Multimédia, ICT a nejnovější trendy prezentace v lektorské praxi prezentace v lektorské praxi

Transkript

1 Multimédia, ICT a nejnovější trendy Multimédia, ICT a nejnovější trendy prezentace v lektorské praxi prezentace v lektorské praxi ZÁKLADY ZÁKLADY FOTOGRAFIE FOTOGRAFIE CENTRUM MEDIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Akreditované CENTRUM středisko MEDIÁLNÍHO dalšího vzdělávání VZDĚLÁVÁNÍ pedagogických pracovníků Akreditované středisko dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

2 FOTOGRAFOVÁNÍ JE TAK NESNADNÉ Tomáš Motl Tibor Szilvási

3 Hlavní témata semináře Historie a vývoj technologie Digitální záznam Výběr vhodného materiálu k tématu přednášky (technická a vypovídací kvalita obrazu) Základy kompozice v souvislosti na informativní charakter obrazu Formáty obrazových souborů a jejich použití (bitmapa, vektor) Úprava obrazového matriálu (barva, sytost, kontrast, ořez, formát, křivky, úrovně atd.) Komprimace a ukládání obrazových souborů ve vhodné kvalitě a typu

4 Nástup nových technologií zcela zásadním způsobem ovlivňuje možnosti tvorby vizuálních podkladů pro práci lektora

5 FOTOGRAFOVAT SE DNES DÁ UŽ SKORO VŠÍM

6 Kde ukládat a hledat obrazové podklady? Webové stránky Sociální sítě Veřejná úložiště dat

7 Technologie vzniku snímku CAMERA OBSCURA

8 STRUČNĚ O TECHNOLOGII CAMERA OBSCURA

9 STRUČNĚ O TECHNOLOGII CAMERA OBSCURA

10 STRUČNĚ O TECHNOLOGII Využití jevu v umění

11 STRUČNĚ O TECHNOLOGII Využití jevu ve vojenství

12 STRUČNĚ O TECHNOLOGII Využití jevu v cestovním ruchu

13 VÝVOJ TECHNOLOGIE Německo, po r Dřevěná kamera se zeleným měchem a matnicí 18x13 cm.

14 VÝVOJ TECHNOLOGIE DESKOVÝ FOTOAPARÁT 2. generace

15 VÝVOJ TECHNOLOGIE Monocuar Duplex (1884)

16 VÝVOJ TECHNOLOGIE Německo, počátek 20. století a první filmové aparáty 35mm film Ur-Leicaa LeicaI

17 VÝVOJ TECHNOLOGIE Německo, počátek 20. století a první filmové aparáty 35mm film Ur-Leicaa LeicaI

18 VÝVOJ TECHNOLOGIE Dynamický vývoj během 2. světové války Leica 250 Reporter

19 VÝVOJ TECHNOLOGIE Japonská garnitura 60. let 20. století

20 VÝVOJ TECHNOLOGIE Počátky poloautomatických automatických režimů (70. léta 20 století)

21 VÝVOJ TECHNOLOGIE Počátky poloautomatických automatických režimů (70. léta 20 století)

22 VÝVOJ TECHNOLOGIE Digitalizace!

23 VÝVOJ TECHNOLOGIE Současnost

24 VÝVOJ TECHNOLOGIE Jednoduchý fotoaparát domácí výroby

25 VÝVOJ fotografie počátek První barevná fotografie bratří Lumiérů Pohled z okna Joseph Nicéphore Niépce

26 VÝVOJ fotografie současnost fotografií denně jen na Flickr

27 STRUČNĚ O TECHNOLOGII FILM NEBO DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE? JEŠTĚ PŘED 10 LETY AKTUÁLNÍ OTÁZKA ale dnes?

28 STRUČNĚ O TECHNOLOGII KLASICKÁ FOTOGRAFIE

29 STRUČNĚ O TECHNOLOGII DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE

30 DIGITÁLNÍ ZÁZNAM Záznam signálu Snímač je složen z miliónů světlo-citlivých fotodiod (buněk). Vyčištění a zesílení získaného signálu podle nastavené hodnoty citlivosti (ISO). Primární korekce Korekce statického šumu, korekce vad objektivu Vyvolání fotografie Matematické výpočty, Výsledkem je hotový 8bitový JPEG snímek s provedenými všemi úpravami a vylepšeními, která byla na fotoaparátu nastavena. Digitalizace signálu A/D převodník převádí data do číselné podoby, Dnešní převodníky dokáží rozlišovat (12bit) až (16bit) úrovní množství světla mezi absolutní černou a bílou.

31 V souboru nebyla nalezena část obrázku s ID relace rid4. DIGITÁLNÍ SNÍMAČ-ČIP Rozlišení = Velikost aktivní části buňky senzoru Velikost aktivní části jedné buňky senzoru je navázána na velikost celého senzoru a jeho rozlišení (tj. počet buněk) v MPix. S růstem rozlišení klesá velikost jedné buňky a naopak. Velikost aktivní části buňky je důležitý pro kvalitní signál poskytovaný buňkou. Větší buňka = více světla = méně šumu

32 BĚŽNÉ VELIKOSTI SNÍMAČŮ

33 BAREVNÁ MASKA Bayerova maska Pro každý pixel snímače jeden filtr, který propouští pouze jednu barvu. Aby byla informace o barvě každého pixelu kompletní, musí se dopočítávat ze sousedních pixelů pomocí tzv. interpolace. Výsledný obraz je tak vždy pouze zprůměrovaný.

34 MOŽNOSTI NA TRHU Canon PowerShot SX170 IS Cca Kč

35 MOŽNOSTI NA TRHU Samsung NX3000 cca Kč

36 MOŽNOSTI NA TRHU Nikon D Kč Užitečný tip:

37 OHNISKOVÁ VZDÁLENOST Ohnisková vzdálenost je vzdálenost mezi optickým středem objektivu a digitálním snímačem(nebo filmem či digitální stěnou) při zaostření na nekonečno. Velmi zjednodušeně lze objektivy rozdělit do tří kategorií širokoúhlé, standardní a teleobjektivy. Širokoúhlá skla jsou ta, která mají ohnisko kratší jak 50 mm a široký úhel záběru. Jsou proto vhodné pro zachycení velkých celků, architektury či krajiny.

38 OHNISKOVÁ VZDÁLENOST Čím menší je ohnisková vzdálenost, tím širší je pole záběru.

39 OHNISKOVÁ VZDÁLENOST Čím menší je ohnisková vzdálenost, tím širší je pole záběru.

40 Kvalitní fotografie?

41 PŘÍKLADY FOTEK Z AKCE

48 EXPOMONETRIE Dopad světla na světlo-citlivou vrstvu vyvolá odezvu

49 CLONA Množství světla, které dopadá na senzor je řízen CLONOU: velikostí otvoru, kterým pouštíme světlo do fotoaparátu

50 ČAS Množství světla, které dopadá na senzor je řízen také ČASEM, po který světlo vniká do fotoaparátu objektivem.

51 CLONA ČAS (A CITLIVOST) 1. málo světla delší dobu 2. více světla kratší dobu STEJNÝ VÝSLEDEK

52 CITLIVOST

53 EXPONOMETRIE Srovnej

54 EXPONOMETRIE Dlouhý čas SE STABILNÍM OBJEKTIVEM

58 EXPONOMETRIE Dlouhý čas a pohyb objektivu s objektem

61 EXPONOMETRIE Dlouhý čas a pohybující se objektiv

62 EXPONOMETRIE Dlouhý čas a pohybující se objektiv

63 EXPONOMETRIE Krátký čas

68 PRÁCE S CITLIVOSTÍ

69 BAREVNÁ TEPLOTA Jak a proč se projevuje na snímku

70 EXPOMONETRIE Barevná teplota

74 EXPOMONETRIE Nastavení a režimy fotoaparátu

75 EXPOMONETRIE Nastavení a režimy fotoaparátu

76 EXPOMONETRIE AUTOMATIKA REŽIM P REŽIM S (Av) REŽIM A (Tv) MANUÁLNÍ REŽIM (M)

77 FOTOGRAFIE RŮZNÝMI POHLEDY Porovnejte informativní a emoční složku fotografií

78 Událost

79 Prostředí

80 Lidé

81 INFORMACE vs. EMOCE Technika

82 INFORMACE vs. EMOCE Architektura

83 INFORMACE vs. EMOCE Neštěstí

84 INFORMACE vs. EMOCE Příroda

85 INFORMACE vs. EMOCE Portrét

86 OSTŘENÍ A HLOUBKA OSTROSTI čím menší je vzdálenost, na kterou je objektiv zaostřen, tím je hloubka ostrosti menší čím menší je ohnisková délka objektivu (pozor -skutečná, ne přepočtená na kinofilmový ekvivalent), tím je hloubka ostrosti větší čím menší je aktuální zvolené clonové číslo (zaclonění) objektivu, tím je hloubka ostrosti menší

87 HYPERFOKÁLNÍ VZDÁLENOST Hyperfokálnívzdálenost umožňuje s co nejnižší možnou clonou dosáhnout maximální hloubky ostrosti. Používá se, když chceme mít na snímku ostré vše od popředí až do nekonečna. JAK ZAOSTŘIT? Při manuálním ostření zvolíme rovinu zaostření podle vzdálenosti blízkého předmětu a nastavíme clonu podle tabulky

88 OSTŘENÍ A HLOUBKA OSTROSTI Ostřící body a jejich volba je důležitá!

89 Ostřící body v hledáčku matnici s ostřícími body

90 VOLBA OSTŘÍCÍHO BODU Manuální výběr ostřícího bodu

91 VOLBA OSTŘÍCÍHO BODU Automatický výběr ostřícího bodu

92 Re-kompozice snímku Point-recompose-shot. Ta spočívá v zaostření na střed (aktivní středový ostřící bod) namáčknutím spouště její podržení ( aretace AF, popř. funkce AF-L = zámek ostření) - překomponování scény dle libosti domáčknutí = exponování.

93 PŘEDOSTŘENÍ zaostření aretace

94 OSTŘENÍ A HLOUBKA OSTROSTI

97 Kompozice snímku Pravidlo třetin snímku dopouruče hlavní objekty umístit mimo střed. Důležitý objekt, nemá být zpravidla v centru formátu.

98 Kompozice snímku Porovnej

99 Kompozice snímku Porovnej

100 POZICE FOTOGRAFA Je důležitá pro kvalitní snímek

101 JAK SE SPRÁVNĚ POSTAVIT Co je špatně?

102 JAK SE SPRÁVNĚ POSTAVIT Zrovna tady stojíme.

103 JAK SE SPRÁVNĚ POSTAVIT stačí pár kroků doleva

104 JAK SE SPRÁVNĚ POSTAVIT srovnej

105 Objekt a prostředí Musí logicky souviset

106 PRÁCE SE SVĚTLEM Umělé zdroje světla vytvářejí obvykle vysoký kontrast osvětlení. Lidské oko má vynikající schopnost se bleskurychle přizpůsobit světelným podmínkách, kam se právě dívá, kdežto fotografie zachycující scénu jako celek tuto možnost nemá. Proto fotografie mají často problémy s prokreslením stínů a/nebo s přeexponovanými světly, a to i přesto, že oko osvětlení jako příliš kontrastní nevnímá a vidí všude "vcelku dobře". Jinými slovy na scéně je často obrovský kontrast mezi místy blízko nasvícenými světly a místy hluboko ve stínech.

107 PRÁCE SE SVĚTLEM Záleží na tom, odkud světlo přichází

108 KREATIVITA snímků Srovnej

109 KREATIVITA Srovnej.

110 KREATIVITA Krása protisvětla.

113 KREATIVITA Možnosti bočního světla.

114 KREATIVITA Možnosti bočního světla.

115 KREATIVITA Boční světlo a perspektiva.

116 KREATIVITA Světelná atmosféra.

117 KREATIVITA Vzdušná perspektiva.

118 KREATIVITA Silueta.

119 ZDROJ SVĚTLA JE NÍZKO

120 NOČNÍ SNÍMEK

121 SVĚTLO Přední přirozené ostré světlo

122 Přední umělé ostré světlo

123 SVĚTLO Boční světlo

124 SVĚTLO Srovnej

125 SVĚTLO Protisvětlo

126 SVĚTLO Rozptýlené světlo

127 SVĚTLO Světlo dotváří atmosféru na pozadí

128 SVĚTLO Srovnej

129 SVĚTLO Srovnej

130 VELIKOSTI ZÁBĚRŮ

131 cele k

132 celek

133 polocelek

134 polocelek

135 detail

136 detail

137 ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ

138 ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ Rozlišení čipu Rozměry snímku 1 Mp 1280 x Mp 1632 x Mp 2048 x Mp 2272 x Mp 2560 x Mp 3008 x 2000

139 ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ Pokud známe rozlišení fotografie vpixelech ataké rozlišení tiskárny vjednotkách dpi, můžeme spočítat, jak velký snímek můžeme vytisknout. Použijeme vzorec: rozměr v cm = počet bodů / rozlišení * 2,54

140 ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ Pro kvalitní tisk je nepsaným pravidlem používat hodnotu 300 PPI (pixel per inch). Kolik je potřeba megapixelů pro velikosti v centimetrech v kvalitě 300 PPI:

141 ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ Kontrast, expozice, vyvážení bílé, ostrost

142 ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ Rozměry pro publikaci ON-Line

143 ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ Rozměry pro publikaci ON-Line

144 ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ Hromadné přejmenování

145 ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ Další možnosti úprav: Filtry Panoramatické snímky Úprava barev Rámečky Ořezy Titulky efekty