FEASIBILITY STUDY PROJEKTU PĚSTOVÁNÍ RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

Transkript

1 FEASIBILITY STUDY PROJEKTU PĚSTOVÁNÍ RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY Praha 2010

2 Obsah: 1. Executive summary 3 2. Legislativa v Evropské Unii závazná pro Českou republiku 4 3. Legislativa (včetně podzákonných norem, programů apod) v České republice 4 4. Seznam povolených RRD s uvedením výnosů, specifických potřeb na půdu a klima 5 5. Nákladovost a postupy pěstování RRD pro několik nejvhodnějších druhů v čase 8 6. Výnosy RRD Možná současná, resp. připravovaná podpora z různých zdrojů, podmínky pro získání podpory Konflikt pěstování RRD s ostatními dotačními tituly, resp. s ostatními tržními příležitostmi investora Popis oblastí s nejvhodnějšími podmínkami pro pěstování RRD Seznam vlastníků nebo nájemců půdy vhodných pro pěstování RRD v zájmových oblastech Pozemky v zájmových oblastech ve vlastnictví Pozemkového fondu a analýza možností odkupu, pronájmu, včetně popisu procesu a odhadované ceny. Pozemky v zájmových oblastech uvedených ve vlastnictví nebo nájmu podniků Skupiny Agrofert Optimální právní konstrukce dohody s vlastníkem nebo nájemcem půdy Výsledky jednání s reprezentativním vzorkem vlastníků nebo nájemců vhodných pozemků v zájmových oblastech Dokumentace potřebná pro žádost o podporu Navrhovaný postup ve variantách Ekonomické vyhodnocení variant Rizika navrhovaných postupů Doporučení pro finančního investora 44 2

3 1. Executive summary Účelem zpracování Feasibility Study je posouzení technické proveditelnosti a ekonomické návratnosti podnikatelského záměru spočívajícího v pěstování rychle rostoucích dřevin (dále jen RRD ) v podmínkách České republiky. Výsledek tohoto technického a ekonomického hodnocení bude jednak důležitým podkladem k investičnímu rozhodnutí potencionálního investora a zároveň bude důležitým podkladem pro získání finanční podpory v rámci Programu rozvoje venkova (dále jen PRV ) na zakládání plantáží. Cílem Feasibility Study bude stanovení základních parametrů a podmínek, za jakých bude projekt založení plantáží RRD v České republice proveditelný. Těmito parametry jsou: 1) legislativní podmínky 2) dostupnost vstupů do projektu (půda, sadba, mechanizace, pracovní síla, kapitál) 3) přírodní podmínky 4) ekonomické podmínky včetně dotačních podmínek 5) uplatnění výstupů z projektu 6) časové parametry projektu 7) rozloha projektu 8) další podmínky Použitá literatura: Metodika ekonomického hodnocení pěstování víceletých energetických rostlin, 2009, VÚKOZ Praha Analýza aktuálního stavu a perspektiv pěstování a podpor výmladkových plantáží RRD v ČR, 2008, VÚKOZ Praha Porovnání ekonomiky pěstování speciálních energetických plodin a ekonomiky pěstování běžných potravinářských plodin, 2009, ÚZEI Praha Biomasa obnovitelný zdroj energie, 2008, VÚZT Praha Biomasa obnovitelný zdroj energie v krajině, 2003, VÚKOZ Praha Energetické využívání dendromasy praktické zkušenosti, 2010, sborník přednášek Japonský topol v praxi, 2009, Komora pěstitelů biomasy Rychle rostoucí dřeviny Metodika bezpečné aplikace odpadních vod a kalů pro zvýšení efektivnosti produkce dřevní biomasy na plantážích RRD, 2009, CZ Biom Summary projektů VÚKOZ a VÚZT včetně jejich ověřovacích pokusů Webové stránky pěstitelů RRD

4 2. Legislativa v Evropské Unii závazná pro Českou republiku Současná evropská legislativa v současné době neřeší specifické podmínky pěstování RRD v členských státech EU. Jsou však stanoveny standardy hospodaření, které jsou definované členskými státy EU v souvislosti se zachováním kvality půdy, minimální úrovní péče a ochrany vody a hospodaření s ní a to na základě rámce stanoveného v příloze III nařízení Rady (ES) č.73/2009, které se souhrnně označují jako Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Zároveň jsou evropskou legislativou stanoveny povinné požadavky na hospodaření na zemědělské půdě (SMR). Jedná se o požadavky, které jsou uvedené ve vybraných článcích 18 aktů (směrnic a nařízení ES) z oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Tyto požadavky jsou v členských státech zaváděny postupně, přičemž v roce 2010 platí 8 směrnic a nařízení. Jejich dodržování je ověřováno 30 kontrolovanými požadavky. Poskytování přímých plateb na zemědělskou půdy (a některých dalších plateb v rámci PRV) je podmíněno právě dodržováním výše uvedených požadavků. Nicméně lze konstatovat, že tyto podmínky jsou stejné na veškerou zemědělskou půdy ať jsou zde pěstovány suroviny pro výrobu potravin či energetické využití. Pro pěstování RRD nemají tedy tyto podmínky žádný znevýhodňující vliv oproti klasické potravinářské produkci. Co se týká speciálně porostů RRD, článek 2 písm. n) nařízení Komise (ES) č.1120/2009, stanoví povinnost členským státům uveřejnit seznam druhů rychle rostoucích dřevin a jejich kříženců, pěstovaných ve výmladkových plantážích, na území těchto států s uvedením maximální délky jejich sklizňového cyklu. Tento seznam, vzhledem k jeho prozatímní nulové závaznosti, je v České republice uveřejněn pouze ve Věstníku Ministerstva zemědělství (viz. následující kapitola). Co se týká podpory na založení plantáží RRD z prostředků PRV, je tato možnost zakotvena v článku 26 nařízení Rady (ES) č.1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Prováděcím nařízením Komise, kterým se stanoví podrobná pravidla pro použití uvedeného nařízení Rady je nařízení Komise (ES) č. 1974/2006. Toto nařízení je v České republice implementováno prostřednictvím programového dokumentu Program rozvoje venkova (PRV) na období Konkrétní pravidla tohoto Programu vztahujícího se k podpoře zakládání plantáží RRD jsou uvedeny v kapitole Legislativa (včetně podzákonných norem, programů apod.) v České republice Zákon o zemědělství č. 252/1997 Sb., v platném znění, v 3i, kde jsou vymezeny druhy zemědělských kultur definuje v písmenu j) porost RRD, kterým je souvisle osázena rychle rostoucími dřevinami určenými k produkci biomasy pro energetické využití nebo k produkci řízků jako reprodukčního porostu pro vegetativní množení rychle rostoucích dřevin. Tím, že tento zákon vymezuje plantáže RRD jako samostatnou zemědělskou kulturu, a tyto plantáže jsou tedy 4

5 součástí zemědělského půdního fondu, jsou tyto plantáže registrovány v systému registru půdních bloků a je na ně možné čerpat přímé platby stejně, jako na jakoukoliv zemědělskou půdu. Jak již bylo řečeno v předchozí kapitole, ve Věstníku Ministerstva zemědělství, byl v roce 2010 vydán seznam druhů rychle rostoucích dřevin a jejich kříženců pěstovaných ve výmladkových plantážích v České republice s uvedením maximální délky jejich sklizňového cyklu. Tento seznam je následující: Topoly (Populus sp.) Označení Doporučená maximální délka obmýtí Kříženci balzámových topolů (Tacahamaca Tacamahaca) 8 let Kříženci černých a balzámových topolů (Aigeiros Tacamahaca) Kříženci černých topolů (Aigeiros Aigeiros) 5 let Topol černý (P. nigra L) 10 let Vrby (Salix sp.) Vrba bílá a její kříženci (S. alba L.) 8 let Vrba košíkářská a její kříženci Kříženci vrby jívy Vrba lýkovcová Ostatní dřeviny Topol osika (Populus trelmula) 8 let Jasan ztepilý (Fraxinus exelsior) 8 let Olše lepkavá (Alnus glutinosa) 8 let Olše šedá (Alnus viridis) 8 let 8 let 5 let 5 let 5 let Tento seznam je identický se seznamem povolených RRD, který je součástí připravované Metodické instrukce Ministerstva životního prostředí k aplikaci 5 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK) v souvislosti s vydáváním povolení k záměrnému rozšiřování geograficky nepůvodního druhu rostliny do krajiny a k aplikaci 5 odst. 5 ZOPK v souvislosti s vydáváním povolení k záměrnému rozšiřování křížence rostliny do krajiny. Toto povolení vydávají dle uvedeného zákona příslušné orgány ochrany přírody, kterými jsou obvykle obce s rozšířenou působností. Tato metodika, mimo druhového omezení, omezuje pěstování RRD ve zvláště chráněných územích, kterými např. národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace a jiné. 4. Seznam povolených RRD s uvedením výnosů, specifických potřeb na půdu a klima Seznam povolených RRD v České republice je vymezen v předchozí kapitole. Podrobnější seznam včetně uvedení kříženců dostupných v České republice je uveden v následující tabulce: 5

6 Označení Taxonomické zařazení (vědecké označení) Doporučená maximální délka obmýtí Topoly (Populus sp.) Kříženci balzámových topolů (Tacahamaca Tacamahaca) 8 let P454 P. maximowiczii Henry P. trichocarpa Torr. et Gray 'Androscoggin' P468 P. trichocarpa Torr. et Gray P. koreana Rehd. P473 P. trichocarpa Torr. et Gray P. koreana Rehd. cf. P. deltoides Marsh P. trichocarpa Torr. et Gray P524 cf. P. balsamifera L P. balsamifera L. II P. maximowiczii Henry P. trichocarpa Torr. et Gray 'NE42' 1) Kříženci černých a balzámových topolů (Aigeiros Tacamahaca) P466 P. maximowiczii Henry P. berolinensis 'NE44' P494 P. maximowiczii Henry P. berolinensis Oxford J105 (Max4) P. nigra P. maximowiczii A. Henry Maxvier J104 (Max5) P. nigra P. maximowiczii A. Henry Maxfünf P410 P. nigra L. P. simonii Carr. P412 P. nigra L. P. simonii Carr. 8 let Kříženci černých topolů (Aigeiros Aigeiros) 5 let P264 P. euroamericana Dode Guinier 'NLB132b' = P. canadensis Mönch 'NLB132' P. euroamericana Dode Guinier 'AF 2' 1) = P. canadensis Mönch 'AF 2' P. generosa P. nigra L 'AF 6' 1) P. generosa P. nigra L 'Monviso' 1) Topol černý (P. nigra L) 10 let PVUKOZ001 P. nigra L PVUKOZ002 P. nigra L PVUKOZ003 P. nigra L 6

7 Vrby (Salix sp.) Vrba bílá a její kříženci (S. alba L.) 8 let S457 S. alba L. S464 S. alba L S117 S. alba L S204 S. alba L. S456 S. alba L. S131 S. alba L wind S469 S. alba L. S639 S. alba L. S195 S. rubens Schr. S391 S. rubens Schr. Vrba košíkářská a její kříženci S310 S. viminalis L. S337 S. viminalis L. S699 S. viminalis L. S264 S. viminalis L. S519 S. viminalis L. (Salix schwerinii E. L. Wolf S. viminalis) S. vimimalis Tordis 1) 5 let S. schwerinii E. L. Wolf S. viminalis L Tora 1) Kříženci vrby jívy 5 let S383 S. smithiana Willd. S206 S. smithiana Willd. S417 S. smithiana Willd. S218 S. smithiana Willd. S704 S. caprea L. wind S705 S. caprea L. wind S706 S. caprea L. wind Vrba lýkovcová 5 let S588 S. daphnoides Vill S234 S. daphnoides Vill S077 S. daphnoides Vill Ostatní dřeviny Topol osika Populus trelmula 8 Jasan ztepilý Fraxinus exelsior 8 Olše lepkavá Alnus glutinosa 8 Olše šedá Alnus viridis 8 Legenda 1) Označení dosud není přiřazeno. Maximální délka obmýtí pro další klony a odrůdy se stanoví podle jejich příslušnosti do taxonomické skupiny. Producenti sadby Asi 98 % plantáží u nás je založeno s tzv. doporučenými a povolenými klony topolů a vrb z domácích sbírek, které byly povoleny MŽP a doporučeny MZe v předcházejících letech jedná se o klony bez odrůdové ochrany šířené podle zákona o sadbě a osivu č. 219/2000 Sb. Některé z těchto klonů jsou výběry z populací domácích druhů příp. jejich spontánních kříženců. Kromě nich je možné u nás pěstovat zahraniční odrůdy vyšlechtěné k tomuto účelu. Klíčovými producenty sazenic RRD (řízků) v ČR jsou v současnosti zejména firmy LESS, CE WOOD a další střední a menší producenti registrovaní ÚKZÚZ. Produkční potenciál domácích producentů a dodavatelů je podle našeho odhadu 7

8 dostatečný, aby byl schopen přepokládané výsadby zajistit (sadba pro více než 500 ha/rok). V případě vzniku dotace bude přirozeně narůstat i rozloha matečnic. Možný je též dovoz sadby ze zahraničí (odrůdy vrb ze Švédska a topolů z Itálie), ale pravděpodobně za vyšší ceny. Specifické potřeby RRD na půdu a klima (stanovištní podmínky), včetně jejich vliv na výnosnost plantáží popisuje kapitola č.9 Studie. 5. Nákladovost a postupy pěstování RRD pro několik nejvhodnějších druhů v čase Operace potřebné k založení a následnému pěstování RRD včetně nezbytné přípravy administrativní v čase stručně popisuje následující tabulka: Příprava a založení Údržba Rok Období (měsíc) Operace 1 16 výběr pozemku, zajištění nezbytných povolení a dohod příprava projektu příprava žádosti postřik herbicidů postřik herbicidů podmítka orba 1 13 stavba oplocení postřik herbicidů vláčení výsadba válení kontrola stavu zahmyzení a oplocení 612 kontrola stavu zahmyzení údržba oplocení kontrola stavu (zdraví) porostu kontrola zaplevelení 2 12 prořezávka a údržba meziřadí 23 postřik herbicidů 46 hnojení (pokud je vyžadováno) kontrola stavu zahmyzení a oplocení 612 kontrola stavu zahmyzení a zaplevelení údržba oplocení 8

9 2. cyklus 3 38 hnojení (pokud je vyžadováno) kontrola stavu zahmyzení a nemocí v případě nutnosti eliminační opatření (postřik) 1112 potvrzení data a harmonogramu sklizně sklizeň, skladování, sušení 4 12 sklizeň, skladování, sušení 23 postřik herbicidů hnojení (pokud je vyžadováno) skladování, sušení sklizně 38 kontrola stavu zahmyzení případně postřik skladování, sušení sklizně 5 38 hnojení (pokud je vyžadováno) kontrola stavu zahmyzení a nemocí v případě nutnosti eliminační opatření 6 38 hnojení (pokud je vyžadováno) kontrola stavu zahmyzení a nemocí případně postřik 1112 sklizeň Náklady operací uvedené v tabulce níže vycházejí z Výběru normativů pro zemědělskou výrobu ČR pro rok 2008/2009 (Kavka s kol.) a s touto výší nákladů operací počítá i připravovaný dotační titul na zakládání RRD jako s maximálně přípustnými. Tyto náklady byly dále verifikovány s nabídkami firem, které zakládání plantáží RRD v ČR již nabízejí. Pracovní operace náklady bez DPH (Kč/ha) náklady včetně DPH (Kč/ha) oddrnění 1 200, ,00 podmítka 650,00 773,50 orba 1 500, ,00 vláčení 400,00 476,00 smykování 260,00 309,40 kultivátorování 740,00 880,60 manuální výsadba , ,00 aplikace přípravků na ochranu rostlin a hnojiv před nebo v den výsadby 270,00 321,30 manuální opláštění , ,00 plečkování 880, ,20 údržba rotavátorování 1 000, ,00 ve 2. roce aplikace přípravků na ochranu rostlin a hnojiv 600,00 714,00 manuální odplevelení , ,00 Suma , ,00 Do celkových nákladů je nutné ještě započítat náklady na sadbu a ochranu porostů. 9

10 Výsadba porostu Technická jednotka topol, vrba jiné dřeviny Oplocení porostu 1 m 60, Ochrana porostů 1 ha 5 000, Limit 1 ks řízku/sazenice 5, 1 ks řízku/sazenice 5, Na základě těchto nákladů vychází průměrná cena na založení porostů RRD včetně přípravy stanoviště na 80 tis. Kč a údržba v 2. roce na 13,5 tis. Kč. S těmito hodnotami počítá i finanční analýza obsažená v této Studii. Náklady související s přípravou žádosti o dotaci včetně vypracování projektu se předpokládají ve výši , Kč na 1 žádost. Tato částka je zároveň částkou, která je přijatelným výdajem při poskytnutí dotace na založení RRD. 6. Výnosy RRD Hlavními faktory ovlivňující výnos a tudíž i ekonomiku porostů RRD jsou následující: 1) Stanoviště 2) Výběr klonů, odrůd 3) Použití agrotechniky V České republice provedl VÚKOZ Průhonice v období řadu výzkumů a testování celkem 22 klonů topolů a 25 klonů vrb, přičemž pokusy probíhaly na celém území ČR ve velmi rozdílných podmínkách. Výsledek těchto testů je uveden v následující tabulce: Stanoviště Klony/odrůdy Nejlepší PJap105*050 SsmithF218, SrubLip195 SalbBrn117, SvimKos337 Průměrné POxford494, SalbCar639,SsmithD383, Scapwin704, SvimMoš310, SvimŽil519 Příznivá stanoviště t(suš.)/ha/rok 13,7 14,9 (max. při třetí sklizni 22,2) Nepříznivá stanoviště t(suš.)/ha/rok 2,9 5,3 6,9 9,2 2,5 4,4 10

11 Podprůměrné 5,5 8,1 0,7 3,6 Bohaté zkušenosti z podobných klimatických podmínek jsou i v Německu, kde u nejlepších klonů topolů a vrb došli k následujícím závěrům: Topol Vrba výnos t suš. ha 1 tříletý cyklus šestiletý cyklus Celkem roční přírůstek 15,6 21,2 výnos t suš. ha 1 tříletý cyklus šestiletý cyklus Celkem roční přírůstek 10,1 8,9 Jako nejoptimálnější odrůdy topolů se ukázaly klony NE 42 a 10/85 (49), Androscoggin a Koreana, tedy kříženec Populus. maximowiczii X P. trichocarpa, s průměrným ročním přírůstkem sušiny přesahujícím 18 t suš.ha 1, a směs klonu Max (Japonský topol) s cca. 13 t suš. ha 1 za rok. Téměř 11 t suš. ha 1 za rok dosáhly odrůdy vrb Salix viminalis Zieverich a Björn a klon Tora (S. schwerinii X S. viminalis). Všeobecně se výsledky v pěstování topolů jeví jako výrazně lepší než u vrb. Co se týká časového rozložení výnosů, maximum porosty RRD dosahují zpravidla při sklizni, tj. ve stáří 9 12 let. Průběh výnosů v jednotlivých letech ukazuje následující graf: 11

12 Optimální Nadprůměrné Průměrné Podprůměrné Nevhodné Uvedené výnosy byly opět porovnávány s praktickými zkušenostmi firem i soukromých pěstitelů RRD v ČR a lze konstatovat, že na optimálních stanovištích je průměrný roční přírůstek 7,5 t sušiny za rok, což odpovídá sklizni ve výši 22,5 t sušiny 1x za 3 roky. S těmito čísly počítá i finanční analýza uvedená v této Studii. 7. Možná současná, resp. připravovaná podpora z různých zdrojů, podmínky pro získání podpory Současný stav Podpora zakládání porostů RRD byla v letech součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP). I s ohledem na zkušenosti z tohoto programu a zachováním kontinuity podpory se při přípravě Programu rozvoje venkova na roky počítalo s dalším pokračováním tohoto opatření. K jeho spuštění, i přesto že opatření je součástí PRV (viz opatření I.1.1.3), však dodnes nedošlo. V rámci podpory HRDP bylo v ČR založeno cca 170 ha plantáží RRD, od roku 2007 do současnosti přibylo dalších 90 ha. Celková současná výměra plantáží RRD je v ČR cca 260 ha. 12

13 Specifické podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova, opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků, podopatření I Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití Podopatření umožňuje zemědělcům získat podporu na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské a jiné půdě. Konkrétní podmínky dotačního titulu jsou uvedeny níže: Definice příjemce dotace Zemědělský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která podniká v zemědělské výrobě v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Podnikatelský subjekt, který je z převážné většiny vlastněn zemědělskými prvovýrobci a předmětem jeho činnosti je poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou a při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělské výrobě. Druh a výše dotace Druh dotace: přímá nenávratná dotace právnickým a fyzickým osobám na podnikatelskou činnost. Maximální výše dotace: 60 % výdajů, ze kterých je stanovena dotace na investice pořízené mladými zemědělci ve znevýhodněných oblastech, 50 % výdajů, ze kterých je stanovena dotace na investice pořízené ostatními zemědělci ve znevýhodněných oblastech, 50 % výdajů, ze kterých je stanovena dotace na investice pořízené mladými zemědělci v jiných oblastech než znevýhodněných oblastech, 40 % výdajů, ze kterých je stanovena dotace na investice pořízené ostatními zemědělci v jiných oblastech než znevýhodněných oblastech. Částka výdajů, ze kterých je stanovena dotace na jeden projekt činí od 50 tis. Kč do 5 mil. Kč (včetně). Přijatelné výdaje Investiční výdaje, na které může být poskytnuta dotace na založení produkčního porostu rychle rostoucích dřevin, určeného k produkci biomasy pro energetické využití, Zahrnuty jsou operace jako: přípravakypření půdy (matečnice), chemická příprava půdy orba rotavátorování vláčení, smykování markérování oplocení (pokud dosud žádné neexistuje) rozšíření oplocení k již existujícímu oplocení nákup sadebního materiálu výsadba aplikace přípravků na ochranu rostlin a hnojiv plečkování náklady na založení zatravněných otočných pásů kolem sadby 13

14 nákup přípravků na ochranu rostlin a hnojiv oplocení proti zvěři, repelent proti okusu zvěří zakládací údržba ve 2. roce projektová dokumentace (tj. zpracování projektu, který je součástí formuláře Žádosti o dotaci, podnikatelský záměr, studie proveditelnosti, marketingová studie, zadávací řízení) DPH za podmínky, že jde o neplátce DPH. Kritéria přijatelnosti projektu 1) Projekt lze realizovat na území České republiky kromě hl. města Prahy; 2) Projekt lze realizovat pouze na zemědělské a jiné půdě; 3) Projekt nelze realizovat v oblasti Natura 2000; 4) Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou; 5) Žadatel musí splňovat definici příjemce dotace stanovenou pro příslušné opatření/podopatření/záměr; 6) Projekt musí splňovat účel a rozsah opatření/podopatření; 7) Vhodnost opatření, která jsou obsažena v projektu, např. fakt, že jsou přizpůsobena místním podmínkám a slučitelná s požadavky životního prostředí je doloženo souhlasným stanoviskem MŽP. 8) Jedná se o výsadbu porostu rychle rostoucích dřevin, který je založen z druhů a klonů prokazatelně ověřených na území ČR, a který je vymezen výčtem dřevin, popřípadě jejich klonů, uvedených v příloze Pravidel. 9) Dotace v rámci programu na podporu založení porostu RRD se poskytuje pouze na zemědělský pozemek, který a) je součástí půdního bloku nebo dílu půdního bloku vedeného v evidenci půdy (LPIS) dle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství b) dosahuje výměry alespoň 0,5 ha, jdeli o pozemek, na který je žádána dotace na založení produkčního porostu RRD, nebo 10) Porost rychle rostoucích dřevin nesmí být založen na zemědělské půdě s bonitou 1. a 2. třídy ochrany (BPEJ). Na základě žádosti může být v opodstatněně prokazatelných případech udělena výjimka pracovní skupinou MZe. Další podmínky 1) Lhůta vázanosti projektu na účel je 5 let od data podpisu Dohody; 2) Místem realizace je zemědělská a jiná půda, kde jsou vysazeny porosty RRD, které jsou předmětem dotace. Pokud projekt zasahuje do více regionů, rozhoduje o situování ve znevýhodněných oblastech, resp. o maximální míře podpory, region s nejnižší mírou podpory. Obdobně se postupuje při bodování projektu. Posuzuje se stav ke dni podání Žádosti o dotaci. 3) Podpořené pozemky a stroje nesmí být bez souhlasu SZIF dále pronajímány či na nich provozována zemědělská výroba jiným subjektem; 4) Žadatel/příjemce musí po přechodu ČR na plný systém přímých plateb dodržovat podmínky nařízení Rady (ES) č. 73/2009; 5) Příjemce dotace zajistí vykazování údajů potřebných pro monitoring projektu po jeho realizaci po dobu vázanosti projektu na účel; 6) Žadatel/příjemce dotace má prokazatelně uspořádány vlastnické/nájemní vztahy k nemovitostem, které souvisí s realizací projektu. Tuto skutečnost prokazuje žadatel/příjemce dotace v případě kontroly na místě dokladem o vlastnictví pozemků (tj. výpisem z katastru nemovitostí), kterých se projekt týká. V případě realizace projektu na pronajatém pozemku navíc ještě žadatel nájemní smlouvou 14

15 na dobu nejméně pět let od podpisu Dohody nebo smlouvu s výpovědní lhůtou nejméně 5 let od podpisu Dohody. V případě spoluvlastnictví nemovitosti je vyžadován písemný souhlas spoluvlastníků nemovitostí vztahujících se k realizaci projektu; 7) Žadatel nečerpá finanční prostředky na výdaje, pro které je požadována dotace z PRV, z rozpočtových kapitol státního rozpočtu, státních fondů nebo jiných fondů Evropské unie; 8) Dotaci lze poskytnout pouze na investiční výdaje, jak jsou definovány v kapitole 1 Obecných podmínek Pravidel; 9) Žádost o dotaci a Žádost o proplacení je možné zaslat také v elektronické podobě; 10) Výsadba porostu RRD je projektována s minimálním počtem 6 tis. ks sazenic (řízků)/ha plochy, na níž bude žádáno o dotaci, přičemž počet životaschopných jedinců nesmí klesnout ve lhůtě do 12 měsíců od založení porostu RRD pod 80 % počtu stanoveného projektem o založení porostu RRD; 11) Porost, který je předmětem dotace, musí být pěstován po dobu minimálně 10ti let; 12) Žadatel/příjemce se zaváže, že zajistí sklizeň porostu RRD v 310 letém intervalu (viz příloha č. 13 těchto Pravidel); 13) Žadatel/příjemce se zaváže, že po skončení životnosti porostu provede likvidaci porostu způsobem určeným v projektu o založení porostu RRD. Preferenční kriteria Podíl příjmů ze zemědělské prvovýroby na celkových příjmech žadatele; Požadovaná míra dotace v %; Zaměstnávání mladých zaměstnanců do 40 let; Míra nezaměstnanosti ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, ve kterém je projekt realizován; Žádost o dotaci zaslána v elektronické podobě zaslání prostřednictvím Portálu farmáře; Projekt je realizován v regionu se soustředěnou podporou státu na roky v souladu s přílohou k usnesení vlády ze dne 22. února 2010 č. 141; Žádost o dotaci se vztahuje na PB/DBP, které leží v oblasti LFA; Žádost o dotaci se vztahuje na PB/DBP, které leží na půdách středně a silně ohrožených erozí podle podmínek GAEC (dle LPIS); 8. Konflikt pěstování RRD s ostatními dotačními tituly, resp. s ostatními tržními příležitostmi investora Aby bylo možné porovnat ostatní příležitosti v zemědělském sektoru je potřeba stručně uvést veškeré dotační tituly, které významně ovlivňují ekonomiku zemědělské produkce: Jednotná platba na plochu (tzv. SAPS) jde o platbu, na kterou má právo každý zemědělec hospodařící na zemědělskou půdu, kterou buďto vlastní nebo na ní má nájemní smlouvu. Výše podpory nezávisí na druhu zemědělské kultury. Podmínkou čerpání této dotace je evidence zemědělské půdy v registru půdních bloků (LPIS) a celoroční obhospodařování půdy v souladu 15

16 s podmínkami dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Mezi tyto podmínky například patří nerušení krajinných prvků, vyloučení pěstování širokořádkových plodin na sklonitých pozemcích z důvodu eroze, rychlé zapravování organických hnojiv do půdy, rozorání travních porostů na ornou půdu atd. Vzhledem k tomu, že porosty RRD jsou považovány za jednu z kultur zemědělské půdy a není již nutné vynětí ze ZPF, je nárok na tuto dotaci i u těchto plantáží. Výše dotace se každoročně zvyšuje dle % na jaký mají nové členské státy EU nárok v poměru k průměru starých členských států. V roce 2010 je v ČR tato úroveň na 70% tohoto průměru, což odpovídá dotaci ve výši 212 EUR/ha. Národní doplňková platba (TopUp) účelem této platby je dorovnání SAPS v nových členských státech EU na určitou úroveň plateb starých členských států z národních prostředků, přičemž tato úroveň se každým rokem zvyšuje a v roce 2010 je možné v rámci těchto plateb dorovnat výši dotací v ČR na 100% průměru starých členských států. Toto se však pravděpodobně nestane z důvodu nedostatku disponibilních prostředků v rozpočtu Ministerstva zemědělství. Podmínky pro poskytnutí TopUp jsou stejné jako v případě SAPS a i v tomto případě mohou tuto platbu nárokovat i zemědělci s plantážemi RRD. Vedle dotace na zemědělskou půdy jsou součástí těchto plateb i minoritní platby týkající se dotací na pěstování lnu, chmele, platby na přežvýkavce, chov ovcí a koz, chov krav bez tržní produkce mléka a platby na brambory pro výrobu škrobu. Tyto platby však nemají na ekonomiku z pohledu jejich výše významný vliv. Platby v méně příznivých klimatických oblastech (LFA) a v oblastech NATURA 2000 jde o platbu, na které mají nárok subjekty hospodařící ve specifických oblastech. V případě LFA jde o oblasti vymezené jako horské, ostatní méně příznivé a oblasti se specifickými omezeními. V případě NATURA 2000 jde o ptačí oblasti, oblasti 1. zón národních parků a chráněných krajinných oblastí a vymezených evropsky významných lokalit zařazených do národního seznamu. Tyto platby jsou poskytovány pouze na zemědělskou kulturu travní porost, což z této dotace vylučuje porosty RRD. Další podmínkou této platby je závazek zemědělce, že v uvedených oblastech bude hospodařit po dobu 5 kalendářních let po roce, kdy mu byla přidělena platba. Žadatel zároveň musí o travní porost celoročně pečovat (sečení 2x ročně, GAEC) a dodržovat minimální (0,2 VDJ/ha) a maximální (1,5 VDJ/ha) intenzitu chovu hospodářských zvířat na těchto porostech. Platby v uvedených oblastech se pohybují od 94 EUR/ha (LFA se spec. omezeními) až po 157 EUR/ha (LFA horské oblasti). Dotace na agroenvironmentální opatření (AEO) jde o poměrně komplikovaný systém podpor na provádění environmentálních opatření. Mezi podporovaná opatření patří: ekologické zemědělství integrovaná produkce 16

17 ošetřování travních porostů (toto opatření má řadu titulů podle toho, o jaký management ošetřování luk a pastvin jde) zatravňování orné půdy pěstování meziplodin biopásy Uvedená jednotlivá opatření mají specifické podmínky i sazby dotace, které jsou vyčísleny jako újma, kterou zemědělec má oproti stavu, kdy by uvedené opatření případně management neprováděl. Pokud to podmínky jednotlivých opatření dovolují, je přípustné tato opatření kombinovat. Vzhledem k charakteru opatření, nelze s těmito podporami u porostů RRD počítat. Základní podmínkou pro poskytnutí dotace je 5letý závazek zemědělce dodržovat podmínky daného opatření. Obecně u všech dotačních titulů platí podmínka dodržovat standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) a dále povinné požadavky na hospodaření dané přílohou II nařízení Rady č. 73/2009. U AEO je navíc povinnost dodržovat minimální požadavky pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Dotace na pěstování energetických plodin (C kredit) tato dotace ve výši 45 EUR/ha byla vyplácena do roku 2009 u veškeré zemědělské plochy, na které zemědělec pěstoval plodiny pro energetické využití a toto využití následně prokázal. Tato dotace již bohužel neexistuje. Je však pravděpodobné, že nějaká forma dotování produkce k energetickým účelům bude součástí nové Společné zemědělské politiky po roce Z uvedeného přehledu vyplývá několik důležitých závěrů: 1) Tím, že plantáže jsou dle novely zákona o zemědělství chápány jako jedna z kultur zemědělské půdy a není tedy potřeba vyjmutí ze ZPF, je možné i na porosty RRD žádat o plošné dotace typu SAPS a TopUp. 2) Z pohledu dotací jsou v podstatě nejzajímavější alternativou RRD travní porosty v LFA oblastech, zvlášť, pokud zde dochází ke kombinaci s některými agroenvi opatřeními, jako je například ekologické zemědělství. Tato varianta bude jednou z variant, které budou posuzovány v dalších kapitolách studie proveditelnosti. Její nevýhodou oproti porostům RRD je však povinnost zatížení porostů hospodářskými zvířaty, jejichž chov je náročný na investice a pracovní sílu a není v současné době příliš rentabilní. Střetu s LFA oblastmi se v podstatě nelze vyhnout vzhledem k tomu, že tyto oblasti pokrývají cca 60% výměry ČR a cca 50% veškeré zemědělské půdy. V podstatě nepokrývají jen vysloveně produkční oblasti, kde jsou však plantáže RRD v přímém střetu s intenzivní potravinářskou produkcí. Vymezení LFA oblastí ukazuje následující mapa: 17

18 3) Většina dotačních titulů (včetně přímých plateb) má nově podmínku plnit řadu ekologických a environmentálních opatření v rámci GAEC, kam mimo jiné spadá zákaz pěstovat na orné půdě širokořádkové plodiny na sklonitých pozemcích z důvodu nebezpečí eroze. Tyto pozemky se zemědělcům přímo nabízejí k realizaci protierozních opatření, jakými jsou například zatravnění, zalesnění nebo právě výsadba porostů RRD. Z pohledu dalších alternativ, které však již nejsou ani tak vázány na příjmy z dotací, jako spíše na odbytu potravinářské či jiné produkce, připadá v úvahu, klasická rostlinná zemědělská výroba. I tato varianta, při použití klasických osevních postupů bude hodnocena v další části studie proveditelnosti. Naopak za alternativu nebude posuzována rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou, protože vyžaduje zcela jiný přístup, podmínky a v neposlední řadě investiční prostředky. Za alternativu není z důvodu řádově vyšší náročnosti považovaná ani produkce biopotravin v režimu ekologického zemědělství. 18

19 9. Popis oblastí s nejvhodnějšími podmínkami pro pěstování RRD Stanovištní podmínky, resp. přírodní podmínky mají zásadní vliv na produkčnost budoucích plantáží RRD. Pro vyhledání ideálních přírodních podmínek lze využít systém bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ ), který pokrývá celé území ČR. Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) zemědělských pozemků vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Charakteristika BPEJ a postup pro jejich vedení a aktualizaci je stanoven ve vyhlášce č. 327/1998 Sb. Zároveň svěřuje vedení a aktualizaci BPEJ pozemkovým úřadům, které mají za úkol zjišťovat změny půdních a klimatických podmínek pozemků terénním průzkumem, dále provádí jejich vyhodnocení, na jehož podkladě se ověřují, upřesňují či nově vymezují nové hranice rozdílných BPEJ na mapách, případně se mění číselný kód BPEJ. Správcem systému BPEJ je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Zbraslav. Tento ústav poskytuje souhrnné údaje o BPEJ a o jejich účelových seskupeních pro řadu činností, spojených např. s ochranou přírody, využíváním půdního fondu, s územním plánováním atd. Význam číslic kódu BPEJ (5 míst) a) Klimatický region První číslice kódu značí příslušnost ke klimatickému regionu (0 9). Klimatické regiony byly vyčleněny na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu (ZPF). Zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. V ČR bylo vymezeno celkem 10 klimatických regionů. Klimatické regiony 0 5 jsou převážně suššího a teplejšího, klimatické regiony 6 9 jsou spíše vlhčí a chladnější. b) Hlavní půdní jednotka Druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce ((těch je v ČR 78, označení 01 78). Hlavní půdní jednotka je účelové seskupení půdních forem, příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány morfogenetickým půdním typem, půdotvorným substrátem, zrnitostí a u některých hlavních půdních jednotek výraznou svažitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. c) Sklonitost a expozice Čtvrtá číslice stanoví kombinaci svaživosti a expozice pozemku ke světovým stranám. 19

20 d) Skeletovitost a hloubka půdy Pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti. Tedy podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene ve spodině do 60 cm. Tento systém, spolu s vlastním testováním sortimentu klonů topolů a vrb byl využit Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví při vypracování podrobné metodiky pro vytipování vhodných lokalit pro pěstování RRD. Tato rámcová typologie zemědělských půd rozděluje půdní fond ČR na 6 skupin dle vhodnosti pro pěstování RRD: Skupina půd Průměrný výnos Označení (t suš./ha/rok) nepříznivá pro RRD 1,5 pruhovaná pole převážně nepříznivá pro RRD 2 pruhovaná pole podprůměrně příznivá pro RRD 5,5 bleděmodrá pole průměrně příznivá pro RRD 7,5 zelená pole nadprůměrně příznivá pro RRD 10 tmavězelená pole optimální pro RRD 12 černá pole Seznam půd optimálních pro pěstování RRD dle hlavních půdních a klimatických jednotek (HPKJ jde o první 3 čísla BPEJ) je následující: 642, 643, 644, 645, 646, 647, 648, 649, 650, 651, 654, 656, 657, 658, 659, 660, 661, 662, 663, 664, 667, 668, 669, 670, 671, 672, 673, 674, 675 a 676. Vedle stanovištních podmínek je při výběru vhodných lokalit důležité vzít v úvahu vlastnickou strukturu zemědělského půdního fondu, případně nájemní vztahy v území a dále existenci potencionálního odběratele, který by garantoval dlouhodobou jistotu odběru vyprodukované biomasy. 10. Seznam vlastníků nebo nájemců půdy vhodných pro pěstování RRD v zájmových oblastech Na základě optimálních stanovištních podmínek uvedených v předchozí kapitole a dále s ohledem na disponibilní půdu v majetku Pozemkového fondu ČR, o jejíž prodej má investor vzhledem k nižší nabídkové ceně zájem, byly v České republice vytipovány 3 zájmové oblasti: 1) Liberecko 2) Olomoucko 3) MoravskoSlezsko Ad1) v rámci oblasti Liberecka (27 483ha) byly vytipovány 3 následující podoblasti: Podoblast Výměra (ha) Průměrná velikost parcel (ha) Radius (km) Počet katastrálních území Kravaře v Čechách ,

21 Liberec , Frýdlantsko , Ad2) v rámci oblasti Olomoucka ( ha) byly vytipovány 2 následující podoblasti: Podoblast Výměra (ha) Průměrná velikost parcel (ha) Radius (km) Počet katastrálních území Bernartice u Javorníka , Horní Loděnice , Ad3) v rámci oblasti MoravskoSlezska (39 233ha) byly vytipovány 2 následující podoblasti: Podoblast Výměra (ha) Průměrná velikost parcel (ha) Radius (km) Počet katastrálních území Slezské Pavlovice , Bruntál , Seznam zemědělských subjektů hospodařících v uvedených oblastech dle registru uživatelských bloků (LPIS) je uveden v příloze č.2 Studie. 11. Pozemky v zájmových oblastech ve vlastnictví PF ČR a analýza možností odkupu, pronájmu, včetně popisu procesu a odhadované ceny. Pozemky v zájmových oblastech uvedených ve vlastnictví nebo nájmu podniků Skupiny Agrofert Pozemkový fond ČR má ve své správě státní zemědělské nemovitosti (budovy, jiné stavby a pozemky), které sloužily ke dni účinnosti zákona o půdě zemědělské, popř. lesní výrobě, vyjma nemovitostí zákonem výslovně ze správy vyloučených. K K PF ČR takto spravoval zemědělskou půdu o celkové rozloze 273 tis. ha. K témuž datu bylo pronajato celkem ha půdy ve správě PF ČR. Rozdíl, tj. cca 23 tis. ha je považováno za pozemky nepronajatelé. Například se jedná o pozemky užívané klienty, kteří jsou dlužníky PF ČR po lhůtě splatnosti většinou ve vazbě na nezaplacenou úhradu za užívání nemovitostí, resp. její část pozemek zastavěný stavbou ve vlastnictví dlužníka, pozemek historicky oplocený spolu se stavbou ve vlastnictví dlužníka, pozemek nepřístupný z komunikace /polní cesty/ uprostřed velkého celku obhospodařovaného dlužníkem. PF ČR s dlužníky zásadně nájemní vztahy neuzavírá, v intencích metodických pokynů je pouze řešena 21

22 úhrada za užívání nemovitosti. Mezi nepronajatelné pozemky lze dále zařadit zamokřené pozemky, pozemky ve zjednodušené evidenci s dvojím druhem pozemku, pozemky s velkým procentem intenzivních náletů apod. Výměra pozemků pronajímaných PF ČR klesá v souvislosti s jejich převody formou přímé restituce nebo restitučních náhrad a především pak v souvislosti s převody dle zákona o prodeji půdy, zákona o půdě a zákona o PF ČR. Počet nájemních smluv na zemědělskou půdu uzavřených v roce 2009 se snížil oproti roku 2008 z na , což představuje pokles o 90 smluv. Prodej pozemků ve vlastnictví PF ČR se řídí zákonem č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. Tento prodej se realizuje buďto podle 7 samostatně hospodařícím rolníkům, vlastníkům zemědělské půdy, společníkům obchodních společností, členům družstev a oprávněným osobám, nebo podle 8 u prodeje ostatním osobám. Znění obou paragrafů je uvedeno níže: 7 Převody na samostatně hospodařící rolníky, vlastníky zemědělské půdy, společníky obchodních společností, členy družstev a oprávněné osoby (1) Pozemkový fond může prodat zemědělské pozemky a) oprávněným osobám, b) samostatně hospodařícím rolníkům, kteří prokazatelně provozují zemědělskou výrobu minimálně po dobu 36 měsíců na pozemcích o rozloze nejméně 10 ha v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí pozemky určené k prodeji, c) společníkům obchodních společností nebo členům družstev, které provozují zemědělskou výrobu minimálně po dobu 36 měsíců na pozemcích v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí pozemky určené k prodeji, d) osobám podle 4 odst. 1 písm. a), které vlastní nejméně 10 ha zemědělské půdy v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí pozemky určené k prodeji. (2) Pozemkový fond předá obci, v jejímž územním obvodu se prodávaný zemědělský pozemek nachází, k vyvěšení na úřední desce obecního úřadu oznámení o zahájení prodeje podle odstavce 1 s uvedením údajů o pozemcích podle katastru nemovitostí. První den vyvěšení je dnem vyhlášení prodeje. Informaci o vyhlášení prodeje zveřejní Pozemkový fond s minimálně týdenním předstihem v denním tisku s celostátní působností. Oznámení o stažení pozemků z prodeje se zveřejňuje rovněž na úřední desce obecního úřadu. (3) Osoby uvedené v odstavci 1 mohou o koupi zemědělského pozemku požádat písemně Pozemkový fond do 1 měsíce ode dne vyhlášení prodeje. (4) Požádáli o koupi zemědělského pozemku více osob uvedených v odstavci 1, vyzve je Pozemkový fond, aby nabídly kupní cenu. Podle výše nabídnuté kupní ceny stanoví Pozemkový fond pořadí osob, a poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která se s nejvyšší cenou umístila na prvním místě v pořadí. Pokud tato osoba neuzavře ve stanovené lhůtě ( 11 odst. 3 ) smlouvu, prodej podle tohoto ustanovení končí. V případě, že některé nabízené kupní ceny budou shodné, platí obdobně 6 odst. 3. (5) Výzvu podle odstavce 4 Pozemkový fond neučiní, pokud mezi osobami, které požádaly o koupi zemědělského pozemku, je oprávněná osoba, jejíž nárok uplatněný na převod vznikl nevydáním pozemků nebo jejich částí nacházejících se v katastrálním území obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náleží pozemek určený k prodeji a finanční hodnota nároku představuje nejméně 70 % z minimální ceny pozemku určeného k prodeji, nebo osoba, která má tento pozemek pronajatý od Pozemkového fondu ke dni vyhlášení prodeje a po dobu 36 měsíců před vyhlášením prodeje byla nájemcem nebo podnájemcem tohoto pozemku. Do požadované doby 36 měsíců se započítává i doba, po kterou byl nájemce nebo podnájemce pozemku právním předchůdcem současného nájemce. Tyto osoby mají před ostatními osobami uvedenými v odstavci 1 přednostní právo na prodej, a to tak, že na prvním místě v pořadí bude oprávněná osoba a na druhém místě bude nájemce, pokud toto právo uplatní v žádosti podle odstavce 3. (6) Podmínka nájmu nebo podnájmu bude považována za splněnou i v případě, že osoba uplatňující přednostní právo z titulu nájmu měla po stanovenou dobu v nájmu nebo podnájmu zemědělský pozemek v majetku státu odpovídající velikosti v katastrálním území obce, do něhož náleží pozemek (pozemky) určený k prodeji dotčený pozemkovou úpravou, který vznikl na základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv. 22

23 (7) Osoba, která bude uplatňovat přednostní právo na převod z titulu nájmu, může tímto způsobem nabýt pozemek (pozemky) maximálně do výše 70 % výměry pozemků nabídnutých k prodeji, u kterých ke dni vyhlášení prodeje splňuje podmínky pro vznik přednostního práva. Jestliže osoba uplatňující přednostní právo z titulu nájmu splňuje podmínky pro vznik přednostního práva pouze k jednomu pozemku, omezení uvedené v první větě se neuplatní. Celková výměra pozemků nabytých s využitím přednostního práva z titulu nájmu je omezena na nejvýše 500 ha. Pro osoby uvedené v odstavci 1 písm. c) je tato výše společná pro společníky jedné obchodní společnosti nebo členy jednoho družstva. (8) U společníků obchodních společností nebo členů družstev podle odstavce 1 písm. c) platí, že podmínky pro vznik přednostního práva uvedené v odstavcích 5 a 6 splňuje obchodní společnost, jejímž je společníkem, nebo družstvo, jehož je členem. Společník obchodní společnosti nebo člen družstva může své přednostní právo podle odstavců 5 a 6 uplatnit pouze s písemným souhlasem obchodní společnosti, jejímž je společníkem, nebo družstva, jehož je členem. Tento souhlas týkající se konkrétního pozemku musí být přiložen k žádosti podle odstavce 3. (9) Jestliže podmínky pro vznik přednostního práva splní více oprávněných osob nebo více osob z titulu nájmu a požádají o převod, vyzve Pozemkový fond oprávněné osoby splňující podmínky pro vznik přednostního práva na převod, nebo v případě, že o převod nepožádaly oprávněné osoby s využitím přednostního práva, osoby splňující podmínky pro vznik přednostního práva z titulu nájmu, aby nabídly kupní cenu. Podle výše nabídnuté kupní ceny stanoví Pozemkový fond pořadí osob, a poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která se s nejvyšší cenou umístila na prvním místě v pořadí. Pokud tato osoba neuzavře ve stanovené lhůtě ( 11 odst. 3 ) smlouvu, prodej podle tohoto ustanovení končí. V případě, že některé nabízené kupní ceny budou shodné, platí obdobně 6 odst. 3. (10) Pokud do 1 měsíce ode dne vyhlášení prodeje požádají o převod osoby podle 5 a 6 splňující ve vztahu k převáděnému pozemku podmínky stanovené v 5 nebo 6, mají přednost před zájemci podle 7, a to v pořadí a) uživatel (uživatelé) pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách, b) vlastník stavby, c) obec, d) vlastník sousedícího zemědělského pozemku s tím, že se převod provede podle podmínek uvedených v 5 nebo 6. Jestliže osoby uvedené v 5 nebo 6 do 1 měsíce ode dne vyhlášení prodeje nepožádají o převod podle 5 a 6, právo na převod zemědělského pozemku tímto způsobem jim zanikne. (11) Osoby, které se účastní prodeje zemědělských pozemků podle odstavce 1, jsou povinny složit kauci za podmínek zveřejněných při vyhlášení prodeje zemědělských pozemků. Výše kauce činí 5 % z minimální ceny zemědělských pozemků, která se oznamuje při vyhlášení prodeje zemědělského pozemku, nejméně však Kč. (12) Osobě, která má právo na uzavření kupní smlouvy, se v případě jejího uzavření započte složená kauce na úhradu kupní ceny. Tomu, kdo měl právo na uzavření kupní smlouvy a toto právo nevyužil ve lhůtě stanovené v 11 odst. 3, složená kauce propadá. Tato kauce je příjmem Pozemkového fondu. V případě uzavření kupní smlouvy je Pozemkový fond ostatním osobám, které se zúčastnily prodeje, povinen vrátit složenou kauci nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy. 8 Prodej ostatním osobám (1) Postup podle 7 tohoto zákona nelze opakovat. Zemědělské pozemky, které nebyly převedeny postupem uvedeným v 5 až 7, může Pozemkový fond prodat osobám uvedeným v 4 odst. 1 písm. a), b) a d) v obchodní veřejné soutěži; soutěž probíhá nejméně v jednom a nejvíce ve třech kolech. Soutěže se nemůže zúčastnit osoba, která ve vztahu k pozemku, který je předmětem prodeje, po účinnosti tohoto zákona nabyla právo na uzavření smlouvy podle 7 nebo 8 tohoto zákona a kupní smlouvu neuzavřela. (2) Podle výše nabídnuté kupní ceny v obchodní veřejné soutěži stanoví Pozemkový fond pořadí osob, které podaly nabídku, a poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která se s nejvyšší cenou umístila na prvním místě v pořadí. Pokud tato osoba neuzavře ve stanovené lhůtě ( 11 odst. 3 ) smlouvu, bude Pozemkový fond postupně vyzývat k uzavření smlouvy osoby na dalších místech v pořadí. V případě, že některé nabídky budou shodné, platí obdobně 6 odst. 3. (3) Pro účast v obchodní veřejné soutěži může být stanovena povinnost složit kauci za podmínek zveřejněných při vyhlášení soutěže. Ustanovení 7 odst. 12 se použije obdobně. (4) Informaci o vyhlášení obchodní veřejné soutěže na prodej zemědělských pozemků v katastrálním území 24) obce předá Pozemkový fond obci, v jejímž územním obvodu se prodávaný zemědělský pozemek nachází, k vyhlášení vyvěšením na úřední desce obecního úřadu a zároveň ji zveřejní v denním tisku s celostátní působností. Za vyhlášení prodeje se považuje první den vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Účastníky 23

24 obchodní veřejné soutěže mohou být i osoby, které nejsou podnikateli. V ostatním se obchodní veřejná soutěž řídí ustanoveními zvláštního předpisu. Cena za jakou PF ČR prodává pozemky ve svém vlastnictví se pak řídí 9 uvedeného zákona: 9 Kupní cena a její úhrada (1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se pozemky úplatně, a to za cenu podle zvláštního právního předpisu 26) platného k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího uzavření kupní smlouvy podle 5 odst. 1 nebo 6. (2) Při převodu podle 5 odst. 5 se převádějí pozemky buď za základní cenu podle bonitovaných půdně ekologických jednotek zvýšenou o přirážky, 26a) nebo nejsouli pozemky bonitovány, za průměrnou cenu pro jednotlivá katastrální území podle zvláštního právního předpisu 26b) zvýšenou o přirážky. 26a) Při stanovení ceny se v obou případech použije cenový předpis platný k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího uzavření kupní smlouvy. (3) Při prodeji podle 7 je cenou minimální, která se oznamuje při vyhlášení prodeje, buď základní cena pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek snížená o srážky, 26a) nebo nejsouli pozemky bonitovány, průměrná cena pro jednotlivá katastrální území podle zvláštního právního předpisu 26b) snížená o srážky. 26a) Jestliže se prodává pozemek včetně jeho součástí a příslušenství, pak cena těchto součástí a příslušenství se připočte k ceně minimální, která se oznamuje při vyhlášení prodeje. V případě pozemků, které splňují podmínky pro převod uvedené v 5 odst. 1, 5 a 6, je cenou minimální, která se oznamuje při vyhlášení prodeje, cena podle zvláštního právního předpisu. 26) Při stanovení ceny se ve všech případech použije cenový předpis platný k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení prodeje. (4) V případě prodeje v obchodní veřejné soutěži stanoví Pozemkový fond pro každé kolo soutěže nejnižší cenu nabídky tak, že v prvním kole je touto cenou cena podle cenového předpisu platného k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení prodeje, v druhém kole může být cena až na úrovni 50 % ceny z prvního kola a ve třetím kole může být cena až na úrovni 10 % ceny z prvního kola. (5) Kupní cena musí být, pokud dále není uvedeno jinak, uhrazena do 60 dnů ode dne účinnosti kupní smlouvy. (6) Nabyvatelé podle 6 až 8 mohou zaplatit minimální kupní cenu ve splátkách, nejpozději však do 30 let ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy, a to bezúročně. Výhoda splátkového režimu se nevztahuje na nabyvatele, kteří získali pozemek ve druhém nebo třetím kole obchodní veřejné soutěže podle 8. Poskytnutá výhoda splátek zaniká, pokud nabyvatel před zaplacením celé kupní ceny smluvně převede vlastnické právo k pozemku na jinou osobu nebo zpět na Pozemkový fond v rámci realizace předkupního práva podle 10 odst. 2. V těchto případech je nabyvatel povinen doplatit neuhrazenou část kupní ceny Pozemkovému fondu do 30 dnů od uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemku. (7) Kupující je povinen před uzavřením kupní smlouvy uhradit prodávajícímu na úhradu kupní ceny zálohu ve výši a) 10 % z kupní ceny při prodeji podle 5, b) průměrné roční splátky, nejvýše však ve výši 10 % z minimální kupní ceny včetně částky nabídnuté nad minimální cenu při prodeji podle 6 a 7, c) průměrné roční splátky, nejvýše však ve výši 10 % z minimální ceny vyhlašované pro dané kolo obchodní veřejné soutěže včetně částky nabídnuté nad minimální cenu při prodeji podle 8. (8) Jestliže je nabyvatelem oprávněná osoba, musí být na úhradu kupní ceny započteny minimálně její nároky podle zákona o půdě, které uplatnila v žádosti o převod. Ostatním nabyvatelům může Pozemkový fond započítat na úhradu kupní ceny pohledávky vůči Pozemkovému fondu a nároky podle zákona o půdě za nevydané pozemky. Pohledávky, jejichž výše je sporná, lze takto započítat jen ve výši, kterou má Pozemkový fond za prokázanou. 26) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). Vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). 26a) 11 zákona č. 151/1997 Sb. 24 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 279/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26b) Vyhláška č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území, ve znění pozdějších předpisů. Prodej zemědělských pozemků podle zákona o prodeji půdy zaznamenalo v roce 2009 pokles (převedeno ,98 ha) oproti roku 2008 (převedeno ,64 ha). Pro rok 2009 byl stanoven nižší roční úkol (zahrnující převody dle zákona o prodeji půdy, zákona o půdě a zákona o privatizaci) ve výši ha. Od roku