MANUÁL ENERGETICKY ÚSPORNÉ ARCHITEKTURY. novostavby / panelové domy / změny staveb / historické objekty

Transkript

1 MANUÁL ENERGETICKY ÚSPORNÉ ARCHITEKTURY novostavby / panelové domy / změny staveb / historické objekty

2 ÚVODNÍ BLOK (ODBORNÝ GARANT JOSEF HORNÝ) Slovo vydavatelů O manuálu Úspory energií: problém i výzva architektury Sociální a kulturní souvislosti Úspory energie v urbanismu Aktuální rámec právních předpisů Kvalita vnitřního prostředí Kontrola provádění stavebních prací NOVOSTAVBY / PASIVNÍ DOMY (ODBORNÝ GARANT JAN BÁRTA) Novostavby / pasivní domy Úvod do problematiky Základní principy technické a dispoziční řešení Tepelná izolace Výplně otvorů a zasklení Neprůvzdušnost, zkoušky kvality Kontrola neprůvzdušnosti Větrání a vytápění Kvalita vnitřního prostředí Výpočet energetické náročnosti Ekonomické posouzení Nejčastější mýty a předsudky Rekapitulace požadavků na konstrukce vazba na ČSN Příklady vybraných detailů pro pasivní domy Příklad 1: Dřevěný pasivní dům, Votice Příklad 2: Rodinný dům, Hradčany Příklad 3: Bytový dům, Schellenseegasse, Vídeň, Rakousko

3 PANELOVÉ DOMY (ODBORNÝ GARANT ALEŠ BROTÁNEK) Panelové domy Jaké možnosti nabízejí a co bychom mohli promarnit? Urbanistické, sociální a ekonomické souvislosti Technický potenciál úspor v panelové výstavbě Jsou dílčí postupná opatření cestou ke změně panelového domu na standard 21. století? Postup při komplexním řešení, příprava podkladů, výběr vhodného návrhu, projektanta, dodavatele Příklad 1: Solanova, Dunújváros, Maďarsko Příklad 2: Nový Lískovec, Brno, 1. fáze Příklad 3: Nový Lískovec, Brno, 2. fáze Příklad 4: Olenderweg Halle-Neustadt, Německo ZMĚNY STAVEB (ODBORNÝ GARANT PAVEL KECEK) Změny staveb Úvodní rozvaha (ekvivalent architektonické studie) a průzkumy Vliv změny stavby na okolí Projekt a realizace Podmínky kvalitní realizace Druhy stavebních úprav Požární ochrana, bezpečnost Rizika zateplování budov Příklad 1: Rodinný dům, Pettenbach, Rakousko Příklad 2: Řadový rodinný dům, Brno Příklad 3: Bytový dům, Praha STAVBY S KULTURNĚ-HISTORICKOU HODNOTOU (ODBORNÝ GARANT MILOŠ SOLAŘ) Stavby s kulturně-historickou hodnotou Historická okna z pohledu stavební fyziky Příklad 1: Husův sbor, Praha-Vinohrady Příklad 2: Baťův mrakodrap, Zlín

4 4 Úvodní blok SLOVO VYDAVATELŮ Vážení uživatelé manuálu, masivní podpora zateplení rodinných a bytových domů, výměna topení za příznivější životnímu prostředí, instalace obnovitelných zdrojů energie je svého druhu největší akcí k podpoře ekologické výchovy a vzdělávání obyvatel. Programem Zelená úsporám se povedlo obrátit zájem veřejnosti k úsporám energie, snižování emisí skleníkových plynů a ke kvalitě ovzduší. Ukazuje se, že co je ekologické, může být také ekonomicky výhodné. Lidé, kteří nic netušili o emisních povolenkách, dnes vědí o prodeji milionů tun oxidu uhličitého do ciziny a vidí, jak se peníze z prodeje státního přebytku emisí zhmotnily v jejich vlastním (zatepleném) domě. Programy řešící úspory energií budou jistě stále častější. Nicméně program Zelená úsporám je dotační titul, který zůstane zapsán v historii českého stavebnictví jako ojedinělá a mimořádná příležitost. Tolik finančních prostředků využitých k jednomu cíli a v tak krátké době, to se již asi nebude opakovat. Až budoucnost ukáže, zda celkové hodnocení dopadů programu bude kladné, nebo záporné. Nejen podpora výstavby nových domů v pasivním standardu je výzvou pro architekty. Zateplují se budovy různého věku a různých typů. Architekti mohou svou radou a pomocí velmi přispět k tomu, aby vznikaly kvalitní stavby, které by byly dobrým impulzem českému stavebnictví v době ekonomické recese. Rut Bízková, Ministerstvo životního prostředí ČR Vážení čtenáři, ochrana životního prostředí a ohleduplnost k němu jsou z velké části dány efektivním využíváním energetických zdrojů. Odvětví vývoje a zavádění energeticky úsporných a k přírodě šetrných zdrojů a technologií se stává v současnosti nejdynamičtějším oborem, který přináší zvlášť v době hospodářského útlumu oživující stimul celé ekonomice. Stejně tak program Zelená úsporám představuje velmi významného hybatele ekonomické aktivity posledních dvou stavebních sezon a podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) jeden z nejúčinnějších nástrojů proti krizi vůbec. Ve svém důsledku přináší či uchovává pracovní místa přibližně pro tisíc lidí. Peníze získané snížením emisí navíc investuje na podporu energetických úspor, což následně vede i k úsporám finančním. Vzhledem k očekávanému zdražení energií v roce následujícím a vůbec ve vztahu k zákonitému růstu cen energií v budoucnu se to jeví pro domácnosti jako investice nanejvýš moudrá. Primární záměr programu Zelená úsporám, spočívající v redukci emisí CO 2, s sebou tak nese celou řadu pozitivních doprovodných jevů. Už v této fázi můžeme určitě říct, že program podporou vybraných úsporných opatření a využití obnovitelných zdrojů energie v obytných domech přinejmenším podnítil energeticky uvědomělé chování u veřejnosti a bezpochyby přispěl také k rozšíření moderních ekologických a energeticky šetrných řešení. Vždyť kdo před rokem věděl, co je tepelné čerpadlo anebo solární termický kolektor, jehož konkrétní a účelné užití pro přípravu teplé vody a vytápění v obytných domech celkem zřetelně kontrastuje s aférou předotovaných solárních parků? Věřím, že program Zelená úsporám v budoucnu ještě prokáže, že šlo o jedinečný projekt, který v relativně krátkém časovém horizontu dokázal investovat poměrně vysokou částku do zcela konkrétních, smysluplných a prokazatelně návratných opatření. Irena Plocková, náměstkyně ředitele, Úsek implementace GIS, Státní fond životního prostředí

5 Architekti svým komplexním pohledem na řešení úkolů zařazují mezi své priority šetření. Šetření hmotnou, energií i finančními prostředky. Energetické úspory, projevující se následně na provozních nákladech, jsou pointou naší doby. Estetika, někdy a někde hrající prim na žebříčku architektonických priorit, není na překážku šetření a úsporám, a naopak šetření a úspory nemají ovlivňovat estetiku staveb. Tyto aspekty jsou hlavním obsahem Manuálu energeticky úsporné architektury. Zasvěcený, vzdělaný a kulturní přístup všech zúčastněných může programům podporujícím šetrné hospodaření s energií přinést velký úspěch. Manuál, který držíte v ruce, je dokladem smysluplné spolupráce České komory architektů a Státního fondu životního prostředí, u jejíhož zrodu stáli architekti Petr Štěpánek, bývalý ředitel SFŽP, Dalibor Borák, bývalý předseda ČKA, a Tomáš Jiránek, spoluautor memoranda o vzdělávání a kultuře prostředí v České republice. Autorům manuálu děkuji za nastolení pro dnešní dobu zásadních témat a čtenářům přeji, ať naleznou poučení či inspiraci, a zároveň mnoho úspěchů při realizaci jejich projektů. Jan Vrana, předseda České komory architektů 5 Úvodní blok

6 6 Úvodní blok O MANUÁLU PROČ MANUÁL VZNIKL A KOMU JE URČEN? Spuštění programu Zelená úsporám* znamenalo urychlení trendu, který v Česku začal již v devadesátých letech zateplováním budov a který není veřejností dosud dostatečně vnímán jako problém architektonický. Často jsou navíc podceňována i témata ryze inženýrská. Teprve přibývající estetické újmy na obývaném prostředí a rovněž zhoršené hygienické vlastnosti vnitřního prostředí zateplených budov tento pohled poněkud mění. Manuál tedy nabízí ve svých pěti oddílech vybrané problematiky, se kterými se architekti nejčastěji setkávají, a snaží se upozornit na rizika některých obvyklých řešení, na časté chyby, resp. nabídnout náměty a příklady možností. Je určen projektantům i stavebníkům, a to nejen pro projekty dotované v rámci programu Zelená úsporám. Ten chápou autoři manuálu spíše jako příležitost sumarizovat zajímavé aspekty energetických úspor pro architektonickou tvorbu. Mohou-li architekti v konkurenci stavebních inženýrů, a především rutinních postupů dodavatelů zaužívaných systémů něco nabídnout, pak je to zkušenost s komplexním pohledem na zadání, s individuálním přístupem ke klientovi i k budově, s kritickým smyslem pro pomíjivost trendů a smyslem pro kontext, míru, kulturu prostředí. Od dob, kdy dominovala panelová stavební technologie, je totiž plošné zateplování budov první srovnatelně masivně šířenou stavební technologií, jejíž rizika ukáže až čas (podobně jako u zpočátku oblíbených paneláků). V neposlední řadě by měli architekti zcela bezpečně rozpoznat, kdy zacházejí s kulturním dědictvím, ať již státem chráněným, či nikoli, a pokusit se je zachovat. K JEDNOTLIVÝM ODDÍLŮM MANUÁLU Úvod V úvodním bloku jsou soustředěna obecná témata urbanismu, legislativy, hygieny prostředí a dozoru nad realizacemi. Novostavby / pasivní domy Spojením novostaveb s tématem pasivního domu má být vyjádřeno, že projektovat nové domy na technologické úrovni devatenáctého století s komfortem užívání na úrovni století jednadvacátého je energeticky neudržitelné a je obrovskou společenskou škodou (slovy Aleše Brotánka). Panelové domy Téma panelových sídlišť svádí vzhledem k rozsahu této zástavby k univerzálním receptům, jakými byla nejen panelová technologie sama o sobě, ale i humanizace sídlišť v osmdesátých a devadesátých letech, která většinou skončila exploatací jejich střech, a tím často i znehodnocením celkových kompozic a horizontů. Sociální i urbanistický kontext každého sídliště je jiný a vyžaduje individuální přístup, především v otázkách veřejného prostoru. Zateplování těchto domů pak nabízí příležitosti, které zatím většinou nejsou využity. Změny staveb Nejrozšířenější skupinou staveb postavených běžnou (nepanelovou) technologií jsou rodinné a bytové domy, zejména z druhé poloviny dvacátého století. V řadě případů je změna jejich energetických standardů příležitostí proměny utilitární stavby v komplexní architektonické dílo. Mnohdy ale vede nepochopení architektonických či řemeslných kvalit původní stavby ke zbytečné újmě a banalizaci. Stavby s kulturně-historickou hodnotou Pro stavby, které jsou kulturními památkami nebo jsou součástí památkově chráněných souborů (rezervací a zón), jsou otázky změn souvisejících s jejich energetickým režimem vysoce citlivé. Téměř vždy platí, že dokonalé utěsnění historického objektu je krokem nevhodným. Vyžaduje-li každé stavební dílo individuální přístup, zde to platí zejména, stejně jako Miesovo Méně je více. Název kapitoly záměrně o památkách nemluví, neboť staveb, ke kterým bychom měli přistupovat obdobně jako k památkám, je mnohem více. Zejména běžná stavební kultura z doby rakousko-uherské a prvorepublikové je stále podceněnou součástí našeho kulturního dědictví, byť patřila k nejvyšším v Evropě. Samostatná část kapitoly je věnována špaletovým oknům, která lze upravit až na standard nízkoenergetického domu, a přesto jsou mnohde odstraňována. Vybrané příklady v této kapitole je nutné chápat jako příklady spíše maximálních zásahů, odůvodněných zejména u mladších památek, obsahujících poddimenzované konstrukce.

7 Autoři jsou si vědomi, že shromážděné texty, tabulky a příklady nemohou být více než pomůckami, a rozhodně by neměly být považovány za hotové recepty. Některé kapitoly zařazené v jednotlivých oddílech se přiměřeně týkají i staveb z oddílů jiných, v daném formátu publikace jsme považovali za zbytečné je opakovat. Petr Všetečka * Manuál energeticky úsporné architektury, objednaný a financovaný Státním fondem životního prostředí (SFŽP) a připravený Českou komorou architektů jako doprovodný materiál k programu Zelená úsporám, si neklade za cíl rekapitulovat všechny kroky nutné k získání dotace z tohoto programu, neboť ty jsou podrobně popsány na stránkách a v řadě doprovodných materiálů. Podrobnější informace poskytují poradenská centra a krajská pracoviště SFŽP (seznam je rovněž na u nichž je nutné každý jednotlivý projekt, resp. žádost konzultovat. Architekti nejsou jedinými potenciálními účastníky přípravy žádostí a projektů, podmínky programu dokonce pro některé projektové fáze (posouzení pro bytové domy) předepisují autorizace jiné, než nabízí ČKA. Pro jednodušší orientaci jsou pak odkazy na seznamy zhotovitelů těchto podpůrných disciplín na výše uvedené webové adrese. Rovněž architekti, chtějí-li se programu jako dodavatelé projektů účastnit, se mohou do seznamu, vedeného ČKA, zaregistrovat prostřednictvím Kanceláře ČKA ( 7 Úvodní blok

8 8 Úvodní blok TELČ HISTORICKÝ URBANISMUS PŘIMĚŘENĚ REAGUJÍCÍ NA KLIMATICKÉ PODMÍNKY. ÚZKÉ PARCELY S HLOUBKOVĚ ORGANIZOVANÝMI DISPOZICEMI ŘADOVÝCH DOMŮ JSOU EFEKTIVNÍ Z HLEDISKA HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ, VEŘEJNÝ PROSTOR MÁ JASNÉ PROSTOROVÉ VYMEZENÍ A FUNKCE.

9 Foto: 9 Úvodní blok

10 10 Úvodní blok LITOMYŠL OTEVŘENÝ URBANISMUS PANELOVÝCH SÍDLIŠŤ SE MŮŽE STÁT MÍSTEM NOVÉ ARTIKULACE VEŘEJNÉHO PROSTORU. NA SNÍMKU ÚPRAVA NÁBŘEŽÍ ŘEKY LOUČNÉ U SÍDLIŠTĚ V LITOMYŠLI OD AP ATELIERU JOSEFA PLESKOTA Z ROKU 2002.

11 Foto: Jan Malý 11 Úvodní blok

12 12 Úvodní blok DŮM V PURKERSDORFU DÍKY ŠIROKÉ VEŘEJNÉ PODPOŘE JSOU JIŽ NĚKOLIK DESETILETÍ PRŮKOPNÍKY V OBORU ENERGETICKY ŠETRNÝCH BUDOV NĚMECKY MLUVÍCÍ ZEMĚ NA ZÁPAD A JIH OD ČESKÉ REPUBLIKY. HLEDÁNÍ PŘIMĚŘENÉHO VÝRAZU TĚCHTO STAVEB DOPROVÁZÍ TECHNOLOGICKÁ KÁZEŇ PŘI JEJICH REALIZACÍCH. DŮM NA SNÍMKU JE DÍLEM ARCHITEKTONICKÉ KANCELÁŘE GEORGA W. REINBERGA Z ROKU 2008.

13 Foto: Rupert Steiner 13 Úvodní blok

14 14 Úvodní blok DŮM VE WALESU VEDLE HLEDÁNÍ ŠIROCE UPLATNITELNÝCH ŘEŠENÍ PŘINESLO TÉMA ENERGETICKY ÚSPORNÉHO DOMU I FUTURISTICKÉ A ARCHETYPÁLNÍ FORMY. JEJICH KOMBINACÍ JE DŮM OD JANA KAPLICKÉHO Z ROKU 1996.

15 Foto: Kaplicky Centre 15 Úvodní blok

16 16 Úvodní blok BERLÍNSKÝ MOZEK STAVBA FILOLOGICKÉ KNIHOVNY SVOBODNÉ UNIVERZITY V BERLÍNĚ Z ROKU 2005 JE ZÚROČENÍM MNOHALETÉ VÝZKUMNÉ PRÁCE ATELIÉRU FOSTER AND PARTNERS V OBLASTI PASIVNÍCH A AKTIVNÍCH KONCEPCÍ SNIŽOVÁNÍ SPOTŘEBY ENERGIÍ. MINIMALIZACE POVRCHU STAVBY ZVOLENÝM TVAREM, PŘIROZENÉ ROZPTÝLENÉ SVĚTLO A DŮMYSLNÝ SYSTÉM VĚTRÁNÍ A REKUPERACE TEPLA, JEHOŽ SOUČÁSTÍ JE I DVOUPLÁŠŤOVÉ ZASTŘEŠENÍ S VNITŘNÍ MEMBRÁNOU, NAHRAZUJÍ PROVOZNĚ NÁROČNOU KLIMATIZACI.

17 Foto: Nigel Young, Ester Havlová 17 Úvodní blok

18 18 Úvodní blok ÚSPORY ENERGIÍ: PROBLÉM I VÝZVA ARCHITEKTURY Věřme, že se lidstvu podaří včas zajistit náhradu za fosilní paliva, která budou v dohledné době vyčerpána. Mějme naději, že tento přechod nebude pro malou Českou republiku, odkázanou na dovoz ropy a zemního plynu, znamenat šokový pokles životního standardu. Ale i když vše půjde hladce, je nezbytné začít s energiemi velmi odpovědně hospodařit. Důvodů je více. Energetickou spotřebu nelze zvyšovat do nekonečna. Rabování přírodních zdrojů a znečišťování životního prostředí také není z dlouhodobého hlediska perspektivní. Citelným limitem jsou náklady. Potřeba šetřit energiemi se týká i stavebnictví. Cesty jsou dvě: omezení spotřeby a zvyšování efektivity využití energií. Není správné problematiku zužovat pouze na zateplení a úsporu tepla. V úvahu je třeba brát i další energetické nároky včetně provozní spotřeby, klimatizace, energie potřebné na výrobu a dopravu stavebních materiálů, na jejich likvidaci po dožití a další. Program Zelená úsporám je velmi vítaný, protože zviditelňuje problém, který nebyl v minulosti řešen. Pomůže zlepšit vlastnosti mnoha budov. Může pomoci také k pozitivnímu posunu vnímání problematiky u laické i odborné veřejnosti. To ovšem předpokládá, že jeho naplňování nebude doprovázeno poškozováním architektonického dědictví, produkcí výtvarně nekvalitních staveb ani zanedbáváním důležitých souvislostí, zejména kvality vnitřního prostředí. Tedy že nesklouzne do bezduchého stereotypu obložit polystyrenem a instalovat plastová okna. Každá stavba je jiná. Má své specifické vlastnosti, problémy, kvality, nároky a možnosti, které ji odlišují od ostatních. Ke každé stavbě je proto potřeba přistupovat individuálně a zároveň komplexně. Technické, bezpečnostní a hygienické požadavky nejsou všechno. Nechceme přece žít ve světě, ve kterém ať přijedeme kamkoliv, všude potkáme nevzhledné unifikované kontejnery. Bez architektury můžeme žít, stejně jako můžeme žít bez umění, literatury, divadla a hudby. Ale jaký by to byl život? U nové výstavby je komplexní přístup důležitý i z hlediska výsledku. Způsob a intenzita zastavění pozemku. Orientace ke světovým stranám. Klimatizace, nebo řešení, které klimatizaci nepotřebuje? To jsou rozhodnutí, která mají na celkovou energetickou bilanci velký vliv. Výsledkem je ale i to, jak stavby vypadají a jak jsou jejich uživatelé spokojeni. Pokud oko na výsledku nespočine se zalíbením a duch i tělo při vstupu nevydechnou slastí, stala se někde chyba. Ve vztahu k existujícím stavbám bychom měli být vnímaví k jejich architektonické hodnotě a k hodnotě prostředí, které vytvářejí. Protože se význam úspor energií stále zvyšuje, je u nové výstavby logické očekávat, že se nízkoenergetické stavby stanou vlajkovou lodí současné architektonické tvorby. Pro architekty je to výzva. O naplnění tohoto očekávání je ale potřeba se přičinit. Dnes již nebude nikdo zpochybňovat důležitost čistého vzduchu a vody. S architekturou je to podobné, protože i ona je součástí životního prostředí. Rozmanitost, krása, nápaditost, uspořádání příjemné člověku, ekonomie provozu, genius loci, zkrátka architektura je pro společnost potřebná. Cílem předkládané publikace je obhájit architekturu jako organickou součást navrhování úprav a nových staveb podporovaných dotačními programy. Myšlenky a podněty v ní obsažené mají ale univerzální platnost a mohou posloužit jako inspirace pro všechny projekty s ambicí energetických úspor. Miloš Solař

19 SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ SOUVISLOSTI Palčivými nedostatky budov v České republice jsou dnes nedostatečně tepelně izolované konstrukce stěn, základů, střech, oken. Jejich úpravou, je-li provedena se znalostí všech souvislostí, se může zvýšit kvalita vnitřního prostředí budov, snížit spotřeba energie. Pro dosažení vyššího komfortu bydlení je důležité zvýšení povrchové teploty stěn bytů, zamezení kondenzace uvnitř budov. Z hlediska dlouhodobé ekonomie je třeba také ošetřit konstrukce a tím prodloužit jejich životnost. Zlepšením estetiky vnějšího prostředí zvýšit společenskou úroveň místa. Architekti se dívají na všechny relevantní součásti díla komplexně, protože architektura ve své syntéze tvoří jeden z důležitých základů pro společnost. Je naší povinností bránit prostředí. V současnosti bydlí ve vícepodlažních domech na sídlištích a v blokové městské zástavbě většina lidí. Celospolečenská hodnota těchto sídlišť je vysoká a je také dána stávající dopravní, obchodní, sportovní, vzdělávací a rekreační infrastrukturou. Velké měřítko úprav takových staveb umožňuje dosáhnout vysokého ekonomického standardu prací. U tohoto druhu staveb je možné docílit více ve všech aspektech než u památkově chráněných anebo historicky cenných objektů. Větší soukromí, komfort, bezpečnost obyvatel, bezpečná úschova věcí, čistota prostředí, zeleň, rekreace v místě bydliště apod. Je však třeba uvažovat o tom, že právní aspekty společného vlastnictví, vysoký věk obyvatel, jejich celková nemajetnost, priority jejich volby, konzervativní názory atd. ztíží, anebo dokonce znemožní při současné aplikaci prostředků (např. z programu Zelená úsporám) realizovat další budoucí důležité potřebné kroky ke zlepšení kvality jejich bydlení. Chtěl bych zde uvést několik námětů, které považuji za velmi důležité. Jsou to architektonické náměty, jako jsou rekreační zelené střechy, soukromé veřejnosti nepřístupné předzahrádky, výstavba zádveří budov, uzavření soukromých částí chodeb, rozšíření balkonů anebo lodžií apod. Prudký současný rozvoj TZB vyžaduje přípravu pro jejich budoucí aplikaci v budovách. V interiérech budov např. vybudování větracích šachet, vodovodních a kanalizačních stoupaček, systému využití dešťové vody. Pokud tyto náměty nebudou nyní využity a realizovány během nynějších sanací, může se stát, že je nebude možné realizovat v budoucnu z důvodu duplikace prací, což by bylo neekonomické. Dnešní rozhodnutí bude mít tudíž negativní dopad, anebo dokonce znemožní realizovat potřebné opravy, doplnění či změny v budoucí situaci. Bude záležet na volbě majitelů-stavebníků, jaké cíle zvolí. Pro celkové úspory energie v bydlení je efektivnější, když větší množství uživatelů ušetří každý malé množství energie, než když každý z malého množství uživatelů ušetří velké množství energie. Měřítko investovaných prostředků k výsledku úspor je potom v takové situaci neefektivní. Snaha snížit spotřebu energie u nových domů pod požadovanou hranici 20 KWh/m 2 /rok může být velmi náročná ve vztahu k výši stavebních nákladů potřebných pro docílení tak nízké spotřeby. Byl jsem upozorněn mnoha tepelnými techniky na obtížnost docílení nízké hranice pasivního domu přízemního typu. Dvoupodlažní dvojdům anebo řadový dům má díky své kompaktní geometrii lepší charakteristiku tepelných ztrát pláštěm budovy než jednopodlažní dům. Bylo by dobré posoudit dopad takového hodnocení domů určených pro lidi se sníženou pohybovou schopností. Situaci celkové spotřeby primární i sekundární energie a produkce zplodin, do které se postupně celonárodně dostáváme, je třeba dále vysvětlit. Je ovlivněna nejen tepelně-technickou kvalitou návrhu staveb, ale zejména koncepcí urbanismu, systémem dopravní infrastruktury, hustotou zástavby a také volbou užitých stavebních technologií a materiálů. Minimální hygienicky požadované oslunění a přirozené denní osvětlení obytných místností by mělo být dosaženo jako základní požadovaná kvalita nově stavěných domů a bytů, tak jako je důležité externí stínění oken v letních měsících. Z hlediska kontroly plýtvání je významná velikost požadovaných příbytků. Ta tak jako kvalita životního prostředí je přímo závislá na osvětě a kulturní tradici. Ujasnění si realistických požadavků obyvatel ovlivňuje urbanismus, architektonickou tvorbu, typologii staveb, je zrovna tak důležité jako možnosti stavění domů a bytů v pasivním energetickém standardu. Schopnost žít ve skromných, menších příbytcích při vyšší hustotě osídlení umožňuje rozvoj infrastruktury služeb. Také omezení přístupu a parkování osobních automobilů v bezprostřední blízkosti příbytků zlepší kvalitu bydlení. Apeluji zde na využití možností vzdělávání mládeže ve školách, aby v budoucnu došlo ke kýžené změně chování obyvatelstva v plýtvání energií ve všech formách. V současnosti v Česku není poptávka po sídlištích, jako je například Pichling u rakouského Lince. 19 Úvodní blok

20 20 Úvodní blok V tomto projektu byly exemplárně využity schopnosti urbanistů a architektů (Richard Rogers, Norman Foster, Renzo Piano). Fotografie z nedávno realizovaného sídliště pro 6000 obyvatel v Linci Pichlingu jsou zde jako ukázka urbanistické disciplíny potřebné pro vytvoření kvalitního prostředí nového satelitního města. Třípodlažní typy řadových domů tam svými vzájemnými odstupy jižním směrem (min. 30 m) umožňují proslunění interiéru obytných místností i v zimním období. To napomáhá nejen docílení dobré tepelné bilance budov, ale i dobré kvality bydlení se zelení soukromých zahrad, terasami a balkony pro rekreaci. V porovnání s touto ukázkou v Rakousku je nová výstavba v České republice řízena vyhláškou č. 268/2009. Ministerstvo pro místní rozvoj požaduje, aby odstupové vzdálenosti mezi domy byly minimálně sedm metrů. V případě zástavby, jejíž umístění je řešeno v závazné části územně plánovací dokumentace, je možné, aby místní stavební úřad zajistil schváleným územním anebo regulačním plánem zimní oslunění nízkoenergetických bytů a domů. Nevím o žádném případu, kde by stavební úřad anebo developer dbal v České republice na takové detaily, a nemusím podotýkat, že by podle celkového vývoje energetické situace měl být urbanismus zaměřen na využívání jižně orientovaných svahů, nízké půdní bonity pro bydlení. Schválené územně plánovací dokumenty dokonce mnohdy obsahují regulativy, které přímo vylučují postavit na některých pozemcích vhodně orientované budovy. V Pichlingu se podařilo především ubytováním velkého množství lidí vytvořit podmínky pro vybudování potřebné infrastruktury škol, služeb obchodů, sportů, zájmových aktivit, sociálních, bezpečnostních služeb, a zejména MHD formou nově vybudované tramvajové linky do Lince. Architekti, kteří byli vyzváni navrhnout jednotlivé části projektu, byli zvučných, mezinárodně uznávaných jmen. Přesto, anebo právě proto navrhli neokázalé budovy s detaily přesahů, stínění a povrchovými materiály odpovídajícími požadavkům nízkoenergetické výstavby. Máme co dohánět ve střídmém vkusu a hledání odpovídajícího výrazu pro nový obsah budov. Historické zdroje a formování naší současné situace Již od dob po příchodu Slovanů na naše území mělo tehdejší obyvatelstvo pro zdejší klima velmi vhodný typ příbytku polozemnice a také použitého stavebního materiálu. Jelikož pro další rozvoj architektury a stavitelství v naší zemi hrála dominantní roli bezpečnost a obranná schopnost měst a domů, byly to pozdější monumentální stavby palácové, kostelní a klášterní, které svým příkladem ovlivnily stavební technologii. Během následujících století se stalo, že nejčastěji využívané materiály pro výstavbu byly kámen a cihla, a bylo by možné diskutovat o tom, že byly energeticky nevhodné pro naše studené zaalpské klima. Vznikla tak tradice, které se dnes nemůžeme snadno zbavit, přestože jsou např. dřevěné konstrukce tepelně i jinak výhodnější. Obytné stavby jsou u nás z takových i jiných důvodů obvykle energeticky velmi náročné při zakládání, získávání anebo výrobě stavebního materiálu, ale hlavně při užívání a provozu staveb. Propagace nízkoenergetických konceptů domů je velice pomalá a investoři trvají na tradičních technologiích. Cihla je cihla, říká moje švagrová a zedník-odborník jí radí, aby začala topit jeden měsíc před začátkem topné sezony proto, aby se dům vysušil a bylo potom snadnější ho udržet teplý v zimě. Jako architekt považuji za velmi důležitý rozvoj typologie a propracování detailů kompaktního bydlení (Milan Hon) se všemi jeho aspekty, jako jsou typologie, stavební materiály, sociální vazby, vybavenost a vysoká hustota osídlení (Pavel Hnilička). Stavební technologie v době socialismu byla zaměřena na výrobní standardizaci elementů bez ohledu na fyzické a tepelné vlastnosti staveb, ale zejména bylo degradováno řemeslo a odborný rozvoj řemeslníků, jako jsou tesaři, truhláři, zedníci, štukatéři a další. Přechod od výstavby paneláků ke stavbám soukromých vil paradoxně zhoršil spotřebu energie potřebné na provoz takových staveb. Někteří autoři (Z. Vašíček) uvádějí jako příklad kulturních importů televizní seriál Dallas, kde chybí upozornění, že děj se odehrává v jiném klimatickém pásmu a spotřeba energie domácnosti je pouze fiktivní a neovlivní děj filmu. Čeští investoři, inspirováni takovou pakulturou, vybudovali domy, kde účet za energie dosáhne třeba i Kč za jednu topnou sezonu. Potřebných úspor bude docíleno teprve tehdy, až bude docíleno integrace všech těchto a dalších aspektů zkvalitnění architektury, urbanismu a životního prostředí. Rozvoj, zlepšování a automatizace technického zařízení budov vyhovuje sice naší lidské lenosti, ale vede k plýtvání energií. Například se vytápí celé byty, přestože nejsou celé využívány, velkokapacitní zásobníky teplé vody se nevypínají při odjezdu na dovolenou. Za velmi důležitý aspekt tvorby příbytků považuji snadnost a jednoduchost výstavby (constructability). Je to důležitý aspekt pro uplatnění participace investora-uživatele. Užitá technologie určuje do velké míry možnosti účasti v procesu realizace stavby, a tak umožňuje participovat v procesu tvorby všem,

21 kteří se ho mohou účastnit. Týká se to zejména dětí a jejich přístupu k informacím a starých lidí a pocitu vyloučení ze společnosti. O těchto problémech současné společnosti píší zejména Josef Šafařík, Konrad Lorenz, Hana Librová a Josef Šmajz, kteří považují možnosti rozvoje lidskosti v dětství a stáří za stěžejní pro budoucí zachování kvality lidskosti. Proto také i tvorba malých soukromých přírodních zahrad a otevřených teras je velmi důležitá pro chápání naší souvislosti s velkou přírodou. Josef Horný / Solar City Linz-Pichling, Rakousko, celkový pohled 2/ Kavárna, obchody 3/ Vstup do bytového domu, zeleň, dřevěné obklady 4/ Škola, stínění jižních oken 5/ Bytový dům s dělicím stíněním, solárními kolektory a předzahrádkami 6/ Obytné domy (foto archiv autora a archiv ČKA) 21 Úvodní blok

22 22 Úvodní blok ÚSPORY ENERGIE V URBANISMU Kromě úspor energie v budovách existují možnosti úspor v dalších oblastech činnosti architekta v projektování a plánování veřejných prostorů, urbanistických souborů a měst. Urbanistická struktura jednak determinuje některé vlastnosti budov, jednak má své vlastní energetické nároky, které je nutno uspokojovat (údržba veřejných prostor, doprava, likvidace odpadů) a které lze v rámci koncepčního i detailního a technického řešení zásadně ovlivnit. Pro inspiraci zde přinášíme náhled možností v této oblasti, větší pozornost je věnována méně známým možnostem. VÝCHODISKO EKOSYSTÉMOVÝ POHLED NA MĚSTO Inspirativním konceptem pro porozumění možnostem úspor energie ve městě může být pohled na jeho fungování optikou ekologie jako biologické disciplíny, která s energetickými a materiálovými toky pracuje velmi intenzivně a z trochu jiného úhlu pohledu než architektura a zdůrazňuje jiné souvislosti. Z ekologického pohledu je město podobně jako pole, vinice či rybník antropogenním ekosystémem, který člověk přetvořil tak, aby mu poskytoval komfortní prostředí 1 a určité specifické ekosystémové služby. 2 Zatímco přirozené ekosystémy jsou ekologicky stabilní to znamená, že jsou udržovány v chodu pomocí zpětnovazebných smyček mezi jednotlivými druhy rostlin a živočichů, které zajišťují dynamickou rovnováhu, člověkem přeměněné ekosystémy jsou závislé na pravidelném přísunu energie nutné k tomu, aby byly udržovány v člověkem přeměněném stavu (tzv. dodatková energie). Množství dodatkové energie je přitom tím větší, čím méně přirozených zpětnovazebných smyček v přetvořeném stavu zůstalo nebo bylo při přetváření nově vytvořeno a dále čím více služeb je namísto ekosystémově zajišťováno technicky. Z tohoto pohledu vyplývá, že k úsporám energie vedou při navrhování následující základní strategie: Minimalizovat energii na přeměnu na antropogenní ekosystém při zajištění všech potřebných služeb. Minimalizovat dodatkovou energii přeměněného ekosystému tím, že je navržen tak, aby se co nejvíce blížil stabilnímu ekosystému. To v praxi obvykle dále znamená minimalizovat technická řešení a zajistit poskytování potřebných služeb ekosystémově. Snížit energetické ztráty způsobené toky materiálu a energie. Navrhování energeticky úsporných řešení nemá být na úkor kvality života ve městě, (reálným) cílem využití inspirace ekosystémovým pohledem je docílit vyšší kvality prostředí, než je současný standard, při nižší energetické spotřebě. MINIMALIZACE DODATKOVÉ ENERGIE A NAHRA- ZOVÁNÍ TECHNIKY EKOSYSTÉMOVÝMI SLUŽBAMI Biologická regulace teploty a kvality vzduchu Regulace základních vlastností vzduchu (teplota, vlhkost, prašnost, ionizace) v prostředí města má dvojí význam kromě potřeby zajistit příjemné, nebo alespoň hygienicky snesitelné prostředí pro pobyt ve veřejném prostoru jsou venkovní podmínky základním rámcem pro budovy. V případě, že venkovní prostředí je nepříznivé, je nutné vzduch na vstupu do budovy technicky upravovat (topení, chlazení, zvlhčování, filtrování), což pochopitelně vyžaduje energii. Mikroklima města se od jeho nezastavěného okolí obvykle liší v tom, že kvůli sníženému odparu vykazuje vyšší průměrnou teplotu (pro člověka v zimě pozitivní, v létě negativní rys) a větší tepelnou setrvačnost, tj. menší teplotní rozdíly mezi dnem a nocí (pozitivní rys, pokud není průměrná teplota i tak příliš vysoká), menší vzdušnou vlhkost (negativní rys) a menší koncentraci negativních iontů (negativní rys). Vyšší průměrná teplota a nižší vzdušná vlhkost je způsobena zejména menším odpařováním ve městech, kde je díky velkému množství zpevněných ploch a kanalizaci dešťová voda namísto vsakování rychle odvedena. Vzniká tak efekt v zahraniční literatuře označovaný jako heat islands. 3 Zejména v teplejším klimatu se jedná o velmi problematický jev s nákladnými důsledky. Nízká vzdušná vlhkost může způsobovat zdravotní problémy a zvýšenou prašnost, zvýšená teplota přispívá k přehřívání budov v létě. Technické řešení letních důsledků (kropení ulic, klimatizace) je energeticky náročné. 4 Ekosystémové řešení spočívá v projektování struktur, které vedou ke zvyšování vsakování dešťové vody (zvyšování podílu nezpevněných ploch, používání porézních vsakovacích betonových směsí pro zpevněné plochy, ozelenění střech) a současnému zvyšování odpařování (rovnoměrné rozmisťování