REVOLUCE Revoluce ve FRANCII

Transkript

1 REVOLUCE rok 1848: vypuknutí revolucí na mnoha místech Evropy - cíl: rovnoprávnost, svoboda, samostatnost, sjednocení (Itálie, Německo) - různé důvody: nespokojenost, hospodářské potíže, nemožnost politického rozhodování 1. Revoluce ve FRANCII - pád monarchie vznik republiky: zavedení všeobecného hlasovacího práva pro muže vybudování národních dílen - tyto vymoženosti byly po volbách rušeny dělnická povstání - prezident Ludvík Bonaparte = Napoleon III. potlačil povstání, jeho způsob vlády nazýváme bonapartismus neboli,,politika cukru a biče = tvrdé tresty pro odpůrce jeho vlády a dočasné ústupky Ludvík Bonaparte Revoluční boje r v Paříži

2 2. Revoluce v NĚMECKÝCH ZEMÍCH - revoluce v Berlíně (hl. město Pruska) ústupky - sněm ve Frankfurtu nad Mohanem: touha po sjednocení německy mluvících zemí, dva různé postoje: velkoněmecká koncepce: všechny německy mluvící země maloněmecká koncepce: všechna území Německého spolku bez Rakouska, Čech a Moravy - pruský král Fridrich Vilém IV. odmítl přijmout německou korunu, sněm nechal rozehnat Německo zůstávalo nejednotné Dobové vyobrazení frankfurtského parlamentu

3 3. Revoluce v HABSBURSKÉ MONARCHII pojmy: cenzura = úřední kontrola mluveného slova a psaného slova - císař Ferdinand I., kancléř Metternich policejní dohled, cenzura, podnikání, nepřipouštěl politické změny - Požadavky jednotlivých částí monarchie: a. Rakousko: zrušení cenzury a vytvoření ústavy b. České země: lepší postavení v habsburské monarchii - čeští Němci: velkoněmecká koncepce - Češi: zrovnoprávnění češtiny s němčinou c. Uhry: snaha o samostatnost a. Rakousko - velké demonstrace ve Vídni snaha odvolat Metternicha, zrušit cenzuru a vydat ústavu, Metternich pod tlakem veřejnosti odstoupil z funkce = konec metternichovského absolutismu - vydána ústava (nedemokratická) další demonstrace, útěk císaře z Vídně - svolán říšský sněm do Vídně a poté do Kroměříže vypracování nové ústavy, k jejímu vyhlášení nedošlo nový císař František Josef I. revoluci ukončil

4 b. České země - počátek revoluce: zasedání pražských měšťanů ve Svatováclavských lázních, císaři poslali petici, v níž požadovali větší práva českého národa, zrovnoprávnění českého jazyka, svobodu slova a shromažďování - odpověď císaře = kabinetní listy - obsahovala neurčité sliby znovu nespokojenost nová petice - červen 1848: Slovanský sjezd (snaha o sjednocení slovanských národů, tj. Čech, Moravy a Slezska, do jednoho celku) a revoluční hnutí (barikády, studenti, dělníci x generál Windischgrätz - vyhrál). Důsledky: - rozpuštění Slovanského sjezdu - zmaření nadějí a zatýkání - nejvýznamnější představitel českého hnutí Karel Havlíček Borovský: kritika habsburského státu zákaz vydávání jeho Alfred Windischgrätz novin, vyhnanství v Brixenu Barikáda v Praze r Střet v Celetné ulici

5 c. Uhry - Maďarizace maďarština úředním jazykem odpor okolních národů - povstání s pomocí ruských vojsk potlačeno (bitva u Villagose) Závěr revoluce revoluce skončila neúspěchem naděje na nové uspořádání států a hlavní požadavky byly zmařeny opětovná snaha o co největší centralizaci státní moci, do funkce kancléře dosazen Alexandr Bach nová vlna zatýkání, cenzury - přínosy revoluce: zrušení roboty a poddanství (v českých zemích 7. září 1848), šlechta bez výsadního postavení Úkol: Kdo jsem? Funkci kancléře jsem zastával v časech vlády císaře Františka II. a Ferdinanda I. Byl jsem jedním ze strůjců uspořádání Evropy po porážce Napoleona na tzv. Vídeňském kongresu. Ze strachu před šířením revoluce jsem usiloval o potlačení myšlenek svobody a rovnosti občanů. V roce 1848 jsem musel habsburskou monarchii opustit.