí Tongbaru. 18.a byli propuštěni dva tibetští spisovatelé, kteří byli v roce 2010 odsouzeni ke čtyřem letům vězení za články popisující tibetské nepokoje v roce Džangce Dhonkho (36) a Bhudha (34) je napsali pro literární časopis Východní sněžná hora, který byl však již zakázán a jeho editor Taši Rabtän uvězněn. Tibetské zpravodajství červenec srpen 2014 Také v letních měsících pokračovalo zatýkání Tibeťanů, ale i propouštění těch, kteří si již odpykali několikaleté tresty. Situace na mnoha místech Tibetu je v důsledku častých protestů stále napjatá. Již v červnu vydala lidová vláda v okrese Diru příručku, která obsahuje čtyři kapitoly a 26 článků a nastoluje nová pravidla a tresty pro protestující Tibeťany. Tibeťané se nesmí účastnit svátku Velkého modlení (Mönlam čhenmo), nesmí šířit pomluvy a mniši a mnišky smí studovat pouze v klášterech v daném okrese, nikoliv mimo něj. Tibeťané musí ve svém okrese udržovat harmonii a stabilitu. Za podněcování k separatismu, sdílení informací s lidmi zvenčí, organizování veřejných diskusí, šíření pomluv, zpívání písní na oslavu Jeho Svatosti dalajlamy a šíření jeho proslovů a učení, jim hrozí tresty vězení, šestiměsíční převýchova nebo dvouletý zákaz sbírání housenky jarca günbu. (POZN. Jarca günbu je na trhu velice ceněná komodita, její sběr je vítaným zdrojem příjmů mnoha tibetských rodin. Tato housenka se v sušené podobě používá jako afrodisiakum nebo lék na různé nemoci, včetně rakoviny.) Restrikce spojené s tibetskými svátky se projevily při Jogurtovém svátku (Žotön), který začal 25. srpna a potrvá devět dní. Tato oslava původně vychází z podávání jogurtu mnichům a mniškám po ukončení jejich letních meditačních cvičení v ústraní. Již v polovině 17. století se z tohoto zvyku stala každoroční událost spojená s představeními tibetské opery. Vzhledem k shromáždění velkého množství lidí, přistoupila Čína ke zvýšeným bezpečnostním opatřením zejména ve Lhase a jejím okolí. Tři největší tibetské kláštery Sera, Däpung a Gandän jsou pod nepřetržitým dohledem. V 90. letech se totiž konalo několik protičínských protestů právě při příležitosti konání svátku Žotön bylo tibetské spisovatelce Cchering Özer a jejímu manželovi Wang Li-siungovi uloženo domácí vězení, aby neměli možnost setkat se s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym, který se chystal navštívit Čínu. Özer uvádí jako důvod telefonát z americké ambasády a pozvánku na večeři, čemuž čínské bezpečnostní složky chtěly zabránit se na protest kvůli vládním restrikcím a potlačování náboženské svobody oběsil tibetský mnich Thabke (24) z kláštera Labrang v okrese Sangčhu. Thabke pocházel z vesnice Ngagpa a vyjadřoval svůj nesouhlas s vládním omezením počtu mnichů v klášteře Labrang na 999 a se zákazem vystavování fotografií osobních učitelů. Na klášter Labrang, který je v poslední době často spojován s protičínskými protesty, upřely čínské úřady svou pozornost a minulý měsíc zde nechaly zřídit 24 policejních stanic oznámila čínská vláda svůj záměr vybudovat železniční spojení mezi Lhasou a Žikace. Práce by měly začít již příští měsíc. Čína také oznámila svůj plán vystavět železnici v příhraničních oblastech s Indií, Nepálem a Bhútánem v roce odsoudil čínský správní úřad v okrese Derge osm Tibeťanů ke třem až devíti letům vězení za účast na výbuchu na policejní stanici v roce Policie obvinila Tibeťana Tašiho, že umístil výbušninu v blízkosti policejní stanice, která byla výbuchem zničena. Měl tak protestovat proti narůstajícímu počtu policejních stanic v Tibetu po nepokojích v roce Taši při výbuchu zemřel byl z vězení předčasně propuštěn tibetský ekologický aktivista, který byl v roce 2010 odsouzen k pěti letům vězení za podněcování k rozštěpení země. Rinčhen Samdub vede ekologickou neziskovou organizaci v hornatém okrese Gondžo. Důvodem jeho uvěznění bylo to, že údajně uveřejnil na své webové stránce

5 článek podporující názory Jeho Svatosti dalajlamy a byl obviněn z nelegálního vytvoření tří disků audiovizuálních materiálů o ekologii, životním prostředí, přírodních zdrojích a náboženství v prefektuře Čhamdo, nelegálního vlastnění propagandistických materiálů dalajlamovy kliky a dodávání fotografií a materiálů do nelegální publikace Nepřístupná hora, zakázaný lov. Rinčhenova organizace zmobilizovala na 1700 vesničanů k zapojení do kampaně za znovuzalesňování a k boji proti pytlačení. Za své aktivity byl oceněn nejen čínskými ekologickými organizacemi protestovalo přes sto Tibeťanů proti těžbě v okrese Nangčhen v Khamu přijeli do třech vesnic v okrese Nangčhen čínští zástupci, aby dojednali zintenzivnění těžby uhlí v této oblasti. Místní Tibeťané se ohradili, že těžba přináší vesničanům značná bezpečnostní rizika a rozvinuli transparenty s vyjádřením čínského prezidenta o ochraně životního prostředí. Uhlí se zde těží od roku 2000 a Tibeťané si na těžbu stěžovali u čínských úřadů již v minulosti bylo zbito nejméně deset Tibeťanů a další byli zatčeni při protestu za propuštění Wangdaga (45), představitele vesnice Šugpa v okrese Seršul. Několik Tibeťanů bylo při protestu postřeleno a pět z nich zemřelo, když jim byla odmítnuta lékařská péče. Těhotná manželka jednoho z nich se kvůli manželově smrti oběsila. Wangdagovo zatčení prý mělo spojitost se sporem s místními čínskými úředníky, kteří obtěžovali dívky z taneční skupiny pozvané na každoroční oslavy. Wangdag se také postavil proti nařízení čínských úřadů na zrušení koňských závodů a náboženského shromáždění, které byly podle nich nelegální zveřejnilo Tibetské centrum pro lidská práva a demokracii v Dharamsale dokument, který tajně získal jeden z Tibeťanů zapojených do protestů ve Lhase Vlna nepokojů se v zemi šířila před pořádáním Olympijských her v Pekingu v srpnu Dokument vychází z pitevních zpráv připravených lékařským oddělením Státní bezpečnosti ve Lhase a dokazuje, že byly použity automatické zbraně. Ve lhaské márnici Si-šan bylo umístěno 26 těl mrtvých Tibeťanů a z toho bylo potvrzeno 11 zastřelených. Byli mezi nimi muži i ženy ve věku 20 až 44 let zadržely čínské složky tibetskou spisovatelku Dawa Cchomo z prefektury Jüšul, která psala články například o životních podmínkách Tibeťanů v Jüšul nebo o tom, jak čínské úřady nezvládají administrativu v tibetských oblastech. Bližší podrobnosti o tom, kde se Dawa Cchomo nyní nachází, nejsou známy. Tibetské zpravodajství září a říjen 2014 V září došlo v Tibetu ke dvěma případům sebeupálení, jeden Tibeťan popáleninám podlehl ihned, druhý byl převezen do nemocnice a o jeho stavu nejsou známy podrobnější informace. Situace v okrese Diru v prefektuře Nagčhu v Tibetské autonomní oblasti je napjatá již od září minulého roku, kdy Tibeťané odmítali vyvěšovat čínské vlajky. Bezpečnostní opatření v této oblasti se neustále zpřísňují. 20. září začala v Diru tzv. nápravná a očistná kampaň, jejíž třicetistránkový dokument byl distribuován ve všech klášterech a vesnicích v Diru. Podle něj mají být strženy všechny náboženské stavby (stúpy, svatyně, zídky mani apod.), které vznikly po roce 2010, protože jsou nelegální. Všichni mniši mladší 12 let musejí opustit kláštery a vrátit se domů, v případě neuposlechnutí bude rodina potrestána až třemi roky vězení a zodpovědní lamové za to budou trestně stíháni. 29. října začala podobná kampaň v okrese Džomda v prefektuře Čhamdo v Tibetské autonomní oblasti. Nařízení přišlo prý přímo od centrální vlády a má sloužit ke kontrole pohybu mnichů a mnišek a dohledu nad velikostí klášterů. Mniši a mnišky musejí opustit kláštery a do kláštera nesmějí vstoupit lidé mladší 18 let. Při nedodržení tohoto nařízení hrozí rodině tresty a odepření vládní finanční pomoci. Portréty uvězněného tibetského zpěváka Lolo i 11. pančhenlamy Gendün Čhökji Ňimy se objevily ve výběru 176 v minulosti či současnosti vězněných lidí z celého světa, kteří jsou zahrnuti do výstavního projektu čínského umělce Aj Wej-weje v Alcatrazu, bývalé americké vojenské věznici. Podobizny jsou provedeny z kostiček stavebnice Lego. Výstava byla otevřena 27. září a potrvá sedm měsíců. 24. října získal na Fóru svobody v Oslu cenu Václava Havla Dhöndub Wangčhen, který natočil film Nechat strach za sebou, za který byl v prosinci 2009 uvězněn na šest let. Cenu převzala jeho manželka Lhamo Ccho, které Spojené státy udělily azyl. Lhamo apelovala na Čínu, aby nechala jejího manžela vycestovat a jejich rodina mohla opět žít pohromadě.

6 9. 9. kvůli omezení pohybu Tibeťanů mezi okresy Diru a Nagčhu zvýšily čínské úřady počet kontrolních míst ze čtyř na sedm a tím se téměř zdvojnásobil čas, který je třeba k překonání této 270 km dlouhé vzdálenosti. Řidiči se musejí dopravní policii prokazovat svým řidičským průkazem a dokumenty k vozidlu. Pokud odmítnou spolupracovat, jsou biti nebo nuceni podstoupit převýchovný program po dobu dvou až tří týdnů. Řidiči navíc dostali zákaz v této oblasti zastavovat kvůli odpočinku pod pokutou 7000 jüanů (cca Kč) se pokusil upálit Tibeťan Könchog (42) před policejní stanicí v okrese Gade v Tibetské Golocké autonomní prefektuře. Přihlížející Tibeťané však uhasili plameny a odvezli jej do nemocnice. Jeho rodina se obává o jeho život, neboť nejsou známy informace o jeho stavu se upálil tibetský student Lhamo Taši (22) před policejní stanicí v okrese Cchö v prefektuře Kanlho. Svůj čin prý naplánoval na dobu návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Indii. Tašiho rodiče požadovali po čínské policii tělo svého syna, ale byl jim předán jen popel s vysvětlením, že Tašiho tělo bylo předchozího dne spáleno byly vydány nové zpřísněné podmínky pro kandidáty do vesnických výborů v prefektuře Ngari v Tibetské autonomní oblasti, případně do strany nebo na vládní funkce. Uchazeči musejí být politicky korektní, musejí být schopni si získat podporu davu, nesmějí mít žádné kontakty na dalajlamovu kliku ani do zahraničí. Tato strategie má pomoci zajistit ve vesnických oblastech stabilitu, která byla narušena protesty proti čínské vládě, jež se rozšířily v roce 2008 po celém Tibetu obyvatelé okresu Diru byli čínskými úřady pod hrozbou trestů nebo uvěznění nuceni k účasti na každoročních oslavách, které místní však již pět let bojkotují kvůli nekončící vlně sebeupalování. Tibetská mládež musela nacvičovat zpěvy a tance, aby se při oslavách zdálo, že jsou zde Tibeťané šťastní bylo zatčeno šest mnichů z kláštera Dongurgon Kagjü Phälgjäling ve Wathangu v okrese Diru. Prý sundali a zapálili čínskou vlajku vyvěšenou v jejich klášteře. Stovky příslušníků čínských bezpečnostních jednotek přijely hlídkovat do kláštera i městečka. Již minulý rok nařídily čínské úřady, že na všech domech v Diru musejí vlát čínské vlajky již několik týdnů před státním svátkem, při němž se připomíná vznik ČLR. Kvůli neuposlechnutí tohoto nařízení byly již zatčeny stovky Tibeťanů byl z vězení propuštěn tibetský spisovatel Kälsang Cchuldim známý také jako Gjicchang Tagmig. Za šíření hodinového videa na VCD, které čínské úřady označily za politickou chybu, byl odsouzen ke čtyřem rokům vězení v prosinci V nahrávce se obracel na celosvětovou obec příznivců Tibetu, aby pomohli ukončit represe v Tibetu, vyjádřil obavy o osud tibetského náboženství a kultury i základních lidských práv a žádal návrat Jeho Svatosti dalajlamy do Tibetu. Toto video nahrál zřejmě v roce 2009 a rozšířilo se nejen v Khamu a Amdu, ale dostalo se i do tibetské exilové komunity. Kälsang byl zatčen již dvakrát v roce 2010 v souvislosti se svou knihou Mysl věnovaná exilu byl v Čhamdu údajně odsouzen ke dvěma a půl roku vězení khänpo Karcche, opat kláštera Džapa, uznávaný buddhistický učitel a filantrop z Nangčhenu. Byl zatčen v prosinci 2013 v Čcheng-tu, když jel koupit novou buddhistickou sochu pro svůj klášter. Za jeho propuštění se zasazovala i Amnesty International. Tibetské zpravodajství listopad a prosinec 2014 V listopadu došlo v Tibetu k řadě protestů a odsouzení zatčených, kteří na rozsudky čekali již několik měsíců. O přístřeší přišlo také 26 mnišek ze ženského kláštera Džada ve vesnici Benkar, neboť nebyly zapsány v listině čínských úředníků, kteří zde pořádali přednášky vlastenecké převýchovy. Stejný osud potkal v březnu i přes sto mnišek z kláštera Čhanglo v okrese Dingri v Tibetské autonomní oblasti, neboť neměly oficiální povolení k pobytu v klášteře. Byly nuceny k návratu domů a přijetí laického způsobu života, proto mnoho z nich uteklo do hor. Systematické ničení klášterního způsobu života bylo vidět i v srpnovém případu, kdy čínské úřady nechaly srovnat se zemí ubytovací zařízení mnišek kláštera Šar Bhumpa. \r\n10. prosince si Tibeťané v exilu i světová veřejnost připomněli 25. výročí od udělení Nobelovy ceny míru Jeho Svatosti dalajlamovi. Na toto datum připadá Mezinárodní den lidských práv, neboť v roce 1948 přijala Organizace spojených národů Všeobecnou deklaraci lidských práv. Ale situace v Tibetu se ohledně lidských práv nijak nezlepšila. Příkladem může být příběh Tändzin Čhödaga (33), který byl v roce 2008 odsouzen k patnácti letům vězení a pokutě jüanů (cca Kč) za údajné vedení protestů v březnu 2008 ve Lhase. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu byl Tändzin 3.prosince propuštěn a dva dny nato nemocnici zemřel. Ve vězení byl vystaven mučení a dotazování na politické aktivity svého otce, který v roce 1993 utekl do Indie. Tändzin se narodil ve Lhase, ale kvůli vzdělání utekl do Indie. V roce 2005 se vrátil do Tibetu a před svým zatčením pracoval pro evropskou neziskovou organizace napojenou na Červený kříž. Tändzinův případ potvrzuje to, že vězni, jejichž zdraví je silně podlomeno špatnými podmínkami ve vězení, jsou posíláni domů ještě před vypršením trestu, aby se tak předešlo jejich případnému úmrtí ve vazbě.\r\nčínské úřady se však nebrání ani očividné likvidaci nepohodlných osob. 9. prosince byl zabit vesnický vůdce Ngawang Mönlam v okrese Diru, který byl v tibetské komunitě uznávaný, neboť

7 podporoval vzdělávání mládeže, rozvoj tibetské kultury a náboženství. Podle místních zdrojů čínské úřady chtěly na Ngawangovo místo dosadit čínského kandidáta, proto jej odstranily. Místní Tibeťané byli pod nátlakem nuceni k mlčenlivosti, aby se o tomto případu nikdo dále nedozvěděl. Ukázkou čínského způsobu uplácení je případ Tibeťana Karmeho (22), který byl 11. prosince v okrese Dharlag v prefektuře Golog ubit k smrti. K potyčce s čínskými zástupci došlo 7.12., když místní Tibeťané zvolili do zastupitelstva svého kandidáta a ne Číňany doporučeného. Karme byl zatčen společně s více než deseti dalšími Tibeťany. Čínské úřady se snažily svůj čin napravit a rodině vrátily jeho tělo s jüany (cca Kč), dále se snažily nabídnout jüanů (cca Kč), pravidelné měsíční odškodné nezjištěné výše a postavení domu pro rodinu. Takto si Číňané snaží koupit tibetskou loajalitu a mlčenlivost. V prosinci se upálili tři Tibeťané a celkem je těchto případů již protestovala více než stovka tibetských studentů proti čínskému návrhu změnit vyučovací jazyk na základních a středních školách v Ngawě v okrese Dzoge z tibetštiny na čínštinu. Pokusy o zavedení čínštiny se již objevily několikrát a studenti v Rebkongu proti nim poprvé protestovali v roce 2010, když požadovali rovnost lidí a svobodu jazyka vynesl soud střední instance v Merumě v okrese Ngawa rozsudek nad osmi Tibeťany ve spojitosti s případem sebeupálení Könčhog Cchetena v prosinci minulého roku. Byli odsouzeni k trestům v rozmezí dvou až pěti let byl v Čcheng-tu ke čtyřem rokům vězení odsouzen tibetský zpěvák Kälsang Jarphäl (39), který byl zatčený ve Lhase v červenci Provinil se tím, že v říjnu a listopadu 2012 zorganizoval sérii koncertů, které měly motivovat Tibeťany k používání tibetského jazyka v mluvené i psané formě. Společně s Kälsangem byl odsouzen i Päma Rindzin (44), bývalý zpěvák a nyní hudební producent, za politicky citlivé písně. Dostal trest dva a půl roku vězení a pokutu jüanů (cca Kč). Päma byl zatčen v květnu se upálil Tibeťan Sangjal Khar před policejní stanicí v Amčhog v okrese Sangčhu. Jeho tělo odvezla čínská policie a odmítla jej vydat rodině i přes protesty místních Tibeťanů. Situace v Amčhog zůstává napjatá a je omezen pohyb osob a možnost komunikace s okolím se upálila Tibeťanka Cchepe Khji (20) z Merumy v okrese Ngawa. Jejího ohořelého těla se chopila policie a oblast byla uzavřena. Další informace proto nejsou známy se před policejní stanicí okresu Tawu upálil Tibeťan Kälsang Ješe (37), mnich kláštera Ňiccho v Tawu. Byl známý pro svou podporu tibetské kultury, vyučoval tibetštinu a buddhismus. Policie odvezla jeho ohořelé tělo i přes protesty místních Tibeťanů. Když se odnešení těla snažilo zabránit několik tibetských mnichů, byli postřeleni. Kälsangovo tělo bylo zpopelněno v krematoriu a dva členové jeho rodiny byly pod pohrůžkou střelnou zbraní nuceni, aby jeho popel vhodili do řeky byl v okrese Ngawa zatčen tibetský bloger Zöpa (21). Zöpa pochází z obce Meruma a druhým rokem studuje kreativní psaní na Severozápadní univerzitě pro národnostní menšiny v Lan-čou. Důvodem jeho zatčení jsou pravděpodobně články, které se na jeho blogu objevovaly. Jeho poslední příspěvek byl věnován Tibeťance Cchepe Khji (20), která se upálila byli zbiti čtyři Tibeťané v okrese Zamthang v prefektuře Ngawa, kteří odmítli prodat svou půdu. Čínské úřady nařídily místním Tibeťanům, většinou chudým zemědělcům, prodat půdu pro vládní i komerční projekty. Místní jsou zastrašování a vláda jim hrozí dokonce konfiskací půdy, pokud nebudou spolupracovat. Proti těmto praktikám Tibeťané protestovali již minulý rok.