LIBEREC KANALIZAČNÍ ŘÁD. pro smíšený kanalizační systém města Liberec a obce. Stráž nad Nisou zakončený čistírnou odpadních vod Liberec

Transkript

1 LIBEREC KANALIZAČNÍ ŘÁD pro smíšený kanalizační systém města a obce Stráž nad Nisou zakončený čistírnou odpadních vod

2 LIBEREC KANALIZAČNÍ ŘÁD pro smíšený kanalizační systém města a obce Stráž nad Nisou zakončený čistírnou odpadních vod Vlastník kanalizace : Severočeská vodárenská společnost, a.s. Přítkovská 1689, Teplice Identifikační číslo (IČ): Provozovatel kanalizace : Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Přítkovská 1689, Teplice Identifikační číslo (IČ): Schválení kanalizačního řádu : Vlastník: Dne: Provozovatel: Dne: razítko, podpis: Ing. Miroslav Harciník generální ředitel SVS a.s. razítko, podpis: Ing. Ladislav Švec MBA ředitel oblastního závodu 2

3 O B S A H 1. Titulní list kanalizačního řádu... str Předmět kanalizačního řádu Všeobecná část... 6 I Úvodní ustanovení... 6 II Definice pojmů... 6 III Provozování kanalizací... 6 IV Napojení na kanalizaci pro veřejnou potřebu... 6 V Vypouštění odpadních vod do veřejného kanalizačního systému Ukazatele nejvyšší přípustné míry znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro veřejnou potřebu... 8 VI Kontrola míry znečištění a množství odpadních vod VII Havárie VIII Závěrečná ustanovení Popis území a technický popis kanalizační sítě IX Popis a hydrotechnické údaje X Hydrologické údaje Údaje o, kanalizačních výustech a vodním recipientu XI popis XII Kapacita a limity vypouštěného znečištění XIII Současné výkonové parametry XIV Řešení dešťových vod v XV Popis kanalizačních výustí XVI Údaje o vodním recipientu Seznam látek, které nejsou odpadními vodami Producenti odpadních vod Nejvyšší přípustné množství a znečištění odpadních vod vyjmenovaných průmyslových producentů Opatření na kanalizační síti při havarijním nebo mimořádném stavu XVII Hlášení mimořádných událostí Aktualizace, revize kanalizačního řádu Seznam zákonů a předpisů souvisejících s kanalizačním řádem Přílohy

4 1. T I T U L N Í L I S T K A N A L I Z AČ N Í H O ŘÁ D U KANALIZAČNÍ ŘÁD pro kanalizační systém a Stráž n.n. zakončený IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE STOKOVÉ SÍTĚ (PODLE VYHLÁŠKY č. 428/2001 Sb. v platném znění) : /2 ( ) /2 ( Stráž n.n.) /1 ( Vesec) /1 ( do recipientu) /2,3,4 ( dešťová) IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD (PODLE VYHLÁŠKY č. 428/2001 Sb. v platném znění) : /1 ( ) /1 ( Vesec) Návrh kanalizačního řádu předložil provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu společnost Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. se sídlem v Teplicích, místně příslušnému vodoprávnímu úřadu. Zpracovatel kanalizačního řádu: Datum zpracování: Ing. Pavel Schwarz, Milan Liška, Jan Hencl Severočeské vodovody a kanalizace a.s. Přítkovská 1689, Teplice únor/2011 Z Á Z N A M O S C H V Á L E N Í K A N A L I Z AČNÍHO Ř Á D U Kanalizační řád byl schválen podle 14 zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v platném znění rozhodnutím místně příslušného vodoprávního úřadu v Liberci č.j.:.. ze dne razítko a podpis schvalujícího úřadu 4

5 2. PŘE D MĚT K A N A L I Z AČ N Í H O Ř Á D U PŘEDMĚTEM TOHOTO KANALIZAČNÍHO ŘÁDU JE STANOVENÍ podmínek napojení producentů odpadních vod na předmětný kanalizační systém. nejvyšší přípustné míry znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace, popřípadě nejvyššího přípustného množství těchto vod dalších podmínek provozu kanalizačního systému 5

6 3. V Š E O B E C N Á ČÁ S T I. Ú V O D N Í U S T A N O V E N Í 1. Tento kanalizační řád je zpracován v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů v platném znění, prováděcí vyhlášky Ministerstva zemědělství č.428/2001 Sb. v platném znění, zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon v platném znění a ostatních souvisejících zákonů a předpisů, jejichž rozhodující výčet je uveden v kapitole 11 tohoto kanalizačního řádu. II. D E F I N I C E P O J MŮ 2. Kanalizace pro veřejnou potřebu, kanalizační přípojky, odpadní vody, druhy znečištění a ostatní odborné termíny, užívané v tomto kanalizačním řádu definují příslušné zákony a směrnice, jejichž rozhodující výčet je uveden v kapitole 11 tohoto kanalizačního řádu III. P R O V O Z O V Á N Í K A N A L I Z A C Í 3. Provozovatelem předmětného kanalizačního systému jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. (dále jen provozovatel). Provozovatel současně zajišťuje opravy a údržbu kanalizačních přípojek, které jsou na tento systém napojeny a uloženy v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství 4. Provozovatelem odvodnění pozemku, vnitřní kanalizace stavby včetně části přípojky, jež není uložena na veřejném prostranství, a zařízení sloužícího k předčištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace pro veřejnou potřebu, je vlastník (případně správce) pozemku nebo stavby připojené na kanalizační systém. 5. Provozovatel kanalizačního systému pro veřejnou potřebu je oprávněn vstupovat na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimi se kanalizace nachází za účelem plnění povinností spojených s provozováním kanalizace. IV. N A P O J E N Í N A K A N A L I Z A C I P R O V EŘE J N O U P O TŘE B U 6. Každé napojení na kanalizační systém je podmíněno souhlasem provozovatele kanalizace. 7. Napojení na kanalizační systém pro veřejnou potřebu se provádí kanalizačními přípojkami. Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí 6

7 od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do kanalizační sítě. Pro zřizování, provozování, a financování kanalizačních přípojek platí zvláštní předpisy. Kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. 8. O napojení kanalizační přípojky z nemovitosti nebo zařízení na veřejný kanalizační systém požádá zájemce provozovatele kanalizace předložením žádosti o zřízení kanalizační přípojky, vybavené náležitostmi stanovenými stavebním řádem a dalšími podmínkami, které určí provozovatel kanalizace. Toto platí také pro stavební úpravy stávajících kanalizačních přípojek, pro změnu užívání objektu nebo jeho části. Činnost při přípravě a realizaci kanalizačních přípojek je provozovatelem zajišťována v souladu s platnými vnitřními postupy společnosti. 9. Obec může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné. Pro zřízení, napojení a provozování kanalizační přípojky potom platí ustanovení uvedená v tomto kanalizačním řádu. 10. Každý producent odpadních vod má právo být připojen (po dohodě s provozovatelem) na kanalizační systém pro veřejnou potřebu, pokud splní podmínky stanovené platnou legislativou a platným kanalizačním řádem. V. V Y P O U Š TĚNÍ O D P A D N Í C H V O D D O V EŘEJNÉ H O K A N A L I Z AČ N Í H O S Y S T É M U 11. Do kanalizačního systému pro veřejnou potřebu mohou být vypouštěny pouze odpadní vody v míře znečištění a v množství stanovených kanalizačním řádem. 12. Ukazatele přípustné míry znečištění odpadních vod uvedené v kapitole 3. odst. 13 platí pro všechny producenty odpadních vod napojené na předmětný kanalizační systém, není-li v kapitole 8 tohoto kanalizačního řádu v případě konkrétních producentů odpadních vod stanoveno jinak. Ukazatele přípustné míry znečištění těchto producentů odpadních vod jsou stanovovány individuálně s ohledem na přípustné zatížení kanalizační sítě a na kapacitu. 7

8 13. Do kanalizace, zakončené mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění stanovené v níže uvedené tabulce s výjimkou producentů odpadních vod uvedených v kapitole 8 Ukazatele Symbol Požadované Jednotka hodnoty Chem. spotřeba O 2 dichromanem CHSK Cr 800 mg. l -1 Biochem. spotřeba O 2 pětidenní BSK mg. l -1 Nerozpuštěné látky NL 350 mg. l -1 Fosfor celkový P celk 10 mg. l -1 Reakce vody ph 6,0 9,0 Amoniakální dusík + N- NH 4 45 mg. l -1 Dusík celkový N celk 70 mg. l -1 Rozpuštěné anorg. soli RAS mg. l -1 Sírany 2- SO mg. l -1 Chloridy Cl mg. l -1 Fluoridy F - 2 mg. l -1 Tenzidy anionaktivní PAL-A 6 mg. l -1 Tenzidy neionogenní PAL-N 6 mg. l -1 Extrahovatelné látky EL 60 mg. l -1 Uhlovodíky C 10 -C 40 C 10 -C 40 7 mg. l -1 Kyanidy celkové CN - celk. 0,2 mg. l -1 Kyanidy toxické CN - tox 0,05 mg. l -1 Fenoly jednosytné (těkající s vodní FN C 5 mg. l -1 parou) Celkové železo Fe 10 mg. l -1 Rtuť Hg 0,05 mg. l -1 Nikl Ni 0,1 mg. l -1 Měď Cu 0,1 mg. l -1 Chrom celkový Cr celk. 0,3 mg. l -1 Chrom šestimocný Cr 6+ 0,05 mg. l -1 Olovo Pb 0,1 mg. l -1 Arzén As 0,1 mg. l -1 Zinek Zn 0,5 mg. l -1 Selen Se 0,05 mg. l -1 Molybden Mo 0,1 mg. l -1 Kobalt Co 0,05 mg. l -1 Kadmium Cd 0,05 mg. l -1 Stříbro Ag 0,1 mg. l -1 Vanad V 0,05 mg. l -1 Adsorb. org. halogen.uhlovodíky AOX 0,05 mg. l -1 Barva spektrofotometricky spektr.absorpční koeficient Hg λ 436 nm spektr.absorpční koeficient Hg λ 525 nm spektr.absorpční koeficient Hg λ 620 nm λ 436 nm λ 525 nm λ 620 nm Teplota T 30 C 5,5 3,5 2,5 m -1 8

9 14. Specifické ukazatele znečištění odpadních vod vypouštěných od producentů do kanalizace pro veřejnou potřebu, které nejsou uvedeny ve výčtu limitů přípustného znečištění (viz. bod 13 tohoto kanalizačního řádu) musí splňovat ustanovení nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod, pokud není tímto kanalizačním řádem stanoveno jinak. 15. V případech zvláštních a odůvodněných může po schválení vodoprávním úřadem učinit provozovatel výjimku v limitech, uvedených v kapitole 3 za předpokladu, že budou splněny požadavky na: - rovnoměrné vypouštění odpadních vod - vypouštění odpadních vod jen v určitých hodinách, v určité koncentraci nebo bilanční výši, v určité maximální velikosti jejich odtoků nebo popřípadě v kombinaci těchto způsobů - vypouštění odpadních vod v určitém období (např. vegetačním, kampaňovém, zimním, po dobu rekonstrukce, přestavby apod.) - poměr ředění vzhledem k množství odpadních vod protékajících kanalizací a jejich míře znečištění - způsob, úroveň a technické možnosti čištění odpadních vod na - nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb. v platném znění. 16. Případné změny ve složení a množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro veřejnou potřebu jsou producenti povinni projednat s provozovatelem kanalizace a to aniž by k tomu byli vyzváni. Vypouštění odpadních vod v rozporu s podmínkami stanovenými platným kanalizačním řádem je definováno jako neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace. 17. Odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných látek, jejichž výčet je uveden v příloze č.1 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění, o vodách, může producent vypouštět do kanalizace pouze na základě povolení vodoprávního úřadu. Do kanalizace nesmí podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách vnikat látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami, tj. zvlášť nebezpečné látky a nebezpečné látky viz kapitola Do veřejného kanalizačního systému nesmí být vypouštěny také následující látky: - látky ohrožující zdraví a bezpečnost obsluhovatelů kanalizační sítě, obyvatelstva, dále látky způsobující nadměrný zápach, nebo možnost vzniku infekce - látky radioaktivní, infekční - látky narušující materiály kanalizační sítě, nebo jiných objektů na kanalizaci - látky způsobující provozní závady nebo poruchy na kanalizační síti či jejím průtoku, případně ohrožující provoz - látky hořlavé, výbušné, těkavé, dusivé popř. látky, které smísením se vzduchem nebo vodou tvoří výbušné, dusivé nebo toxické směsi - látky jinak nezávadné, které ale smísením s jinými látkami, které se mohou v kanalizaci vyskytnout, tvoří látky jedovatého charakteru nebo jinak nebezpečné látky - biologicky nerozložitelné tenzidy - pesticidy, jedy, látky omamné a žíraviny - kejda nebo močůvka z chovu domácího nebo hospodářského zvířectva, obsahy septiků a žump - sole použité v období zimní údržby komunikací v množství přesahujícím ve vzorku hodnotu ukazatele RAS stanovenou tímto kanalizačním řádem - vody zvyšující nároky na provoz nadměrným ředěním komunálních vod, jako např. vody drenážní, podzemní, povrchové apod., též vody dešťové z lokalit s oddílnou kanalizací 9

10 - látky produkované zařízením na likvidaci kuchyňského odpadu tzv. drtiči kuchyňského odpadu ; dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, 38, odst. 1 tyto látky nejsou odpadními vodami, dle 39 zákona se tyto látky považují za závadné látky, jejichž smísení s odpadními či srážkovými vodami je nežádoucí 19. Do kanalizačního systému ukončeného čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět odpadní vody přes septiky ani z domovních. 20. Fakturace stočného se řídí zvláštními předpisy, které nejsou tímto kanalizačním řádem dotčeny. 21. Způsob stanovení množství srážkových vod u odběratelů V případech, kdy množství srážkových vod (jako součást celkového množství odváděných do kanalizace pro veřejnou potřebu z dané nemovitosti pozemku nebo stavby) není přímo měřeno, stanovuje se jejich množství postupem upraveným v 31 vyhláška MZe ČR č.428/2001 Sb., ve znění pozdějších zákonných úprav, kterou se provádí zákon č. 274/2001 S. (zákon o vodovodech a kanalizacích). Vzorec pro výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace (dle přílohy č. 16 k vyhlášce 428/2001 Sb., ve znění pozdějších zákonných úprav mimo jiné obsahuje dlouhodobý srážkový úhrn. Hodnota dlouhodobého srážkového úhrnu v dané oblasti se zjišťuje na regionální pobočce Českého hydrometeorologického ústavu. Jedná se o průměr hodnot z nejméně 30-ti leté řady pozorování, v tomto případě pro za období Hodnota dlouhodobého srážkového úhrnu pro je stanovena ve výši 833,1 mm/m 2 /rok. Další aktualizace dlouhodobého srážkového úhrnu bude provedena v roce VI. K O N T R O L A M Í R Y Z N EČIŠTĚNÍ A M N O Ž S T V Í O D P A D N Í C H V O D 22. Metodiky stanovení jednotlivých ukazatelů znečištění v odpadních vodách dle bodu 13 tohoto kanalizačního řádu jsou přílohou č. 3 tohoto kanalizačního řádu. V případě změny nebo zrušení přípustné technické normy bude ke stanovení příslušného ukazatele použita norma nahrazující normu původní nebo norma, která je používána na stanovení parametru pro výpočet poplatků za vypouštěné znečištění dle platného znění legislativy. 23. Koncentrace sledovaných ukazatelů musí být stanovena akreditovanou laboratoří (předmětem akreditace laboratoře jsou metody stanovení sledovaných ukazatelů). 24. Koncentrace ukazatelů znečištění skutečně vypouštěných odpadních vod se stanovuje z kontrolního vzorku. Typ vzorku a doba odběru se volí tak, aby kontrolní vzorek co nejlépe charakterizoval složení vypouštěných odpadních vod a jejich vliv na kanalizační systém a. 25. Typ vzorku odpadních vod a jeho rozsah určí provozovatel kanalizace v Plánu kontroly kvality odpadních vod. Pokud není v tomto kanalizačním řádu stanoven typ vzorku pro konkrétního odběratele, odebírá se pro kontrolu dodržení limitů průměru vzorek dvouhodinový ze stejných podílů odebraných v intervalu 15 minut. Pro kontrolu dodržení bilančních hodnot znečištění se odebírají vzorky 24 hodinové slévané ze stejných podílů. V případě, že odpadní vody před vypouštěním do kanalizace potřebují k dodržení přípustné míry znečištění stanovené tímto kanalizačním řádem předchozí čištění, určuje místo odběru, typ a rozsah vzorku odpadních vod včetně způsobu měření množství vypouštěných odpadních vod jako povinnost odběrateli vodoprávní úřad povolením k nakládání s vodami. 26. Koncentrace ukazatelů znečištění pro uliční nečistoty splachované do veřejné kanalizace za deště dešťovými vpustmi se zjišťuje ve slévaném vzorku nejméně ze tří stejných podílů během celého trvání odtoku dešťových vod 10

11 jednoho deště do veřejné kanalizace. Přítomnost a množství těchto látek se zjišťuje těsně před vstupem kanalizační přípojky do kanalizační sítě. 27. Kontrolní vzorek se odebírá v místě napojení kanalizační přípojky do kanalizace pro veřejnou potřebu. Pokud v tomto místě není odběr vzorků možný, určí provozovatel veřejné kanalizace společně s producentem náhradní místo vzorkování tak, aby se jednalo vždy o místo, kterým protéká odpadní voda stejného složení jako na vyústění přípojky do kanalizace pro veřejnou potřebu. Místo odběru kontrolního vzorku konkrétního producenta je uvedeno v kapitolách 7 a Při kontrole průtoku a jakosti odpadních vod, vypouštěných do kanalizačních systémů pro veřejnou potřebu, na něž se vztahuje tento kanalizační řád, se vychází z platných smluv o odvádění odpadních vod. 29. Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro veřejnou potřebu měří odběratel svým měřícím zařízením, a to v případě, že má zajištěnu dodávku vody z jiného nebo z více zdrojů kromě vodovodu pro veřejnou potřebu. Umístění a typ měřícího zařízení se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a provozovatelem. Měřící zařízení podléhá úřednímu ověření podle zvláštních předpisů a toto ověřování zajišťuje na své náklady odběratel. Provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu je oprávněn průběžně kontrolovat funkčnost a správnost měřícího zařízení a odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k tomuto měřícímu zařízení. 30. Kontrolu kvality a množství odpadních vod vypouštěných do kanalizačního systému provádí provozovatel kanalizace dle Plánu kontroly kvality odpadních vod. 31. Provozovatel nahlásí odběrateli začátek kontrolního odběru vzorku odpadních vod. Odběratel může být odběru přítomen. Provozovatel nabídne část odebraného vzorku nutnou k zajištění paralelního rozboru odběrateli. O odběru vzorku sepíše provozovatel s odběratelem protokol. 32. Jsou - li mezi provozovatelem a odběratelem rozpory ve věci rozborů nebo odběru vzorků odpadních vod, provádí rozbor a odběr kontrolních vzorků odpadní vody akreditovaná laboratoř (předmětem akreditace laboratoře jsou metody stanovení sledovaných ukazatelů a odběry vzorků odpadní vody), na které se producent odpadních vod a provozovatel shodnou. 33. Producent odpadních (zvláštních vod) je povinen umožnit provozovateli kanalizace vstup do svých nemovitostí a zařízení za účelem provedení inspekční kontroly odpadních vod a provozů, ze kterých odpadní vody pocházejí, případně k odebrání vzorku odpadní vody vypouštěné producentem do kanalizace. Dále je producent odpadních vod povinen na vyžádání předložit provozovateli kanalizace výsledky kontrolních rozborů kvality vypouštěných vod prováděných producentem. 34. Při prokázaní neoprávněného vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu je provozovatel oprávněn přerušit nebo omezit odvádění odpadních vod do doby než pomine důvod přerušení nebo omezení. 35. Neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu je definováno v zák. č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v platném znění. 36. Kontrola kvality odpadních vod vypouštěných do kanalizace, vypouštěných do recipientu a odpadních vod v průběhu technologického procesu na probíhá dle schváleného Plánu kontroly kvality odpadních vod zpracovaného provozovatelem na základě požadavků platné legislativy, požadavků provozů kanalizací a s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám v provozu kanalizací i. V plánu kontroly je stanoveno vždy místo odběru vzorků, typ vzorku, rozsah stanovovaných ukazatelů a četnost kontroly. Aktualizaci Plánu kontroly kvality odpadních vod provádí provozovatel jednou za rok. 37. Kontrolu dodržování podmínek stanovených kanalizačním řádem provádí provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu v návaznosti na realizované kontrolní odběry odpadních vod. O výsledcích kontroly, při zjištění nedodržení 11

12 podmínek kanalizačního řádu, informuje provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu dotčeného odběratele. VII. H A V Á R I E 38. Jakékoliv havárie na zařízení producenta odpadních vod, které by mohly mít nežádoucí dopad na kanalizační systém pro veřejnou potřebu nebo na funkci, jakož i vniknutí nežádoucích látek do kanalizace, je producent povinen neprodleně ohlásit provozovateli kanalizace, vodoprávnímu úřadu a dispečinku příslušného správce Povodí. 39. Vyrovnání škod z titulu havárií a úniku nežádoucích látek do kanalizace se řídí obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb. a příslušnými vodoprávními předpisy. 40. Opatření při haváriích a poruchách kanalizace při mimořádných situacích na kanalizačním systému jsou uvedeny v kapitole 9 tohoto kanalizačního řádu. VIII. Z Á VĚREČNÁ UST A N O V E N Í 41. Tímto kanalizačním řádem se ruší všechny dříve vydané kanalizační řády na předmětný kanalizační systém. 42. Producent, který poruší ustanovení tohoto kanalizačního řádu, zodpovídá za veškeré škody, které z titulu tohoto porušení vzniknou provozovateli kanalizace a je povinen ve smyslu hospodářského zákoníku provozovatele odškodnit. 43. Organizace, která zemními pracemi, úpravou povrchů vozovek nebo jinou činností poškodí kanalizační síť a objekty na ní vybudované, je povinna provozovatele odškodnit ve výši nákladů na uvedení zařízení do původního stavu. 12

13 4. P O P I S Ú Z E M Í A T E C H N I C K Ý P O P I S K A N A L I Z AČ N Í S Í TĚ IX. POPIS A HYDROTECHNICKÉ ÚDAJE Cíle kanalizačního řádu : - neohrozit jakost recipientů v povodí kanalizace a podzemních vod v dané lokalitě - neohrozit kvalitu kanalizační sítě včetně provozu - dosažení maximální účinnosti čištění odpadních vod a vhodné kvality kalů - využití kapacitních možností sítě - zajištění plynulého bezpečného a hospodárného odvádění odpadních vod - zaručení maximální bezpečnosti zaměstnanců provozujících kanalizaci pro veřejnou potřebu Dále popsaný KŘ zahrnuje kanalizační síť na území města a obce Stráž nad Nisou. Charakteristika města : je krajské město na severu české republiky s obyvateli. Město leží v údolí řeky Nisy mezi Jizerskými horami a Ještědským hřebenem s nejvyšší horou Ještěd.Území města je rozděleno do 33 městských částí. Jeho části jsou 1 Staré město, 2 Nové město, 3 Jeřáb, 4 Perštýn, 5 Kristiánov, 6 Rochlice, 7 Horní Růžodol, 8 Dolní Hanychov, 9 Janův Důl, 10 Františkov, 11 Růžodol I, 12 Staré Pavlovice, 13 Nové Pavlovice, 14 Ruprechtice, 15 Starý Harcov, 16 Nový Harcov, 17 Kateřinky, 18 Karlinky, 19 Horní Hanychov, 20 Ostašov, 21 Rudolfov, 22 Horní suchá, 23 Doubí, 24 Pilínkov, 25 Vesec, 28 Hluboká, 29 Kunratice, 30 Vratislavice nad Nisou, 31 Krásná Studánka, 32 Radčice, 33 Machnín, 34 Bedřichovka a 35 Karlov pod Ještědem. Soustředěnou zástavbu městského typu včetně zástavby s rodinnými domky tvoří 1 až 16, 30 Vratislavice nad Nisou a Machnín. Ostatní části města tvoří rozptýlená zástavba venkovského typu, je to 17 až 25,28,29,31,32,34 a 35. K hlavním průmyslovým odvětvím patří výroba komponentů pro výrobky lehkého průmyslu ( GEA LVZ, Pivovar, DTZ-), umělohmotných výrobků (Magma (Bohemia)s.r.o., Novoplast,) bižuterie ( Preciosa ), a průmyslové závody na výrobu komponentů pro automobilový průmysl ( Meritor, Denso, Denso-Airs, Fehrer Bohemia a další ). Po roce 1990 vzniklo ve městě mnoho podnikatelských subjektů převážně v oblasti obchodu a stavebnictví. Původní průmyslové závody a drobné provozovny jsou roztroušeny uprostřed vnitřní obytné zástavby. Nově vzniklé průmyslové komplexy jsou vybudovány v průmyslové zóně jih - sever. Hlavní plánované plochy pro průmyslové využití jsou v městské části Růžodol I, sever, jih a Doubí. Zemědělská činnost je omezena na drobné zemědělství v okrajových čtvrtích s výhledovým předpokladem pro agroturistiku. Ve městě je rozvinutá struktura učilišť, technických a odborných škol a technické univerzity. Z hlediska vodohospodářského má město specifické poměry. Tato místní specifičnost je dána konfigurací terénu širokého okolí a vlastní polohou města. Město leží v údolí řeky Lužické Nisy s velkým počtem přítoků s Černou Nisou, potoky Ostašovským, 13

14 Jizerským, Františkovským, Janovodolským, Harcovským, Slunným, Plátenickým, Doubským, Lučním a dalšími menšími toky. Město leží v nadmořské výšce 330 až 580 m.n.m. Do budoucna se předpokládá mírný rozvoj průmyslové výroby a rozšíření místních služeb krajského města. Poloha města, jeho přírodní podmínky a rozšiřování ploch pro sportovní a kulturní vyžití jsou předpokladem i pro mírný rozvoj cestovního ruchu. Odhad dlouhodobé rekreace v městě Liberci je cca 5500 přechodně bydlících lidí. Zásobení pitnou vodou je realizováno z převážné části z vodovodu pro veřejnou potřebu z hlavních zdrojů podzemní vody (Dolánky, Libíč, Lesnovek), ze zdroje povrchové vody z vodárenské nádrže Josefův Důl a ÚV Bedřichov, a z minimální části i z lokálních podzemních zdrojů na pohoří Ještědu. Na vodovod je napojeno obyvatel. Za rok 2010 bylo vyprodukováno vyúčtováno následující množství odpadních vod: - domácnosti m3 - průmysl m3 CELKEM m3 Charakteristika obce Stráž nad Nisou: Obec Stráž nad Nisou navazuje severně na katastr města Liberce. Leží nad údolím Lužické a Černé Nisy v nadmořské výšce m n.m. Vzhledem k blízkosti krajského města došlo v této lokalitě v posledních letech k prudké výstavbě značného počtu nových rodinných domků. Proto zde byla v letech provedena výstavba splaškové kanalizace s napojením na a proto byla obec Stráž n.n. zahrnuta i do tohoto kanalizačního řádu. Z průmyslu je zde pouze pobočný závod firmy Benteler ČR s.r.o. z Chrastavy. Zásobení pitnou vodou je realizováno z vodovodu pro veřejnou potřebu ze zdroje povrchové vody z vodárenské nádrže Josefův Důl a ÚV Bedřichov. Na vodovod je napojeno obyvatel. Za rok 2010 bylo vyprodukováno vyúčtováno následující množství odpadních vod: - domácnosti m3 - průmysl m3 CELKEM m3 Technický popis kanalizační sítě města Prakticky veškeré odpadní vody z výrobní činnosti, městské vybavenosti (služeb) a domácností jsou spolu se srážkovými vodami gravitačně odváděny převážně jednotnou stokovou sítí na komunální čistírnu odpadních vod. V posledních letech je však již prováděna výstavba oddílné kanalizace. Celková délka stokové sítě města je 293 km, z toho délka sběračů je 23.5km a 37 km kmenových kanalizačních stok. Odpadní vody jsou svedeny na v Růžodole. Provoz se řídí zvláštním provozním řádem. Páteří kanalizační sítě jsou sběrače A a B, které víceméně sledují tok Lužické Nisy. Do sběračů jsou zaústěny kmenové stoky z jednotlivých částí města. Systém kanalizace je převážně jednotný osazený odlehčovacími komorami s přepady do blízkých vodotečí. S výjimkou průmyslové zóny Jih SćVK a.s. neprovozuje v 14

15 Liberci dešťovou kanalizaci. Pro další výstavbu je prosazován systém oddílné kanalizace. Stávající technický stav je v mnoha částech sítě (především sítí z betonových trub a zděných) neuspokojivý a bude vyžadovat v následujících letech značné prostředky na její rekonstrukci. Popis hlavních stok Sběrač A Je pravobřežní, začíná ve Vratislavicích před sběrnou surovin v Dopravní ulici na levém břehu. Pod skladem Intexu přechází na pravý břeh, poté v krátkém úseku opět kříží Lužickou Nisu před mostem ve Vesecké ulici a v zahrádkách domků přichází k závodu LVZ, kde je tento úsek přepojen do sběrače B, ještě předtím je zprava připojena kanalizace ze stále se rozšiřujícího sídliště Zelené Údolí. Nový začátek sběrače A začíná v areálu fy. Sova, kde je připojena Splašková kanalizace ze sídliště Rochlice II, Dále je veden podél Lužické Nisy do tř.m.horákové, v Čechově ulici odbočuje do blízkosti toku a v této poloze je veden až do ul. Jánské, kde odbočuje do centra města třídou 1.Máje a dále pokračuje Barvířskou ulicí do původní polohy na pravém břehu Nisy a pokračuje až do prostoru staré v Selské ulici a shybkou pod Nisou do nové. Sběrač B Je základem současného systému odkanalizování měst a Jablonec nad Nisou včetně přilehlých obcí a městských obvodů. Na území Liberce je sběrač levobřežní a pro potřeby města je využitelný od revizní šachty v Prosečské ulici ve Vratislavicích nad Nisou.Odtud je veden raženou štolou pod Veseckým hřebenem až do prostoru zadní vrátnice LVZ kde je zaústěna první část sběrače A. V této části sběrače jsou vybudovány štolové přípojky a vysoká spadiště. Jedna přípojka je zaústěna v přijatelné hloubce u kina ve Vratislavicích vstupní šachtou, do které jsou přivedeny odpadní vody ze sídliště a z ulic Za Kinem, Prosečské, Na Břehu a Dlouhomostecké. Hluboké spadiště je umístěno v prostoru dětského hřiště kam jsou svedeny odpadní vody ze sídliště OKÁL a ulice Dlouhomostecká, kde je připravena výstavba obytného souboru. Další štolovaná odbočka končí rovněž vstupní šachtou v ulici Za Mlýnem a jsou do ní svedeny odpadní vody z ulic Pivovarské, U Sila a Rochlické. Štolovaný úsekem je sběrač veden pod ulicí Veseckou, podchází ulici Hodkovickou, podél nádraží Rochlice, podchází trať ČD do prostoru pod ulicí Drážní Stezka byl v úseku cca 200 m budován výkopovou technologií. Na konci tohoto úseku je před závodem Larisa osazeno stavítko pro případné uzavření další části sběrače s tím, že odpadní vody jsou odvedeny do Lužické Nisy pod jez. Další pokračování sběrače B je pouze štolovanými úseky pod parkovištěm a skladem fy.larisa dále křižuje dálnici a podélně pod Nákladní ulicí. Před budovou Skloexport začíná křížit západní část kolejiště nádraží, podchází ulice Hanychovskou a Švermovu. Dále pokračuje podél trati ČD, pod areálem Severochemy, pod ulicí Ostašovskou až do ulice Zelné, kde opět kříží koleje a dálnici a vychází v prostoru v Londýnské ulici. Odpadní vody z Bedřichova v okr. Jablonec n.n. jsou svedeny kanalizací pode dnem vodárenské štoly do koncového portálu štoly ve Starém Harcově a pak hloubenou kanalizací Lyžařskou Stezkou a ulicí Dubový Vrch do kmenové stoky VII na tř. Svobody. Na oba sběrače navazuje v Liberci celá soustava kmenových stok, následují základní informace o rozhodujících. Kmenová stoka I Začíná na křižovatce v Minkovicích, vede po celé délce podél Doubského potoka, který několikrát kříží. Svádí odpadní vody z městských čtvrtí Doubí a Vesec včetně sídlišť. Do sběrače B je zaústěna v křižovatce ulic Vesecká a Slovanská. Kmenová stoka II Začíná v ulici České Mládeže na křižovatce s ulicí Nová Dubice a vede v celé délce podél Slunného potoka. Pod novou kruhovou křižovatkou jsou do ní napojeny splaškové odpadní vody z průmyslové zóny jih. Dále svádí odpadní vody ze závodů Liaz, Peguform, Galvanoplast, Colorbeton, z ulic Řepná, Bánskobystrická, z obchodních center Hypernova a Baumax. Do sběrače B je zaústěna u ulici Drážní Stezka nad Stavítkem. 15

16 Kmenová stoka III Začíná v ulici Žitné a svádí odpadní vody z části sídliště Rochlice I a z okolí ulice U Potůčku přes oddělovač do sběrače A kam je zaústěna na tř. Dr. Milady Horákové u křižovatky s ulicí Čechovou. Kmenová stoka IV Je vedena ulicemi Jeronýmova a 28. Října, přibírá řad z Máchovy ulice, podchází ulici Doubskou u viaduktu a ústí vysokým spadištěm do sběrače B v ulici Nákladní. Svádí podstatnou část odpadních vod ze sídliště Gagarinova a z městské části Horní Růžodol, napojen je na ní rozsáhlý sportovní areál včetně budované hokejové arény s přilehlými parkovišti. Kmenová stoka V Začíná v ulici Na Žižkově u školy sídliště Rochlice II, vede ulicemi Na Močále, Melantrichovou a tř. Dr. M. Horákové, kde je zaústěna do sběrače A v křižovatce s Košickou ulicí. Svádí odpadní vody z části sídliště Rochlice II, Dělnické a z přilehlé zástavby převážně obytných budov. Kmenová stoka VI Odvádí odpadní vody z Nového města, z části území od nádražím ČD. Stoka vede ulicí Nitranskou, u mostu v ulici 1. máje podchází shybkou Lužickou Nisu a napojuje se do sběrače A. Do stoky jsou napojeny stoky z ulic 1. máje, Tatranské, Kladenské, U Nisy, Na Rejdišti a Matoušovy. Kmenová stoka VII Je jednou z nejdůležitějších kmenových stok. Začíná na sídlišti rodinných domků Kadlická, vede ulicí Na Výběžku a třídou Svobody ke štěrkové zdrži přehrady. Podél přehrady je vedena štolovaným úsekem velkého profilu. Tento úsek slouží jako dešťová zdrž s řízeným výtokem. Od hráze přehrady vede ulicí Zvolenskou,v křižovatce s Jabloneckou ul. přechází do štoly (zároveň slouží jako dešťová zdrž s nastaveným odtokem 700 l/s), která vyústí v ul.na Bídě do sběrače, jsou do ní přepojeny stoky z ul. Dvorské, Jablonecké a Humpolecké pod autobusovým nádražím MHD a Soukenným náměstím. U lékárny je zaústěna do sběrače A. Stoka odvádí odpadní vody Harcova včetně vysokoškolských kolejí, obytné soubory Wolkerova a Březová Alej, sídliště Kunratická, Králův Háj, Bída II, Broumovská, Perštýn a přilehlých zástaveb. U křižovatky ulic Zvolenská a Jablonecká jsou jednotné stoky zaústěny do štoly, která ústí do kmenové stoky v ulici Na Bídě. Zaústěna do sběrače A je na Soukenném náměstí. Kmenová stoka VIII Jedná se o významnou stoku vnitřního města. Začíná v Jablonecké ulici, vede ulicemi Guttenbergovou, Rumunskou, Revoluční a ústí do sběrače A na Soukenném náměstí. Do ní jsou napojeny i uliční stoky v Moskevské a Pražské ulici. Kmenová stoka IX Odvádí odpadní vody z části Starého města. Stoka vede ze Studničné ulice pod ulicí Mysliveckou za školou v Barvířské ulici, pod kterou ústí do sběrače A. Jsou do ní napojeny rovněž stoky z ulic Perlové, Jungmanovy a Na Ladech. Kmenová stoka X Jedná se o krátkou uliční stoku ve Valdštejnské a Chrastavské ulici. Je zaústěna do sběrače A před mostem přes Nisu. Svádí i odpadní vody z části Keilova Vrchu, kde je v provozu oddílná kanalizace. Kmenová stoka XI Je významná stoka pro očekávaný rozvoj Liberce. Začíná jako splašková u parkoviště sportovního areálu Ještěd, dál vede jako oddílná ulicí Ještědskou,odbočuje do ulice Táborké, ale za souvislou zástavbou se opět vrací do Ještědské ulice na křižovatce s ulicí Kubelíkovou. Poté vede již jako jednotná stoka mezi kolejemi tramvajové trati, pod tratí ČD, kolem Vápenky a starých pekáren do ulice Hanychovské. V místě, kde se stoka stáčela do ul. Švermovy, byl zrušen oddělovač dešťových vod a stoka XI byla napojena 16

17 štolou přímo na sběrač B. Stávající stoka byla tímto přerušena a její zbylá část dále vede podél zakrytého Janovodolského potoka, kříží ulici Švermovu, prochází parčíkem u bývalé čerpací stanice pohonných hmot spadištěm přechází do štoly, která je zaústěna do sběrače B v prostoru u otočky tramvaje za viaduktem. Do kmenové stoky XI jsou zaústěny uliční stoky Erbenova a Strakonická, celá městská čtvrť Jeřáb, část čtvrti Horní Růžodol, sídliště Kubelíkova, sídliště Františkov a přilehlé ulice. I zde je uvažováno s celkovou rekonstrukcí kanalizační sítě na oddílnou, nejprve se provede úprava trasy tak, aby byl vyloučen odtok dešťové vody z oddělovačů do Janovodolského a Františkovského potoka. Kmenová stoka XII Tato stoka byla výstavbou průtahu rozdělena na dvě části. První začíná u gymnázia v Růžodole I, vede ulicí Bosenskou a je napojena u viaduktu do sběrače B. Druhá začíná u Letky, vede ulicí Hokešovou a londýnskou k mostu přes Lužickou Nisu, kde je shybkou pod řekou napojena do sběrače A. Z významných producentů odpadních vod lze jmenovat družstevní sídliště U Mlékárny. Kmenová stoka XIII Byla dokončena r Začíná na křižovatce ulic Slovanské Údolí a Javorová, vede pěšinou kolem ZOO, vchází do areálu ZOO, podchází Jizerský potok a je uložena v levém břehu jezírka až po Masarykovu třídu, kterou kříží nad restaurací U Jezírka. V údolí Jizerského potoka na plochách tenisových hřišť a výstaviště je vedena do ulice Vítězné, kde je zleva zaústěna stoka zachycující splašky z Husovy třídy. Za vítěznou ulicí prochází za starými lázněmi a před vstupem do štoly jsou do ní zaústěny uliční stoky z Masarykovy třídy. Tento štolovaný úsek je částečně dešťovou zdrží a končí na hřišti v Pastýřské ulici vírovým omezovačem průtoku. Přeliv z dešťové zdrže je vyveden do zatrubněného Jizerského potoka u plaveckého bazénu na tržním náměstí. Nad omezovač je přivedena stoka z Budyšínské ulice. Dále kmenová stoka pokračuje Pastýřskou ulicí a kříží ulici Sokolskou a Frýdlantskou.V obou křížení jsou zaústěny uliční stoky. Opět pokračuje podél Jizerského potoka až po Zeyerovu ulici odkud začíná štolovaný úsek až na pravý břeh Nisy za čerpací stanici pohonných hmot Chrastavské ulici.i tento štolovaný úsek je dešťovou zdrží ukončeno vírovým omezovačem. Přeliv zdrže je do potoka v šachtě nad ŘSD. Do sběrače A je zaústěna v cestě ke stadionu FC Slovan. Kmenová stoka XIV Začíná v ulici U Slunečných Lázní, vede ulicí U Pramene a Ruprechtickou k církevní škole, kde ulici opouští.tam je zleva připojena stoka ze sídliště Balstská a obytných souborů Kropáčkova a Horská. Zahradou školy, okrajem sídliště Ruprechtice a pod třídou Květnové Revoluce je vedena souběžně s Ruprechtickým potokem pod tř. Generála Svobody, kde je do ní zprava zaústěna kmenová stoka XV. Společně pak pod tréninkovým hřištěm vtékají do sběrače A. Kmenová stoka XV Začíná v ulici Vrchlického u kostela v Ruprechticích, pokračuje třídou Generála Svobody a ústí do kmenové stoky XIV na parkovišti u fotbalového stadionu. Odvádí především odpadní vody z části sídliště Ruprechtice. Kmenová stoka XVI Odvádí odpadní vody z části Růžodolu I. Stoka vede ulicemi Zahradní a Růžodolskou do Londýnské, kde je napojena do sběrače A. Sbírá odpadní vody z oblasti ohraničené silničním průtahem, Plužní a Norskou ulicí. Kmenová stoka XVII Je vedena ulicí Legií, Šimáčkovou a po křížení s ulicí Polní do sběrače A pod řadovými garážemi. Odvádí odpadní vody z celého sídliště Pavlovice. Kmenová stoka XVIII Začíná v Ostašovské ulici. Při stavbě sběrače B byla přerušena a vysokým spadištěm napojena. 17

18 Kmenová stoka XIX Je další stokou, která se stává významnější vlivem současné a plánované výstavby sídlišť. Začíná gravitačními svody kanalizace mezi řadovými domy sídliště Staré Pavlovice, ukončenými čerpací stanicí. Odtud jsou splaškové odpadní vody čerpány do revizní šachty kanalizace na křižovatce ulic Selská a Polní. Odtud vede tato stoka Selskou ulicí mezi staršími rodinnými domy až do připojení na sběrač A v prostoru proti autobazaru, kde je připojena i splašková přípojka z obchodního centra. Kmenová stoka XX Odvádí odpadní vody z části Nového města mezi nádražím, ulicemi Matoušovou a Na Rybníčku a Lužickou Nisou. Stoka vede ulicí Slavíčkovou. Kmenová stoka XXI Odvádí odpadní vody z části Horního Růžodolu. Stoka vede ulicí Chabarovskou do Mrštíkovy, kde je zaústěna do sběrače B. Jsou do ní napojeny i odpadní vody z Dukelské ulice. Kmenová stoka XXII Odvádí odpadní vody ze sídliště Rochlice střed s výjimkou části ulice Dobiášovy. Stoka vede ulicí Burianovou, klesá do Vratislavické, kterou kříží a je u Nisy zaústěna do sběrače A. Kmenová stoka XXIV Odvádí odpadní vody z části Vratislavic nad Nisou. Stoka vede ulicí Za Mlýnem a pod Veseckou, kde je zaústěna do sběrače B. Kmenová stoka XXV Odvádí odpadní vody z části Vratislavic nad Nisou. Stoka vede od Domova seniorů ulicí Kozáckou, loukou a dále podél Tanvaldské ulice, přechází Rochlickou ulici a pokračuje přes areál INTEXu, podchází Lužickou Nisu a za ní je štolou napojena do sběrače B. Do stoky jsou napojeny stoky z ulic Donská, U Sila, z areálu pivovaru, sila, SčVK, a INTEXu a dále z ulic Pobočné, Rumburské, Tanvaldské a jedné strany ulice Za Školou. Kmenová stoka XXVIII Odvádí odpadní vody z centrální části Vratislavic nad Nisou. Stoka vede ulicemi Vnější, Dlážděnou, Dřevařskou a Skloněnou do Dlouhomostecké, kde shybkou pochází Lužickou Nisu a za kinem je štolou napojena do sběrače B. Stoka odvádí odpadní vody ze sídliště Vratislavice a z ulic Na Břehu, Dlouhomostecké a Tyršův vrch. Průmyslové zóny Jih a Sever V obou průmyslových zónách je provedena tlaková kanalizace, která je rovněž v majetku SVS, a.s. Teplice. V průmyslové zóně Jih je tlaková kanalizace provedena z trub HDPE DN mm. Tlaková kanalizace je napojena na gravitační část kanalizace v ul. Průmyslová, která je napojena na kmenovou stoku II. V průmyslové zóně Sever je tlaková kanalizace provedena z trub HDPE DN mm. Tlaková kanalizace je napojena přímo na do sběrače B. Čerpací stanice OV na jednotlivých tlakových přípojkách jsou v majetku jejich investorů. O provoz těchto ČS i provoz tlakové kanalizace v obou zónach zodpovídá firma BMTO GROUP, a.s., Ampérova 444, Veškeré připojování na tlakovou kanalizaci je proto nutno s touto firmou předem projednat. Dešťová kanalizace průmyslová zóna Jih Nová dešťová kanalizace v průmyslové zóně v ulicích Heyrovská, Ampérová, Průmyslová a Newtonova je zaústěna na třech místech do Plátenického potoka. Dešťové vody ze 18

19 zpevněných ploch jsou před nátokem do kanalizace předčištěny v odlučovačích ropných látek a sorpčních vpustích. Do dešťové kanalizace nesmí být vypouštěny splaškové vody ani po předčištění. Kanalizace Vesec s Vesec Do tohoto KŘ je zahrnuta kanalizace v místní části Vesec, která má svoje číslo majetkové evidence a byla vybudována pro RD a je zakončena lokální s vyústěním OV do Lučního potoka. Kanalizace bez napojení na V rámci kanalizačního systému města Liberce se nacházejí stokové výusti, které odvádějí předčištěné odpadní vody přímo do recipientů. Jejich přehled a popis je uveden v kapitole 5. Výhledově se počítá s napojením těchto výustí na. Do této kanalizace není možno vypouštět vody bez individuelního čištění a souhlasu vodoprávního orgánu. Kanalizační stoky v majetku jiných subjektů, zaústěné do VK Ve městě jsou části stok, které jsou dosud v majetku jiných subjektů a které provozuje SčVK a.s. Teplice na základě smlouvy. Dále stoky, které dosud nebyly předány do majetku vlastníka veřejné kanalizace SVS, a.s. Teplice a provozuje je jejich vlastník.. Vlastník Provozuje SčVK Javornická stavební a realit. společnost DP REAL IMNO s.r.o. NISA REALITY s.r.o. Ing. Besta Zdeněk Statutární město Lokalita Rochlice Karlinky Staré Pavlovice Horní Hanychov Dolní Hanychov Provozuje vlastník Domecký Město Lbc Město Lbc MÚ Vratislavice Byt. Dr. ŽOS ZOŠ Jablonecká Preciosa a.s. Patzold a spol. vlastníků Laser s.r.o. Makro Pacold, Hladík, Kysela Interma Ing. Kostelac MěÚ Vratislavice Jizerské pekárny s.r.o Obec Stráž n.n ul. Horská, Sluneční lázně Ul. Písecká, Táborská Zahradní město, Vyhlídková RD OKAL Vratislavice ul. Hanácká ul. Tanvaldská (od býv. Textilany) sídl. Minkovice ul. Na Ostrově ul.české mládeže Doubí Vratislavice, Mladá, Na Veseckém Kopci, Nad Údolím Zelené Údolí Mošnova ul. Krajová, Rýmařovská, Okálová, Leknínová Stráž n.n. V Kopečkách Bilejova, Řadová, Dolní Řadová 19

20 Technický popis kanalizační sítě Vesec s Vesec Kanalizace Vesec sestává ze splaškové kanalizační stoky z trub kameninových DN 300 mm v délce 336,0 m. Splaškové vody jsou čištěny v čistírně DČB 16. Odpadní vody jsou svedeny do Lučního potoka. Na kanalizaci je napojeno 13 splaškových kanalizačních přípojek z RD. Na kanalizaci je 17 šachet. Technický popis kanalizační sítě obce Stráž n.n. Splašková kanalizace obce byla vybudována v letech Splaškové vody jsou převážně gravitací svedeny do ČSOV Stráž n.n., umístěné v blízkosti fy Benteler. Z ČSOV jsou pak splaškové vody čerpány kanalizačním výtlakem na. Popis kanalizační sítě Kanalizační síť sestává z 2 hlavních stok A a B, vedlejších stok, čerpací stanice OV a výtlaku splašků, ukončeného na COV. Na tuto stoku jsou napojeny další vedlejší větve z trub KA DN mm. Hlavní stoka A Je vedena od ČSOV ul. Kateřinskou až k bývalému podniku LITES. Je z trub kameninových DN 400 mm v celkové délce 1 304,0 m. Na tuto stoku jsou napojeny další vedlejší větve z trub KA DN mm. Na konci stoky je do ní přepojena bývalá podniku LITES do které byly napojeny splaškové vody ze starší i novější výstavby RD při ul. Bilejova. byla odstavena. Současná výstavba RD v této lokalitě je již napojována na stoku vedoucí přilehlým údolím podél místní vodoteče s napojením na stoku A cca 140,0 m přede jejím koncem. Hlavní stoka B Je vedena od ČSOV ul. Kateřinskou až na křižovatku s ul. Werichovou, dále ul. Studáneckou a končí v ul. Poměnkové. Je z trub kameninových DN 300 a 400 mm v celkové délce 1 422,0 m. Na tuto stoku jsou napojeny další vedlejší větve z trub KA DN mm. Kanalizační výtlak na Kanalizační výtlak je proveden z trub HDPE DN 125 mm v celkové délce 1 632,0 m. Vychází z ČSOV. vede ul. Kateřinskou, nadchází Černou Nisu v ocelové chráničce DN 300 mm, dl. 8,5 m a dále vede ul. Londýnskou směrem k. Dále podchází Lužickou Nisu v chráničce z trub HOBAS DN 400 mm v délce 8,0 m. Zaústění výtlaku je na do sběrače B. Délka kanalizačního systému Délka kanalizačního systému města Celková délka kanalizace...293,464 km materiál kamenina 123,663 km beton 119,697 km plasty 39,774 km jiný materiál 10,330 km 20

21 Délka kanalizačního systému obce Stráž n.n. Celková délka kanalizace... 9,457 km materiál kamenina 7,013 km plasty 2,444 km Dešťová kanalizace na PZ JIH Celková délka kanalizace... 2,489 km materiál beton 1,576 km plasty 0,914 km Kanalizační přípojky ks...délka 137,205 km Stráž n.n ks...délka 4,035 km Důležité objekty na kanalizaci Čerpací stanice odpadních vod Na kanalizační síti se nachází 6 čerpacích stanic odpadních vod. ČS Místo Počet Výkon Výtlačné Délka čerpadel (l/s) potrubí (m) - ul. Na Břehu 2 2,80 PVC ,0 Vratislavice - Jiráskova - 2 8,0 PVC ,0 Pavlovice Bukovského ul. Dlouhomostecká 2 3 PE 90 73,0 Vratislavice Stráž n.n. ul. Kateřinská 2 12,0 PE ,0 Stráž n.n. 2 V Kopečkách 2 4,4 PE ,0 Zelené údolí ul. Krejčího (chráněné bydlení) 2 12,5 PE ,0 21

22 Shybky Na kanalizační síti jsou vybudovány následující shybky, které slouží k podchodu vodotečí...11 ks V úseku stoky Ozn. shybky Místo Křížená vodoteč Materiál profil (mm) Sb. A SH 1 Lužická Nisa Ocel 2 x 700 dolní úsek SH 2 Norská Lužická Nisa Kamenina stoky XVIII 2 x DN 200 XVI SH 3 Londýnská Lužická Nisa Kamenina 2 x DN 200 dolní úsek SH 4 Žitavská Lužická Nisa Kamenina stoky XII 2 x DN 200 dolní úsek SH 5 Jungmannova Lužická Nisa Kamenina stoky XI DN 600 dolní úsek stoky XX SH 6 Metelkova Lužická Nisa Kamenina DN 300 VI SH 7 U Nisy 1. máje Lužická Nisa Kamenina 2 x DN 400 XIII SH 8 Frýdlantská Jizerský HOBAS DN potok 200, DN 700 Stoka SH 9 Na Bídě Harcovský p. ŽB 300 Na Bídě Klicperova 2 x 300 (povodí VII) XXVIII SH 10 Dlouhomostecká Lužická Nisa HOBAS DN VII SH 11 Harcov tř. Svobody 300, DN 600 Harcovský p. Tvárná litina DN 400, 800 Délka (m) 30,0 33,0 27,0 33,0 23,0 22,0 16,0 16,50 15,0 31,60 14,0 Odlehčovací komory Na kanalizační síti jsou vybudovány následující odlehčovací komory, které slouží k oddělení srážkových vod při přívalových deštích. Poznámka: Část odlehčovacích komor, které se nacházejí přímo na kmenových stokách, byla zahrnuta do simulačního modelu páteřní stokové sítě souměstí Jablonec nad Nisou v rámci zpracování Generelu kanalizace Jablonec nad Nisou. Na jeho základě byly vyhodnoceny současné a výhledové parametry těchto odlehčovacích komor, které byly před odevzdáním generelu odsouhlaseny na jednáních zástupci příslušných orgánů (vodoprávní úřady v Liberci a Jablonci nad Nisou, správce toků Povodí Labe, s.p.). Některé komory byly určeny ke zrušení, na dalších bylo navrženo provést stavební úpravy tak, aby jejich funkce s ohledem na recipient byla přijatelná. Odlehčovací komory byly hodnoceny komplexně v řadě parametrů z pohledu poměru ředění, počtu a doby trvání přepadů a celkového ročního přepadlého objemu. Dále bylo zjištěno, že odlehčovací komory byly původně navrhovány na standardní ředící poměry (většinou 1:4), ovšem za dříve počítané mnohem větší produkce splaškových vod, takže za současné produkce splaškových vod všechny komory splňují daleko předpoklad ředících poměrů, naopak je přiváděno na mnohem více dešťových vod než vyžaduje metodika ředících poměrů. 22

23 Vysvětlivky k tabulce OK * poměr ředění projektovaný převzat z archivní dokumentace SčVK poměr ředění skutečný viz výše nepřep. při simulaci v průměrně vodném roce nedošlo k přepadu zruš. počítá se s výhledovým zrušením funkce OK Ozn. Poměr ředění* Stoka Místo Vodoteč OK projekt skut Sb. B - Nisa Sb. A A01 A02 Londýnská u Nisy Žitavská Nisa Nisa 1 : 5 1 : 5 A03 Jungmannova Wintrova Nisa 1 : 3 A04 Poštovní náměstí Nisa 1 : 4 A05 Na Žižkově Dešť. kan. Nisa 1 : 5 I Vesec Sídliště Vesec Vesecký p. Vesecký p. 1 : 4 1 : Sídliště Vesec Vesecký p. 1 : Vesec Holubova Luční potok 1 : 6 II 0201 Na Bělidle Slunný p. 1 : 5 1:28, České Mládeže u ČD Slunný p. 1 : Otavská Slunný potok 1 : 5 III 0301 Dr. M. Horákové- U Potůčku Nisa 1 : 5 V 0501 Košická Nisa 1 : Dr. M. Horákové Nisa 1 : 5 Monstrance 0503 Dělnická Melantrichova p. od N.Rudy 1 : Dr. M. Horákové Tylova p. od N.Rudy 1 : U Rochlického koupaliště p. od N.Rudy 1 : Dr.M.Horákové - Hradební p. od N.Rudy 1 : Dr.M.Horákové - Šlikova p. od N.Rudy 1 : 5 VI 0601 Tř. 1. máje pod hotelem Nisa Imperiál VII 0701 Fugnerova Lipová Harcovský p. 1 : Dr. M. Horákové - Lipová Harcovský potok 1 : Mlýnská Na Perštýně Harcovský p. 1 : Mlýnská Klicperova Harcovský p. 1 : Na Bídě Harcovský p. 1 : Josefinovo údolí Harcovský p. VIII 0801 Soukenné náměstí Harcovský p. 1 : Rumunská Malá Moskevská Harcovský p. IX 0901 Široká Nisa X 1001 Chrastavská - Dobrovského Jizerský p. 1 : 4 XI 1101 Vilová u viaduktu Františkovský p. 1 : Švermova u TOPASU Františkovský p. 1 : Hanychovská - Sázavská Janovodolský p. 1 : 4 nepřep Hanychovská Husitská Janovodolský p. 1 : 4 nepřep Kralická Hanychovská Zlatý p. 1 : 4 nepřep Ještědská pod Vápenkou Zlatý p. 1 : 4 1:3, Švermova Klášterského Františkovský p. 1 : Švermova Uralská Františkovský p. 1 : Krušnohorská Klášterského Strakonická Františkovský p. Janovodolský p. 1 : 6 1 : Strakonická Janovodolský p. 1 : Erbenova Janovodolský p. 1 : 4 23

24 XIII 1301 Fibichova ul. Jizerský p. 1 : Masarykova U jezírka Jizerský p. 1 : Alšova ul. Jizerský p. 1 : Zeyerova bezp. přeliv Jizerský p. nepřep Rybářská OK Tržní nám. OK Jizerský p. Jizerský p. 1 : 4 1 : 4 1:14, U bazénu - bezp. přeliv Jizerský p. nepřep Svojsíkova - OK Jizerský p. 1 : 4 XIV 1401 Na Hradbách Česká tvrz Nisa 1 : 5 1:7, Květnové Revoluce Hronovská Ruprechtický p. 1 : Ruprechtická Rychtářská Ruprechtický p. 1 : 4 1:71, Baltská místní p. 1 : 4 XV 1501 Gen.Svobody Ruprechtický p. 1 : 5 1:28,0 XVI 1601 Norská u Nisy Nisa 1 : 5 XVII Polní ulice Pavlovický p. 1 : 5 1:37, Legií místní p. XVIII - XIX - XX 2001 Metelkova - Františkovská Nisa 1 : 4 XXI - XXII 2201 Vratislavická Nisa 1 : 4 XXIII - XXIV 2401 Dobiášova u hotelu Zelené Nisa 1 : 4 údolí 2402 Vratislavická u mostu ČD Nisa 1 : 4 XXV 2501 INTEX pod Rochlickou Nisa 1 : 4 1:50, Rochlická Vinařská Pivovarský p kř. Donská Tanvaldská Pivovarský p. 1 : 4 1: louka závodu Pivovaru Pivovarský p. XXVI - XXVII 2701 Ul. Na Vršku místní p. 1 : 4 XXVIII 2801 Dlouhomostecká Nisa 1 : 5 1:18,6 / zruš Na Břehu Nisa 1 : 4 Kanalizační šachty ks Stráž n.n ks Podrobné informace o kanalizační síti a parametrech stok jsou uvedeny v provozním řádu kanalizace. K obsluze a kontrole kanalizačního systému slouží zejména revizní vstupní šachty. Podrobné informace o jejich rozmístění a parametrech jsou uvedeny v provozním řádu kanalizace. 24