7. Evropa ve vrcholném a pozdním středověku. Bohunická Klára

Transkript

1 7. Evropa ve vrcholném a pozdním středověku Bohunická Klára

2 Obsah společnost doby hospodářské a společenské změny křížové výpravy vývoj v jednotlivých státech Francie Anglie Svatá říše římská Německo Itálie Rusko

3 Společnost doby 1196 (1.křížová výprava) 1492 (objevení Ameriky) nástup vrcholného středověku znamenal množství změn přetrvává zemědělský charakter zavedení trojpolního systému vylepšení nářadí, využití přírodní energie zlepšení zemědělské produkce století značný populační přírůstek chomout jařmo

4 Města zakládání nových měst a růst stávajících města centrem obchodu a řemesla městská práva várečné hrdelní právo cla, půdorys středověkého města

5 Společnost doby hierarchické uspořádání společnosti rozdělení do tří skupin (tzv. učení o trojím lidu) duchovní šlechta poddaní vznik nové skupiny měšťanstva základem společnosti rodina muž ochránce a živitel žena smí uplatňovat dědická práva

6 populační přírůstek ukončen epidemií dýmějového moru tzv. černá smrt snížení obyvatel asi o 20%

7 Církev, křesťanství a vzdělanost 1054 Velké schizma církevní rozkol mezi křesťanským Z a V západ latinský civilizační okruh východ řecko-ortodoxní církev v průběhu dýmějového moru dochází k upevnění křesťanství pohanská víra se stává okrajovou záležitostí pohan člověk vyznávající mnohobožství církev mocná a bohatá budí veřejné pohoršení vznik sekt likvidace kacířů pomocí svaté inkvizice zakládání latinských škol při farách postupně vznik univerzit 1.středoevropská univerzita Karlova (1348) školy pod dohledem církve

8 Křížové výpravy (kruciáty) vyhlášeny papežem Urbanem 1095 vyzval celou Evropu ke svaté válce v 11. století vpadli na Blízký Východ Turci podmanění Arabů dobyli Jeruzalém zákaz návštěvy Božího hrobu cílem: osvobození Palestiny a obnovení křesťanství slib prominutí hříchů a cesta do nebe označeni červeným křížem výprav celkem 8

9 1.křížová výprava ( ) 1095 požádal byzantský císař Alexius I. o pomoc proti seldžucké expanzi Urban II. svolal koncil výsledkem pochod proti seldžukům 1097 spojení vojsk před Cařihradem, přeprava do Malé Asie křižáci vítězí v několika bitvách jaro 1098 v S Mezopotámii první křižácký stát edesské knížectví (Bauldouin z Bologne) v létě 1099 dobytí Jeruzaléma vládce Godefroy z Bouillonu ( ochránce Božího hrobu )

10 Kruciáty 2. křížová výprava ( ) roku 1144 dobytí Edessy křižáci nuceni opustit edesské knížectví neúspěšná výprava vedená francouzským králem Ludvíkem VII sultán Saladin poráží křižáky v bitvě u Hattinu ztráta Jeruzaléma a dalších křižáckých měst 3. křížová výprava ( ) svolána po dobytí Jeruzaléma Fridrich I. Barbarossa, Richard Lví Srdce, Filip August 1190 Barbarossa vítězí u Konyii, poté umírá v řece Richard získal byzantskou část Krymu po marných pokusech dobýt Jeruzalém uzavřel příměří se Saladinem (1192) a křesťanským poutníkům bylo dovoleno navštěvovat Jeruzalém

11 Kruciáty 4. křížová výprava ( ) výpravy využili Benátčané pro své hospodářské zájmy 1204 křižáky dobyt Cařihrad zřízení latinského císařství ( ) křižáci se dohodli s Benátčany na rozdělení byzantské říše po této výpravě nastává úpadek křižáckého hnutí Dětská křížová výprava (1212) založena na myšlence, že hříšníci nemohou zvítězit čisté děti odpor církve většina dětí umřela cestou 5. křížová výprava ( ) organizátorem uherský král Ondřej II. bezúspěšná

12 Kruciáty 6. křížová výprava ( ) císař Fridrich II. získal od sultána bez boje Jeruzalém, část Galileje a pobřežní pás mezi Jaffou a Sidonem roku 1244 křižáci Jeruzalém opět ztratili poslední křižáci z Jeruzaléma vyhnáni roku křížová výprava ( ) neúspěšný pokus francouzského krále Ludvíka IX. o dobytí Egypta 8. křížová výprava (1270) opět neúspěšný pokus Ludvíka IX. o dobytí Tunisu (obchodní záměry)

13 Kruciáty roku 1291 zlikvidováno město Akkon křižáci se udrželi pouze na Kypru útočiště rytířských řádů význam křížových výprav rozvoj obchodu s Východem seznámení s východní kulturou (pití vína, šachy, horké lázně, ) rozvoj řemeslnictví (výroba skla, hedvábí, cukru z cukrové třtiny, ) nové plodiny (rýže, melouny, citrony) první erbů těžké důsledky pro lidové vrstvy vojenský význam použití samostřílů

14 Anglie od roku 1154 Jindřich II. Plantagenet díky sňatku s Francouzkou Eleonorou Akvitánskou zisk Akvitánie vlastníkem území většího než Ludvík VII. důležité reformy zdokonalení správy země zavedení námezdního vojska financoval ze zdaněných příjmů duchovenstva odpor arcibiskupa Becketa na příkaz krále zavražděn po smrti roku 1189 nastupuje na trůn syn Richard Lví Srdce Richard většinu času mimo Anglii (3.k.v.) bratr Jan Bezzemek se pokusil zmocnit koruny po návratu Richarda smír 1199 umírá Richard Lví Srdce a vlády se ujímá Jan Bezzemek

15 Vláda Jana Bezzemka ( ) oslabení panovnické moci ztráta území ve Francii bezzemek v domácí politice posílení moci šlechty a vydání Magna charta libertatum (1215) pouze pro šlechtu a měšťanstvo možnost soudního řízení výběr daní pouze se svolením Velké rady rozdělení parlamentu na 2 komory v upravené podobě platí dodnes

16 Francie překonávání roztříštěnosti raného středověku rozšiřování rodového majetku krále změny ve správě státu (budování úřednictva, jednotných zákonů, ) králové Francie = Kapetovci Filip II. August ( ) snažil se zvětšit rodinný majetek a rozšířit území neobnovoval léno bitva u Bouvines porážka Jana Bezzemka a Německého Oty Brunšvického Francie získala větší část anglického území a stala se nejvlivnějším činitelem v evropské politice

17 Francie počátkem 13. století zaváděna inkvizice tažení proti židům zavádění nových daní (zdanění obchodů) vyhledávání a věznění kacířů roku 1285 nastupuje na trůn Filip IV. Sličný

18 Filip IV. Sličný ( ) rozšíření moci snaha podřídit duchovenstvo spor s papežem Bonifácem VIII. první svolání generálních stavů opora panovníka proti papeži roku 1307 vystupuje proti řádu templářů konfiskace majetku postupná likvidace, roku 1312 zrušení řádu papežem Klimentem V Kliment V. přinucen přesídlit do Avignonu (tzv. avignonské zajetí papeže) trvalo až do roku 1378 vrchol centralizační moci šlechta do královských úřadů silná pozice dočasná, později oslabena stoletou válkou

19 Stoletá válka ( ) důvody snaha Francie o definitivní sjednocení země spor o Flandry záminkou spor o nárok na francouzský trůn vymření rodu Kapetovců Eduard III. (Anglie) x Filip VI. (Francie)

20 1. etapa ( ) ze začátku vítězství anglických vojsk 1337 potopení francouzských lodí u Flanderského pobřeží odplatou měla být bitva u Kresčaku 1346 Francouzi početní převaha špatná organizace útoku vítězství Anglie smrt českého krále Jana Lucemburského francouzský král uprchl

21 1. etapa ( ) 1347 Anglie získala přístav Calais vojensky i obchodně významný ve Francii zhoršení situace kvůli černé smrti následují francouzské porážky zajetí francouzského krále Jana II. Dobrého Anglie požaduje obrovské výkupné Francie není schopna splatit roku 1358 ve Francii povstání měšťanstva snaha podílu na moci 1358 tzv. jacquerie povstání na venkově poddaní odmítají platit daně obě povstání potlačena 1360 mírová smlouva v Brétigny konec 1. etapy

22

23 2. etapa ( ) reorganizace francouzské armády nový král Karel V. obnovení válečných operací Francie se vyhýbá rozhodující bitvě drobné války 1372 porážka anglického loďstva u přístavu La Rochelle Anglie bez zásobování Francouzi postupně získali zpět ztracená území 1374 dočasné příměří řešení vnitřních krizí

24 2. etapa ( ) v Anglii povstání sedláků ( ) důvodem zvyšování a zavedení nových daní sedlákům vydány listiny svobod později povstání potlačeno ve Francii po smrti Karla V. několik povstání novým králem Karel VI. slabý panovník vládnou jeho strýcové nepokoje vyvrcholily v občanskou válku 1407

25 3. etapa ( ) znovuobnovení bojů Anglický král Jindřich V. využil oslabení Francie 1415 vylodění Anglie ve Francii vítězství v bitvě u Azincourtu postupné dobytí S Francie 1422 umírá Jindřich V. nástup Jindřicha VI. nárok na trůn i syn Karla VI. Francie má dva krále situace ve Francii velice špatná příchod Johanky z Arku (vyvolená vyhnat Angličany)

26 3. etapa ( ) Johanka z Arku velení vojska porážka Angličanů 1429 u Orleánsu Panna Orleánská roku 1430 obsadila Remeš přivádí Karla VII. ke korunovaci padá do zajetí Burgunďanů, vydávají ji Angličanům upálena v Rouenu 1431

27 3. etapa ( ) 1435 se Burgundsko přidalo na stranu Francie vítězství Francouzů v bitvách 1453 bitva u Castillonu definitivní porážka Angličanů důsledky Anglii zůstalo pouze město Calais ztrácí vliv na vývoj Francie ve Francii dokončeno sjednocení vznik centralizované monarchie rozvoj hospodářství Francie v Anglii boje o trůn tzv. válka růží

28

29 Válka růží ( ) série bitev občanské války v Anglii, boje o trůn spor dvou táborů šlechticů rody Lancasterů (sever) x Yorků (jih) Jindřich VI. x Eduard, vévoda z Yorku válka několika desítek šlechticů a jejich stoupenců zpočátku převaha Lancasterů v letech vítězství Yorků faktické vyvraždění obou rodů

30 Válka růží ( ) po smrti Eduarda IV. dva nezletilí synové zavražděni Richardem na trůn nastupuje jako Richard III poražen Jindřichem Tudorem u Bosworthu král Jindřich VII. (z rodu Lancesterů) nová dynastie Tudorovců až do roku 1603 stabilizace společnosti mocenský vzestup centralizovaný stát

31 Svatá říše římská boj Jindřicha IV. o investituru s papežem Řehořem VII. Jindřich pěšky do Canossy prosí u papeže o zrušení cesta do Canossy = ponižující prosba o milost císař Jindřich V. a papež Kalixt ustanovili volbu biskupů v církvi Konkordát wormský činila si nárok na země německé a Itálii k říši volným svazkem připojeno také české království

32 Svatá říše římská ve 12. a 13. století dynastie štaufská nejednotný stát (přes 200 panství, vévodství, knížectví, ) římský král od pol. 13. století volen tzv. kurfiřty (7 volitelů)

33 Svatá říše římská od pol. 13. století vnitřní spory oslabení postavení boj o císařskou korunu Štaufové x Welfové Fridrich I. Barbarossa se pokusil o příměří netrvalo dlouho spor obnoven vláda dvou králů Filip Švábský Ota Brunšvický 1208 Filip zavražděn a Ota korunován na císaře 1212 zvolen králem Fridrich II. Štaufský spory s papežem po jeho smrti 1250 se zde vystřídalo několik králů volených kurfiřty

34 Itálie snaha Štaufů prosadit pevnější vládu v Itálii vznik bohatých měst v severní Itálii neuznávaly císařskou moc císař usiloval o jejich bohatství vznik dvou stran ghibellini (císařská) x guelfové (proticísařská vedeni papežem) 1176 vítězí italská vojska nad Barbarossou v bitvě u Legnana města si zachovala svou samostatnost roku 1347 v Římě vyhlášena republika v čele s lidovým tribunem od 13. století tzv. medicejové členové měšťanského rodu jedni z nejbohatších ve Florencii půjčovali peníze šlechtě a papežům

35 Expanze Turků a Tatarů do Evropy ve 12. stol. ze střední Asie kmeny Mongolů sjednoceni Čingischánem postup bez většího odporu 1223 porážka Rusů na řece Kalce 1240 dobytí Kyjeva (zánik Kyjevské Rusi) vytvoření říše Zlatá horda Čingischán

36 Expanze Turků a Tatarů do Evropy pohyb Turků směrem na západ (Malá Asie) vláda Osmanské dynastie později pronikají na Balkán 1389 bitva na Kosově poli upevnění osmanské pozice na Balkáně 1453 dobyt Cařihrad zánik Byzantské říše později hl. město Istanbul

37 Rusko ke konci 14. stol. rozpad Zlaté hordy rozpad na menší státní útvary Rusko snaha o osamostatnění 1380 porážka Tatarů 1382 znovu dobyta Moskva tatarskými vojsky definitivní konec nadvlády Turků až roku 1480

38 Německo vznik řádu německých rytířů jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů ve středověku ztráta silné královské moci nutnost měst zajistit si ochranu Hanza = svazek německých obchodních měst dálkový obchod obchod mezí Anglií, Nizozemím, Skandinávií, Livonskem a Rusí

39 Německo bitva u Grunwaldu bitva mezi řádem německých rytířů a polsko-litevskou koalicí koalice podpořena Janem Sokolem z Lamberka a Janem Žižkou z Trocnova jedna z největších bitev středověké Evropy porážka Německa řád německých rytířů už nikdy nezískal zpět svůj bývalý vliv

40 Zdroje